Issuu

JAN SEIDL a kolektiv

Kniha je rozdělena do pěti oddílů, v nichž je představeno právní prostředí, které podmínilo starší fáze emancipačního úsilí, od prvních dokladů z počátku dualistické monarchie do poloviny 20. století; rozšíření povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou; úsilí reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky; zrušení této trestnosti za komunistického režimu a na závěr gay a lesbické emancipační úsilí v období od konce osmdesátých let do současnosti. Kniha zároveň sleduje též sociabilitu, která se s emancipačním úsilím pojila.

Cena 399 Kč ISBN 978-80-7294-585-6

Zalar_obalka_FINAL.indd 1

JAN SEIDL A KOLEKTIV

Téma homosexuality v minulosti českých zemí je v českém dějepisectví posledních let jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí bádání. Kolektivní monograﬁe Od žaláře k oltáři. Emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti představuje první soustavný výklad politicko-společenské emancipace české homosexuální menšiny.

Emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti

H ST

30.7.2012 15:40:10

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 1

26.7.2012 16:34:03

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 2

26.7.2012 16:34:03

Jan Seidl a kolektiv

Emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti

BRNO 2012

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 3

26.7.2012 16:34:03

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Seidl, Jan Od žaláře k oltáři : emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti / Jan Seidl a kolektiv. – 1. vyd. – Brno : Host, 2012. – 584 s. : il. Anglické resumé ISBN 978-80-7294-585-6 316.837 * 343 * 34(091) * 930.85 * 342.726-055.34 * 316.837:347.628.41 * (437.3) – homosexualita – Česko – 19.–21. stol. – trestní právo – Česko – 19.–21. stol. – právní dějiny – Česko – 19.–21. stol. – kulturní dějiny – Česko – 19.–21. stol. – práva homosexuálů – Česko – 19.–21. stol. – registrované partnerství – Česko – kolektivní monograﬁe 316.8 – Manželství a rodina. Sexuální vztahy [18]

Tento výstup vznikl v rámci projektu Speciﬁckého vysokoškolského výzkumu 2011-263703. Centre français de recherche en sciences sociales, CEFRES, USR 3138 CNRS-MAEE. Recenzovali: Doc. Martin Putna, Dr. Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D. © PhDr. Jan Seidl, 2012 © JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D., 2012 © Bc. Lukáš Nozar, 2012 Translation © Mgr. Jan Morávek, Ph.D. Držitelé autorských práv k obrazové dokumentaci jsou uvedeni v Seznamu tabulek, grafů a vyobrazení, který začíná na straně 540 © Host – vydavatelství, s. r. o., 2012 ISBN 978-80-7294-585-6

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 4

26.7.2012 16:34:03

Obsah

Poděkování ................................................................................................................... 11 Úvod ......................................................................................................................... 13 1/

Mechanismy a míra trestněprávní perzekuce homosexuality podle trestního zákona z roku 1852 (Jan Seidl a Lukáš Nozar) .................... 19

1/1/ 1/2/ 1/3/ 1/4/ 1/4/1/ 1/4/2/ 1/4/3/ 1/4/4/

Vymezení předmětu ....................................................................................... Mechanismy trestněprávní perzekuce homosexuality ................................... Míra trestněprávní perzekuce homosexuality ............................................... Seznam pramenů a literatury ........................................................................ Archivní fondy ................................................................................................ Tištěné prameny ............................................................................................. On-line prameny ............................................................................................ Sekundární literatura .....................................................................................

„Homosexuelní“ jako nová entita v české společnosti v období rakousko-uherské monarchie .......................................................... 55

2/1/ 2/2/

Vymezení předmětu ....................................................................................... Průkopníci homosexuální emancipace v německojazyčném kulturním prostoru a speciﬁcky v českých zemích ........................................ Karl Heinrich Ulrichs .................................................................................... Karl Maria Kertbeny ...................................................................................... Podřipský anonym .......................................................................................... Medicinalizace homosexuality ....................................................................... Homosexualita jako nové téma evropského lékařství .................................... Recepce lékařského diskursu o homosexualitě v českých zemích ................. Spor Moderní revue a Naší doby ....................................................................... „Prvý bojovník“ Jiří Karásek ze Lvovic ......................................................... Václav Bouček .................................................................................................

2/2/1/ 2/2/2/ 2/2/3/ 2/3/ 2/3/1/ 2/3/2/ 2/4/ 2/4/1/ 2/4/2/

19 22 33 52 52 52 53 53

55 59 59 63 65 69 69 73 79 79 87

OBSAH 5

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 5

26.7.2012 16:34:03

2/5/ 2/5/1/ 2/5/2/ 2/6/ 2/6/1/ 2/6/2/

Počátky organizovaného hnutí za emancipaci homosexuality v německojazyčném prostoru a jeho projevy v českých zemích ................. 90 Vědecko-humanitní výbor .......................................................................... 90 Gemeinschaft der Eigenen .......................................................................... 98 Seznam pramenů a literatury ..................................................................... 100 Tištěné prameny .......................................................................................... 100 Sekundární literatura .................................................................................. 101

Úsilí o společenskou emancipaci homosexuality v období první republiky ............................................................................. 105

3/1/ 3/2/ 3/2/1/

Vymezení předmětu .................................................................................... Vnitrostátní a mezinárodní kontext ............................................................ Povaha právního prostředí po vzniku republiky a její význam pro situaci homosexuálů ....................................................... Německé hnutí homosexuální emancipace po první světové válce ............ Počátky systematické argumentace za odtrestnění homosexuality v Československu ......................................................................................... František Čeřovský ...................................................................................... Hugo Bondy ................................................................................................ Debata na schůzi Purkyňovy společnosti .................................................... Otázka homosexuality jako součást širší diskuse o reformě trestního práva ........................................................................... Sjezd československých právníků v roce 1925 ............................................. Profesorská osnova trestního zákona a diskuse o ní ................................... První pokus o vybudování homosexuální organizace ................................ František Jelínek .......................................................................................... Zákaz Vědecko-humanní společnosti ......................................................... Homosexuální tisk třicátých let .................................................................. Bratři Černí ................................................................................................. Časopis Hlas sexuální menšiny ...................................................................... Časopis Nový hlas ......................................................................................... Jana Mattuschová ........................................................................................ Vladimír Kolátor ......................................................................................... Časopis Kamarád a snahy o založení homosexuální organizace v Brně ................................................................ Krize a zánik prvorepublikového homosexuálního tisku ........................... Batex a některá další místa homosexuální sociability v meziválečné Praze .................................................................................... Homosexuální organizace ve třicátých letech ............................................ Počátky Československé ligy pro sexuální reformu .................................... Osvětové a společenské sdružení Přátelství ................................................ Působení Československé ligy pro sexuální reformu ................................. Kongres Světové ligy pro sexuální reformu v Brně ....................................

3/2/2/ 3/3/ 3/3/1/ 3/3/2/ 3/3/3/ 3/4/ 3/4/1/ 3/4/2/ 3/5/ 3/5/1/ 3/5/2/ 3/6/ 3/6/1/ 3/6/2/ 3/6/3/ 3/6/4/ 3/6/5/ 3/6/6/ 3/6/7/ 3/7/ 3/8/ 3/8/1/ 3/8/2/ 3/8/3/ 3/9/

105 108 108 111 117 118 121 125 127 129 138 146 148 152 156 157 163 168 170 176 182 188 191 198 202 204 210 214

6 OBSAH

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 6

26.7.2012 16:34:04

3/10/ 3/11/ 3/11/1/ 3/11/2/ 3/11/3/ 3/11/4/

Úřednická osnova trestního zákona ........................................................... Seznam pramenů a literatury ..................................................................... Archivní fondy ............................................................................................. Tištěné prameny .......................................................................................... On-line prameny ......................................................................................... Sekundární literatura ..................................................................................

Zmírňování trestnosti homosexuality za komunistického režimu ............. 249

4/1/ 4/2/ 4/2/1/ 4/3/ 4/4/ 4/5/

Vymezení předmětu .................................................................................... Nový kontext emancipačních snah po osvobození Československa ........... Přístup státní moci k homosexualitě v Sovětském svazu ............................ Trestní zákon z roku 1950 ........................................................................... Kritika a eroze trestního zákona z roku 1950 ............................................. Příprava trestního zákona z roku 1961 a zrušení všeobecné trestnosti homosexuality ............................................................ Vliv československé sexuologie na odtrestnění homosexuality .................. Seznam pramenů a literatury ..................................................................... Archivní fondy ............................................................................................. Tištěné prameny .......................................................................................... Sekundární literatura ..................................................................................

4/6/ 4/7/ 4/7/1/ 4/7/2/ 4/7/3/

223 236 236 237 243 243

249 250 252 256 265 273 286 296 296 296 298

Gay a lesbická emancipace v českých zemích od konce osmdesátých let 20. století ........................................................... 301

5/1/ 5/2/ 5/2/1/ 5/3/

Vymezení předmětu .................................................................................... Emancipační úsilí homosexuálů v období před sametovou revolucí ......... Pronikání homosexuality jako tématu do oﬁciálních médií ...................... Vytvoření struktur gay a lesbického aktivismu v podmínkách demokratické společnosti ................................................... Sametová revoluce a homosexuální aktivismus .......................................... Vznik prvních organizací ............................................................................ Historické vědomí v rodícím se gay a lesbickém hnutí ............................... Vliv revoluce na pojetí homosexuální identity ........................................... Gay a lesbické emancipační úsilí v období základního společenského konsensu devadesátých let ............................... Dominantní model výkladu gay a lesbické situace ...................................... Situace v lesbickém společenství .................................................................. Alternativní pojetí gay a lesbického aktivismu ............................................ Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO v ČR) a jeho činnost ......................................................................... Gay a lesbické emancipační úsilí v období bojů o registrované partnerství ........................................................................... Proměny v komunitě/minoritě kolem přelomu tisíciletí .............................

5/3/1/ 5/3/2/ 5/3/3/ 5/3/4/ 5/4/ 5/4/1/ 5/4/2/ 5/4/3/ 5/4/4/ 5/5/ 5/5/1

301 305 313 318 318 319 331 333 337 339 347 362 365 380 381

OBSAH 7

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 7

26.7.2012 16:34:04

5/5/2/ 5/5/3/ 5/5/4/ 5/6/

5/8/ 5/8/1/ 5/8/2/ 5/8/3/ 5/8/4/ 5/8/5/

Transformované a nové platformy aktivismu ............................................. Pluralitní aktivistická scéna ......................................................................... Prosazení zákona o registrovaném partnerství .......................................... Parlamentní projednávání návrhů zákona o registrovaném partnerství (Jan Wintr) .................................................... Poslanecký návrh z roku 1997 ..................................................................... Poslanecký návrh z roku 1999 ..................................................................... Vládní návrh z roku 2001 ........................................................................... Poslanecký návrh z roku 2004 .................................................................... Poslanecký návrh z roku 2005 .................................................................... Gay, lesbické a queer emancipační úsilí v období po přijetí zákona o registrovaném partnerství ........................................... Seznam pramenů a literatury ..................................................................... Archivní prameny ....................................................................................... Tištěné a on-line prameny ........................................................................... Korespondence autora s aktéry historických dějů ...................................... Rozhovory autora s aktéry historických dějů .............................................. Sekundární literatura ..................................................................................

Závěr

...................................................................................................................... 493

5/6/1/ 5/6/2/ 5/6/3/ 5/6/4/ 5/6/5/ 5/7/

396 407 419 429 430 435 439 443 448 460 475 475 475 489 489 490

Přílohy ...................................................................................................................... 494 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/ 8/ 9/ 10/

11/ 12/

Projev Karla Heinricha Ulrichse na 6. sjezdu německých právníků v Mnichově dne 29. srpna 1867 ............................... Dopisy českého šlechtice Ulrichsovi z 25. října a 29. listopadu 1867 ......... Petice Vědecko-humanitního výboru za odtrestnění homosexuality v Německu, 1897 ................................................................ Pražská homosexuální kavárna očima Egona Erwina Kische, 1914 .......... Program časopisu Hlas sexuální menšiny, 1931 ............................................. Stanovy Československé ligy pro sexuální reformu; verze vrácená ministerstvem vnitra, 1931 ................................................... Postupné zpřísňování trestních sazeb a rozšiřování skutkové podstaty v § 335 v úřednické osnově trestního zákona, 1936–1938 .......................... Bál Osvětového a společenského sdružení Přátelství očima Jaroslava Němečka, 1937 .................................................................. Závěry z II. celostátního soudně-psychiatrického semináře v Hradci Králové, 13. května 1960 .............................................................. Část programu Jiřího Hromady jako kandidáta Hnutí za občanskou svobodu pro volby do Federálního shromáždění, týkající se postavení homosexuálů, 1990 ..................................................................... Výzva 2002. Za rovná práva lesbických žen a gayů (prohlášení lesbických aktivistek), 2000 ...................................................... Text petice Žijeme tu společně, 2002 .............................................................

494 495 498 500 500 502 506 507 508

510 511 513

8 OBSAH

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 8

26.7.2012 16:34:04

13/

Provolání G-Ligy, 2002 ............................................................................... 513

Summary ................................................................................................................... 515

1/ 2/ 3/ 4/ 5/

Introduction ................................................................................................ Level of Criminalization of Homosexuality according to the 1852 Penal Code .............................................................. Homosexuals as a New Entity in Czech Society during the Era of Austria-Hungary ............................................................ Homosexual Emancipation Efforts in the First Republic Era .................... Gradual Decriminalization of Homosexual Acts under the Communist Regime ................................................................... Gay and Lesbian Emancipation in the Czech Lands since late 1980s .......

Seznam zkratek ......................................................................................................... Seznam tabulek, grafů a vyobrazení ........................................................................ Věcný rejstřík ............................................................................................................ Jmenný rejstřík ......................................................................................................... Místní rejstřík ........................................................................................................... Medailony autorského kolektivu ...............................................................................

515 516 518 520 525 528 536 540 548 564 577 582

OBSAH 9

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 9

26.7.2012 16:34:04

In memoriam Oty S.

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 10

26.7.2012 16:34:04

Poděkování

Na tomto místě chci poděkovat lidem, kteří tak či onak přispěli ke vzniku této knihy. Nejprve Janu Wintrovi a Lukáši Nozarovi, kteří se podíleli na samotném výzkumu a formulaci výsledků, Martinu Putnovi a Denise Nečasové, kteří si přečetli rukopis a vznesli k němu cenné připomínky, a Janu Morávkovi, který přeložil shrnutí. Stejný dík patří též Pavlu Himlovi a Franzi Schindlerovi, kteří před třemi lety uspořádali spolu s Martinem Putnou a mnou konferenci, jež stála na počátku mého rozhodnutí, že výsledky svého výzkumu připravím ke knižnímu vydání. Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy děkuji za poskytnutí grantu na vydání knihy a nakladatelství Host za péči, kterou mu věnovalo. Za osm let, po které se věnuji bádání o dějinách homosexuality v českých zemích, jsem měl příležitost diskutovat o tomto tématu s badateli a badatelkami, jejichž názory a rady, literatura, k níž mi umožnili přístup, či záštita, kterou poskytli mému výzkumu, mi byly cennou pomocí. Vedle těch, které jsem uvedl výše, děkuji Liboru Vykoupilovi, Věře Sokolové, Josefu Košelovi, Milanu Svobodovi, Françoise Gaspardové, Florence Tamagneové, Jeanu Le Bitouxovi, Michalu Konečnému, Jiřímu Dufkovi, Miloši Havelkovi, Roaru Lishaugenovi, Marku Cornwallovi, Danu Healeymu, Pieteru Judsonovi, Anně Hájkové, Anitě Kurimayové, Florianu Mildenbergerovi, Romanu Holecovi, Vojtechu Čelkovi, Rudolfu Vévodovi, Jaromíru Břouškovi, Georgi Chaunceyovi a Haraldu Jepsenovi. Děkuji také pracovníkům a pracovnicím Národního archivu, Národní knihovny, Moravského zemského archivu, Moravské zemské knihovny, Státního oblastního archivu PODĚKOVÁNÍ 11

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 11

26.7.2012 16:34:04

v Praze, Státního oblastního archivu v Plzni, Státního oblastního archivu v Zámrsku, Krajské vědecké knihovny v Liberci, Literárního archivu Památníku národního písemnictví, Vojenského ústředního archivu, Archivu bezpečnostních složek, Knihovny Národního muzea, Archivu hlavního města Prahy, Archivu Univerzity Karlovy, Mezinárodní vyhledávací služby v Bad Arolsen, Knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Knihovny Univerzity Palackého, Vědecké knihovny v Olomouci, Francouzské národní knihovny v Paříži, Veřejné informační knihovny v Paříži, Knihovny svaté Jenovéfy v Paříži, Knihovny pro soudobou mezinárodní dokumentaci v Nanterre, Německé národní knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem, Saské zemské knihovny – státní a univerzitní knihovny v Drážďanech, Muzea Těšínska, Národní lékařské knihovny, knihovny Gender Studies, knihovny Libri Prohibiti, Městské části Praha 1 – stavebního archivu, Městského úřadu Terezín, Divadelního ústavu, Národního filmového archivu, Krátkého filmu Praha, a. s., a České tiskové kanceláře za pomoc při zpřístupňování literatury, pramenů a ilustrací. Dále děkuji pamětníkům a aktérům dějů pojednaných v této knize, kteří se mnou diskutovali o rukopisu či se k němu vyjádřili písemně či kteří poskytli fotografie do obrazové přílohy – Jaromíru Břouškovi, Janě Štěpánové, Jiřímu Hromadovi, Martinu Strachoňovi, Ivu Procházkovi, Petru Prokešovi, Jiřímu Louženskému, Václavu Jamkovi, Miloslavu Šlehoferovi, Janu Lánymu, Jiřímu Křížovi, Monice S. Benešové, Jiřímu Marečkovi, Kateřině Beňové, Radku Menšíkovi, Marcele Šulcové, Rostislavu Novotnému a Tomáši Potočnému. Nemohu nevzpomenout též přátel, kamarádů a dalších lidí, kteří mi byli v době, kdy jsem se zabýval touto prací, nablízku. Mimo řady těch, které jsem uvedl již výše, tedy děkuji Kateřině Jeřábkové, Ludmile Whiteside, Tereze Kloučkové, Zuzaně Kloučkové, Zdeňku Rakušanovi, Pavlu Pelechovi, Janu Hladonikovi, Heleně Sváčkové Urbánkové, Věře Koškové, Haně Palečkové, Barbaře Eignerové, Tomáši Stehlíkovi, Jiřímu Mejsnarovi, Petře Dančové, Barboře Antonové, Pavlu Kučovi, Veronice Vejvodové, Vojtěchu Bernacikovi, Tomáši Cidlinovi, Pavlu Reichovi, Zuzaně Cihlářové, Vendule Štáfové, Lucii Franckx, Nicolasi Franckxovi, Magdaleně Trusinové, Kateřině Silberové, Petru Ondráčkovi, Luďku Žatečkovi, Janu Joklovi, Nicolasi Agenetovi, Martinu Pokornému, Zuzaně Kurákové, Monice Krajčiové, Jiřímu Papulovi, Jiřině Holkupové, Janě Kinské, Michalu Malysovi, Tomáši Raškovi, Jakubu Hornekovi, Miroslavu Halamkovi, Markétě Bauerové, Daně Slavíkové, Jakubu Reichlovi, Nataše Reichlové, Filipu Kochannyj-Goralčukovi, Přemyslu Žambochovi, Jiřímu Břicháčovi, Jiřímu Kautskému, Janu Kubíčkovi, Tomáši Procházkovi, Pavlu Dubcovi, Martinu Pavlovi, Dagmar Tomkové, Štěpánu Prášilovi, Jarmile Paluříkové, Miroslavu Kostkovi, Danielu Volfovi, Tomáši Gregůrkovi, Adamu Dobešovi, Jiřímu Liberdovi, Jiřímu Ratajíkovi, Zdeňku Sychrovi a Juraji Gerberymu za morální podporu či za zájem, který projevovali o stav této práce. Děkuji Janě Pavlové za to, že mě přivedla k zájmu o historii. A konečně děkuji také těm, jejichž podpory si vážím nejvíce – svým rodičům. V Praze v lednu 2012 Jan Seidl

12 PODĚKOVÁNÍ

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 12

26.7.2012 16:34:04

Úvod

Cílem předkládané kolektivní monograﬁe je prozkoumat společenské procesy, k nimž došlo v českých zemích od poslední třetiny 19. století do dnešní doby a které – zjednodušeně řečeno – ve svém výsledku znamenaly, že zatímco před sto padesáti lety byli obyvatelé těchto zemí, kteří udržovali pohlavní intimitu s osobami stejného pohlaví, podle platného trestního zákona odsuzováni k trestu těžkého žaláře, v němž byli drženi s okovy na nohou, mají v dnešní době možnost předstoupit před veřejný úřad a svůj vzájemný vztah upravit zákonným institutem, který přebírá některé prvky manželství. Chronologické vymezení práce je ohraničeno roky 1867 a 2011. Toto vymezení je dáno pouze našimi současnými možnostmi poznání: k období předcházejícímu tomuto intervalu nemáme za současného stavu bádání historické prameny, o období tento interval následující se v roce 2011 nemůžeme vyjádřit. Neznamená to, že takové procesy, které jsou předmětem této práce, či procesy jim podobné před rokem 1867 neprobíhaly, ani že emancipační úsilí současné gay a lesbické komunity v roce 2011 skončilo – pouze o jejich projevech v těchto obdobích dnes nic nevíme. V tomto smyslu je třeba číst zmínku o „oltáři“ v názvu monograﬁe jako metaforu – neodkazuje ani tak ke stávajícímu institutu registrovaného partnerství, který je zatím nejviditelnějším úspěchem gay a lesbického emancipačního hnutí, jako spíše k neukončenosti těchto procesů, jejichž aktéři ve všech obdobích sledovaných v této práci usilovali – a usilují i po uzákonění registrovaného partnerství – ÚVOD 13

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 13

26.7.2012 16:34:04

o přibližování psaných i nepsaných práv spojených s homosexuální situací k právům pojícím se se situací heterosexuální. Pojmem „emancipace homosexuality“, který je součástí podtitulu práce, pak rozumíme právě sbližování těchto psaných i nepsaných práv, ať už o ně aktivně usilovali či usilují homosexuální lidé sami či lidé heterosexuální, vedeni odbornými či altruistickými motivy. Předkládaná práce chápe na nejvyšším stupni zobecnění toto usilování jako diachronně transverzální, a to zejména s ohledem na to, že mezi jeho aktéry lze ve všech obdobích konstatovat přímou i nepřímou tradici. Přesto je však zjevné, že jeho konkrétní projevy byly a jsou dobově podmíněny. Vzhledem k tomu, že v jednotlivých obdobích se úsilí o homosexuální emancipaci odehrávalo v kontextu odlišných obecně společenských a politických podmínek, odlišného převládajícího pojetí neheterosexuálních identit, odlišných forem sociability nositelů těchto identit a dalších faktorů, které mu vymezovaly různý prostor a obsah, je tato práce rozdělena do pěti oddílů – v prvním z nich je představeno právní prostředí, které podmínilo starší fáze emancipačního úsilí; další čtyři se pak zabývají tímto úsilím samotným zvlášť pro jednotlivá období. Tyto oddíly jsou pojaty jako kompaktní, do určité míry samostatné texty a každý z nich si všímá jiných aspektů skutečnosti podle toho, které byly v daném období pro emancipaci homosexuality relevantní. Každý oddíl je uveden samostatnou kapitolou, v níž jsou příslušné aspekty představeny, stejně jako stav dosavadního bádání a pramenná základna a metodologické přístupy v daném oddíle použité. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením vědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v období před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý zrušením této trestnosti za komunistického režimu, na které nemělo homosexuální společenství žádný vliv, a poslední gay a lesbickým emancipačním úsilím v období od konce osmdesátých let do současnosti.1 Sekundárně, avšak nikoliv soustavně, budeme sledovat též sociabilitu, která se s emancipačním úsilím pojila. Hranice mezi akcemi emancipačního a oddechového/zábavního charakteru je začasté nezřetelná. V této souvislosti je zřejmé, že jakkoliv můžeme sledovat ﬁliaci emancipačních procesů napříč jednotlivými obdobími, různé prvky mimojazykové skutečnosti, které s těmito procesy souvisely, se v některých svých aspektech v čase lišily, což se odráží také ve výrazech používaných v příslušné době pro jejich označení. V předkládané práci se snažíme v émické perspektivě2 tato dobově podmíněná označení, odrážející konceptuální uchopení reality odpovídající dané době, respektovat, a nehovoříme tak například 1 Z toho důvodu, že je tato práce z řady aspektů, které lze v souvislosti s homosexuální situací studovat, za-

měřena právě na emancipační úsilí, nezabývá se obdobím nacistické okupace, které jinak pro studium dějin homosexuality představuje významnou látku, avšak kdy emancipační pochody – alespoň ve formách, které bylo možno veřejně prezentovat – vlivem drakonického přístupu nacistů k homosexuálům ustaly. Pokud jde o situaci homosexuálů v protektorátu Čechy a Morava, viz: SEIDL , Jan: „Křižácké tažení, či ostrov relativního bezpečí? Perzekuce homosexuality v Protektorátu Čechy a Morava“. In: HIML , Pavel; SEIDL , Jan; SCHINDLER, Franz (eds.): Miluji tvory svého pohlaví. Homosexualita v dějinách a společnosti českých zemí (v přípravě). 2 Srov. poznámku č. 71 na s. 262.

14 ÚVOD

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 14

26.7.2012 16:34:04

pro období první republiky o gayích, aktivistech či homofobii, nýbrž o homosexuálech, pracovnících hnutí sexuálních menšin a odporu vůči homosexuálům. V případě jevů, pro něž nemají prameny žádné označení, avšak jejichž fakticita v dané době je z našeho pohledu zjevná, pak volíme vlastní označení v etické perspektivě (například pojmem „homosexuální společenství“ označujeme „pomyslné společenství“3 všech československých homosexuálů v obdobích před rozšířením současného konceptu „komunity“; pojmem „homosexuální subkultura“ pak označujeme reálné sociální sítě osob, které se skutečně – byť často jen od vidění – navzájem znaly). Zájem o dějiny homosexuality lze v českých zemích doložit od konce 19. století. Zprvu přejímali autoři českých prací o homosexualitě dějepisné údaje z klasických německy psaných publikací z oboru sexuální patologie, jako je Richard von Krafft-Ebing: Psychopathia sexualis (1886) nebo Albert Moll: Die Conträre Sexualempﬁndung (1891).4 Můžeme si tak ve třech různých českých pracích přečíst v podstatě tytéž údaje.5 Významnou součástí těchto pojednání jsou soupisy známých historických postav ze všech údobí, o kterých se lze z nějakých důvodů domnívat, že je přitahovaly osoby stejného pohlaví. Tyto soupisy byly důležité pro posilování sebevědomí homosexuálních lidí; rodící se hnutí za jejich emancipaci si odkazy na slavná jména dodávalo na legitimitě. Kromě toho pojednávají tito autoři o formě a míře výskytu homosexuálního chování u různých etnik v diachronní i synchronní rovině a sledují vývoj postoje trestního práva k homosexualitě v různých, zejména středoevropských, státních útvarech (což nepřekvapí vzhledem k původu textů, z nichž čerpali). Tyto souhrny nelze považovat za tvůrčí historickou práci,6 což je ovšem pochopitelné vzhledem k tomu, že tvoří součást větších celků, v nichž mají spíše doplňkovou funkci. První českou prací, která je zaměřena monograﬁcky na dějiny homosexuality a vykazuje alespoň zčásti rysy samostatného badatelského počinu, je tak teprve kniha 3 Ve smyslu, v němž o „pomyslných společenstvích“ píše Benedict Anderson (ANDERSON, Benedict: „Po-

myslná společenství“. [Překlad Jana Ogrocká.] In: HROCH, Miroslav [ed.]: Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Praha 2003, s. 239–269). 4 Za vůbec prvního badatele, který se v historické perspektivě zabýval láskou mezi muži a výsledky svého zkoumání zveřejnil tiskem, je považován švýcarský kloboučník Heinrich Hösli (1784–1864). Svou práci vydal vlastním nákladem roku 1836 v Glarusu pod názvem Die Unzuverlässigkeit der äusseren Kennzeichen im Geschlechtsleben des Leibes und der Seele. Oder: Forschungen über platonische Liebe, ihre Würdigung und Entwürdigung für Sitten-, Natur- und Völkerkunde. Eros. Die Männerliebe der Griechen. Ihre Beziehung zur Geschichte, Erziehung, Literatur und Gesetzgebung aller Zeiten (Nespolehlivost vnějších příznaků v pohlavním životě těla a duše. Aneb: Bádání o platonické lásce a jejím uznání a pokoření z hlediska mravovědného, přírodovědného a národopisného. Eros. Řecká láska mezi muži. Její poměr k dějinám, výchově, písemnictví a zákonodárství všech dob) (HERGEMÖLLER, Bernd-Ulrich: Einführung in die Historiographie der Homosexualitäten. Tübingen 1999, s. 13 a 169). Dalším badatelem pak byl hannoverský právník Karl Heinrich Ulrichs, jehož práce spadají do šedesátých a sedmdesátých let 19. století (k němu podrobněji viz pk. 2/2/1/). 5 BĚLOHRADSKÝ, Václav: „Vzácný případ sexualné perverse. Culilinctus et fellatio“. Časopis lékařů českých, 32, 1893, s. 621–623, 641–644, 661–664, 684–688 a 866–869; JELÍNEK, František: Homosexualita ve světle vědy. Praha 1924, s. 85–93 a 115–165; ČEŘOVSKÝ, František: K otázce trestnosti homosexuality. (Přednáška v Právnické jednotě v Praze 18. XII. 1924). Brno 1925, s. 5–8. 6 Snad s určitou výjimkou obsáhlého seznamu skutečných či domnělých homosexuálů v práci Františka Jelínka (Homosexualita ve světle vědy, cit. dílo, s. 136–165), který obsahuje též řadu známých jmen z českých dějin 19. a počátku 20. století, avšak který je nutno považovat spíše za mimořádně cenný záznam mytologie tehdejšího homosexuálního společenství.

ÚVOD 15

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 15

26.7.2012 16:34:04

Jiřího Fanela Gay historie (2000).7 Třebaže většina textu je kompilací zahraniční literatury o dějinách homosexuality v zahraničí, obsahuje práce cenný oddíl o dějinách homosexuality v českém prostředí, zpracovaný dílem na základě písemných pramenů, dílem na základě orální tradice přítomné v gay a lesbické komunitě devadesátých let 20. století. Od konce devadesátých let však začaly vznikat též dílčí studie založené zcela na původním historickém výzkumu, které se homosexualitou zabývají z perspektivy literární historie, zkoumání politiky identit či dějin perzekuce a emancipace. Do této skupiny patří například práce Martina Putny, Věry Sokolové, Franze Schindlera, Roara Lishaugena, Marka Cornwalla či práce autorovy (blíže viz úvody jednotlivých oddílů a seznamy literatury). Lze říci, že důležitý impuls pro bádání o dějinách homosexuality v českých zemích dala konference Homosexualita v českých zemích a humanitní vědy, která se uskutečnila v Praze v roce 2009.8 V návaznosti na tuto konferenci bylo v letech 2009–2011 vyvinuto úsilí o syntetické zpracování stávajícího poznání dějin homosexuality v českých zemích, a to jednak shrnutím poznatků již existujících, roztříštěných do řady dílčích publikovaných i nepublikovaných textů, jednak jejich doplněním o poznatky nové, vztahující se k tématům, která byla pociťována jako zásadní pro vytvoření pokud možno kompletního obrazu. V současné době (září 2011) tak jsou před dokončením tři kolektivní monograﬁe, mezi něž patří též předkládaná práce.9 Pokud jde o genezi této práce, tvoří ji z necelé poloviny přepracované a rozšířené texty starších autorových prací, které nebyly publikovány.10 Z větší části je pak práce tvořena textem vzniklým přímo pro tuto monograﬁi.11 Kapitolu 5/6/ napsal Jan Wintr a na prvním oddíle s autorem spolupracoval Lukáš Nozar, kteří spolu s autorem tvoří autorský kolektiv. Text je strukturován do tří úrovní: oddílů, kapitol a podkapitol. Některé poznatky obsažené v této práci budou zařazeny též do dizertační práce, kterou autor připravuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Tato dizertační práce se však od předkládané práce bude lišit zacílením pohledu – jejím předmětem nebudou politické dějiny homosexuality, nýbrž dějiny každodennosti a mentalit homosexuálních subkultur v českých zemích ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, nahlédnuto prizmatem historické antropologie. Proto poznatky, které dizertační práce převezme z předkládané práce, kde tvoří jádro výkladu, nebudou v jejím případě představovat jádro, nýbrž uvedení do historického kontextu.

7 Blíže viz s. 393. 8 Konferenci uspořádala ve dnech 20.–22. března 2009 Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy; orga-

nizátory byli Martin Putna, Pavel Himl, Franz Schindler a autor. S příspěvkem vystoupilo dvacet dva badatelů a badatelek z pěti zemí. 9 Další dvě práce jsou tyto: PUTNA , Martin C. a kol.: Homosexualita v dějinách české kultury. Praha 2011; HIML , Pavel; SEIDL , Jan; SCHINDLER, Franz (eds.): Miluji tvory svého pohlaví, cit. dílo. 10 SEIDL , Jan: Věznit, léčit, nebo respektovat? Názory na odtrestnění homosexuality v letech 1868–1918. Práce k souborné zkoušce z historie na Filozoﬁcké fakultě Masarykovy univerzity. Brno 2004; TÝŽ: Pokus o odtrestnění homosexuality za první republiky. Magisterská diplomová práce na téže fakultě. Brno 2005 (URL: http://is.muni.cz/th/64594/ff_m/); TÝŽ: Úsilí o odtrestnění homosexuality za první republiky. Rigorózní práce na téže fakultě. Brno 2007 (URL: http://is.muni.cz/th/64594/ff_r/). 11 Jde o oddíly 1, 4 a 5 a některé kapitoly či podkapitoly oddílů 2 a 3.

16 ÚVOD

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 16

26.7.2012 16:34:04

Konečně považujeme za nutné vyjádřit se ještě k používání gramatického čísla v autorské řeči této práce. Používáme zde převážně první osobu plurálu, čímž chceme vyjádřit přesvědčení, že produkce textu ze strany autora a jeho recepce ze strany čtenáře představuje spojitou komunikační situaci, a že tedy autor a čtenář tvoří prostřednictvím textu určité společenství. Pouze na některých místech poznámkového aparátu, v nichž referujeme o konkrétních okolnostech výzkumu či vzniku textu, používáme první osobu singuláru. V práci se často vyskytuje spojení „trestnost homosexuality“, „odtrestnění homosexuality“ apod. Tyto formulace používáme pro zjednodušení – je třeba mít na paměti, že trestná a trestaná nebyla nikdy homosexualita jako vlastnost, nýbrž vždy pouze konkrétní projevy homosexuální erotiky. Pokud jde pak o pojem paradigmatu, který se rovněž objevuje na různých místech textu, vycházíme při jeho použití z významu, který mu dal Thomas Samuel Kuhn v práci The Structure of Scientiﬁc Revolutions (Struktura vědeckých revolucí, 1962, česky 1997), avšak s tím rozdílem, že „paradigmatem“ zde nechápeme soubor domněnek, předpokladů a představ, ze kterých může v dané době vycházet při výkladu světa pouze věda, ale celá společnost či jakékoli její dílčí složky.

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 17

26.7.2012 16:34:04

18 MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 18

26.7.2012 16:34:04

1/ Mechanismy a míra trestněprávní perzekuce homosexuality podle trestního zákona z roku 1852 Jan Seidl a Lukáš Nozar

1/1/ Vymezení předmětu V prvním oddíle prozkoumáme mechanismy a míru perzekuce homosexuality ze strany veřejné moci na základě § 129 b) trestního zákona, který platil v českých zemích od roku 1852 do roku 1950.1 Přestože existence tohoto paragrafu byla dosavadnímu českému dějepisectví homosexuality dobře známa, chyběly poznatky o tom, jak v kontextu trestního práva jako celku fungoval a v jaké míře jím byly homosexuálně jednající osoby reálně ohroženy. Považovali jsme proto za nutné pokusit se v rámci této práce o nápravu, neboť je zřejmé, že skutečnost, že je někdo zatčen a případně i souzen a vězněn, či skutečnost, že u něj víceméně stále existuje potenciální hrozba zatčení, souzení a věznění, dosti výrazně ovlivňuje jeho postavení ve společnosti. Může mimo jiné fungovat – a jak ukážeme v následujících oddílech, také skutečně fungovala – jako zdroj společné identity, jako tmelicí prvek, který způsoboval, že množina homosexuálně cítících nebyla pouze konglomerátem individuálních zájmů, ale že měla ve stávajícím právním řádu (a šířeji i v převládající morálce) společného nepřítele, a tedy měla i poměrně silný společný zájem (na jejich změně). Cílem tohoto oddílu je tedy zjistit, jak existence § 129 b) trestního zákona z roku 1852 reálně ovlivňovala životy lidí v rámci oněch politických režimů, které se v českých zemích v době jeho platnosti vystřídaly, a jak silně tedy mohla 1 K vývoji trestnosti homosexuality v českých zemích v obdobích před

19. stoletím viz studii Pavla Himla v: TÝŽ; SEIDL , Jan; SCHINDLER, Franz (eds.): Miluji tvory svého pohlaví. Homosexualita v dějinách a společnosti českých zemí (v přípravě).

MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950 19

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 19

26.7.2012 16:34:05

Trestní zákon z roku 1852 – titulní strana vyhlašovacího patentu a strana s § 129 20 MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 20

26.7.2012 16:34:05

MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950 21

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 21

26.7.2012 16:34:05

přispívat k poptávce homosexuálního společenství po strukturální změně ve společnosti (změně legislativní, ale též změně morálních standardů nezávislých na zákonodárství). Protože tento právní stav vytvářel napříč těmito režimy v podstatě kontinuum,2 domníváme se, že je vhodné publikovat tyto výsledky vcelku a netříštit je do dílčích pojednání podle jednotlivých období.

1/2/ Mechanismy trestněprávní perzekuce homosexuality Hodláme-li si, než přistoupíme k výkladu o úsilí dosáhnout zrušení trestnosti homosexuality, vytvořit představu o povaze a rozsahu hrozby, která se nad homosexuálně cítícími a jednajícími lidmi vznášela, je nutno se nejprve seznámit s nejdůležitějšími relevantními ustanoveními trestního práva hmotného i procesního, která se při perzekuci homosexuálního jednání uplatňovala, a to jednak ve stavu platném k okamžiku vzniku republiky a jednak s jejich vývojem po tomto datu. Ani před rokem 1918, ani po něm totiž nebylo častým jevem, aby byl člověk zatčený policií pro podezření z homosexuálních styků nakonec odsouzen k trestu těžkého žaláře na dobu od jednoho do pěti let, jak stanovil § 129 b) a § 130 trestního zákona z roku 1852. Do hry totiž vstupoval jednak trestní řád z roku 1873, který obsahoval ustanovení, v jejichž důsledku se z případů vyšetřovaných policií dostaly před soud pouze některé, a jednak – v případě, že došlo k soudnímu řízení – ještě jiná ustanovení trestního zákona, která musel soud při svém rozhodování zohlednit, judikatura zrušovacího soudu a po vzniku republiky také některé vedlejší zákony trestního práva. Laskavý čtenář či laskavá čtenářka odpustí, že je tato kapitola pojednána výrazně deskriptivně. Vyžaduje to však povaha jejího předmětu. Trestní zákon č. 117/1852 ř. z. vyhlásil císař František Josef I. patentem ze dne 27. května 1852. Tento zákon, který platil s účinností od 1. září téhož roku pro všechny země Rakouského císařství, byl v podstatě novelizací staršího trestního zákona z roku 1803, od nějž se lišil zejména tím, že platil též pro Uherské království a že zaváděl vedle stávajících kategorií trestných činů (zločin a přestupek) ještě kategorii přečinu.3 Pod čísly 129 a 130 obsahoval trestní zákon č. 117/1852 ř. z. paragrafy v tomto znění: § 129. Jako zločiny se trestají i tyto způsoby smilstva: I. Smilstvo proti přírodě, to jest: 4 a) se zvířaty; b) s osobami téhož pohlaví.

2 Pokud jde o období nacistické okupace, kontinuita právního prostředí s předchozím obdobím první

a druhé republiky byla narušena pouze částečně. Blíže viz: SEIDL , Jan: „Křižácké tažení, či ostrov relativního bezpečí? Perzekuce homosexuality v Protektorátu Čechy a Morava“. In: HIML , Pavel; SEIDL , Jan; SCHINDLER, Franz (eds.): Miluji tvory svého pohlaví. Homosexualita v dějinách a společnosti českých zemí (v přípravě). 3 Srov.: VLČEK, Eduard: Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. Brno 2004, s. 31–33. 4 Jako římská II. je v § 131 pojednán incest, a to pod označením zprznění krve. U obou těchto sfér jednání tedy zákonodárce spatřoval určité společné rysy.

22 MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 22

26.7.2012 16:34:05

Trest tohoto zločinu.5 § 130. Trest toho jest těžký žalář od jednoho až do pěti let. Bylo-li však v případu pod písm. b) užito některého z prostředků uvedených v § 125,6 má se uložiti trest od pěti až do deseti let, a je-li tu některá z okolností obsažených v § 126,7 i trest tam stanovený.8

K souzení trestných činů podle § 129 b) tr. z. byly podle § 13 tr. ř. příslušné v první instanci sborové soudy první stolice, tj. krajské či (do roku 1929) zemské soudy trestní.9 Každý z nich měl podle § 11 tr. ř. ustanoveného jednoho nebo několik svých členů jako tzv. vyšetřující soudce, kterým příslušelo konat přípravné řízení pro zločiny a přečiny; v hlavním přelíčení se pak tyto soudy usnášely ve tříčlenných senátech (§ 13 odst. 2 tr. ř.). Než se však obviněný k tomuto přelíčení dostal, prošel několika fázemi trestního řízení, které nyní popíšeme. Dospěla-li policie k názoru, že došlo k trestnému činu (v našem případě k tomu, že se dvě osoby stejného pohlaví eroticky sblížily), a to buď vlastním pátráním, nebo prostřednictvím udání soukromé osoby, měla jako veřejný úřad povinnost oznámit to ihned státnímu zástupci (§ 84 tr. ř.). Pakliže udání o trestném činu učinila soukromá osoba, mohla je adresovat buď rovnou státnímu zástupci, nebo vyšetřujícímu soudci či policii, kteří měli povinnost takové udání státnímu zástupci odevzdat (§ 86 tr. ř.). Poté, co se státní zástupce takto dozvěděl o domněle spáchaném trestném činu, mohl dát vyšetřujícím soudcem příslušného soudu, okresními soudy nebo policií konat tzv. přípravné vyhledávání (tj. v podstatě bližší šetření), které mu mělo poskytnout podklady k tomu, aby buďto zavedl trestní řízení, nebo udání odložil. Podle § 173 tr. ř. měl být obviněný 10 obeslán nejprve jen k výslechu vyšetřujícím soudcem, a pokud by se nedostavil, měl být předveden (§ 174 tr. ř.). Pokud nastal některý z důvodů uvedených v § 175 tr. ř.,11 mohl vyšetřující soudce nařídit předvedení

5 Tento řádek tvoří tzv. marginální rubriku. Ty byly v některých vydáních otištěny na kraji listu, v jiných kurzi-

vou v rámci souvislého textu. 6 Tedy nebezpečného vyhrožování, skutečně vykonaného násilí anebo lstivého omámení smyslů. 7 Tedy vzešla-li z násilí osobě, jíž ublíženo, důležitá škoda na zdraví, nebo dokonce na životě, prodloužen buď trest na

deset až i do dvaceti let. Byla-li osobě, jíž bylo ublíženo, zločinem způsobena smrt, trestá se doživotním těžkým žalářem. 8 Československé trestní zákony platné v zemích České a Moravskoslezské. Praha 1946, s. 75–76. 9 „Zemský soud“ bylo označení sborového soudu první stolice v zemských hlavních městech Praze a Brně

(soudy tohoto typu se sídlem v jiných městech se označovaly jako „krajský soud“). Zákonem č. 201/1928 Sb., který vstoupil v platnost dne 15. března 1929, však bylo označení „zemský“ zrušeno a označení „krajský soud“ bylo zavedeno i pro soud pražský a brněnský (HLEDÍKOVÁ , Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha 2005, s. 321 a 397–398). 10 Pojem „obviněný“ upravoval § 38 tr. ř. Podle jeho ustanovení měl tento pojem v podstatě dva významy – v užším smyslu se tak označovala osoba, proti níž bylo zavedeno trestní řízení (tj. podána obžaloba nebo návrh na zahájení přípravného řízení, srov. § 90 tr. ř.) až do doby, kdy proti ní bylo nařízeno hlavní přelíčení (od té doby měla status obžalovaného), a v širším smyslu se tak mohl označovat i podezřelý, proti němuž ještě nebylo zahájeno trestní řízení, nebo i obžalovaný, proti němuž již bylo nařízeno hlavní přelíčení. 11 Tj. to, že byl obviněný 1) přistižen přímo při trestném činu nebo bezprostředně po něm nebo s předměty, které ukazovaly na jeho účast na činu, 2) že činil přípravy k útěku nebo byl podezřelý, že uteče, vedl-li potulný život či byl v kraji neznámý, 3) že se pokoušel působit na svědky, znalce nebo jiné osoby ve věci zúčastněné nebo se jinak pokoušel mařit trestní řízení nebo byly obavy, že by tak učinil, nebo 4) že byly obavy, že zopakuje trestný čin, z nějž byl podezřelý.

MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950 23

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 23

26.7.2012 16:34:05

a prozatímní zajištění (tj. zatčení) podezřelého i bez předchozího obeslání. Podle § 177 tr. ř. však mohla policie i „bez písemného rozkazu [vyšetřujícího soudce] stíhati honěním a vzíti do prozatímního zajištění“ podezřelého, byl-li přistižen přímo při činu nebo byl „bezprostředně po činu označen za podezřelého ze zločinu neb přečinu úředním stíháním nebo veřejnou pověstí“ (§ 175 tr. ř.). V takovém případě tedy policie informovala státního zástupce ve fázi, kdy již měla podezřelého ve svých rukách, a přípravné vyhledávání tak začalo bez jeho pokynu. Podezřelého měla policie ihned po zatčení vyslechnout, a pokud zjistila, že jsou důvody k jeho dalšímu zajištění, dodat do osmačtyřiceti hodin vyšetřujícímu soudci. Jinak jej měla ihned propustit (§ 177 tr. ř.). Vyšetřující soudce měl zajištěného do osmačtyřiceti hodin poté, co byl před něj předveden, vyslechnout a ihned rozhodnout, zda má být propuštěn (tím ovšem trestní řízení nekončilo, pouze dále probíhalo na svobodě), nebo na něj má být uvalena řádná vyšetřovací vazba (§ 179 tr. ř.),12 která neměla trvat déle než tři měsíce (§ 190 tr. ř.). Obviněný mohl být propuštěn z vazby na svobodu, přičemž na něm mohl vyšetřující soudce vyžádat slib, že se do skončení trestního řízení bez povolení nevzdálí z místa pobytu, nebude se skrývat a ani jinak mařit vyšetřování. V případě porušení tohoto slibu na něj byla opět uvalena vazba (§ 191 tr. ř.). Shledal-li státní zástupce po prozkoumání spisů přípravného vyhledávání, že ještě nemá dostatek informací pro další rozhodování, mohl nechat spisy doplnit (tj. nechat pokračovat v pátrání). Pokud již měl informací dostatek, mohl buďto dát zavést proti konkrétní osobě trestní řízení, nebo mohl udání odložit (§ 90 tr. ř.) – tím pak vyšetřování dotčeného skončilo. V případě, že se rozhodl dát zavést trestní řízení, učinil tak buď tím, že podal rovnou obžalobu, anebo, měl-li za to, že je třeba ještě dalšího zkoumání a vyjasnění skutkového stavu, návrh na zahájení tzv. přípravného vyšetřování. Od doby, kdy státní zástupce podal jedno z toho, byl podezřelý pokládán v užším slova smyslu za obviněného (§ 38 tr. ř., srov. pozn. č. 10 na s. 23). Přípravné vyšetřování konal osobně vyšetřující soudce. Státní zástupce mu mohl činit návrhy na jednotlivé vyšetřovací úkony, avšak nesměl je sám provádět. Výslechu obviněného vyšetřujícím soudcem nesměl být přítomen ani žalobce (tj. státní zástupce), ani obhájce (§ 96 tr. ř.). Pokud se obviněný odchýlil od toho, co vypověděl dříve, zejména odvolal-li dřívější doznání, měl se ho vyšetřující soudce dotázat, co způsobilo tyto odchylky ve výpovědích (§ 204 tr. ř.). Tato situace, jak alespoň vyplývá z našich sond do spisového materiálu týkajícího se vyšetřování homosexuálních styků, nastávala téměř u každého obviněného: u vyšetřujícího soudce obvinění většinou odvolali většinu či podstatnou část toho, co vypověděli předtím na policii, a jako důvod udávali různé formy nátlaku, který na ně police měla činit. Pokud šetření provedená v rámci přípravného vyšetřování stačila k tomu, aby odůvodnila nařízení hlavního přelíčení, ukončil vyšetřující soudce přípravné vyšetřování (§ 111 tr. ř.) a spisy postoupil státnímu zástupci. Ten byl povinen do osmi dnů buďto podat u vyšetřujícího soudce obžalovací spis, nebo mu spisy vrátit s prohlášením, že nenalézá důvodu k dalšímu soudnímu stíhání – v takovém případě vyšetřující soudce zastavil přípravné vyšetřování (§ 109 tr. ř.), a trestní řízení tak skončilo. 12 Pro uvalení řádné vyšetřovací vazby však musel být některý z důvodů uvedených v § 175 odst. 2–4 tr. ř.,

tj. důvody uvedené zde v pozn. č. 11 na s. 23 s výjimkou důvodů uvedených pod číslem 1.

24 MECHANISMY A MÍRA TRESTNĚPRÁVNÍ PERZEKUCE 1852–1950

Jan-Seidl-Od-zalare-k-oltari-2012.indd 24

26.7.2012 16:34:05