Vražedné
peníze
Přeložila
Markéta Polochová
Automatizovaná analýza textů nebo dat ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu nositele práv zakázána.
Making a Killing
Copyright © Cara Hunter 2025
Descent
Copyright © Cara Hunter 2025
Jacket design by Claire Ward © HarperCollinsPublishers Ltd 2025
Jacket photograph © Joanna Czogala/Arcangel Images
Internal images credit: Shutterstock.com
Scold’s Bridle credit: World History Archive / Alamy Stock Photo
Oxford Combined court centre credit: Nigel Francis / Alamy Stock Photo
Rollright stone circle credit: Eraza Collection / Alamy Stock Photo
Translation © Markéta Polochová, 2026
Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2026
ISBN 978-80-275-2852-3
Pro Sarah
Za vše
V minulých dílech…
Fawleyho vyšetřovací tým
Na začátek Celé pravdy jsem poprvé vložila krátkou charakteristiku Adama Fawleyho a jednotlivých členů týmu, abych pomohla čtenářům, kteří se s nimi setkávají poprvé, zorientovat se v postavách. Obdržela jsem množství pozitivních reakcí, a proto jsem se rozhodla svůj krok v každé další knize zopakovat. Navíc momentálně přirozeně došlo k větší časově prodlevě než mezi šestým a sedmým dílem série: Vytoužená smrt končila v roce 2018, tato kniha začíná v létě roku 2024, a tak máme všichni co dohánět…
JMÉNO DETEKTIV ŠÉFINSPEKTOR ADAM FAWLEY
VĚK 52
VDANÁ/ ŽENATÝ?
ANO, MANŽELKA ALEX, 50, PRÁVNIČKA, PRACUJE V OXFORDU.
DĚTI? FAWLEYOVI MĚLI DESETILETÉHO SYNA JAKEA, KTERÝ SI V ROCE 2016 VZAL ŽIVOT. OBA RODIČE TO ZNIČILO, DOMNÍVALI SE, ŽE UŽ NIKDY NEBUDOU
MOCT MÍT DALŠÍ DÍTĚ. NAVZDORY VŠEM PŘEDPOKLADŮM VŠAK ALEX ZNOVU OTĚHOTNĚLA A NYNÍ MAJÍ KRÁSNOU DCERKU LILY ROSE, KTERÉ JE ŠEST LET.
OSOBNOST INTROSPEKTIVNÍ, VŠÍMAVÝ, INTELIGENTNÍ. JE MU JEDNO, ŽE ALEX VYDĚLÁVÁ VÍC, A KDYŽ SI VEZME VYSOKÉ PODPATKY, JE VYŠŠÍ NEŽ ON. MÁ SKVĚLOU DEDUKCI A HROZNĚ NERAD NĚKOMU PODLÉZÁ, ABY SE VYPRACOVAL, NA TO HO NEUŽIJE. JE SOUCITNÝ A FÉROVÝ, ALE MÁ I ŠPATNÉ VLASTNOSTI: DOVEDE BÝT NETRPĚLIVÝ A VZNĚTLIVÝ. VYRŮSTAL NA PONURÉM PŘEDMĚSTÍ SEVERNÍHO LONDÝNA. JE ADOPTOVANÝ, NA COŽ PŘIŠEL ÚPLNOU NÁHODOU — RODIČE SE O TOM PŘED NÍM DODNES NEZMÍNILI. NESLEDUJE TELEVIZNÍ KRIMINÁLKY (ZLOČINU MÁ DOST V PRACOVNÍ DOBĚ), POSLOUCHÁ OASIS, BACHA A ROXY MUSIC (ALEX MU JEDNOU ŘEKLA, ŽE VYPADÁ JAKO BRYAN FERRY, NA COŽ OPÁČIL: „KÉŽ BY.“). KDYBY CHOVAL ZVÍŘE, VYBRAL BY SI KOČKU (NIKDY ALE ŽÁDNOU NEMĚL). Z VÍN MÁ NEJRADĚJI MERLOT, Z JÍDEL ŠPANĚLSKOU KUCHYNI (AŽ PŘÍLIŠ ČASTO SE OVŠEM LÁDUJE PIZZOU). JEHO OBLÍBENÁ BARVA — SVĚTE, DIV SE — JE MODRÁ.
JMÉNO DETEKTIV INSPEKTOR GARETH QUINN
VĚK 42
VDANÁ/ ŽENATÝ?
NAVZDORY SVÉ POVĚSTI CELOŽIVOTNÍHO HOLKAŘE SE BĚHEM DOBY, KDY JSME HO NEVIDĚLI, OŽENIL. JEHO ŽENA MAISIE POCHÁZÍ Z BOHATÉ RODINY S OBROVSKÝM DOMEM V BOAR’S HILL.
OSOBNOST DOMÝŠLIVÝ, AMBICIÓZNÍ, HEZOUN. PRO JEHO POPIS FAWLEY POUŽÍVÁ FORMULACE JAKO „DOKONALE PADNOUCÍ OBLEK A DVOUDENNÍ STRNIŠTĚ“ NEBO „PO FUNKCI DETEKTIVA SERŽANTA ŠEL JAKO SLEPICE PO FLUSU — NA VTEŘINU NEZAVÁHAL, CHTĚL SE BLÝSKNOUT“.
JMÉNO DETEKTIV SERŽANT CHRIS GISLINGHAM
VĚK 49
VDANÁ/ ŽENATÝ? ANO, MANŽELKA JANET
DĚTI? BILLY, OSM LET
OSOBNOST VESELÝ, SRDEČNÝ, SLUŠNÝ, PRACANT. ZAPÁLENÝ FANOUŠEK CHELSEA. „V SOUVISLOSTI S GISLINGHAMEM OBVYKLE PADAJÍ VÝRAZY JAKO ‚SILNÝ‘ NEBO ‚ROBUSTNÍ‘, A ZDALEKA NEJEN PROTO, ŽE SE ČÍM DÁL VÍC ZAKULACUJE. KAŽDÁ KRIMINÁLKA POTŘEBUJE ČLOVĚKA, JAKO JE ON. A KDYBYSTE SE TOPILI, PŘÁLI BYSTE SI, ABY ZA ZÁCHRANNÉ LANO TAHAL PRÁVĚ GISLINGHAM.“
JMÉNO DETEKTIV SERŽANT VERITY EVERETTOVÁ
VĚK 40
VDANÁ/ ŽENATÝ? NE, ALE MÁ KOCOURA (JMÉNEM HECTOR)
OSOBNOST POVÝŠENA NA DETEKTIVA SERŽANTA. V OSOBNÍ ROVINĚ NEKONFLIKTNÍ, V PRÁCI NEKOMPROMISNÍ. SCHÁZÍ JÍ SEBEDŮVĚRA, KTEROU BY VZHLEDEM KE SVÝM SCHOPNOSTEM MĚLA MÍT (ČEHOŽ SI JE FAWLEY VELICE DOBŘE VĚDOM).
„MOŽNÁ VYPADÁ JAKO ČTYŘICETILETÁ SLEČNA MARPLOVÁ, ALE JE TAKY TAK HOUŽEVNATÁ. ANEB JAK VŽDYCKY ŘÍKÁVÁ GISLINGHAM: EV MUSELA BÝT V MINULÉM ŽIVOTĚ BLADHAUND.“
JMÉNO DETEKTIV SERŽANT ANTHONY ASANTE
VĚK 38
VDANÁ/ ŽENATÝ? NE
OSOBNOST BEZPROBLÉMOVÉ STUDIUM, BEZPROSTŘEDNÍ NÁSTUP K POLICII, ZAČÍNAL U METROPOLITNÍ. MÁ POHÁDKOVĚ BOHATÉ RODIČE, JEHO OTEC JE BÝVALÝ DIPLOMAT V GHANĚ. BĚHEM UDÁLOSTÍ POPSANÝCH V CELÉ PRAVDĚ SE GISLINGHAM DOMNÍVAL, ŽE ASANTE SBÍRÁ USVĚDČUJÍCÍ MATERIÁL PROTI FAWLEYMU, ČÍMŽ MEZI NIMI VZNIKL OSTRÝ SPOR, ALE POZDĚJI SE JEJICH VZTAH UROVNAL.
FAWLEY O NĚM ŘÍKÁ: „JE SVĚDOMITÝ, CHYTRÝ, PO TECHNICKÉ STRÁNCE SKVĚLE VYBAVENÝ. UDĚLÁ, CO SE MU ŘEKNE, A INICIATIVU PŘEVEZME PŘESNĚ TEHDY, KDYŽ MÁ. PŘESTO JE NA TOM CHLAPOVI NĚCO, CO NEDOKÁŽU ROZKLÍČOVAT. POKAŽDÉ KDYŽ SE MI ZDÁ, ŽE UŽ TOMU ZAČÍNÁM PŘICHÁZET NA KLOUB, NĚČÍM MĚ ZASKOČÍ.“
JMÉNO DETEKTIV KONSTÁBL ANDREW BAXTER
VĚK 45
VDANÁ/ ŽENATÝ? ANO, ZATÍM BEZDĚTNÝ
OSOBNOST NIJAK ANGAŽOVANÝ, ALE SPOLEHLIVÝ. UMÍ TO S POČÍTAČI, PROTO MÁ ČASTO NA STAROSTI TECHNICKOU STRÁNKU VĚCI. „UDĚLANÝ CHLAP V PONĚKUD TĚSNÉM OBLEKU. KOŠILE SE MU MEZI KNOFLÍČKY MALINKO ROZEVÍRÁ. PLEŠATÍ A POPADÁ DECH — TAKŽE NA NEJLEPŠÍ CESTĚ UHNAT SI VYSOKÝ TLAK.“
JMÉNO ERICA SOMEROVÁ
VĚK 35
VDANÁ/ ŽENATÝ?
SVATBA S DLOUHOLETÝM PŘÍTELEM GILESEM SAUMAREZEM, DETEKTIVEM INSPEKTOREM SLOUŽÍCÍM U HAMPSHIRSKÉ POLICIE, JE NA SPADNUTÍ. V ROCE 2018 JÍ BYLA DIAGNOSTIKOVÁNA RAKOVINA, A PROTO BYLA V DLOUHÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI. MOMENTÁLNĚ PRACUJE JAKO MEDIÁTORKA NA MINISTERSTVU SPRAVEDLNOSTI A POMÁHÁ ZRANITELNÝM OBĚTEM VYROVNAT SE S VYŠETŘOVACÍM A SOUDNÍM PROCESEM — DĚTEM, MLADÝM LIDEM S PORUCHAMI UČENÍ, OBĚTEM ZNEUŽÍVÁNÍ.
OSOBNOST JEJÍ PŘÍJMENÍ JE PŘESMYČKOU JMÉNA MORSE — MÁ OSOBNÍ POKLONA NEJVĚTŠÍMU OXFORDSKÉMU DETEKTIVOVI VŠECH DOB. BYSTRÁ, NEZÁVISLÁ, JEN EMOČNĚ TROCHU KŘEHČÍ, NEŽ BÝVALA.
JMÉNO DETEKTIV KONSTÁBL CHLOE SARGENTOVÁ
VĚK 30
OSOBNOST TVRDÁ, ALE LASKAVÁ, CHYTRÁ, PRACANTKA.
JMÉNO DETEKTIV KONSTÁBL SARAH STILLWELLOVÁ
VĚK 31
OSOBNOST DOČASNĚ PŘELOŽENA Z ODDĚLENÍ POHŘEŠOVANÝCH OSOB V READINGU. SEBEVĚDOMÁ, HLOUBAVÁ, PROFESIONÁLKA.
JMÉNO DOKTOR BRYAN GOW, PSYCHOLOG SE ZAMĚŘENÍM NA PROFILOVÁNÍ ZLOČINCŮ
VĚK 56
OSOBNOST „FANDA DO ŽELEZNICE, HLAVNÍ OPORA TÝMU NAVŠTĚVUJÍCÍHO HOSPODSKÉ KVÍZY A AMATÉRSKÝ MATEMATIK (NEPTEJTE SE MĚ, JAK TO FUNGUJE, PODLE MĚ JE TO PROTIMLUV).“
Odesílatel: Tarek Osman
Komu: Nick Vincent
Datum: 21. května 2024, 14:05
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Nechvalně proslulí — možný námět
Ahoj Nicku, rychlá zpráva, než odcestuješ do New Yorku.
Kontaktovala mě nějaká Kelsie Smithová, která sledovala
Kdo zabil Luka Rydera, a tvrdí, že by měla námět na další sérii.
Jo, jasně, já vím, to říkají všichni, ale něco by na tom být mohlo.
Ve zkratce: jedná se o vraždu dítěte z roku 2016. Té malé bylo
tehdy osm let. Matku odsoudili na doživotí, ale všem, kdo jsou ochotní naslouchat, dodnes tvrdí, že to neudělala.
Netuším, s čím novým by tahle Smithová mohla přijít, ale popisuje to jako „bombu“. Co ty na to? Nestálo by to za prozkoumání?
Odesílatel: Nick Vincent
Komu: Tarek Osman
Datum: 22. května 2024, 10:13
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Re: Nechvalně proslulí — možný námět
Přesně jak píšeš, to do prdele „říkají všichni“. Víme aspoň, co za to chce?
Odesílatel: Tarek Osman
Komu: Nick Vincent
Datum: 22. května 2024, 10:45
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Re: Re: Nechvalně proslulí — možný námět
Nic mimořádného, po mém soudu — zálohu předem a tantiémy.
Což ukazuje, že je dobře informovaná. Co jí nabídnout něco málo, abychom si ji zaháčkovali, a mezitím se na to mrknout?
Odesílatel: Nick Vincent
Komu: Tarek Osman
Datum: 22. května 2024, 12:22
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Re: Re: Re: Nechvalně proslulí — možný námět
Ani omylem, nic jí platit nebudu. Dělej sakra svoji práci, zjisti podrobnosti, a když se ukáže, že to má potenciál, někoho na to nasadíme. Zrovna nasedám do letadla, tak mi zítra něco pošli — všechno, co dokážeš vyhrabat.
Odesílatel: Tarek Osman
Komu: Nick Vincent
Datum: 23. května 2024, 16:33
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Re: Re: Re: Re: Nechvalně proslulí — možný námět
Takže, zatím se mi podařilo zjistit tohle: Jmenovala se Daisy
Masonová a týdny se o ní psalo v celostátním tisku. Tenkrát to přišlo jako blesk z čistého nebe — slušná rodina, hezká čtvrť v Severním Oxfordu. Ta malá — Daisy — jako by z oka vypadla
JonBenét Ramseyové. Blonďaté vlásky, modré oči, komplet všechno. Vypadalo to na „jednoznačný“ únos, ale nakonec se ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Vyklubal se z toho hodně temný příběh, ale než bych ti ho popisoval, přikládám raději výmluvný novinový článek.
Rodiče i po těch letech dál čelí šikaně na internetu, což se ale dá pochopit. A epizoda Matek-vražedkyň z roku 2021 ještě přilila olej do ohně.
Smithová nás bude nejspíš přesvědčovat o tom, že Daisyina matka je nevinná, jak ostatně celou dobu sama tvrdí. Akorát že se z ní tehdy vyklubala pěkná mrcha, úplná Cruella de Vil (takže by samozřejmě byla skvělý materiál pro rozhovor, kdybychom se dostali až tak daleko). Taky minulost měla hodně zašmodrchanou — v roce 1991 si hrála se sestrou na nafukovacím člunu, měly nehodu a ta malá ji nepřežila (informaci rovněž přikládám). Obžaloba to samozřejmě u soudu řádně využila a tvrdila, že nejdřív žárlila na sestru a potom stejným způsobem na dceru (navíc se dcera její sestře až neuvěřitelně podobala — jako vejce vejci).
Ve prospěch jejího možného očištění by hrál fakt, že se Daisyino tělo nikdy nenašlo, takže neexistovaly žádné forenzní důkazy. Policie měla hypotézu, kde by se tělo mohlo nacházet (mimochodem dost děsivou), ale přesto ho dodnes neobjevila.
Každopádně to podle mě za trochu času a zevrubnější průzkum stojí. A kdyby ta ženská vážně věděla něco nového… • • •
Daisy Masonová: Matka shledána vinnou z „krutého a nepochopitelného usmrcení“
Mark Kirby
Jeden z nejsledovanějších soudních procesů loňského roku včera dospěl k šokujícímu verdiktu. Sharon Masonová (39) byla shledána vinnou z vraždy své osmileté dcery, k níž mělo dojít loni v červenci v Oxfordu během maškarního večírku v domě rodiny Masonových. Krátce po půlnoci byla Daisy Masonová nahlášena jako pohřešovaná, ale navzdory televizní výzvě a rozsáhlému policejnímu pátrání zmizela beze stopy. U Oxfordského královského soudu mimo jiné zaznělo, že Barry Mason (46) měl několik mimomanželských poměrů a paní Masonová jimi byla tak „nebezpečně posedlá“, že se nedokázala dál chovat racionálně. Navíc u ní propukla silná nenávist k dceři, které její manžel údajně věnoval až příliš pozornosti. V den konání večírku paní Masonová zjistila, že si dcera oblékla kostým mořské panny, místo aby si vzala šaty,
které jí obžalovaná pořídila. Kostým mořské panny v ženě vyvolal vzpomínku na smrt její sestry, a když se k tomu přidal stres z příprav oslavy a ženino podezření vůči manželovi, přestala se ovládat.
Dceru zabila a její tělo odvezla na staveniště k blízké železniční trati, kde ho zahrabala do sutin zbouraného mostu. Tyto kusy kamení byly následně odvezeny a nadrceny, a právě proto nebyly dívčiny ostatky nikdy nalezeny. U soudu se policie spoléhala na forenzní důkazy objevené nedaleko mostu — Daisyin zakrvácený svetřík a mléčný zub, který byl identifikován jako její.
Nařčení ze zneužívání Paní Masonová se snažila shodit vinu na manžela. Tvrdila, že Daisy sexuálně zneužíval a zabil ji, aby jeho chování nevyšlo najevo, ale kamerový záznam z kabiny strojvedoucího vlaku Virgin Cross Country dokázal, že kolečko na staveništi v době, kdy tam muselo být ukryto
tělo, tlačila právě paní Masonová.
Rodinné přátele a známé verdikt ohromil.
Soused, který si nepřál být jmenován, řekl, že mu paní Masonová „vždycky připadala chladná a odměřená, přesto by nikoho z nás ani ve snu nenapadlo, že by byla schopná něčeho takového. Všichni jsme v šoku“.
Alison Stevensová, ředitelka Základní školy biskupa Kryštofa, již Daisy navštěvovala, vydala následující prohlášení:
„Došlo k té nestrašnější tragédii — Daisy byla chytrá, hezká a oblíbená dívka a měla celý život před sebou. Bude nám moc chybět.“ Paní Stevensová potvrdila, že na školní zahradě byl jako vzpomínka na jejich žačku vysazen kvetoucí strom s názvem montanoa neboli Mexican Tree Daisy.
Sharon Masonová byla odsouzena k doživotnímu trestu s minimální délkou pětadvaceti let strávených za mřížemi.
Daily Telegraph, 12. ledna 2017
Když péče skončí vraždou: Proč matky zabíjejí?
Nechvalně proslulý případ Daisy Masonové není zdaleka první vraždou dítěte, k níž došlo náhle a nečekaně. Co si z takových událostí máme odnést?
Gillian Averyová
Rodina Masonových byla dobře zajištěná, úspěšná a — alespoň z pohledu přátel a příbuzných — šťastná. Ale něco se zvrtlo tak šeredně, že osmiletá Daisy Masonová zemřela rukou vlastní matky. Tento čin, známý jako mateřská filicida, není žádnou novinkou — v literatuře se datuje zpět až k Médeie a také viktoriánské romány jsou plné zoufalých žen, které zabijí své dítě. Příčinou bývá stud, chudoba nebo duševní nemoc. V dnešní době se spouštěčem stává pouze poslední jmenovaná pohnutka. Faktem zůstává, že matky mají tendenci usmrcovat spíše novorozeňata než odrostlejší děti starší šesti let (v případě otců je tomu přesně naopak). Vražda osmiletého dítěte je u matek velice vzácná a často souvisí s potlačeným duševním onemocněním. V průlomové studii z roku 1969 rozdělil americký psychiatr, doktor Phillip Resnick, vraždy dětí rukou matky podle motivace a jednou z pěti postulovaných kategorií je laktační psychóza. K většině úmrtí však dochází vlivem špatného zacházení nebo z nedbalosti. Mnohem kontroverznější a děsivější jsou samozřejmě případy jako Diane Downsová, která v roce 1983 v Oregonu zastřelila jedno ze svých dětí, a těžce
takzvané „altruistické“ zabití, kdy matka jedná z lásky a v upřímné víře, že dítěti bude jako mrtvému lépe a přestane strádat. A jako poslední a nejvzácnější se vyskytují „zabití ze msty“, k nimž matku vede snaha o potrestání otce dítěte, který má trpět. Často jsou důsledkem rozvodu nebo svěření dítěte do péče
Sunday Times, 15. ledna 2017
„Bylo to zvrácené. Nesnesla, že Daisy byla hezčí než ona.“ Podle manžela ďábelské vražedkyně Sharon Masonové jeho ženu sžírala žárlivost do té míry, že viděla sokyni v lásce ve VLASTNÍ dceři
• Sharon Masonová (39) odešla včera od soudu s trestem pětadvacet let za vraždu své dcery v roce 2016 v jejich elegantním domě v Oxfordu
• Na večírku se ten večer v dceřině kostýmu pohybovala jiná dívka, takže si NIKDO NEVŠIML, že se nejedná o Daisy
• U soudu policie podrobně představila nález zdrcujících důkazů zločinu včetně jednoho z Daisyiných mléčných zubů
• Barry Mason (46) nám po vynesení rozsudku řekl, že se jeho žena přiznala k „odpírání lásky“ dceři, neboť on sám jí věnoval přílišnou pozornost; k dceři prý cítila odpor, protože se jí nepodařilo shodit přebytečná kila, která nabrala v těhotenství
• Došlo však k šokujícímu zvratu a ukázalo se, že Barryho Masona vyšetřují kvůli držení DĚTSKÉHO PORNA
MAL ROSBROOK PRO MAILONLINE
ZVEŘEJNĚNO: 17:32, 12. ledna 2017 | AKTUALIZOVÁNO: 20:24, 14. ledna 2017
Sdílet
Přečíst komentáře
V soudní síni Oxfordského královského soudu vypukl ve středu, poté co byla Sharon Masonová odsouzena k doživotí za vraždu své osmileté dcery, chaos. Lidé na ni z galerie pokřikovali nadávky, na ulici pak na odjíždějící vězeňskou dodávku házeli vejce. Detektiv inspektor Adam Fawley před budovou po vynesení rozsudku vyjádřil spokojenost celého týmu s výsledkem procesu a řekl, že se jednalo o náročný případ, ale jejich prioritou bylo od počátku dosažení spravedlnosti pro Daisy.
Přehled dílů 28 >
Obsazení a tvůrčí tým Uživatelská hodnocení
Matky-vražedkyně
TV seriál • 2017 — • TV-PG
Krimi Záhady
Matkyvražedkyně
Forenzní psycholožka, doktorka Vonda Flemingová, profiluje ženy, které zabily vlastní dítě, a zkoumá motivace tohoto nejtabuizovanějšího trestného činu. Obsahuje dramatické rekonstrukce.
Účinkují Vonda Flemingová Michaela Steinová David P. Ellison
| Epizody >
TOP HODNOCENÍ
Pátek 10. května 2019
S3.E7 • Doma je tam, kde to bolí nejvíc
Sharon Masonová měla na první pohled vše. Pohledného manžela, překrásný domov, dvě báječné děti, ale…
Hodnotit 9,6/10
Databáze IMDb
RODINNÁTRAGÉDIENA DOVOLENÉ
Zítra se z Lanzarote vrací rodina Croydonových poté, co je na vysněné dovolené potkala strašlivá tragédie. Gerald Wiley (52) s manželkou Sadie (46) se před týdnem vypravili na dovolenou na ostrov i se svými dvěma dcerami, Sharon (14) a Jessicou (2).
Pan Wiley byl po třiceti letech propuštěn ze společnosti London Underground a za peníze z odstupného se rozhodl pořídit rodině pobyt, na který jen tak nezapomene. Když došlo k tragédii, všichni si užívali párty na pláži u hotelu, ve kterém bydleli. Dříve to odpoledne se konala soutěž o nejhezčí kostým pro mladší děti a Jessica, převlečená za mořskou pannu, se umístila na prvním místě.
Svědci vypověděli, že počasí bylo dobré a moře klidné, takže ve vodě dováděla spousta dětí.
Vic Jardine
Jessica se Sharon si hrály v nafukovacím člunu. Krátce po čtvrté hodině si zaměstnanci hotelu uvědomili, že dívky nejsou k nalezení. Až pan Wiley uviděl nafukovací člun na moři, daleko od břehu, a okamžitě spustil poplach. Zaměstnanci hotelu ihned zavolali pomoc a pan Wiley se k dcerám snažil doplavat. Několik dalších rekreantů se pokoušelo pomoci, ale dřív než se k oběma dívkám dostali, člun se vyfoukl a ony se ocitly ve vodě. Místní zdravotníci se holčičku snažili resuscitovat, ale nakonec museli Jessicu Wileyovou prohlásit na místě za mrtvou. Pana Wileyho, který měl tou dobou angínu, odvezli k ošetření v místní
nemocnici. Sharon Wileyová, žačka Colbournské střední školy, utrpěla drobné oděrky a pohmožděniny. Pauline Poberová (42) z Wokinghamu celé události přihlížela. „Trhá mi to srdce. Všichni jsme se bavili na pláži — děti se radovaly, všichni byli uvolnění a užívali si to. Jessica byla překrásná, spokojená holčička — jejich andílek. Byla to příšerná tragédie. Moc myslím na Sharon. Když se konečně dostala na pláž, byla silně rozrušená.“
Místní potvrdili, že proudy v tom místě dokážou být zrádné. Od roku 1989 došlo v dané oblasti ke třem utonutím. Pan Wiley včera řekl: „Oba se ženou jsme úplně zdrcení. Jessie byla náš dar od Boha. Bez ní bude náš život prázdný — nikdy se přes to nepřeneseme.“
Croydon Evening Echo, 3. srpna 1991
Odesílatel: Nick Vincent
Komu: Tarek Osman
Datum: 24. května 2024, 11:07
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Daisy Masonová
Tak fajn, beru. Ať se na to někdo mrkne. Ideálně někdo přímo na místě, ať nemusíme platit za letenku.
Odesílatel: Tarek Osman
Komu: Nick Vincent
Datum: 24. května 2024, 11:45
Důležitost: VYSOKÁ
Předmět: Re: Daisy Masonová
Bezva. Nech to na mně. Někdo mi myslím říkal, že Rob na teď někdy plánuje dovolenou v Británii. Zjistím to. Dvě mouchy jednou ranou a tak.
Adam Fawley
23. července 2024
08:15
„Nemusíš mi číst. Zvládnu to sama.“
Lily si mě měří stejným pohledem jako její matka. Pohledem, který říká: „Vidím ti až do žaludku, ale stejně tě mám ráda.“
Usměju se na ni a ukážu na půlku nesnězeného vejce natvrdo na jejím talíři. „Jestli si myslíš, že kvůli tomu přehlédnu, žes nedojedla snídani, tak to tě bohužel budu muset zklamat. A vůbec, nečtu to tobě, ale sám sobě.“
Kuchyňské dveře za mými zády se rozrazí, Alex vejde dovnitř a vnese do místnosti vůni čerstvě umytých vlasů. V ruce drží toust.
„Budeš mít žaludeční vředy.“
Zakření se. Je to ohraná hláška. „Nemám čas si sedat — o půl desáté mám schůzku a musím Lily zavést do Tvořivé dílničky…“
Lily zvedne oči a dramaticky protočí panenky. „Nenávidím prázdniny! Jestli budu muset ještě jednou kreslit barvou napatlanou na ruce, začnu ječet…!“
Bože, mít tak znovu šest. Podívám se na Alex a usměju se. „Životní lekce, zlatíčko,“ řeknu, pohladím Lily po vlasech, což sice nesnáší, ale toleruje — asi jako kočka, když ji škrábete na břiše. Akorát že u obou musíte vědět, kdy přestat. „Aspoň vidíš, jaké to je být dospělák.“
„Muset trávit celý den s pitomci a dělat nudné věci,“ zadrmolí.
Což, popravdě řečeno, celkem přesně odpovídá popisu mé práce. Věřte mi, protiteroristické má k Jamesi Bondovi fakt hodně daleko. „Přesně. Ale ty to zvládneš. A večer si dáme pizzu.“
Lily se zatváří trochu méně roztrpčeně. Cesta k jejímu srdci odjakživa vedla přes sýr a sacharidy.
„Hezká sekera,“ podotkne Alex a cestou k lednici se přes rameno podívá na mou knihu. „A ty břišáky taky nevypadají zle.“
„To je Beowulf!“ oznámí jí Lily a zvedne ze stolu lžíci. „Bojuje s příšerou jménem Grendel. Jen já vím, co se stane.“
Alex předstírá zděšení. „Není to pro šestiletou trochu děsivé?“
„Je to dětská verze,“ odpoví Lily. „Ale já vím, že Grendel žere lidi. Protože to příšery dělají.“
„Dobrá,“ řekne Alex a snaží se nesmát. „Tak v tom případě je asi všechno v pořádku.“
Lily se soustředí na vejce. „Táta taky chytá příšery. Je to jeho práce. Akorát nemá sekeru. Má počítač.“
Alex dcerku políbí na čelo a podívá se na mě. Oči jí jiskří smíchem. „Bez sekery se obejdu. Zato vypracované břišáky, to je jiná.“
Lily si povzdechne a vydá dávivý zvuk. „Fuj, hlavně žádné muckání!“
• • •
O deset minut později se Alex snaží vypakovat Lily ze dveří a já horečně hledám klíčky od auta.
„Přijdeš večer včas?“
„Snad jo. Pokud se nepřihodí něco nepředvídaného.“
Přitáhnu si ji k sobě, přivoním k jejím vlasům, cítím kávu, kterou nedopila.
Alex si povzdechne. „Když tohle řekneš, vždycky se něco přihodí!“
HESCOMBE
Margaret Collierová se zastaví na mýtině, zůstane tiše stát a naslouchá. V ostružiní před ní jemně švitoří střízlík, křovím se prodírají holubi, v závanu větru šustí listí. Někde četla, že Thomas Hardy dokázal pouze na základě ševelení listí ve větru rozlišit jednotlivé druhy stromů. K tomu má ona rozhodně daleko, a přesto by to ráda jednoho dne zkusila. Ale dnes ne. Dnes má na starosti dceřina roztomilého, ale dost náročného labradora a na nic jiného jí nezbývá prostor. Slyší ho, jak se dere křovím a radostně poštěkává. Povzdechne si a doufá, že neobjevil další liščí trus. Minule se ten zápach doma držel několik dní.
Zavolá na něj a proplétá se mezi stromy až na okraj Hescombe Mere. Příští týden tu vodárenská společnost zakáže odčerpávat vodu, a když si teď žena nádrž prohlíží, přesně chápe proč. Na této straně břeh strmě klesá do vody, zato pozvolné sešikmení na opačném konci připomíná rozpraskaný beton. Hejno racků se brodí v ustupujícím pruhu bahna. Margaret se otočí a vydá se po pěšině, která by za normálních okolností lemovala vodní hladinu. Pes se žene vpřed, uši mu vlají. Přestože žena ví, že vyjednávání se psy má asi stejný efekt jako vyjednávání s politickými kariéristy, dá tomu šanci.
„Flynne! Flynne? Kde jsi? Ne abys vběhl do vody!“
Pozdě. Pes se daleko před ní ráchá v mělkém blátě, po chvíli se však tryskem rozběhne zpátky k ní. Margaret napadne, že jeho výcvik konečně přináší výsledky, ale to se plete. Flynn nese něco v tlamě. Přiřítí se k ní, spokojeně jí zabrzdí u nohou, vrtí ocasem a dívá se na ni oddaným psím pohledem, protože byl přece moc hodný, no ne?
Margaret ví, že za „dárky“ by člověk měl být vděčný (Nebo to platí o kočkách? Není si jistá), ale radost z téhle nechutné věci vážně nedokáže ani předstírat. Už jen z toho puchu se jí zvedá žaludek.
Flynn si lehne na přední tlapy, štěká a šťouchá do toho čumákem. Proč psi tak milují boty?
„Děkuju, Flynne, ale myslím, že by tomu bylo líp tam, odkud jsi to přinesl, co ty na to?“
Po těch slovech žena vytáhne z kapsy sáček na psí exkrementy, neochotně tu věc uchopí mezi palec a ukazováček a zvedne ji ze země. Snaží se příliš nesoustředit na hnusnou slizkou hmotu uvnitř. Na poslední chvíli se vzpamatuje a Flynna, který si myslí, že s ním chce hrát „najdi a přines“, chytí za obojek a drží ho u sebe. Teprve pak se natáhne a odhodí předmět co nejdál do vody.
„Tak fajn,“ řekne. „Jde se domů.“
Otočí se a vydá se zpátky po cestě, kterou sem přišla, podél vody a nahoru po břehu. Vtom ji zaujme bříza a na ní obrovský trs sírovce, kterého si nikdy dřív nevšimla. Proto jí chvíli trvá, než si uvědomí, že pes zase zmizel.
„Flynne? Kde jsi?“
Nic.
Žena lehce znejistí — pes není její a ona by nerada, aby došlo k nějakému neštěstí v době, kdy ho hlídá —, a tak pospíchá zpátky a pořádně se jí uleví, když z nedalekého houští
za tím příšerným starým dubem, o kterém všichni neustále mluví, uslyší vrčení a čenichání.
Znovu na Flynna křikne, ale pes ani teď neuposlechne. Což ji štve, protože není oblečená na to, aby ho táhla křovím.
Z praktických důvodů si nasadí rukavice a prodere se ostružiním na mýtinu za dubem. Strom se nad ní sklání, kmen rozpůlený, prastaré větve zkroucené do stran jako prsty, které se po ní natahují.
Margaret uvidí, že Flynn za něco vší silou tahá. Vyrazí směrem k němu, ale pak se na místě zastaví a zamračí se. Není sice žádná botanička, ale tohle se jí nějak nezdá. Pod nohama jí křupe vrstva letitých uschlých skořápek žaludů a mezi nimi tu a tam raší šedozelený lopuch. Jenomže místo, v němž se hrabe Flynn, je obrostlé čerstvými zelenými kopřivami. A nejen to — připomíná lehce vyvýšené záhony, jaké má doma. Tak pravidelné, tak dokonale čtyřhranné. Navíc ty rozměry — délka i šířka — člověk by si pomyslel, že to je…
Flynn naposledy mocně zatáhne a zakymácí se, ale svou odměnu konečně svírá v tlamě.
Ženin křik vyplaší všechny holuby v okolí.
„Nevidělas moje tenisky? Potřebuju je na trénink.“
Janet Gislinghamová klečí na všech čtyřech a věnuje se pračce, která si už zase postavila hlavu. „Netuším, kde jsou, Billy. Kam jsi je dával naposledy?“
Billy se zamračí. „Tam už jsem to zkoušel. Někdo mi ji musel někam schovat.“
„No, já to nebyla.“ Janet zabouchne dvířka pračky, zvedne hlavu a konečně se začne soustředit. „Počkat, řekl jsi ‚ji‘?“
Billy přikývne.
„Takže jsi ztratil jenom jednu botu?“
Chlapec se zatváří trochu rozpačitě. „Promiň, mami.“
„Ale no tak vážně, Billy, kdo ztratí jednu botu?“
Billy pokrčí rameny. „Neudělal jsem to schválně.“
Janet vstane. Ucítí bolest v kolenou.
„Pojď, půjdeme za tátou a uvidíme, jestli se mu ji nepodaří najít. Koneckonců je přece detektiv.“
HESCOMBE
Detektiv seržant Triona Bradleyová si dřepne vedle kolegyně z výjezdovky. „Tak jo, Markeyová, co tu máme?“
„Starej dobrej mělkej hrob,“ odpoví žena a sedne si na bobek. Horní vrstva hlíny už byla pečlivě odstraněna z většiny plochy, ale v místech, kde dřepí, se nachází hlubší a nepravidelná díra. Bradleyová zahlédne světlý odlesk kostí i chomáč tmavých vlasů.
„Za nález prej můžeme děkovat jednomu čoklovi.“
„Aha, takže psí detektor,“ přitaká Bradleyová s pousmáním. „Co bychom si bez nich počali.“
„Zjevně tady čenichal a ryl čumákem v hlíně, a když ho odtud majitelka přišla odtáhnout, všimla si týhle úhledně navrstvený hromádky hlíny ve tvaru hrobu.“ Markeyová se ušklíbne. „Tlející ruka už byla jenom taková třešnička na dortu.“
Bradleyová přikývne. „Máš tušení, jak dlouho tady to tělo leželo?“