Tato kopie je určena výhradně pro recenzní účely. Kniha jako celek ani žádná její část nesmí být volně šířena na internetu ani jinak dále zveřejňována. V případě dalšího šíření neoprávněně zasáhnete do autorského práva s důsledky dle platného autorského zákona.
NÁMĚT A PŘÍBĚH
SCÉNÁŘ
ILUSTRACE
PŘELOŽILA
Mé poděkování patří Bilbovi za to, že postavil tak kouzelný dům. Julien Arnal Děkuji malému Charlimu. Loïc Clément Ráda bych poděkovala Loïcovi za to, že tento příběh vylovil ze dna zapomnění. A také Julienovi za ochotu spojit své kouzlení s tím naším. Mému Oscárkovi, nočnímu minityranovi. Anne Montelová
Inkoust noci pohltil nebe…
…a na hodiny ponořil vše do tmy…
…k velkému zoufalství jedné z četných obyvatelek lesa.
5
Achluofobie není jen podivné slovo, které se těžko vyslovuje.
Je to také panický strach ze tmy, z nedostatku světla.
A právě tímhle chorobným děsem trpí Armelka.
Bojácná a trochu nešťastná želvička…
…kterou v noci jímá hrůza!
6
Pro Armelku znamená každá noc boj.
Bojuje, aby neusnula.
A hlavně aby zkrotila svou bujnou představivost.
Hrůza sevře Armelce útroby a ona se promění v pouhý uzlíček nervů.
7
Jenže to nakonec vždycky skončí stejně…
O nic radostnější nejsou pro naši želvu ani dny…
Připadá jí, že plynou jeden za druhým pořád stejně.
8
A přestože se různě mění světlo…
…nebo se třeba náhle zvedne vítr…
…ze všeho nejčastěji ji ubíjí jednotvárnost a nuda.
9
A platí to pro všechna roční období!
Rozednívá se jen proto, aby se pak celý den mohla obávat blížící se noci.
10