Dobývání hvězd právě začalo!
Na Zemi všechny říše obracejí oči k nebi a hodlají tam zakládat nové kolonie.
MĚSÍC je jen umírající těleso, i tak ale
jeho skrytá tvář tají stopy pradávného života, a dokonce i zbytky jisté stavby vztyčené ke hvězdám…
VENUŠE, obklopená svými mlhavými závoji, vzdoruje zvídavým pohledům. Kvůli příliš
blízkému Slunci je na ní vlhko a horko; co tedy vlastně skrývá pod hustými oblaky? Hojné rostlinstvo a předpotopní faunu?
MARS.
Terč všech toužebných pohledů. Je tato planeta obydlená? A pokud ano, vystavěly zdejší pradávné civilizace ony podivné kanály, které na povrchu údajně viděli astronomové?
Klíč ke všem těmto záhadám je jen jediný: éter…
Můj dík si zaslouží Mathieu Lauffray a Patrick Pion za jejich neochvějnou podporu v tomto novém dobrodružství!
Tato práce byla původně vydána jako tři velkoformátové časopisy obsahující autentické dobové články napsané Alexem Nikolavitchem.
Automatizovaná analýza textů nebo dat ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/ EU je bez souhlasu nositele práv zakázána.
Le château des étoiles — Les chevaliers de Mars — Volume III
Text and illustrations by Alex Alice
© 2017 Rue de Sèvres, Paris
Le château des étoiles — Un français sur Mars — Volume IV
Text and illustrations by Alex Alice
© 2018 Rue de Sèvres, Paris
Translation © Richard Podaný, 2026 Czech edition © Host – vydavatelství, s. r. o., 2026
ISBN 978-80-275-2853-0
ALEX ALICE
Scénář a kresba
HVĚZDNÝ HRAD
1870: RYTÍŘI Z MARSU
„Nevěděli, že to není možné, a tak to udělali.“
Asistent pro perspektivu: Anthony Simon
Výtvarný koncept: Benjamin Brard
Přeložil: Richard Podaný
HOST BRNO 2026
Éter má údajně být základní substancí kosmu… Nebojácná Claire Dulaková si předsevzala, že jej objeví!
Archibalde… pokud mám pravdu a detektor bude fungovat… možná to bude největší objev lidských dějin!
Jenže se nejspíš mýlíš, Claire.
Zapřísahám tě, vrať se zpátky na zem!
Po jejím zmizení se výzkumu éteru věnují zbylí členové rodiny: její manžel Archibald a syn Serafín.
Krále Ludvíka Bavorského, který sní o cestě ke hvězdám…
…jenže jeho komoří van Gudden slouží Bismarckovi a snaží se tajemství zmocnit.
…a pruského kancléře, obávaného Bismarcka, který by je rád dobyl.
Byl však nalezen Claiřin deník, jenž upoutal pozornost mocných.
Ludvík na Labutím kameni zahájil stavbu éterolodi…
Dulakovi, král a jejich mladí přátelé Hans a Sofie musejí uprchnout na palubě toho úžasného stroje.
A útěk je zavede velice daleko…
Teď teprve začala naše cesta do neznáma.
Tak daleko, že král Ludvík se už nevrátí. Stroj zanechaný na Měsíci Selenity jej odnese na druhý konec nebes.
Naši hrdinové se vrátí na Zemi, ukryjí se v Bretani a snaží se odhalit tajemství krystalů éteritu, které přivezli z Měsíce. Pruský kancléř Bismarck ale ještě neřekl poslední slovo…
Rudá planeta, taková, jakou nám ji ukazují nejnovější dalekohledy.
Ta bílá skvrna na pólu… je to led? A ty čáry na povrchu… že by kanály? Kdo je postavil? Je Mars obyvatelný? A obývaný?
Odpovědi na ty otázky mohly čekat celá pokolení…
Co je tohle, Herr Ministerpräsident?
To první, co na povrchu Marsu uděláte. Nová císařská vlajka.
Císařská? Ale…
,,Až budete pozorovat planetu Mars jako nikdo z lidí před vámi… myslete na slávu. Zasloužíte si ji…
Dívejte se dobře, Schneidigu… Není to vesmírné těleso…
Je to vyslovený otazník.
Jenže díky éterovému motoru to zjistíme do tří měsíců.
Závidím vám, Schneidigu. Málokdo si tak mlád vydobude místo v dějinách.
Král Ludvík zmizel a Bavorsko už není překážkou.
A ostatní sousedi se novému vládci Země I nebe rychle podřídí! Hned po vašem návratu náš vládce vyhlásí nové německé císařství.
Až se za okny vašeho velitelského můstku nebesa zbarví do nachova… Jen pomyslete…
Ale především myslete na vlast. Na to, že zakládáte říši…
Říši sahající ke hvězdám.“
,,Kdo se pak ještě odváží postavit se proti nám?“
Viděl jsem Ho!
Viděl jsem Ho!
Povídám vám, že jsem ho viděl!
Gwen!
Další židle, a láhev!
Obludný albatros veliký jako velryba! Ten, jak ho viděl I Gaël! S průhledným břichem! Jako ze skla!
Bylo to včera večer. Vracel jsem se z nešporů jako řádný křesťan… Bral jsem to rovnou domů kolem hřbitova, ale nějaký ankelc‘her mě musel poplést…
Protože najednou jsem byl na jižním mysu…
…a tak jsem ho spatřil.
Do břicha mu bylo vidět. Polknul nějakého pekelného skřítka a ten se na mě šklebil! A to pořád není všechno!
Ten korrigan požíral ruku!
A to není všechno!
Jasně, a od té doby ten starý neznaboh nikoho nepouští na svoje pozemky. Tohle je důkaz!
Tyhle čertoviny začaly, co k doktorovi přišli ti lidi z pevniny.
Ankelc’her — zlomyslné stvoření z bretonského folkloru, skřítek, strašidlo či duch, který coby malé světélko svádí pocestného na scestí Korrigan — bretonský skřítek, který si rád střílí z lidí
Spíš ta hluchá, co připravila Gwen o místo! Ta je divná!
Lidskou ruku!
Má vlasy od ďábla! Je to čarodějnice. Očarovala pana doktora! Pssst, zrovna přišla!
Zdejším lidem šplouchá na Leuchtturm, to ti říkám!
A taky němá, ne?
Jakýpak psst?
Povídám ti, že je divná!
Donnerwetter!
Pšššt! Máš být němá, Sofie!
Jestli tu někdo pozná tvůj přízvuk…
No a?! Těm buranům by nejspíš udělalo jenom dobře, kdyby potkávali víc cizinců!
Neříkalo se, že je hluchá?
Ale ne nás!
Uvědom si, že éteroloď hledají všechny tajné policejní služby na světě!
Na tomhle ostrově ani policie není!
Přece právě proto tvůj dědeček…
Echmm!
Už je deset! To je devět greenwichského času…
Netrap se tím, Serafíne. Tvůj otec jistě ví, co dělá.
Za týden se vrátí z Anglie a všechno se urovná. Uvidíš!
OSTROV LÉTAJÍCÍCH PŘÍZRAKŮ
A pak bude konec té šaškárny!
He he! To si pak vesničané poslechnou pár německých slov, co ve slovníku nenajdeš!
A konečně budeme moct mluvit o našem dobrodružství na Měsíci!
A všechno bude zase v pořádku!
A všichni se vrátíme domů…
Sofie? Kam to…
Je pro ně jenom světlem na nebi.
Hele!
Dělej!
Zvláštní… lidi na něj ani nepomyslí…
Takže… v jaké jsme teď poloze?
No… přece vleže!
Ale my… my jsme po Měsíci kráčeli.
Víme, že to je celý svět s horami a údolími a jsou tam večery a rána…
Jsme vestoje, jen zády k Zemi.
Podívej se líp!
A před sebou máme éter!
Stačí natáhnout ruku… a už nás nic nezastaví!
Pak už člověk nic nevidí jako dřív…
Jak to?
Lehni si na zem!
Jsi určitě v pořádku?
Sapristi! Už je půl jedenácté! Snad Hans nezačne s pokusy bez nás!
Tak jdeš už?
