Issuu

Jiří Charvát a kolektiv

Žilní vstupy dlouhodobé a střednědobé

Jiří Charvát a kolektiv

Žilní vstupy dlouhodobé a střednědobé

GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc., a kolektiv

ŽILNÍ VSTUPY

dlouhodobé a střednědobé Hlavní autor a editor: prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc. Kolektiv spoluautorů: MUDr. Jitka Fricová, Ph.D., MUDr. Vendelín Chovanec, Ing. Jan Jokl, Mgr. Kateřina Lisová, Ph.D., MUDr. Viktor Maňásek, Bc. Vladimír Maňásek, Mgr. Kateřina Slováčková, doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc. Recenzenti: prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2016 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2016 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6372. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Jan Šístek Počet stran 184 1. vydání, Praha 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Autoři a nakladatelství děkují uvedeným společnostem za podporu, která umožnila vydání publikace.

Názvy produktů, ﬁrem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

ISBN 978-80-271-9438-4 (ePub) ISBN 978-80-271-9437-7 (pdf) ISBN 978-80-247-5621-9 (print)

Editor a vedoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc. – Interní klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha Kolektiv autorů: MUDr. Jitka Fricová, Ph.D. – Centrum pro léčbu bolesti, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc. – Interní klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha MUDr. Vendelín Chovanec, Ph.D. – Radiologická klinika, LF UK a FN, Hradec Králové; Radiodiagnostické oddělení, Pardubická nemocnice PhDr. Jan Jokl – Oddělení klinické psychologie, Nemocnice Nový Jičín, a.s Mgr. Kateřina Lisová – Interní klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha MUDr. Viktor Maňásek – Komplexní onkologické centrum, Nový Jičín Bc. Vladimír Maňásek – katedra intenzivní medicíny a forenzních oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava Mgr. Kateřina Slováčková – Oddělení klinické psychologie, Nemocnice Nový Jičín, a.s. doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc. – Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN, Praha

Obsah Přehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Obecná část 1

Historie – přelomové okamžiky ve vývoji žilní kanylace (Viktor Maňásek) . . . . . 17

Anatomie žilního systému a přístupy pro kanylaci žil (Viktor Maňásek) . . . . . . . 2.1 Žíly horní končetiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Žíly v povodí horní duté žíly užívané ke kanylaci centrálního řečiště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Žíly dolní končetiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22 25

Základy cévní hemodynamiky, stavba a funkce žilního systému (Viktor Maňásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Základy cévní hemodynamiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Stavba a funkce žilního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Stavba žilní stěny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Funkce žilního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27 27 28 28 30

Vlastnosti léčiv pro parenterální aplikaci (Viktor Maňásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 pH léčiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Osmolalita/osmolarita léčiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Vazoaktivní léčiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31 31 31 33

Materiálové vlastnosti katétrů (Viktor Maňásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Kalibr katétrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Materiál pro katétry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Úpravy katétrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34 34 34 36

Opatření při paravazaci léčiv (Viktor Maňásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Incidence paravazace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Léčiva riziková pro paravazaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Rizikové faktory pro paravazaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Opatření minimalizující riziko paravazace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Diagnóza paravazace a diferenciální diagnóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Postup při paravazaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Chirurgická léčba těžkého poškození tkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Extravazace při aplikaci do centrálního žilního přístupu . . . . . . . . . . . . . . . . .

39 39 39 43 43 44 44 45 46

Využití ultrazvuku při kanylaci (Vendelín Chovanec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 7.1 Význam a možnosti ultrazvuku při kanylaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 7.2 Způsoby kanylace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Umístění distálního konce katétru a jeho význam (Jiří Charvát) . . . . . . . . . . . . . 61 8.1 Umístění distálního konce centrálního katétru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 8.2 Metody zajištění správné pozice distálního konce centrálního katétru . . . . . . 62

21 21

Alternativní přístupy do centrálního žilního systému (Martin Stříteský, Vendelín Chovanec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 9.1 Indikace alternativních přístupů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 9.2 Kanylace veny femoralis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 9.3 Přímá punkce brachiocefalické žíly nebo horní duté žíly . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 9.4 Translumbální přístup do dolní duté žíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 9.5 Transhepatální přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 9.6 Transrenální přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 9.7 Rekanalizace centrálních žil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 9.8 Transkolaterální přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Jednotlivé implantační systémy 10 Dlouhodobé centrální žilní katétry (Jiří Charvát) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Typy dlouhodobých centrálních žilních katétrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Zavedení dlouhodobého centrálního žilního katétru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Komplikace dlouhodobého centrálního žilního katétru . . . . . . . . . . . . . . . . . .

75 75 77 80

11 Intravenózní porty (Jitka Fricová, Vendelín Chovanec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 11.1 Metodika implantace intravenózních portů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 11.2 Příprava pacienta k implantaci portu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 11.3 Indikace k zavedení intravenózního portu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 11.4 Kontraindikace k implantaci portů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 11.5 Komplikace při implantaci portů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 11.5.1 Incidence komplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 11.5.2 Technické komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 11.6 Ošetřovatelská péče o intravenózní porty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 11.7 Indikace k extrakci systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 11.8 Novinky v implantacích portů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 12 Periferní centrální žilní katétry (Viktor Maňásek, Jiří Charvát) . . . . . . . . . . . . . . . 12.1 Indikace PICC (Viktor Maňásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Kontraindikace PICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Ultrazvuková navigace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.4 Výběr žíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.5 Výběr místa vpichu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.6 Kontrola pozice špičky katétru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.7 Technika inzerce PICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.8 Manipulace s PICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.9 Extrakce PICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.10 Komplikace PICC (Jiří Charvát) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.10.1 Krátkodobé komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.10.2 Dlouhodobé komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

100 102 102 102 104 104 105 106 112 113 114 114 114

13 Ošetřování střednědobých a dlouhodobých cévních vstupů, PICC tým (Kateřina Lisová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1 Bariérová opatření při zavádění žilních vstupů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Obecné zásady ošetření cévního vstupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Fixace dlouhodobých katétrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4 Krytí midline katétrů a PICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5 Proplach katétrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

122 122 123 123 124 126

13.6 13.7 13.8 13.9

Bezjehlové vstupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Specifika ošetření tunelizovaného katétru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Specifika ošetřování intravenózního portu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PICC tým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14 Požadavky na pracoviště zavádějící dlouhodobé a střednědobé žilní vstupy (Jiří Charvát, Jitka Fricová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.1 Požadavky na bezpečné provedení kanylací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.2 Požadavky na zajištění péče o žilní vstupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.3 Personální požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

127 128 128 130 132 132 132 133

Klinické využití dlouhodobých a střednědobých vstupů 15 Volba žilního vstupu v onkologii (Viktor Maňásek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.1 Specifika onkologického pacienta ve vztahu k žilním přístupům . . . . . . . . . . 15.2 Volba konkrétního druhu žilního vstupu v onkologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3 Specifické situace, kdy je ke zvážení preference PICC před portem . . . . . . . . 15.3.1 Neoadjuvantní radiochemoterapie u spinocelulárního karcinomu jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3.2 Radikální radiochemoterapie u spinocelulárního karcinomu anu . . . 15.3.3 Paliativní chemoterapie nádorů hlavy a krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3.4 Nádory varlete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3.5 Aplikace vezikantů na omezenou dobu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3.6 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3.7 Tekutinová a elektrolytová substituce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.3.8 Trombocytopenie a koagulopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

137 137 137 140

16 Žilní vstupy a parenterální výživa (Jiří Charvát) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16.1 Žilní vstupy pro parenterální výživu u hospitalizovaných nemocných . . . . . . 16.2 Žilní vstupy pro domácí parenterální výživu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16.3 Komplikace žilních vstupů při podávání parenterální výživy . . . . . . . . . . . . 16.4 Prevence komplikací při podávání parenterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . .

145 145 145 146 148

17 Intenzivní péče – žilní vstupy u kriticky nemocných (Jiří Charvát) . . . . . . . . . . 17.1 Midline katétry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17.2 Centrální žilní katétry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17.3 Periferně zavedené centrální žilní katétry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17.4 Srovnání centrálně a periferně zavedených centrálních žilních katétrů u kriticky nemocných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17.5 Algoritmus výběru centrálního žilního katétru v intenzivní péči . . . . . . . . . .

150 150 151 152

18 Ostatní indikace k implantaci portu, PICC (Jitka Fricová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.1 Aplikace analgetik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.2 Aplikace život zachraňujících léků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.3 Aplikace antibiotické léčby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.4 Léčba HIV pozitivních pacientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

158 158 159 159 159

140 140 141 141 141 142 143 143

155 156

Etické, ekonomické a psychologické aspekty využívání žilních vstupů 19 Etické a právní aspekty u pacientů se žilními vstupy (Jitka Fricová) . . . . . . . . . 163 19.1 Etická stránka a problémy pacientů se žilními vstupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 19.2 Právní aspekty u pacientů se žilními vstupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 20 Ekonomické aspekty střednědobých a dlouhodobých katétrů (Jiří Charvát) . . . 166 21 Psychologické aspekty nitrožilní léčby a tolerance dlouhodobých žilních vstupů (Jan Jokl, Kateřina Slováčková, Viktor Maňásek, Vladimír Maňásek) . . . . . . . . . . . . 168 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

Přehled použitých zkratek

Přehled použitých zkratek AIDS ARL BEP BSC CFU CT CVK CŽK DDŽ DMSO DNA DPV EBM EKG ESMO ESPEN FDA Fr G GIT HDŽ HIV CHG INS MR MST NICE PACS PAI PEG PICC PIS PMBH PUR PV SIL SIR TIVA TIVAD

– syndrom získané imunodeficience (acquired immunodeficiency syndrome) – AIDS related lymphoma – bleomycin, cisplatina, etoposid – best supportive care – jednotky tvořící kolonie (colony forming unit) – počítačová tomografie – centrální venózní kanyla – centrální žilní katétr – dolní dutá žíla – dimetylsulfoxid – deoxyribonukleová kyselina (deoxyribonucleic acid) – doplňková parenterální výživa – medicína založená na důkazech (evidence based medicine) – elektrokardiografie – European Society of Medical Oncology – European Society for Parenteral and Enteral Nutrition (Evropská společnost pro parenterální a enterální výživu) – Food and Drug Administration (federální úřad USA pro dohled nad zdravotní bezpečností výrobků včetně léků) – french – gauge – gastrointestinální trakt – horní dutá žíla – virus lidské imunodeficience (human immunodeficiency virus) – chlorhexidin glukonát – Infusion Nurses Standards of Practice – magnetická rezonance – modifikovaná Seldingerova technika – National Institute for Clinical Excellence – picture archiving and communication system (nemocniční archivační system) – inhibitor aktivátoru plazminogenu (plasminogen activator inhibitor) – perkutánní endoskopická gastrostomie – periferně zavedený centrální žilní katétr (peripherally inserted central catheter) – protektivní ileostomie – polyhexametylen biquanid – polyuretan – parenterální výživa – silikon – Society of Interventional Radiology – totální intravenózní anestezie – intravenózní port (totally implantable vascular access device) 11

Žilní vstupy – střednědobé a dlouhodobé TM TOPO TPV UZ VTE

– time motion – topoizomeráza – totální parenterální výživa – ultrazvuk, ultrazvukový – venózní trombembolismus

Úvod

Úvod Žilní vstupy jsou nezbytné u většiny hospitalizovaných nemocných pro aplikaci léků a nutrice, ke krevním odběrům, pro řadu diagnostických a léčebných výkonů, pro monitorování vitálních funkcí. U těchto nemocných se tradičně zavádějí periferní nebo centrální žilní katétry. Žilní vstupy jsou ale zapotřebí rovněž u mnoha nemocných v ambulantní péči. Jedná se o nemocné s onkologickým onemocněním, kterým je podávána chemoterapie, nemocné s chronickým selháním funkce střeva, kteří potřebují domácí parenterální výživu, situace, kdy je nutné opakované intravenózní podání léků v naléhavých případech, což je nezřídka třeba u astmatiků, epileptiků či jedinců s dramatickou odpovědí na alergický stimulus, při tlumení silných bolestí atd. V těchto případech se již desetiletí využívají tunelizované centrální žilní katétry a intravenózní porty. Koncem minulého století a především v posledních letech došlo k využívání nových žilních vstupů, které představují tzv. midline katétry a periferně zavedené centrální žilní katétry (PICC). Myšlenka zavádění vstupů z periferní žíly, včetně katétrů centrálních, není nová, ale její klinické uplatnění se stalo možné až po zavedení nových metod a technologií do denní praxe (ultrazvuková navigace, vývoj nových materiálů pro výrobu katétrů, především polyuretanu vyšší generace). Dosavadní klinické zkušenosti ukazují, že midline katétry a PICC nacházejí své místo při indikaci žilních vstupů jak u hospitalizovaných, tak ambulantních nemocných. Vzhledem k tomu, že mohou být využívány po řadu měsíců, jsou považovány za střednědobé žilní katétry. Všechny žilní vstupy mají své indikace, ale mohou být spojeny s komplikacemi, které je nutné znát, a je třeba vědět, jak jim předcházet a jak je léčit. V prevenci komplikací hraje významnou roli nejen správné využívání příslušných technologii a dodržování doporučených postupů při zavádění i ošetřování, ale především individuální výběr nejvýhodnějšího žilního vstupu pro každého jednotlivého nemocného. V předložené publikaci je vedle popisu zavedení jednotlivých střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů kladen největší důraz na indikace, kontraindikace, výhody a způsob ošetření jednotlivých žilních vstupů. Snahou autorů bylo ukázat, že střednědobé i dlouhodobé žilní vstupy mají velký význam při péči jak o hospitalizovaného, tak ambulantního nemocného a že péče o ně vyžaduje týmovou spolupráci mezi lékaři a zdravotními sestrami, které v řadě evropských zemí získaly nové kompetence. To bylo spojeno nejen s rozšířením využívání střednědobých žilních vstupů, ale i s poklesem komplikací a zlepšením komfortu pacienta. Tato publikace je první českou monografií o střednědobých a dlouhodobých žilních vstupech. Jde o problematiku, která se v současné době vyvíjí velmi dynamicky (vlastně jako všechny oblasti medicíny), a proto autoři vytvořili odbornou Společnost pro porty a permanentní katétry (SPPK). Čtenář si jistě všimne, že mezi autory je klinický onkolog, radiolog, intenzivisté, ale i zdravotní sestra. Ve společnosti jsou aktivní také chirurgové, nutricionisté, internisté, lékaři dalších odborností i pracovníci nelékařských zdravotnických profesí. Smysl předkládané knihy je zejména v tom, aby oslovil všechny, kteří se s problematikou žilních vstupů denně setkávají a měli by případně zájem v rámci SPPK aktivně spolupracovat, protože je před námi řada výzev, které je třeba v dohledné době vyřešit. 13

Žilní vstupy – střednědobé a dlouhodobé Autoři vyjadřují své velké poděkování recenzentům prof. MUDr. Karlu Cvachovcovi, CSc., a prof. MUDr. Zdeňku Zadákovi, DrSc., za podnětné připomínky, které nepochybně pozitivně ovlivnily kvalitu předkládané publikace.

Obecnรก ฤ รกst

Historie – přelomové okamžiky ve vývoji žilní kanylace

Historie – přelomové okamžiky ve vývoji žilní kanylace Viktor Maňásek

Z dochovaných dokumentů je známo, že starověcí Egypťané popisovali 22 cév, které podle tehdejšího názoru sloužily k cirkulaci vzduchu, tekutin a odpadních látek. Takto to zaznamenává Eberský papyrus, jeden z nejstarších dochovaných egyptských lékařských textů (1550 př. n. l.) [1]. V době antiky (starověké Řecko a Řím) již byla známá metoda „pouštění žilou“, což se dochovalo i ve formě vyobrazení na keramických nádobách (5. století př. n. l.) [2]. Do 17. století n. l. lékaři a vědci plně nerozuměli fyziologii krevních cév a tělesných tekutin až do doby, kdy William Harvey představil světu v roce 1616 koncept krevního oběhu [1]. Ve svém spisu Anatomické pojednání o pohybu srdce a krve zvrátil Galenovo tvrzení, že krev je vedena v žilách střídavě tam a zpět, kterým se řídili lékaři od starověku [3]. Na obrázku 1.1 je vyobrazení periferních žil předloktí, jak je nakreslil W. Harvey. Nicméně již asi o jedno století dříve se anatomickým nákresům věnoval Leonardo da Vinci, z let 1509–1510 se dochoval nákres s názvem „Kardiovaskulární systém a hlavní orgány ženy“ (obr. 1.2) [4]. V roce 1665 provedl dr. Richard Lower úspěšnou transfuzi krve z krční arterie do jugulární žíly mezi dvěma psy, z roku 1818 existuje záznam o první úspěšné krevní transfuzi u rodičky umírající na těžké poporodní krvácení (Blundell). V roce 1929 vyšlo v časopise Klinische Wochenschrift (Klinický týdeník) dvouapůlstránkové sdělení Sondáž pravého srdce. Autorem byl Werner Forssmann z Eberswaldu u Berlína (1904–1979) (obr. 1.3). Mladý asistent v něm popisuje pokus na vlastní osobě s tenkou gumovou hadičkou, kterou si zasunul žilou z loketního ohbí do pravé srdeční

Obr. 1.1 Kresba periferních žil paže od W. Harveye [3] 17

Žilní vstupy – střednědobé a dlouhodobé

Obr. 1.2 Nákres s názvem Kardiovaskulární systém a hlavní orgány ženy od Leonarda da Vinci [4]

Obr. 1.3 Dr. Werner Forssmann, držitel Nobelovy ceny v oboru medicíny z roku 1956 za první zavedení katétru do srdce [2]

síně bez jakýchkoli komplikací. Forssmann nejprve zavedl katétr do hloubky 30 cm, pak přešel z operačního sálu na rentgen, kde na štítu s pomocí zrcadla pozoroval další postup katétru. Při zasunutí do hloubky 65 cm se dostal konec katétru do pravé srdeční síně. Tuto situaci Forssmann zachytil na rentgenovém snímku (obr. 1.4). Po 10 letech se technické předpoklady natolik zlepšily, že mohla být diagnostická metoda kontrastního zobrazení dutin pravého srdce zavedena do klinické praxe. Pro dr. Forssmanna zcela neočekávaně mu byla za jeho průkopnický čin, zavedení katétru do srdce, v roce 1956 udělena Nobelova cena v oboru medicíny [2]. Ve 40. a 50. letech 20. století došlo k vývoji gumových a následně polyetylenových kanyl, které sloužily k aplikaci nitrožilních infuzí (Zimmermann, Massa) [1]. V roce

Obr. 1.4 První historicky doložený skiagram katetrizace centrálního žilního řečiště [2] 18

Historie – přelomové okamžiky ve vývoji žilní kanylace 1952 se objevil první popis perkutánní kanylace podklíčkové žíly k zabezpečení rychlého podání transfuzí u těžce zraněných válečných obětí (Aubaniac) [6]. Podle Aubaniaca je rovněž popsán střední infraklavikulární přístup při kanylaci v. subclavia [7]. Supraklavikulární přístup ke kanylaci podklíčkové žíly k urgentní objemové resuscitaci byl popsán ještě o pár let dříve (Yoﬀa, 1965). V tomto období bylo vyvinuto i několik technik ke kanylaci v. jugularis interna i externa [8, 9]. V roce 1952 byla rovněž popsána technika zavedení katétru po ﬂexibilním vodiči, který byl luminizován skrze punkční jehlu (Seldinger). V roce 1973 byl vyvinut silikonový katétr s dakronovou manžetou k zavedení do vena cava superior s tunelizací podkožím na hrudník (Broviac, Cole, Scribner) [10]. V roce 1979 modifikoval Hickman a kol. Broviacův katétr zesílením jeho stěny a zvětšením lumen pro potřeby domácí parenterální výživy a k podání chemoterapie [11]. Na začátku 80. let 20. století byl představen zcela nový typ permanentního žilního vstupu s označením TIVAD (totally implantable vascular access device) [12]. V dnešní době se vžil název port. Z roku 1975 máme rovněž zmínku o prvním zavedení centrálního venózního katétru implantovaného z periferie (PICC) [13]. V 70. letech byly zavedeny i tzv. „drum katétry“ [14]. Byly však zatíženy zvýšeným rizikem rozvoje mechanických komplikací (hematomu a trombózy), a to v důsledku používání široké punkční jehly, způsobující poškození endotelu, techniky punkce „naslepo“ a absence hodnocení kalibru punktované žíly před inzercí [1]. Výrazným pokrokem bylo zavedení mikrozaváděcí techniky a modifikované Seldingerovy techniky (MST), která se stala standardem. Následné zavedení ultrazvukem navigované punkce zvýšilo v kombinaci s MST úspěšnost inzerce na současných 92–100 % [15]. Konečně koncem první dekády toho století byly představeny nové typy žilních vstupů s potenciálem odolnosti k tlaku vyvinutého při podávání kontrastní látky injektomatem během vyšetření výpočetní tomografií (tzv. power-port a power-PICC) [1].

Literatura 1. SANDRUCCI S, MUSSA B. Peripherally inserted central venous catheters. Berlin: Springer-Verlag, 2014 2. SCHOTT H, et al. Kronika medicíny. Praha: Fortuna print, 1994 3. http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Harvey 4. https://parkstoneinternational.wordpress.com/2012/07/20/leonardo-da-vinci-jack-of-everything/ 5. BRESCIA MJ, CIMINO JE, APPEL K, HUNVICH BJ. Chronic hemodialysis using venipuncture and a surgically created arteriovenous fistula. N Engl J Med, 1966; 275: 1089–1092 6. AUBANIAC R. Subclavian intravenous injection: advantages and technic. Presse Med, 1952; 60: 1456 7. CETKOVSKÝ P, et al. Intenzivní péče v hematologii. Praha: Galén, 2004 8. DUDRICK SJ, WILMORE DW, VARS HM, RHOADS JE. Long-term total parenteral nutrition with growth, development, and positive nitrogen balance. Surgery, 1968; 64: 134–142 9. WILMORE DW, DUDRICK SJ. Growth and development of an infant receiving all nutrients exclusively by vein. JAMA, 1968; 203: 860–864 19

Žilní vstupy – střednědobé a dlouhodobé 10. BROVIAC JW, COLE JJ, SCHRIBNER BH. A silicone ruber atrial catheter for prolonged parenteral alimentation. Surg Gynecol Obstet, 1973; 136: 602–606 11. HICKMAN RO, BUCKNER CD, CLIFT RA, et al. A modified right atrial catheter for access to the venous system in marrow transplant recipients. Surg Gynecol Obstet, 1979; 148: 871–875 12. NIEDERHUBER JE, ENSMINGER W, GYVES JW, et al. Totally implanted velus and arterial access system to replace external catheters in cancer treatment. Surgery, 1982; 92: 706–712 13. HOSHAL VL. Total intravenous nutrition with peripherally inserted silicone elastomer central venous catheters. Atch Surg, 1975; 110: 644–646 14. MARSH R, CAMPBELL N. Drum cartridge catheter. Anaesthesia, 2007; 40: 604 15. LI J, FAN YY, XIN MZ, et al. A randomised, controlled trial comparing the long-term eﬀects of peripherally inserted central catheter placement in chemotherapy patients using B-mode ultrasound with modified Seldinger technice versus blind puncture. Eur J Oncol Nurs, 2014; 18(1): 94–103