Issuu

Zázračný úklid v hlavě Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na www.bizbooks.cz www.albatrosmedia.cz

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

ZÁZRAČNÝ ÚKLID v vhělavě ZÁZRAČNÝ ÚKLID v hla

SARAH KNIGHT SARAH KNIGHT

SARAH KNIGHT SARAH KNIGHT SARAH KNIGHT

ZÁZRAČNÝ ZÁZRAČNÝ ZÁZRAČNÝ

ě v hlalavv ÚKLID ě ě v h a l v h ÚKLID v ÚKLID KOUZLO NEHROCENÍ KOUZLO NEHROCENÍ jak přestat trávit čas,NEHROCENÍ který nemáte, KOUZLO s lidmi, které nemusíte, jak přestat trávit čas, který nemáte, nad věcmi, které nechcete dělat s lidmi, které nemusíte, nad věcmi, které nechcete dělat

Jak přestat trávit čas, který nemáte, s lidmi, které nemusíte, nad věcmi, které nechcete dělat...

Obsah Úvod 13 Úklid hroticího šuplíku Umění mentální debordelizace Kouzlo nehrocení

14 16 20

O hrocení a nehrocení

Proč bych to měl hrotit? 25 Nehrocení: úvod do tématu 27 Kdo jsou ty tajemné bytosti, co nehrotí? 28 Děti 28 Kreténi 29 Osvícení 30 Jak se můžu stát jedním z nich? 30 Musíte přestat hrotit, co si myslí ostatní 32 City versus názory 34 Vytvořte si hroticí rozpočet 39 A co lidi, kteří nemůžou přestat hrotit moje nehrocení? 41 Sečteno a podtrženo 41 Vizualizační cvičení 44

Obsah

Rozhodněte se, co nehrotit Vaše mysl je stodola Roztřiďte si své hrocení do kategorií

45 47 49

Věci 51 Pár věcí, které můžu a nemusím hrotit Deset věcí, který jsou mně osobně ukradený Pár dalších věcí

52 53 55

Práce 59 Schůzky a porady 61 Konferenční hovory 62 Dress code 64 Zbytečné papírování 66 Lední medvědi a půlmaratony 67 O ní se ale říká… 68 Tohle není zbytečné papírování 69 Poznámka o stupni obtížnosti 70

Kamarádi, známí a cizí lidé Vytyčení hranic Žádosti o příspěvek, dary a půjčky, a jéje! Osobní zásady Možní kandidáti na vytvoření osobní zásady Odmítnout pozvání znamená odmítnout pozvání Je to malé a nemluví se o tom Věci, který jsou i rodičům ukradený 6

Zázračný úklid v hlavě

72 73 75 79 80 82 83 86

Někdy je na místě ranit něčí city Několik situací, kdy je při nehrocení na místě ranit něčí city Takže… mám ještě nějaké kamarády?

90 93

Rodina 94 Když doutník není jen doutník a šálek není jen šálek 96 Podle průzkumu… 97 6) Vytahovat rodinnou spřízněnost, jako by nějak souvisela s tím, co se mě snažíš přimět udělat 97 5) Vnucovat nechtěnou pospolitost / chtít, aby se všichni členové rodiny měli stejně rádi 98 4) Skupinové foto 98 3) Dávná historie 99 2) Přežité sváteční a jiné rodinné tradice 99 A konečně… fanfáry, prosím… jednička mezi odpověďmi na zadání „Jmenujte něco, co souvisí s vaší rodinou a je vám to ukradený“! 100 1) Náboženské a politické neshody 100 Jsem strážcem svého bratra? 100 Hlasujte pro nehrocení! 101 Odmítněte se účastnit vzájemného zostouzení 103 Svátky – osobní zásada 103 No páni. Cíl už je v dohledu! 104 Příbuzní z manželovy/manželčiny strany 105 Cílová rovinka 106 Dejte seznamy dohromady 108 Nepodceňujte dopad nepříliš častého hrocení 109 O hrocení 110

Obsah

Skutečně přestaňte hrotit

111

Svatá trojice hrocení: čas, energie a peníze 112 Hezky po malých krůčcích 116 První stupeň ohrožení: hrocení, s nímž je snadné přestat 116 Druhý stupeň ohrožení: hrocení, s nímž je středně těžké přestat 117 Třetí stupeň ohrožení: hrocení, s nímž je nejtěžší přestat 118 Motivační řeč 119 Oslava, kam se nikomu nechce 120 Upřímnost: pohyblivá škála 121 Případy, kdy s naprostou upřímností nejspíš daleko nedojdete 122 Různé hrocení, stejný princip 122 Začněme první kategorií – věci 123 Druhá kategorie – práce 128 Třetí kategorie – kamarádi, známí a cizí lidé 134 Určitě jste si říkali, kdy přijdou na řadu svatby 135 Staré hrocení, nové hrocení, půjčené hrocení, modré hrocení 136 Svatba pořádaná o prodlouženém víkendu 138 Rozlučka se svobodou ve vzdálené destinaci 140 Svatba s tisícem doplňkových aktivit 142 Ranní brunch den poté 144 Rozklepala se vám kolena? Vraťte se k osobním zásadám 146 Čtvrtá kategorie – rodina 146

Zázračný úklid v hlavě

Výkonnostní prémie! Často hrocené dotazy Jak vytěžit víc z toho, co (ne)hrotíte

147 148 150

Kouzlo nehrocení vám zásadním způsobem změní život

153

S každou ušetřenou dávkou hrocení něco získáte 155 Vaše hrocení má vliv na vaše tělo, mysl i duši 158 Tělo 159 Mysl 160 Duše 160 Další způsob, jak nehrotit 161 Pošli to dál 162 Vědět, bez čeho se obejdu 162 Věci, které byste nejspíš měli hrotit víc 163 Každý svého štěstí strůjcem 166 Do háje s hejtry 167 O dosažení osvícení 167

Doslov 169 Poděkování 173 O autorce 176

Obsah

Zatracený prohlášení Tohle je kniha o nehrocení. V zájmu objektivní kvantifikace svých metod se tu doznávám k tomu, že jsem ze svého života vykázala mnoho předmětů, konceptů, událostí, činností a lidí. Možná, že se vším z napsaného nebudete souhlasit. Prosím. Možná se vám dokonce bude zdát, že se na těchto stránkách poznáváte – zvlášť pokud jste rodič malých dětí, nadšenec do karaoke, někdo z mých kamarádů, rodinných příslušníků či bývalých kolegů. Je-li tomu tak, máte buď pravdu, nebo trpíte bludy. Na každý pád jestli vás něco z toho, co tu píšu, uráží, tak tuhle knihu vážně potřebujete. Rovnou přejděte na stranu 32 „Musíte přestat hrotit, co si myslí ostatní“.

Vezměte také na vědomí, že tato parodie nebyla ani omylem připravena, schválena, zaštítěna nebo odsouhlasena Marií Kondo nebo jejími vydavateli.

Zatracený prohlášení

Úvod Jestli jste jako já, tak už moc dlouho až moc hrotíte příliš moc věcí. Jste přetažení a přetížení životem. Stresujete se, trpíte úzkostí, možná i panikaříte kvůli svým závazkům. Zázračný úklid v hlavě: Kouzlo nehrocení je pro nás všechny, kdo moc pracujeme, málo se bavíme a nikdy nemáme dost času na lidi a věci, které nás opravdu těší. Bylo mi skoro třicet, když jsem si začala uvědomovat, že je možné přestat věci tolik hrotit, bylo mi ale skoro čtyřicet, než mi došlo, jak to zrealizovat ve velkém. Tahle kniha je vyvrcholením všeho, co jsem se o nehrocení naučila, svědectvím o potěšení, které mi to přineslo, a názorným návodem pro ty, kdo chtějí setřást okovy hrocení a žít svůj život zdravěji a šťastněji. Je-li vám název povědomý, máte mé uznání! Nežili jste v poslední době v jeskyni, zatímco kniha japonské odbornice na debordelizaci Marie Kondo Zázračný úklid: Pořádek jednou provždy (The Life-Changing Magic of Tidying Up) stoupala na celém světě na žebříčcích bestsellerů. Miliony lidí objevili její dvoukrokovou metodu KonMari a zbavili se věcí, které jim „nepřinášely radost“, a následně si udělali pořádek v těch, co jim zbyly. Výsledkem je čistý, ničím nerušený životní prostor, který podle Marie Kondo nahrává změnám i mimo domov. A co že má tedy japonská kniha o uklízení společného s mým manifestem nehrocení? No už jsem se bála, že se nezeptáte! Úvod

Jakkoli je Marie Kondo uhlazená, kultivovaná a efektivní v organizování fyzického nepořádku, já mám pro vás připraveno něco jiného…

Úklid hroticího šuplíku V létě 2015 jsem dala výpověď ve význačném nakladatelství a opustila kariéru budovanou patnáct let, abych pracovala jako redaktorka a spisovatelka na volné noze. Toho dne, kdy jsem naposledy vyšla ze své mnohapatrové kancelářské budovy – a sjela dolů po kariérním žebříčku rychleji než striptérka po tyči těsně před zavíračkou – jsem se zbavila celé jedné kategorie hrocení, které jsem dřív věnovala nadřízeným, spolupracovníkům, svému dojíždění, svému ošacení, svému budíku a tak dále. Přestala jsem hrotit „sales konference“. Přestala jsem hrotit „business casual dress code“ a „skupinové info meetingy“. Přestala jsem sledovat, kolik mi zbývá z dovolené, jako vězeňkyně odpočítávající si délku trestu podle značek vyrytých do zdi cely. Jakmile jsem se vymanila ze jha korporátní umrtvenosti, měla jsem logicky trochu volného času a svobodu naložit s ním podle libosti. Spala jsem, dokud se mi samo od sebe sakra nechtělo vstát, obědvala s manželem, pracovala na volné noze na pár zakázkách (nebo šla na pláž) a vyhýbala se newyorkskému metru, jak jen to je v lidských silách. Také jsem si přečetla Zázračný úklid: Pořádek jednou provždy. Jako vcelku pořádný člověk jsem neměla pocit, že bych rady Marie Kondo nějak zvlášť potřebovala, neustále ale hledám způsoby, jak svůj byt vzhledem přiblížit lifestylovým časopisům – a byl to sakra můj čas, tak jsem si mohla pracovat, klimbat nebo debordelizovat, jak se mi zachtělo. 14

Zázračný úklid v hlavě

A řeknu vám, tahle knížka opravdu splňuje, co inzeruje. Byl to skoro… mohu-li to tak říct… zázrak? Do pár hodin už jsem manželovi podle metody KonMari zorganizovala šuplík s ponožkami, což obnáší vyhodit ponožky, které nemáte rádi a nikdy nenosíte (nebo v tomto případě ponožky, o kterých jsem věděla, že on nemá rád a nikdy je neměl na noze), a potom složit zbylé tak, aby stály v šiku jako vojáci na přehlídce, takže až šuplík příště otevřete, všechny je budete mít jako na dlani. Při pohledu na výsledek propadl téhle metodě i můj muž – který si ze začátku myslel, že mi muselo hrábnout, když trávím svůj čas úklidem jeho ponožek. Zbytek svých šuplíků a skříň zvládl sám hned druhý den. Pokud jste knihu Marie Kondo nečetli, dovolte mi vysvětlit, odkud se naše motivace k takové práci vzala. Kromě toho, že jsme se zbavili oblečení, které jsme už nepotřebovali a nijak zvlášť nenosili (a srdce nám zaplesalo nad všemi možnostmi, které nám zůstaly), jsme také výrazně zkrátili čas, který nám trvá vymyslet, co na sebe (protože všechno v jednom šuplíku vidíme na první pohled), v šuplících už se nic „neztrácí“ (protože používáme metodu svislého skladování Marie Kondo) a mnohem méně často pereme (protože si nenamlouváme, že už „nemáme co na sebe“, když se ve skutečnosti ty dobré kousky jen krčí na dně skříně pod kalhotami, co nám nesedí). Jinak řečeno: Život je teď mnohem lepší, když snadno přehlédneme všechny svoje ponožky. A já jsem celé týdny běhala a pěla na tuhle metodu chválu každému, kdo mě byl ochoten poslouchat (i mnoha těm, kteří nebyli). Najednou jsem se se vším tím dáváním výpovědí a uklízením ponožek ocitla v náladě, kdy jsem cítila přicházející životní zlom! Při pohledu na svůj mimořádně uklizený domov jsem cítila větší klid a mír, to jistě. Čistý povrch a uklizená kuchyňská linka vždycky Úvod

potěší. Skutečnou radost mi ale přinášel ten pocit svobody, který se dostavil, když jsem odešla z práce, která mě netěšila – a mohla jsem do svého života znovu vpustit lidi a věci a akce a koníčky, které mě těší. Všechny tyhle věci nevytlačilo stranou dvaadvacet párů sežvejkaných ponožek, ale příliš mnoho povinností a mentálního harampádí. Tehdy mi blesklo hlavou… ve skutečnosti tu nejde jen o ponožky, že ne? Nechápejte mě špatně, chovám k Marii Kondo obdiv za to, že nastartovala revoluci debordelizace fyzického prostoru vnášející lidem do života víc radosti. U mě to fungovalo a evidentně to funguje milionům lidí po celém světě. Jak říká ve své knize: „Skutečný život začíná, když si dáte dům do pořádku.“ No tak jsem si dala dům do pořádku. Skutečné zázraky se ale začaly dít, až když jsem se zaměřila na své hrocení. Vraťme se o kousek zpět.

Umění mentální debordelizace Narodila jsem se jako hrotič. Vy možná také. Jako sebepoznaný, přehnaně snaživý puntičkář jsem hojně hrotila celé své dětství a dospívání. Pouštěla jsem se do nesčetných projektů, úkolů a standardizovaných testů, abych dokázala, že jsem hodna uznání své rodiny, kamarádů, dokonce i náhodných známých. Trávila jsem čas s lidmi, které jsem neměla ráda, abych působila vlídně, plnila úkoly, které byly pod mou úroveň, abych působila úslužně, jedla věci, které mi přišly nechutné, abych působila zdvořile. Zkrátka jsem hrotila strašně moc věcí až příliš dlouho. Tak se nedalo žít.

Zázračný úklid v hlavě

Poprvé jsem potkala někoho, kdo dokázal jen tak nehrotit, když mi bylo něco málo přes dvacet. Říkejme mu Jeff. Úspěšný majitel firmy s velkým okruhem přátel, který se prostě nenamáhal dělat věci, které dělat nechtěl. A přesto byl všemi oblíbený a uznávaný. Nepřišel se podívat na taneční vystoupení vašeho batolete, ani jak dobíháte svůj sedmnáctý závod na pět kilometrů, ale bylo to tak v pořádku, on byl prostě takový, víte? Byl to po všech stránkách milý a společenský chlapík těšící se dobré pověsti, evidentně si ale svoje hrocení schovával na věci, které pro něj byly zvlášť důležité – mít vřelý vztah s dětmi, hrát golf, stihnout každý večer koukat na Milionáře. A všechno ostatní? Bylo. Mu. To. Ukradený. A vždycky vypadal tak naprosto spokojeně sám se sebou a taky, prostě, šťastně. Hmm, pomyslela jsem si mnohokrát, když jsem s ním strávila nějakou dobu. Chtěla bych být víc jako Jeff. Později, když mi bylo kolem pětadvaceti, bydlel v bytě pode mnou naprosto příšerný soused. Z nějakého důvodu mi ale tolik záleželo na tom, co si o mně myslí, že jsem se podřizovala jeho bláznivým požadavkům (jako když nedal jinak, než že zatímco kamarádka v mém bytě dupala v podpatcích, já jsem s ním o patro níž v jeho obýváku poslouchala, neslyšela ani ň, ale vehementně souhlasila, že to „dělá trochu rámus“). Na každý pád byl vyšinutý – co tedy záleželo na tom, jestli mě má, nebo nemá rád? Z dnešního pohledu jsem se měla na pana Rosenberga vykašlat v momentě, kdy prvně obvinil mou spolubydlící, že ve svém pokoji nad jeho ložnicí „při cvičení dupe“, když ona tou dobou už dva týdny cestovala po Evropě. Když mi pak táhlo na třicet, zasnoubila jsem se a začala plánovat svatbu – což je činnost, která si žádá učiněnou přehršel hrocení: Úvod