Issuu

Za sedmero mrakodrapy Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

S A R A H D A R E R L I T T M A N OVÁ

Pro Cindy Beth Minnichovou – učitelku, bohyni Klubu knihomolských šprtů, a přítelkyni – za to, že mi pomohla odemknout tento příběh… konečně!

Kapitola první PRÁVĚ SE ZE MĚ OFICIÁLNĚ STALA ZOUFALÁ trapka. Před půl minutou mi moje nejlepší kamarádka Katie oznámila, že ji Quinn Ackerman pozval na Podzimní ples. Minulý týden zase Dave Theis pozval moji druhou nejlepší kamarádku Nicole. Což znamená, že jsem teď z naší party jediná, která nemá s kým jít. A celé to ještě zhoršuje fakt, že jsem jediný potomek dvou nejslavnějších bytostí v pohádkové historii. Možná jste už o nich slyšeli: Sněhurka a princ Krasoň. Být nositelkou příjmení Krasoňová s sebou nese celkem dost nevýhod. Zvlášť když jste osmačka na nižší střední škole na Manhattanu, za dva týdny vás čeká ples, a vy nemáte nikoho, kdo by vás na něj chtěl vzít. Vy, jejíž máma byla tak nádherná, že se z její macechy stala vrahounka, jen aby ji nějaké bláznivé zrcadlo zase začalo nazývat tou v celé zemi zdejší nejhezčí a nejkrásnější. Vy, jejíž otec, který je mimochodem princ, do toho všeho doslova naklusal na bílém koni, aby spolu pak mohli žít šťastně až do smrti.

8 Sarah Darer Littmanová Jo, to jsem já. Rosamunda Sněhurka Krasoňová. Kamarádi mi říkají Rosie. Ale teď bych se neměla litovat. Teď se prostě musím radovat spolu s Katie, která má rande se samotným Quinnem Ackermanem, do kterého byla zakoukaná snad odjakživa. „To je úplně nejlepší zpráva!“ řeknu jí. Což je pravda, tedy pro ni. Co se mě týče, nejsem moc velká fanynka Quinna Ackermana. Je tak trochu (dobře, hodně) zahleděný sám do sebe. Ale jestli to, že s ním půjde na Podzimní ples, udělá Katie šťastnou… co bych to byla za kamarádku, kdybych se s ní neradovala? „Já vím,“ vzdychne Katie. Má ve tváři stejně zasněný výraz, jaký mívá máma, když vypráví příběh o tom, jak se s tátou poznali. „Na tohle jsem čekala od chvíle, co jsme se první den školy v šestý třídě potkali. A teď se to konečně stalo.“ „Doufám, že za to čekání stál,“ řeknu. Katiin zasněný výraz zmizí. „Ššš, Rosie. Jen proto, že ty v sobě nemáš ani špetku romantiky, nemusíš to hned Katie kazit,“ napomene mě Nicole. „Tak jsem to nemyslela,“ protestuju. „Ale vyznělo to tak,“ odsekne Katie. „Jako kdybys byla velký, šedivý mokrý mrak plný předsudků, který mi hodlá pokazit celou tuhle šťastnou událost.“ „Promiň,“ zamumlám. „To je dobrý,“ odpoví mi. Pak na mě vrhne starostlivý pohled plný lítosti. „Jsi nervózní kvůli tomu, že ještě nemáš rande?“ Má z poloviny pravdu, takže se klidně toho záchranného lana můžu chytit.

Za sedmero mrakodrapy 9 „Jo. Myslím.“ „Já vím! Měla bys jít s Quinnovým kamarádem Hunterem,“ vyhlásí Katie. „To by bylo skvělý dvojitý rande. A navíc je to kus a na fotkách byste spolu vypadali skvěle.“ Hunter Peterson je hvězda útoku ve školním fotbalovém týmu. Problém je v tom, že za ním sedím na hodinách občanky, a i když nemůžu nesouhlasit s tím, že je to kus, nepatří na naší škole právě mezi nejbystřejší. Myslí si, že lidem z Dánska se říká „Dánovci“. „Koho to zajímá?“ řekne Katie, když jí o tom povím a vysvětlím, že to fakt myslel vážně, vůbec ne ze srandy a že se dokonce hádal s učitelem, protože byl přesvědčený, že má pravdu. „Je to ples, ne debatní soutěž, Rosie.“ „Ale nebudeme přeci celou dobu jen tancovat. Nemám si s ním co říct. Jediné, o čem mluví, je fotbal a jaké slavné lidi viděl na ulici a otravoval je, dokud si s ním neudělali selfie.“ „Tak prostě předstírej,“ navrhne Katie. „Zeptej se ho, co si myslí o včerejším zápase. Bude úplně jedno, jestli je fotbalová, basketbalová, hokejová nebo baseballová sezóna. Vždycky se někde hraje nějaký zápas.“ „Proč bych měla předstírat, že mě zajímá to co jeho, jen proto, aby se mnou šel na ples?“ zeptám se. „Neměl by on předstírat, že já ho zajímám taky? Je to, že budu falešná, způsob, jak přimět kluka k tomu, aby si se mnou vyšel?“ „Hrozně moc to hrotíš, Rosie,“ řekne Katie. „Tohle je tvůj problém. Ber to takhle: je to kluk, je to kus a umí tancovat. Tak se postarej, abys s ním šla.“ Jako kdyby to bylo takhle snadné.

10 Sarah Darer Littmanová „Myslím, že by ti víc seděl Damien Wolfe,“ namítne Nicole. „Je to daleko víc tvůj typ. Byli byste spolu tak rozkošní.“ Damien se mnou chodí na matiku. Vždycky sedává v zadní lavici. Má tmavé vlasy, které se dotýkají límce jeho kožené bundy pokaždé, když se skloní ke svému sešitu, kam si zamyšleně něco čmárá černou propiskou. Kreslí. Vlastně to dělá dost dobře. Damien rozhodně vypadá zajímavě. Je tu jen jeden malý problém. Za celý svůj život jsem s ním promluvila stěží tři slova. Je strašně tichý a nikdy nás spolu nepřiřadili na žádný projekt. Takže… jo. Asi tak tři slova. Možná pět. Plus několik pokývnutí hlavou, když jsme se míjeli na chodbě. Jeho vlasy se hezky vlní, když kýve hlavou – za to má u mě bod. Stejně… „Jak to, že víš, že je můj typ?“ zeptám se Nicole. „On… prostě je,“ odpoví. To mi fakt pomohlo. „Pozvi ho na ten ples. Nebudeš litovat,“ dodá. Vzhledem k tomu, že jsem ještě nikdy nebyla na skutečném rande, ani jsem nikdy nebyla do nikoho vážně zakoukaná, nechápu, jak může vědět, jaký je „můj typ“. Já sama v tom ještě nemám tak úplně jasno. „Teď když jsme vyřešily Rosiin problém s randěním, můžeme se vrátit zpátky k tomu nejdůležitějšímu?“ nadhodí Katie. „Což je…?“ ptám se. „Nakupování šatů,“ oznámí. „V sobotu. Potřebuju vaše odborné rady.“ Móda sice není oblast, ve které bych vynikala, ale potloukání se s kámoškami je. „To mi vyhovuje,“ řeknu.

Za sedmero mrakodrapy 11 „Tak to máme plán,“ souhlasí Nicole. „Udělám seznam obchodů,“ řekne Katie. Jak znám Katie, tenhle plán nakupování bude vypracován do úplných detailů, asi jako kdyby se jednalo o obrovskou armádní kampaň. Poznámka pro mě: Vzít si pohodlné boty a svačinu. Zatímco poslouchám diskuze mých kamarádek ohledně šatů a partnerů na ples, uvědomuju si, že čas běží a já nemám ani jedno. V tu chvíli se rozhodnu, že jsem dostatečně zoufalá na to, abych udělala něco, co jsem si slíbila, že nikdy neudělám, protože všechny ostatní pokusy skončily tak strašně bídně. Požádám o radu svou matku.

Kapitola druhá KDYŽ PŘIJDU DOMŮ ZE ŠKOLY, MÁMA JE VE SVÉ pracovně a píše nový článek pro svou stránku ŽivotAStylPodleKrasoňových.com. Jeden z typických článků je například tenhle: I vy můžete najít svého vysněného prince: 12 kroků, jak toho dosáhnout! Nečetla jsem to, ale tenhle článek bych zvládla sama napsat i ve spánku: 1) O kouzlující princové chtějí okouzlující dámy. Dejte si pozor na své způsoby! 2) Dbejte na to, abyste se vyspala do krásy! To, že budete vypadat jako Dřímal, vám ovoce nepřinese. 3) Hydratovat, hydratovat, hydratovat a nic jiného! Tajemství svěží, bezchybné „pleti jako sníh“ je noční krém, který vás nezklame. 4) Nestyďte se! Muži mají rádi sebevědomé ženy. 5) Usmívejte se a vyzařujte pozitivní energii! Princové nemají zájem o nabručené holky. 6) J ezte vitamíny od značky CynCorp – lze objednat přímo

Za sedmero mrakodrapy 13 zde na stránce ŽivotAStylPodleKrasoňových.com – abyste byla pořád zdravá. Kýchání není sexy! 7) Č těte sekci novinky na Život a styl podle Krasoňových, abyste byla v obraze. Poslední, co chcete, je působit na rande dojmem, že nevíte, co se děje ve světě! 8) Jedno jablko denně nejen zajistí, že nebudete muset k lékaři, ale zaručí vám postavu, pro kterou by ostatní ženy vraždily! 9) Mějte své vlasy pořád jemné, zářivé a bez zacuchání s pomocí Kouzelného hřebínku TM – pořiďte si ho dnes a dostanete zeštíhlující pás Udržovač linie TM zcela zdarma! 10) Buďte šťastná – smích je nakažlivý! 11) Připravte se na polibek z pravé lásky s naším speciálním hydratačním balzámem Krvavě rudé rty TM. Váš princ vám bude navždy oddán! 12) Ž ijte šťastně až do smrti – a ŽivotAStylPodleKrasoňových. com vám řekne jak! Jasně, mamka nikdy nenapíše doopravdy, jak se s tátou dali dohromady: 1) Nakrkněte svou macechu. Jako vážně ji nakrkněte. 2) Přesvědčte týpka, který vás má zabít a přinést jí vaše srdce, aby místo toho zabil laň. („Cože? Tys ho přinutila zabít Bambiho?“ zeptala jsem se, když jsem byla menší a pak jsem začala vyvádět kvůli tomu, jak je moje matka krutá ke zvířatům.) 3) Utečte.

14 Sarah Darer Littmanová 4) Vloupejte se k někomu do domu. 5) Poddejte se svým mániím a ukliďte tam ten bordel. I když to není váš dům a ani nevíte, kdo tam vlastně bydlí. 6) S ouhlaste, že budete neplacená domácí výpomoc pro bandu „mužů s podvýškou“ výměnou za byt a stravu. 7) K upte si hřeben od náhodného cizince i přesto, že je to naprostý podivín, protože jste posedlá svým vzhledem. I když jediní lidé, které potkáváte, jsou už zmiňovaní malí chlápci. 8) Skoro umřete. Zachrání vás nešikovný muž s podvýškou, který vám hřeben vyrazí z ruky. 9) Odmítněte se poučit ze svých chyb. Kupte si jablko od dalšího cizince. 10) Uduste se otráveným jablkem a umřete. Nechte se zavřít do skleněné rakve, protože všem těm mužům s podvýškou bude, cituju: „Chybět pohled na vaši nádhernou tvář“. Což je víc než ujetý, jestli chcete znát můj názor, protože ve škole jsme se učili, že se vaše tělo začne po čase rozkládat. Takže… fuj! 11) Počkejte, až kolem pojede (nejlépe na bílém koni nebo ve sporťáku) nějaký muž, kterého vaše krása zaujme natolik, že otevře skleněnou rakev a políbí vás (odporný, že jo?), což způsobí, že se ten kus jablka ve vašem krku uvolní a vy se jako kouzlem probudíte. Protože nejste skutečně mrtvá, jenom prostě fakt extrémně tvrdě spíte a vypadáte u toho jako mrtvá. To je verze, které se oba dva budete držet.

Za sedmero mrakodrapy 15 12) Ž ijte šťastně až do smrti – a ŽivotAStylPodleKrasoňových.com VÁM ŘEKNE JAK! (Nehledě na to, že vám u toho prodá spoustu hloupostí, které k tomu budou potřeba…) Mámě s tátou se povedlo okolo stránky ŽivotAStylPodleKrasoňových.com a značky Krasoň vybudovat dost výnosnou firmu, hlavně díky penězům od mezinárodní výrobní společnosti CynCorp. Mamka má svou vlastní řadu zkrášlujících a omlazujících produktů (Zajistí, že zůstanete v celé zemi nejhezčí a nejkrásnější bez ohledu na to, co říká zrcadlo! – tvrdí reklama.) Táta má zase svou řadu sportovního náčiní a luxusních doplňků. (Ukradněte jí srdce s lukem a šípy hodnými skutečného lovce! a Bude to láska na první pohled, když na sobě budete mít kožené polobotky prince Krasoně.) Jeho práce je starat se o obchod a reklamu. Nevěří mámě, že by to tam venku zvládla sama, protože moc důvěřuje cizincům. Hádají se kvůli tomu. Pořád. „To bylo jednou, navíc za sedmero horami a devatero řekami!“ namítá vždycky máma. „No, vlastně to bylo dvakrát,“ připomíná jí táta. „A ještě pořád bys ležela v té skleněné rakvi obklopená partou nabručených trpaslíků, kdybych se tam neukázal.“ „Jak to můžeš vědět?“ hádá se máma. „Jsem si jistá, že by se nakonec ukázal nějaký jiný okouzlující princ…“ A pak táta začne žárlit a takhle to jde pořád dál, hádka se přiostřuje a přiostřuje, až se najednou usmíří a políbí se. Fuj. Každopádně se po svačině vydám do máminy pracovny a svezu

16 Sarah Darer Littmanová se do jednoho z křesel naproti jejímu pracovnímu stolu. Věnuje mi rychlý pohled. „Ahoj, zlato. Jak bylo ve škole?“ „Školně,“ odpovím. Máma je na moje neurčité odpovědi ohledně školy zvyklá, a protože je právě zabraná do práce, ani se dál nevyptává. Skoro se rozhodnu nechat si svou otázku pro sebe. Má práci… nechci ji vyrušovat. A navíc její řešení mých každodenních teenagerských problémů se můžou lehce zvrtnout do nějakého mega trapasu. Jako když jsem jí řekla, že mám měsíčky. Nemohla prostě říct: Tady máš nahřívací láhev a prášky proti bolesti, jako by to udělala normální máma. Ne, místo toho mě odtáhla do newyorské Botanické zahrady v Bronxu, kde ne úplně nenápadně ukradla malinové listí, přesličku a řebříček, aby mi mohla udělat odvar. Chlap z ochranky na ni kvůli tomu vyběhl, ale ona se na něj usmála, použila veškerou sílu svého v celé zemi zdejší nejhezčího a nejkrásnějšího obličeje a řekla mu, že ty rostliny nutně potřebuje, protože já mám měsíčky. Sice to slovo „měsíčky“ zašeptala, ale bylo to jedno – stejně jsem chtěla na místě umřít, jak mi bylo trapně. Jenže ples se blíží a já jsem Krasoňová bez kluka. Zoufalé časy si žádají zoufalé prostředky. „Mami, za dva týdny je Podzimní ples a já nemám rande. Nemáš pro mě nějakou radu?“ Použila jsem dvě kouzelná slůvka, která zaručeně získají naprosto její pozornost: „ples“ a „rande“. A vlastně tam můžeme započítat i třetí slovo: „rada“. Celá její stránka je postavená na tom, že lidem radí, jak si vylepšit život po vzoru Krasoňových.

Za sedmero mrakodrapy 17 Máma mě sjede svým posuzovacím pohledem. Kdybyste mi v tu chvíli dali možnost vybrat si mezi tím, abych to riskla s mluvícím zrcadlem mojí nevlastní babičky a pohledem mojí matky ve stylu fajn, podívejme se na Rosie, co si s ní počneme, jednoznačně bych si vybrala to ujeté zrcadlo. A to vím, jak ten příběh skončil. „Ach, Rosamundo, na tuhle chvíli jsem čekala tak hrozně dlouho,“ řekne. „Na jakou chvíli?“ zeptám se obezřetně. „Na chvíli, kdy za mnou přijdeš pro radu,“ vysvětlí. „Samozřejmě jsem tady jen pro tebe, má nejdražší. Vždycky jsem byla a vždycky budu. A je toho tolik, co můžeme udělat!“ Proč mám najednou neodbytný pocit, že ptát se průkopnice teorie o tom, že z něj dostanete to nejlepší jen, když vy sama budete nejlepší, možná nebyl ten nejchytřejší nápad, co jsem kdy měla? Jenže pak máma vstane od svého pracovního stolu a obejme mě. „Pojď se mnou, broučku. Chtěla bych ti dát něco speciálního.“ Následuju ji přes chodbu vedoucí od její pracovny až do šatny spojené s ložnicí mých rodičů. Mámina šatna je větší než většina jednopokojových bytů na Manhattanu. No fakt, určitě by ji mohla pronajímat za víc než jeden a půl tisíce dolarů měsíčně. Malé prostory jí nedělají moc dobře – myslím, že to má něco společného s celou tou záležitostí se skleněnou rakví. Údajně ji to stálo léta chození na terapii a nějaký zvláštní lektvar proti úzkosti, co jí namíchal Prófa, než byla schopná vstoupit do výtahu v naší budově bez toho, aby se úplně sesypala. Jednou, zrovna když mě čekala, ji táta musel vynést nahoru po schodech. Než se dostali před vstupní dveře, vypouštěl z úst slova, která by se