Issuu

Redakční okruh: Lukáš Fasora, Alena Mizerová, Luděk Navrátil První svazek: Marian Kokeš, Ivo Pospíšil (eds.): In dubio pro libertate. Úvahy nad ústavními hodnotami a právem z pohledu základních svobod. Pocta Elišce Wagnerové u příležitosti životního jubilea. 2009. Druhý svazek: Jiří Baroš (ed.): Vladimír Čermák. Člověk – filozof – soudce. 2009. Třetí svazek: Jiří Hlušička: Bohdan Lacina. 2011. Čtvrtý svazek: Tomáš W. Pavlíček a Barbora Kulawiaková (eds.): Martin Černohorský. Studenti v centru pozornosti. Ediční řada Dílo Jana Firbase První svazek: Aleš Svoboda, Jana Chamonikolasová, Ludmila Urbanová (eds.): Collected Works of Jan Firbas: Volume One (1951–1967). 2011. Druhý svazek: Jana Chamonikolasová, Miroslav Černý, Ludmila Urbanová (eds.): Collected Works of Jan Firbas: Volume Two (1968–1978). 2013. Třetí svazek: Jana Chamonikolasová, Miroslav Černý, Eva Golková (eds.): Collected Works of Jan Firbas: Volume Three (1979–1986). 2014. Čtvrtý svazek: Jana Chamonikolasová, Miroslav Černý, Eva Golková (eds.): Collected Works of Jan Firbas: Volume Four (1987–1993). 2021. Pátý svazek: Jana Chamonikolasová, Miroslav Černý, Jiří Lukl (eds.): Collected Works of Jan Firbas: Volume Five (1994–2000). 2021. Ediční řada Dílo Karla Engliše Redakční okruh: Jiří Blažek, Marek Fryšták, Martin Hlaváč, Pavel Lhota, Alena Mizerová, Petr Pirožek, Vít Pokorný První svazek: Karel Engliš: Vzpomínky na T. G. Masaryka. 2021. Druhý svazek: Karel Engliš: Tož poslouchejte, jak jsme budovali republiku. 2021. Třetí svazek: Karel Engliš: Velká logika. Věda o myšlenkovém řádu. 2021. Čtvrtý svazek: Karel Engliš: Paměti. Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej. 2022.

„Vědecká činnost vyžaduje mnoho práce a vytrvalosti v technickém smyslu (příprava i vlastní úkon vědecký) a je v některé své fázi i prací ve smyslu subjektivním (např. dlouhé pokusy, statistické sčítání ap.), avšak v dalších stadiích, kdy už přichází objevy, se úplně zapomíná na námahu a zůstává radostné vzrušení z myšlenky, z tvoření, z objevu. Vědecká činnost se stává potřebou vědce; pokračuje v ní bez nucení a bez podnětů praktických (výdělečných), je mu životní radostí, nezbytností, něčím, bez čeho by ztratil význam jeho život a vědec zájem na životě. ‚Pracuje‘ dále, ale jen ve smyslu technickém, protože tato práce mu není nepříjemnou námahou, nýbrž radostí. Praví vědci pracovali do vyčerpání svých sil (ti druzí až do dosažení řádné profesury).“ „Vědecká práce malého národa potřebuje ‚větrání‘ mezinárodní kritikou, aby se za zdí řeči cizině nesrozumitelné nevytvořily falešné autority a nevycházely spisy, které by na mezinárodním vědeckém fóru nebyly možné. Bez kritiky není vědy.“

Karel Engliš Z vědecké dílny Kapitoly o vědecké práci

Edice představuje významné osobnosti spjaté s Masarykovou univerzitou. Vychází od roku 2009 péčí Nakladatelství Munipress.

Z vědecké dílny Kapitoly o vědecké práci

Karel Engliš, významný vědec, národohospodář, univerzitní profesor, rektor i politik nám v textu umožňuje nahlédnout do své tvůrčí „kuchyně“. Otevřeně, sebekriticky a s humorem bilancuje své vědecké začátky, prozrazuje úspěšné studijní i pracovní metody a postupy. Nesmírně cenné a aktuální jsou jeho úvahy o morálce vědecké práce, svobodě a autonomii vysokých škol, o chování politiků i akademických funkcionářů. Těmito normami se sám řídil. Jeho život i názory jsou trvalým vzorem i inspirací pro další generace a stojí za to si je připomínat.

Dílo Karla Engliše 5

„Považoval jsem za účelné sděliti těm, kdo po mně přijdou, své zkušenosti o vědecké práci, protože jim usnadním práci. Získají snadno, co mne stálo mnoho dlouhého přemýšlení. Jak řečeno, jsou to první nedokonalé stavební kameny k vědě o vědecké práci.“

Z vědecké dílny Kapitoly o vědecké práci S e s t av ili

k v y d á n í Martin Hlaváč František Plhoň Vít Pokorný Alena Mizerová Jakub Kunert

p ř i p rav i l i

Masarykova univerzita Brno 2023

Kniha vychází s podporou rodiny prof. Karla Engliše.

Poděkování nakladatele Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity děkuje za vstřícnost a poskytnutí souhlasu k otištění rukopisu rodině prof. JUDr. Karla Engliše, zvláště Ing. Jitce Englišové, Ing. Karlu Englišovi, Mgr. Barboře Horákové, paní Martě Kapsové, paní Markétě Koutkové, paní Karen Munro, panu Petru Otahalovi, MUDr. Františku Plhoňovi a paní Lucii Portman. Státnímu fondu kultury ČR děkuje za udělení licence k publikování a šíření díla. Poděkování náleží PhDr. Martinu Hlaváčovi, Ph.D. a MUDr. Františku Plhoňovi za dohledání archivních podkladů, deskripci textů a společně s PhDr. Jakubem Kunertem a Mgr. Vítem Pokorným za odbornou redakci, tvorbu poznámek a medailonků osobností. Za podporu a prezentaci ediční řady „Dílo Karla Engliše“ náleží poděkování Spolku přátel Karla Engliše. Nakladatel zvláště děkuje rodině prof. JUDr. Karla Engliše a vedení Masarykovy univerzity za finanční podporu, kterou ediční řadě poskytují.

Úvod Význam vědecké práce u srovnání s ostatní prací v národě daleko předčí kvorum vědeckých pracovníků mezi pracovníky všemi, ač i jejich počet je značný a poměrně roste. Je zbytečno zde psáti o významu vědecké práce pro život národa, ale je-li značný, pak by bylo záhodno učiniti i vědeckou práci (též její podmínky a zdar) předmětem vědeckého bádání. Toho dosud není; jen o technice vědecké práce se – pokud vím – psalo. Tyto kapitoly, které jsou věnovány problematice, která by vědu o vědecké práci též zajímala, nečiní si nijakého nároku ani na to, že by byly zárodkem takové vědy. Schází jim ještě obecnost a soustavnost. Jsou to spíše volné kapitoly o jednotlivých problémech vědecké práce, které mi napadly a o nichž jsem uvažoval, opíraje se jedině o vlastní zkušenosti. Jde spíš tedy o materiál k budoucí vědě o vědecké práci. Proto [zde] též často vystupují osobní vzpomínky, které jinak do vědy nepatří. Mají však cenu jako svědectví. Tím současně dostávají tyto kapitoly povahu jednostrannosti, protože se opírají o osobní zkušenosti z vědecké práce určitého oboru (národní hospodářství, filosofie) a určité osoby. Ke zkušenostem čítám zde nejen to, co jsem zažil, nýbrž i to, k čemu jsem dospěl přemýšlením. Mnoho se mi ze souvislých otázek vyjasnilo vypracováním Logiky1 (myšlenkový řád, zkušenostní soustava, myšlení jako pořádání myšlenkových obsahů atd.) a jest tuto práci považovati do jisté míry také jako vedlejší produkt této velké práce o logice. Končím vcelku svou vědeckou činnost (tím se nezaříkám, že se nebudu už zabývati žádnou otázkou ani speciální, zvláště bude-li to nutné po kritikách posledních prací) a považoval jsem za účelné sděliti těm, kdo po mně přijdou, své zkušenosti o vědecké práci, protože jim usnadním práci. Získají snadno, co mne stálo mnoho 1

Karel Engliš měl na mysli své dílo Velká logika: Věda o myšlenkovém řádu, na kterém pracoval během druhé světové války. Ve zkrácené podobě vyšlo v roce 1947 pod názvem Malá logika v nakladatelství Melantrich. K úplnému vydání vlivem únorových událostí v roce 1948 nedošlo. Velká logika byla uschována v rukopisu a strojopisu u jeho potomků. Vyšla až o 73 let později jako 4svazková faksimile kompletního strojopisu. ENGLIŠ, Karel. Velká logika: věda o myšlenkovém řádu. Brno: Masarykova univerzita, 2021. Pocta osobnostem. ISBN 978-80-210-9871-8. (Pozn. red.)

dlouhého přemýšlení. Jak řečeno, jsou to první nedokonalé stavební kameny k vědě o vědecké práci. Kéž česká věda vzkvétá po věky zdárně a osvěcuje cestu práci a životu celého národa, možno-li, kéž posvítí na cestu i národům jiným. V Praze, květen–červen 19442.

Původní rukopis byl v pozdějších letech přepsán na psacím stroji, autor jej doplnil poznámkami a vysvětlivkami. Tato autorizovaná verze je zdrojem naší knihy (Pozn. red.)

Podstata vědecké práce

Umění (slovesné, hudební, výtvarné) a věda se považují právem za vrchol lidské kultury a umělci často vyvyšují svou činnost za něco „nadlidského“ a tím i sebe za „nadlidi“. Divíme se tomu, co nedovedeme, a obdivujeme a uctíváme ty, kdož to dovedou, a proto tomu snadno uvěříme. Buď jak buď, ale o vědě a vědecké práci bych nic takového nemohl říci, třebas i k ní vzhlížejí lidé s úctou a obdivem a na vědce se dívají jako na „zasvěcené“. Jednou – brzo po skončení právnických studií – mne potkal prof. Albín Bráf; vzal mne za ruku (znal mne ze semináře), podíval se na mne zdola (byl malý, robustní) svýma tmavýma očima skrz skřipec s černými obručemi na šňůrce a tázal se mne, zda se chystám na habilitaci. Řekl jsem, že se mi to zdá nedostižné. „Ale to se Vám, pane kolego (tak nám říkal už v semináři, což nám náramně lahodilo), zdá jen zdaleka. Zblízka je to jiné.“ A měl pravdu. Vědecká práce je jeden druh lidské práce, jen lidské práce, nic více, nic nadlidského. Je to práce nejen duševní, nýbrž i tělesná. Už zachycení poznatků mluveným slovem, písmem, obrazci atd. je též tělesná práce, ale hlavně získávání mnohých poznatků znamená práci, námahu, risiko pro zdraví i život; vědecká práce má i své hrdiny, kteří obětovali vědeckému výzkumu doslova život. Zde chceme jednati hlavně o duševní stránce vědecké činnosti podle svých zkušeností. Duševní stránka vědecké činnosti je myšlení. Mysliti si musíme vždycky něco a tak se můžeme dívati na myšlení něčeho buď ze strany myšlení a vidíme činnost, aktivitu, děj, který má svůj předmět (myslím něco), anebo ze strany toho, co jest myšleno, a vidíme obsah myšlení, k němuž myšlenost (že je myšlen) tvoří formu (každý obsah musí býti obsahem něčeho, formy). Díváme-li se na myšlení od obsahů, jest myšlení pořádáním myšlenkových obsahů (pojmů v soudech, soudů v souborech soudů, souborů v soustavách soudů); je to pak činnost účelová (jako každé pořádání na př. knihovny, podniků), chtěná subjektem myšlení, směřující k cíli myšlení, jímž je poznání. 3

4. 5. [19]44. Pošmourno. (Pozn. aut.)

10 /