Issuu

Martin Kuča a kolektiv / Těšetice-Kyjovice ISBN 978-80-210-5243-7

VII

Martin Kuča – Eliška Kazdová – Šárka Hladilová – Miriam Nývltová Fišáková – Lubomír Prokeš

Těšetice-Kyjovice 7/ Osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou mezi příkopem a vnější palisádou rondelu

Martin Kuča – Eliška Kazdová – Šárka Hladilová – Miriam Nývltová Fišáková – Lubomír Prokeš

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Brno 2010

Věnováno památce Ing. Miroslava Bálka a doc. PhDr. Pavla Koštuříka, CSc.

Publikace je vydána s podporou výzkumného záměru „Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku“ (MSM 0021622427) a grantu „Moravskoslezská škola doktoranských studií II“ (GDČR 404-09-H020).

Recenzovali: Doc. PhDr. Juraj Pavúk, DrSc. PhDr. Milan Lička, CSc.

© 2010 Martin Kuča, Eliška Kazdová, Šárka Hladilová, Miriam Nývltová Fišáková, Lubomír Prokeš © 2010 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-5243-7 I S B N9 7 8 8 0 2 1 0 7 6 2 1 1( o n l i n e: p d f ) I S B N9 7 8 8 0 2 1 0 5 2 4 3 7( b r o ž o v a n áv a z b a )

Obsah Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1

Historie výzkumů Těšetic-Kyjovic s důrazem na lengyelské osídlení. . . . . . . 9

Objekty kultury s moravskou malovanou keramikou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.1 Charakteristika objektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.2 Rozmístění objektů na ploše. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Základní popis keramiky podle numerického kódu . moravské malované keramiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.1 Metoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.2 Intruze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.3 Vlastní přehled keramiky řazený podle objektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.4 Relativní chronologie vybraných objektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4 Charakteristika keramiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.1 Keramická hmota. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.2 Tvary nádob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.3 Figurální plastika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 4.4 Výzdoba a morfologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 4.5 Doplňky k numerickému kódu moravské malované keramiky. . . . . . . . . . 54 4.6 Statistická analýza keramiky z objektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4.6.1 Software. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 4.6.2 Charakteristika sledovaného souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 4.6.3 Seriace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 4.6.4 Korespondenční analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 4.6.5 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 5 Relativní chronologie na základě rozboru keramiky a terénní situace. . . . . 5.1 Vztah objektů vnějšího prstence rondelu k příkopu na základě keramiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Srovnání s objekty moravské malované keramiky v prostoru vymezeném vnitřním příkopem rondelu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Srovnání s hliníky 1, 3, 4, 148 a 153 v rámci vnějšího palisádového prstence a vně areálu rondelu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

63 63 64 65

Barviva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Obsah

Mazanice

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

8 Štípaná kamenná industrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Historie výzkumů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Metoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Surovinový rozbor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Souhrn surovinového zhodnocení štípané kamenné industrie. . . . . . . . . . 8.5 Typologie a technologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.1 Jádra a jeho formy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.2 Nástroje a čepele. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5.3 Úštěpy a odpad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 Souhrnné výsledky typologického a technologického rozboru štípané kamenné industrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

69 69 69 69 77 78 78 79 80

9 Broušená kamenná industrie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Historie výzkumů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Metoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Surovinový rozbor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.1 Metabazit typu Jizerské hory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.2 Zelená břidlice typu Želešice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.3 Amfibolit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.4 Neurčené a sporné artefakty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Typologie a technologie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

82 82 82 83 84 84 85 85 85

Ostatní kamenná industrie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

11 Funkční interpretace objektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1. Problematika zahloubených lengyelských staveb (obj. 181 a 184) . . . . . . . 11.1.1 Keramika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.2 Osteologické hodnocení zvířecích kostí z objektů 181 a 184. . . . . . 11.1.3 Kamenná štípaná, broušená a ostatní industrie. . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.4 Mazanice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.5 Barvivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.6 Závěry. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.2 Obilní sila. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 Hliníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.4 Vnější palisáda. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.5 Pece . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

90 90 90 93 93 94 94 94 95 96 97 97

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

Závěry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Těšetice-Kyjovice 7. Die Besiedelung mit mährischer bemalter Keramik in dem Raum zwischen dem Graben und der Außenpalisaade des Rondels (Zusammenfassung). . . . 118 Příloha 1: Popis objektů kultury s moravskou malovanou keramikou ze zájmového prostoru. Plánky objektů s moravskou malovanou keramikou (2–21). . . . . . . . . . . . . . . 131 Příloha 2: Analýza zvířecího osteologického materiálu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Příloha 3: Měkkýši z objektů mezi příkopem a vnější palisádou rondelu . . . . . . . . . . . . 177 Příloha 4: Katalog štípané kamenné industrie.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Příloha 5: Katalog broušené a ostatní kamenné industrie.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 Příloha 6: Keramika (obr. 1–26), plastika (obr. 27–31), štípaná kamenná industrie (obr. 32, 33), broušená kamenná industrie (obr. 34–36) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 Příloha: CD-ROM (s databází)

Obsah

Úvod

V několika posledních desetiletích je mimo řadu jiných témat archeologie patrný zvýšený zájem o výzkum a následnou interpretaci fenoménu nazývaného v archeologických kruzích jako rondelová či sociokultovní architektura. Na Ústavu archeologie a muzeologie (dříve Katedře archeologie) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně má tento směr bádání dlouhou tradici. Připomeňme jen, že jako první byl ve střední Evropě kompletně prozkoumán rondel v „Sutnách“ u Těšetic-Kyjovic nedaleko Znojma, a to mezi léty 1968–1978 (dějiny výzkumu jsou i s literaturou uvedeny v kapitole 1), čímž rozběhl novou etapu oboru. Od té doby bylo do dnešních dnů objeveno řádově několik desítek podobných objektů. V širším kontextu se rondely vyskytují v souvislosti s rozvojem lengyelské kultury od území Moravy na jih přes jejich největší hustotu v Dolním Rakousku až na jihozápadní Slovensko. Mimo uvedené prostředí máme doloženy rondely v sousední kultuře s vypíchanou keramikou (dále VpK) také z Čech, od Dolního Bavorska až na sever do středního Polabí (výběrem PODBORSKÝ 1988; PETRASCH 1990; PAVÚK 1991; TRNKA 1991; BÁLEK 1995; BRAASCH 1995; KUZMA 1998; PODBORSKÝ a kol. 1999; PAVLŮ 2004; KAZDOVÁ – PODBORSKÝ eds. 2007 ad.). Tato publikace přináší komplexní vyhodnocení archeologických pramenů kultury s moravskou malovanou keramikou (dále MMK) z prostoru mezi příkopem a vnější palisádou rondelu v Těšeticích-Kyjovicích. Podobný areál před vstupem do plochy vnitřního příkopu je znám z Bylan (PAVLŮ 1986, 256; PODBORSKÝ a kol. 1999, 130). Práce vychází z výsledků dlouhodobého výzkumu, který v roce 1964 zahájil a řadu let vedl Vladimír Podborský, později pak Pavel Koštuřík spolu s Eliškou Kazdovou. Téma tak navazuje na mnohaletou vědeckou práci širšího a postupně obměňovaného kolektivu sdruženého při těšetickém výzkumu. Cílem je nejprve zevrubně rozebrat hmotnou kulturu, tzn. keramiku, kamennou štípanou a broušenou industrii, a to ve spolupráci se specialisty na danou problematiku. Podle dobové dokumentace byl učiněn pokus o interpretaci objektů v daném prostoru a porovnání jejich vztahu k příkopu, dále k objektům ve vnitřní části vymezené příkopem i k některým objektům vně celého komplexu. Veškeré dílčí premisy a výsledky byly porovnány s lokalitami podobného typu (tj. rondelovými a chronologicky blízkými), krom Moravy především v Dolním Rakousku, v některých případech i s lokalitami v jiných oblastech rozšíření starého lengyelu (Slovensko, Maďarsko). Z Těšetic-Kyjovic je z lengyelského osídlení (vedle řady článků – viz kapitola 1) doposud monograficky zpracována keramika, štípaná a broušená kamenná industrie, kosti, barvivo apod. z několika hliníků (KAZDOVÁ 1984 s odbornými příspěvky M. Salaše, M. Olivy, A. Přichystala), figurální plastika lidu s MMK (PODBORSKÝ 1985) a především terénní situace rondelu zasazená do širšího kontextu problematiky (PODBORSKÝ 1988). Mimo velkého množství podnětných publikací a článků je předložená práce do určité míry inspirována monografií

Úvod

M. Doneuse (2001), který podrobně vyhodnotil keramický inventář z dolnorakouského Kameggu. Zájmové objekty byly většinou zkoumány od roku 1967 po sezónu 1984, s výjimkou sektoru D2, kde probíhala exkavace v roce 1999. V prostoru mezi příkopem a vnější palisádou bylo předem vytipováno 65 objektů pravděpodobně náležejících lidu s MMK, ze kterých byla u 54 příslušnost k MMK potvrzena. Inventář některých objektů nebyl k dispozici, objekt 142 představoval nálezy MMK z novověké cesty a zvláště malé jámy obsahovaly velmi chudé kolekce (obj. 19, 49, 63, 69, 165, 168, 258, 279). Problematika hliníků 148 a 153 byla řešena dříve (KAZDOVÁ 1984). Hodnocený prstenec je rozložen v bohatě osídlené části pravěkého osídlení, a projevuje se tak četnými intruzemi, hlavně v podobě nálezů kultur s lineární keramikou (dále LnK), VpK, kultury se zvoncovými poháry (dále KZP) a halštatské horákovské kultury. Za vnější palisádou osídlení s MMK pokračuje. V této monografii provedli zpracování keramiky, štípané kamenné industrie, a celkovou koncepci práce Martin Kuča a Eliška Kazdová, analýzu zvířecího osteologického materiálu ze zájmového prostoru vyhodnotila Miriam Nývltová Fišáková, určení a vyhodnocení měkkýšů provedla Šárka Hladilová, o statistickou analýzu keramiky se pokusili Lubomír Prokeš a Martin Kuča. V úvodu této práce je třeba poděkovat především prof. PhDr. Vladimíru Podborskému, DrSc., za zpřístupnění dokumentace výzkumu Těšetic-Kyjovic, dále (v abecedním pořadí) Mgr. Gabriele Dreslerové za určení osteologického materiálu z objektů 181 a 184, Mgr. Martinu Hložkovi za analýzy keramiky, doc. PhDr. Jaromíru Kovárníkovi, CSc., za ochotné zpřístupnění materiálu uloženého v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, Mgr. Josefu Kovářovi za cenné připomínky, PhDr. Milanu Ličkovi, CSc., za podnětnou informaci po příspěvku na konferenci ke 40. výročí zahájení výzkumu Těšetic-Kyjovic, Mgr. Inně Mateiciucové, Ph.D., za konzultaci nad polozemnicovými objekty 181 a 184, prof. RNDr. Antonínu Přichystalovi, CSc., za konzultace nad surovinami štípané kamenné industrie, Bc. Tereze Sobolové za pomoc při kresebném zpracování původní dokumentace objektů a databázi, Ing. Petru Škrdlovi, Ph.D., za podnětné informace ke štípané kamenné industrii, Daně Švalbachové a Mgr. Aleně Hrbáčkové za kresebnou dokumentaci většiny keramických příloh a Mgr. Milanu Vokáčovi, Ph.D., za pomoc při analýze broušené a ostatní kamenné industrie. Martin Kuča – Eliška Kazdová

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

1 Historie výzkumů Těšetic-Kyjovic s důrazem na lengyelské osídlení

Polykulturní lokalita v Těšeticích-Kyjovicích v poloze „Sutny“ byla objevena v roce 1956 během archeologického výzkumu, který vedl prof. dr. F. Kalousek v trati „Vinohrady“ rovněž v uvedené obci. Poté zde byl roku 1964 proveden zjišťovací průzkum a od roku 1967 počal systematický výzkum trvající dodnes (PODBORSKÝ 1988, 13). Počinem evropského významu bylo zachycení a celoplošné odkrytí, dokumentace a publikování zdejšího kruhového areálu v letech 1968–1978 (PODBORSKÝ 1988; 1999, 7; KAZDOVÁ – PODBORSKÝ eds. 2007). Do dnešních dnů zde bylo odkryto několik stovek pravěkých objektů rozličných typů a období. Za významné objevy z období lidu s MMK lze krom rondelu považovat také například sedm obilních jam (viz kapitola10.2) či dva polozemnicové objekty 181 a 184 (viz kapitola 11.1). Od počátku výzkumu již bylo publikováno velké množství studií a zpráv zaměřených na vybranou problematiku z průběhu pravěkého vývoje osídlení (souhrnně PODBORSKÝ a kol. 2005). Do popředí z nich vystupují především číselně označené monografie I–VI (KAZDOVÁ 1984; PODBORSKÝ 1985; LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987; PODBORSKÝ 1988; GOLEC 2003; KAZDOVÁ v tisku). Z následujícího publikačního přehledu jsou vybrány výstupy související s osídlením kultury s MMK. Kromě těšetických monografií sem patří shrnující zprávy a přehledy o výsledcích exkavací za jednotlivá období (PODBORSKÝ – VILDOMEC 1968, 8–11; PODBORSKÝ 1969, 572–592; 1972, 155–162; 1973, 30–34; 1975–1976, 175–184; 1970, 7–9; PODBORSKÝ – KOŠTUŘÍK 1983, 17–19; PODBORSKÝ – KOŠTUŘÍK – PALATOVÁ, D. – PALÁTOVÁ, H. 1984, 78; PODBORSKÝ – KAZDOVÁ – KOŠTUŘÍK 1985, 85; 1987, 23; 1987a, 20; 1989, 22; KOŠTUŘÍK – KAZDOVÁ 1990, 24; KAZDOVÁ – KOŠTUŘÍK 1993, 11–29; 1993a, 392–400; KOŠTUŘÍK – KAZDOVÁ 1993, 46; 1996, 45; KUČA – KAZDOVÁ – ŠABATOVÁ 2009; KUČA et al., v tisku), studie o vybrané problematice či nálezech (PODBORSKÝ 1983–1984, 111– 131; KAZDOVÁ 1989–1990, 127–141; KAZDOVÁ 2002, 129–136; HLOŽEK – GREGEROVÁ 2002, 137–141; KAZDOVÁ – ŠABATOVÁ 2007; PROKEŠ et al., v tisku), studie k lengyelské keramice (KAZDOVÁ 1973–1974, 46–67; 1983–1984, 133–149; 1986; 15–24; 1989, 87–95; PODBORSKÝ – KAZDOVÁ – KOŠTUŘÍK – WEBER 1977) a popularizační výstupy (PODBORSKÝ 1958, 42–44; 1974, 589–592; 1977, 15–22; 1979; 1982, 18–25; KAZDOVÁ 1975, 81–83). Následně sem můžeme zařadit mnoho studií přispívajících k problematice rondelové architektury (PODBORSKÝ 1988; 1992, 90–146; KOVÁRNÍK 1997; PODBORSKÝ a kol. 1999; PODBORSKÝ 2000, 61–80; 2000a, 355–360; 2001, 209–211) a obytných staveb (PODBORSKÝ 1984, 27–66; KUČA 2007). Při výzkumu rondelu MMK bylo provedeno sledování průběhu příkopu pomocí elektromagnetického indikátoru Vysokého učení technického v Brně

Historie výzkumů Těšetic-Kyjovic s důrazem na lengyelské osídlení

Plánek 1. Těšetice-Kyjovice, trať „Sutny“. Osídlení kultury s MMK v rondelu a v jeho okolí je vyznačeno červenou barvou.

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

(WEBER – VILDOMEC – PODBORSKÝ 1971, 67–74), fotografická dokumentace z leteckého modelu Geografického ústavu Československé akademie věd Brno (PODBORSKÝ 1988, 26, obr. 15–17; BÁLEK – PODBORSKÝ 2001, 73). Došlo zde také k rozvoji experimentární archeologie: technologie výroby a výzdoby keramiky (KAZDOVÁ 1975, 81–83; KOVÁRNÍK 1982, 103–116), proces stavby obydlí a zpracování dřeva (PODBORSKÝ 1984a, 225–226) a provádění polních prací za pomoci replik neolitických sklizňových nástrojů (KAZDOVÁ 1983, 161–169; 1984a, 226–229; PODBORSKÝ 2001, 21).

Historie výzkumů Těšetic-Kyjovic s důrazem na lengyelské osídlení

2 Objekty kultury s moravskou malovanou keramikou 2.1 Charakteristika objektů K analýze byly vybrány zájmové objekty ležící mezi kruhovým areálem a palisádou a náležející kultuře s MMK. Objekty 148 a 153 byly již zpracovány dříve (KAZDOVÁ 1984, 125–146, 172), proto je k nim přihlíženo až v dalším rozboru. Soupis objektů se základní charakteristikou je umístěn v příloze.

2.2 Rozmístění objektů na ploše Prostor vymezený vnější palisádou a vnitřním příkopem rondelu s MMK v Těšeticích-Kyjovicích v poloze „Sutny“ zahrnuje desítky objektů z nejrůznějších období pravěku. Vztah předchozího osídlení lidem s LnK a VpK prokázal vzájemné odlišnosti co se týká jejich prostorového vymezení. Sídlištní areál lidu s LnK zaujímá především oblast severně, severovýchodně až východně od vnitřního příkopu rondelu MMK, zatímco lid s VpK si oblíbil polohu na SZ od rondelu s výběžky hlavně na východ (KAZDOVÁ 2004, obr. 3, 57). Ze srovnání osídlení VpK a MMK vyplývá, že osada MMK Ia vznikla v mladším časovém horizontu než areál lidu s VpK III. fáze (doklady již od II./III. fáze), což dokládají superpozice jam s některými částmi rondelu MMK (KAZDOVÁ 1996, 43; 1997, 82; 2004, 67). Několik fragmentů mladší VpK bylo prokázáno v příkopu rondelu a v rozsáhlém hliníku 170 (PODBORSKÝ 1988, obr. 99:7; KAZDOVÁ 1998, obr. 5:2; 2004, obr. 6). Samotné osídlení lidu s MMK Ia fáze je rozptýleno ve větším prostoru než v předešlých obdobích. Vytrácí se směrem k severovýchodu od areálu rondelu, kde je intenzivně zastoupeno lineární osídlení. Plocha vymezená příkopem a vnější palisádou obsahuje několik desítek objektů, které můžeme pomocně rozdělit na: 1. hliníky (obj. 148, 153, část 170, 225, 277), které jsou volně rozptýleny (kapitola 11.3), jen trojice 148, 153 a 170 se nachází v blízkosti u sebe v severní části prostoru; svírají mezi sebou polozemnice 181 a 184; 2. obytné objekty (obj. 181 a 184) poměrně pravidelného půdorysu nedaleko severních vstupů do areálu rondelu (kapitola 11.1); 3. obilní sila (obj. 109, 159, 162, 167, 171, 197) těsně přiléhala k severozápadnímu segmentu příkopu (kapitola 11.2); 4. ostatní objekty. Sem řadíme většinu zbylých jam, u kterých je jejich determinace obtížnější. Jsou rozmístěny po celém vymezeném prostoru, nápadné jsou v jeho

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

východní části, kde absentují objekty větších rozměrů (až na hliníky 225 a 4 – ten těsně za hranicí zájmové oblasti). Víceméně respektují trasu přístupových cest do areálu rondelu (PODBORSKÝ 1988, 110). Obsahují většinou chudý nevýrazný inventář.

Ulity (ks)

Mazanice (gramy)

Červené barvivo (gramy) Žluté barvivo (gramy)

OKI (ks)

BKI (ks)

ŠKI (ks)

Plastika

Keramika (ks)

Intruze

Datace

Objekt

Tab. 1. Přehledná tabulka objektů MMK v oblasti mezi rondelem a vnější palisádou s jejich inventářem.

17 MMK Ia 18 MMK N ? (MMK, 19 LnK) 20 MMK Ia–Ib 21 MMK 49 MMK ? 50 MMK Ia+Ib ? 51 MMK Ia 58 MMK I 59 MMK 60 MMK Ia 63 N ? (MMK ?) 64 MMK Ia 65 MMK Ia 67 MMK Ia 69 N ? (MMK ?) 70 MMK 75 MMK I 76 MMK 86 MMK I 89 MMK 91 MMK Ia 92 MMK Ia 93 MMK Ia 105 MMK I 110 MMK I 112 MMK Ia 141 MMK Ia 143 MMK 148 MMK Ia

VpK –

99 14

– –

1 3

– –

935 –

– –

–

– LnK – VpK – – – – – VpK VpK – – – – – LnK, VpK H LnK LnK, H – LnK, VpK VpK, LnK LnK VpK LnK, VpK

9 21 4 558 136 77 80 87 4 7 35 65 5 10 2 2 62 77 34 208 157 7 15 79 261 140 1705

– 3 – 16 – 1 6 11 1 – 8 – – 3 – – – 8 – 7 10 3 – 4 1 4 41

– – – 1 – – – – – – – – – – – – – 2 – 2 – – – – – 1 16

1 0 – 2 (3) – 0 (1) 1 0 (1) 1 – – 1 (2) – 1 – – – – – 10 0 (1) – – – 1 (2) 1 (8) 7

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 3,4 117,8 993

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 101 246,7 993

– 3000 – – – – – – 1346,4 – 912,5 – – 207,1 – – 225 – – – 777,5 – – – 2405 7646,2 16400

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 24 3

153 MMK Ia

LnK

1504

476,5

8200

–

154 MMK Ia 156 MMK 157 MMK

– LnK –

270 22 5

– – – 2 – – 2 – – – – – – – – – – 1 – 1 – – – – – – 5 4 (6) – – –

9 – –

1 – –

5 (6) 114,5 – – – –

355,2 – –

2184,7 102,9 –

3 – –

Objekty kultury s moravskou malovanou keramikou

159 MMK

Ulity (ks)

Mazanice (gramy)

Červené barvivo (gramy) Žluté barvivo (gramy)

OKI (ks)

BKI (ks)

ŠKI (ks)

Plastika

Keramika (ks)

Intruze

Datace

Objekt

Tab. 1. pokračování.

–

0 (2) –

–

190

–

2 (3) –

–

9 94

– –

– 3

– –

– 237,2

– –

340

–

0 (5) –

–

6123,7

10 96

– –

– – 0 (1) – –

– 148,1

103,3 909,5

– 2

1182

–

1093 100 800

3 – 1

28 1 21

4 – 6

– – 4 (21) 1 (2) 1 (5) 1

–

480

–

240 MMK

VpK LnK, VpK, eneolit – LnK, VpK LnK, VpK, H – LnK, VpK LnK, VpK, KZP LnK LnK LnK LnK, VpK, eneolit (KKK ?) LnK, VpK, KZP LnK

–

241 MMK Ia

LnK

–

251 MMK Ia

–

254 MMK I

–

256 MMK Ia

LnK

258 268 273 277 279 613

LnK – – LnK, VpK – –

12 6 15 932 4 397

– – – 8 – –

162 MMK Ia–Ib 165 N ? (MMK ?) 166 MMK 167 MMK 168 N ? (MMK ?) 171 MMK Ia 181 MMK Ia 184 MMK Ia 189 MMK 197 MMK Ia 201 MMK I 225 MMK Ia

N ? (MMK ?) MMK Ia MMK I MMK Ia N ? (MMK ?) MMK Ia

– 3 – (4) 3 – 0 5 (1) 1 1 (2) – – – – – – 100 8 – – – –

– 14,2

1215,4 222,8

15604,2 135

541,6 – 11,1

804,2 – 83,4

7162,5 223,1 373,3

14 – –

0 – (14)

–

33,7

53,6

6490

–

7,9

–

512,5

9,6

26,2

876,7

–

74,4

113,8

–

0 (2) 28,9

–

1725

–

53,9

160

– – – – 3

– – – – –

– – 6 – – –

(ŠKI – štípaná kamenná industrie; BKI – broušená kamenná industrie; OKI – ostatní kamenná industrie; KKK – kultura s kanelovanou keramikou; N – neurčeno.) Chybí zde objekty 7, 34 (2x ŠKI), 109 (2x ŠKI), 200, 257 (2x ŠKI). Číslo v závorce u kamenné industrie udává celkové množství kusů podle inventární knihy, číslo bez závorky skutečný počet jedinců. Objekt 142 představuje nálezy získané z novověké cesty a svým charakterem se vymyká běžným neolitickým objektům, a proto nebyl do tabulky zařazen. Celkový součet keramiky udává počet 8 763 kusů.

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

3 Základní popis keramiky podle numerického kódu moravské malované keramiky 3.1 Metoda V následující kapitole je podán základní přehled keramického inventáře objektů ze zájmového prostoru mezi příkopem rondelu a vnější palisádou podle kódu MMK (PODBORSKÝ – KAZDOVÁ – KOŠTUŘÍK – WEBER 1977).1 Základem pro uvedený přehled se stala numerická deskripce keramiky (viz příloha 1), ve které jsou z celkem 8 763 jedinců popsány kusy s výpovědní hodnotou (především keramická třída, určitelný tvar keramiky, okraj, malovaná, rýsovaná, vhloubená a plastická výzdoba; k nim další doplňující údaje). Podle tohoto klíče pak byly objekty datovány. V následujících kapitolách je podán podrobný rozbor keramiky souhrnně podle jednotlivých keramických tříd s grafy znázorňujícími výskyt daných znaků z určitého počtu. Rozbor byl dohledán a doplněn četnými analogiemi především z dolnorakouských, vesměs rondelových, lokalit.

3.2 Intruze V oblasti vymezené vnitřním rondelem a vnější palisádou je doloženo rovněž osídlení jinými pravěkými kulturami (graf 1). V hodnocených objektech z intruzí převažují keramické zlomky kultury s LnK (zásah do 22 objektů), dále kultury s VpK (v 16 objektech), z eneolitu keramika kultury badenské ? (jeden objekt), KZP (dva objekty) a halštatské horákovské kultury (dva objekty). Nejvíce intruzí obsahoval objekt 225 ve východní části prostoru v blízkosti vnější palisády (graf 2). Tato větší jáma se nachází v oblasti se silným osídlením LnK, které se výrazně koncentruje východním směrem od rondelu. I přes nastíněné skutečnosti můžeme s jistou dávkou přesvědčení datovat jámu 225 do fáze Ia lidu s MMK. K tomuto závěru vedly skutečnosti, že se keramický inventář jiných kultur nevyskytoval v nejspodnějších partiích objektu a že jeho kvalitativní hodnota z hlediska dochovalosti a velikosti nedosahuje jakosti keramických zlomků MMK. Podobným způsobem se postupovalo i u datování ostatních objektů ve sledované oblasti areálu rondelu (tab. 1). Fakt, že intruze zasahují ve většině případů jen do svrchních partií objektů, jak je doloženo např. v Těšeticích-

1 Keramika z obj. 109 a 159 je ve výběru vyobrazena v monografii o rondelu MMK (PODBORSKÝ 1988, obr. 119, 120) a v době zpracování nebyla z větší části autorovi k dispozici, proto jí není věnována taková pozornost jako u zbývajících objektů. Podle předloženého vyobrazení se však svým charakterem, složením a výzdobnými prvky v podstatě nevymyká běžnému sortimentu nejstarší fáze Ia MMK.

Základní popis keramiky podle numerického kódu moravské malované keramiky

Graf 1. Celkový obraz podílu intruzí jednotlivých kultur do objektů MMK.

Graf 2. Podíl keramiky rozdělené podle jednotlivých kultur v objektu 225.

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

-Kyjovicích (KAZDOVÁ 1998, 60–61), Bylanech (PAVLŮ – RULF – ZÁPOTOCKÁ 1986) nebo Roztokách u Prahy (RULF 1991), nemusí vždy platit. Na polykulturní lokalitě v Mohelnici u Zábřeha se mladší komponenty výrazně dostávaly i do nejhlubších částí objektů (TICHÝ 2000, 414, tab. 1).

3.3 Vlastní přehled keramiky řazený podle objektů OBJEKT Č. 17 Datování: MMK Ia Počet kusů: 99 (obr. 1:1–3, 5, 7, 9) Intruze: z povrchové vrstvy získány 3 střepy VpK Žádný keramický jedinec se nedochoval v celé nebo rekonstruovatelné podobě. V kolekci byly rozpoznány hrnce, jiné hrncovité nádoby, mísy, mísy na nožce, pohárek. Malovaná výzdoba se nachází na střepech ve všech hloubkových úrovních. Druhem malby je prostá malba. Z prvků se vně se objevuje nejčastěji pruh (09), dále tělísko (17). Z motivů se objevily plošné vertikální pruhy (021; obr. 1:9; inv. č. 71105, 71108b), plošné žebříkovité pruhy (024; obr. 1:3), horizontální tělíska (061; inv. č. 71108c) a tělíska kombinovaná s proužky (063; inv. č. 71106). Rýsovaná výzdoba se nevyskytla. V plastické výzdobě byl nejčetnějším drobný nevýrazný výčnělek (04; inv. č. 71108b, 71116) umístěný na výduti pohárků a na putnách rohatá ucha protáhlá s otvorem (46; obr. 1:5, 7) a oblá s otvorem (49; inv. č. 71124). Byly zjištěny vždy zaoblené okraje č. 2 (obr. 1:1). OBJEKT Č. 18 Datování: MMK Počet kusů: 14 Dvakrát je zastoupen zaoblený okraj č. 2 (inv. č. 71197, 71198). OBJEKT Č. 19 Datování: neolit ? Počet kusů: 3 OBJEKT Č. 20 Datování: MMK Ia–Ib Počet kusů: 9 (obr. 1:4, 6) Doložena je část z plecí jednoduché misky s rozevřenými plecemi (30; obr. 1:4) Vyskytl se vždy zaoblený okraj č. 2, z plastické výzdoby polokulovitý výčnělek (05; obr. 1:6). OBJEKT Č. 21 Datování: MMK Počet kusů: 21 Intruze: LnK OBJEKT Č. 21 Datování: MMK Počet kusů: 21 Intruze: LnK OBJEKT Č. 34 Nálezy neidentifikovány.

Základní popis keramiky podle numerického kódu moravské malované keramiky

OBJEKT Č. 49 Datování: MMK ? Počet kusů: 4 OBJEKT Č. 50 Datování: MMK Ia1–Ia2 Počet kusů: 558 (obr. 2:24, 25, 30, 31, 34) Intruze: 3 střepy VpK Zachovala se jediná celá nádoba – hrnec-pohárek (93; obr. 2:34) s plnými uchy na výduti (51). Z rekonstruovatelných nádob je dvakrát dochována mísa s rozevřenými plecemi (30; inv. č. 73240, 73241). Identifikovat se podařilo nejvíce mís, méně hrnců, velmi málo tenkostěnného materiálu (pohárky, misky), jeden okraj pravděpodobně ze hřibovité nádoby a tulejka z naběračky (obr. 2:25). V případě malby se objevila pouze prostá malba (1), a to vždy na vnější straně nádoby. Z prvků je zastoupen pruh (09), elipsa (16) a přímé tělísko (17), z motivů vertikální (023; inv. č. 73017) a žebříkovité (024; obr. 2:24) plošné pruhy, horizontální a vertikální tělíska (061, 062; inv. č. 73017, 73108). Technika rýsované ornamentace je provedena pomocí vícenásobné tenké linie (1) a jednou dvojité tenké linie (4; obr. 2:31). Rozpoznat se podařily pouze prvky jako trojúhelník (04), klikatka (05) a pruh (09). Silná zlomkovitost zabraňuje rozlišení motivů. V plastické výzdobě dominuje drobný nevýrazný výčnělek (04), následován svisle protáhlým výčnělkem (02); jednou došlo ke zdvojení nevýrazného výčnělku (obr. 2:30). Méně se vyskytla rohatá ucha z puten – stlačená s otvorem (45), jednou oblé s otvorem (49) a plné ucho (51). Stopově se objevil polokulovitý (05; inv. č. 73332) a kuželovitý výčnělek (11; inv. č. 73229). V kolekci je velké množství okrajů. Většinu z nich se nepodařilo připojit ke konkrétní keramické třídě. Absolutně převažuje zaoblený okraj č. 2, pouze jednou se objevil hrotitý okraj č. 4. OBJEKT Č. 51 Datování: MMK Ia Počet kusů: 136 (obr. 1:8) Jedinou rekonstruovatelnou nádobu představuje hrnkovitý pohárek (60) se zaobleným okrajem a drobným, nevýrazným výčnělkem (04; obr. 1:8). Jsou zastoupeny třídy hrnec, mísa a pohárek. Malování se dochovalo v jediném případě. Jedná se o plece zdobené přímými tělísky (17), tvořící motiv horizontálních tělísek (061; inv. č. 73558). Rýsování se nepodařilo prokázat. Plastickou výzdobu reprezentuje drobný nevýrazný výčnělek (04). Je zastoupen zaoblený okraj č. 2. OBJEKT Č. 58 Datování: MMK Ia Počet kusů: 77 Zajímavý je malovaný střep (bez inv. č.) prostou malbou (1), s prvky klínu (14) a elipsy (16), které tvoří novou subvariantu V-motivu v kombinaci s elipsami, dosud neznámou (nový kód 133).

TĚŠETICE-KYJOVICE / 7

OBJEKT Č. 59 Datování: MMK Počet kusů: 79 Žádný celý nebo rekonstruovaný jedinec se nedochoval podobně jako doklady malování, rýsování či vhloubené výzdoby. Ze souboru pochází dva výčnělky: drobný nevýrazný zdvojený výčnělek (04) a protáhlé rohaté ucho s otvorem (46) z putny. Doloženy jsou také dva zaoblené okraje č. 2; jeden z nich pochází z naběračky bez zachované tuleje. OBJEKT Č. 60 Datování: MMK Ia Počet kusů: 86 (obr. 2:33) V kolekci se podařilo vyčlenit celou nádobu, kterou je nový typ pohárku, pro nějž je charakteristické vysoké, prohnuté, mírně rozevřené hrdlo a je mu přiřazen nový kód (62; obr. 2:33). Malování je nevýrazné, prosadila se prostá malba (1). Rýsování je doloženo na putně, provedeno svazkem hrubších linií (6). Vhloubená výzdoba nebyla doložena. Třikrát se objevil drobný nevýrazný výčnělek (04), často vázaný na pohárky. Jednou se objevilo oblé rohaté ucho s otvorem (49), vázané na putny. Zaoblený okraj č. 2 je jediným používaným své kategorie v tomto objektu. Rozeznán byl na hrncovitém tvaru, na misce a na pohárku. OBJEKT Č. 63 Datování: neolit – MMK ? Počet kusů: 4 pod jedním inv. č. OBJEKT Č. 64 Datování: MMK Ia Počet kusů: 7 neinventovaných (obr. 2:3, 11) Na jednom fragmentu je rýsování svazkem linií, přičemž se jedná o malbu s předkreslením (2; obr. 2:11). Prvky ani motivy nebyly rozeznány. Druhý střep má zaoblený okraj č. 2 (obr. 2:3). Oba keramičtí jedinci pochází z pohárků (5). OBJEKT Č. 65 Datování: MMK Ia Počet kusů: 34 (obr. 2:13, 22, 28) Intruze: několik kusů VpK Žádný celistvý ani rekonstruovatelný jedinec se nedochoval. Ze zlomků se dal identifikovat z keramických tříd hrnec, mísa, mísa na nožce a pohárek. Malovaná výzdoba je nevýrazná; technicky se jedná o prostou malbu. Z prvků se podařilo identifikovat svislé elipsy (16). V plastické výzdobě byl aplikován pouze drobný nevýrazný výčnělek (04). Převažuje zaoblený okraj č. 2 (obr. 2:13, 28), po jednom kuse se vyskytl ještě zaostřený okraj č. 6 a rovný okraj č. 8 z mísy na nožce (obr. 2:22). OBJEKT Č. 67 Datování: MMK Ia Počet kusů: 64 (obr. 2:1, 4, 18, 21, 23, 29, 32) Intruze: několik kusů VpK V objektu bylo nalezeno několik fragmentů mís s rozevřenými plecemi (30; obr. 2:18, 21, 29). Některé zlomky pochází z mís, většina je ale neidentifikovatelná. Drobným keramickým tvarem je kus korálku (16; obr. 2:1).

Základní popis keramiky podle numerického kódu moravské malované keramiky