Temná strana internetu: Příběhy dětských obětí kyberprostoru Kamil Kopecký, René Szotkowski, Dominik Voráč, Pavla Dobešová, Veronika Krejčí, Blanka Vítová a Jan Grepl
Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Právnická fakulta
TEMNÁ STRANA INTERNETU: Příběhy dětských obětí kyberprostoru
Kamil Kopecký, René Szotkowski, Dominik Voráč, Pavla Dobešová, Veronika Krejčí, Blanka Vítová a Jan Grepl
Olomouc 2025
Recenzenti: doc. PaedDr. Katarína Hollá, PhD. doc. PaedDr. Jana Hanuliaková, PhD.
Tento výstup vznikl za podpory projektu ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě, reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008686, spolufinancovaného EU.
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. 1. vydání © Pavla Dobešová, Jan Grepl, Kamil Kopecký, Veronika Krejčí, René Szotkowski, Blanka Vítová a Dominik Voráč, 2025 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2025 https://doi.org/10.5507/ftk.25.24467498 ISBN 978-80-244-6749-8 (print) ISBN 978-80-244-6750-4 (online: iPDF) ISBN 978-80-244-6751-1 (online: ePUB)
OBSAH 1 Úvod do problematiky
7
2 Metodický úvod
9
2.1 Metodika výzkumu
11
2.2 Výsledky výzkumu
11
2.3 Limity výzkumu a kazuistik
15
3 Typické znaky spojené s řešenými případy
16
3.1 Využívání online platforem bez respektování zákonných limitů
16
3.2 Anonymita obětí a utajování situace před dospělými (rodiči, pedagogy)
17
4 Právní aspekty jednání dětí v kyberprostoru 4.1 Soukromoprávní aspekty jednání v kyberprostoru
19 19
4.1.1 Právní jednání nezletilých
19
4.1.2 Deliktní odpovědnost nezletilého, zákonných zástupců a dalších osob
21
4.1.3 Právní jednání nezletilého v kyberprostoru
23
4.1.4 Ochrana osobnostních práv v kyberprostoru
24
4.1.5 Zásah do osobnostních práv prostřednictvím digitálních technologií
26
4.2 Trestněprávní aspekty jednání v kyberprostoru
29
4.2.1 Ohrožení dítěte trestnou činností v kyberprostoru
30
4.2.2 Trestná činnost dítěte v kyberprostoru
34
4.2.3 Přestupková odpovědnost dítěte v kyberprostoru
40
4.2.4 Postavení zákonného zástupce dítěte ve vztahu k trestné činnosti v kyberprostoru
41
5 Kybernetická agrese a kyberšikana
43
6 Intimní materiály a sexting v online prostředí
53
7 Sextortion a další formy vydírání
61
7.1 Sextortion scam
75
8 Revenge porn a nezvládnuté rozchody
81
9 Rizikové online skupiny
84
10 Kybergrooming a „online predátoři“
90
5
11 Nebezpečné výzvy v online prostředí
94
11.1 Výzvy představující fyzické nebezpečí
94
11.2 Výzvy spojené s nebezpečnými látkami a jejich konzumací
95
11.3 Výzvy související se zástavou dechu
97
11.4 Výzvy s psychologickým dopadem
98
11.5 Další nebezpečné výzvy
101
12 Online podvody (především v prostředí online her)
103
13 Fenomén deep nude a online pornografie
106
13.1 Dopady deep nude na dětské uživatele
109
14 Kyberstalking
111
15 Závěr
115
6
Rejstřík
116
Reference, použitá literatura
117
Anotace
133
Summary
135
Resumen
137
1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY Internet dnes tvoří přirozené prostředí, ve kterém děti a dospívající tráví značnou část svého času. S rozvojem digitálních technologií se proměnilo nejen to, jak mladí lidé komunikují, ale i jak vnímají bezpečí, soukromí a dostupnost různých forem podpory. Virtuální svět pro ně není jen prostorem pro zábavu, ale je také místem, kde hledají porozumění, sdílení i odpovědi na osobní otázky (Lievens et al., 2019). Proměna každodenní reality dětství a dospívání se tak nevyhnula ani způsobům, jakými děti reagují na stres, nejistotu či psychické nepohodlí – online prostředí se pro ně v takových situacích stává přirozeně dostupným prostorem, kde mohou hledat úlevu, porozumění nebo podporu. Využívání anonymních poraden dětmi a dospívajícími lze zasadit do širšího kontextu online hledání pomoci v oblasti duševního zdraví. Studie (Pretorius et al., 2019) ukazuje, že mladí lidé ve věku 18–25 let často vyhledávají na internetu podporu při řešení osobních a emocionálních problémů, přičemž klíčovou roli v jejich rozhodování hrají anonymita a ochrana soukromí. Tyto faktory jsou stejně zásadní i pro děti a dospívající, kteří se na anonymní online poradny obracejí. Ačkoli je pro ně téma online poradenství aktuální, jen málo studií se podrobně zabývá motivacemi, proč se děti rozhodují využívat anonymní poradny v online prostředí. Ze statistik Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (Centrum PRVoK, 2025) vyplývá, že nejčastěji své problémy hlásí děti ve věku 13 až 16 let. Mladší děti se na poradny obracejí méně často a u dětí do 10 let jsou to převážně informovaní rodiče, kdo incident nahlásí. Dětští klienti preferují anonymní konverzaci, protože se obávají, že by jejich problém mohl uniknout do okolí (např. učitel by o problému informoval rodiče). Zcela dominantní je však obava z reakce rodičů, pokud by se jim děti s problémem svěřily. Mají strach, že by rodiče reagovali nepřiměřeně, například tím, že by situaci řešili zákazy technologií, které děti běžně používají. Tomu se chtějí vyhnout, a proto často řeší situaci bez vědomí rodičů. Podobné motivace byly zjištěny i u starších mladistvých a mladých dospělých v mezinárodních výzkumech. Pretorius (Pretorius et al., 2019) ve své studii zjistil, že by 80 % respondentů využilo mobilní telefon k vyhledání pomoci pro osobní či emocionální problémy a 82,57 % by k tomu použilo internetový vyhledávač. Z tohoto důvodu je pro děti anonymní zpětná vazba zcela klíčovým nástrojem, který jim umožňuje otevřeně sdílet vlastní obavy a hledat podporu, aniž by se vystavovaly riziku nechtěných zásahů ze strany dospělých. Anonymita však přináší i určité výzvy – například riziko, že vážné případy nebudou včas a adekvátně řešeny, což může vést ke složitějším právním důsledkům, než kdyby se dítě svěřilo hned. Je proto nezbytné najít rovnováhu mezi ochranou soukromí a nutností včasné intervence, zejména v situacích ohrožujících bezpečí a zdraví dítěte. Ve vážných případech je zapojení rodičů do řešení zcela nezbytné (např. oznámení problému policii).
7
Tato kazuistická monografie představuje výběr typických případových studií dokumentujících reálné zkušenosti dětí a dospívajících, kteří se obrátili na online poradnu E-Bezpečí. Kazuistiky ilustrují nejčastější a současně nejzávažnější formy rizikového chování v online prostředí a zachycují situace, na něž reagují stávající systémová preventivní a intervenční opatření v oblasti primární prevence rizikového chování. Popsané případy lze vztáhnout k metodickým doporučením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro primární prevenci rizikového chování ve školách, zejména k doporučením zaměřeným na rizikové sexuální chování (Příloha 18) a na kybernetickou agresi a kyberšikanu (Příloha 7). Zařazené kazuistiky ukazují, jak mladí lidé vnímají rizika digitálního prostředí, jaké obavy je vedou k anonymnímu vyhledávání pomoci a jaké faktory jim brání v otevřené komunikaci s dospělými. Zároveň naznačují, jakou roli může hrát včasná intervence, podpora a bezpečný prostor pro sdílení. Cílem publikace je přispět k hlubšímu porozumění specifickým potřebám dětí v online prostředí a nabídnout podněty pro efektivní preventivní i intervenční praxi.
8
2 METODICKÝ ÚVOD Online poradna projektu E-Bezpečí (www.napisnam.cz) funguje od roku 2010 a od té doby (do roku 2025) zachytila a zpracovala více než 9 000 případů rizikového chování, ke kterému došlo v online prostředí (v rámci sociálních sítí, komunikačních aplikací apod.). Případy pochází z celého území České republiky a přibližně polovina z nich se týká osob mladších 18 let (tedy dětí). U každého případu dochází k automatické detekci IP adresy, z níž lze zjistit, z kterého regionu/města byl případ nahlášen. Klientům lze poté doporučit následnou pomoc přímo v místě bydliště. Případy lze vizualizovat na interaktivní online mapě (využíváme API Mapy. com) a je možné sledovat, ze kterých regionů jsou hlášeny nejčastěji a jaký je reálný dosah poradny v rámci ČR i dalších zemí.
Obrázek 1. Vizualizace případů sextortion na mapě (Zdroj: E-Bezpečí) Na řešení jednotlivých případů se podílejí poradci z různých odborných oblastí. Poradna spolupracuje s řadou organizací, ať už jde o sdružení Linka bezpečí, Policii ČR, Ministerstvo vnitra ČR, či další organizace. Její činnost je podporována z rozpočtu Ministerstva vnitra ČR, statutárních měst Olomouc a Ostrava, dále pak z prostředků Olomouckého kraje a také grantem InterReg a dalšími dotačními tituly. Na provozu poradny participuje také firma O2 a Nadace ČEZ.
9
Od roku 2010 do roku 2025 se počty případů řešených poradnou neustále zvyšovaly a vývoj odpovídal statistice kyberkriminality evidované Policií ČR.
Graf 1. Vývoj kybernetické kriminality v České republice (Zdroj: Policie ČR)
Graf 2. Vývoj počtu případů evidovaných online poradnou E-Bezpečí (Zdroj: E-Bezpečí)
Pro potřeby této monografie jsme z databáze poradny vybrali typické modelové situace, kterým byly vystaveny děti (tedy osoby mladší 18 let). U všech analyzovaných případů dodržujeme přísná pravidla – veškeré případy jsou anonymizovány (je změněno jméno obětí i útočníků), neuvádíme identifikační čísla případů (podle kterých by bylo možné oběti dohledat a identifikovat) a jakékoli další citlivé údaje, které by mohly vést k odhalení jejich 10
identity. Případy zveřejňujeme tak, jak je oběť nahlásila do poradny. Pro potřeby této publikace vybíráme pouze situace, které byly řešeny živými poradci. Případy třídíme do logických struktur podle typu rizik, kterým byly dětské oběti vystaveny. Zároveň situace doplňujeme o odborné komentáře, včetně komentářů týkajících se právního řešení daných situací.
2.1 Metodika výzkumu V českém prostředí chybí systematický přehled toho, s jakými typy online rizikových situací se děti nejčastěji obracejí na poradenské služby. Cílem studie proto bylo kvantifikovat strukturu a četnost kategorií případů v datech online poradny a popsat jejich rozložení podle základních sociodemografických charakteristik. V únoru 2025 jsme se proto zaměřili na podrobnější rozbor takových případů u dětí a dospívajících ve věku od 10 do 17 let. Tato dílčí analýza slouží jako rámcující přehled pro výběr a interpretaci kazuistik. Nejprve proběhlo čištění dat od nerelevantních záznamů – konkrétně těch, které se netýkaly online komunikace nebo jiných forem virtuálního kontaktu. Po této selekci zůstalo 901 případů, které jsme následně kódovali a zařadili do analytických kategorií. Kódovací schéma bylo vytvořeno induktivně na základě opakovaného čtení části vzorku a bylo průběžně upřesňováno. V případech, kdy se v jednom záznamu objevovalo více jevů nebo platforem, bylo umožněno vícekódování. To zahrnovalo sociodemografické charakteristiky (např. pohlaví oběti), typ rizikového jevu a kontext interakce (např. komunikační platformu). Kódy byly následně kvantifikovány za účelem popisu četností a identifikace nejčastějších kombinací kategorií. Jednalo se tedy o tzv. quantitizing – převod kvalitativních kódů do numerické podoby, který umožnil deskriptivní popis a analýzu vztahů mezi proměnnými. Při zpracování a analýze poradenských záznamů byly dodrženy etické principy týkající se práce s citlivými daty. Uživatelé poradny jsou na webových stránkách předem informováni, že odesláním dotazu souhlasí s jeho využitím pro výzkumné účely. Před analýzou byly ze záznamů odstraněny nebo upraveny všechny osobní a jiné identifikující informace, aby nebylo možné jednotlivé osoby přímo ani nepřímo identifikovat.
2.2 Výsledky výzkumu Prvním zjištěním je, že dívky se na naši poradnu obracely daleko častěji než chlapci. Z případů jsme identifikovali 569 dívek a pouze 293 chlapců. U 39 případů jsme nedokázali identifikovat pohlaví. Počty případů seřazených do kategorií můžete vidět v následující tabulce.
11
Tabulka 1. Počty případů vybraných projevů rizikového chování v poradně E-Bezpečí (Zdroj: E-Bezpečí) Typ
Sextortion Sexting Kyberšikana Ostatní Hating Prolomení účtu Digitální stopa Kyberpodvody Kybergrooming Phishing Vyhrožování Romance scam Fotomontáže Sexuální vykořisťování
Chlapců
Dívek
96 31 42 24 12 26 16 21 5 11 5 0 2 2
167 115 63 53 44 31 32 18 22 6 6 7 2 3
Celkově (se započítáním případů, kdy neznáme pohlaví)
268 149 110 86 61 60 50 42 27 20 11 7 5 5
Mezi nejčastěji řešené případy ve vztahu k dětem patřilo vydírání prostřednictvím intimních materiálů, známé jako sextortion. Na druhém místě se umístil sexting, tedy sdílení intimních fotografií nebo zpráv. Ačkoli je sexting s fenoménem sextortion úzce propojen, případy sextingu měly odlišnou povahu. Děti se na nás nejčastěji obracely v situacích, kdy je nikdo přímo nevydíral, ale docházelo k nechtěnému šíření jejich intimního obsahu po internetu, případně měly obavy, že se tak stane. V některých případech také čelily nátlaku nebo žádostem o zaslání intimních materiálů. Třetím nejrozšířenějším fenoménem v našem souboru případů byla kyberšikana – tedy záměrné, opakované a agresivní chování směřující k poškození jiného uživatele v online prostředí. V naší analýze jsme za kyberšikanu považovali pouze ty případy, které vykazovaly určitý stupeň opakovatelnosti a nerovnosti mezi aktéry – konkrétně situace, kdy agresor měl nad obětí převahu, ať už sociální, věkovou, či technologickou. Tyto charakteristiky nám umožnily jasně odlišit kyberšikanu od jednorázových incidentů, jako je hating (nenávistné komentáře) nebo vyhrožování, které se v našem výzkumném rámci neřadily mezi případy kyberšikany, ale byly analyzovány samostatně. Zbytek případů souvisel spíše s kyberpodvody, jejichž specifické formy (phishing, prolomení účtu) jsme zařadili do samostatných kategorií. Vzhledem k nerovnoměrnému zastoupení dívek a chlapců, kteří se obracejí na poradnu E-Bezpečí, bylo nutné zohlednit tuto disproporci při analýze dat. Pro identifikaci možných rozdílů v četnosti jednotlivých typů rizikové virtuální komunikace mezi pohlavími jsme využili Fisherův exaktní test. Tento statistický nástroj jsme aplikovali na pět nejčastějších fenoménů: sextortion, sexting, kyberšikanu, hating a prolomení účtu. Statisticky významný 12
rozdíl jsme zaznamenali u fenoménů sexting a hating – v obou případech byl podíl dívek, které daný problém nahlásily, vyšší, než by bylo možné očekávat na základě jejich celkového zastoupení v souboru.
Graf 3. Porovnání počtu případů a věku obětí (Zdroj: E-Bezpečí) Dané fenomény jsme prozkoumali rovněž ve vztahu k tomu, v jakém věku se na nás děti obracejí. Z tohoto hlediska vidíme, že naprosto dominantní je věkové období od 14 do 16 let, a to v rámci většiny typů rizikové komunikace. V případě mladších dětí (10 až 13 let) za ně do poradny zadávali případy spíše rodiče, od 13 let se na poradnu obrátily samy děti.
Graf 4. Počet případů podle typu online incidentu v letech 2013–2024 (Zdroj: E-Bezpečí)
13
Dále můžeme případy analyzovat napříč časem. Nejvýraznější nárůst vykazuje sextortion, u něhož dochází po roce 2019 k prudkému růstu počtu případů. Nejvyšší počet případů jsme pak zaznamenali v roce 2023, kdy do poradny přišlo 57 podnětů. V následujícím roce 2024 sice došlo k mírnému poklesu (na 49 případů), přesto se sextortion udržel na nejvyšší úrovni ze všech sledovaných jevů. U sextingu byl největší počet případů zaznamenán v roce 2020 (22 případů), po němž následoval pokles a stabilizace na nižší úrovni v dalších letech. Fenomén kyberšikany vykazuje spíše kolísavý trend bez zřetelného dlouhodobého směru, nicméně v roce 2024 došlo k jeho výraznému nárůstu – zaznamenali jsme 19 případů, což představuje nejvyšší hodnotu za sledované období. To však může také znamenat, že oběti běžných forem kyberšikany svůj problém nehlásí externím poradnám, ale řeší jej jinak (např. ve spolupráci s učitelem, rodičem apod.). Prolomení účtu vykazuje relativně stabilní trend s občasnými výkyvy, které však nenaznačují žádný dlouhodobý vzestupný ani sestupný směr. Naopak hating zůstává nejméně častým fenoménem – jeho výskyt je ve srovnání s ostatními sledovanými typy trvale nízký a bez výraznějších výkyvů.
Graf 5. Počet případů s identifikovanou platformou kontaktu oběti napříč roky (Zdroj: E-Bezpečí) Můžeme si také všimnout výrazných změn v popularitě hlavních sociálních platforem mezi lety 2013 a 2024, které se pak odrážejí v počtu případů, u nichž jsme tyto platformy analyzovali. Facebook byl dominantní platformou v prvních letech, ale jeho četnost postupně klesá. Instagram od roku 2017 rychle roste a v posledních letech se stává nejčastěji 14