Ťapka, kočka stěhovavá Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.albatros.cz www.albatrosmedia.cz
Ivona Březinová Ťapka, kočka stěhovavá – e‑kniha Copyright © Albatros Media a. s., 2017
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
Ivona Bล ezinovรก
Ilustrovala Darina Krygielovรก
Obsah
Kapitola první . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Kapitola druhá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Kapitola třetí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Kapitola čtvrtá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Kapitola pátá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Kapitola šestá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Kapitola sedmá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Kapitola osmá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Kapitola devátá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Kapitola desátá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Kapitola jedenáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Kapitola dvanáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Kapitola třináctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Kapitola čtrnáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Kapitola patnáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Kapitola šestnáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Kapitola sedmnáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Kapitola osmnáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Kapitola devatenáctá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Kapitola dvacátá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Pár slov pro rodiče, příbuzné, přátele a pedagogy . . . . . . . . . . . . . . 90
Ťapka, kočka stěhovavá Ivona Březinová Ilustrovala Darina Krygielová
Albatros Pasparta
Kapitola první
T
ak je to tady, Ťapko. Zítra se stěhujeme. K tátovi. Jenom my dvě. Ne napořád. Na týden, víš, zašeptala jsem do tvého teplého kožíšku. Spokojeně jsi předla, jak to umíš jenom ty. Jenže to stěhování vlastně už je napořád, povzdychla jsem si. V neděli se vždycky vrátíme, týden budeme doma a zase půjdeme k tátovi. A tak dokola. Slastně jsi přimhouřila kočičí oči. Ty z toho stěhování nemáš strach, Ťapko? Já jo. Ale neboj. Budeme neustále spolu. Máma nám koupila přenosku. Abys mohla jezdit i vlakem. „Peťulko, večeře,“ ozval se z kuchyně mámin hlas. „Běž si umýt ruce.“ Už? Nedá se nic dělat. Prozatím konec psaní. Sešit a pero šup do šuplíku a jde se jíst. K večeři byly palačinky se špenátem. Ty já miluju. Mamka je nedělá moc často, protože se jí při obracení trhají. Dneska se jí povedly. Jenže mi nějak nelezly do krku. Mamka beze slova odnesla talíř s nedojedeným jídlem a prohodila: „Zahrajeme si pexeso?“ 7
No teda, pexeso jsme nehrály, ani nepamatuju. Zato dřív, ještě s tátou! Hráli jsme každou chvíli. Než se naši začali hádat. A než se pak od nás táta odstěhoval. Většinou ve hře zvítězil. Mámu pexeso nikdy moc nebavilo. Tak proč najednou… „Hm?“ přerušila mamka moje přemýšlení. „Nebo bys radši hrála město, moře?“ „Asi nic. Musím ještě zabalit věci pro Ťapku,“ zamumlala jsem. „Nemusíš,“ namítla mamka. „Táta přece slíbil, že Ťapce všechno připraví.“ „Ale co kdyby zapomněl?“ „Dobře,“ přikývla. „Tak pro jistotu. Stačí, když jí na hraní vezmeš oblíbenou bambuli, misky a pytlík granulí.“
„A záchod?“ zeptala jsem se nejistě. „Prosím tě, záchod… Nech taky něco na tátovi,“ řekla mamka rázně. „Chce se starat, tak ať se stará.“ Udiveně jsem na ni pohlédla. Ale mamka se vrátila k vlídnému tónu. „Pustíme si film?“ Vůbec nevím, o čem ten film byl, Ťapko. Ne že by mě nebavil, ale… musela jsem myslet na zítřek. Jak to teď vlastně bude. 8
Táta přijel pozdě. Sice jen o půl hodiny, ale i tak… Mamka pobíhala po bytě a dělala, že uklízí. Jenže všechno bylo uklizené. Pouze přendávala věci z místa na místo a zase zpátky. A kontrolovala mobil. Když viděla, že ji pozoruju, sedla si v kuchyni na židli. „Nedáš si kafe?“ zeptala se mě roztržitě. „Kafe?“ vytřeštila jsem oči, protože děti přece nepijí kafe, a mamka mi ho taky ještě nikdy nenabídla. „Co? Řekla jsem kafe?“ pohlédla na mě s rozpačitým úsměvem. „Čaj. Myslela jsem samozřejmě čaj.“ „Nechci čaj,“ zavrtěla jsem hlavou. „Táta by pak musel stavět u každý pumpy.“ „No tak by stavěl. Bóže,“ odsekla mamka.
9