Tajemství rudolfínské Prahy Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz
Jiří Martínek Tajemství rudolfínské Prahy Copyright © Albatros Media a. s., 2017
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
Jiří Martínek Ilustroval Petr Urban
Obsah Kdo byl Rudolf II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Belveder – příběh velké lásky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Hvězda – aféra strýce Ferdinanda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Malé náměstí – skandál na pohřbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Karlov – kostel s pověstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Karlův most – Vltava a její břehy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Hradní sbírky – umělci na panovníkově dvoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Rudolfova galerie – správce sbírek s rodinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Rudolfova knihovna – nejvzácnější knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Pražský hrad – Rudolfovy stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Malá strana – domov alchymistů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 U osla v kolébce – vyslanec ďáblův . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Karlovo náměstí – Faustův dům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Národní muzeum – Rudolf II. a jeho zvířátka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Stromovka – Rudolfova štola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Kostel sv. Tomáše – cizí vyslanci a poselstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Vlašská ulice – U Tří růží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Staroměstská radnice – maršálek Russworm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Židovské město – Rabbi Löw . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Pohořelec – Tycho Brahe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Karlova 4 – Jan Kepler . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Rečkova kolej – první pitva v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Žižkov – mistr popravčí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Libeň – náš císařský bratr Matyáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Újezdská brána – vpád Pasovských . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Kostel Panny Marie Sněžné– svatí mučedníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Katedrála sv. Víta – poslední cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Putování rudolfínskou Prahou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
K do byl Rudolf II.
J
eden z nejznámějších panovníků v českých dějinách, císař a král Rudolf II., přišel na svět 18. července 1552 ve Vídni jako syn Maxmiliána Habsburského (pozdějšího císaře Maxmiliána II.) a španělské infantky Marie. Rodiče
byli bratranec a sestřenice, jejich otcové, Ferdinand I. a Karel V., bratři, a to se zřejmě nepěkně podepsalo na Rudolfově duševním zdraví. Ale zájmy rodu byly přednější… Mimochodem, půjdeme-li zpět v rodokmenu, najdeme mezi Rudolfovými předky i samotného císaře a krále Karla IV. Matka Marie, neústupná katolička, pro sadila Rudolfovo vyslání na studia do Špa nělska, kde se o něj a bratra Arnošta staral strýc, španělský král Filip II. Oba živili na ději, že by po bezdětném strýčkovi mohli jednou španělskou korunu i s jejími boha tými državami ve Střední a Jižní Americe získat; jenže nakonec byla do Madridu vy slána i jejich mladší sestra Anna, aby se sta la Filipovou ženou, a král se z tohoto man Maxmilián II.
želství dočkal syna, pozdějšího Filipa III. Rudolf strávil ve Španělsku celých osm let,
od roku 1563 do roku 1571, a dostalo se mu nejlepšího vzdělání, ale nakonec se vrátil do střed ní Evropy a za churavějícího otce postupně přebíral vládu: byl korunován uherskou (1572), českou (1575 – zřejmě on nechal do dnešní podoby upravit korunovační klenoty) a po Max miliánově skonu roku 1576 i císařskou korunou.
•6•
TAJEMSTVÍ RUDOLFÍNSKÉ PRAHY
Rudolf se stal nejmocnějším vládcem střední Evropy. Ač inteligentní a vzdělaný (uměl čtyři jazyky – němec ky, latinsky, španělsky a italsky; česky se učil, ale asi bez větších úspěchů), byl celý život poněkud podivínský. V náboženských otázkách, k matčině zklamání, zůstal vlažný. Oženit se tvrdošíjně odmítal (i když pro krásné ženy slabost rozhodně měl, a nějaké ty nemanželské děti měl taky) a vyhlédnutou nevěstu, španělskou princez nu Isabelu, si nakonec vzal jeho bratr Albrecht. Byl prý značně nadaný, mj. na matematiku, ale vážný, bez smys lu pro humor.
Anna
••• Svůj dvůr, na němž vedle urozených šlechticů získali svá místa i neurození a v mnoha případech i všehoschop ní, Rudolf II. roku 1583 přesunul ve strachu z Turků z Vídně do Prahy, a tu pak jen vzácně opouštěl. Nechával se oslavovat jako vojevůdce, i když bojiště neviděl ani zdálky. Vláda ho nebavila a čím dál víc se u něj projevo vala duševní choroba, dnešními lékaři označovaná jako
Filip II.
schizofrenie, které postupně zcela podléhal – zejména po dvou těžkých etapách v letech 1580–81 a 1598–1600 (za druhé z nich vyhnal i lékaře). Většinu problémů řešil odkládáním na jindy, což se mu mimochodem dlouho dařilo. Nejlépe mu bylo mezi umělci a vědci, které v Pra ze hostil, či ve svých sbírkách. Postupně se vzdaloval běžnému životu, čím dál víc ho zajímaly různé podivné magie a odmítal si připustit, že by bylo lépe, kdyby od stoupil. Když k tomu připočteme dostatek vládychti vých příbuzných, nemohlo to dopadnout dobře… Rudolf II.
•7•