– –
–
Jaký vliv má měnící se vnější prostředí na zkušenost stárnutí? Jakým způsobem poznamenává urbánní dynamika zapojení seniorů do sociálních struktur? Jak se stárnutí promítá do užívání prostoru seniory? Jakými strategiemi se jedinci vyrovnávají s dopady urbánních procesů tváří v tvář vlastnímu stárnutí, jak praktikují svoji autonomii a posilují (anebo ztrácí) své aktérství v městském prostoru? A konečně, jsou velká česká města přátelská vůči lidem vyššího věku?
Způsobem zpracování, šíří a hloubkou probíraných témat chce kniha uspokojit široký okruh čtenářů, neboť informace, které by přinášely vhled do vzájemné dynamiky fenoménů „města“ a „stáří“, doposud chyběly jak pro obory sociologie, gerontosociologie a urbánních studií, tak pro praktický výkon místní samosprávy ve velkých městech, jejichž demografické profily se výrazně mění. V neposlední řadě osloví i samotné obyvatele velkých českých měst, a to bez ohledu na jejich věk. Těm starším i těm mladším může poskytnout srovnání s jejich vlastní situací, ať už s dnešní realitou, nebo s blízkou budoucností. Tři autorky knihy působí v Ústavu populačních studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dana Sýkorová je docentkou sociologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Doporučená cena 340 Kč
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230x20-obalka.indd 1
L. Vidovićová, L. Galčanová, M. Petrová Ka ová, D. Sýkorová
– –
Lucie Vidovićová Lucie Galčanová Marcela Petrová Ka ová Dana Sýkorová
Stáří ve městě, město v životě seniorů Stáří ve městě, město v životě seniorů
Kniha se zaměřuje na souvislosti fenoménů demografického, resp. individuálního stárnutí a urbanizace, přesněji řečeno na každodennost stárnoucích obyvatel měst v kontextu sociálně-prostorových procesů regenerace a gentrifikace. Autorky ve vzájemném dialogu kvalitativní a kvantitativní metodologie hledají odpovědi na otázky jako:
EDICE STUDIE
9. 6. 2014 16:23:32
MASARYKOVA UNIVERZITA
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 1
SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ
26.5.2014 18:22:55
Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství (SLON) Luděk Brož, PhD. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.) Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova) Prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (Masarykova univerzita) PhDr. Helena Kubátová, Ph.D. (Univerzita Palackého) † Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Jiří Šafr, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Mgr. Zuzana Uhde, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Ing. Alena Vodáková, CSc.
EDICE STUDIE
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 2
26.5.2014 18:22:55
Stáří ve městě, město v životě seniorů Lucie Vidovićová Lucie Galčanová Marcela Petrová Kafková Dana Sýkorová
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 3
26.5.2014 18:22:56
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 4
26.5.2014 18:22:57
Lucie Vidovićová Lucie Galčanová Marcela Petrová Ka ová Dana Sýkorová
Stáří ve městě, město v životě seniorů
Praha – Brno 2013
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 5
26.5.2014 18:22:57
klíčová slova: stárnutí, senioři, město, sociologie, kvalita života, urbanismus, ageismus, bydlení, mobilita, prostor, sousedé Kniha je výstupem projektu „Stáří v prostoru: regenerace, gentrifikace a sociální exkluze jako nové problémy environmentální gerontologie“ podpořeného mezi lety 2010 a 2012 Grantovou agenturou České republiky (grant č. P404-10-1555).
Odborně posoudili prof. RNDr. Hana Librová, CSc., a Mgr. Petr Wija, Ph.D.
Autory přílohy „Gentrifikace a sociální vyloučení“ jsou Jean-Pierre Lavoie a Damaris Rose. Přílohu přeložila Hana Šlechtová.
Vydalo SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, Praha a Brno 2013. Vydání první. Copyright © Masarykova univerzita 2013 Copyright © Lucie Vidovićová, Lucie Galčanová, Marcela Petrová Kafková, Dana Sýkorová 2013 Supplement © Jean-Pierre Lavoie, Damaris Rose 2013 ISBN 978-80-210-8622-7 (online : pdf) (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 978-80-210-6095-1 (brožovaná vazba) (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 978-80-7419-141-1 (brožovaná vazba) (Sociologické nakladatelství /SLON/. Praha)
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 6
26.5.2014 18:22:57
Obsah
— Úvod Kapitola 1: Stárnutí a městský prostor: nová křižovatka v české sociologii Kapitola 2: Prostor, město a environmentální gerontologie – úvod do disciplíny Kapitola 3: Empirická východiska a základní charakteristiky souborů Kapitola 4: Bydlení Kapitola 5: Sousedé Kapitola 6: Mobilita v urbánním prostoru Kapitola 7: Vybrané aktivity seniorů jako projev mobility a participace na prostoru Kapitola 8: Proměny města a jejich percepce Kapitola 9: Prostorový ageismus Kapitola 10: Města přátelská vyššímu věku? Kapitola 11: Závěry — Literatura a prameny — Summary
12 15 22 48 63 87 108 130 142 165 196 214 233 270
Přílohy Příloha 1: Medailonky komunikačních partnerek a partnerů – kontextuální informace Příloha 2: Tabulková příloha Příloha 3: Gentrifikace a sociální vyloučení (Jean-Pierre Lavoie a Damaris Rose)
275
— O autorkách
359
— —
361 367
Jmenný rejstřík Věcný rejstřík
277 282 343
7
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 7
26.5.2014 18:22:57
Kniha je výstupem projektu „Stáří v prostoru: regenerace, gentrifikace a sociální exkluze jako nové problémy environmentální gerontologie“ podpořeného mezi lety 2010 a 2012 Grantovou agenturou České republiky (grant č. P404-10-1555). Průběžné výsledky projektu, vybrané publikace, konferenční prezentace a dodatečné obrazové materiály je možné prohlížet na webové adrese http://starnuti.fss.muni.cz. Autorky děkují oběma recenzentům za velmi detailní a podnětné posudky. Většina v nich uvedených výtek a návrhů na změny byla do textu zapracována a kniha díky nim získala nové kvality. Autorky nicméně přijímají zodpovědnost za eventuální přetrvávající nejasnosti. Autorky by dále chtěly vyjádřit díky všem respondentkám, respondentům, komunikačním partnerům a partnerkám, bez jejichž časové investice a ochotné spolupráce by výzkum nebylo možné realizovat. Poděkování patří také kolegyním Evě Gregorové, Kateřině Karchňákové, Evě Hrabětové a studentkám i studentům, kteří svojí (nejen) technickou podporou přispěli k řešení tohoto projektu. Za materiální a intelektuální zázemí pro badatelskou práci patří poděkování také Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. V neposlední řadě patří poděkování také Jean-Pierreovi Lavoie, jehož projekt o vlivu gentrifikace na prožívání stáří v montrealských sousedstvích stál u kolébky našeho zájmu o tuto problematiku: Merci Jean-Pierre!
8
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 8
26.5.2014 18:22:57
Seznam schémat, tabulek, grafů a rámečků
Schéma I. Konceptuální
vztahy duality „senior – prostředí“: tematický rozvrh textu 13 Schéma II. Obecný ekologický model stárnutí – vnitřní kompetence a vnější tlak na jedince (competence-press model) 32 Schéma III. Rámcový teoretický model mobility ve stáří – sedm zón životního prostoru 110 Schéma IV. S WOT analýza vztahu „senior – městské prostředí“ 215 Podíl seniorů na celkové populaci obcí různé velikosti, Česká republika 16 Graf 2.1 Pocit přináležitosti k zeměpisným útvarům dle věku respondenta 40 Graf 3.1 Průměr desetibodových škál pocitu štěstí, osamění a subjektivního zdravotního stavu podle jednotek věku respondenta 55 Graf 5.1 Hodnocení vztahů v sousedství dle (ne)přítomnosti přátel mezi sousedy 102 Graf 5.2 Pocit osamělosti v závislosti na věku respondenta a jeho hodnocení vztahů v sousedství 104 Graf 8.1 Hodnocení centra města 145 Graf 10.1 Pořadí měst podle indexu „age-friendliness“ (environmentální aspekty) – základní model 202 Graf 10.2 Index „age-friendliness“ (environmentální aspekty) – zúžený model 203 Graf 1.1
Základní charakteristiky souboru „QinCity“ 51 Tabulka 3.2 Subjektivní ukazatele kvality života dle věku a pohlaví respondenta 54 Tabulka 3.3 Struktura vzorku individuálních rozhovorů 59 Tabulka 4.1 Podmínky bydlení seniorských (65+) jednočlenných a dvoučlenných domácností 65 Tabulka 4.2 Hlavní důvody dosud posledního stěhování 68 Tabulka 4.3 Vlastnictví nemovitosti, ve které respondent aktuálně bydlí 72 Tabulka 3.1
9
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 9
26.5.2014 18:22:57
Podíl nákladů na bydlení na měsíčních příjmech společně hospodařící domácnosti 75 Tabulka 4.5 Průměrné výše nákladů a nájmu dle typu nájemního vztahu 76 Tabulka 4.6 Strategie pro zvládání finančních nákladů na bydlení 77 Tabulka 4.7 Přání zůstat v současném bydlení v závislosti na úrovni funkčního zdraví a disabilitě dle věkových skupin a formy bydlení 80 Tabulka 5.1 Subjektivní definice sousedů – dle typu bydlení respondenta 89 Tabulka 5.2 Subjektivní definice sousedství („blízkého okolí“) respondenta – dle typu bydlení a dle velikosti města 90 Tabulka 5.3 Složení nově přistěhovaných sousedů 92 Tabulka 5.4 Složení nově přistěhovaných sousedů podle krajních kategorií příjmu domácnosti respondenta 93 Tabulka 5.5 Podíly sociálních skupin v sousedství seniorů 93 Tabulka 5.6 Hodnocení sousedských vztahů v bydlišti 97 Tabulka 5.7 Hodnocení změn probíhajících v sousedství v závislosti na dynamice mezi sousedy 98 Tabulka 5.8 Interpersonální dynamika v sousedských vztazích 99 Tabulka 5.9 Pocity osamělosti v závislosti na hodnocení vztahů s lidmi v sousedství a přítomnosti přátel mezi sousedy 103 Tabulka 5.10 Pocit osamělosti v závislosti na pohlaví respondenta a jeho hodnocení vztahů v sousedství 104 Tabulka 5.11 Pocit osamělosti v závislosti na soužití respondenta s dalšími osobami v domácnosti a jeho hodnocení vztahů v sousedství 105 Tabulka 5.12 Hodnocení sousedských vztahů a přítomnost přátel mezi sousedy v závislosti na míře instrumentální soběstačnosti 106 Tabulka 6.1 „Jak často obvykle vycházíte ven ze svého bytu/domu?“ a „Kolik času v běžném dni, kdy vycházíte mimo domov, trávíte venku?“ 114 Tabulka 6.2 Pohyb po venkovním prostředí 116 Tabulka 6.3 Čas strávený sledováním dění z okna 118 Tabulka 6.4 Četnost používání MHD 121 Tabulka 6.5 Používání auta 123 Tabulka 6.6 Místo a subjektivní příčina pádu 126 Tabulka 7.1 Převažující vzdálenost od domova, ve které respondent tráví čas 132 Tabulka 7.2 Frekvence vybraných aktivit, kterým se senioři věnují 135 Tabulka 7.3 Důvody, proč respondent dojíždí do větší vzdálenosti nebo proč přestal využívat danou službu zcela – pouze vybrané služby 139 Tabulka 8.1 Hodnocení okolí bydliště: „V okolí mého bydliště jsou/je…“ 147 Tabulka 8.2 Hodnocení okolí bydliště pomocí dichotomie přídavných jmen 148 Tabulka 8.3 Spokojenost s prostředím kolem bydliště 149 Tabulka 4.4
10
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 10
26.5.2014 18:22:57
Percepce proměn 153 Tabulka 8.5 Výsledky faktorové analýzy proměny okolí 154 Tabulka 8.6 Korelační koeficienty (Pearsonovo r) pro vztahy mezi indexy vyjadřujícími změny prostředí v rozdělení podle měst 155 Tabulka 8.7 Korelační koeficienty indikátorů „přináležitosti k místu“, vybraných příčin a důsledků 161 Tabulka 9.1 Zkušenost s různými formami ohrožení na bytovém trhu 169 Tabulka 9.2 Míra obav z pohybu ve venkovním prostředí 176 Tabulka 9.3 Koeficienty Spearmanovo rhó pro obavy z vycházení večer a během dne a hodnocení okolí bydliště 177 Tabulka 9.4 Podíl seniorů, kteří se někdy aktivit v lokalitě účastní 185 Tabulka 9.5 Index sledování dění v lokalitě 187 Tabulka 9.6 Souvislost zájmu o lokální dění a kvality života seniorů 188 Tabulka 9.7 Korelace indikátorů se štěstím a škálou pozitivního stárnutí 191 Tabulka 10.1 Operacionalizace „Přehledu klíčových prvků města přátelského seniorům“ 198 Tabulka 10.2 Hodnoty aspektů „age-friendliness“ dle jednotlivých měst 199 Tabulka 10.3 Konstrukce indexu „age-friendliness“ – korelační matice pořadí měst 201 Tabulka 8.4
Strategie v bydlení 78 Sousedská reciprocita 96 Rámeček 5.2 Sousedé jako zdroj životní kontinuity 100 Rámeček 6.1 Chybějící lavičky aneb design a mobilita 115 Rámeček 6.2 Výhled z balkonu 119 Rámeček 8.1 Ambivalentní povaha urbánní změny 150 Rámeček 8.2 Odcizení uprostřed dynamiky prostorových změn a „okupace“ veřejného prostoru 162 Rámeček 4.1 Rámeček 5.1
11
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 11
26.5.2014 18:22:57
Úvod
Stárnutí a urbanizace jsou klíčovými fenomény 21. století. Naše studie se, ve vzájemném dialogu kvalitativní a kvantitativní metodologie, snaží přispět k porozumění prostorovým aspektům městské každodennosti seniorů v kontextu současných urbánních a demografických procesů a k porozumění tomu, jak, s využitím jakých strategií senioři udržují kontrolu nad svou situací s ohledem na své zdraví, finanční zdroje a zdroje obsažené v městském prostředí. Vše, co se ve společnosti děje, se děje „někde“, v nějakém místě [Gieryn 2000] a pro seniory oním „někde“ je často právě město. Jak uvádí obecněji k jeho kvalitám Sennett [2006], může město jako specifická forma sociálních vztahů, administrativního a politického uspořádání či fyzického prostředí působit na své obyvatele jak omezujícím (restricting), tak i podporujícím či zmocňujícím způsobem (enabling). To rovněž platí pro stále se rozrůstající městskou seniorskou populaci – města jsou pro seniory jak prostorem, který jim klade řadu překážek v každodenním životě, tak místem, které vytváří podmínky a příležitosti pro kvalitní život. Tři základní kategorie, které tvoří hlavní osu této knihy, tedy senior, prostor a město, jsou propojeny v řadě dimenzí, na nichž lze jejich vzájemný vztah sledovat. Jedná se o témata, jako jsou základní časoprostorové formy chování a kvalita života, ale také otázky sociální spravedlnosti a in/exkluze, sociální stratifikace, problematika vlivu různých forem kapitálu, sociálních vztahů a politik v jejich nejširším smyslu slova. Celou publikací se jako červená nit prolíná koncept dvou významných typů sociálně-prostorových změn: regenerace a gentrifikace. Nesledujeme jejich obecné rozšíření, ani nehodnotíme jejich místo ve vývoji současných českých měst či soudobých teorií urbánních změn, slouží nám spíše jako prubířský kámen, jako testovací substance, na jejímž pozadí dualita „stárnoucí jedinec – životní prostor“ dostává jasnější obrysy a ostřejší hranice. Vzájemné kombinace různých typů regenerace (nebo regenerací podmíněných změn) fyzického prostředí center měst, státních a lokálních politik s výrazným dopadem na trh bydlení a specifické sociální, ekonomické, zdravotní
12
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 12
26.5.2014 18:22:58
a rodinné situace seniorů, dávají vyvstat novým výzkumným tématům. Ve studii se zabýváme otázkami, které zahrnují percepci změn v městském prostoru, lokální sociální sítě seniorů a jejich pocit přináležitosti k místu. Empiricky zpracováváme problematiku mobility, zdraví a stárnutí, života ve městě a percepci jeho kvality, prostředí sousedství a jeho změn, včetně významných regeneračních nebo gentrifikačních aspektů, sousedských vztahů, bydlení, stěhování, zdrojů pro uspokojování potřeb a realizaci vybraných aktivit. Využíváme konceptu „prostorového ageismu“ (tj. omezení přístupu starších osob ke zdrojům v a skrze prostředí) pro zastřešení témat, jako jsou fyzické bariéry participace, bariéry aktivního stárnutí a kvality života, strach ze zločinnosti a obavy z určitých míst, odcizení sousedství, diskriminace, zanedbávání a zneužívání jak nájemců, tak i vlastníků, kritické sousedské vztahy a jejich vliv na pocit ontologického bezpečí spojeného s konceptem domova. Zároveň ovšem doufáme, že se nám podaří čtenáře na základě výsledků naší studie přesvědčit, že senioři jsou kompetentními a aktivními uživateli městského prostoru, využívajícími efektivní strategie pro překonávání sociálních výzev i prostorových bariér. Schéma I. Konceptuální
vztahy duality „senior – prostředí“: tematický rozvrh
textu
lidé
město
změna
stárnutí
bydlí (žijí v) sousedí pohybují se využívají oživují…
přívětivost k vyššímu věku vs. prostorový ageismus empowerment (posilování) vs. exkluze kvalita života / identita / inkluze
Obecně bylo naše zkoumání vedeno otázkami, které směřují k popisu vztahů vyjádřených graficky ve Schématu I. Našich dat jsme se „ptali“ především na následující: Jaký vliv má měnící se vnější prostředí na zkušenost stárnutí? Jaké je stárnutí v místě, které se s různě velkou rychlostí mění, často přizpůsobuje mladším? Jak vnímají senioři prostor modifikovaný vybranými urbánními procesy (zejm. regenerací a gentrifikací)? Jakým způ-
13
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 13
26.5.2014 18:22:58
sobem ovlivňují vybrané urbánní procesy zapojení seniorů do sociálních a formálních struktur, jak ovlivňují fungování sociálních sítí a jaký mají dopad na každodennost seniorů? Jak stárnutí ovlivňuje užití prostředí/místa a orientaci v něm? Jaké strategie senioři volí, aby překonali negativní dopady revitalizačních procesů ve svém sousedství, a jak využívají jejich pozitivní stránky? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali v populaci relativně mobilních a aktivních seniorů a ve specifickém prostředí centrálních částí velkých českých měst. Přinášíme tak především zkušenosti obyvatel konkrétních lokalit, konkrétní generace, v konkrétní době. Přesto věříme, že toto nutné omezení, inherentní naprosté většině sociologických výzkumů, žádným zásadním způsobem neovlivní inspirativnost zjištěných závěrů. Publikace je rozdělena do tří celků. První, úvodní, shrnuje a prohlubuje informace o teoretických východiscích naší studie, o prostoru a přístupech k jeho zkoumání v kontextu věd o stárnutí. Do určité míry snad supluje v češtině dosud absentující učební text, který by se základům environmentální gerontologie nějak uceleněji věnoval. Byť v něm shrnujeme klíčové koncepty zvolené disciplíny, není čtení tohoto oddílu nezbytné pro pochopení empirických výsledků studie. Ve druhém oddíle sumarizujeme podstatné informace metodologické, které podávají základní přehled o studii, charakteristikách jejích účastníků a použitých postupech. Ve třetí části textu se již věcně věnujeme městskému prostoru. Skrze optiku seniorů se díváme na to, jaký je, jak se v něm bydlí, jací lidé jej obývají, jaké aktivity v něm provozují a jaké služby využívají, a také jak se mění seniorům „před očima“. V závěru třetího oddílu přesouváme těžiště pozornosti z „prostoru“ k „seniorovi“, jeho (resp. jejímu) prožitku stárnutí, percipované kvalitě života, zvládání prostoru a klíčových důsledků rizik a příležitostí v něm obsažených. Formátem, šíří a hloubkou probíraných témat chceme uspokojit co nejširší pole čtenářů, neboť informace, které by přinášely vhled do vzájemné dynamiky fenoménů „města“ a „stáří“, doposud chyběly jak pro obory sociologie, gerontosociologie a urbánních studií, tak pro praktický výkon lokální samosprávy ve velkých městech, jejichž demografické profily se výrazně mění.
14
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 14
26.5.2014 18:22:58
Kapitola 1 Stárnutí a městský prostor: nová křižovatka v české sociologii
Polovina světové populace žije ve městech a očekává se, že urbanizace bude rychlým tempem pokračovat i do budoucna. Evropský region psychologickou hranici 50 % urbanizovaného obyvatelstva překročil v 50. letech minulého století a do roku 2030 se předpokládá, že ve městech bude žít téměř 80 % Evropanů [State of… 2007]. Tento významný trend v čase koinciduje s bezprecedentním stárnutím světové populace. Pokud byl v roce 2000 každý čtrnáctý člověk starší 65 let, v roce 2050 už to bude každý šestý. V Evropě, která je a minimálně dalších 40 let s největší pravděpodobností zůstane nejstarším kontinentem, dojde do roku 2050 ke zdvojnásobení podílu osob nad 65 let na téměř 30 % populace [World population… 2002]. Při určitém zjednodušení tak lze říci, že budoucnost Evropy jsou staří lidé ve městech. V České republice již v roce 2007 žilo ve městech1 73 % populace a patří tak mezi silně urbanizované státy. Navíc se, se svým podílem 16 % seniorů nad 65 let a projektovaným růstem o dalších 14 procentních bodů (dále p. b.) do roku 2060, zařadí do první třicítky nejstarších států světa [Burcin, Kučera 2010]. Tato „demografická výzva“ nepochybně ovlivní i podobu českých měst [Steinführer, Haase 2007].
1 Jako město je definována obec s působností městského úřadu nebo magistrátu. Ke konci roku 2011 bylo v ČR celkem 598 měst. Podle dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 žilo v českých městech nad 50 tis. obyvatel celkem 3 379 807 osob, z toho 2 331 401 (tj. 67 %) ve městech nad 100 tis. obyvatel [Zdroj: ČSÚ].
15
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 15
26.5.2014 18:22:58
Graf 1.1 Podíl
seniorů na celkové populaci obcí různé velikosti, Česká republika
(v %) 2001
2011
20 18 16 14
17,6 17,7 15,1 15,2
14,2
14,8 13,5
15,9
15,1
14,5 13,1
13,1
12
15,8 12,5
16,9
15,7 12,3
16,9 15,4
13,3
10 8 6 4 2 0
do 199 200–499 500–999 1 000– 1 999 obyvatel
2 000– 4 999
5 000– 9 999
10 000– 20 000– 50 000– 100 000 19 999 49 999 99 999 a více
Zdroj: SLDB 2001 a 2011, Český statistický úřad (ČSÚ); vlastní přepočty.
Zatímco demografická změna je v zásadě univerzální pro celou republiku, tak čtvrti, sousedství, ulice a domy ve vnitřních částech a historických centrech velkých měst se v důsledku vysoké koncentrace starších obyvatel stávají tím, co v osmdesátých letech minulého století Michael Hunt označil jako „přirozeně se tvořící důchodcovská komunita“ (naturally occurring retirement community – NORC [Hunt, Gunter-Hunt 1986]).2 Tento koncept opisuje prostor různé velikosti a hranic, který nebyl původně designován pro starší populaci, ale na kterém žije velký podíl (obvykle minimálně 40 %) domácností s přednostou starším šedesáti let. Oproti místům, která již byla navržena s přihlédnutím k možným specifickým potřebám starší populace, tyto prostory a tato prostředí vznikají „přirozeně“, tím jak obyvatelé stárnou v místě svého bydliště, případně se mladší obyvatelé vystěhovávají a/nebo se ti starší naopak přistěhují. Tento fenomén se stává obzvláště viditelným v kontrastu se změnami v městském prostředí, které jdou „v protisměru“: jestliže je stárnutí obyvatelstva v neoprávněné zkratce označováno jako involuce, v případě prostředí je obvykle podporována spíše snaha o jeho evoluci a obnovu. Z těchto dvou do jisté míry protichůdných tendencí pak vyvstávají otázky, kterým se v tomto textu věnujeme.
2 Minkler, Frantz a Wechsler [2005] používají v podobném kontextu dokonce kontroverzního označení „šedá ghetta“.
16
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 16
26.5.2014 18:22:58
Obecný pojem „stárnutí“ má dvě základní podoby: stárnutí populací jako demografický proces a stárnutí jedince jako důsledek biologické změny, která má široké sociální, ekonomické a další souvislosti. V sociologickém pohledu jsou tyto dva fenomény silně propojeny, protože stárnutí jedince (jako jedinečná zkušenost) je ovlivněno sociálním pojetím stáří, kolektivním vnímáním stárnutí jako určité specifické životní fáze, ke které se pojí určitá sdílená očekávání a předpoklady – stáří je sociálním, kulturně proměnlivým fenoménem. Kdykoliv tedy hovoříme o stárnutí, máme na mysli tento vztahový, vzájemně se neustále ovlivňující systém. V sociologii stárnutí, gerontosociologii, dále rozlišujeme dvě základní dimenze stáří a stárnutí, a to dimenzi časovou a dimenzi prostorovou. Dimenze časová je de facto vyjádřením skutečnosti, že stárnutí je plynutí času a je měřeno v jeho jednotkách. To má důsledek pro sociální definici stáří jako určitého věku a/nebo období za určitou věkovou hranicí. Svoji roli má ovšem časová dimenze i na agregované úrovni zkoumání. Časová dimenze je zásadním prizmatem, skrze které můžeme sledovat změnu pohledu na stáří, stárnutí a stárnoucí lidi ve společnosti, na jejich role v sociálních systémech. Druhou analytickou dimenzí je dimenze prostorová. Prostor je definován jako (a) fyzický a (b) symbolický, konstruovaný, sociální, ve kterém je „místo“ jedince či skupiny určováno jako vztah k vybraným referenčním bodům [Sorokin 1943; Durkheim 2004; Petrusek 1996]. Kromě prostoru hovoříme také o prostředí, tedy souboru „všech biotických i abiotických jevů a procesů, které obklopují konkrétního (…) jedince, populaci, společnost (…), mnohostranně na něj působí a ovlivňují jeho (…) funkce“ [Lamser 1996: 870; též Gieryn 2000]. Prostředí, stejně jako prostor v tomto ekologickém pojetí, má svoji „tvrdou“ fyzickou a „měkkou“ sociální dimenzi [Šilhánová 1996]. Ty však jsou v sociální realitě neoddělitelně propojeny. Novější směry sociologického zkoumání pak vedle působení prostředí či prostoru na jedince zdůrazňují jejich vzájemnou podmíněnost – hovoříme o sociální produkci či sociální konstrukci prostoru, tedy o tom, že prostor je sociálně vytvářen, například, ale nejen, skrze politická rozhodnutí a skrze každodenní smysluplné jednání aktérů. Jestliže je gerontologie multidisciplinárním a multiparadigmatickým oborem, o její environmentální odnoži to platí dvojnásob. Mezi základní témata environmentální gerontologie patří bydlení starších lidí, povaha a dopad úprav v domácnosti, přestěhování a design v pečovatelských institucích, role sousedství a příležitostí, resp. omezení, která představuje pro své obyvatele, komunitní prostředí jako místo stárnutí v širší perspektivě sociální politiky, a mnohá další (pro detailní přehled viz Wahl, Weisman [2003] a následující kapitola). V posledních dekádách byl však zájem výzkumníků mezi tato témata rozložen poněkud nerovnoměrně. Při pohledu do historie se zdá,
17
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 17
26.5.2014 18:22:58
že dominovala zejména témata vázaná na vnitřní prostor či blízké prostředí seniora – tedy zejména jeho domácí prostředí, a to často v užším smyslu „domov jako místo péče“ [v českém kontextu zejm. Veselá 2003; Glosová 2006; Kubalčíková 2006; Jeřábek 2005], případně témata vázaná obecněji na „prostory péče“, pokud subjektem zájmu byli institucionalizovaní senioři [viz např. klasická studie Gubrium 1997 aj.]. Otázka prostoru a prostředí přitom byla v daném zkoumání „vedlejším produktem“, nikoliv jeho hlavní hnací silou. Podstatně méně často byla pozornost soustředěna na sousedství, tedy oblast mimo vlastní obytný prostor seniora, které může ve stáří představovat nezanedbatelný zdroj sociální podpory [Řeháková 2003; Kasalová 1990; Sýkorová 2007]. I v těchto případech se však nejčastěji jednalo o sousedství ve smyslu prostoru sociálního, přičemž fyzické dimenze prostoru nebyly významněji zohledňovány. Za zlomovou práci je možné považovat stať Sýkorové „Prostor a věci v kontextu stáří“ [2008], která při výzkumu autonomie ve stáří ukázala, že prostor a prostředí jsou od zkušeností stárnutí téměř neoddělitelné, protože jsou pojímány jako nedílná součást zvládání stáří a vyrovnávání se s jeho riziky a ztrátami. Jak shrnuje Sýkorová [2008], je prostor podstatným faktorem pro udržení autonomie na straně jedné, sociální integrace na straně druhé a v obou případech pro zachování kontinuity Já (Self). Do popředí zájmu seniorů v citované studii pak vystupují koncepty jako mobilita, vzdálenost, obeznámenost s prostorem a úloha rutiny či bezpečí. O něco bohatší než v sociologii je „pokrytí“ vztahu mezi prostorem/prostředím a starší populací z pohledu sociální geografie. Zejména v poslední době byli senioři rozpoznáni jako „uživatelská“ skupina, která může mít specifické potřeby [Nešporová, Svobodová, Vidovićová 2008] a požadavky na životní prostor. Byly položeny také první otázky, jak mohou změny, jimiž procházejí modernizující se města, působit na seniory. Například Dvořáková [2008] v rámci projektu „Socioekonomická analýza Městské části Praha 1“ zkoumala vývoj počtu a struktury populace seniorů žijících na tomto území a snažila se identifikovat, zdali existují v městském centru lokality se zvýšenou koncentrací seniorů a jaká je jejich spokojenost s kvalitou života v této oblasti [viz též Temelová, Dvořáková 2011]. Ve svém zkoumání došla k závěru, že nejužší centrum Prahy je oblastí se zvýšenou koncentrací seniorských rezidentů, kteří vesměs patří mezi starousedlíky (žijí v dané lokalitě více než 40 let) a mají o něco vyšší vzdělání, než je celopražský průměr. Prostřednictvím anketního dotazování zjistila, že jsou také vesměs spokojeni jak s obslužností základními obchody a službami, tak s kvalitou a cenou bydlení v centru města. Tato studie je první nám známou vlaštovkou sociálně geografického zkoumání v českém prostředí, která se cíleně zabývala českými
18
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 18
26.5.2014 18:22:58
seniory ve specifické lokalitě s odvoláním na dynamické procesy, které v ní probíhají. Existuje i několik dalších studií, které se zaměřují na modernizační procesy v (českých postkomunistických) městech a kde jsou senioři alespoň zmíněni jako skupina potenciálně ohrožená těmito procesy. Detailní zkoumání však byla dosud směřována především k osobám ohroženým sociální exkluzí zejména kvůli etnicitě a/nebo nižšímu sociálnímu statusu, např. [Ouředníček 2007; Víšek 2005]. Tento přístup dominuje i v zahraniční literatuře [Marcuse 1993; Savage, Warde, Ward 1993; Pacione 1990; Kempen, Weesep 1994; Freeman 2006]. Není to ovšem poprvé, co se sociologie či geografie věku a stáří inspirovala studiemi etnicity a sociální exkluze, neboť je mezi nimi možné vysledovat mnohé paralely [Macnicol 2004], včetně problematiky vícenásobných rizik [Vidovićová 2008; Scharf et al. 2002]. Dynamické procesy, o kterých hovoříme, jsou typické pro moderní, postindustriální města. Jejich fyzická i sociální struktura se mění v důsledku působení masivních vlivů, jako je globalizace, zvyšování rezidenční mobility (intenzita stěhování), deindustrializace, komercionalizace, ubývání rezidenčních funkcí, případně suburbanizace, ubývání počtu obyvatel i stárnutí populace. Tyto trendy se v České republice začaly výrazněji projevovat až s přechodem z plánovaného hospodářství na tržní a od 90. let 20. století zásadně proměnily podobu českých měst3 [Tvrdík 2007; Sýkora 2005] i venkova [Majerová 2004], a to včetně jejich demografického profilu [Sunega, Lux 2010]. Mezi ty z našeho pohledu nejdůležitější důsledky těchto procesů a z nich vyplývající proměny městského prostředí patří revitalizace. Šilhánková [2000] shrnuje šest základních druhů revitalizačních změn: modernizaci, gentrifikaci, regeneraci, dostavbu, přestavbu a asanaci. Modernizaci definuje jako průběžnou obnovu a údržbu stavebního fondu zvyšující standard stávající zástavby beze změn funkčního využití a sociální struktury. Při dostavbě či přestavbě dochází k doplnění původní stavební i funkční struktury novými objekty nebo více či méně radikální úpravě stávajícího stavebního fondu a jeho využití, a k částečné obměně obyvatelstva. Zatímco tyto typy souvisí především s prostorovou (fyzickou) přeměnou lokality, intenzivnější ekonomickou a sociální „obnovu“ v sobě zahrnuje až gentrifikace, regenerace a asanace. Asanace, tedy úplná demolice původní zástavby vedoucí 3 Uvědomujeme si, že hovořit o zásadní změně městského prostoru v postsocialistickém kontextu v sobě nepřímo obsahuje nesprávný předpoklad jeho neměnnosti před rokem 1989 [Ferenčuhová 2011]. Jak ukazují i naše výsledky, revoluční události sice přinesly zásadní změnu některých společenských struktur a institucí, na druhou stranu tuzemská města procházela dynamickými změnami po celé 20. století (jako příklad uveďme výstavbu panelových sídlišť, asanace městských center či jejich částí, více méně řízenou migraci a využívání politiky bydlení jako základního mocenského a ekonomického nástroje aj.). Také komunikační partneři v našem výzkumu vnímají současné změny právě v kontextu svých biografií a zkušeností se změnami dřívějšími, jak ostatně ukážeme dále.
19
Vidovicova-Stari-ve-meste-150x230-sazba.indd 19
26.5.2014 18:22:58