Sportovní výživa y s p a k do nejen
s s e n t i f pro u k i t s i r u a kult
Ivan Mach
Děkuji výživovému poradci Ing. Aleši Máslovi, Bc. Pavlovi Samkovi, hematoložce MUDr. Petře Králové a farmaceutovi Mgr. Václavu Žižkovskému za poskytnutí některých odborných podkladů do této knihy.
Sportovní výživa y s p a k o d nejen
s s e n t i f o pr iku t s i r u t l u ak
Ivan Mach
Grada Publishing
Obsah knihy v žádném případě nelze použít jako univerzální návod k jakýmkoliv nutričním manipulacím, zejména ne jako nástroj léčby nebo terapie. Při praktické aplikaci rad, návodů a doporučení je třeba u zdravých osob věnujících se sportovním a fitness aktivitám a kulturistice vždy přihlížet k individuálním požadavkům na výživu, zdravotním odchylkám i geneticky podmíněným vlastnostem.
Ivan Mach
Sportovní výživa do kapsy nejen pro fitness a kulturistiku Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6625. publikaci Odpovědná redaktorka Ivana Kočí Jazyková korektura Michaela Tománková Grafická úprava a sazba Jakub Náprstek Počet stran 136 Druhé vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover photo © Depositphotos/Natasha Fedorova Photos © Depositphotos/egal (s. 31), matka_Wariatka (s. 37), gpointstudio (s. 47) Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
ISBN 978-80-271-9830-6 (pdf) ISBN 978-80-271-0511-3 (print)
Obsah
Ăšvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 StruÄ?nĂŠ zĂĄklady sportovnĂ výŞivy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Co jĂst a pĂt, kdyĹž sportujeme nebo se aspoĹˆ hĂ˝beme? . . . . . . 8 JednoduchĂŠ zĂĄklady sportovnĂ i obecnĂŠ výŞivy. . . . . . . . . . . . 15 JĂte zdravÄ›?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 NutriÄ?nĂ hodnoty zĂĄkladnĂch potravin. . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Kompas zĂĄkladnĂch vitaminĹŻ a minerĂĄlnĂch lĂĄtek. . . . . . . . . . 37 Vitaminy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 MinerĂĄlnĂ lĂĄtky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 DennĂ dĂĄvky vitaminĹŻ a minerĂĄlnĂch lĂĄtek pro vĂ˝konnostnĂ silovĂ˝ sport. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Maso v kulturistice a fitness, nutriÄ?nĂ hodnoty. . . . . . . . . . . . 43 HovÄ›zĂ maso. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 VepĹ™ovĂŠ maso. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 DrĹŻbeŞà maso. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Ryby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 ZĂĄkladnĂ suplementy uĹžĂvanĂŠ ve fitness a kulturistice . . . . . . 47 PotravnĂ doplĹˆky zvyĹĄujĂcĂ imunitu a pĹŻsobĂcĂ protizĂĄnÄ›tlivÄ›. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 AntioxidaÄ?nĂ potravnĂ doplĹˆky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 PotravnĂ doplĹˆky pro kloubnĂ výŞivu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 RostlinnĂŠ extrakty jako potravnĂ doplĹˆky. . . . . . . . . . . . . . . . . 50 PotravnĂ doplĹˆky jako spalovaÄ?e tuku, pĹ™Ăpravky na hubnutĂ a stimulĂĄtory metabolismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 PotravnĂ doplĹˆky s povzbuzujĂcĂm ĂşÄ?inkem. . . . . . . . . . . . . . 53 DalĹĄĂ potravnĂ doplĹˆky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 KomplexnĂ pĹ™ehled potravnĂch doplĹˆkĹŻ a hodnocenĂ jejich ĂşÄ?inku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Obsah kofeinu v nÄ›kterĂ˝ch nĂĄpojĂch na povzbuzenĂ. . . . . . . . 66 ProteinovĂŠ doplĹˆky stravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
SportovnĂ výŞiva do kapsy BiochemickĂŠ vyĹĄetĹ™enĂ krve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VĂ˝znam biochemickĂ˝ch a hematologickĂ˝ch parametrĹŻ . . . . ZĂĄkladnĂ biochemickĂŠ testy a jejich vĂ˝sledky. . . . . . . . . . . . MoĹžnosti podpĹŻrnĂ˝ch terapiĂ pĹ™i zmÄ›nÄ›nĂ˝ch biochemickĂ˝ch a hematologickĂ˝ch laboratornĂch hodnotĂĄch. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . StanovenĂ tÄ›lesnÄ›-nutriÄ?nĂ anamnĂŠzy a jĂdelnĂÄ?ku sportovce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TÄ›lesnĂĄ a nutriÄ?nĂ diagnostika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Somatotyp. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZjednoduĹĄenĂ˝ rozbor jĂdelnĂÄ?ku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PodrobnĂĄ nutriÄ?nĂ diagnostika k sestavenĂ výŞivovĂŠho plĂĄnu sportovce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PĹ™Ăklad sportovnĂho jĂdelnĂÄ?ku a suplementace s vyrovnanou energetickou bilancĂ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
75 75 79
80 92 93 95 96 97 99
MěřenĂ sloĹženĂ tÄ›la bioimpedanÄ?nĂ metodou. . . . . . . . . . . . 101 Jak odměřujeme nejen ve fitness a kulturistickĂŠ kuchyni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 LĹžĂce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 NĂĄdoby a jejich objem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 VĂĄha potravin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Jednotky a jejich pĹ™epoÄ?ty ve sportovnĂ výŞivÄ› a zkratky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 SlovnĂk biochemickĂ˝ch a nutriÄ?nĂch pojmĹŻ ve sportovnĂ výŞivÄ›. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 StruÄ?nĂ˝ slovnĂk anglickĂ˝ch vĂ˝razĹŻ ve sportovnĂ výŞivÄ›. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 POZOR na doping!. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Seznam pouĹžitĂŠ a doporuÄ?enĂŠ literatury. . . . . . . . . . . . . . . . 133
6
Úvod Kulturistika a fitness jsou sportovní odvětví, v nichž hraje rozhodující roli výživa nehledě na to, zda se jedná o kondiční či výkonnostní formu. To potvrdily moje vlastní bohaté zkušenosti, když jsem nejdříve sám ve sportovní kulturistice závodil a později působil jako výživový poradce vrcholových i kondičních sportovkyň a sportovců (kulturistika, fitness, tzv. „strongmeni“ aj.). Proto jsem došel k pevnému přesvědčení, že každý adept silových sportů jako fitness a kulturistika musí ovládat zásady a pravidla z mého oboru, tj. výživového poradenství, které jsem jako studijní obor založil a nyní se mu věnuji jako odborný garant kurzů výživových poradců Nutris, vysokoškolský učitel a zakladatel Aliance výživových poradců. K praktickému využití těchto zásad a pravidel slouží celá řada pomůcek, tabulek, schémat, seznamů a přehledů, které jsou dnes široce k dispozici na webech, v magazínech, jako je Muscle&Fitness, a v odborných knihách, které doporučuji na konci této příručky. V tomto přehledu, volně navazujícím na knihu Výživa pro fitness a kulturistiku (Grada, 2013), jsem se tyto materiály a data pokusil shromáždit a zpracovat do co nejpřehlednější formy, aby čtenáři pohotově sloužily k managementu stravování i suplementace a k dosahování ještě lepších výsledků ve vrcholové, kondiční či naturální kulturistice a fitness, a to bez ohrožení zdraví. Protože věda o výživě, diagnostické nutriční metody i potravinářská legislativa se neustále vyvíjejí, těším se, že čtenář si bude uvedená data a tabulky sám aktualizovat a doplňovat podle aktuálních, průběžně dostupných a seriózních informací. Proto jsem na závěr příručky připojil užitečný anglicko-český slovník nejpoužívanějších výrazů, sloužící k lepší orientaci v literatuře a na internetu. Někoho snad moje příručka vybídne k trpělivému a trvalému vzdělávání ve výživě, aby případně nahradil výkonnostní sport kondičním sportováním a výživovým poradenstvím, jako se to přihodilo mně. Už před 13 lety jsem jako první v ČR založil školu sportovní výživy – kurzy a semináře Nutris www.nutris.net, na kterých se můžeme pravidelně setkávat a vzájemně si vyměňovat a doplňovat znalosti a zkušenosti z výživy. Jde o velmi dynamický obor, v němž se celoživotní rozhled a vzdělávání rozhodně vyplatí. Na konci vaší sportovní kariéry výkonnostního nebo vrcholového sportovce můžete radit a pomáhat těm mladším jako výživoví poradci tak jako já a mí studenti. Ivan Mach 7
Sportovnà výŞiva do kapsy
StruÄ?nĂŠ zĂĄklady sportovnĂ výŞivy „V jednoduchosti je sĂla“
Co jĂst a pĂt, kdyĹž sportujeme nebo se aspoĹˆ hĂ˝beme? Ăšvod – odhady potĹ™eby energie Na sportovnĂ vĂ˝konnost nemĂĄ vliv pouze trĂŠnovanost, ale hrajĂ zde roli i dalĹĄĂ podpĹŻrnĂŠ faktory. Zaměřme se na sportovnĂ výŞivu, kterĂĄ mĹŻĹže a mÄ›la by hrĂĄt podstatnou podpĹŻrnou roli. TÄ›lesnĂĄ vyuĹžitelnĂĄ energie (vitalita) je fenomĂŠn, kterĂ˝ se vyplatĂ sledovat zejmĂŠna u sportujĂcĂch. Co to ale je – dostatek energie? NejdĹ™Ăve musĂ bĂ˝t STRAVOU uspokojeny zĂĄkladnĂ, neopomenutelnĂŠ Ä?i tzv. bazĂĄlnĂ nebo klidovĂŠ energetickĂŠ nĂĄroky sportovce. U prĹŻmÄ›rnĂŠho trĂŠnovanĂŠho muĹže Ä?inĂ tyto nĂĄroky a potĹ™eby za 24 hodin cca 1800–2000 kcal (7000–8000 kJ) a u Şeny 1400–1600 kcal (5600–6400 kJ). MĂt tuto energii k dispozici je zĂĄkladnĂ podmĂnka, abychom fungovali jako dynamickĂ˝, dobĹ™e fungujĂcĂ celek, a to zatĂm jeĹĄtÄ› bez ohledu na vynaloĹženou energii na cviÄ?enĂ a pohyb. Tuto energii lze odhadnout pĹ™i vÄ›tĹĄinÄ› mĂrnÄ› intenzivnĂch, silovÄ›-vytrvalostnĂch kondiÄ?nĂch aktivit na cca 350 kcal/hod, coĹž odpovĂdĂĄ energii v běŞnĂŠ pĹ™esnĂdĂĄvce (jablko + sportovnĂ nebo cereĂĄlnĂ tyÄ?inka nebo jogurt + pomeranÄ?). Snadno odhadnete, kolik energie potĹ™ebujete, Ĺ™eknÄ›me, na ĹĄestihodinovou aktivitu (u muŞů): 8
Stručné základy sportovní výživy (2000 : 24) × 6 + 350 × 6 = 500 + 2100 = 2600 kcal (10400 kJ), což odpovídá energii obsažené např. ve čtyřech běžných „restauračních“ porcích oběda (polévka, maso, příloha, salát). Co se však stane, když sportovci energie chybí? Záleží na tom, zda jste si vytvořili energetickou rezervu, tedy, zda jste dobře zregenerováni po předcházejících aktivitách. Pak je odkud čerpat – tato rezervní energie se čerpá z tzv. zásobního glykogenu, jakéhosi tělesného „škrobu“, který je ve svalech a játrech. Těžko však můžete počítat, že se bude energie pohotově uvolňovat ze zásob tuku, který mají někteří sportující jedinci. Tukové zásoby je spíše zatěžují, než aby se z nich uvolňovala energie. Takové zásoby se sice také mohou využít na energii, ale až při svalové práci výhradně vytrvalostní povahy, kdy velice pravidelně dýcháme a máme šanci organismus okysličit tak, až se v něm (při tzv. aerobní aktivitě) začnou tuky tzv. spalovat. Proto je u sportujících s nadváhou tvořenou tukem vhodným doplňkovým sportem vytrvalostní běh, cyklistika nebo vytrvalostní aktivity prováděné na trenažérech ve fitcentru. Sportovci by se tedy měli postarat o vhodný zdroj energie pro výkon, a to ve vhodné formě i kvalitě, aby energie byla ve správný okamžik na správném místě v těle a v dostatečném množství. Naplnění těchto zásad je podmínkou optimálního výkonu a pro mnohé sportovce může být chybějícím kamínkem jejich vitality. Zajistí, že tréninkový výkon bude kvalitnější, ale když nedodržíme zásadu vhodného zdroje i množství energie v odpovídajícím svalu, organismus začne hledat energii jinou a jinde a výkon již nebude tak kvalitní.
# Rada 1: Slaďte tréninkový a výživový režim Základním doporučením je upravit si základní jídelníček (stravovací návyky) a sladit jej se sportováním. S výživovým plánem v ruce to sice ze začátku bude chtít hlubší přemýšlení o něčem, o čem jste asi dosud příliš nepřemýšleli: např. abyste dodrželi četnost jídel, nejedli velké jídlo těsně před hrou i tréninkem, vyhnuli se během dne pocitům hladu i žízně a zároveň měli čas na dostatečnou regenerační výživu po výkonu. Ale časem si na tento podpůrný stravovací režim zvyknete, stejně jako jste si zvykli na ten stávající. 9
Sportovní výživa do kapsy Příklad stravování mimo den sportování V praxi to pak vypadá tak, že si k snídani např. dáte ovesné vločky Natural s bílým přírodním jogurtem se střední tučností 3,5 % a/nebo jablkem a hrstí ořechů, k dopolední svačině opět jablko nebo banán, při obědě se vyhnete smaženým masům, opečeným mastným přílohám či sladkým jídlům s cukrem. Převažující živočišné bílkoviny (kvalitní libové maso, ne uzeniny!) budete doplňovat rostlinnými (luštěniny) a vyberete si taková jídla, která jsou tepelně i technologicky minimálně upravená, a proto obsahují dostatek kvalitních živin, mikroživin (vitaminy, minerální látky) a enzymů. Příkladem může být ne zcela do měkka uvařená brokolice s bramborem ve slupce, rizoto z celozrnné rýže se zeleninou (hráškem) a s kousky kuřecího nebo krůtího masa, těstovinový salát Natural či těstoviny s libovým hovězím, kuře s rýží basmati apod., a to vždy se zeleninovým salátem místo sladkého moučníku. Odpolední svačinu např. v podobě kousku celozrnného pečiva lehce namazaného např. nízkotučnou Lučinou se zeleninovou oblohou směřujte zhruba na 15. hodinu, abyste odpoledne, kdy se trávení již zpomaluje, zvládli bez pocitů těžkého žaludku. Večerní hlavní jídlo si nedávejte těsně před spaním a orientujte se v něm na vyšší obsah lehce vstřebatelných bílkovin (ryby, drůbež, sýr cottage) a zeleniny.
# Rada 2: Dodržujte pitný režim a přísun energie během cvičení O kvalitě tréninku jistě nerozhoduje to, zda jste se při něm totálně zničili a jste po něm úplně „mrtví“. Trénink vás posune výše jen tehdy, když jste odtrénovali vše naplánované s dobrým pocitem, což se vám může podařit i díky správnému individuálnímu jídelníčku ušitému na míru a vhodnému doplňování energie. Vytvoříte si v těle optimální prostředí pro rozvoj vašich sportovních dovedností. Viděli jste, že při sportu musí být nastaven optimální příjem energie, který bude plynulý, dobře využitelný a dávkovaný s ohledem na pohybovou aktivitu. Správně vybraná strava doplněná energetickými gely, energetickými tabletami či sportovně-iontovými nápoji dodá tělu načasovanou koncentrovanou energii, jejíž využitelnost může být ještě podpořena vitaminy a mineráliemi, tedy tím, co tělo zejména při sportu vyžaduje navíc a na co má sportovec obvykle vyšší nároky (oproti rekreačnímu sportovci nebo nesportovci). Kromě průběžného 10
Stručné základy sportovní výživy pití iontového nápoje (hydratace – doplňování vody s ionty) sportovnímu a tréninkovému výkonu pomůže, když např. každých 30–45 minut doplníte energii energetickým gelem nebo energetickou tabletou. To se týká jak běžného tréninku, tak doplňování energie během sportovně náročného dne, například o víkendu.
# Rada 3: Pamatujte, že tělu je třeba již do 30 minut po sportování pomoci, aby začalo regenerovat To, jak se budete cítit a jak budete aktivní další den po tréninku, zvláště v jeho závěrečných fázích, rozhoduje doba zhruba 30 minut po skončení sportovní zátěže. Vždy je nutné doplnit nejdříve tekutiny a hned vzápětí se vyplatí přijmout tzv. regenerační sportovní výživu. Ta obsahuje různé druhy sacharidů a aminokyselin ve vhodném poměru pro rychlejší nastartování regenerace a obnovu sil, abyste se druhý den po kvalitním spánku necítili unaveni. Ve sportovní výživě mají tyto převážně koktejlové směsi (tzv. gainery) a proteinové tyčinky (s obsahem sacharidů) za úkol doplnit regenerační glykogen do svalů jako pohotovou energetickou rezervu na další hru, poskytnout stavební látky svalům (aminokyseliny), aby regenerovaly (efektivně „odpočívaly“) a byly připraveny na další zátěž.
# Rada 4: Nejezte hodinu před tréninkem nic sladkého Platí to obecně, ale v poslední hodině před tréninkem to platí s vykřičníkem: nejezte potraviny s vysokým glykemickým indexem, což je měřítko vstřebatelnosti energie ze sacharidů, tzn. žádné cukrovinky a sladkosti, bílé ani sladké pečivo, slazené nápoje (limonády, koly) atd., kterým proto říkáme zdroje „rychlých“ cukrů. Naopak preferujte jídla s nízkým či středním glykemickým indexem, tedy celozrnné těstoviny, luštěniny, pohanku a celozrnnou rýži. Budete mít více energie po delší dobu bez škodlivých výkyvů její hladiny, provázených pocity únavy (hypoglykemie) a „vlčích“ chutí. To platí i o doplňování energie stravou během dne. Naopak nízkoglykemické zdroje sacharidů nepůsobí tak rychlý vzestup důležitého hormonu inzulinu, který má za úkol „vytlačit“ přijatý a strávený cukr z krve do svalů, kde se přeměňuje na energii potřebnou ke sportovnímu výkonu. Když je toto vypuzení krevního cukru do 11
Sportovní výživa do kapsy svalů díky vysoké hladině inzulinu příliš rychlé, tak se z krve najednou „odstěhuje“ příliš mnoho krevního cukru, což náhle pocítí zejména mozek, který stejně jako svaly také „jede“ energeticky na cukr, obsažený v krvi. Cítíme se nepříjemně, letargicky a jako bychom byli unaveni, přestože jsme právě přijali energii z cukrů – tomuto stavu se říká hypoglykemie. Cítíme její příznaky tím drtivěji, čím jsme paradoxně více trénovaní a máme více svalů. Jistě jste tyto pocity zažili, když jste najednou snědli větší množství vysoce glykemických sacharidů. Šokový vzestup inzulinu současně znamená, že se zablokují tělesné tuky jako přídavný zdroj energie, když má cvičení více vytrvalostní, tedy aerobní charakter, tj. když máme natrénováno a trénink pro nás už neznamená vysoce intenzivní fyzickou zátěž (anaerobního charakteru). A to je docela škoda, protože tuky jsou více než dvakrát „větší“ energetickou rezervou než glykogen (měřeno v kilokaloriích, 1 g cukru obsahuje 4 kcal, ale 1 g tuku 9 kcal). Dobře trénovaný sportovec, který si dokáže udržovat stabilní tepovou frekvenci během zátěže bez větších výkyvů, může tedy čerpat energii částečně i z tuků, a proto si bez problémů udržuje postavu bez viditelných tukových „polštářů“ (nevyužívaných energetických tukových zásob), které by ho zbytečně zatěžovaly.
# Rada 5: Předcházejte kolísání energie v průběhu dne Jezte častěji a v malých dávkách – počet denních jídel by měl být 4–5, a to po 3–4 hodinách. Ale současně s tím je samozřejmě nutné si hlídat tzv. energetickou bilanci, aby součet energie z přijatých denních jídel příliš nepřekročil energii v tom dni vydanou. Častější jídlo také udržuje stabilní hladinu krevního cukru, tělo si tedy nebude ukládat nadbytek energie „do tuku“ (což dělá rádo!) a budete mít dostatek energie během dne, čímž potlačíte pocity únavy, ztrátu tolik potřebné koncentrace na výkon a chutě na sladké. Doporučení k sestavení vhodného denního jídelníčku 1. pro dostatek energie během dne a zamezení pocitům hladu je vhodná pravidelná a častá strava (až 5× denně, tzn. tři hlavní jídla + 2 svačiny); 2. důležité je udržovat stabilní hladinu krevního cukru, to znamená, že v jídelníčku by měly převažovat potraviny s nízkým či středním glykemickým indexem; 12
Stručné základy sportovní výživy %
3. pamatovat na pestré zdroje bílkovin (netučné maso, mléčné výrobky, vejce, luštěniny) a zdravé tuky (rostlinné oleje, ryby, nepražené a neslané oříšky, olivy či avokádo apod.); 4. po celý den (kromě samotného cvičení) je vhodné se vyhýbat rafinovaným cukrům i škrobům (jsou v bílém cukru a bílé mouce, tj. sladkosti, sušenky, běžné pečivo apod.), které vyvolávají rychlé vzestupy inzulinu (říká se jim také inzulinové šoky) následované rychlým snížením hladiny cukru v krvi (hypoglykemie), jak jsme si vysvětlili výše. Důsledky jsou únava, vedoucí často k nepohodě až podráždění, a nežádoucí rozkolísání hladiny krevního cukru, tedy jak nestabilní zásoba energie, tak špatné podmínky k jejímu uvolňování a využívání organismem; 5. je vhodné zařazovat do jídelníčku podpůrnou sportovní výživu, a to především: během sportu a po sportu, kdy nadměrné fyzické vypětí vyžaduje adekvátní péči o organismus v podobě vhodně kombinovaných živin, vitaminů a minerálií, navíc v rychle vstřebatelné a dobře stravitelné formě, k doplnění a obnově energie v době, kdy kvůli nasazení při hře nestíháme běžná jídla či svačiny, ale na energetickou tyčinku, gel nebo energetickou tabletu bychom si čas a prostor měli najít.
# Rada 6: Zapojte monitorování tepové frekvence (bude vás to bavit!) Tepová frekvence je počet srdečních tepů za určitou časovou jednotku, obvykle za minutu, a dokáže mnohé napovědět. Srdce totiž nereaguje vyšším „tepáním“ pouze na zvýšenou fyzickou aktivitu, ale i na „rozpoložení“ (fyzické i duševní) těla (např. stres). Základní hodnotou je klidová tepová frekvence a určit ji je poměrně jednoduché. V klidu a vleže, nejlépe hned po ranním probuzení, si položíte pravou ruku na srdce a počítejte, kolikrát vám srdce „tepne“ za 60 vteřin (případně můžete počítat tepy jen 30 vteřin, počet tepů pak vynásobit dvěma atp.). Z jednoho měření se ještě nedá usuzovat, zda jste na nadcházející den „v pohodě“, zda nejste unavení, přetažení nebo zda na vás něco „neleze“. Proto je vhodné měření provádět pravidelně, abyste byli schopni tento parametr porovnávat s vaším dlouhodobým průměrem. 13
SportovnĂ výŞiva do kapsy ZatĂmco klidovĂĄ tepovĂĄ frekvence se u netrĂŠnovanĂ˝ch jedincĹŻ pohybuje kolem 60–70 tepĹŻ za minutu (i o nÄ›co mĂĄlo vĂce), zdatnÄ›jĹĄĂ lidĂŠ a sportovci ji majĂ zpravidla niŞťĂ, neboĹĽ vhodnÄ› zvolenĂ˝ trĂŠnink posiluje i srdeÄ?nĂ sval, kterĂ˝ je pak schopen pĹ™epravit najednou vĂce krve do pracujĂcĂch svalĹŻ. NormĂĄlnĂ hodnoty u trĂŠnovanĂ˝ch sportovcĹŻ jsou tedy mezi 45–55 tepy za minutu. PĹ™Ăklad měřenĂ TF KaĹždĂŠ rĂĄno si budete měřit svoji klidovou tepovou frekvenci, kterĂĄ se napĹ™. bude pohybovat v rozmezĂ 50 aĹž 55 tepĹŻ za minutu. V dalĹĄĂm dni „vyskoÄ?Ă“ na 68 tepĹŻ za minutu. Nebude-li to zpĹŻsobeno nÄ›jakĂ˝m nĂĄhlĂ˝m ĹĄokem (leknutĂm apod.) v prĹŻbÄ›hu měřenĂ, je velmi pravdÄ›podobnĂŠ, Ĺže pĹ™edeĹĄlĂ˝ den byl pro vĂĄs buÄ? fyzicky Ä?i stresovÄ› pĹ™ĂliĹĄ nĂĄroÄ?nĂ˝ (a je vhodnĂŠ si dnes spĂĹĄe odpoÄ?inout), nebo Ĺže se o vĂĄs pokouĹĄĂ nÄ›jakĂĄ nemoc, popĹ™. mĹŻĹžete bĂ˝t „rozladÄ›ni“ z nĂĄroÄ?nĂŠho cestovĂĄnĂ nebo vĂĄs nÄ›co trĂĄpĂ (stres?). MĂĄte nÄ›kolikahodinovĂ˝ pĹ™edstih, jak tento stav analyzovat, Ĺ™eĹĄit jej s trenĂŠrem Ĺ™adou metod vÄ?etnÄ› napĹ™. vhodnĂŠ suplementace vitaminy a minerĂĄlnĂmi lĂĄtkami.
Co vĂĄs mĹŻĹže pĹ™i sportovĂĄnĂ potkat a jak na to výŞivou Ăšnava MĹŻĹže bĂ˝t zapĹ™ĂÄ?inÄ›na i nedostateÄ?nĂ˝m pitnĂ˝m reĹžimem, proto urÄ?itÄ› dostateÄ?nÄ› hydratujte pomocĂ iontovĂ˝ch nĂĄpojĹŻ (tzv. hypotonicky naĹ™edÄ›nĂ˝ch). BÄ›hem vĂ˝konu doplĹˆujte pravidelnÄ› kaĹždĂ˝ch cca 45 minut energii pomocĂ tzv. energetickĂ˝ch gelĹŻ nebo energetickĂ˝ch tablet. SprĂĄvnÄ› sestavenĂ˝ jĂdelnĂÄ?ek umoĹžnĂ vyhĂ˝bat se pĹ™edÄ?asnĂŠ ĂşnavÄ› pĹ™i trĂŠninku a podporovat regeneraci mezi trĂŠninky. ProblĂŠmy s kĹ™eÄ?emi OpÄ›t dbejte na dostateÄ?nou hydrataci i prostĹ™ednictvĂm iontovĂ˝ch nĂĄpojĹŻ, kde jsou napĹ™. minerĂĄlnĂ lĂĄtky proti kĹ™eÄ?Ăm. VyuĹžĂvejte i speciĂĄlnĂ protikĹ™eÄ?ovĂŠ drinky nebo tablety, a to optimĂĄlnÄ› jiĹž s nÄ›kolikahodinovĂ˝m odstupem pĹ™ed trĂŠninkem. Jak zahnat pocit hladu PĹ™epadne-li vĂĄs hlad, mĹŻĹže to svÄ›dÄ?it o nesprĂĄvnÄ› sestavenĂŠm jĂdelnĂÄ?ku (z pohledu Ä?asovĂĄnĂ, poÄ?tu jĂdel nebo volby potravin). S okamĹžitĂ˝m hladem nejlĂŠpe pomohou tzv. energetickĂŠ tyÄ?inky. 14
StruÄ?nĂŠ zĂĄklady sportovnĂ výŞivy V prĹŻbÄ›hu dne se cĂtĂm unaven/a, aniĹž bych sportoval/a Dostatek energie lze doplnit Ä?astÄ›jĹĄĂm pĹ™ijĂmĂĄnĂm energie (v menĹĄĂch dĂĄvkĂĄch) v prĹŻbÄ›hu dne, a to i prostĹ™ednictvĂm vhodnĂ˝ch svaÄ?in. CĂlem vĹĄak je nejĂst bÄ›hem dne nic sladkĂŠho a vyvarovat se nadmÄ›rnĂŠmu mnoĹžstvĂ tzv. rychlĂ˝ch sacharidĹŻ (pĹ™ĂliĹĄ vaĹ™enĂŠ nebo jinak upravenĂŠ tÄ›stoviny a cereĂĄlie, bĂlĂĄ rýŞe, bĂlĂŠ peÄ?ivo apod.). Naopak vhodnĂŠ jsou bĂlkoviny (maso, mlĂŠÄ?nĂŠ vĂ˝robky), luĹĄtÄ›niny, ovoce a zelenina, oĹ™echy a semena.
JednoduchĂŠ zĂĄklady sportovnĂ i obecnĂŠ výŞivy Sacharidy – zĂĄkladnĂ zdroj energie pro svaly BÄ›hem cviÄ?enĂ potĹ™ebujĂ svaly trvalĂ˝ pĹ™Ăsun energie ze sacharidĹŻ, ale i tukĹŻ, kterĂŠ se dostĂĄvajĂ ze stravy pĹ™es trĂĄvicĂ soustavu do svalĹŻ, jater a do krve. DĂĄle svaly potĹ™ebujĂ stavebnĂ lĂĄtky a speciĂĄlnĂ enzymy. To, jakĂĄ Ĺživina je prĂĄvÄ› „spalovĂĄna“, tj. pĹ™emÄ›ĹˆovĂĄna na energii svalovĂ˝ch stahĹŻ (kontrakcĂ), urÄ?uje intenzita, dĂŠlka a dalĹĄĂ parametry svalovĂŠ zĂĄtěŞe (napĹ™. tepovĂĄ frekvence Ä?i stupeĹˆ okysliÄ?enĂ organismu). Pouze zcela vĂ˝jimeÄ?nÄ› se na energii pĹ™emÄ›ĹˆujĂ bĂlkoviny, coĹž je obvykle neŞådoucĂ (napĹ™. pĹ™i dietĂĄch na hubnutĂ). Sacharidy vĹĄak zĹŻstĂĄvajĂ zcela zĂĄkladnĂm a neopomenutelnĂ˝m zdrojem energie pro svaly, ale i pro dalĹĄĂ tÄ›lesnĂŠ tkĂĄnÄ›. Sacharidy jsou jedinĂ˝mi zdroji energie pro mozek a centrĂĄlnĂ nervovĂ˝ systĂŠm. I svaly potĹ™ebujĂ stĂĄlĂ˝ pĹ™Ăsun sacharidĹŻ ve formÄ› glukĂłzy, vstĹ™ebĂĄvanĂŠ z krve, aby byly schopny se smrĹĄĹĽovat a vykonĂĄvat pĹ™i sportu svalovou prĂĄci. DĂky sacharidĹŻm neprobĂhĂĄ neŞådoucĂ devastace stavebnĂch svalovĂ˝ch bĂlkovin, jejichĹž pĹ™ĂpadnĂŠ vyuĹžitĂ jako neŞådoucĂho zdroje energie nastĂĄvĂĄ jen pĹ™i nedostatku sacharidĹŻ. Sacharidy potĹ™ebujeme i proto, aby i lĂĄtkovĂĄ pĹ™emÄ›na (metabolismus) tukĹŻ probĂhala efektivnÄ›. NÄ›kdy se Ĺ™ĂkĂĄ, Ĺže tuky se spalujĂ v „ohniĹĄti, do nÄ›hoĹž se pĹ™iklĂĄdajĂ sacharidy“. Potraviny bohatĂŠ na pĹ™ĂrodnĂ nerafinovanĂŠ (technologicky nezpracovanĂŠ) sloĹžitÄ›jĹĄĂ sacharidy pĹ™inĂĄĹĄejĂ obvykle do jĂdelnĂÄ?ku takĂŠ velice prospěťnou vlĂĄkninu, kterou do trĂĄvicĂ soustavy nemohou poskytnout ani potraviny bĂlkovinnĂŠho typu, ani tuky. PohlĂdejte si dĂĄvku sacharidĹŻ kolem 250 g spolu s 20–35 g vlĂĄkniny dennÄ›. 15
Sportovní výživa do kapsy Jednoduché sacharidy jsou většinou sladivé cukry (součást přírodních sladidel jako např. medu), ke komplexním sacharidům patří nesladké škroby a vláknina, i když z tohoto pravidla existují výjimky. Zdravý jídelníček bude zahrnovat většinu sacharidů z ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a z nízkotučných mléčných výrobků. Omezení sladidel je jednou ze zásad zdravé sportovní výživy, kterou prosazujeme jako reakci na rostoucí trend obezity a civilizačních nemocí, které na prahu 21. století začínají mít povahu epidemie.
Využití sacharidů během cvičení Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie během zátěže svalů, tj. pohybu nebo cvičení (s břemeny při posilování). Při nižší, tj. vytrvalostní zátěži (méně než 60 % tzv. maximální tepové frekvence) může tělo částečně získávat energii ke sportu také z tuků. Mastné kyseliny z tuků mohou dodávat energii během cvičení s nízkou intenzitou po dobu několika hodin, avšak při vyšších intenzitách zátěže mají zásadní význam k pokrytí energetické potřeby svalů pouze sacharidy. Pokud se věnujeme cvičení s intenzitou vyšší než 60 % maximální tepové frekvence, pak zatěžovaným svalům dodávají většinu energie sacharidy a s dále se zvyšující zátěží roste zastoupení této energie uvolňované ze sacharidů. Ale například při sprintu na vzdálenost 100 metrů dodávají sacharidy až 100 % energie. Tělesné zásoby sacharidů při zátěži postupně klesají, a proto je třeba snižovat její tempo. Do svalů může být dodáno a uloženo jen omezené množství glykogenu, tj. tělesné zásobní formy sacharidů. Průměrný jedinec ukládá ve svalech sacharidy (glykogen) v množství 300–400 g (resp. 1200–1600 kcal), dalších 100 g (300–400 kcal) uloží do jater a asi 100 kcal energie ze sacharidů putuje v jeho krevním řečišti jako krevní cukr (glukóza). Tělo má tedy ke spálení k dispozici více než 2000 kcal energie. Jelikož tělo má zásoby uskladněných energetických sacharidů omezené, je třeba přijímat sacharidy i během déletrvající sportovní zátěže, pokud je třeba dosahovat vyššího výkonu. Čím intenzivněji a déle cvičíte, tím více sacharidů musí být uloženo ve svalech. Je16
StruÄ?nĂŠ zĂĄklady sportovnĂ výŞivy jich nedostateÄ?nĂŠ mnoĹžstvĂ vede k únavÄ› a k poklesu efektivnosti trĂŠninku. Sacharidy jsou takĂŠ nepostradatelnĂŠ pro duĹĄevnĂ kondici, pĹ™Ăjem sacharidĹŻ bÄ›hem cviÄ?enĂ pomĂĄhĂĄ sniĹžovat Ăşnavu a pĹ™ispĂvĂĄ k pocitu pĹ™ĂjemnĂŠho proĹžitĂ trĂŠninku aĹž euforie, kterĂŠ ke sportovĂĄnĂ patĹ™Ă. OpakovanĂ˝ trĂŠnink pĹ™i velkĂŠm nedostatku sacharidĹŻ je naopak spojovĂĄn s pĹ™Ăznaky pĹ™etrĂŠnovĂĄnĂ a mĹŻĹže vĂŠst ke zpomalenĂ metabolismu, konzervaci tukovĂ˝ch zĂĄsob a poruĹĄovĂĄnĂ imunitnĂho systĂŠmu, coĹž znamenĂĄ zvýťenĂŠ riziko nachlazenĂ, infekcĂ a zĂĄnÄ›tĹŻ.
BĂlkoviny – stavebnĂ kameny svalĹŻ OdjakĹživa jsou bĂlkoviny povaĹžovĂĄny za Ĺživinu zodpovÄ›dnou za sĂlu. BĂlkoviny (proteiny) patřà stejnÄ› jako tuky a sacharidy k ŞivinĂĄm, resp. k makroĹživinĂĄm. Pokud se spojĂ vĂce neĹž stovka stavebnĂch kamenĹŻ bĂlkovin, tzv. aminokyselin, vytvořà samostatnou bĂlkovinu. TkĂĄĹˆovĂŠ bĂlkoviny jsou z aminokyselin stavÄ›ny podle genetickĂŠho kĂłdu, kdy se aminokyseliny chemicky Ĺ™etÄ›zĂ podle toho, jak se aktivujĂ nebo dezaktivujĂ geny, a tĂm se vytvĂĄĹ™ejĂ zcela urÄ?itĂŠ bĂlkoviny, typickĂŠ pro urÄ?itĂŠ tkĂĄnÄ›. MÄ›li bychom konzumovat potraviny s takovou skladbou a mnoĹžstvĂm bĂlkovin, aby tÄ›lo pĹ™ijalo potĹ™ebnou, v tomto pĹ™ĂpadÄ› nezbytnou, dennĂ dĂĄvku esenciĂĄlnĂch aminokyselin. Asi 90 % vĹĄech bĂlkovin, kterĂŠ tÄ›lo pĹ™ijme, se rozloŞà na aminokyseliny, jichĹž vyuĹžije, kdyĹž je potĹ™eba opravit nebo vystavÄ›t novĂŠ tkĂĄnÄ› nebo splnit dalĹĄĂ urÄ?itou roli, kterou v tÄ›le bĂlkoviny hrajĂ. ZbĂ˝vajĂcĂch 10 % bĂlkovin tÄ›lo vylouÄ?Ă. Oproti tukĹŻm a sacharidĹŻm, kterĂŠ tÄ›lo pro pozdÄ›jĹĄĂ vyuĹžitĂ dokĂĄĹže skladovat v podobÄ› triglyceridĹŻ nebo glykogenu, aminokyseliny netvořà Şådnou zĂĄsobnĂ formu. Proto je tak dĹŻleĹžitĂŠ pĹ™ijĂmat co nejkvalitnÄ›jĹĄĂ bĂlkoviny, a to na kaĹždodennĂ bĂĄzi. KdyĹž snĂte potravinu obsahujĂcĂ bĂlkoviny, bĂlkovinnĂĄ molekula se postupnÄ› v trĂĄvicĂm traktu rozloŞà na aminokyseliny, kterĂŠ se pak mohou: pĹ™emÄ›nit na glukĂłzu (jednoduchĂ˝ krevnĂ cukr), pĹ™emÄ›nit na triglyceridy (tuky) a uskladnit se jako tÄ›lesnĂ˝ tuk, uvolnit do krevnĂho Ĺ™eÄ?iĹĄtÄ› jako bĂlkovinnĂĄ krevnĂ plazma nebo jako volnĂŠ aminokyseliny, kterĂŠ jsou vyuĹžity na energii, stĂĄt stavebnĂm kamenem tvorby svalovĂŠ tkĂĄnÄ› Ä?i regenerace (opravy) svalovĂ˝ch vlĂĄken. 17
Sportovní výživa do kapsy Když přijmete dostatečné množství bílkovin, abyste pokryli svoji denní potřebu aminokyselin, tělo se nachází v tzv. bílkovinné (též dusíkové) rovnováze. Pokud rovnováhy dosaženo není, bílkoviny (především ze svalů) jsou rozkládány na chybějící aminokyseliny (negativní dusíková bilance). Naopak vyšší než nutný příjem bílkovin (pozitivní dusíková bilance) vede k rozkladu nadbytečných a nevyužitých aminokyselin až na amoniak (čpavek), močovinu a kreatinin, které jsou pak vyloučeny močí. Část aminokyselin však v těle zůstává a může se použít k výstavbě svalů nebo za jistých podmínek přeměnit na tělesný tuk či glykogen (při tzv. glukoneogenezi). Pokud se snažíte zdravě, tj. sportem v kombinaci s dietou, zhubnout, dávka bílkovin na jeden kilogram tělesné hmotnosti by měla být vyšší z toho důvodu, že musíte předcházet rozkladu svalových bílkovin na energii. Abyste tedy z bílkovin vytěžili co nejvíce, musíte si vybírat jejich vysoce kvalitní zdroje. Ty vám zaručí udržení svalové hmoty a ustálení metabolismu na zvýšených obrátkách. I když dávky bílkovin by měly být pro aktivního sportovce vyšší, neexistuje pravidlo: čím více, tím lépe. Zdá se, že maximální dávka bílkovin, které je tělo schopno efektivně zužitkovat, se pohybuje kolem 2,2 g bílkovin na jeden kilogram tělesné váhy denně. Neúměrně vysoké množství bílkovin neadekvátní intenzity a objemu tréninku může vést k nárůstu tělesné váhy (v podobě tukové tkáně), negativně zasáhnout do rovnováhy dalších živin či zvyšovat zatížení ledvin, které se musí zbavovat nadbytečných dusíkatých látek z bílkovin.
Kdy a jaké druhy bílkovin přijímat? Vhodné načasování příjmu bílkovin je velmi důležité. Existují důkazy o tom, že obsah některých esenciálních kyselin v před- a potréninkových jídlech vede k větším svalovým přírůstkům než pouhý trénink. Výkonnostním sportovcům zvýší vhodné potréninkové jídlo, obsahující esenciální aminokyseliny, svalovou sílu. Nejlepší doporučení je konzumovat malé množství bílkovin v každém denním jídle a ihned po tréninku si dát koktejl z bílkovin a sacharidů. To umožní svalům doplnit zásoby glykogenu co nejrychleji. Po silovém tréninku se doporučuje přijímat bílkoviny a sacharidy v poměru 1:3, to znamená, že na každé 3 g sacharidů připadne 1 g bílkovin. Existuje řada sportovních tyčinek 18
StruÄ?nĂŠ zĂĄklady sportovnĂ výŞivy a nĂĄpojĹŻ, kterĂŠ obsahujĂ bĂlkoviny a sacharidy prĂĄvÄ› v tomto pomÄ›ru, nebo si tuto smÄ›s mĹŻĹžeme pĹ™ipravit sami – napĹ™Ăklad v krĹŻtĂm sendviÄ?i nebo ovocnĂŠm koktejlu s proteinovĂ˝m koncentrĂĄtem. DĹŻleĹžitĂ˝m faktorem, kterĂ˝ je tĹ™eba řådnÄ› zvĂĄĹžit, je vĂ˝bÄ›r druhu bĂlkovin. Je dĹŻleĹžitĂ˝ vzhledem k jejich rozdĂlnĂŠ rychlosti vstĹ™ebĂĄvĂĄnĂ, rozdĂlnĂŠmu obsahu aminokyselin a takĂŠ hormonĂĄlnĂ odpovÄ›di, kterou kaĹždĂĄ bĂlkovina v tÄ›le vyvolĂĄ. VÄ›dci stĂĄle zkoumajĂ, jak urÄ?itĂŠ aminokyseliny stimulujĂ anabolickĂŠ hormony, jako jsou inzulin Ä?i testosteron, a sledujĂ jejich vliv na nĂĄslednĂ˝ svalovĂ˝ rĹŻst. Studie ukĂĄzaly, Ĺže hormonĂĄlnĂ reakce na vysoce kvalitnĂ ĹživoÄ?iĹĄnou bĂlkovinu, kterĂĄ obsahuje vĹĄechny aminokyseliny, je mnohem spontĂĄnnÄ›jĹĄĂ neĹž reakce na rostlinnou bĂlkovinu, napĹ™. z luĹĄtÄ›nin. Tato zjiĹĄtÄ›nĂ tedy Ĺ™ĂkajĂ, Ĺže vstĹ™ebatelnost, tj. vhodnost a mnoĹžstvĂ urÄ?itĂŠ aminokyseliny dopravenĂŠ a vyuĹžitĂŠ ve svalu, se odvĂjĂ od druhu bĂlkoviny. NejlepĹĄĂ doporuÄ?enĂ tedy je, pĹ™ijĂmat bĂlkoviny z co nejpestĹ™ejĹĄĂch ĹživoÄ?iĹĄnĂ˝ch a rostlinnĂ˝ch zdrojĹŻ, abyste tÄ›lu zajistili optimĂĄlnĂ smÄ›s aminokyselin.
Tuky – zĂĄkladnĂ fakta Mezi tuky Ĺ™adĂme oleje (pĹ™i pokojovĂŠ teplotÄ› jsou v kapalnĂŠm stavu) a tuhĂŠ tuky (pĹ™i pokojovĂŠ teplotÄ› jsou v pevnĂŠm stavu). Tuk ve stravÄ› je zĂĄkladnĂ Ĺživinou, stejnÄ› jako sacharidy a bĂlkoviny, a je to nejkoncentrovanÄ›jĹĄĂ zdroj energie ze vĹĄech makroĹživin. Je zĂĄsadnĂ pro vstĹ™ebĂĄvĂĄnĂ vitaminĹŻ A, D, E a K a stovek prospěťnĂ˝ch lĂĄtek ze skupiny karotenoidĹŻ, jako jsou napĹ™. lykopen nebo lutein. Tuk zĂĄsobuje tÄ›lo napĹ™. esenciĂĄlnĂmi (nezbytnĂ˝mi) mastnĂ˝mi kyselinami linolovou a linolenovou, kterĂŠ posilujĂ imunitnĂ systĂŠm, starajĂ se o pevnĂŠ nehty, vlasy a zdravou pokoĹžku. MastnĂŠ kyseliny z tukĹŻ poskytujĂ aktivnĂ prostĹ™edĂ pro hormony, kterĂŠ ovlivĹˆujĂ vĹĄe – od hladu a sexuĂĄlnĂho apetitu aĹž po rĹŻznĂŠ nĂĄlady. Tuky mĹŻĹžeme rozdÄ›lit na „ťpatnĂŠâ€œ a „dobrĂŠâ€œ. Ty ĹĄpatnĂŠ, jsou-li v nadbytku, mohou pĹ™ivodit chronickĂĄ onemocnÄ›nĂ, dobrĂŠ naopak pĹ™ed nemocemi chrĂĄnĂ. DobrĂŠ, tedy zdravĂŠ, tuky jsou mononenasycenĂŠ nebo polynenasycenĂŠ tuky, nezdravĂŠ tuky jsou nasycenĂŠ tuky nebo tzv. trans-tuky. Pokud ve svĂŠ stravÄ› nahrazujete nasycenĂŠ tuky mononenasycenĂ˝mi Ä?i polynenasycenĂ˝mi, pak mĹŻĹže dojĂt ke snĂĹženĂ celkovĂŠho 19
Sportovní výživa do kapsy cholesterolu v krvi a krevních tuků, resp. triglyceridů, a k nárůstu hladiny dobrého HDL cholesterolu. Zlepší se také citlivost tkání a svalů vůči účinkům hormonu inzulinu a může dokonce klesnout krevní tlak. Nasycené a trans-tuky z nekvalitních zdrojů mohou podporovat vznik srdečních onemocnění, cukrovky (diabetu) a určitých druhů rakoviny a obezity, protože zvyšují hladinu zlého LDL cholesterolu, podporují záněty cévních stěn, zvyšují hladinu krevních triglyceridů a snižují hladinu HDL cholesterolu. Tuky jsou v těle rozkládány na krátké, středně dlouhé či dlouhé řetězce mastných kyselin a látku – glycerol. V těle jsou metabolizovány na tzv. triglyceridy, z nichž se tvoří tukové zásoby v těle. Triglyceridy se ukládají v játrech, svalech nebo tukové tkáni pro pozdější využití na energii. Tělo však může ukládat téměř neomezené množství tuku – v podobě zásobního tělesného tuku. Pro většinu sportovců představují jejich tukové zásoby minimálně 100krát objemnější zásobu dostupné energie než jejich tělesné sacharidy (glykogen). Dobrá zpráva o tucích však je, že všechny v těle skladované triglyceridy mohou být sportovními aktivitami postupně přeměněny na energii. Poměr tuků a sacharidů spalovaných během cvičení velmi záleží na trvání a intenzitě tréninku. Při cvičení s nižší intenzitou (vytrvalostní zátěž) se mohou tuky oxidovat kyslíkem a tak svalům poskytnout větší množství energie než sacharidy. S rostoucí intenzitou cvičení však roste podíl energeticky využívaných sacharidů. Když např. dosáhnete 70–80 % vašeho individuálního ukazatele maximálního využití kyslíku (VO2max) resp. 80 % maximální tepové frekvence, oxidace tuků na energii se omezí a ze sacharidů se začne uvolňovat celých 70–80 % potřebné energie. V porovnání s energií získanou spálením jediné molekuly glukózy poskytují mastné kyseliny z tuků čtyřikrát více energie. Avšak oxidace tuků vyžaduje výrazně vyšší množství kyslíku než oxidace sacharidů. Doporučuje se proto, aby sportovec konzumoval 20–35 % celkové energie (např. 3000 kcal) v podobě tuků, samozřejmě hlavně těch dobrých, tj. nenasycených tuků. To představuje cca 70–110 g tuku a 630–1000 kcal energie z tuků denně. Studie ukazují, že denní příjem tuků se mezi jednotlivými sportovci výrazně liší a pohybuje se od 15 % do 40 % celkové energie. Zdravé tuky jsou nejen výhodné z hlediska prevence nemocí, ale jsou také snadněji vstřebávány a využívány v porovnání s těmi nezdravými. 20