— — — — —
Jak se formovala sociologie města v průběhu 20. století ve světě a v českém prostředí? O čem psali autoři a autorky klasických prací a jak vnímali město své doby? Existuje ještě sociologie města anebo ji nahradila mezioborová urbánní studia? Jak zkoumali badatelé ve střední Evropě „socialistická města“? Kam míří sociologie města v Česku a jak se vztahuje k mezinárodním teoriím města?
Slavomíra Ferenčuhová působí na Masarykově univerzitě a ve výuce a výzkumu se věnuje sociologii města, historii urbánního plánování a zkoumání postsocialistických měst. Je autorkou knihy Meno, mesto, vec: Urbánne plánovanie v sociológii mesta a prípad (post)socialistického Brna (2011 MUNI Press) a spolueditorkou knih Město: proměnlivá ne/ samozřejmost (MU/Pavel Mervart 2009), Československé město včera a dnes (MU/Pavel Mervart 2010) a Třetí město (MU/Pavel Mervart 2011).
Slavomíra Ferenčuhová Sociologie města 20. a 21. století
Kniha představuje historii sociologie města, nabízí nové čtení a interpretace klasických prací z 19. a 20. století a rámcový přehled dosavadních teorií města. Zároveň mapuje některé aktuální debaty, které se odehrávají na poli mezioborových urbánních studií a které výrazně mění způsob, jakým se dnes sociální vědci dívají na města. Vedle přehledu toho, jak se sociologie města vyvíjela za posledních sto let v mezinárodním kontextu, kniha nabízí také výklad historie urbánních studií ve zdejším prostředí a zkoumá propojení české sociologie města s mezinárodní tvorbou v minulosti i dnes. Umožňuje tak sledovat, jaké otázky si kladli výzkumníci a výzkumnice v různých historických a geografických podmínkách, jak městům rozuměli a co o nich svými výzkumy zjistili. Kniha chce kromě urbánních sociologů oslovit odborníky a odbornice z dalších oborů, kteří se věnují poznávání města a jeho teorii. Mohla by zaujmout rovněž ty, kdo se zabývají vývojem a proměnami sociologie obecně a jejím vývojem v bývalém Československu. Užitek z ní nakonec mohou mít také studenti či začínající badatelé, kteří se zajímají o studium města.
Sociologie města 20. a 21. století
Slavomíra Ferenčuhová
Doporučená cena 280 Kč ISBN 978-80-7419-162-6
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200x_-obalka.indd 1
11.12.2015 11:59:32
Zรกklady sociologie Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 1
7.12.2015 10:18:13
Ediční rada SOCIOLOGICKÉHO NAKLADATELSTVÍ: Luděk Brož, PhD. (Etnologický ústav AV ČR, v.v.i.) Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova) Prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (Masarykova univerzita) PhDr. Helena Kubátová, Ph.D. (Univerzita Palackého) † Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Jiří Šafr, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.) Mgr. Zuzana Uhde, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.) Ing. Alena Vodáková, CSc.
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 2
7.12.2015 10:18:13
Sociologie města 20. a 21. století Slavomíra Ferenčuhová
Praha – Brno 2013
Masarykova univerzita
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 3
Sociologické nakladatelství
7.12.2015 10:18:14
klíčová slova: sociologie města, urbánní studia, sociologická teorie, dějiny sociologie, výzkum měst, střední Evropa, 20. století
Kniha vznikla díky podpoře Grantové agentury České republiky pro postdoktorský projekt GPP404/12/P742 „Sociologie města 20. a 21. století: klíčové problémy, diskuze a trendy“.
Vydalo Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, Praha – Brno 2013. Vydání první. Ediční řada Základy sociologie, 11. svazek. Redigují Markéta Sedláčková, Jiří Šafr, Alena Miltová a Jiří Ryba. Jazyková redaktorka Renata Hromadová. Odpovědná redaktorka Alena Miltová. Odborně posoudili JUDr. Michal Illner a doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
Návrh obálky, grafická úprava a sazba Studio Designiq. Vytiskla tiskárna Triangl, a. s., Beranových 65, Praha 9 – Letňany. Adresy vydavatelů: Alena Miltová, Rabyňská 740/12, 142 00 Praha-Kamýk Jiří Ryba, U Národní galerie 469, 156 00 Praha-Zbraslav Adresa nakladatelství: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ Jilská 1, 110 00 Praha 1 redakce@slon-knihy.cz www.slon-knihy.cz
Copyright © Masarykova univerzita 2013 Copyright © Slavomíra Ferenčuhová 2013 ISBN 978-80-210-8625-8 (online : pdf) (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 978-80-210-6559-8 (brožovaná vazba) (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 978-80-7419-162-6 (brožovaná vazba) (Sociologické nakladatelství /SLON/. Praha)
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 4
7.12.2015 10:18:14
Obsah
Poděkování
10
Úvod O čem je tato kniha a proč Co čtenáři a čtenářky v knize najdou a co už ne
11 13 18
VÝZKUM A TEORETICKÉ ÚVAHY O MĚSTĚ PŘED USTAVENÍM URBÁNNÍ SOCIOLOGIE Kapitola 1 Popisy městské chudoby a dělnická třída v anglických průmyslových městech Friedrich Engels a „velká města“ průmyslové Anglie Podmínky života dělnické třídy Pohled na město Charles Booth a prostorové aspekty socioekonomické nerovnosti Boothovo zkoumání londýnské chudoby Prostorový rozměr chudoby a přínos pro sociologii města Kapitola 2 Evropské kořeny akademické sociologie města a urbánní teorie Pospolitost a společnost Ferdinanda Tönniese Nevyhnutelný historický vývoj a antagonismus ve společnosti Tönnies a město Role města v Tönniesově výkladu a jeho čtení v urbánních studiích Georg Simmel a velkoměsto – klíčová inspirace pro sociologii města
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 5
25 32 32 32 36 38 38 40 44 45 45 48 52 55
7.12.2015 10:18:14
Role města v sociální změně – výsledek, médium či příčina změny? 56 Simmelova analýza modernity 59 Definice města podle Maxe Webera 61
CHICAGSKÁ ŠKOLA URBÁNNÍ SOCIOLOGIE 65 Kapitola 3 Definice města, teoretická perspektiva a klíčové výzkumy z počátku 20. století 69 Text, který dal vzniknout sociologii města? 69 Perspektiva lidské ekologie (human ecology) 73 Kapitola 4 Chicagská sociologie města v podání Louise Wirtha 79 Ghetto 80 Humánní ekologie podle Wirtha 83 Plánování měst a sociologie bydlení – praktické využití sociologie města 86 Urbanismus jako způsob života – Wirthův klíčový příspěvek k teorii města 88 Kapitola 5 Chicagská škola sociologie města ve zpětném pohledu 95 Hlavní body kritiky chicagské školy a humánní ekologie 97 Pochybnosti o ekologické teorii a teorii urbanismu – chicagská škola a její nedokonalé vysvětlování sociálního jednání 98 Je vůbec možná sociologie města? 105 URBÁNNÍ STUDIA OD SEDMDESÁTÝCH LET 20. STOLETÍ: NOVÁ PARADIGMATA 109 Kapitola 6 Neoweberiánská větev sociologie města podle díla Raymonda Pahla: sociálně-prostorové nerovnosti a role manažerů 115 Sociálně-prostorová struktura města podle Raymonda Pahla 116 Sociologie města existuje – anebo by alespoň mohla 120 Vliv přístupu na střední Evropu 124 Kapitola 7 Marxistická teorie města, politická ekonomie a nové školy urbánních studií 128 Kontext vzniku perspektivy 128 Klíčová díla a témata marxistické urbánní teorie 132
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 6
7.12.2015 10:18:14
Kapitola 8 Ohlédnutí po sto letech: sebereflexe oboru a otevřené debaty 142 Sociologie města – krize, slabá místa a místy naděje 142 Nejasné hranice a obsah disciplíny 142 Sociologie prostorových vztahů aneb kam míří sociologie města? 144 Urbánní studia namísto sociologie města? 148 Obyčejná města, kosmopolitní teorie a nová komparativní urbánní studia 151 Kritika omezenosti „mezinárodní“ urbánní teorie 152 Projekt kosmopolitních urbánních studií a postkoloniální teorie města 155 Obyčejná města 157 Vliv konceptu „obyčejných měst“ a projektu kosmopolitní teorie města 159 Je možná komparativní historie urbánních studií? 163 Vědomí zakotvenosti 164 Analýza jiných příběhů a historií odjinud 166 Nové čtení klasických prací 167 Mapování propojení mezi různými místy, kde se tvoří vědění 169 Co bude dál? 170
SOCIOLOGIE MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE A ČESKOSLOVENSKU 173 Kapitola 9 Urbánní sociologie v Československu před rokem 1989 176 Sociologie města v Československu v období státního socialismu 178 Potřebnost aplikované sociologie města: problematika bydlení a plánování rozvoje sídel 180 Sociologie města před rokem 1989 na příkladu práce 185 Jiřího Musila Zkoumání problematiky asanací, sídlišť a sociologie bydlení 186 Socialistická urbanizace a sociální a prostorové struktury socialistického města 195
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 7
7.12.2015 10:18:14
Kapitola 10 Urbánní studia v České republice po roce 1989 204 Obory a klíčová témata urbánních studií v Česku po roce 1989 206 Bydlení, urbánní politiky a otázky správy 208 Nové fenomény v měnících se městech 210 Teoretické přesahy 213 Etnografie, kvalitativní metody a (prozatím) okrajová témata urbánního výzkumu 216 Kapitola 11 Urbánní studia v České republice v propojení s mezinárodní tvorbou 219 Reakce na mezinárodní tvorbu 222 Reakce na práce autorů ze „socialistických zemí“ 224 Letmé odkazy na práce 224 Setkání autorů v debatách: případ diskuse o socialistické urbanizaci 226 Výsledek propojení prací přes železnou oponu 233 Propojení a kontakty se „zahraniční produkcí“ v současnosti 235 Epilog: Kam směřují česká urbánní studia? 239 Seznam literatury 245 Věcný rejstřík 278 Jmenný rejstřík 284
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 8
7.12.2015 10:18:14
Věnováno Majce a Mirkovi Nešpůrkovým.
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 9
7.12.2015 10:18:14
Poděkování
Poděkování
10
Kniha vznikla – vedle grantové podpory GAČR pro postdoktorský projekt GPP404/12/P742 „Sociologie města 20. a 21. století: klíčové problémy, diskuze a trendy“ – také díky mnoha lidem. Poděkování patří zejména recenzentům za jejich připomínky a podnětné poznámky a také kolegům a kolegyním v Česku i za hranicemi, se kterými jsem měla možnost sdílet úvahy o sociologii města. Také však patří studentům a studentkám, kteří v kurzech na Fakultě sociálních studií MU nemilosrdně kladli otázky, k jejichž zodpovězení snad kniha také přispěje. Děkuji i knihovně Fakulty sociálních studií a jejím pracovnicím, jejichž pomoc jsem často potřebovala při hledání textů nedostupných v Česku či v Brně, a také oddělení geografie na School of Environment, Education and Development na univerzitě v Manchesteru, které mi umožnilo strávit v roce 2012 měsíc v knihovně této univerzity. Osobní poděkování pak patří Csabovi Szaló, Lucii Galčanové, Barboře Vackové, Martinu Hessovi, Martinu Novému, Petru Kouřilovi a mé rodině.
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 10
7.12.2015 10:18:14
Úvod
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 11
11
Když v roce 1915 a 1925 Robert Ezra Park (1915: 577–578; 1925: 1) definoval město pro sociologické zkoumání, byly jeho definice velmi komplexní. Odkazovaly k tomu, že město je zároveň materiálním prostředím, které tvoří budovy, chodníky, infrastruktura a technologie v ní aplikované, a prostředím sociálním, tedy světem lidí a jejich vztahů. Město dokonce v jeho pohledu přesahovalo pojem „kolektivní jednotky“ (Park 1915: 578), bylo institucí. Město je, jak Park tvrdil, kulturním výtvorem, který se stává přirozeným životním prostředím moderního člověka a zpětně ovlivňuje jeho jednání i myšlení. Za posledních sto let se v sociologii města objevilo mnoho dalších pokusů město definovat. Jednotlivá vymezení pojmu přitom reagovala na podněty vycházející z teoretických debat v urbánních studiích i v sociálních vědách obecně. Odpovídala ale také na to, že samotné město a život v něm se postupně proměňovaly (Flanagan 2011: 369). Ještě v sedmdesátých letech někteří autoři předpokládali, že město je možné chápat jako ohraničený celek s jasným centrem a jako do jisté míry uzavřený sociálně-prostorový systém (např. Pahl 1970). Na počátku 21. století ale uvažovali už spíše o městech, která jsou fragmentovanými uskupeními různých čtvrtí a mnoha center (např. Dear [2002] 2005), případně jsou součástí městských regionů a rozsáhlých konurbací (srov. Jayne 2006: 13–14). Vedle toho města začala být na konci 20. století nahlížena jako uzly, ve kterých se protínají globální proudy – ekonomické, informační anebo proudy lidí –, a současně jsou pořád místy každodenního života (Castells 2004 podle Flanagan 2011: 380–381). Amin a Graham (1997) anebo Amin a Thrift (2002) pak komplexnost současného města zdůrazňují ve svém pohledu na ně jako na proměnlivý a otevřený systém, ve kterém se mísí rozmanité činnosti v odlišných a paralelních
7.12.2015 10:18:14
Úvod
12
rytmech, každodennost se prolíná s historickým časem a neživé prostředí se potkává s živými bytostmi. Poznávání měst se také rozšiřovalo mimo původní geografický záběr. Pokud na počátku disciplíny stály postřehy o evropských metropolích konce 19. století a výsledky výzkumů prováděných v Chicagu dvacátých a třicátých let 20. století, v současnosti se odborníci a odbornice vztahují k realitě v rozmanitých částech světa a ve městech tak různých, jako jsou Pardubice a Hong Kong, Kampala a Rio de Janeiro, Sydney a Irkutsk. Navíc k tomu, že se proměňovala města, když se měnila podoba ekonomiky, vyvíjely se technologie, podoby komunikace, cestování či politiky, se vyvíjela i sociální teorie. Na konci šedesátých let došlo ve studiích města k paradigmatickému obratu, který byl mimo jiné spjat s pochybnostmi o možnosti definovat město jako objekt studia a s označením teorie města rozvíjené od počátku 20. století za ideologickou (Saunders [1981] 2007: 149). Otázka, čím se vlastně zabývají sociologové města, co zkoumají a k čemu se vztahují jejich teorie, pak tuto subdisciplínu už neopustila a je součástí její reflexe dodnes. Sociologie města, pokud její počátek datujeme od vydání textu Roberta Ezry Parka, oslaví v roce 2015 sto let. Ve svých počátcích byla jednou ze základních větví sociologického výzkumu a teorie obecně a jedním z prvních empiricky zaměřených podoborů sociologie. Před sto lety se silně inspirovala obecnou sociologickou teorií, pracemi Émila Durkheima, Georga Simmela anebo Ferdinanda Tönniese, skrze které autoři a autorky formulovali své výzkumné otázky. Současně se v rámci sociologického zkoumání města tříbily metody výzkumu, statistická analýza dat, využívání grafického zpracování dat anebo etnografické zkoumání. V průběhu posledních sto let se v rámci této subdisciplíny sociologie samozřejmě střídaly teoretické přístupy i typy otázek, které si pracovníci ve výzkumu kladli, a přibližovaly anebo vzdalovaly výzkumníky města od debat v obecné sociologické teorii. Při zkoumání města se ovšem sociologové a socioložky potkávali s výzkumníky z jiných disciplín, zejména geografie, antropologie, historie či filosofie, a s urbánními plánovači a teoretiky architektury. Od osmdesátých let 20. století se pak hranice mezi těmito obory stávaly méně zřetelnými a namísto pečlivého rozlišování mezi sociologií města a geografií města se častěji začalo objevovat označení „urbánní studia“, které odkazuje k interdisciplinárnímu zkoumání napříč spolupracujícími disciplínami. Stoletá sociologie města tak do jisté míry splývá s tímto mezioborovým polem. Otázkou ovšem
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 12
7.12.2015 10:18:14
je, zda se jedná o novinku. Robert Park totiž sám používal označení „studia městského života“ (Park 1925: 2–3) a spolupráce mezi odborníky z různých disciplín byla poměrně běžná již na počátku 20. století. Přesto je debata, zda sociologie města ještě existuje a co se s ní v rámci interdisciplinarizace zkoumání města stalo, pořád tak trochu otevřená (viz např. May, Perry [eds.] 2005).
O čem je tato kniha a proč
13
Tato kniha je o sociologii města. Je výsledkem mapování historie a současné podoby disciplíny (či subdisciplíny) sociologie města, a to jak v mezinárodním, tak v domácím, česko-slovenském prostředí. Není výkladem podoby a proměny města ve 20. století a na začátku nového tisíciletí. Těchto otázek se sice dotýká také, a to skrze uvedení a interpretaci prací autorů a autorek, již k teorii města a k jeho empirickému zkoumání ze sociologické perspektivy přispěli a přispívají. Tato publikace je ale v první řadě pokusem představit obor sociologie města a jeho vývoj v průběhu 20. století, včetně reflexe krizí, které disciplínu zasáhly a které více či méně překonala. Snaží se o stručné převyprávění příběhu sociologie města od jejího zrodu až po současnost, zmapování hlavních proudů v teorii města a témat, kterým se autoři a autorky věnovali. Také je výkladem příběhu jejích slabých míst, těžkých období a nakonec postupného rozostření hranic mezi sociologickým bádáním o městě a zkoumáním a teorií města v jiných sociálních vědách a vědách o prostoru. Vedle výkladu historie sociologie města a uvedení důležitých postav, které disciplínu formovaly a jejichž díla tvoří základní referenční rámec pro urbánní teorii, kniha představuje několik zásadních aktuálních debat, které jsou patrné v současné akademické produkci a které aspirují na další historický obrat ve studiích města. Podnětů pro zpracování projektu1 a přípravu této publikace bylo několik. Na úplném počátku, ještě v době doktorského studia, to byla osobní a palčivá potřeba získat lepší orientaci v poli sociologie města, porozumět historii studií města a odhalit, které větve, paradigmata, diskuse a práce toto pole ovlivnily a dodnes v něm hrají významnou roli. První motivací pro přípravu projektu tedy 1 Text vznikl díky podpoře GAČR pro postdoktorský projekt GPP404/12/P742 „Sociologie města 20. a 21. století: klíčové problémy, diskuze a trendy“.
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 13
7.12.2015 10:18:14
Úvod
14
byla potřeba zorientovat se v oboru, který v mezinárodním měřítku představuje jeden z klíčových pilířů sociologického zkoumání, a současně porozumět podobě sociologie města, která se rozvíjela v bývalém Československu. V České republice zkoumání města navazuje na tradice výzkumu, které pracně udržovali Jiří Musil, Michal Illner a nově od devadesátých let tvořili pracovníci a pracovnice Sociologického ústavu AV ČR. Do velké míry je však rozvíjejí také sociální geografové a geografky a současné zkoumání města v bývalém Československu vychází z obnoveného zájmu o město u badatelů a badatelek také na poli etnologie, historie či antropologie. Zástupci těchto oborů spolu více či méně komunikují a více či méně se ve výzkumu potkávají. Současně je ale většina zejména mladých badatelů a badatelek na poli sociologie města jakýmisi samouky, pokud jde o teorii města a její historii. Při vlastním čtení původních textů postrádají možnost konfrontace s interpretacemi jiných čtenářů, chybí jim často obecný výklad, umožňující pochopit, kam která práce spadá paradigmaticky či historicky. Tato situace přetrvává i v případě dorůstající generace studentů a studentek ve vyšších ročnících univerzitního studia, kteří se pořád častěji ptají po textech a akademických debatách o podobě sociologie města v zahraničí i v českém kontextu, v minulosti a dnes. Práce s často skvělými zahraničními přehledy sociologie města je nutností a také samozřejmostí, kterou zde nezpochybňuji. Obvykle v nich ovšem nenajdeme informace o tradici výzkumu města v českém a slovenském jazykovém prostředí, či dokonce ve střední Evropě obecně. I na tyto přehledy je navíc možné se dívat jako na předmět výzkumného zájmu, ptát se, jak vlastně studia města prezentují a proč. Přehledové texty, učebnice a pokusy o výklad historie a podoby sociologie města a urbánních studií vycházely od dvacátých let 20. století (např. Anderson, Lindeman 1928). V roce 1955 představil oblasti zájmu sociologie města i její dosavadní historii Egon Ernest Bergel (1955). V sedmdesátých a osmdesátých letech se objevily další publikace, které představovaly disciplínu a často zahrnovaly také pohled autorů na to, čím by sociologie města vlastně být měla (např. Butler 1976; Halebsky [ed.] 1973; Spates, Macionis 1982). Jejich ohlas nebyl vždy velký,2 až na výjimky, které měly podstatný dopad na disciplínu a staly se důležitým příspěvkem ke kritické diskusi teorie města (zejména Saunders 1981). Pozdější práce zahrnují například Flanaganovu Contemporary urban 2 Podle počtu citací uváděných Google Scholar.
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 14
7.12.2015 10:18:14
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 15
15
sociology (1993) nebo Shortův velmi přístupný a čtivý úvod do urbánních studií v podobě knihy The urban order (1997). Za posledních deset let se pak objevily další publikace, které představují urbánní studia a teorii města, a to zejména skrze mapování ústředních témat (Short 2006; Stevenson 2013) anebo uvádění klíčových konceptů (Gottdiener, Budd 2005). Specifickými díly pak jsou čítanky, obvykle poskytující pouze stručný úvod k úryvkům textů, které jsou editory a editorkami považovány za klíčové anebo ilustrativní pro danou problematiku. V roce 2005 vyšla čítanka sociologie města (Lin, Mele 2005) a k dispozici jsou také čítanky, které se nevztahují ke konkrétní disciplíně, ale spíše k městu obecně, například The Blackwell City Reader (Bridge, Watson [eds.] 2010) a popáté vydaný The city reader sestavený LeGatesem a Stoutem ([eds.] 2011). Tato kniha zmíněné práce bere v potaz, opírá se o ně a občas čerpá z jejich výkladů, případně je konfrontuje. Zároveň se ale pokouší o zmapování sociologie města z pohledu, který je nutně zakotven ve zdejším prostředí. Zejména pak hledá vlastní pojetí psaní historie disciplíny a jejího přehledu. Kniha se vztahuje také k pracím, které vyšly v českém a slovenském prostředí za poslední desetiletí. Některé z nich mají podobu časopiseckých statí a představují historii disciplín ve zvoleném období. Jedná se například o Musilovy stati o sociologii města v druhé polovině 20. století (Musil 2003) nebo o sociologii bydlení (Musil 2005b). Knižní publikace představující disciplíny, které se věnují studiím města, najdeme v případě urbánní antropologie (Bitušíková 2003) či filosofie města (Marcelli 2008). Knihy uvádějící a popisující zkoumání města ze sociologické perspektivy bohužel v posledním období spíše chybějí. V roce 1967 vyšla Musilova Sociologie soudobého města, ale od této doby se podobný projekt neobjevil. Tato kniha se řadí k dalším textům, které se pokoušejí vyložit, jak se tvořilo vědění o městě v sociálních vědách, tedy vyložit skrze výzkum v knihovně, co napsali o městech jiní autoři a autorky. Na druhou stranu, rozhodně neusiluje pouze o to, aby reprodukovala a třídila cizí myšlenky. Cílem bylo zpracovat text zaměřený na představení historie sociologie města a jejích klíčových prací, který se zároveň pokouší o nový výklad dnes již klasických děl a o představení této disciplíny v perspektivě debat, jež se aktuálně rozvíjejí v urbánních studiích. Opětovné čtení textů se tak odehrávalo skrze prizma současných diskusí, které apelují na větší sebereflexi výzkumníků a které chápou tvorbu vědění v určité disciplíně jako sociální aktivitu.
7.12.2015 10:18:15
Úvod
16
Ta je navíc vždy zasazena do konkrétního historicko-geografického kontextu, který se odráží v podobě dané disciplíny. Psaní historie určitého oboru dává možnost kriticky nahlédnout, jak se utvářel jeho „kánon“, jak byla a je vykládána jeho historie, velké úspěchy i jeho slabiny a těžká období. Právě takovou možnost se snaží zohlednit tato publikace. Kniha si tak klade mimo jiné otázku, jak vlastně vznikají „školy“ v rámci sociologie města a urbánních studií anebo jaký legitimizační potenciál má samotné označení „škola“ pro to, aby byl konkrétní proud teorie uznán za důležitý směr. Sleduje také, které snahy o definici urbánní sociologie se objevily a „nepřežily“, a ptá se, proč jejich zdánlivě sebevědomý nástup vystřídalo brzké zapomnění (např. urbánní sociologie podle Raymonda Pahla [1970]). Skrze čtení původních textů i výkladů jiných autorů mapuje transformace, kterými procházely myšlenky i formulace teorií, co z nich zbylo v procesu kritického čtení, anebo jak byly naopak rozvíjeny. Příkladem může být sledování inspirace Simmelovými pracemi u Louise Wirtha a následná interpretace Wirthovy teorie urbanismu (1938) a její redukce v pohledu pozdějších autorů (např. Fischer [1976] 2005). Hledání a interpretace textů, které představují klasiku anebo stěžejní práce nedávného období, tedy reagovaly na dvě základní diskuse v urbánních studiích. Zaprvé na debatu o krizi a zániku sociologie města jako samostatného oboru, která se disciplínou táhne od konce šedesátých let, zadruhé na debatu o nutnosti rozvinout nové pojetí teorie a zkoumání města, a to v projektu „kosmopolitních urbánních studií“ (Robinson 2006). Interpretace textů proto byla vedena jednak snahou porozumět disciplíně, která byla od šedesátých let pořád častěji popisována jako obor procházející krizí. Chtěla jsem zjistit, co se pod touto krizí rozumí, a pochopit, proč se v posledních deseti letech opět objevuje potřeba výzkumníků města debatovat o budoucnosti této subdisciplíny (viz debatu The Future of Urban Sociology, May, Perry 2005). S tím je spojeno také to, že vedle klasických textů, přehledových prací a výkladů z pohledu jiných autorů kniha pracuje i s poznatky o sociologii města jako o „sociálním poli“ (Bourdieu 1998), ve kterém se pohybovaly různé postavy, vznikaly a zanikaly instituce, navazovaly a přerušovaly se spolupráce (jak to popisuje např. Lannoy [2004]). V případě oddílu knihy, který pojednává o sociologii města v Československu, je snad nejvíce zřetelná snaha reflektovat podmínky, ve kterých práce vznikaly, a rozvinout také úvahy o tom, odkud a kam míří urbánní
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 16
7.12.2015 10:18:15
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 17
17
studia v tomto prostředí. Druhou inspirující diskusí, která rámovala celý projekt a odráží se i v pojetí knihy, je diskuse, která se rozvinula v reakci na práce Jennifer Robinson. Tato autorka (zejména Robinson 2003; 2006) totiž formulovala kritiku teorie města a urbánních studií, ve které ukazuje, nakolik je sdílené odborné vědění o městě (městě obecně), o které se mezinárodní komunita vědců opírá, ve skutečnosti odvozeno z výzkumu malého počtu měst západního světa a světových metropolí. Teorie města podle ní vykazuje omezení v tom, jak chápe město. Tato omezení vyplývají z limitovaného geografického záběru dosavadního výzkumu a také ze stereotypního zobrazování (pokud ne přímo z ignorování) měst mimo „západní svět“. Robinson a autoři a autorky, kteří její myšlenky dále rozvíjeli (např. Roy 2009; Edensor, Jayne [eds.] 2012; Bell, Jayne 2009; McFarlane 2010 a další) tak upozorňují na nutnost rozšířit záběr teorie města o zkušenosti dosud málo prozkoumaných měst, a reformulovat koncept města v urbánních studiích. Jak podrobně vysvětluje kapitola s názvem Je možná komparativní historie urbánních studií?, pojetí tohoto textu vychází ze snahy převést zmíněné kritické návrhy do reflexe toho, jak jsou psány a vyprávěny příběhy urbánních studií. To mimo jiné představuje úkol zahrnout při mapování historie a podoby vědění o městě poznatky, které se tvořily mimo angloamerické prostředí. Proto je Sociologie města 20. a 21. století napsaná s důrazem na výzkumy provedené v (post)socialistickém kontextu. Zařazením oddílu o historii a podobě urbánní sociologie v Československu do roku 1992 a v České republice dodnes, a zejména mapováním kontaktů mezi touto zdejší tvorbou a mezinárodními teoriemi a výzkumy města, se tak kniha snaží rozšířit vyprávění příběhu sociologie města (obecně) o poznatky, které čtenáři nejspíš nenajdou v knihách psaných v jiných jazycích. Kniha se tak snaží nabídnout pohled na sociologii města a na urbánní studia jako na vědu poznamenanou tím, že vznikala v různých částech světa a v různých historických obdobích. Také se snaží sledovat spojení a souvislosti – v podobě odkazování se, kritického promýšlení, vymezování se či následování myšlenek jiných –, které jsou viditelné mezi jednotlivými pracemi konkrétních autorů. Podstatné je, že tyto linky nacházíme nejen v různých obdobích historie disciplíny, ale také napříč jednotlivými kontexty a jazykovými oblastmi. Jasná propojení tak existují i mezi teorií a výzkumem města v Československu, ČSSR a České republice a mezinárodní produkcí. Jejich sledování a perspektiva inspirovaná projektem psaní a tvoření „kosmopolitních urbánních studií“
7.12.2015 10:18:15
(Robinson 2006) je inovací, kterou se kniha pokouší nabídnout k další debatě.
Co čtenáři a čtenářky v knize najdou a co už ne
Úvod
18
Kniha sestává z jedenácti hlavních kapitol. V první a druhé kapitole jsou představeny kořeny sociologie města ještě před jejím ustavením coby specifického oboru studia chicagskou školou. První kapitola uvádí autory a práce, které se věnovaly popisu a analýze života ve velkých městech v 19. století. Motivace autorů, jako byl Charles Booth nebo Friedrich Engels, ovšem měly charakter spíše „politický“ než vědecký (viz Choay 1965: 13–14). Přesto právě oni významně přispěli k rozvoji disciplíny tematicky, metodologicky i teoreticky. Jsou zde představeni jako výjimečné a vzájemně odlišné příklady tvůrců, jejichž postřehy, které pocházejí z druhé poloviny 19. století, ovlivnily mnohé další autory v následujících desetiletích. Druhá kapitola uvádí dnes již klasické texty sociologie města, které sice ještě nevznikaly pod touto hlavičkou, ale pozdější autoři je mezi klasiku sociologie města stabilně řadí. Práce Georga Simmela a Ferdinanda Tönniese se staly základními zdroji inspirace pro autory chicagské školy a jejich analýzu města a také byly již mnohokrát vykládány jinými autory. Proto jsou zde tyto práce, které tvoří kořeny sociologie města, představeny souběžně se sledováním toho, jak byly čteny pozdějšími teoretiky města, i toho, jak je vykládají jiní historikové a historičky sociologie města a urbánních studií. Je zajímavé, že současné výklady těchto klasiků skutečně nejsou jednotné. Třetí kapitola představuje chicagskou školu skrze čtení výběru z jejích ústředních textů. Čtvrtá kapitola se pak věnuje podrobně sociologii a teorii města v podání jednoho z chicagských sociologů – Louise Wirtha. Byl to právě Wirth, kdo rozvinul ústřední teorii města (urbanismu) na konci třicátých let 20. století. Představovala první systematickou teoretickou koncepci v sociologii města, stala se stimulem pro vznik mnoha dalších prací, a současně byla ostře kritizována v následujících desetiletích. Wirthova práce na poli sociologie je ovšem komplexní a pestrá. Zasluhuje si pozornost i kvůli tomu, že je skrze ni možné nahlédnout na chicagskou školu v celku, tedy jak na její empirické zkoumání Chicaga, tak na pokusy o tvorbu teorie, a nakonec také na přesahy akademické práce a na aplikace vědění v praxi, zejména v plánování měst. Pátá kapitola se věnuje
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 18
7.12.2015 10:18:15
Ferencuhova-Sociologie-mesta-140x200-sazba.indd 19
19
textům, které vznikly v reakci na chicagskou školu a posouvaly sociologii města skrze kritiku jejího přístupu. Zároveň mapuje vývoj této disciplíny od období jejího vzestupu na počátku 20. století do ústupu, ke kterému došlo v poválečném období. Kritiky chicagské školy stály u zrodu nové větve urbánních studií (nejen sociologie, ale také geografie) v poslední třetině 20. století. Šestá a sedmá kapitola proto mapují paradigmatický obrat, který přinesl příklon k politické ekonomii, a představují kritická urbánní studia. Šestá kapitola se soustředí na pokus ustavit novou, kritickou sociologii města v podání Raymonda Pahla, který se objevil na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, a neoweberiánský (Musil 2003) proud teorie města obecně. Sedmá kapitola je pak věnována specificky směrům, které jsou označovány za neomarxistickou větev urbánních studií, s důrazem na vliv Henriho Lefebvra, Manuela Castellse a Davida Harveyho. Na konci osmdesátých let nastal v urbánních studiích opět obrat a strukturalistické (Flanagan 2011: 370) teorie se staly předmětem kritiky ze strany „postmodernistů“. Osmá kapitola představuje dvě aktuální debaty v urbánních studiích, které, jak je zmíněno výše, rámují také celý text knihy. Sleduje, co pro sociologii města znamená postupující interdisciplinarita a potkávání mezi disciplínami v rámci urbánních studií. Následně uvažuje nad tím, jaké změny přináší do zkoumání a teorie města projekt „kosmopolitních urbánních studií“ (Robinson 2006). Zabývá se jednak proměnami koncepce komparativního výzkumu, jednak přenáší základní body kritiky do projektu sebereflexe v rámci psaní historie disciplíny. Nakonec vymezuje strategie komparativní a „kosmopolitní historie urbánních studií“, které se tato kniha ostatně také snaží alespoň do jisté míry naplňovat. Tři kapitoly zařazené do poslední části knihy se věnují představení sociologie města a urbánních studií v českém (československém) kontextu. Devátá kapitola mapuje historii a zrod sociologie města v Československu na začátku 20. století. Představuje stručnou historii disciplíny, aby pak podrobně uvedla práce Jiřího Musila jako jedné z hlavních postav sociologie města v Československu. Ukazuje, jak se v zaměření výzkumu a v jeho aplikované podobě odrážela doba, ve které práce vznikaly, a současně sleduje, jak se formovaly teoretické koncepce, které se vztahovaly specificky na prostředí socialistických zemí. Desátá kapitola pak představuje vývoj urbánních studií v České republice – a částečně na Slovensku – po roce 1989, ovšem v propojení a s odkazy na mezinárodní tvorbu věnovanou
7.12.2015 10:18:15