– – – – – – –
–
Funguje vzdělání jako výtah, který vynáší na vyšší příčky sociální hierarchie, nebo jde o nástroj, který sociální rozdíly konzervuje? Jak a v čem se proměňuje situace žen a mužů ve vzdělávání? Zaručuje ženám vyšší vzdělání lepší situaci na trhu práce? Jak se gender projevuje ve školní každodennosti? Lze směřování studujících do tzv. dívčích a chlapeckých oborů vnímat jako svobodnou volbu, anebo jde o strukturní jev? Mají na volbu dalšího vzdělání žáků a žákyň vliv úvahy o budoucí vlastní rodině? Směřují všechny dívky a chlapci na genderově „typické“ obory? Jak vypadá pracovní situace těch, kdo se rozhodli pro genderově netypické povolání? Kdo jsou mladí lidé, kteří nedělají genderově očekávatelné volby?
Doporučená cena 280 Kč
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230x10,7-obalka2.indd 1
L. Jarkovská, K. Lišková, I. Šmídová
Lucie Jarkovská Kateřina Lišková Iva Šmídová a kol. S genderem na trh
S genderem na trh
Kniha se věnuje vzdělávání a trhu práce, které zkoumá jako provázané systémy. Jádrem knihy je kvalitativní výzkum, provedený v rodinách a školách patnáctiletých dívek a chlapců, který je zasazen do kontextu současných českých a evropských výzkumů vzdělávacího systému a sféry placené práce se zaměřením na genderové aspekty. Výzkum se zabýval problémem rozhodování o střední škole a budoucím povolání dívek a chlapců na konci povinné školní docházky. Výzkumný tým analyzoval jejich očekávání, jejich vysněné školy a zaměstnání, volby, které skutečně udělali, i bariéry, které jim stojí v cestě, a způsoby jejich překonávání. Poznatky z výzkumu jsou ukotveny jak v sociologických teoriích akcentujících propojenost sociální struktury s jednáním jednotlivých aktérů a aktérek, tak ve feministických přístupech zdůrazňujících nutnost sociální změny směrem k rovné a spravedlivé společnosti.
Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých
EDICE STUDIE
11.10.2010 15:33:15
EDICE STUDIE
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 1
15.10.10 14:39
Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství (SLON) Luděk Brož, PhD. (Max-Planck-Institut für ethnologische Forschung, Halle/Saale) Prof. PhDr. Miloš Havelka, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Helena Kubátová, PhD. (Univerzita Palackého) Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. (Univerzita Karlova) PhDr. Jiří Šafr, PhD. (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Mgr. Zuzana Uhde (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.) Ing. Alena Vodáková, CSc.
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 2
15.10.10 14:39
S genderem na trh Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých Lucie Jarkovská, Kateřina Lišková, Iva Šmídová a kol.
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 3
15.10.10 14:39
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 4
15.10.10 14:39
Lucie Jarkovská Kateřina Lišková Iva Šmídová a kol.
S genderem na trh Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých
Praha–Brno 2010
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 5
15.10.10 14:39
klíčová slova: gender, vzdělávání, trh práce, Česká republika, výzkum kvalitativní Tato kniha byla vydána s podporou Grantové agentury České republiky v rámci výzkumného záměru „Volba vzdělání a anticipace šancí na pracovním trhu z genderové perspektivy“ (GA403/06/0067). Dílčí podporu čerpala jedna z autorek, Iva Šmídová, z výzkumného záměru „Reprodukce a integrace společnosti“ (MSM0021622408). Odborně posoudily doc. PhDr. Zuzana Kiczková, Ph.D., a PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.
Vydalo SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON) ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, Praha-Brno 2010. Vydání první. Copyright © Martina Hynková, Klára Janoušková, Lucie Jarkovská, Tomáš Katrňák, Kateřina Lišková, Iva Šmídová a Marie Valentová 2010 Copyright © 2010 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-7684-6 (online : pdf) (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 978-80-210-5297-0 (brožovaná vazba) (Masarykova univerzita. Brno) ISBN 978-80-7419-030-8 (brožovaná vazba) (Sociologickíé nakladatelství SLON. Praha)
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 6
15.10.10 14:39
Obsah
Úvod
9
LUCIE JARKOVSKÁ, KATEŘINA LIŠKOVÁ, IVA ŠMÍDOVÁ
I. 1.
Gender a vzdělání: standardní výklad a nové interpretace Genderové aspekty českého školství
17 18
LUCIE JARKOVSKÁ, KATEŘINA LIŠKOVÁ 2.
Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému
36
IVA ŠMÍDOVÁ, KLÁRA JANOUŠKOVÁ, TOMÁŠ KATRŇÁK 3.
Genderová segregace na trhu práce v kontextu segregace ve vzdělání v mezinárodním srovnání
63
MARIE VALENTOVÁ, IVA ŠMÍDOVÁ, TOMÁŠ KATRŇÁK 4.
Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda
80
MARTINA HYNKOVÁ
II. Rozhodování o střední škole: Analýza rozhovorů s patnáctiletými a jejich rodinami 5. Sekretářky a mechanici CNC strojů. Zn. svobodně: Šance na pracovním trhu a rodinná rozhodování
91 92
IVA ŠMÍDOVÁ 6.
Rodinu si nedělat: Práce a rodina v úvahách patnáctiletých
119
LUCIE JARKOVSKÁ 7.
Dělání a oddělávání genderu. Inkonzistentní volby školy u patnáctiletých dívek a chlapců
136
KATEŘINA LIŠKOVÁ
7
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 7
15.10.10 14:39
III. Dělání genderu ve škole i profesi: Případové studie 8. Školní třída pod genderovou lupou
151 152
LUCIE JARKOVSKÁ 9.
Řidička autobusu a zdravotní bratr: Prolamování genderových bariér ve sféře placené práce
179
KATEŘINA LIŠKOVÁ
O autorkách a autorech
198
Literatura
200
Přílohy Zvolené střední školy a obory komunikačních partnerů Zvolené stupně středoškolského vzdělání
216 216 217
Rejstřík
218
8
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 8
15.10.10 14:39
Úvod LUCIE JARKOVSKÁ, KATEŘINA LIŠKOVÁ, IVA ŠMÍDOVÁ
Tato kniha je výsledkem projektu, který byl zaměřen na provázanost pracovního trhu se systémem vzdělávání. Onu provázanost jsme zkoumaly v perspektivě patnáctiletých žákyň a žáků v době, kdy se rozhodovali pro střední školu a výhledově také pro svou budoucí profesi.1 Přetrvávající genderové nerovnosti na pracovním trhu jsou stále považovány za ústřední bariéry rovnosti žen a mužů ve společnosti. Od vzdělávacího systému se obecně očekává, že přispěje k vyrovnávání šancí; výzkumy ale ukazují, že hypotéza o vzdělávacím systému jako výtahu neplatí, respektive že genderové rozdíly nezmenšuje, ale naopak konzervuje. Instituce vzdělání podobně jako instituce pracovního trhu odrážejí genderovou strukturovanost společnosti a formují tak anticipace sociálních aktérek a aktérů. Ti tudíž ve své většině směřují na místa genderově příslušná, což ve vzdělání znamená oborovou (horizontální) segregaci a na trhu práce navíc segregaci vertikální. Považujeme za důležité zmínit, že ačkoli analyzujeme právě provázanost pracovního trhu a vzdělávání, nechceme přispět k dojmu, že veškerá výzkumná i sociálně politická snažení je třeba podřizovat ekonomickým zájmům. V poslední době se často setkáváme s tím, že projekty věnující se rovnosti žen a mužů na pracovním trhu, popřípadě i ve vzdělávání, čerpají legitimitu z přesvědčení, že genderová rovnost je efektivní a výhodná především pro ekonomický růst. Pokud tomu tak je, může to být pozitivní, ale my se domníváme, že genderovými nerovnostmi je třeba se zabývat a přispívat k jejich odstranění nikoli pouze z důvodů ekonomických, ale především kvůli akcentu na dodržování lidských práv, nediskriminaci a úsilí o zvyšování kvality života ve všech jeho souvislostech. V naší analýze jsme se řídily dvěma hlavními teoretickými přístupy k genderu, které je možné označit za strukturní a interakční a jež jsou spolu nerozpojitelně provázány. Gender tedy pojímáme jako princip projevují1 Projekt nesl název Volba vzdělání a anticipace šancí na pracovním trhu z genderové perspektivy a byl v letech 2006–2008 financován Grantovou agenturou ČR.
9
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 9
15.10.10 14:39
cí se v interakcích, strukturující život jedinců, skupin a společnosti, nikoli jako komplex esenciálních charakteristik individua. V pohledu strukturním je pro nás inspirující přístup Pierra Bourdieuho, který ukazuje gender jako součást habitu, který formuje a orientuje naše jednání a volby (Bourdieu 1998, 2000a). Genderový habitus strukturuje aspirace žen a mužů a informuje jejich praktický rozum, tedy jejich porozumění sociálnímu světu a tomu, co v něm mohou „rozumně“ očekávat. V tomto smyslu Bourdieu tvrdí, že „naděje se přizpůsobují vyhlídkám, aspirace možnostem“ (Bourdieu 2000a: 57). Genderový habitus nás tedy vede k genderově strukturovaným volbám, ačkoli neexistuje žádný formální systém příkazů a zákazů, a instituce, klíčové pro náš výzkum, tedy školství a trh práce, jsou manifestně otevřené všem bez rozdílu. V interakčním pohledu vycházíme z analýz West a Zimmermana zaměřených na dělání genderu (West a Zimmerman 2008). Autorská dvojice analyticky oddělila pohlaví, pohlavní kategorii a gender. Pohlaví je v tomto smyslu chápáno jako určené na základě sociálně schválených biologických kritérií klasifikace osob jako žen a mužů. Pohlavní kategorie funguje ve většině sociálních situací jako zástupce pohlaví a lidé jsou do ní zařazováni na základě identifikačních předvádění, která potvrzují příslušnost jedince buď ke kategorii muž, či ke kategorii žena. Konečně gender je činností, zvládáním situačního jednání v kontextu normativních očekávání spjatých s jednotlivými pohlavními kategoriemi. Gender tedy není možno chápat jako (neměnný) atribut jedince, ale jako dělání, jako aktivitu prováděnou v každodenních interakcích, jako osvědčování (či podlamování) přináležitosti jedince ke „své“ pohlavní kategorii. V tomto smyslu pracujeme v našich kvantitativních analýzách s pohlavní kategorií, která má právě dvě varianty, totiž „muž“ a „žena“. Ve statích, které vycházejí z kvalitativních částí našeho výzkumu, se zaměřujeme na interakční provádění genderu, a to jak při analýze etnografických zkoumání, tak hloubkových rozhovorů a focus groups. Jak pozorování interakcí, tak sociální výpovědi jejich aktérek a aktérů interpretujeme skrze koncept dělání genderu, jež je sociálně strukturované, ale které zároveň skýtá možnost sledovat, jestli a jak dochází k proměnám genderovaných vzorců. Ačkoli všechny texty vycházejí ze stejného teoretického rámce, každá z kapitol obsahuje vlastní teoretické ukotvení. To proto, že každá z autorek akcentuje jiné aspekty použitých konceptů, a také proto, aby bylo jednotlivé statě možné číst samostatně. * * * Kniha, kterou držíte v ruce, vychází z výzkumu Volba vzdělání a anticipace šancí na pracovním trhu z genderové perspektivy, který uskutečnil mezi roky 2006–2008 tým socioložek specializovaných na genderové analýzy Lu-
10
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 10
15.10.10 14:39
cie Jarkovská, Kateřina Lišková a Iva Šmídová. Do projektu byly zapojeny i další výzkumnice a výzkumník – Patricie Hanzlová koordinovala práce na výzkumu a aktivně se ho účastnila v prvních dvou letech, Martina Hynková převzala její místo administrativní koordinátorky v závěrečném roce. Během přípravy výzkumného projektu byla součástí týmu Kateřina Nedbálková, která pak odešla na rodičovskou dovolenou. Marie Valentová, Klára Janoušková a Tomáš Katrňák výrazně přispěli k řešení projektu sekundárními analýzami dostupných kvantitativních dat. Kateřina Machovcová a Libora Oates-Indruchová realizovaly doplňkové případové studie a celý projekt iniciovala Gerlinda Šmausová, která se do něj v prvních letech zapojila v roli konzultantky. Pavlína Binková svými korektorskými schopnostmi výrazně přispěla k jazykové kvalitě výsledných textů. Základ výzkumu tvoří hloubkové polostrukturované rozhovory, focus groups a analýza sekundárních dat. V rámci empirické části výzkumu jsme uskutečnily čtyřicet osm rozhovorů v rozmezí dvou let; první rozhovor proběhl v dubnu 2006, poslední pak v dubnu 2008. Komunikačními partnerkami a partnery byli především žačky a žáci tří brněnských základních škol a jejich rodiče, část rozhovorů jsme vedly s expertkami v oblasti kariérového poradenství. S žáky a žákyněmi a jejich rodiči jsme uskutečnily nejdříve hloubkové polostrukturované rozhovory. Rozhovory probíhaly v domácnostech dotazovaných, v kavárnách či v pracovně výzkumnice, a to od dubna 2006 do ledna 2007. Celkem bylo do výzkumu zapojeno dvacet dva patnáctiletých žaček a žáků, čtrnáct dívek a osm chlapců. Rozhovory s žákyněmi a žáky probíhaly za přítomnosti alespoň jednoho z rodičů. Vedly jsme tak devět rozhovorů s dcerou a matkou, jeden rozhovor se synem a matkou, jeden rozhovor s dcerou a otcem, dva rozhovory se synem a otcem, jeden rozhovor s dcerou a oběma rodiči, tři rozhovory se synem a oběma rodiči; dva rozhovory proběhly s jedním z rodičů bez přítomnosti dítěte. Výjimku tvořil rozhovor s žačkou, která žila u svého staršího bratra, jenž zastoupil rodiče, a rozhovor s dvojčaty a jejich oběma rodiči. Dále byly realizovány tři skupinové rozhovory, tzv. focus groups, které proběhly na každé ze škol s vybranými žákyněmi a žáky z výzkumného vzorku. První focus group, kterého se zúčastnila jedna dívka a dva chlapci, proběhl v březnu 2007, kdy již bylo známo rozhodnutí o (ne)přijetí žačky či žáka na vybranou střední školu. Druhý focus group za přítomnosti tří žaček a jednoho žáka proběhl rovněž v březnu 2007; poslední, třetí focus group, byl uskutečněn v červnu 2007 a zúčastnily se jej dvě žákyně a jeden žák. Chybějící informace o konečném výběru školy jsme získaly prostřednictvím doplňujících telefonických rozhovorů s rodiči žaček a žáků, kteří byli dotazováni na konečný výběr školy a spokojenost dětí s jejím výběrem. Ná-
11
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 11
15.10.10 14:39
slednou kvalitativní analýzu rozhovorů jsme prováděli prostřednictvím počítačového programu Atlas/ti, pro kvantitativní analýzu jsme použili program SPSS. Pět rozhovorů jsme vedly s expertkami kariérového poradenství. Sem patřil rozhovor se školní psycholožkou, s vyučující, která plní zároveň funkci výchovné poradkyně na vybrané základní škole, a rozhovor s vyučující odpovědnou za přijímací řízení a propagaci vybrané střední školy. Dále byl uskutečněn rozhovor s pracovnicí Informačního a poradenského střediska Úřadu práce (IPS ÚP) Brno a s pracovnicí Pedagogicko-psychologické poradny v Brně.2 Devět kapitol monografie3 zachycuje jednotlivé aspekty provázanosti pracovního trhu a vzdělávacího systému a jsou rozčleněny do tří oddílů. Oddíl Gender a vzdělání: standardní výklad a nové interpretace začíná kapitolou, ve které se autorky Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková zamýšlejí nad konceptuálním uchopením kategorie genderu a jeho aplikací ve výzkumech vzdělávání. Usilují o to, aby se předešlo na jedné straně zjednodušujícímu pojetí genderu jako univerzalizující kategorie, na straně druhé opačnému extrému, kterým je individualizace ignorující sociální struktury. Autorky tvrdí, že ačkoli se studentky navzájem v mnoha ohledech liší, jsou institucemi vzdělávacího systému serializovány jako ženy. Očekávají se od nich odlišné výsledky, odlišná motivace ke studiu, jejich výkon je odlišně hodnocen a předpokládá se jejich jiná profesní orientace než u studentů-mužů. Tato kapitola se zaměřuje na genderovou povahu vzdělávacích institucí, a to jak ve smyslu genderové segregace podle oboru a stupně vzdělání, tak na úrovni interakcí odehrávajících se v procesu výuky, při kterém dochází k připisování odlišné hodnoty a významu výkonům studentek a studentů. Autorky dokládají, že vzdělávání funguje jako sociální zdviž jinak pro muže a jinak pro ženy, a tudíž že při vysvětlování genderových nerovností ve vzdělávání a na pracovním trhu nevystačíme s vertikální segregací. V kapitole druhé Iva Šmídová, Klára Janoušková a Tomáš Katrňák interpretují relevantní sociální, ekonomické a demografické faktory, které se 2 Délka rozhovorů s žactvem a rodiči se nejčastěji pohybovala mezi třiceti a čtyřiceti minutami, délka rozhovorů s expertními pracovnicemi byla variabilnější – od dvaceti minut po dvě hodiny. Samotné přepisy rozhovorů s žákyněmi a žáky a jejich rodiči, včetně přepisů focus groups, dosáhly délky tři sta čtyřiceti dvou normostran, přepisy rozhovorů s expertními pracovnicemi představovaly dalších třicet pět normostran. 3 Kromě textů, jež se staly součástí této knihy, vzniklo během výzkumu ještě několik dalších studií. Iva Šmídová publikovala v Sociologickém časopise shrnutí kvantitativní části naší výzkumné práce (Šmídová 2009), Kateřina Machovcová představila výstupy své případové studie o genderovanosti vybraného podniku v časopise Sociální práce/Sociálna práca (Machovcová 2008) a studii genderové struktury univerzity Libory Oates-Indruchové jsme použily jako podpůrný nepublikovaný materiál.
12
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 12
15.10.10 14:39
podílejí na míře vzdělanostních aspirací dívek a chlapců. Zároveň mapují vzdělanostní segregaci, tedy faktory, jež se podílejí na reálné volbě typu střední školy. Tato kvantitativní sekundární analýza, založená na datech souboru PISA-L 2003, ukázala, že jakkoli jsou vertikální vzdělanostní aspirace (tedy postojová proměnná) dívek vyšší, zkoumané faktory neovlivňují odlišně směr ani velikost aspirací chlapců a dívek. Ovšem reálné jednání v podobě volby typu školy (s maturitou/bez maturity) znaky genderovanosti vzdělávacího a socializačního procesu nese. Dívčí volbu ovlivňuje dobré rodinné zázemí, zatímco pro chlapeckou volbu vzdělání s vyšší prestiží hraje silnou roli vzdělání otce. V kapitole třetí zkoumají Marie Valentová, Iva Šmídová a Tomáš Katrňák vztah mezi genderovou segregací v povolání a horizontální (oborovou) a vertikální (dle dosažené výše) genderovou segregací ve vzdělání. Situaci České republiky zasazují do kontextu dalších osmnácti evropských zemí, pro které byla k dispozici data z Evropského sociálního výzkumu (European Social Survey – ESS) z roku 2004. Text srovnává genderovou segregaci oborů povolání, která je v Evropě vyšší, s poněkud méně segregovaným systémem vzdělávání a poukazuje na souvislosti segmentace v těchto dvou systémech. Základním zjištěním analýzy je, že Česká republika obstojí v evropském srovnání v míře zkoumaných segregací. Analýza dále ukazuje, že míra genderové segregace v povolání je silněji navázána na horizontální segregaci ve vzdělání: to znamená, že dívky ve sledovaných zemích už dosahují stejné výše vzdělání jako chlapci, ale v jiných (tzv. ženských) oborech. U většiny zkoumaných zemí platí souvislost mezi vyšší mírou disparity mezi muži a ženami v různých kategoriích povolání a vyšší genderovou disparitou v různých oborech vzdělání. Jak u nás, tak v dalších evropských zemích se při detailnějším pohledu na míry segregace ukazuje, že stereotypní obsazování určitých sektorů trhu práce nebo oborů vzdělání ženami či muži je i nadále běžným jevem. Martina Hynková se ve čtvrté kapitole věnuje expertním institucím, které vstupují jako autority a informační zdroje aktérů do jejich rozhodování o volbě školy a budoucího povolání. Hynková nabízí základní přehled těchto organizací a postřehy z terénu, kterými komunikační partneři ve výzkumných rozhovorech tyto instituce charakterizovali jako vlivné či naopak neužitečné nebo které lze identifikovat jako genderované či genderově senzitivní. Pátou kapitolou vstupujeme do druhého oddílu, který obsahuje analýzu kvalitativního výzkumu realizovaného s patnáctiletými žákyněmi a žáky a jejich rodinami. V této části knihy, nazvané Rozhodování o střední škole: Analýza rozhovorů s patnáctiletými a jejich rodinami, Iva Šmídová v kapitole
13
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 13
15.10.10 14:39
páté tvrdí, že ačkoli demokratické společnosti zdůrazňují princip rovných šancí založených na posouzení individuálního výkonu aktérů a usilují o minimalizaci vlivu připsaných znaků, jako je pohlavní kategorie nebo sociální či etnický původ, na sociální mobilitu občanů, zůstává tato emancipace od připsaných sociálních charakteristik spíše snem než realitou. Komunikační partneři v našem výzkumu zdůrazňovali princip svobodné volby, když popisovali rozhodování o volbě školy a následné profese. Autorka však tento společenský i individuální důraz na svobodu v rozhodování v řadě ohledů problematizuje. Jedním z limitů svobodné volby je právě gender, neboť dívky a chlapci jsou směřováni a sami směřují do genderově stereotypních životních drah, spíše než by z nich vybočovali. Text se snaží porozumět tomu, jak mohou genderované volby existovat zároveň s vírou v individuální výkon. V kapitole šesté se Lucie Jarkovská věnuje analýze genderovanosti přemýšlení a fantazií o budoucím životě dívek a chlapců. Ukazuje, že do úvah dívek a chlapců vstupují v jiném poměru a s jinou závažností otázky rodiny a otázky hodnoty placené práce. Právě tyto představy patnáctiletých jsou jedním z důvodů, proč si žáci a žákyně devátých tříd volí další vzdělání směřující k genderově stereotypnímu povolání. V sedmé kapitole ukazuje Kateřina Lišková, že ačkoli většina sociálních aktérů dělá genderově čitelné volby typu vzdělání (a následně povolání), existují analyticky zajímavé, totiž genderově inkonzistentní volby. S využitím konceptu dělání genderu (West a Zimmerman) pojmenovává a nahlíží na inkonzistence mezi pohlavní kategorií osoby a jejím/jeho děláním genderu v kontextu volby střední školy. Sociální teorie očekává konsonanci mezi objektivními strukturami společnosti a strukturami, jež inkorporoval aktér (Bourdieu 1998, 2000a). Nekonzistentní způsob dělání genderu ale otevírá několik otázek: Existovala konsonance struktura-aktér v individuálních biografiích nekomplikovaně a od začátku? Jaké typy inkonzistencí můžeme identifikovat, a naopak v čem jsou aktéři genderově čitelní? Co znamenají identifikované inkonzistence pro tzv. oddělávání genderu? Lze tvrdit, že mizí význam genderu jako sociální kategorie, nebo se spíše proměňuje normativní obsah dělání genderu? Další kapitola otevírá oddíl zahrnující případové studie Dělání genderu ve škole i profesi. Tato osmá kapitola představuje vybrané výsledky etnografického výzkumu zaměřeného na (re)produkci genderu ve školní třídě, který zrealizovala Lucie Jarkovská. Gender je analyzován v souvislosti s kategoriemi, jakými jsou věk a etnicita/národnost. Ty představují další z re/ konstruovaných proměnných ovlivňujících sociální nerovnosti. Bývají často vnímány jako přirozený základ sociálních rozdílů a slouží jako legitimizace
14
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 14
15.10.10 14:39
nerovností. V textu autorka ukazuje, jak se tyto kategorie protínají a jak se jejich souhra projevuje v chování a strategiích různých sociálních aktérů a aktérek, žáků a žákyň, v rámci jejich interakce ve třídě. Poslední, devátá kapitola, nabízí text Kateřiny Liškové, která analyzovala pracovní kariéry, které nenaplňují genderově konvenční sociální vzorce, jež očekávají koherenci mezi charakterem povolání a pohlavní kategorií osoby, která povolání vykonává. Kvalitativní empirická studie se zaměřuje na dvě individuální case studies osob pracujících v genderově nepříslušném povolání a analyzuje je v kontextu diskuse o tom, zda sociální aktérky a aktéři „hrají“ gender podle kontextu, v němž se nacházejí, nebo zda existuje genderový habitus, který orientuje jednání napříč situacemi. Jakkoli bychom mohli očekávat, že právě na případech genderové inkoherence mezi osobou a jejím povoláním se ukáže rozvolňování genderových struktur, text argumentuje pro existenci inkorporovaného genderového habitu, tedy dispozic aktérů a aktérek jednat způsobem, který přispívá k reprodukci genderových symbolických pořádků. * * * Tématu žen a mužů ve vzdělání se v poslední době dostává zasloužené pozornosti ze strany české výzkumnické obce. Zabývat se ženami a muži, dívkami a chlapci však neznamená dělat genderovou analýzu. Důraz na gender, jenž je ústřední pro naše bádání, znamená, že v našem výzkumu nepouštíme ze zřetele sociální struktury, které se reprodukují skrze jednání sociálních aktérek a aktérů. Pouze takováto analýza může přispívat k prohloubení porozumění sociálním procesům a být tak podkladem pro promýšlení sociální změny.
15
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 15
15.10.10 14:39
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 16
15.10.10 14:39
Část I. Gender a vzdělání: standardní výklad a nové interpretace
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 17
15.10.10 14:39
Kapitola 1 Genderové aspekty českého školství4 LUCIE JARKOVSKÁ, KATEŘINA LIŠKOVÁ
Vzdělání jako nástroj emancipace? Vzdělávací systém bývá ve vztahu k sociálním nerovnostem vnímán jako nástroj emancipace umožňující vertikální sociální mobilitu. Obecně lze říci, že masové vzdělávání v demokratických společnostech představuje nástroj zvyšování životního standardu a emancipace společnosti jako celku, avšak detailnější analýza struktury školství odhaluje, že toto pravidlo se uplatňuje v některých sociálních skupinách lépe a v jiných jen velmi omezeně. Výzkumy ukazují, že představuje spíše selektivní mechanismus, který prostřednictvím přidělování oprávnění (výuční listy, maturita, VŠ diplom) k výkonu různě prestižních a různě finančně ohodnocených povolání třídní rozdíly petrifikuje (Bourdieu 1998, Bourdieu a Passeron 1977, Shavit a Blossfeld 1993). Tyto výzkumy se však zaměřují na reprodukci třídních nerovností, zkoumání nerovností genderových stojí na okraji jejich zájmu. Ukazuje se, že z hlediska dosaženého stupně se vzdělání žen stále zvyšuje a to nejen ve srovnání s minulostí; dosahují dokonce i vyšší vzdělanostní úrovně ve srovnání s muži v současnosti. To se však nijak neodráží na genderové struktuře společnosti, kde jsou ženy stále znevýhodněny. Tvrdíme, že na všech vzdělávacích stupních tvoří součást vzdělávání mechanismy (skryté kurikulum), které umísťují ženy na nižší společenské pozice (ve srovnání se stejně a často i méně vzdělanými muži). Tyto mechanismy směřují ženy k tomu, aby svůj nižší status akceptovaly a považovaly ho za přirozený a aby ho vnímaly jako samozřejmou součást své genderové identity. Stupeň vzdělání pak v procesu reprodukce genderových nerovností není rozhodující. Naopak, čím déle žena ve vzdělávacím systému setrvává a čím vyššího stupně vzdělání dosáhne, tím větší bude rozdíl mezi jejím sociálním postavením a postavením jejího stejně vzdělaného vrstevníka-muže. 4 Tato kapitola původně vyšla v Sociologickém časopise / Czech Sociological Review, 2008, Vol. 44, No. 4: 683–701.
18
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 18
15.10.10 14:39
Pokud by vzdělání fungovalo jednoduše jako mechanismus sociální mobility, jak je konvenčně pojímáno, pak by umožňovalo překonat askriptivní charakteristiky jedince, neboť by se řídilo podle výkonu, nikoli podle jejích/jeho připsaných znaků. Avšak mnohé výzkumy a mnozí teoretici a teoretičky ukazují, že princip meritokracie není zárukou demokratického ducha školství, ve kterém mají všichni stejnou šanci na úspěch, a v němž tak záleží jen na výkonu, který podají. Bourdieu a Passeron uvádějí, že školství absolventskými diplomy jen potvrzuje výsadní postavení elit (Bourdieu a Passeron 1977). Ulrich Beck upozorňuje na fakt, že ve společnostech s masovými vzdělávacími systémy v současnosti dochází k tomu, že vzdělanostní kvalifikační kritéria pro profesně výhodné pozice splňuje tak velké množství kandidátů, že kritéria selekce, jakými jsou pohlaví, etnicita a náboženské smýšlení, která měla být původně vzděláním překonána, nabývají na novém významu. Při výběru mezi formálně stejně kvalifikovanými kandidáty se tyto kategorie znovu uplatňují a unikají tlakům nutícím ke zdůvodnění (Beck 2004: 249). Dobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře dobrého zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou ty správné klíče teprve (podle libovolných pravidel) rozdělovány (Beck 2004: 246). Avšak tento Beckův argument neznamená, že by školství už nebylo významným tématem v rámci studia sociálních nerovností; mnohé mechanismy reprodukce je stále možné pozorovat i přímo ve vzdělávacím systému a v žádném případě nelze vzdělávání v analýzách sociální stratifikace opomenout. Mezinárodní srovnávací projekty ukázaly, že český vzdělávací systém je velmi selektivní a že vzdělanostní nerovnosti se v České republice reprodukují silněji než ve vyspělém světě (Matějů a Straková 2006). Tyto výzkumy se zpravidla zaměřují na souvislost mezi sociálním zázemím dětí na jedné straně a jejich školním výkonem a dosaženým vzděláním na straně druhé. Ve středu jejich zájmu stojí otázka, zda současný vzdělávací systém přispívá ke vzestupné sociální mobilitě, či zda spíše reprodukuje nerovnosti.
Nerovnosti ve vzdělávání Rozdílnost je inherentní součástí vzdělávání: studující disponují různým nadáním, volí si různé studijní směry, setrvávají ve vzdělávacím procesu různý počet let, děti ve škole dostávají různé známky. Současná podoba vzdělávacích systémů do značné míry stojí na explicitních principech soutěže, a tím pádem na implicitní selektivitě, která se má opírat o ideu meritokracie. Meritokracie se však v praxi uplatňuje problematicky, neboť kritéria hodnocení jsou konstruována tak, že jedince určitých sociálních charakte-
19
Jarkovska-Liskova-Smidova-S-genderem-na-trh-150x230-sazba.indd 19
15.10.10 14:39