Role speciálního pedagoga
v podpoře osob se zrakovým postižením
Veronika Růžičková a kolektiv
Olomouc 2026
Autoři:
Mgr. et Bc. Veronika Růžičková, Ph.D.1
Mgr. Gabriela Špinarová, Ph.D.1
Mgr. Veronika Vachalová, Ph.D.1
Mgr. Kryštof Coufal1
Mgr. Lenka Hovorková1
Mgr. Lucie Trávníčková1
Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D.1
1 Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Tato publikace vznikla v rámci řešení projektu IGA_PdF_2025_028 Podpora osob s těžkým zrakovým postižením prostřednictvím speciálního pedagoga - tyflopeda
Recenzenti:
PhDr. Kateřina Kroupová, Ph.D. doc. PaedDr. Jana Lopúchová, Ph.D.
Vydala a vytiskla Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 8, 771 47 Olomouc, pro Ústav speciálněpedagogických studií.
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může se zakládat občanskoprávní, správněprávní popřípadě trestněprávní odpovědnost.
Některé obrazové přílohy byly vytvořeny jako autorské ilustrace s využitím generativních nástrojů umělé inteligence. Autoři nesou plnou odpovědnost za jejich obsah; inspirační zdroje jsou uvedeny u jednotlivých obrázků.
1. vydání
Olomouc 2026
© Veronika Růžičková, Gabriela Špinarová, Veronika Vachalová, Kryštof Coufal, Lenka Hovorková, Lucie Trávníčková, Petra Jurkovičová, 2026
© Univerzita Palackého v Olomouci, 2026
ISBN 978-80-244-6733-7 (print)
ISBN 978-80-244-6734-4 (online: iPDF)
Obsah
12
Speciální pedagog poskytující podporu osobám se zrakovým postižením
14 Role jednotlivých odborných profesí
14
14
Speciální pedagog - tyfloped ve školním prostředí
Speciální pedagog – tyfloped v poradenském prostředí
15 Kompetence tyflopeda ve školním prostředí
16 Instruktor prostorové orientace a samostatného pohybu
17
Zrakový terapeut
18 Další uplatnění tyflopedů / oftalmopedů
21 Výzkumné šetření - problematika tyflopedů v praxi
21 Role speciálního pedagoga – tyflopeda v resortní praxi
22 Hlavní výzkumná zjištění
23 Role zrakového terapeuta v poradenské praxi
23 Hlavní výzkumná zjištění
25 Zraková terapie a zraková stimulace
25 Zraková terapie
26 Zraková terapie v zahraničí (Low Vision Therapy)
28 Zraková terapie v kontextu výchovně-vzdělávacího procesu
30 Zraková terapie jako forma dlouhodobé podpory
31 Funkční vyšetření zraku
32 Průběh funkčního vyšetření zraku
34 Zraková stimulace
35 Zásady zrakové stimulace
37 Pasivní a aktivní zraková stimulace
40 Hračky a pomůcky
44 Terapie poruch binokulárního vidění: přístupy
pleoptiky a ortoptiky
45 Pleoptika
45 Pasivní pleoptická léčba
47 Aktivní pleoptická léčba
51 Ortoptika
51 Cvičení a přístrojová terapie
55 Další pomůcky a cvičení
59 Pleopticko-ortoptická cvičení v domácím prostředí
60 Zraková hygiena
61 Podstatné zásady a kroky zrakové hygieny
66 Kompenzační pomůcky
66 Pomůcky určené pro vzdělávací proces
68 Kompenzační pomůcky pro děti a žáky se ZP na něž lze získat finanční prostředky na základě Doporučení ke vzdělávání
68 Kompenzační pomůcky
70 Speciální učebnice a pomůcky
75 Softwarové a IT vybavení
81 Výzkumné šetření - kompenzační pomůcky v praxi
81 Kompenzační pomůcky v prostředí domovů pro osoby se zrakovým postižením
82 Hlavní výzkumná zjištění
84 Závěr
86 Literatura
93 Příloha č. 1 – Seznam kompenzačních pomůcek
105 Příloha č. 2 – Pleopticko-ortoptická cvičení – pracovní listy
Shrnutí
Monografie Role speciálního pedagoga v podpoře osob se zrakovým postižením se zaměřuje na komplexní vymezení profesní role speciálního pedagoga – tyflopeda v současném systému podpory osob se zrakovým postižením v České republice. Publikace propojuje teoretická východiska, legislativní rámec, přehled odborných profesí a empirická zjištění z praxe s cílem postihnout mezioborový charakter této specializace napříč školstvím, zdravotnictvím a sociálními službami.
První část monografie se věnuje vymezení tyflopedie jako tradiční oblasti speciální pedagogiky, popisu profesních rolí tyflopeda, instruktora prostorové orientace a samostatného pohybu, zrakového terapeuta a dalších navazujících odborností. Zvláštní pozornost je věnována působení tyflopeda ve školním prostředí, školských poradenských zařízeních a sociálních službách, včetně detailního rozpracování kompetencí a náplně práce v jednotlivých resortech.
Druhá část publikace se zaměřuje na oblast zrakové terapie a zrakové stimulace jako vzájemně provázaných forem podpory zrakových funkcí. Text přibližuje jejich teoretická východiska, metodické principy, průběh funkčního vyšetření zraku a možnosti uplatnění v různých vývojových obdobích. Samostatná pozornost je věnována zahraničním přístupům k low vision therapy, které slouží jako inspirace pro českou praxi.
Třetí a čtvrtá část monografie rozpracovávají problematiku pleoptiky a ortoptiky, zrakové hygieny a využívání kompenzačních pomůcek ve vzdělávacím procesu. Publikace zde zdůrazňuje význam funkčního přístupu, individualizace intervence a mezioborové spolupráce při podpoře osob se zrakovým postižením.
Součástí monografie je rovněž empirické výzkumné šetření realizované formou kvalitativních rozhovorů se speciálními pedagogy – tyflopedy a zrakovými terapeuty působícími v různých resortech. Výsledky výzkumu potvrzují vysokou míru adaptability profese, její mezioborový přesah a klíčovou roli v systému podpory osob se zrakovým postižením napříč věkem i životními situacemi.
Publikace je určena odborníkům z oblasti speciální pedagogiky, školského poradenství, zdravotnictví a sociálních služeb, stejně jako studentům a dalším profesím podílejícím se na podpoře osob se zrakovým postižením. Monografie přináší ucelený pohled na současné pojetí profese tyflopeda a zdůrazňuje jeho nezastupitelnou roli v moderním multidisciplinárním systému péče a vzdělávání.
Summary
The monograph The Role of the Special Education Teacher in Supporting Individuals with Visual Impairment focuses on a comprehensive conceptualization of the professional role of the special education teacher specialising in visual impairment (tyfloped) within the current system of support for individuals with visual impairment in the Czech Republic. The publication integrates theoretical foundations, legislative frameworks, an overview of professional roles, and empirical findings from practice, highlighting the interdisciplinary nature of this profession across education, healthcare, and social services.
The first part of the monograph defines typhlopedagogy as a traditional field of special education and outlines the professional roles of the tyfloped, orientation and mobility instructor, vision therapist, and other related specialists. Particular attention is paid to the role of the tyfloped in school settings, educational counselling services, and social services, including a detailed description of competencies and professional responsibilities in individual sectors.
The second part addresses visual therapy and visual stimulation as interconnected forms of support for visual functions. It presents their theoretical foundations, methodological principles, the process of functional vision assessment, and possibilities for application across different developmental stages. A separate section focuses on international approaches to low vision therapy, which serve as an important source of inspiration for Czech professional practice.
The third and fourth parts of the monograph explore pleoptics and orthoptics, visual hygiene, and the use of assistive and compensatory devices in the educational process. Emphasis is placed on a functional approach, individualisation of interventions, and interdisciplinary collaboration in supporting individuals with visual impairment.
The monograph also includes an empirical qualitative study based on interviews with special education teachers specialising in visual impairment and vision therapists working across different sectors. The findings confirm the high adaptability of the profession, its interdisciplinary overlap, and its key role in supporting individuals with visual impairment across the lifespan and in diverse life situations.
The publication is intended for professionals in special education, educational counselling, healthcare, and social services, as well as for students and other professionals involved in supporting individuals with visual impairment. It offers a comprehensive perspective on the contemporary role of the tyfloped and emphasises its indispensable position within a modern, multidisciplinary system of care and education.
Autoři publikace
Autorský kolektiv je složen z akademických pracovníků Univerzity Palackého v Olomouci z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP.
Mgr. et Bc. Veronika Růžičková, Ph.D.
je speciální pedagožka a tyflopedka s dlouholetou praxí v oblasti podpory osob se zrakovým postižením. Působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zraková terapeutka v oftalmologické ambulanci, instruktor prostorové orientace a speciální pedagog ve speciálněpedagogickém centru pro osoby se zrakovým postižením. Ve své odborné a výzkumné činnosti se zaměřuje na rozvoj prostorové orientace a samostatnosti osob se zrakovým postižením s využitím moderních technologií, 3D modelů a audio-taktilních pomůcek. Je hlavní řešitelkou i spoluřešitelkou řady výzkumných a aplikačních projektů (např. TAČR, FRVŠ, IGA) a autorkou či spoluautorkou odborných publikací v oblasti speciální pedagogiky se zaměřením na osoby s těžkým zrakovým postižením.
Mgr. Gabriela Špinarová, Ph.D. působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své akademické i výzkumné činnosti se zaměřuje na problematiku speciální pedagogiky se zaměřením na osoby se zrakovým postižením. Současně působí v praxi jako speciální pedagog – tyfloped ve speciálněpedagogickém centru pro osoby se zrakovým postižením, kde se podílí na diagnostické, poradenské a intervenční činnosti. Ve své odborné činnosti se věnuje rovněž využívání inovativních didaktických a technických prostředků ve vzdělávání.
Mgr. Veronika Vachalová, Ph.D. působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve svém výzkumném zaměření se specializuje na problematiku osob se zrakovým postižením, současně se věnuje také oblasti sluchového postižení. V praxi pracuje ve speciálněpedagogickém centru jako speciální pedagog – tyfloped. Jako členka projektového týmu se podílela zejména na realizaci výzkumného šetření a na tvorbě publikačních výstupů, včetně odborné monografie.
Mgr. Kryštof Coufal se v rámci doktorského studia zaměřuje na problematiku technických kompenzačních pomůcek pro osoby se zrakovým postižením a na oblast prostorové orientace a samostatného pohybu. Současně působí jako speciální pedagog – tyfloped v pedagogicko-psychologické poradně a ve speciálněpedagogickém centru Olomouckého kraje, konkrétně ve speciálněpedagogickém centru pro osoby se zrakovým postižením v Olomouci. Ve své odborné činnosti propojuje teoretická východiska s praktickými zkušenostmi z poradenské praxe.
Mgr. Lenka Hovorková se v rámci doktorského studia na Univerzitě Palackého v Olomouci věnuje výzkumu v oblasti speciální pedagogiky se zaměřením na inkluzi osob se zrakovým postižením a jejich žité zkušenosti. Okrajově se zabývá také problematikou prostorové orientace osob se zrakovým postižením a tvorbou individualizovaných vzdělávacích materiálů. Praktické zkušenosti s podporou dětí se zrakovým postižením získala v oblasti rané péče. Vedle akademického působení pracuje jako vedoucí školního poradenského pracoviště na základní škole.
Mgr. Lucie Trávníčková se ve svém doktorském studiu na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zaměřuje na výzkum kvality života osob se zrakovým postižením. V rámci své akademické činnosti se věnuje rovněž psychopedii. Ve své práci zúročuje praktické zkušenosti získané při působení jako speciální pedagog na základní škole a ve speciálněpedagogickém centru.
Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D.
je speciální pedagožka a psychoterapeutka, která dlouhodobě působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své akademické a výzkumné činnosti se zaměřuje zejména na metodologická řešení výzkumů, kde často působí jako spoluřešitelka a metodička. V teorii i praxi se věnuje tématům komunikace, podpory a řešení krizových situací, která rozvíjí v poradenské, terapeutické a supervizní praxi. Je spoluautorkou odborných publikací a článků v oblasti speciálněpedagogického poradenství a podpůrné komunikace.
Osoby se zrakovým postižením jsou jednou z minorit osob se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a stejně tak osobami se zdravotním postižením. Za osobu se zrakovým postižením považujeme tu osobu, které korekce (optická, medikamentózní, chirurgická či systémová) již nepomáhá při vykonávání běžných denních činností natolik, aby mohly být vykonávány běžným způsobem.
Ačkoli mluvíme o minoritě, čísla ukazují závažnost neléčených poruch. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO, 2024) lze konstatovat, že v roce 2024 má diagnostikovanou poruchu vidění na blízko či na dálku přibližně 2,2 miliardy lidí, přičemž asi 1 miliardu z těchto případů lze považovat za potenciálně léčitelné nebo preventabilní.
Z výše zmíněného počtu osob se zrakovou vadou je 43,3 milionu osob označeno za nevidomé a přibližně 295 milionů osob má střední až těžké zrakové postižení (MSVI) (Frontiers in Public Health, 2025). Mezi hlavní příčiny zrakového postižení celosvětově patří katarakta (šedý zákal), která je zodpovědná za cca 51 % celosvětové slepoty, dále nekorigované refrakční vady, glaukom, diabetická retinopatie a věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD).
Podle údajů odborných zdrojů je v České republice přibližně 100 000 osob se zrakovým postižením, z toho okolo 10 000 osob klasifikovaných jako těžce zrakově postižených nebo nevidomých. V některých odhadech, zejména podle zpravodaje z praxe (např. Tyfloservis, n.d.), mohou počty zcela nevidomých dosahovat až 20 000 osob. Přesné statistiky nejsou k dispozici, neboť chybí centrální evidenční systém (Okamžik, n.d.; Radiožurnál, n.d.). Mezi nejčastější příčiny ztráty zraku či jeho závažného omezení v ČR jsou zařazeny VPMD, glaukom a diabetická retinopatie. V dětském věku se jedná zejména o juvenilní kataraktu (Lexum, n.d.; Oční klinika JL, n.d.; Glaukom.cz, n.d.).
Osoby se zrakovým postižením nepředstavují homogenní skupinu, ale vyznačují se značnou variabilitou, která se odráží v individuálních potřebách, schopnostech a míře funkční kompenzace zrakového deficitu. Tato vnitřní heterogenita je předmětem odborného členění, jež vychází z potřeb profesionálů v oblasti speciální pedagogiky, oftalmologie, rehabilitace a souvisejících oblastí.
Z pohledu speciálněpedagogické praxe je možné osoby se zrakovým postižením členit podle různých kritérií: věku (děti, dospělí, senioři), doby vzniku postižení (vrozené × získané), etiologie (organické × funkční poruchy), stupně a typu zrakového postižení (např. poruchy ostrosti, zorného pole, barvocitu, binokulárního vidění) a délky jeho trvání (krátkodobé, dlouhodobé, recidivující).
Vedle těchto hledisek se v českém prostředí běžně používají i standardizované klasifikace WHO, oftalmologická kritéria, klasifikace pro potřeby školských poradenských zařízení a sportovní klasifikace (např. dle pravidel IBSA). Světová zdravotnická organizace (WHO, 2019) klasifikuje zrakové postižení podle zrakové ostrosti na lepším oku s nejlepší možnou korekcí. Tento systém je standardizovaný a slouží k celosvětovému sledování zrakových vad.
Za osobu se zrakovým postižením je v souladu s touto klasifikací považován každý, jehož zraková ostrost nepřesahuje 6/18 (0,3), nebo jehož zorné pole je zúžené pod 20°. Nová Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-11 (ICD-11) přijatá WHO v roce 2019 (v platnosti od roku 2022, v ČR zatím neúčinná) přináší několik změn: – zohledňuje funkční dopad postižení (např. na orientaci, komunikaci, mobilitu), – reflektuje technické pomůcky (např. čtecí zařízení, zvětšovací technologie), – upřesňuje stupně slepoty a poruchy zorného pole, – a umožňuje kombinaci etiologického a funkčního kódování (např. „makulární degenerace – těžká ztráta zraku“).
Tyto změny přispívají k přesnějšímu určení typu postižení a k lepší návaznosti na intervence v oblasti vzdělávání, sociálních služeb i zdravotnické péče.