ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH TOKŮ
Radoslav Škapa Alena Klapalová
Radoslav Škapa – Alena Klapalová
Řízení zpětných toků je v současnosti považováno za jednu z klíčových kompetencí managementu dodavatelsko-odběratelských řetězců. Zpětné toky představují významnou součást podnikových procesů a týkají se každého podniku či organizace. Vnímání významu a dopadu zpětných toků na řízení a existenci podniků je ovšem u manažerů značně různé. V mnoha modelech zajištění úspěšnosti, v přístupech a praktikách podporujících konkurenceschopnost podniků nejsou zpětné toky zakomponovány a toto opomíjení zpětných toků v uvedených přístupech a modelech trvá dodnes. Přitom nevyužívat toky znehodnocených, fyzicky či morálně zastaralých výrobků, obalů a reklamovaného zboží (příklady, které patří mezi typické představitele obsahu zpětných toků) neznamená ztrátu pouze pro společnost jako celek kvůli ekologickým dopadům, ale pochopitelně také pro jednotlivé podniky. Tato kniha přináší výsledky několikaletého empirického výzkumu autorů zaměřeného na přístup českých podniků k řízení zpětných toků, a to z hlediska vnímání potenciální hodnoty z těchto toků. Přispívá také k budování teoretické báze řízení zpětných toků v českém prostředí. Obsahuje množství pojmů vážících se ke zpětným tokům v určitém relativně uceleném rámci a nabízí čtenářům poprvé i české významy.
M A S A RY KOVA U N I V E R Z I TA
Radoslav RadoslavŠkapa Škapa––Alena AlenaKlapalová Klapalová
ŘÍZENÍ ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH ZPĚTNÝCH TOKŮ TOKŮ
Knihu recenzoval: doc. Ing. Roman Bobรกk, Ph.D.
Radoslav Škapa Alena Klapalová
MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA BRNO 2011
Citace: ŠKAPA Radoslav – KLAPALOVÁ, Alena. Řízení zpětných toků. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2011, 105 s. ISBN 978-80-210-5691-6. DOI 10.5817/CZ.MUNI.M210-5691-2011
Copyright ©2011 Masarykova univerzita Copyright © 2011 Radoslav Škapa, Alena Klapalová Layout © 2011 Eva Lufferová ISBN 978-80-210-6228-3 ISBN 978-80-210-5691-6 (brož. vaz.) DOI 10.5817/CZ.MUNI.M210-5691-2011
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................... 7 1. VYMEZENÍ ZPċTNÝCH TOKģ ....................................................... 11 1.1 1.2 1.3
Historie Ĝízení zpČtných tokĤ .............................................................. 13 Definice Ĝízení zpČtných tokĤ ............................................................. 14 Obsah zpČtných tokĤ.......................................................................... 19
2 ěÍZENÍ ZPċTNÝCH TOKģ ............................................................. 21 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9
Prvky Ĝízení zpČtných tokĤ ................................................................. 21 Plánování zpČtných tokĤ a zdroje podniku......................................... 22 Procesy a aktivity v rámci Ĝízení zpČtných tokĤ a tvorba hodnoty...... 23 ěízení zpČtných tokĤ a životní cyklus produktu ................................. 27 ěízení zpČtných tokĤ a Supply Chain Management .......................... 29 AktéĜi Ĝízení zpČtných tokĤ ................................................................. 34 Hybné síly (dĤvody) a bariéry Ĝízení zpČtných tokĤ ........................... 37 Specifika Ĝízení zpČtných tokĤ............................................................ 42 MČĜení hodnoty ve zpČtných tocích.................................................... 44
3 ěÍZENÍ ZPċTNÝCH TOKģ – EMPIRICKÉ ŠETěENÍ ..................... 51 3.1 3.2 3.3
Motivace, charakter a cíl výzkumu ..................................................... 51 Metodika výzkumu.............................................................................. 52 Analýza výsledkĤ................................................................................ 55
ZÁVċR................................................................................................... 79 SUMMARY ............................................................................................ 83 SEZNAM LITERATURY ........................................................................ 87 SEZNAM TABULEK .............................................................................. 93 SEZNAM GRAFģ .................................................................................. 94 SEZNAM OBRÁZKģ ............................................................................. 95 PěÍLOHA: DOTAZNÍK........................................................................... 97
5
ÚVOD ěízení zpČtných tokĤ je v souþasnosti považováno za jednu z klíþových kompetencí managementu dodavatelsko-odbČratelských ĜetČzcĤ (De Brito, 2003). ZpČtné toky pĜedstavují ménČ þi více významnou souþást podnikových procesĤ a týkají se každého podniku þi organizace. Vnímání významu a dopadu zpČtných tokĤ na Ĝízení a existenci podnikĤ je ovšem u manažerĤ znaþnČ rĤzné. Pokud abstrahujeme od podnikĤ, pro které jsou zpČtné toky jádrem podnikatelské þinnosti, nČkteré podniky zpČtné toky až na nezbytné minimum ignorují, jiné si postupnČ uvČdomují možnosti, které jim tyto toky skýtají, a existují také podniky, které zpČtné procesy považují za strategicky významné (Li, 2007) a mohou zastupovat konkurenþní výhodu na trhu, resp. vést k dlouhotrvající konkurenceschopnosti dodavatelského ĜetČzce (Mollenkopf a Closs, 2005). Pro nČkterá odvČtví mohou být dokonce zpČtné toky kritické pro konkurenceschopnost a úspČšnost (Rogers a Tibben-Lembke, 1998). Proaktivní pĜístup k zpČtným tokĤm mají vČtšinou podniky, které si uvČdomily hodnotu, jež mohou získat z tČchto tokĤ (De Brito a Dekker, 2003). Zájem o zpČtné toky mezi praktiky i teoretiky se zvyšuje až v 80. letech 20. století (De Brito a kol., 2003). RovnČž i zvýšená pozornost vČnovaná hodnotČ vznikající v dopĜedních tocích spadá do této doby. Navzdory této þasové shodČ je potĜeba upozornit na následující rozpor: V mnoha modelech zajištČní úspČšnosti, v pĜístupech a praktikách podporujících konkurenceschopnost podnikĤ (viz napĜ. modely procesního managementu, EFQM, Balanced Scorecard aj.) právČ z uvedeného období nejsou zpČtné toky – na rozdíl od hodnoty – zakomponovány a toto opomíjení zpČtných tokĤ v uvedených pĜístupech a modelech trvá dodnes. PĜitom nevyužívat toky znehodnocených, fyzicky þi morálnČ zastaralých výrobkĤ, obalĤ a reklamovaného zboží (pĜíklady, které patĜí mezi typické pĜedstavitele obsahu zpČtných tokĤ) neznamená ztrátu pouze pro spoleþnost jako celek kvĤli ekologickým dopadĤm, ale pochopitelnČ také pro jednotlivé podniky. ZbyteþnČ tak pĜicházejí o možnost snížit své náklady napĜ. tím, že použijí funkþní souþástky starých výrobkĤ v nové produkci (typicky napĜ. kanceláĜské kopírky), nebo tím, že ušetĜí na stále se zvyšujících poplatcích za skládkování. Máme-li doložit ekonomický význam zpČtných tokĤ pomocí þísel, nabízí se vícero možností. Vedle národních statistik o recyklacích a vývoji odpadĤ (což by byl nepĜímý ukazatel) mĤžeme použít závČry z marketingových studií o zájmu spotĜebitelĤ o nákup použitých, opravených þi upgradovaných výrobkĤ. Vedle toho mĤže marketing mČĜit dĤležitost zpČtných tokĤ z environmentálního a sociálního aspektu: zda a jak je nákupní chování ovlivnČno informací, že daný podnik je aktivní ve spoleþenské odpovČdnosti, konkrétnČ aktivitách 7
souvisejících se zpracováním svých starých výrobkĤ (recyklace, opravy, poskytnutí charitČ). ExaktnČjší informace o významu zpČtných tokĤ a ekonomické stránce jejich hodnoty získáme ze studií, které se zamČĜují na reverzní logistiku. Dále citované práce v této monografii pĜinášejí odhady nákladĤ na reverzní logistiku a její efekt na hospodaĜení. Problémem, na který musíme upozornit a který dále ovlivĖuje získané konkrétní hodnoty, je nejednota v pĜedmČtu tČchto výzkumĤ a tím v pĜedkládaných závČrech, daná mimo jiné také nejednotou výkladu pojmu „zpČtné toky“, souvisejícího s šíĜí, pĜípadnČ i konkretizací obsahu zpČtných tokĤ. NejþastČji používaným synonymem je pojem „reverzní logistika“, která se v literatuĜe používá ve tĜech významech, odlišujících se zmiĖovanou šíĜí zábČru (viz text v Kap. þ. 1). Jako pĜíklad ekonomické stránky existence zpČtných tokĤ lze uvést odhad „Reverse Logistics Executive Council“ (Meyer, 1999), podle nČjž již v roce 1999 náklady pĜipadající na zpČtnou logistiku v USA þinily pĤl procenta národního produktu (35 miliard dolarĤ v nákladech amerických spoleþností). Dodejme, že v USA koncem 90. let pĜevládal užší pohled na zpČtnou logistiku (blíže viz Kap. þ. 1), proto i tento odhad bude podhodnocený. Navíc jen stČží lze oþekávat, že by se tyto náklady v prĤbČhu uplynulých let výraznČ snížily. Na druhou stranu, zmiĖovaná hodnota mĤže mít podobu úspory nákladĤ (napĜíklad o 40–60% nižší náklady na výrobu nových produktĤ, pokud þást vstupĤ není z nových materiálĤ a souþástek, ale z již použitých) (Dowlatshahi, 2000), opakovaných nákupĤ, zvýšené hodnoty znaþky apod. ZpČtné toky zahrnují vícero typĤ tokĤ – surovinových, materiálových, produktových, obalových, informaþních, finanþních – a jsou tedy zdrojem rĤzných typĤ hodnot. ěízení zpČtných tokĤ zahrnuje všechny aktivity vztažené ke zpČtným tokĤm vþetnČ reverzní logistiky, efektivní kontroly vstupĤ a také snahy o snižování zpČtných tokĤ. Realizace zpČtných tokĤ probíhá jednak prostĜednictvím interních procesĤ v podniku, nicménČ jejich podstatná þást se uskuteþĖuje v rámci tzv. dodavatelsko-odbČratelských vztahĤ jako souþást logistických þinností, resp. Supply Chain Managementu. PotĜebný je proto holistický pĜístup k managementu zpČtných tokĤ – úspČšné Ĝízení zpČtných tokĤ vedoucí k získání hodnoty pro podniky a organizace pĜedstavující jednotlivé souþásti þi þlánky je nároþným a komplexním manažerským úkolem. DĤležité je také poznání a uvČdomČní si rĤzných dĤvodĤ vzniku zpČtných tokĤ, protože ty mohou vystupovat jednak jako bariéry úspČšnosti podnikĤ, jenž je potĜebné manažersky zvládnout, a jednak jako pĜíležitosti, resp. hybné síly, které je zase potĜebné managementem využít. PĜedkládaná monografie si klade za cíl prezentovat þást výsledkĤ nČkolikaletého empirického výzkumu autorĤ zamČĜeného na pĜístup þeských podnikĤ k Ĝízení zpČtných tokĤ a to z hlediska vnímání potenciální hodnoty z tČchto tokĤ. Vedle 8
toho pĜedkládá výsledek zmapování dosavadních poznatkĤ v této problematice týkající se vybraných oblastí Ĝízení zpČtných tokĤ. Výsledky uvedené v této monografii pĜedstavují startovací bod pro extenzivnČjší empirický výzkum zacílený na reálnou praxi Ĝízení zpČtných tokĤ v ýeské republice. Druhým cílem monografie je obohatit poznatky a pĜispČt k budování teoretické báze Ĝízení zpČtných tokĤ alespoĖ v rámci þeského prostĜedí. Podle názoru autorĤ podepĜeného mimo jiné také empirickým výzkumem problematika Ĝízení zpČtných tokĤ v þeském prostĜedí není poznávána v takové hloubce, jako by si zasloužila. Zda ovšem tuto mezeru pociĢují i podniky, tj. zda by požadovaly získat urþité poznatky týkající se rĤzných aspektĤ Ĝízení zpČtných tokĤ, také není známo. Chybí i statistiky, resp. prĤzkumy situace Ĝízení zpČtných tokĤ v praxi podnikĤ v ýeské republice. Termín „zpČtné toky“ je jedním z vícera termínĤ, které se mohou do urþité míry používat jako synonyma. Výše uvedený druhý cíl monografie je zároveĖ spojený se skuteþností, že vČtšina poznatkĤ týkajících se zpČtných tokĤ byla vytvoĜena v anglofonním prostĜedí, resp. teoretiky publikujícími v jazyce anglickém. ýeština ovšem v této problematice nemá dostatek výrazĤ jako plnohodnotných ekvivalentĤ anglické terminologii, což je dĤsledek reflexe urþitého menšího zájmu o studium zpČtných tokĤ v ýeské republice ze strany teorie. Monografie tedy nabízí množství pojmĤ vážících se ke zpČtným tokĤm v urþitém relativnČ uceleném rámci a až na nČkteré výjimky nabízí þtenáĜĤm i možné þeské významy. Text monografie je strukturován do tĜí kapitol: první dvČ, charakterizující povahu zpČtných tokĤ a problematiku jejich Ĝízení, pĜedstavují literární rešerši aktuálních, témČĜ výhradnČ zahraniþních zdrojĤ. Smyslem tČchto pasáží není pouze výklad tématu, resp. analýza dané problematiky, ale souþasnČ i komparace pĜístupĤ a pojedí rĤzných autorĤ, neboĢ jak již bylo uvedeno, neexistuje jednost v terminologii, v jejím obsahu, þi v používaných teoretických konceptech. TĜetí kapitola pak pĜibližuje výsledky empirického zkoumání zpČtných tokĤ, resp. jejich Ĝízení, v podnicích v ýeské republice.
9