Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy
PhDr. MARIE ROZSYPALOVÁ PhDr. VĚRA ČECHOVÁ PhDr. ALENA MELLANOVÁ, CSc.
Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy
PRAHA 2003
Učebnice seznamuje studenty se základy obecné a sociální psychologie a základy pedagogiky, přibližuje základní funkce psychiky, jednotlivé složky osobnosti a její utváření, psychické procesy a stavy osobnosti. Zmiňuje možnosti využití a význam znalostí základů psychologie a pedagogiky pro práci zdravotnických pracovníků.
Jakékoli rozmnožování této publikace nebo jejích částí je podle autorského zákona trestné.
Lektorovaly: Mgr. Hana Kučerová, Mgr. Jana Volemanová © PhDr. Marie Rozsypalová, PhDr. Věra Čechová, PhDr. Alena Mellanová, CSc., 2003 ISBN 80-7333-014-8
Obsah
Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Úvod do psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Pojem psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Projevy a funkce psychiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Využití psychologie v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Odvětví psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Metody psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Experiment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Rozhovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Dotazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Význam psychologie pro práci zdravotnických pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2 Základní funkce psychiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Fylogeneze a ontogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Reflexní činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Instinktivní chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Zautomatizované úkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Rozumné chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Společenská podmíněnost psychiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Formy učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Druhy učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3 Osobnost a její utváření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Pojem osobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Rozdíly mezi osobnostmi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
5
Utváření osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Vnitřní biologické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Vlivy prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Učení a činnosti člověka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Vzájemný vliv biologického a společenského působení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Potřeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Zájmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Uspokojování potřeb v náročných životních situacích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Frustrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Deprivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Vlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Nadání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Talent . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Genialita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Druhy schopností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Temperament . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Základní typy temperamentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Typy vyšší nervové činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Charakter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Rysy charakteru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Sebehodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Hodnoty a hodnotové orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Svědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Závěr kapitoly o osobnosti a jejím utváření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 4 Psychické procesy a stavy osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Vjem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Smyslové vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Vnímání času a prostoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Sociální vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Adaptace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Výběrovost vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Rozdíly ve vnímání u jednotlivých osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Smyslové klamy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Kompenzace nedostatků ve vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Paměť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Složky paměti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Zapomínání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Rozpomínání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
6
Typy paměti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Rozvíjení paměti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Představy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Představy a vjemy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Druhy představ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Vzpomínkové představy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Asociace představ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Změny fyziologických funkcí při vyvolávání představ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Fantazie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Druhy fantazie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Tvoření pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Osvojování pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Vztahy mezi pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Myšlenkové operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Řešení problémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Tvůrčí myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Řeč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Druhy řeči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Mluvená řeč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Psaná řeč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Mimoslovní sdělení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Řeč symbolů a obrázkových znaků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 City . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Citové protiklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Fyziologický základ citů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Projevy citů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Společenský význam citů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Afekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Nálady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Citové vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 City nižší a vyšší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Volní procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Postoj člověka k plnění úkolů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Průběh volního jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Spojení vůle s jinými psychickými procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Cvičení vůle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Přenášení pozornosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Druhy pozornosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Stálost a klesání pozornosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Narušování pozornosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Náměty pro zlepšení soustředěné pozornosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
7
5 Základy sociální psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Pojem sociální psychologie a její cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Socializace osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Činitele vedoucí k socializaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Sociální učení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Učení napodobováním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Učení pomocí slovní instrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Učení identifikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Učení pozorováním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Učení sociálním posilováním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Sociální vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Zpracování sociálních informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Chyby v sociálním vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Sociální interakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Vyhledávání přítomnosti druhých osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Sociální srovnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Vyhledávání samoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Sociální izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Sociální komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Formy komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Několik rad pro vedení komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Sociální skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Druhy sociálních skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Postavení členů ve skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Vliv skupiny na členy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Spolupráce ve skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Klima ve skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Funkční rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Problémové rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Dysfunkční rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Afunkční rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Náhradní výchovná péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Psychická deprivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Sociální chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Prosociální chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Nepřátelské chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Vyvolávání konfliktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Poruchy socializace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Neschopnost zařadit se do společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Závislost na drogách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Závislost na alkoholu, patologické hráčství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
8
6 Základy pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Pedagogika a její poslání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Pojem, předmět a cíle pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Pedagogické disciplíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Metody pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Historie a vývoj výchovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Výchova a vzdělávání v pravěku, starověku a středověku . . . . . . . . . . . . . . . 162 Výchova v novověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Někteří významní pedagogové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Potřeba vzdělání pro všechny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Pojem výchova a její poslání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Složky výchovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Předpoklady úspěšného výchovného působení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Výchovné metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Hra a práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Didaktické zásady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Vysvětlování nových pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Postup od jednoduchého k složitějšímu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 Názorné předvádění a opakování činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 Individuální přístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Zapojení žáků do výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Sestra v úloze pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Použití didaktických zásad v ošetřovatelské praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181
Příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
9
Úvodem
Milé studentky, milí studenti, studujete obor, který vás připravuje na zajímavé a záslužné, i když nesnadné povolání. V něm budete stále ve styku s dětmi i dospělými, které něco trápí, kteří mají bolesti, kteří potřebují péči. Spolu s nimi budete prožívat radost i smutek, štěstí i trápení. K tomu, abyste byli schopni tento náročný úkol dobře zvládnout a zároveň se vyrovnat s velkou zátěží, kterou práce ve zdravotnictví přináší, vám bude pomáhat studium psychologie. Studium psychologie vám usnadní porozumět sami sobě, svému chování a jednání. Čím lépe a čím dříve se naučíte rozumět sami sobě, tím dříve a snáze porozumíte druhým lidem, vaše vztahy s nimi budou opravdovější i kvalitnější. Porozumění nemocným, které budete ošetřovat, vám usnadní komunikaci i spolupráci s nimi, porozumění spolupracovníkům vám pomůže vytvořit si kvalitnější vztahy na pracovišti a příjemné pracovní prostředí. Cílem této učebnice není pouze podávat základní teoretické informace z oboru psychologie, ale především vést vás k tomu, abyste se naučili maximálně využívat teoretické poznatky při ošetřování nemocných, ve styku se spolupracovníky, v osobním životě mezi vrstevníky, později ve svých rodinách a při výchově svých dětí. Učivo jednotlivých kapitol se prolíná, často je obdobná tematika nazírána z různých pohledů. To by vás mělo vést k přemýšlení a k syntéze získávaných poznatků. Úkoly uvedené na konci statí jsou určeny k aplikaci teoretických poznatků. V textu jsou často citovány myšlenky slavných lidí. Jestliže se o nich chcete něco dozvědět, obraťte se na naučný slovník. Přejeme vám mnoho úspěchů ve studiu. Autorky
11
1
Úvod do psychologie
Pojem psychologie Psychologie je jednou z mnoha věd o člověku. Zkoumá chování člověka, jeho duševní činnost, psychiku a její projevy v průběhu života. Samostatným vědním oborem se psychologie stala až ve druhé polovině 19. století, ale již v dávných dobách si lidé vytvářeli určitý obraz o člověku a jeho projevech. Byl rozšířen názor, že člověk se skládá ze dvou částí – těla a duše. Tělo podléhá přírodním zákonům (rodí se, vyvíjí, umírá), ale duše je podle těchto názorů nesmrtelná, nehmotná, žije dál i po smrti těla. Tyto názory jsou dosud zachovány v některých náboženstvích. Na základě pozorování změn v chování nemocných lidí, lidí po úraze hlavy nebo po požití některých toxických látek však vznikly názory, že duševní činnost není projevem nehmotné duše, ale funkcí mozku. Člověk je součástí přírody, jeho tělo má určitou anatomickou stavbu, v těle probíhají procesy látkové výměny, člověk roste, vyvíjí se, stárne. Žije ve společnosti, pracuje, tvoří nástroje, dorozumívá se a spolupracuje s druhými lidmi, vytváří společenské hodnoty – staví města, zabývá se vědou a uměním. Psychologie se zabývá psychikou člověka.
Projevy a funkce psychiky Psychika se projevuje ve všech činnostech, které člověk vykonává, v jeho chování, v reakcích na různé situace. Dává obraz o schopnostech člověka, jeho
13
charakteru, temperamentu, vůli, citových prožitcích. Projevuje se ve vztahu člověka k okolí – k jiným lidem, zvířatům, přírodě. Psychika má tyto funkce: • i nformačně orientační – poskytuje člověku informace o tom, co se děje v okolním prostředí i uvnitř jeho těla, umožňuje mu porozumět situaci, v níž se nachází; • regulační – umožňuje člověku řídit své pohyby a účelně se rozhodovat při řešení nastalé situace; • adaptační – dává člověku možnost přizpůsobit se situaci, vyrovnat se se změněnými podmínkami, adaptovat se na ně. Ukážeme si projevy psychiky na příkladu: Ušijete si novou letní sukni a těšíte se, že v ní půjdete zítra do školy, budete mít radost z toho, že se líbíte, že vás spolužačky obdivují, jak jste šikovná. Ráno se vzbudíte do velmi špatného počasí, je chladno, prší, nové oblečení se nehodí. Rozhodujete se, zda jít v nevhodném oblečení nebo se obléknout tepleji, nakonec se přizpůsobíte aktuální situaci, obléknete se tepleji, předvedení nového modelu odložíte na vhodnější příležitost. To znamená, že jste se dokázala orientovat v nových podmínkách, reagovala jste na ně vhodným způsobem, přizpůsobila jste se jim. Psychika člověka se v průběhu života značně mění, ovlivňuje ji prostředí, ve kterém člověk žije, výchova i vzdělání. Příznivé podmínky rozvoji psychiky napomáhají, nepříznivé podmínky mohou vývoj zpomalit a narušit. Lidská psychika: • je projevem funkce mozku, • umožňuje člověku poznávat svět a působit na něj, • formuje se životem ve společnosti, zejména výchovou.
Využití psychologie v praxi Studium psychologie pomáhá člověku v denním životě: • • • • 14
lépe porozumět sobě samému i lidem, s nimiž žije, stýká se, spolupracuje, zodpovědně volit životního partnera, úspěšně vychovávat děti, pracovat v týmu, umět řídit činnosti jiných i podřídit se vedení,
• zvládnout náročné životní situace, řešit problémy, • relaxovat, odpočívat, regenerovat své síly. Psychologie má praktické využití v různých oblastech lidské činnosti, například ve školství, zdravotnictví, výrobě nebo podnikání. Ve školách pomáhá žákům úspěšně zvládnout učivo a vypořádat se se studijními potížemi, učitelům naznačuje, jak a kde hledat účinné postupy při výuce a výchově. Ve zdravotnictví pomáhá lékařům a zdravotnickým pracovníkům lépe porozumět nemocným a učit nemocné, jak se mohou vyrovnávat se závažným onemocněním. Při studiu předmětu Ošetřovatelství si uvědomte, kde a jak můžete využít poznatky z psychologie, abyste ulehčili nemocným nepříjemné výkony a strádání, které nemoc přináší. Ve výrobě hledá psychologie cesty, jak uspořádat pracovní proces, aby byl výsledek práce co nejefektivnější při co nejmenším fyzickém i psychickém zatížení pracovníků. V podnikání pomáhá při výběru pracovníků pro různé druhy činnosti a při organizaci práce. Psychologie se využívá také v dopravě, politice, ekonomii, obchodování, reklamě, umění atd. Podívejte se někdy na reklamy v televizi a objektivně posuďte, která reklama na vás zapůsobila natolik, že podlehnete její nabídce. A naopak, která reklama je vám lhostejná, nepochopitelná nebo dokonce odpudivá a proč tomu tak je. Pomocí krátkodobého či dlouhodobého psychoterapeutického působení na člověka se psychologové snaží ovlivnit jeho chování a postoje k životu. Pracují se skupinami lidí i s jednotlivci, např. s lidmi, kteří nadměrně zneužívají drogy či alkohol, s nemocnými na psychiatrických odděleních, na porodnicích a gynekologiích, s lidmi po těžkých úrazech i s lidmi chronicky nemocnými. Souhrnně můžeme říci, že psychologie pomáhá všude tam, kde potřebu jeme: • • • • •
poznat lidi, působit na ně, uspořádat věci a podmínky, ve kterých žijeme a pracujeme, porozumět lépe sobě samému a lidem kolem nás, osvojit si lépe způsob učení, naučit se účelně odpočívat a čerpat nové síly. 15
Odvětví psychologie Psychologie jako vědní obor má svou teorii, zákony, výzkum, metodologii. Má řadu teoretických odvětví, která se zabývají obecně platnými zákonitostmi, např. obecná psychologie, experimentální psychologie, srovnávací psychologie, ale i řadu oborů, které se zabývají praktickou aplikací teoretických poznatků. Mezi takové patří např.: • K linická psychologie a patopsychologie – zaměřují se především na diagnostiku a léčení duševních poruch, ale i na psychické změny u somatických onemocnění, na problémy s drogami a jinou závislostí, na poruchy chování. Úzce spolupracují s psychiatrií. • Vývojová psychologie – zkoumá člověka v průběhu jeho života od narození až do dospělosti a stáří. • Pedagogická psychologie – zabývá se problematikou výchovně vzdělávacího procesu. Školní psychologie se více zaměřuje na práci s jednotlivými dětmi ve škole, ale i na vytváření příznivého školního prostředí, pomáhá učitelům v jejich práci. • Sociální psychologie – věnuje se především vlivu skupin na jednotlivce, sleduje komunikaci a spolupráci lidí ve skupinách, zabývá se i výzkumem veřejného mínění, průzkumem trhu atd. (Více viz kapitola 5.) • Poradenská psychologie – uplatňuje se především v poradnách pro děti a mládež, v poradnách pro manželství a rodinu, ve speciálních pedagogických centrech a ve speciálních výchovných centrech. Zabývá se řešením problémů v rodinách při výchově dětí a dospívajících, problémy s učením a chováním. • Průmyslová a inženýrská psychologie – zabývá se výběrem pracovníků, zvyšováním motivace k práci, vztahy na pracovišti, propagací výrobků, vlivem počítačů na psychiku člověka, vlivem pracovních podmínek na psychiku, konstrukcí strojů atd. Náplň práce se v jednotlivých oborech mnohdy překrývá, některé obory se zabývají více teoretickými výzkumy, jiné více řešením praktických problémů. Psychologie spolupracuje i s dalšími vědními obory, hlavně s biologií, antro pologií, ale i lingvistikou, v medicíně zejména s neurologií a psychiatrií, v posledních letech úzce i s vědou o počítačích.
16
Metody psychologie Jako jiné vědní obory, tak i psychologie užívá ve svých teoretických i praktických studiích řadu vědeckých metod. Experiment Pro experimentální výzkumy se používají speciální laboratoře, které jsou vybaveny složitými přístroji, pomocí nichž lze sledovat různé reakce člověka v určitých, předem definovaných a připravených situacích (obr. 1). Mimo laboratoř se používají experimenty v přirozených podmínkách, dnes často s využitím videotechniky. O zajímavém experimentu v přirozených podmínkách (který nebyl vyvolán záměrem psychologů, ale místními technickými podmínkami) referoval americký časopis Jama v říjnu 1992. V jednom kanadském městečku bylo možno z technických důvodů sledovat televizi až od roku 1973. Vědci toho využili a zkoumali dopad sledování televize na chování žáků během dvou let. Srovnávali agresivní chování dětí tohoto
Obr. 1. Laboratoř 17