Princezny a zvířátka: Tajný slib Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.cpress.cz www.albatrosmedia.cz
Paula Harrisonová Princezny a zvířátka: Tajný slib – e‑kniha Copyright © Albatros Media a. s., 2017
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
CPress Brno 2017
Princezně Emilce se rozbušilo srdíčko. Teď už přežije i to věčné uklánění a povykování s ubrousky. Od vlastního velkého dobrodružství ji už dělilo jen pár chvil…
Věnuji s láskou Abby a Megan, opravdovým princeznám.
Kapitola 1
Mistberský zámek
Princezna Emilka se vyklonila z okna kočáru. Chtěla konečně spatřit slavný Mistberský zámek. Devět let čekala, až bude mít příležitost ho navštívit, a teď měla pocit, že už to nevydrží ani vteřinu. Kolem hlavy se jí prohnal čerstvý lesní větřík, posunul jí korunku a rozevlál vlnité rudé vlasy. 7
„Emilie! Prosím, nevystrkuj hlavu z okna. Tak se dáma nechová,“ napomenula ji maminka a urovnala si na hlavě vlastní korunu. Princezna Emilka se ještě honem rozhlédla a neochotně zastrčila hlavu zpátky do kočáru. „Mělas mě nechat řídit kočár. Byli bychom tam mnohem rychleji.“ Jejímu otci se stočily koutky do úsměvu. „Jde o to, dorazit v královském stylu,“ poučila ji maminka. „Ne se přihnat jako závodní auto.“ Emilka chtěla říct, že druhá možnost by byla mnohem zábavnější, ale udržela se. Její rodiče byli král a královna země Middingland a vždycky věděli, jak dělat všechno správně. Toho dne ráno nasedli v Middinglandu do královského letadla a přeletěli oceán. Z letiště pak pokračovali kočárem, protože na Mis8
9
tberský gala ples přijížděli v kočárech všichni. Ples se konal každé jaro v zámku krále Gudlanda a byl jednou z největších událostí sezóny. Do kočáru pronikla vůně borovic a Emilka zachytila koutkem oka pohyb. Byl to koloušek, který utíkal před hlukem hlouběji do lesa. Potom koně, kteří táhli jejich kočár, zpomalili do chůze a prošli mezi dvěma křídly obrovské zlaté brány. Nad trávníkem se rozlehl křik páva. Emilka zatajila dech. To už musejí být u zámku! Znovu vystrčila hlavu z okýnka, srdíčko se jí rozbušilo rozčílením. „Abychom si řekli plán. Až nás přivítají, čeká nás ve dvě hodiny zkouška šatů,“ oznámila královna. „A ne že se zapomeneš učesat, slyšíš? V tom větru se ti nějak rozdivočily vlasy.“ 10
Ale na česání neměla Emilka ani pomyšlení. Přímo nad jejich hlavami se totiž tyčily vysoko k nebi kulaté věžičky zámku krále Gudlanda. Za normálních okolností by ji už od okna odstrčila její mladší sestřička, ale Lotka tentokrát zůstala doma se sestřenkami, protože měla plané neštovice. A tak měla Emilka protentokrát dokonalý výhled. Zámek byl daleko velkolepější než jejich palác v Middinglandu a Emilka měla celé tři dny na to, aby ho prozkoumala. Když jejich kočár zastavil, po schodišti k nim přispěchal menší bělovlasý pán. „Filipe! Marie! Jak rád vás zase vidím!“ zvolal. „Hermanne, jakpak se máš?“ opáčila Emilčina maminka a nesmírně elegantně vystoupila 11
z kočáru. Otočila se ke své dceři: „Emilko, ráda bych tě seznámila s králem Gudlandem.“ „Je mi velkou ctí tě poznat, princezno,“ přivítal ji král Gudland. Emilka udělala pukrle. Drobný pán s jiskřičkami v očích se jí okamžitě zalíbil. Doufala, že i všichni ostatní králové a královny budou stejně přívětiví jako on. Mistberský gala ples totiž vynikal tím, že se tu mladí princové a princezny od devíti let měli představit dvaceti královským rodinám z celého světa. Emilka tu ještě nikdy nebyla, protože její rodiče měli spoustu práce se svými královskými povinnostmi doma v Middinglandu. Ale letos to bylo jiné; Emilka už byla dost stará na to, aby se obřadu zúčastnila. 12