ilustrace Vlasta Barรกnkovรก
ilustrace Vlasta Barรกnkovรก
© Grada Publishing, a. s., 2017 Text © Zdeněk Svěrák, 2017 Music © Jaroslav Uhlíř, 2017 Illustrations © Vlasta Baránková, 2017
ilustrace Vlasta Barรกnkovรก
Je statisticky dokázáno že slunce vyjde každé ráno a i když je tma jako v ranci noc nemá celkem žádnou šanci
Když drak si z nosu síru pouští a Honza na něj číhá v houští pak statistika předpovídá že nestvůra už neposnídá
Statistika nuda je má však cenné údaje neklesejme na mysli ona nám to vyčíslí
Statistika nuda je… Tak vyřiďte to ctěné sani že záleží to čistě na ní když nepustí ji choutky dračí pak bude o hlavičky kratší
Statistika nuda je má však cenné údaje neklesejte na mysli ona nám to vyčíslí
Statistika nuda je…
6
8
K životu na zámku mám jednu poznámku je tu neveselo, je tu truchlivo V ostatních královstvích nezní tak málo smích není neveselo, není truchlivo
Kdyby se v komnatách běhoun jak hrom natáh a na něm akrobati začali kejklovati Kdyby nám v paláci pištěli dudáci, to by se krásně žilo to by byl ráj
Kde není muzika tam duše naříká tam je neveselo, tam je truchlivo Chtěla bych dvůr pestrý kde znějí orchestry pěkně naveselo žádné truchlivo Kdyby se v komnatách…
9
Někdo má hadry na těle někdo je nosí v hlavě berme ten rozdíl vesele berme ten rozdíl hravě Nadutec hloupost nese si důstojně jako páv platí to v každé profesi švec nebo doktor práv
10
Hlupáku, najdu tě tváříš se nadutě když lezeš na kutě když ráno vstáváš Ať jedeš v kočáře anebo na káře můj pyšný hlupáku tebe já znám Sotva byl váš svět stvořený sotva byl váš svět stvořen pustila hloupost kořeny pustila hloupost kořen Rodina zdravých mamlasů valí se jako proud jde s námi z časů do časů dá se s tím vůbec hnout Hlupáku, najdu tě…
11
Když máš srdce zjihlé když máš potíže tak dej cihlu k cihle těsto do díže Upeč třeba chleba postav třeba zeď žal se krásně vstřebá začni s tím hned teď začni s tím hned teď
Když máš srdce zjihlé… Dělání, dělání všechny smutky zahání dělání, dělání je lék Dělání, dělání to nám úsměv zachrání dělání, dělání je lék
12
Upeč třeba chleba postav třeba zeď žal se krásně vstřebá začni s tím hned teď začni s tím hned teď Dělání, dělání…
%
14
Tam, kde je srdce srdce a nejbližší okolí něco mě svírá svírá a vůbec to nebolí Jestli to nebude láska jestli to nebude láska Najednou pláčeš pláčeš, a tak se ptám, co je ti Já sama nevím je to však příjemné dojetí Jestli to nebude láska jestli to nebude láska Klíčí láska, tiše stůjme klíčí, klíčí, opakujme Klíčí láska, tiše stůjme klíčí, klíčí, ať se ujme Tam, kde je srdce srdce a nejbližší okolí něco mě svírá svírá a vůbec to nebolí Jestli to nebude láska jestli to nebude láska jestli to nebude láska jestli to nebude láska
Slunce nám svítí a déšť nás chladí přejte nám, lidi, máme se rádi Slunce nám svítí a déšť nás chladí přejte nám, lidi, budem se brát Slunce nám svítí a déšť nás chladí… 15
Jsou tady zlé časy měla bych se asi měla bych se asi bát Měla bych si lehnout ochořet a zblednout lékaře si k lůžku zvát Není to příjemné pomyšlení když na vás krutý drak zuby cení Není to příjemné mládí když vás těch šestnáct hlav svádí Neplačte, mé struny i když váží tuny proč se máme draka bát Ať si zuby cení ještě tady není ještě můžem klidně spát
Není to příjemné pomyšlení když na vás krutý drak zuby cení Není to příjemné mládí když vás těch šestnáct hlav svádí 16
Větře, větříčku, běžíš po poli pofoukej mi mou hlavičku pofoukej mi mou hlavičku, ať nebolí Pofoukej mi mou hlavičku pofoukej mi mou hlavičku, ať nebolí
Voda, voděnka hladí oblázky takové je pohlazení takové je pohlazení od lásky Takové je pohlazení takové je pohlazení od lásky
Petře, Petříčku, chlapče rozmilý my bychom se k sobě tolik my bychom se k sobě tolik hodili My bychom se k sobě tolik my bychom se k sobě tolik hodili
Já jsem tvá milá, ty jsi můj milý co bychom se o samotě co bychom se o samotě trápili Co bychom se o samotě co bychom se o samotě trápili 17
Ta naše hospoda odshora, odspoda to je pěkně zařízení Polívka hřeje se hostinský směje se že mu pivo dobře pění Ve sklepě jsou čtyři sudy dva jsou lichý, dva jsou sudý Pivo stoupá nahoru do našeho bachoru
18
Ach, táto, tatíčku máš doma matičku vlas, jak sláma, oči jak len Máš doma dětičky drobné, jak pětníčky Vyjdi, táto, z hospody ven
Ta naše hospoda odshora odspoda to je pěkné zařízení Polívka hřeje se hostinský směje se že mu pivo dobře pění
Na peci jsou čtyři děti mohl bys jim vyprávěti o mládí a o vojně potom usnou pokojně
Náš táta tu dneska není to je, pane, překvapení Proč je doma, já to vím zásobil se lahvovým
Pod dubem, za dubem tam si na tě počíháme pod dubem, za dubem tam tě oškubem