Issuu

Jitka Janíková

Patologie pro střední zdravotnické školy

Ráda bych touto cestou poděkovala své matce, paní Věře Ouhrabkové, neboť bez její lásky a péče by tato učebnice nemohla vzniknout. Rovněž děkuji celé své rodině za podporu a toleranci.

Jitka Janíková

Patologie pro střední zdravotnické školy

GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před‑ chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Mgr. Jitka Janíková PATOLOGIE PRO STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY Recenzent: Prof. MUDr. Jiří Mačák, CSc. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Photo © allfoto, a.s., 2017 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6639. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Obrázky dodala autorka. Počet stran 256 1. vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvlášt‑ ním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dáv‑ kování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-9860-3 (ePub) ISBN 978-80-271-9859-7 (pdf) ISBN 978-80-271-0375-1 (print)

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 I OBECNÁ PATOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 1 Progresivní změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2 Nepravé nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 3 Pravé nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 3.1 Způsob růstu nádorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 3.2 Klasifikace nádorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 4 Regresivní změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 4.1 Poruchy metabolismu a hromadění metabolitů . . . . . . . .24 4.1.1 Hromadění tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 4.1.2 Hromadění bílkovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 4.1.3 Hromadění glykogenu . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 4.1.4 Oxidační stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 4.1.5 Hromadění minerálních látek . . . . . . . . . . . . . 28 4.1.6 Poruchy přesunu vody . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 4.1.7 Poruchy pigmentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 4.2 Atrofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4.3 Nekróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 4.3.1 Ischemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 4.3.2 Typy nekróz podle morfologického obrazu . . . . . .38 4.3.3 Gangréna (sněť) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 4.3.4 Osud nekrotického ložiska . . . . . . . . . . . . . . . 39 4.3.5 Apoptóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 5 Zánik organismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 5.1 Časné fyzikální známky smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5.2 Časné chemické známky smrti . . . . . . . . . . . . . . . . .43 5.3 Pozdní známky smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 6 Zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 6.1 Alterativní zánět (parenchymatózní) . . . . . . . . . . . . . .47 5

6.2 Exsudativní zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 6.2.1 Serózní zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 6.2.2 Nehnisavý zánět (intersticiální) . . . . . . . . . . . . 47 6.2.3 Hnisavý zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 6.2.4 Fibrinózní zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 6.2.5 Gangrenózní zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49 6.3 Proliferativní zánět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49 6.4 Granulomatózní záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

II SPECIÁLNÍ PATOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 1 Patologie opěrné a pohybové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 1.1 Genetické vrozené změny pojiv . . . . . . . . . . . . . . . . .53 1.2 Regresivní změny kostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 1.3 Patologie svalstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55 1.4 Vadné držení těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 1.5 Záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 1.6 Poranění kostí a kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 1.7 Nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 2 Patologie krve a imunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 2.1 Anemie (chudokrevnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 2.1.1 Posthemoragická anemie . . . . . . . . . . . . . . . . 62 2.1.2 Hemolytická anemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 2.1.3 Dystrofická anemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 2.1.4 Aplastická anemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 2.2 Poruchy krevní srážlivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 2.3 Infekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 2.4 Poruchy imunitního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 2.5 Nádory krvetvorné tkáně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 3 Patologie srdce, cév a lymfatického systému . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.1 Vrozené srdeční vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .73 3.1.1 Acyanotické vrozené vady . . . . . . . . . . . . . . . .73 3.1.2 Cyanotické vrozené vady . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.2 Záněty srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75 3.2.1 Perikarditida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 3.2.2 Myokarditida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75 3.2.3 Endokarditida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 6

3.2.4 Revmatická horečka . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77 3.3 Ischemická choroba srdeční . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 3.4 Poruchy hemodynamiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79 3.4.1 Získané vady chlopní . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 3.4.2 Srdeční insuficience (nedostatečnost) . . . . . . . . . 79 3.4.3 Arytmie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82 3.4.4 Šok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83 3.5 Patologie tepen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 3.6 Patologie žil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 3.7 Patologie lymfatického systému . . . . . . . . . . . . . . . . .90

4 Patologie dýchací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 4.1 Záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 4.1.1 Záněty horních cest dýchacích . . . . . . . . . . . . .92 4.1.2 Záněty dolních cest dýchacích . . . . . . . . . . . . . 93 4.1.3 Záněty plic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 4.2 Pneumokoniózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97 4.3 Poruchy vzdušnosti plic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 4.4 Poruchy plicní cirkulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99 4.5 Nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 4.6 Nemoci pleury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 5 Patologie trávicí soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 5.1 Nemoci dutiny ústní a hltanu . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 5.2 Nemoci slinných žláz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 5.3 Nemoci jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 5.4 Nemoci žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.4.1 Gastritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.4.2 Vředová nemoc žaludku a duodena . . . . . . . . . 108 5.5 Nemoci střev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 5.6 Nemoci břišní stěny a peritonea . . . . . . . . . . . . . . . . 113 5.7 Nádory orgánů trávicí trubice . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.8 Nemoci jater, žlučových cest a slinivky břišní . . . . . . . . 117 5.8.1 Nemoci jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 5.8.2 Nemoci žlučníku a žlučových cest . . . . . . . . . . 121 5.8.3 Nemoci slinivky břišní . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 5.9 Parazitární nákazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 5.10 Poruchy výživy a metabolismu . . . . . . . . . . . . . . . . 124 5.10.1 Malabsorpční syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . 124 5.10.2 Metabolické poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 7

5.10.3 Malnutrice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 5.10.4 Poruchy příjmu potravy . . . . . . . . . . . . . . . . 128

6 Patologie vylučovací soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 6.1 Příznaky onemocnění ledvin a močových cest . . . . . . . 130 6.2 Vrozené vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 6.3 Záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 6.3.1 Glomerulonefritidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 6.3.2 Tubulointersticiální nefritida . . . . . . . . . . . . . 134 6.3.3 Záněty vývodných močových cest . . . . . . . . . . 135 6.4 Vaskulární změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 6.5 Regresivní změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 6.6 Nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 6.7 Renální insuficience . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 7 Patologie kůže a mléčné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 7.1 Kožní léze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 7.2 Pyodermie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 7.3 Infekční dermatózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 7.3.1 Infekční exantémová onemocnění . . . . . . . . . . 143 7.3.2 Impetigo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 7.3.3 Lepra (malomocenství) . . . . . . . . . . . . . . . . 146 7.3.4 Dermatomykózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 7.4 Neinfekční dermatózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.5 Poškození kůže fyzikálními a chemickými vlivy . . . . . . 152 7.6 Parazitární onemocnění a zoonózy . . . . . . . . . . . . . . 155 7.7 Poruchy pigmentace kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 7.8 Kožní nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 7.8.1 Hemangiomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 7.8.2 Benigní kožní nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 7.8.3 Maligní kožní nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 7.9 Patologie mléčné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 8 Patologie pohlavní soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 8.1 Patologie mužského reprodukčního systému . . . . . . . . 162 8.1.1 Vrozené vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 8.1.2 Akutní stavy v urologii . . . . . . . . . . . . . . . . 163 8.1.3 Nemoci orgánů skrota a penisu . . . . . . . . . . . . 164 8.1.4 Nemoci prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 8.2 Patologie ženského reprodukčního systému . . . . . . . . . 166 8

8.2.1 Nemoci adnex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 8.2.2 Nádory ovaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 8.2.3 Náhlé příhody břišní v gynekologii . . . . . . . . . 168 8.2.4 Nemoci dělohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 8.3 Sexuálně přenosné infekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 8.3.1 Syfilis (lues, příjice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 8.3.2 Nespecifické záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 8.3.3 AIDS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

9 Rizikové těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 9.1 Rizikové těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 9.2 Ektopická gravidita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 9.3 Gestózy (těhotenské toxikózy) . . . . . . . . . . . . . . . . 175 9.3.1 Rané gestózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 9.3.2 Pozdní gestózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 9.4 Diabetes mellitus v těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . 177 9.5 Infekce v těhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 9.6 Krvácivé stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 10 Fetopatologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 10.1 Mortalita (úmrtnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 10.2 Vrozené vývojové vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 10.3 Genetické defekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 10.3.1 Poruchy jednotlivých genů . . . . . . . . . . . . . . 184 10.3.2 Systémová onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . 185 10.3.3 Chromozomální aberace . . . . . . . . . . . . . . . 186 10.4 Komplexní malformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 10.5 Poruchy pupečníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 10.6 Poruchy placenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 10.7 Gestační trofoblastová nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 10.8 Patologie vícečetného těhotenství . . . . . . . . . . . . . . 190 11 Novorozenecká patologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 11.1 Klasifikace novorozence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 11.2 Fyziologický novorozenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 11.3 Poporodní komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 11.4 Nezralý novorozenec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 12 Patologie endokrinního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 12.1 Hypofýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 12.1.1 Poruchy hormonů adenohypofýzy . . . . . . . . . . 200 9

12.1.2 Poruchy hormonů neurohypofýzy . . . . . . . . . . 201 12.2 Štítná žláza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 12.2.1 Struma (vole) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 12.2.2 Hypertyreóza (hyperfunkce štítné žlázy) . . . . . . 202 12.2.3 Hypotyreóza (hypofunkce štítné žlázy) . . . . . . . 203 12.2.4 Nádory štítné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 12.3 Příštítná tělíska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 12.4 Nadledviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 12.4.1 Hyperfunkční syndromy . . . . . . . . . . . . . . . 206 12.4.2 Hypofunkční syndromy . . . . . . . . . . . . . . . . 208 12.5 Langerhansovy ostrůvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 12.5.1 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 12.5.2 Akutní komplikace diabetu . . . . . . . . . . . . . . 210 12.5.3 Chronické komplikace diabetu . . . . . . . . . . . . 210

13 Patologie smyslových orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 13.1 Patologie ucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 13.2 Patologie oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 13.2.1 Refrakční oční vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 13.2.2 Poruchy binokulárního vidění . . . . . . . . . . . . 214 13.2.3 Poruchy fotoreceptorů . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 13.2.4 Zánětlivá onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 13.2.5 Nezánětlivá onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . 216 14 Patologie nervového systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 14.1 Malformace CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 14.2 Poruchy oběhu v CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 14.2.1 Hromadění tekutin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 14.2.2 Krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 14.2.3 Ischemie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 14.2.4 Cévní mozková příhoda . . . . . . . . . . . . . . . . 223 14.3 Traumatická poškození CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 14.3.1 Kraniocerebrální poranění . . . . . . . . . . . . . . 224 14.3.2 Míšní traumata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 14.4 Neúrazová poškození CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 14.4.1 Avitaminózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 14.4.2 Intoxikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 14.4.3 Alkoholismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 14.5 Záněty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 14.5.1 Meningitidy (záněty mozkových obalů) . . . . . . . 228 10

14.5.2 Encefalitidy (záněty mozku) . . . . . . . . . . . . . 229 14.5.3 Infekce CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 14.5.4 Prionové encefalopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 14.5.5 Demyelinizační onemocnění . . . . . . . . . . . . . 233 14.6 Degenerativní onemocnění CNS . . . . . . . . . . . . . . . 234 14.6.1 Degenerace mozkové kůry . . . . . . . . . . . . . . 234 14.6.2 Degenerace mozkového kmene a bazálních ganglií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 14.6.3 Degenerace míchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 14.7 Nádory CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 14.8 Funkční poruchy CNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 14.8.1 Epilepsie (padoucnice) . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 14.8.2 Poruchy vědomí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 14.8.3 Poruchy spánku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 14.8.4 Poruchy kognitivních funkcí . . . . . . . . . . . . . 242 14.8.5 Hyperkinetické poruchy (ADHD) . . . . . . . . . . 243

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251

Předmluva %

Předmluva Patologie (patologická anatomie) je lékařský obor zabývající se studiem nemocí. Hlavním předmětem je etiologie (sleduje příčiny vzniku nemocí), patogeneze (sleduje mechanismy vývoje onemocnění), morfologie (sleduje strukturální změny tkání) a patofyziologie (sleduje změny mechanických, fyzikálních a biochemických funkcí vlivem onemocnění). Základním úkonem je pitva, která umožňuje sledovat makrosko pické změny orgánů. Cílem pitvy je určit příčinu smrti a potvrdit, či vyvrátit lékařskou diagnózu. Pitva má i kontrolní úlohu u pacientů, kteří se podrobili operačnímu výkonu. Vzhledem k dokonalejším zobrazovacím vyšetřovacím technikám počet těchto úkonů klesá. Patologie provádí cytologická a histologická vyšetření bioptických vzorků tkání na mikroskopické úrovni. Po prohlédnutí vzorku patolog určí diagnózu. Počet těchto vyšetření narůstá, umožňují např. včasné podchycení nádorových onemocnění a volbu vhodné terapie, čímž se zachrání život nemocnému. V současné době patologie nashromáždila značné množství poznatků a je nereálné všechny v knize uvádět. Důležitá témata jsou rozepsána podrobněji, některá jsou spíše informačního charakteru, jiná nejsou uvedena vůbec. Záleží na vyučujících, co žákům zdůrazní, aby se naučili. Tato kniha vyplynula z potřeb praxe při vzdělávání studentů středních zdravotnických škol. Je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá obecnou patologií, která popisuje obecné mechanismy vzniku onemocnění a reakce organismu na ně. Rovněž popisuje patogenezi jevů vyskytujících se při různých onemocněních. Druhá část se zabývá speciální patologií a popisuje konkrétní chorobné změny jednotlivých orgánových systémů. Řazení tematických celků je uspořádáno synchronně se somatologií, na níž patologie bezprostředně navazuje. Pokud probíhá výuka somatologie a patologie v rámci jednoho předmětu, je možné probrat téma v somatologii a vzápětí navázat patologickými změnami. Tučným písmem jsou v textu označeny důležité pojmy nebo souvislosti. Kurzivou jsou označeny doplňující informace, převážně z oblasti somatologie. Obsah učiva je zaměřen zejména na patogenezi a morfologické změny tkání. Změny buněčných struktur na mikroskopické úrovni jsou popisovány zřídka, jelikož tyto informace převyšují rámec 13

Patologie pro střední zdravotnické školy středoškolského vzdělání. V některých případech uvádíme i klinické příznaky, aby si žáci dokázali utvořit komplexní představu o popisovaném onemocnění. Některá témata mají charakter patofyziologie, např. funkční poruchy CNS. V knize je zařazeno téma fyziologický novorozenec, které bohužel v somatologii není popsáno. Vyšetřovací metody a terapeutické přístupy učebnice nerozebírá. Tato odborná učebnice je určena pro všechny studenty středních škol v rámci přípravy na nelékařská povolání. Znalosti z oblasti patologie jsou nutným vědním základem pro studium dalších odborných předmětů na zdravotnických školách. Kniha je určena i pro žáky zdravotnických lyceí, kteří si během studia osvojují poznatky o funkci zdravého lidského organismu a patologických procesech v něm. Současně je vhodná pro přípravu na další pomaturitní studium lékařských i nelékařských oborů. Učebnice klade důraz na osvojení odborné terminologie. Vznikla na základě potřeby vytvořit stručný přehled patologie pro žáky zdravotnických studijních oborů na středních školách, protože dostupné publikace svým rozsahem a odborností překračují hranice potřeb žáků středních škol. Je vhodná pro studenty vyšších zdravotnických škol, event. bakalářského studia nelékařských oborů. Rovněž je vhodná pro čtenáře z řad laické veřejnosti, kteří mají zájem dozvědět se informace o povaze různých nemocí.

I OBECNÁ PATOLOGIE

Progresivní změny

Progresí rozumíme buněčný pokrok ve smyslu obnovy a proliferace (růstu). Proliferace znamená hojné množení, bujení, novotvoření buněk. V prenatálním vývoji představuje růst a vývoj buněk od oplozeného vajíčka až po novorozence. V postnatálním období (po narození) proliferace udržuje tělesné pochody, jako je růst organismu, krvetvorba, obnova pokožky a sliznic apod. Regenerace Řada buněk má omezenou životnost. Jestliže náhrada buněk je funkčně i morfologicky dokonalá, hovoříme o regeneraci. Tato náhrada se děje i v případě, jsou‑li buňky ztraceny v patologickém procesu. Schopnost regenerace tkání závisí na schopnosti mitotického dělení buněk a na cévním zásobení (výživě). Krvetvorné orgány a povrchové epitelie se regenerují dokonale. Buňky parenchymatózních orgánů a žláz regenerují hůře a permanentní buňky (hyalinní chrupavky, neurony, příčně pruhovaná a srdeční svalovina) neregenerují vůbec. Reparace Reparace znamená náhradu poškozené tkáně vazivem. Hojení ran, organizace krevních trombů i hojení zlomenin probíhá tvorbou gra nulační tkáně. Granulační tkáň obsahuje fibroblasty, jež produkují fibrinová vlákna. Současně podél vláken vznikají krevní kapiláry. Granulační tkáň vyplní celý defekt a začnou vznikat zpevňující ko lagenní vlákna. Fibroblasty s kapilárami mizí a zůstává bělavá jizva. Metaplazie Metaplazie znamená přeměnu diferencované tkáně ve tkáň jiného diferencovaného typu, ale stejného druhu. Např. cylindrický řasinkový epitel dýchací trubice se mění v dlaždicový po zánětech nebo u kuřáků. Vazivový provizorní svalek se v průběhu hojení zlomenin mění v kost. Nemění se ale epitel v kost nebo vazivo v epitel. Jiným příkladem je leukoplakie, což je výskyt rohovějícího epitelu na sliznicích, kde tvoří bílé skvrny. Dalším příkladem je Barrettův jícen, při němž dochází k přestavbě dlaždicového epitelu v cylindrický, vyskytující se při refluxu jícnu. 17

I.1

Patologie pro střední zdravotnické školy Hypertrofie a hyperplazie V obou případech se jedná o růst tkáně, zvětšení orgánu, zbytnění (obr. I.1). ■■ hypertrofie – buňky zvětšují svůj objem a množství organel; počet buněk se nezvyšuje; příkladem je hypertrofie komor při srdeční insuficienci (obr. I.1a) ■■ hyperplazie – buňky zvyšují svůj počet; velikost a morfologická struktura zůstává zachována; bývá označována také jako numerická hypertrofie; příkladem je hyperplazie prostaty (obr. I.1b); normální velikost prostaty (obr. I.1c) a

Obr. I.1 a – hypertrofie; b – hyperplazie prostaty; c – normální velikost prostaty Dysplazie Vyznačuje se výskytem nepravidelností ve tvaru, velikosti a prostorovém uspořádání buněk v hyperplastické tkáni. Bývá považována za prekancerózu, při níž vzrůstá riziko vzniku maligních nádorů.

Nepravé nádory

Cysty Cysta je dutý, patologický útvar, který je ohraničený od okolní tkáně a má vlastní epiteliální výstelku. Vnitřní dutina může být jednoduchá nebo členěná přepážkami. Obsahuje serózní tekutinu, koloid, hlen, maz či krev. O cystóze hovoříme, je‑li výskyt cyst četný. Druhy cyst podle příčin ■■ retenční – vznikají hromaděním sekretu v důsledku obstrukce vývodu žláz ■■ implantační – vznikají zavlečením epitelu do vaziva (např. úrazem); zatlačený epitel se začne množit a jeho vlastní výměšek vytvoří dutinu cysty ■■ fetální – jsou způsobeny vývojovou poruchou nebo genetickými faktory; příkladem mohou být polycystické ledviny, jejichž příčinou jsou genetické vlivy ■■ hormonální – jsou způsobeny poruchou v produkci hormonů; takto vznikají folikulární nebo luteinní cysty ovarií ■■ nádorové – jsou součástí některých nádorů; příkladem je cystadenom ovaria ■■ parazitární – obsahují tekutinu a části parazitů; často se jedná o larvální stadia parazitů

I.2

I.3

Patologie pro střední zdravotnické školy

Pravé nádory

Nádory mohou vzniknout z jakékoli tkáně. Při replikacích DNA a buněčném dělení může dojít k mutacím. Mutací rozumíme náhodnou, dědičnou změnu v genotypu buňky. Změněné dceřiné buňky ztrácejí svůj tvar a vnitřní strukturu, nereagují na zevní podněty a začnou se nekoordinovaně dělit. Zmutované geny, které vedou k nadměrné pro liferaci (růstu), označujeme jako onkogeny. Vlivy, jež jsou schopné vyvolat změnu v genotypu buněk a aktivovat onkogeny, nazýváme karcinogenní faktory. Patří k nim chemické látky (karcinogeny), fyzikální vlivy (např. RTG záření, UV záření), viry, hormonální vlivy (u žen v klimakteriu), dědičnost a genetika, dietetické faktory (nevhodná strava), oxidační stres apod. Poškozené buňky jsou schopné spáchat buněčnou smrt („sebevraždu“). Tomuto procesu říkáme apoptóza. Ztráta schopnosti apoptózy rovněž přispívá k nádorovému bujení. Nádor je nová, abnormální tkáň, která nemá fyziologickou funk ci a roste neregulovaným způsobem. Změna těchto tkání je irever zibilní, nevratná.

3.1

Způsob růstu nádorů

Způsob růstu nádorů ■■ expanzivní (obr. I.2a) – nádor roste ohraničeně, svou hmotou utiskuje okolní tkáň a stlačuje cévy ■■ infiltrativní (obr. I.2b) – neohraničený a destruktivní růst, většinou lymfatickými štěrbinami; nádorové buňky pronikají do cév ■■ endofytický (obr. I.2c) – nádor vrůstá do stěny dutých orgánů ■■ exofytický (obr. I.2d) – nádor roste do volného prostoru dutých orgánů; způsobuje stenózu (zúžení průsvitu), která může vyústit až v obstrukci (uzávěr) Podle biologického chování, charakteru růstu a mikroskopického obrazu dělíme nádory na benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné).