NOC KOSTELŮ a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru Jitka Jonová (ed.)
Univerzita Palackého v Olomouci
NOC KOSTELŮ a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru
Jitka Jonová (ed.)
Olomouc 2025
Metodika typu NmetS schválená Ministerstvem kultury (osvědčení č. 308 Ministerstva kultury ČR, Odboru výzkumu a vývoje, Č. j. MK 106667/2025 OVV, Sp. Zn. MK‑S 12359/2022 OVV ze dne 8. 12. 2025) Metodika je určena odborným pracovníkům církevních, státních i soukromých paměťových institucí, které se zabývají péčí o sakrální památky a jejich ochranou. Cílovými skupinami jsou pracoviště zaměřená na výzkum a dokumentaci sakrálních památek a jejich správci. V neposlední řadě se metodika obrací k široké odborné i laické veřejnosti, která se pre‑ zentaci sakrálních památek věnuje systematicky či zájmově nebo má možnost ovlivňovat péči o sakrální památky, zpřístupňované rovněž v rámci Noci kostelů. Metodika vznikla v rámci výzkumného projektu „Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení“ (DH23P03OVV069), financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III). Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občansko‑ právní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. Autoři textů: Mgr. Lukáš Jambor, doc. PhDr. Jitka Jonová, Th.D., PhDr. Zdeněk Orlita, Ph.D., Mgr. Pavel Macura, Josef Mikulášek, Ph.D., PhDr. Aleš Naňák, Ph.D., Mgr. Jakub Novák, Ph.D., Mgr. Libor Šturc, ICLic. Jiří Zámečník, Mgr. Helena Zápalková, Ph.D. Odborní recenzenti: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D., doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D., DSc. © Text: Lukáš Jambor, Jitka Jonová, Zdeněk Orlita, Pavel Macura, Josef Mikulášek, Aleš Naňák, Jakub Novák, Libor Šturc, Jiří Zámečník, Helena Zápalková, 2025 © fotografie: Petr Hofman, 2023, Alexander Müller, 2019, Tobias Müller, 2014, Člověk a víra – Ro‑ bert Beníček, 2022, Ivana Bužková, 2023, Tomáš Cigánek, 2019, Radek Hanskut, 2024, Vojtěch Hlávka, 2019, Lucie Horníková, 2023, Bohuslav Kyslík, 2025, Pavel Langer, 2019, Dominik Novák, 2019, Petr Polanský, 2019, Zdeněk Poruba, 2024, 2025, Martina Řeho‑ řová, 2017, 2019, 2022, Radoslav Vnenčák, 2025, Muzeum umění Olomouc – Markéta Ondrušková, 2015, 2023 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2025 https://doi.org/10.5507/cmtf.25.24467726 ISBN 978-80-244-6772-6 (print) ISBN 978-80-244-6773-3 (online: iPDF)
Obsah
Úvod
8
1 Noc kostelů v českých zemích
12
1.1 Vznik Noci kostelů 2 Duchovní rozměr Noci kostelů
12 20
2.1 Noc kostelů jako součást (pre)evangelizace
20
2.2 Noc „živých“ kostelů
33
3 Zásady a právní rámec pořádání Noci kostelů
42
3.1 Ideové zásady akce Noci kostelů
42
3.2 Proces přihlášení do Noci kostelů
45
3.3 Noc kostelů a předpisy katolické církve
46
3.4 Noc kostelů a památková ochrana objektů
49
4 Doporučení pořadatelům Noci kostelů
53
4.1 Cílové skupiny návštěvníků
53
4.2 Příprava programu
57
4.3 Programová náplň Noci kostelů
57
4.4 Organizace
60
4.5 Bezpečnost
61
4.6 Vyhodnocení
62
4.7 Prezentace zaniklých sakrálních staveb
63
4.8 Noc kostelů a turismus
64 5
5 Příklady z praxe
66
5.1 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Kolegiátní kapitula, farní správa
66
5.2 Novojičínsko – farnosti a paměťové instituce
67
5.3 Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc
70
5.4 Olomouc – zaniklé sakrální prostory
71
5.5 Zákolany – obecní samospráva
73
5.6 Praha – Strahovský klášter
74
5.7 Přerov – ekumenický rozměr Noci kostelů
76
5.8 Olomouc – Husův sbor
78
5.9 Postřehy návštěvnice Noci kostelů 2024
80
Závěr
83
Summary
85
Přílohy
87
A.
Přehled ročníků Noci kostelů v České republice
87
B.
Ukázky programů z Noci kostelů 2024
88
C.
Pracovní list pro Noc kostelů ve Staré Boleslavi
89
Seznam pramenů a literatury
6
90
Tištěné zdroje
90
Online zdroje
91
Webové stránky
91
Katedrála sv. Václava v Olomouci foto: Muzeum umění Olomouc, Markéta Ondrušková, 2015
Úvod
V českém prostředí dnes patří Noc kostelů mezi zavedené a veřejností vyhle‑ dávané každoroční akce. Jedná se o specifickou formu prezentace sakrálních objektů, která umožňuje široké veřejnosti nezávazné setkání s křesťanstvím v otevřeném a přístupném formátu. Akce je koncipována jako krátkodobá – soustředěná do jednoho večera a noci v roce – a nabízí širokou škálu způsobů prezentace, které lze přizpůsobit danému místu, tradici i cílové skupině. Většina sakrálních památek byla v českých zemích po roce 1948 vnímána převážně jako historické nebo architektonické doklady minulosti, nikoli jako mís‑ ta otevřená širší veřejnosti. Ideologicky motivované potlačení výzkumu i veřejné přítomnosti těchto památek vedlo často k jejich chátrání, zejména ve vysídlených oblastech, a v některých případech dokonce k jejich cílené likvidaci. Kostely byly považovány za prostory určené výhradně věřícím a přístup veřejnosti mimo bohoslužby byl často omezován. Po roce 1989 došlo k výraznému obratu. Sakrální památky se začaly těšit obnovenému zájmu a díky iniciativám různých spolků i dobrovolníků se daří obnovovat i značně poškozené objekty. Mnohé z nich dnes opět slouží nejen liturgickým účelům, ale také kulturním, komunitním a vzdělávacím aktivitám. Právě Noc kostelů významně přispívá k rostoucímu zájmu o sakrální dě‑ dictví – a to i o objekty, které nejsou chráněny podle zákona, nebo které již fyzicky neexistují a připomínají se pouze symbolicky. Akce má zároveň výrazně ekumenický charakter1 a funguje jako nízkoprahová forma evangelizace. Je
1
8
Noc kostelů je představením křesťanství a mohou se do ní zapojit se svými kostely křesťanské farnosti, řády, sbory nebo církevní obce; netýká se tedy židovských a muslimských obcí, které se tak přímo do Noci kostelů nezapojují. V zahraničí, např. ve Vídni či v Německu, se můžeme setkat s tím, že se koná Dlouhá noc mešit či Dlouhá noc náboženství, kdy se otevírají mod‑ litebny a posvátná místa i jiných náboženství. Srov. Damián Němec, Noc kostelů – pastorální odpověď na výzvy adhortace Ecclesia in Europa (studie je v tisku), autorovi děkuji za laskavé poskytnutí rukopisu.
nevýdělečná, vstupy jsou bezplatné2 a cílem je přijmout každého návštěvníka – bez ohledu na jeho vyznání či postoj. Noc kostelů se tak stává prostorem pro seznámení nejen se samotnými památkami, ale i s životem křesťanských komunit. Ačkoliv metodika vychází převážně z prostředí katolické církve, je třeba připo‑ menout, že významnou roli v prezentaci sakrálního dědictví hrají také církve ne‑ katolické – evangelické, pravoslavné, Československá husitská a další křesťanská společenství. Jejich chrámy, modlitebny a sbory představují nejen architektonic‑ ky i historicky hodnotné stavby, ale také živá centra kulturního a společenského života obcí a měst. Vedle liturgického využití se v nich pravidelně konají koncerty, přednášky, výstavy či komunitní akce, které přispívají k utváření místní identity a posilují soudržnost obyvatel. Specifikem těchto objektů bývá zpravidla jednodušší architektura a interiér odrážející teologické důrazy dané tradice, například na srozumitelnost slova, prostor pro společný zpěv nebo komunitní charakter shromáždění. Tyto od‑ lišnosti obohacují celkový obraz křesťanského kulturního dědictví a nabízejí návštěvníkům možnost porozumět rozmanitosti duchovních tradic v českých zemích. Metodické zásady zpřístupňování sakrálních objektů, odstraňování bariér a práce s návštěvníky lze uplatnit napříč konfesemi. V budoucnu by proto bylo žádoucí věnovat se prezentaci nekatolických objektů podrobněji a na širším vzorku příkladů, aby byla vyváženě zachycena pluralita církevního a kulturního života u nás. Významnou roli hraje pestrost témat i forem, které mohou oslovit různé sku‑ piny návštěvníků – od místních obyvatel přes turisty až po farníky hledající hlubší zážitek. Vedle klasických prohlídek se objevují také netradiční formy zapojení,
2
Lange Nacht der Religionen, „Lange nacht der Religionen“, https://nachtderreligionen.de/ [cit. 2025-04-30]. Wien.orf.a, „Erste ‚Lange Nacht der Moscheen‘“ in Wien, https://wien.orf.at/v2/news/sto‑ ries/2509893/ [zveřejněno 19.11.2011, cit. 2024-04-03]. Berlin.de – Oficiální portál hlavního města, „Die Lange Nacht der Moscheen“, https://www.berlin. de/events/3205288-2229501-tag-der-offenen-moschee.html [cit. 2025-04-30]. Vzhledem k tomu, že tato metodika je zaměřena na prezentaci sakrálních objektů v rámci Noci kostelů, nebude v ní prezentaci židovských a muslimských náboženských objektů věnována pozornost. Noc kostelů výslovně nemá za cíl finanční zisk, není spojena s komerčním aspektem. Prvoplá‑ nové komerční využití tedy není žádoucí. Případná propagace komerčních aktivit či sbírek nesmí budit dojem, že je příspěvek od návštěvníků při Noci kostelů požadován.
9
jako „Noc kostelů na kole“, nebo tematické programy zaměřené na přírodu, hudbu či umění. Cílem této metodiky je představit různé možnosti prezentace sakrálních památek v kontextu Noci kostelů na vybraných příkladech dobré praxe. Noc kostelů se sice na odbornou prezentaci památek primárně nezaměřuje, ale prá‑ vě její otevřenost a široký dosah z ní činí silný nástroj pro přiblížení sakrálního prostoru veřejnosti. Zároveň může sloužit jako podnět pro dlouhodobější formy zpřístupnění – ať už ve fyzické, obrazové či digitální podobě. Metodika čerpá z praktických zkušeností historiků umění, duchovních, ar‑ cheologů, pracovníků památkové péče i koordinátorů Noci kostelů. Je určena širokému spektru zájemců, od duchovních a členů farností přes zaměstnance paměťových institucí a pracovníky Národního památkového ústavu až po laické organizátory příležitostných akcí. Nepředstavuje odborný manuál pro speciali‑ zovaná muzea, nýbrž praktický a srozumitelný návod pro každého, kdo se chce na přípravě Noci kostelů podílet. Metodika reaguje na různorodost cílových skupin a podmínek, v nichž se akce odehrává. Z toho důvodu kombinuje obecné zásady prezentace s kon‑ krétními příklady a doporučeními, jež si uživatelé mohou přizpůsobit vlastním možnostem. Důraz je kladen na praktické využití metodiky, která má být in‑ spirací – jak pro farnosti, tak pro jednotlivce či spolky usilující o smysluplné zpřístupnění daného prostoru. Text se zaměřuje výhradně na prezentaci sakrálních památek v rámci Noci kostelů. Neřeší obecná pravidla prezentace sakrálních objektů mimo tuto akci ani se podrobně nezabývá prezentací liturgického textilu, která již byla zpracována v samostatné metodice Liturgický textil a způsoby jeho prezentace. Vlastní text metodiky je rozdělen do pěti částí: 1 Historie Noci kostelů – přehled vývoje akce od jejího vzniku v Rakousku a Německu po zavedení v České republice a její proměny až do současnosti. 2. Duchovní rozměr akce – zamyšlení se nad smyslem a posláním Noci kostelů v kontextu dnešní společnosti, církve a evangelizačního úsilí. 3. Organizační a právní východiska – přehled základních principů, práv‑ ních aspektů (kanonických i světských) a organizačních pravidel, která je nutné respektovat.
10