Miroslav Máče
Manažerské účetnictví
veřejného sektoru
Obecná teorie účetnictví ■ Účetní a finanční kontrola Účetnictví řídicí kontroly ■ Účetnictví pro finanční řízení Pokročilé finanční řízení a plánování ■ Controlling
Miroslav Máče
Manažerské účetnictví
veřejného sektoru
Obecná teorie účetnictví ■ Účetní a finanční kontrola Účetnictví řídicí kontroly ■ Účetnictví pro finanční řízení Pokročilé finanční řízení a plánování ■ Controlling
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Edice Účetnictví a daně
Ing. Miroslav Máče, CSc., Ph.D.
Manažerské účetnictví veřejného sektoru Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6985. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Foto na obálce depositphotos.com Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 512 První vydání, Praha 2018 Vytiskla PBtisk s.r.o., Příbram © GRADA Publishing, a.s., 2018 ISBN 978-80-271-2139-7 (pdf) ISBN 978-80-271-2003-1 (print)
Obsah Účetní kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1 Základy účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Účetní kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Inventarizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Vztah účetní a finanční kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Směrnice oběhu dokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14 26 39 46 48
Finanční kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Zákon o finanční kontrole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 1 Zákon o řízení a kontrole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 2 Finanční kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
Účetnictví řídicí kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 1 Metodika účetnictví řízení a kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Auditní stopa výdajů, resp. příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Ochrana veřejných financí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Nakládání s veřejnými financemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Řízení rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Řízení výkonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Řízení výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Optimalizace výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Rozpočtování výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Aplikace zákona do praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
114 119 133 193 207 219 233 244 248 255
Účetnictví pro řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 1 Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Obecná teorie účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Obecné principy účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Účetní algebra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
270 271 279 332
Plánování a řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 1 Finanční plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Finanční řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Základy teorie optimálního řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Dosažitelnost stavů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Finanční analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Finanční řízení uvnitř organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
368 387 398 412 420 448
5
Controlling . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 459 1 Regulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Cílově orientované rozpočtování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Výkonově orientované účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Odpovědnostně orientované účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Cílově orientované účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Finanční řízení organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Rozpočtový výhled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
460 466 472 476 485 489 499
Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 504 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505
6
Literatura
Vybrané příklady účtování řídicí kontroly Pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zrušení nedokončeného dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bezplatné převzetí dlouhodobého hmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého hmotného majetku použitím dlouhodobého úvěru . . . . . . . Pořízení dlouhodobého hmotného majetku použitím úvěrového účtu . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého hmotného majetku z dotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého hmotného majetku od zřizovatele . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého majetku s odečtením protihodnoty . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnutí zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku . . . . . . . . . . . . Dobropis k dlouhodobému hmotnému majetku pořízeného z investičního fondu . . . . Dobropis k dlouhodobému hmotnému majetku pořízeného z investičního transferu . . Finanční leasing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku prodejem . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku likvidací . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení nemovitého majetku, pozemku, spojené s jeho prodejem . . . . . . . . . . . Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku v důsledku škody . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení dlouhodobého hmotného majetku v důsledku škody . . . . . . . . . . . . . . Pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností . . . . . . . . . . Bezúplatné nabytí drobného dlouhodobého hmotného majetku . . . . . . . . . . . . . Technické zhodnocení drobného dlouhodobého hmotného majetku . . . . . . . . . . . Prodej drobného dlouhodobého hmotného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení drobného dlouhodobého majetku v důsledku škody . . . . . . . . . . . . . . Pořízení materiálových zásob dodavatelsky (způsob A) . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení materiálových zásob dodavatelsky (způsob B) . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení materiálových zásob dodavatelsky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení zásob bezúplatným převodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úbytek materiálových zásob (způsob A) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Reklamace dodaného materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnutí krátkodobého provozního úvěru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnutí krátkodobého úvěru na pořízení dlouhodobého hmotného majetku . . . . . Účtování návratné finanční výpomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transfery na úhradu provozních výdajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transfery na úhradu provozních výdajů s vypořádáním v následujícím účetním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transfery na pořízení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transfery na pořízení dlouhodobého majetku s vypořádáním v následujícím účetním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
148 149 150 150 150 151 152 152 153 153 154 155 155 156 156 156 157 157 158 158 158 158 159 159 159 159 160 160 161 161 161 163 164 165 166 166 167 7
Manažerské účetnictví veřejného sektoru
Účtování krátkodobých přijatých záloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Účtování přijatých záloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnuté provozní zálohy – doplatek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnuté provozní zálohy – přeplatek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnuté provozní zálohy na elektrickou energii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poskytnuté provozní zálohy – vyřazená pohledávka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cestovní výdaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výplata mezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady příštích období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výdaje příštích období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výnosy příštích období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příjmy příštích období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dohadné účty aktivní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dohadné účty pasivní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Účtování daně z přidané hodnoty – daň na výstupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Účtování daně z přidané hodnoty – daň na vstupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kurzové rozdíly – kurzové zisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kurzové rozdíly – kurzové ztráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fond odměn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rezervní fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fond kulturních a sociálních potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fond reprodukce majetku – investiční fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
167 168 169 169 169 170 170 171 171 172 172 172 172 173 173 173 173 174 174 174 175 176
Literatura
Vybrané příklady účtování finančního účetnictví Nákup zboží (způsobu A) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nákup a spotřeba materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prodej zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prodej materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výroba výrobku (způsob A) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Drobný dlouhodobý majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opravné položky ke hmotným movitým věcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého majetku a jeho stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Záloha na pořízení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pořízení dlouhodobého majetku na úvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení dlouhodobého majetku z titulu prodeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyřazení dlouhodobého majetku v důsledku opotřebení . . . . . . . . . . . . . . . . . Neinvestiční transfer podléhající finančnímu vypořádání formou zálohy . . . . . . . . Investiční transfer podléhající finančnímu vypořádání formou zálohy . . . . . . . . . Pořízení dlouh. majetku z vlastních zdrojů se zapojením investičního transferu . . . . Náklady příštích obdob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výdaje příštích období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dohadné účty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rezervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fond kulturních a sociálních potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
310 311 311 312 312 313 314 315 316 317 318 319 321 322 323 325 326 327 327 328 329
9
Manažerské účetnictví veřejného sektoru
Seznam zdrojových kódů programů v jazyce Visuál Basic Algoritmy algebry Součet vektorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Skalární součin vektorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Násobení vektoru vektorem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Násobení vektoru konstantou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Součet matic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Násobení matic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Násobení matice konstantou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Násobení matice vektorem zprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Násobení matice vektorem zleva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stopa matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Transponování matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Determinant matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Inverze matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
347 348 347 347 346 345 348 345 346 348 346 353 355
Algoritmy řízení Trajektorie stavů systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Predikce stavů systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rekonstrukce stavů systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Riccatiho rovnice optimálního řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Řídicí zákon optimálního řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Optimální řízení – dynamické programování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Norma matice systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dosažitelnost stavů systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
382 383 396 403 406 407 406 418
Vám, kteří chcete lépe porozumět knize, mohu zaslat ukázkový program – miroslav_mace@ gordic.cz
10
Literatura
Vítejte v Účetnictví 21. století Účetnictví se stalo nástrojem evidence doprovázené kupeckými počty. Přestalo být základem finančního řízení. Zisk počítaný z nákladů a výnosů přestal být nástrojem řízení. Ve veřejném sektoru se ziskové pojetí řízení účetních jednotek neujalo, naopak se zvýšil význam rozpočtu. Důkazem této skutečnosti je řízení obcí, měst, krajů a organizačních složek státu „zákonem o řízení a kontrole veřejných financí“. Řešením krize účetnictví se zabývá tato kniha, sestavená z několika pohledů: klasického finančního účetnictví, nového pojetí účetnictví příjmů a výdajů, účetnictví pro finanční řízení a manažerského účetnictví ve veřejném sektoru.
Finanční účetnictví podvojné v časových a věcných souvislostech Klasické finanční účetnictví je popsáno v kapitole „Účetní kontrola“ v oddílech 1, 2, 3 a v kapitole „Plánování“ v oddílech 1, 4, 5. Mnoho příkladů klasického účtování je v kapitole „Účetnictví řídicí kontroly“ oddílu 3 a kapitole „Účetnictví pro řízení“ oddílu 3. Tento rozsah dostačuje ke zvládnutí problematiky podvojného akruálního účetnictví a vytváří základ pro zvládnutí „Účetnictví pro řízení“.
Účetnictví příjmů a výdajů podvojné v časových a věcných souvislostech S příchodem zákona o řízení a kontrole veřejných financí byl zisk definitivně nahrazen účelností, hospodárností a efektivitou. Na tuto skutečnost je potřeba reagovat novým pojetím účetnictví příjmů a výdajů vybudovaného na principech klasického finančního účetnictví. Obecné řešení této problematiky je obsahem kapitoly „Finanční kontrola“. Praktické řešení plnění požadavků zákona uvádí kapitola „Účetnictví řídicí kontroly“.
Účetnictví pro finanční řízení Klasické finanční účetnictví vzniklo z potřeb praxe. Přesto jeho „intuitivní“ základ lze doložit a rozšířit z „mikro“ pohledu poznatky algebry a z „makro“ pohledu poznatky z teorie systémů. Spojením těchto exaktních přístupů k účetnictví vznikla „obecná teorie účetnictví“, tolik potřebná pro moderní formy finančního řízení. Její výklad je obsahem kapitoly „Účetnictví pro řízení“.
Manažerské účetnictví ve veřejném sektoru Principy klasického manažerského účetnictví jsou nosné i ve vnitroorganizačním účetnictví veřejného sektoru. Aplikace klasického manažerského účetnictví vede ke controllingu ve veřejné správě řešeného v kapitole „Controlling“. Toto řízení není plnohodnotným optimálním finančním řízením, což dokládá kapitola „Plánování a řízení“ v oddílu 2, 3, 4.
11
%
Účetní kontrola
Manažerské účetnictví veřejného sektoru
1 Základy účetnictví Účetní kontrola vychází z principů a vedení účetnictví. Proto si zopakujeme „Základy účetnictví“ probírané již na začátku knihy, nyní více zaměřené na problematiku účtů a dokladů. Výklad pochází z minulého století od prof. Klozara.1
1.1 Pojmy účetnictví V hospodářské praxi měly jednotlivé pojmy v různých dobách rozdílný obsah, který nevyplýval jen z rozdílného obsahu hospodářské činnosti, ale i z jiných potřeb praxe a jiných společenských poměrů. A přesto označujeme soustavné záznamy o hospodářské činnosti těchto organizací (při nichž se dodržují určitá pravidla) jako účetnictví; měnil se předmět evidence, ale neměnila se metoda zápisů. Řekneme-li účetnictví nebo účetní evidence, máme na mysli vždy určitou metodu, předmět tu ustupuje do pozadí (i když je důležitý). Budeme-li zaznamenávat hospodářské jevy jinou neúčetní metodou, nebudeme mluvit o účetnictví, ale o evidenci, statistice, operativní evidenci apod. Pro potřeby kontroly se účetnictvím zabýváme jako metodou evidence.
Účet Některé hospodářské jevy evidujeme v účetnictví, tj. zaznamenáváme je účetní metodou, účtujeme o hospodářských jevech. Hospodářský případ se nejdříve zachytí (eviduje) v dokladu; podle dokladu účtujeme o hospodářském případu tak, že doklad zaúčtujeme (zúčtujeme), tj. zaznamenáme jej v účetnictví. Hospodářský případ, o němž se má účtovat, se zaznamenává v dokladu, který má spolehlivě ověřovat hospodářskou operaci, a proto musí mít předepsané náležitosti; takový doklad se označuje jako účetní doklad. Jednotlivý hospodářský případ, o němž účtujeme, označujeme jako účetní případ. V účetnictví evidujeme hospodářské případy uspořádaně, podle určitých pravidel. Uspořádání (řazení, třídění) hospodářských případů se může uskutečnit v podstatě dvojím způsobem – časově nebo věcně (popř. časově i věcně). Časové (chronologické) záznamy zachycují hospodářské jevy v časové posloupnosti, jak za sebou následovaly, jsou to deníky hospodářských událostí (případů), které se evidují. Věcné (soustavné, systematické) záznamy se uspořádávají tak, že se podle stanovených hledisek seskupují zápisy o stejných hospodářských jevech. Informace získané ze systematických zápisů evidence mají přednost před informacemi získanými z časových zápisů. Můžeme říci, že problematika věcného uspořádání informací o hospodářské činnosti je hlavní problematikou účetnictví. Hospodářské jevy (účetní případy) se v účetnictví zaznamenávají na účtech (účetní zápis, účetní položka); soustavu účetních zápisů (na účtech) označujeme jako běžné účetní zápisy (běžnou účetní evidencí). Běžné účetní zápisy slouží ke třídění a shrnování stejnorodých údajů o hospodářských jevech do globálů za celou účetní jednotku. Účetní jednotkou (účetní organizací) je zpravidla samostatná hospodařící jednotka, která je povinna vést tzv. uzavřené účetnictví. 1
Klozar, J.: Základy účetnictví. SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha 1980. 14
Účetní kontrola
Běžné účetní zápisy se vedou v účetních knihách. Účetní knihy obsahující časové zápisy se nazývají účetní deník, nebo jen deník (žurnál); účetní kniha, která obsahuje soustavné zápisy (na syntetických účtech) se nazývá hlavní kniha. Je to nejdůležitější účetní kniha. Účetní písemnosti obsahující zápisy analytické evidence nejsou součástí hlavní knihy. Účetními zápisy se zaznamenávají jednotlivé účetní případy. V určitých časových intervalech – účetních obdobích – se běžné účetní zápisy uzavírají (uzávěrka účtů, účetní uzávěrka) a zjišťují se výsledky hospodaření za uplynulé účetní období. Při účetní uzávěrce se podle údajů zjištěných na účtech sestavují účetní výkazy.
Hospodářské prostředky a jejich zdroje Organizace potřebuje hospodářské prostředky, aby mohla vykonávat hospodářskou činnost. V obchodním podniku, který prodává zboží, již nevystačíme s předpokladem, že podnik denně nakupuje zboží pro prodej ve stejný den. Musí mít na skladě přiměřenou zásobu zboží, tedy další prostředky, tj. materiálové zásoby. Běžný obchodní podnik potřebuje pro svou plynulou hospodářskou činnost tyto prostředky: – – – –
budovy a jejich zařízení, popř. dopravní prostředky, zásobu zboží, materiálové zásoby, peníze.
První skupinu prostředků nazýváme základní prostředky (fixní aktiva), další tři skupiny představují oběžné prostředky (oběžná aktiva). Fixní aktiva se během hospodářské činnosti spotřebovávají postupně (opotřebovávají se), oběžné prostředky se spotřebovávají (popř. směňují) v krátkém období. I výrobní podnik potřebuje pro svou činnost základní a oběžné prostředky, avšak jejich skladba je jiná než v obchodním podniku. V průmyslovém podniku tvoří hlavní část základních prostředků budovy, určené k výrobním účelům a jejich výrobní zařízení, v oběžných prostředcích jsou na předním místě materiálové zásoby, rozpracovaná výroba a hotové výrobky; ale i peníze. V zemědělském podniku patří k základním prostředkům půda, hospodářské budovy, dopravní prostředky a zemědělské stroje, základní stádo atd. K oběžným prostředkům patří zásoby krmiv, hnojiv, semen a dobytek ve výkrmu, zásoba zemědělských produktů, peníze. Vraťme se nyní k organizaci (podniku) a ptejme se, z jakých zdrojů financuje hospodářské prostředky. V podstatě můžeme odpovědět stejně jako v případě rodiny; prostředky podniků se financují z vlastních nebo cizích zdrojů. Cizím zdrojem je zvláště úvěr u banky. Vlastní zdroje (trvalé zdroje) podmiňuje vlastnická forma podniku (organizace). Poznámka: Za socialismu státní (národní) podnik dostal od společnosti svěřené prostředky do operativní správy (buď všechny potřebné prostředky, nebo jen jejich část) jako kmenové jmění. Část kmenového jmění, která odpovídala hodnotě základních prostředků podniku, se nazývala fond základních prostředků. Zdrojem základních prostředků socialistického podniku byl fond základních prostředků. Část kmenového jmění státního socialistického podniku, která je určena na financování oběžných prostředků podniku, se nazývá obratový fond. V současném podniku již není uvedené krytí hospodářských prostředků. Oba fondy jsou součástí vlastního jmění podniku. Zvláštní místo ve zdrojích organizací zaujímají dluhy dodavatelům zboží, materiálu apod. Praxe fakturace dodávek vychází ze zásady, že dodávka se může fakturovat až po materiál-
15
Manažerské účetnictví veřejného sektoru
ním plnění, přičemž odběratel je povinen zaplatit fakturu nikoli při doručení, ale zpravidla s určitým odkladem (např. do deseti dnů po jejím vystavení). Z toho vyplývá, že odběratel je již vlastníkem dodávky, ale ještě ji nezaplatil. Je dlužen dodavateli. Dluhy dodavatelům, vzniklé odkladem placení, jsou tak trvalým zdrojem oběžných prostředků podniku. Dalším zdrojem jsou úvěry. Zdroji prostředků podniku jsou tedy kmenové (vlastní) jmění (fond základních prostředků a obratový fond), dluh dodavatelům a bankovní úvěry. Nakonec si všimněme zdrojů hospodářských prostředků v rozpočtových organizacích (např. ministerstvo, obec, škola). Základní prostředky svěřuje rozpočtovým organizacím zřizovatel, jejich zdroj je fond základních prostředků. Oběžné prostředky nakupuje rozpočtová organizace v rámci svého rozpočtu z dotací (transferů) vyšších rozpočtů, které se označují jako financování provozu (obdoba obratového fondu). Zdroji hospodářských prostředků rozpočtových organizací je základní jmění (fond základních prostředků), financování provozu a dluhy dodavatelům; jen výjimečně se zde může vyskytovat bankovní úvěr. Pojmy prostředky a zdroje (zdroje prostředků) mají v účetnictví mimořádnou důležitost. Prostředky, které představují určité užitné hodnoty (materiální formu), a zdroje, které představují způsob financování prostředků. Prostředky a zdroje vyjadřují tak dvojí pohled na jednu materiálovou skutečnost.
Rozvaha Uvedeme si příklad prostředků a zdrojů v rodině. Rodina má tyto prostředky v Kč. popis zařízení bytu televizor auto oblečení zásoby potravin vklady ve spořitelně hotovost pohledávka celkem
cena 30 000 5 000 40 000 8 000 500 5 000 1 000 500 90 000
Uvedené prostředky opatřila rodina z těchto zdrojů v Kč: popis úspory dary úvěr od spořitelny ostatní dluhy celkem
cena 63 000 15 000 2 000 10 000 90 000
Součet zdrojů se tedy rovná součtu prostředků. Zdroje nemůžeme posuzovat odděleně, ale jen v souvislosti s prostředky, které se z nich financují. Přehled hospodářských prostředků a jejich zdrojů uspořádaný zvláštním způsobem nazýváme rozvahou (bilancí). Rozvaha podává přehled prostředků a jejich zdrojů k určitému okamžiku (k rozvahovému dnu). Zpravidla se uspořádá tak, že se prostředky (aktiva) uvádějí na levé 16
Účetní kontrola
straně rozvahy a zdroje (pasiva) na pravé straně. Rozvaha se může uspořádat i jinak. Je třeba zdůraznit, že v rozvaze se vždy zachycuje stav hospodářských prostředků a jejich zdrojů jen k určitému okamžiku, neboť hospodářské prostředky jsou v neustálém pohybu, takže dvě rozvahy sestavené na základě soupisu (inventury) prostředků a jejich zdrojů s určitým časovým odstupem již nejsou zcela shodné (je v nich vyjádřena dynamika hospodářské činnosti). Sestavme rozvahu podle údajů o prostředcích a zdrojích rodiny (v Kč). Prostředky (aktiva) zařízení bytu televizor auto oblečení zásoby potravin vklady ve spořitelně hotovost pohledávka celkem
ROZVAHA ke dni 31. 5. 1980 Kč Zdroje (pasiva) 30 000 úspory 5 000 dary 40 000 úvěr od spořitelny 8 000 ostatní dluhy 500 5 000 1 000 500 90 000 celkem
Kč 63 000 15 000 2 000 10 000
90 000
Rozvaha poskytuje informace o finančním stavu hospodařící jednotky k určitému datu a může sloužit jako podklad pro rozbor finančního stavu. V rozvaze se zpravidla uvádějí nejdříve základní prostředky (fixní aktiva) a za nimi oběžné prostředky (oběžná aktiva). Ve stejném pořadí se uvádějí i zdroje.
Předmět účetnictví Účetnictví zaznamenává hospodářské jevy v peněžních jednotkách. Předmětem účetnictví je tedy jen část reprodukce, kterou lze vyjádřit hodnotově. Předmětem účetnictví je pohyb hospodářských prostředků organizace a jejich zdrojů. Ve zdrojích hospodářských prostředků se vyjadřují vlastnické vztahy k hospodářským prostředkům. V kapitalistickém podniku je hlavním zdrojem hospodářských prostředků kapitál (vlastní nebo cizí), ve spotřebním družstvu družstevní fondy (členské podíly a rezervní fond), ve státním socialistickém podniku kmenové jmění (fond základních prostředků a obratový fond).
1.2 Rozvaha a soustava účtů Již jsme se seznámili se základními účetními pojmy. Nyní se seznámíme s pravidlem podvojnosti a ukážeme souvislost rozvahy s běžnými účetními zápisy.
Změny rozvahových položek Představme si podnik, který na počátku účetního období sestavil rozvahu (počáteční rozvahu, zahajovací rozvahu). Prostředky (aktiva) Základní prostředky Zásoby materiálu Běžný účet Celkem
ROZVAHA ke dni 1. 1. 1980 tis. Kč Zdroje (pasiva) 2 000 Fond základních prostředků 1 000 Obratový fond 200 Dodavatelé 3 200 Celkem
tis. Kč 2 000 1 100 100 3 200
17
Manažerské účetnictví veřejného sektoru
Během roku se udály tyto účetní případy: 1. Podnik nakoupil materiál v ceně 150 tis. Kč a zaplatil jej z běžného účtu. Komentář: Přírůstek jedněch prostředků (materiálu) znamená současně úbytek jiné skupiny prostředků (peníze na běžném účtu). Tato operace se tedy nedotýká zdrojů (pasiv, je jen přesunem v aktivech). Zásoby materiálu se zvýší na 1 150 a stav prostředků na běžném účtu se sníží na 50. 2. Podnik převzal bezúplatně základní prostředky v ceně 80 tis. Kč. Komentář: Protože uvažujeme státní podnik, zvýší se mu o příslušnou částku fond základních prostředků (vlastní jmění). Přírůstek základních prostředků (fixních aktiv) je spojen se zvýšením zdrojů (fondu základních prostředků, vlastního jmění); zvýšení prostředků je stejné jako zvýšení zdrojů. 3. Podnik zaplatil část svého dluhu 50 tis. Kč dodavatelům z úvěru, který si opatřil v bance. Komentář: Dluh dodavatelům tedy uhradil tak, že mu tím vznikl jiný dluh (dluh vůči bance). Snížení jedné položky pasiv (dluh dodavatelům) znamená současně vznik, popř. zvýšení jiné položky pasiv (úvěru). Tato operace se nedotýká hospodářských prostředků podniku; je přesunem v jejich zdrojích. Následující tabulka ukazuje, jaký vliv měly operace 1 až 3 na počáteční rozvahu a jak se jimi změnila počáteční rozvaha na rozvahu konečnou. Operace 1 znamenala jen přesun ve složkách aktiv (nezvýšila se ani aktiva, ani pasiva); podobně operace 3 znamenala jen přesun ve složkách pasiv. Operace 2 v podniku zvýšila aktiva i pasiva. AKTIVA Poč. změny roz. 1 2 Základní prostřed. Zásoby materiálu Běžný účet
2 000 1 000 200
Celkem
3 200
3
Kon. roz.
PASIVA Poč. roz. 1
+80
2 080 Fond zák. prostřed. 1 150 Obratový fond 50 Dodavatelé Úvěry
2 000 1 100 100
+80
3 280 Celkem
3 200
+150 -150
změny 2 3 +80
Kon. Roz.
2 080 1 100 -50 50 +50 50 +80 3 280
Hospodářské operace uvedené v bodě 1 až 3 představují tři typy hospodářských operací podle jejich vlivu na rozvahu: – přesun ve složkách (složení) aktiv – změna aktiv spojená se změnami pasiv – přesun ve složkách (složení) pasiv. Prostředky (aktiva) Základní prostředky Zásoby materiálu Běžný účet Celkem
18
ROZVAHA ke dni 31. 12. 1980 tis. Kč Zdroje (pasiva) 2 080 Fond základních prostředků 1 150 Obratový fond 50 Dodavatelé Úvěry 3 280 Celkem
tis. Kč 2 080 1 100 50 50 3 2 80
Účetní kontrola
Účet Při evidování pohybu hospodářských prostředků (i jejich zdrojů) je účelné zvlášť zaznamenávat přírůstky a zvlášť úbytky. Tohoto pravidla se používá v účetnictví pro zápisy na účtech tak, že každý účet má dva sloupce (dvě strany); v jednom se eviduje přírůstek prostředků (nebo zdrojů) a ve druhém jejich úbytek, takže zůstatky účtů (saldo) je rozdílem obou stran. Levá strana účtu se tradičně nazývá jako strana Má dáti (MD, debet) a strana pravá jako Dal (D, kredit). Účet má tedy debetní (aktivní) zůstatek (tj. na straně MD), jestliže součty na straně MD jsou větší než součty na straně D. Při kreditním (pasivním) zůstatku je tomu obráceně. Má dáti (MD, debet, na vrub)
Název účtu
Dal (D, kredit, ve prospěch)
Tato forma účtu se označuje jako účet T a užívá se jí zpravidla jen ke schematickému zúčtování hospodářských operací na účtech.
Souvislost běžných účetních zápisů s rozvahou Návaznost rozvahy na běžné účetní zápisy, a naopak se projevuje i v zápisech na účtech. Běžné účetní zápisy totiž přejímají z počáteční rozvahy stavy hospodářských prostředků, které se vždy uvádějí jako první zápisy na příslušných účtech (počáteční stav, počáteční zůstatek účtu). Teprve dalšími zápisy se eviduje pohyb příslušných hospodářských prostředků. Konečný zůstatek účtu (obsahuje jak počáteční zůstatek, tak i pohyb příslušných prostředků nebo zdrojů) je opět rozvahovým stavem konečné rozvahy. Změny rozvahových položek se tedy v účetnictví zachycují tímto pracovním postupem: počáteční rozvaha -> počáteční zůstatky účtů -> pohyb prostředků a zdrojů -> zjištění konečných zůstatků účtů -> konečná rozvaha. Konečná rozvaha je tak produktem běžných účetních zápisů. Zápisy o pohybu prostředků nebo zdrojů na příslušném úctě označujeme jako obraty účtu a vyjadřujeme je vždy brutto metodou, tedy zvlášť obraty strany Má dáti a zvlášť obraty strany Dal. Obraty účtu zjistíme tak, že sečteme stranu Má dáti a zvlášť stranu Dal, přičemž do obratů nezahrnujeme počáteční zůstatek. Připočteme-li k obratům účtu počáteční zůstatek (tím se ovšem může změnit jen jedna strana účtu), dostaneme součty účtu (i součty vyjadřujeme brutto metodou). Konečný zůstatek účtu (saldo účtu) je rozdílem součtu obou stran účtu. MD Počáteční zůstatek … … Obrat Má dáti … Součet Má dáti Konečný zůstatek
Zboží
D
……. Obrat Dal …… Součet Dal
Protože se běžné účetní zápisy vedou vždy v podrobnějším členění než rozvaha, je třeba pro jejich utřídění více účtů, než je rozvahových položek. Jedna rozvahová položka obsahuje 19
Manažerské účetnictví veřejného sektoru
zůstatky několika obsahově podobných účtů. Sestavujeme-li z běžných účetních zápisů konečnou rozvahu, spojujeme (sčítáme) zůstatky několika účtů do jedné rozvahové položky. Na účtech se hospodářské jevy třídí podrobněji než v rozvaze.
Účet aktiv a pasiv Při výkladu obsahu účtu jsme předpokládali, že účet může mít buď aktivní, nebo pasivní zůstatek. Ujasnění této otázky je velmi důležité pro pochopení soustavy účetnictví. Není totiž náhodou, že jednotlivým stranám rozvahy říkáme aktiva a pasiv a že obdobně nazýváme debetní zůstatek účtů zůstatkem aktivním a kreditní zůstatek pasivním. Zákonitě totiž požadujeme, aby pasiva rozvahy vyplývala jako kreditní zůstatky účtů a aby debetní zůstatky tvořily aktiva rozvahy. Z tohoto pojetí vztahů mezi rozvahou a běžnými účetními zápisy v hlavní knize vyplývají tři velmi důležité závěry: 1. Samotnou rozvahu můžeme považovat za účet. Aktiva tvoří stranu Má dáti a pasiva stranu Dal. Tento účet nemůže mít zůstatek, protože úhrn aktiv se musí rovnat úhrnu pasiv. 2. Aktiva počáteční rozvahy se zapisují (účtují) na stranu Má dáti příslušných účtů prostředků, pasiva na stranu Dal příslušných účtů zdrojů. Tím se všechny rozdělují do dvou velkých skupin – účty aktivní mají debetní zůstatky, které se vykazují v aktivech rozvahy a účty pasiv, které mají kreditní zůstatky, vykazují v pasivech rozvahy. 3. Počáteční stav aktiv se účtuje na straně Má dáti příslušných účtů, přírůstky aktiv rovněž na straně Má dáti, úbytky aktiv na straně Dal příslušných účtů. Na druhé straně počáteční stav pasiv se účtuje na straně Dal příslušných účtů pasiv, avšak úbytky pasiv se účtují na straně Má dáti účtů pasiv. Zúčtujeme naše tři účetní případy na účtech. Potřebujeme k tomu tři účty aktivní a čtyři účty pasivní; přitom jeden pasivní účet (Úvěry) nemá počáteční stav (počáteční zůstatek je nulový).
(2)
(1)
Základní prostředky 2 000 80 2 080
Fond základních prostředků
Zásoby materiálu 1 000 150 1 150
Obratový fond
Běžný účet 200 (1) 50
Dodavatelé
(2)
2 000 80 2 080
1 100 1 100
150
(3)
50
100 50
Úvěry (3)
20
50 50