Krajské volby 2012
STANISLAV BALÍK A KOL.
STANISLAV BALÍK A KOL.
Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepatřičně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská. Tato a celá řada dalších témat mohou být uchopena řadou způsobů. Předkládaná kniha jde cestou snahy o komplexní a hluboké pochopení příčin a důsledků. Setkávají se v ní osvědčené i inovativní přístupy, stejně jako osvědčení i začínající politologičtí autoři, což je její nezanedbatelnou výhodou. Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu. Sledovány proto jsou struktury kandidátních listin, stranické �nancování, témata předvolebních kampaní a programů stran, výsledky voleb v kontextu jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran, volební geogra�e krajských voleb ve srovnání s volbami předchozími, preferenční hlasy pro jednotlivé kandidáty a jejich podmíněnosti, přesuny voličů mezi lety 2010 a 2012 a krajské exekutivní koalice.
International Institute of Political Science of Masaryk University Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
Krajské volby 2012
ISBN 978-80-210-6641-0 International Institute of Political Science of Masaryk University Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
M F M — E M S . 55
KRAJSKÉ VOLBY 2012 STANISLAV BALÍK A KOL.
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Mezinárodní politologický ústav Brno 2013
KRAJSKÉ VOLBY 2012 STANISLAV BALÍK A KOL.
Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Mezinárodní politologický ústav Brno 2013
5
OBSAH
OBSAH Publikace vychází s finanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze
Vědecká redakce MU: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D.
Recenzent: doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
© 2013 Masarykova univerzita © 2013 Stanislav Balík a kol.
ISBN 978-80-210-6641-0 (brožovaná vazba) ISBN 978-80-210-7801-7 (online : pdf)
Stanislav Balík 1. ÚVOD................................................................................................................... 9 Michal Pink, Monika Dvořáková, Andrea Smolková 2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ....................... 11 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6
Úvod .....................................................................................................11 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů ..........12 Personální obměna, podíl opakovaně volených a nováčků .........20 Starostové v zastupitelstvu a víceúrovňový krajský zastupitel ....26 Problém politické defekce na krajské úrovni v roce 2012.............31 Závěr .....................................................................................................33
Vít Šimral 3. STRANICKÉ FINANCOVÁNÍ A KRAJSKÉ VOLBY ................................ 35 3.1 Úvod ......................................................................................................35 3.2 Vývoj regulace stranického financování v České republice ..........36 3.3 Volby do zastupitelstev krajů 2012 a financování kampaní ..........40 3.4 Klasifikace stran kandidujících v krajských volbách 2012 dle finančních charakteristik..............................................................42 3.5 Finanční nákladnost a efektivita vložených prostředků ................53 3.6 Neformální poznatky o stranickém financování ............................60 Otto Eibl, Miloš Gregor, Alena Macková 4. TÉMATA PŘEDVOLEBNÍCH KAMPANÍ V PROGRAMECH STRAN, JEJICH OUTDOOROVÝCH KAMPANÍCH A MÉDIÍCH.......... 65 4.1 Úvod ......................................................................................................65 4.2 Výchozí situace před krajskými volbami ........................................66 4.3 Volební programy stran ......................................................................68 4.3.1 Obecné charakteristiky volebních programů ........................68 4.3.2 Programová nabídka z hlediska obsahu.................................71
5
OBSAH
OBSAH Publikace vychází s finanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze
Vědecká redakce MU: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D.
Recenzent: doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.
© 2013 Masarykova univerzita © 2013 Stanislav Balík a kol.
ISBN 978-80-210-6641-0
Stanislav Balík 1. ÚVOD................................................................................................................... 9 Michal Pink, Monika Dvořáková, Andrea Smolková 2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ....................... 11 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6
Úvod .....................................................................................................11 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů ..........12 Personální obměna, podíl opakovaně volených a nováčků .........20 Starostové v zastupitelstvu a víceúrovňový krajský zastupitel ....26 Problém politické defekce na krajské úrovni v roce 2012.............31 Závěr .....................................................................................................33
Vít Šimral 3. STRANICKÉ FINANCOVÁNÍ A KRAJSKÉ VOLBY ................................ 35 3.1 Úvod ......................................................................................................35 3.2 Vývoj regulace stranického financování v České republice ..........36 3.3 Volby do zastupitelstev krajů 2012 a financování kampaní ..........40 3.4 Klasifikace stran kandidujících v krajských volbách 2012 dle finančních charakteristik..............................................................42 3.5 Finanční nákladnost a efektivita vložených prostředků ................53 3.6 Neformální poznatky o stranickém financování ............................60 Otto Eibl, Miloš Gregor, Alena Macková 4. TÉMATA PŘEDVOLEBNÍCH KAMPANÍ V PROGRAMECH STRAN, JEJICH OUTDOOROVÝCH KAMPANÍCH A MÉDIÍCH.......... 65 4.1 Úvod ......................................................................................................65 4.2 Výchozí situace před krajskými volbami ........................................66 4.3 Volební programy stran ......................................................................68 4.3.1 Obecné charakteristiky volebních programů ........................68 4.3.2 Programová nabídka z hlediska obsahu.................................71
6
KRAJSKÉ VOLBY 2012
4.4 Témata v rámci outdoorové kampaně..............................................78 4.4.1 Představovací a tematicky abstraktní outdoorové kampaně.................................................................79 4.4.2 Reflexe konkrétních krajských témat v kampaních..............81 4.5 Krajské volby a jejich témata v tištěných denících .........................83 4.6 Závěr ......................................................................................................90 Vlastimil Havlík, Michal Nový 5. VÝSLEDKY VOLEB PODLE VOLEBNÍCH KRAJŮ A POLITICKÝCH STRAN ................................................................................. 93 5.1 Úvod .....................................................................................................93 5.2 Kontext krajských voleb v roce 2012 ................................................93 5.3 Výsledky voleb......................................................................................95 5.3.1 Volební účast a neplatné hlasy .................................................95 5.3.2 Volební podpora parlamentních stran ...................................99 5.3.3 Rozdělení mandátů v krajských zastupitelstvech mezi parlamentní strany .........................................................109 5.3.4 Volební podpora neparlamentních subjektů ......................110 5.3.5 Stabilita a dynamika krajských stranickopolitických soustav ..................................................114 5.3.6 Měření disproporcionality volebního systému....................119 5.4 Shrnutí ................................................................................................121 Petr Voda, Michal Pink 6. VOLEBNÍ GEOGRAFIE KRAJSKÝCH VOLEB .......................................123 6.1 Úvod ...................................................................................................123 6.2 Popis volebních výsledků v prostoru..............................................125 6.2.1 ČSSD ..........................................................................................125 6.2.2 KSČM.........................................................................................128 6.2.3 ODS............................................................................................131 6.2.4 KDU-ČSL a její koalice ...........................................................134 6.2.5 TOP 09 a STAN........................................................................137 6.2.6 Neparlamentní strany..............................................................140 6.3 Možné důvody prostorového rozmístění volební podpory ........142 6.3.1 Teorie konfliktních linií ..........................................................142 6.3.2 Faktory ovlivňující prostorovou rozdílnost volebních výsledků.....................................................................................145 6.3.3 Metodická poznámka..............................................................148
OBSAH
7
6.4 Výsledky analýzy ................................................................................149 6.4.1 Souhrnné výsledky...................................................................149 6.4.2 Výsledky za jednotlivé kraje ...................................................152 6.5 Závěr ....................................................................................................158 Petr Voda 7. ANALÝZA PREFERENČNÍHO HLASOVÁNÍ.........................................161 7.1 Úvod ....................................................................................................161 7.2 Legislativní úprava preferenčního hlasování v krajských volbách v roce 2012......................................................162 7.3 Výsledky preferenčního hlasování ..................................................163 7.3.1 Posuny kandidátů ....................................................................165 7.3.2 Nejúspěšnější kandidáti na listinách vybraných stran .......167 7.4 Vysvětlení příčin úspěšnosti jednotlivých kandidátů ..................169 7.4.1 Výsledky preferenčního hlasování.........................................171 7.4.2 Pořadí na kandidátce...............................................................172 7.4.3 Obhajoba mandátu ..................................................................173 7.4.4 Povolání.....................................................................................174 7.4.5 Vzdělání kandidátů..................................................................176 7.4.6 Stranická příslušnost ...............................................................177 7.4.7 Věk a pohlaví kandidátů .........................................................178 7.4.8 Bydliště ......................................................................................180 7.5 Analýza efektu kandidáta .................................................................181 7.6 Závěr ....................................................................................................187 Kamil Gregor, Petr Gongala 8. VOLIČSKÉ PŘESUNY MEZI SNĚMOVNÍMI VOLBAMI V ROCE 2010 A KRAJSKÝMI VOLBAMI V ROCE 2012 ..........................189 8.1 Úvod ....................................................................................................189 8.2 Použitá data ........................................................................................190 8.3 Bayesovský hierarchický model ekologické inference .................191 8.4 Voličské přesuny mezi parlamentními a krajskými volbami ......194 8.5 Voličská stabilita.................................................................................195 8.6 Kdo nešel k volbám ...........................................................................197 8.7 Kam se voliči přesunuli.....................................................................198 8.8 Odkud se voliči přesunuli.................................................................200 8.9 Přesuny v součtu................................................................................205 8.10 Závěr ....................................................................................................207
6
KRAJSKÉ VOLBY 2012
4.4 Témata v rámci outdoorové kampaně..............................................78 4.4.1 Představovací a tematicky abstraktní outdoorové kampaně.................................................................79 4.4.2 Reflexe konkrétních krajských témat v kampaních..............81 4.5 Krajské volby a jejich témata v tištěných denících .........................83 4.6 Závěr ......................................................................................................90 Vlastimil Havlík, Michal Nový 5. VÝSLEDKY VOLEB PODLE VOLEBNÍCH KRAJŮ A POLITICKÝCH STRAN ................................................................................. 93 5.1 Úvod .....................................................................................................93 5.2 Kontext krajských voleb v roce 2012 ................................................93 5.3 Výsledky voleb......................................................................................95 5.3.1 Volební účast a neplatné hlasy .................................................95 5.3.2 Volební podpora parlamentních stran ...................................99 5.3.3 Rozdělení mandátů v krajských zastupitelstvech mezi parlamentní strany .........................................................109 5.3.4 Volební podpora neparlamentních subjektů ......................110 5.3.5 Stabilita a dynamika krajských stranickopolitických soustav ..................................................114 5.3.6 Měření disproporcionality volebního systému....................119 5.4 Shrnutí ................................................................................................121 Petr Voda, Michal Pink 6. VOLEBNÍ GEOGRAFIE KRAJSKÝCH VOLEB .......................................123 6.1 Úvod ...................................................................................................123 6.2 Popis volebních výsledků v prostoru..............................................125 6.2.1 ČSSD ..........................................................................................125 6.2.2 KSČM.........................................................................................128 6.2.3 ODS............................................................................................131 6.2.4 KDU-ČSL a její koalice ...........................................................134 6.2.5 TOP 09 a STAN........................................................................137 6.2.6 Neparlamentní strany..............................................................140 6.3 Možné důvody prostorového rozmístění volební podpory ........142 6.3.1 Teorie konfliktních linií ..........................................................142 6.3.2 Faktory ovlivňující prostorovou rozdílnost volebních výsledků.....................................................................................145 6.3.3 Metodická poznámka..............................................................148
OBSAH
7
6.4 Výsledky analýzy ................................................................................149 6.4.1 Souhrnné výsledky...................................................................149 6.4.2 Výsledky za jednotlivé kraje ...................................................152 6.5 Závěr ....................................................................................................158 Petr Voda 7. ANALÝZA PREFERENČNÍHO HLASOVÁNÍ.........................................161 7.1 Úvod ....................................................................................................161 7.2 Legislativní úprava preferenčního hlasování v krajských volbách v roce 2012......................................................162 7.3 Výsledky preferenčního hlasování ..................................................163 7.3.1 Posuny kandidátů ....................................................................165 7.3.2 Nejúspěšnější kandidáti na listinách vybraných stran .......167 7.4 Vysvětlení příčin úspěšnosti jednotlivých kandidátů ..................169 7.4.1 Výsledky preferenčního hlasování.........................................171 7.4.2 Pořadí na kandidátce...............................................................172 7.4.3 Obhajoba mandátu ..................................................................173 7.4.4 Povolání.....................................................................................174 7.4.5 Vzdělání kandidátů..................................................................176 7.4.6 Stranická příslušnost ...............................................................177 7.4.7 Věk a pohlaví kandidátů .........................................................178 7.4.8 Bydliště ......................................................................................180 7.5 Analýza efektu kandidáta .................................................................181 7.6 Závěr ....................................................................................................187 Kamil Gregor, Petr Gongala 8. VOLIČSKÉ PŘESUNY MEZI SNĚMOVNÍMI VOLBAMI V ROCE 2010 A KRAJSKÝMI VOLBAMI V ROCE 2012 ..........................189 8.1 Úvod ....................................................................................................189 8.2 Použitá data ........................................................................................190 8.3 Bayesovský hierarchický model ekologické inference .................191 8.4 Voličské přesuny mezi parlamentními a krajskými volbami ......194 8.5 Voličská stabilita.................................................................................195 8.6 Kdo nešel k volbám ...........................................................................197 8.7 Kam se voliči přesunuli.....................................................................198 8.8 Odkud se voliči přesunuli.................................................................200 8.9 Přesuny v součtu................................................................................205 8.10 Závěr ....................................................................................................207
9
1. ÚVOD
Lenka Hrbková 9. KRAJSKÉ VOLBY A POVOLEBNÍ KOALICE .........................................211 9.1 Úvod ....................................................................................................211 9.2 Typologie koalic v kontextu krajských voleb ................................212 9.2.1 Typologie koalic .......................................................................212 9.2.2 Typologie koalic v podmínkách krajských voleb v České republice .....................................................................214 9.2.3 Výbory zastupitelstva kraje.....................................................216 9.3 Krajské rady po volbách do zastupitelstev krajů v roce 2012 a obsazení výborů zastupitelstev .....................................................217 9.3.1 Středočeský kraj .......................................................................217 9.3.2 Jihočeský kraj............................................................................218 9.3.3 Plzeňský kraj .............................................................................219 9.3.4 Karlovarský kraj .......................................................................220 9.3.5 Ústecký kraj...............................................................................221 9.3.6 Liberecký kraj ...........................................................................222 9.3.7 Královéhradecký kraj ..............................................................223 9.3.8 Pardubický kraj ........................................................................224 9.3.9 Kraj Vysočina............................................................................225 9.3.10 Jihomoravský kraj ....................................................................226 9.3.11 Olomoucký kraj........................................................................227 9.3.12 Zlínský kraj ...............................................................................227 9.3.13 Moravskoslezský kraj...............................................................229 9.4 Výsledky a shrnutí analýzy ...............................................................230 9.5 Závěr ....................................................................................................233 Stanislav Balík 10. ZÁVĚR ...........................................................................................................235 11. PRAMENY A LITERATURA ....................................................................239 12. SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................247 13. SUMMARY....................................................................................................251
1. ÚVOD
STANISLAV BALÍK Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepatřičně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská. Toto a celá řada dalších témat může být uchopena mnoha způsoby. Povrchně, skrze paušalizující „dojmologii“, cestou jednotlivých nesouvisejících případových studií nebo se snahou o komplexní a hluboké pochopení příčin a důsledků. Formát knižní monografie věnované právě jedněm volbám (byť v nezbytné komparaci s předchozími) umožňuje téma zpracovat právě posledním zmíněným způsobem. A právě o to se snažili autoři této knihy, kterou nyní předkládají odborné i laické veřejnosti. Kniha je odrazem dlouhodobého soustředění se politologických pracovišť Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde autoři působí, ať už jako vyučující, odborní pracovníci, či studenti, na nejdůležitější aspekty voleb na různých úrovních. Právě dlouhodobé soustředění se na danou problematiku, zajímavé datové sety dlouhodobějšího rázu a promýšlení nejvhodnějších postupů umožnily vznik této publikace. Jak bude moci čtenář vzápětí posoudit, v knize se setkávají osvědčené i inovativní přístupy, stejně jako osvědčení i začínající politologičtí autoři, což může být – a snad v tomto případě i skutečně je – nezanedbatelnou výhodou. Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu. Proto se nejprve Michal Pink, Monika Dvořáková a Andrea Smolková věnují analýze složení kandidátních listin, stejně jako profesní struktuře regionálních politiků. Jak se ukazuje, předvolební kampaň a následné výsledky jsou ve stále větší míře závislé na objemu financí do ní vložených. Vít Šimral se proto zaměřil na problém stranického financování v krajských volebních arénách. Jaká témata dominovala předvolebním kampaním a programům stran a jak vlastně vypadaly tzv. outdoorové
9
1. ÚVOD
Lenka Hrbková 9. KRAJSKÉ VOLBY A POVOLEBNÍ KOALICE .........................................211 9.1 Úvod ....................................................................................................211 9.2 Typologie koalic v kontextu krajských voleb ................................212 9.2.1 Typologie koalic .......................................................................212 9.2.2 Typologie koalic v podmínkách krajských voleb v České republice .....................................................................214 9.2.3 Výbory zastupitelstva kraje.....................................................216 9.3 Krajské rady po volbách do zastupitelstev krajů v roce 2012 a obsazení výborů zastupitelstev .....................................................217 9.3.1 Středočeský kraj .......................................................................217 9.3.2 Jihočeský kraj............................................................................218 9.3.3 Plzeňský kraj .............................................................................219 9.3.4 Karlovarský kraj .......................................................................220 9.3.5 Ústecký kraj...............................................................................221 9.3.6 Liberecký kraj ...........................................................................222 9.3.7 Královéhradecký kraj ..............................................................223 9.3.8 Pardubický kraj ........................................................................224 9.3.9 Kraj Vysočina............................................................................225 9.3.10 Jihomoravský kraj ....................................................................226 9.3.11 Olomoucký kraj........................................................................227 9.3.12 Zlínský kraj ...............................................................................227 9.3.13 Moravskoslezský kraj...............................................................229 9.4 Výsledky a shrnutí analýzy ...............................................................230 9.5 Závěr ....................................................................................................233 Stanislav Balík 10. ZÁVĚR ...........................................................................................................235 11. PRAMENY A LITERATURA ....................................................................239 12. SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................247 13. SUMMARY....................................................................................................251
1. ÚVOD
STANISLAV BALÍK Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepatřičně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská. Toto a celá řada dalších témat může být uchopena mnoha způsoby. Povrchně, skrze paušalizující „dojmologii“, cestou jednotlivých nesouvisejících případových studií nebo se snahou o komplexní a hluboké pochopení příčin a důsledků. Formát knižní monografie věnované právě jedněm volbám (byť v nezbytné komparaci s předchozími) umožňuje téma zpracovat právě posledním zmíněným způsobem. A právě o to se snažili autoři této knihy, kterou nyní předkládají odborné i laické veřejnosti. Kniha je odrazem dlouhodobého soustředění se politologických pracovišť Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde autoři působí, ať už jako vyučující, odborní pracovníci, či studenti, na nejdůležitější aspekty voleb na různých úrovních. Právě dlouhodobé soustředění se na danou problematiku, zajímavé datové sety dlouhodobějšího rázu a promýšlení nejvhodnějších postupů umožnily vznik této publikace. Jak bude moci čtenář vzápětí posoudit, v knize se setkávají osvědčené i inovativní přístupy, stejně jako osvědčení i začínající politologičtí autoři, což může být – a snad v tomto případě i skutečně je – nezanedbatelnou výhodou. Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu. Proto se nejprve Michal Pink, Monika Dvořáková a Andrea Smolková věnují analýze složení kandidátních listin, stejně jako profesní struktuře regionálních politiků. Jak se ukazuje, předvolební kampaň a následné výsledky jsou ve stále větší míře závislé na objemu financí do ní vložených. Vít Šimral se proto zaměřil na problém stranického financování v krajských volebních arénách. Jaká témata dominovala předvolebním kampaním a programům stran a jak vlastně vypadaly tzv. outdoorové
10
KRAJSKÉ VOLBY 2012
kampaně či reflexe v médiích, zkoumají ve čtvrté kapitole Otto Eibl, Miloš Gregor a Alena Macková. Oproti tomu Vlastimil Havlík a Michal Nový již překračují dobu předvolební, když se věnují výsledkům voleb v kontextu jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran. Petr Voda s Michalem Pinkem na ně navazují, když zasazují volební výsledky do kontextu volební geografie, včetně srovnání s volbami předchozími. Od výsledků orientovaných na volební subjekty přechází Petr Voda k výsledkům jednotlivých kandidátů, když analyzuje počty a podíly preferenčních hlasů a hledá jejich podmíněnosti. Kamil Gregor a Petr Gongala se pokouší najít odpověď na otázku, odkud přišli či kam se ztratili voliči jednotlivých politických stran mezi lety 2010 a 2012, když za oněch cca 30 měsíců došlo k nezanedbatelným posunům v jejich absolutních i relativních ziscích. V kapitole předcházející závěrečnému shrnutí Lenka Hrbková opouští téma samotných voleb, aby se věnovala procesu, jenž je většinou spojen s povolebním děním v prostředí proporčních volebních systémů – sestavování koalic. Již z představených témat je zřejmé, že se v této práci potkávají metody deskriptivní i interpretativní a analytické. Co se týče užitých dat, v případě kandidátů a zvolených zastupitelů vycházíme z výsledků bezprostředně po zvolení, nezohledňujeme tedy složení zastupitelstev po případných rezignacích jednotlivých zastupitelů. Učiňme ještě několik terminologických poznámek. Jednotliví autoři většinou pracují, z důvodu jazykové jednoduchosti, s pojmy strana a hnutí jakožto se synonymy, byť jsou si dobře vědomi rozdílů, a to zvláště v prostředí krajských voleb, kde je identita nikoli nevýznamné části politického spektra postavena explicitně na odmítnutí fenoménu stranictví. Dále, pokud to není nezbytně nutné pro lepší pochopení, je používán termín kandidát či zastupitel v mužském rodě, a to nikoli z důvodu neúcty k ženám – kandidátkám a zastupitelkám, ale z čistě praktických důvodů.
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
11
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
MICHAL PINK, MONIKA DVOŘÁKOVÁ, ANDREA SMOLKOVÁ 2.1 Úvod Krajské volby stejně jako jakékoliv jiné mají kromě tradičně zkoumaných témat, jako je charakter koalic, analýza volebních výsledků či volebních kampaní, také personální rozměr – vybrané charakteristiky zvolených zastupitelů i kandidátů na jednotlivých kandidátních listinách. Svým rozměrem se tento soubor pohybuje na větším rozsahu, než je tomu v případě voleb parlamentních, kde se pravidelně obměňuje 281 poslanců a senátorů, ovšem zase nenabývá takových rozměrů jako v případě komunálních voleb, které produkují soubor v počtu několika desítek tisíc místních politiků. Proto skupina 675 krajských zastupitelů představuje vhodný soubor ke studiu jednotlivých charakteristik volených zastupitelů, jejich věku, stranické příslušnosti, zkušeností s funkcí zastupitele atd. Samotné studium personálního rozměru kandidátních listin je sice v českém prostředí přítomné, ovšem v poměrně omezené míře. Otázku, kdo jsou politici z hlediska své profese, vzdělání, schopnosti opakovaně získávat mandát a pohybovat se v rámci víceúrovňového prostředí, reflektovala po roce 1990 řada badatelů. První práce spojené s krajskými politiky se objevují krátce po prvních krajských volbách v roce 2000 a pokračují s různou intenzitou do dnešních dnů. V jedné z prvních prací věnovaných krajským volbám se autoři zabývají každým krajem individuálně včetně charakteristik kandidátních listin (Balík a Kyloušek 2005). Texty, které se zabývají širší skupinou krajských elit, následují v dalších letech (Kostelecký et al. 2006; Ryšavý 2007). Autoři zde mimo jiné reflektují personální stabilitu a variabilitu kandidátních listin, zvolených zastupitelů i jejich statusové zařazení v rámci nově se utvářejících regionálních elit. Cílem následující kapitoly bude především pomocí srovnání jednotlivých kandidátních listin analyzovat, jak se krajská zastupitelstva
10
KRAJSKÉ VOLBY 2012
kampaně či reflexe v médiích, zkoumají ve čtvrté kapitole Otto Eibl, Miloš Gregor a Alena Macková. Oproti tomu Vlastimil Havlík a Michal Nový již překračují dobu předvolební, když se věnují výsledkům voleb v kontextu jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran. Petr Voda s Michalem Pinkem na ně navazují, když zasazují volební výsledky do kontextu volební geografie, včetně srovnání s volbami předchozími. Od výsledků orientovaných na volební subjekty přechází Petr Voda k výsledkům jednotlivých kandidátů, když analyzuje počty a podíly preferenčních hlasů a hledá jejich podmíněnosti. Kamil Gregor a Petr Gongala se pokouší najít odpověď na otázku, odkud přišli či kam se ztratili voliči jednotlivých politických stran mezi lety 2010 a 2012, když za oněch cca 30 měsíců došlo k nezanedbatelným posunům v jejich absolutních i relativních ziscích. V kapitole předcházející závěrečnému shrnutí Lenka Hrbková opouští téma samotných voleb, aby se věnovala procesu, jenž je většinou spojen s povolebním děním v prostředí proporčních volebních systémů – sestavování koalic. Již z představených témat je zřejmé, že se v této práci potkávají metody deskriptivní i interpretativní a analytické. Co se týče užitých dat, v případě kandidátů a zvolených zastupitelů vycházíme z výsledků bezprostředně po zvolení, nezohledňujeme tedy složení zastupitelstev po případných rezignacích jednotlivých zastupitelů. Učiňme ještě několik terminologických poznámek. Jednotliví autoři většinou pracují, z důvodu jazykové jednoduchosti, s pojmy strana a hnutí jakožto se synonymy, byť jsou si dobře vědomi rozdílů, a to zvláště v prostředí krajských voleb, kde je identita nikoli nevýznamné části politického spektra postavena explicitně na odmítnutí fenoménu stranictví. Dále, pokud to není nezbytně nutné pro lepší pochopení, je používán termín kandidát či zastupitel v mužském rodě, a to nikoli z důvodu neúcty k ženám – kandidátkám a zastupitelkám, ale z čistě praktických důvodů.
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
11
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
MICHAL PINK, MONIKA DVOŘÁKOVÁ, ANDREA SMOLKOVÁ 2.1 Úvod Krajské volby stejně jako jakékoliv jiné mají kromě tradičně zkoumaných témat, jako je charakter koalic, analýza volebních výsledků či volebních kampaní, také personální rozměr – vybrané charakteristiky zvolených zastupitelů i kandidátů na jednotlivých kandidátních listinách. Svým rozměrem se tento soubor pohybuje na větším rozsahu, než je tomu v případě voleb parlamentních, kde se pravidelně obměňuje 281 poslanců a senátorů, ovšem zase nenabývá takových rozměrů jako v případě komunálních voleb, které produkují soubor v počtu několika desítek tisíc místních politiků. Proto skupina 675 krajských zastupitelů představuje vhodný soubor ke studiu jednotlivých charakteristik volených zastupitelů, jejich věku, stranické příslušnosti, zkušeností s funkcí zastupitele atd. Samotné studium personálního rozměru kandidátních listin je sice v českém prostředí přítomné, ovšem v poměrně omezené míře. Otázku, kdo jsou politici z hlediska své profese, vzdělání, schopnosti opakovaně získávat mandát a pohybovat se v rámci víceúrovňového prostředí, reflektovala po roce 1990 řada badatelů. První práce spojené s krajskými politiky se objevují krátce po prvních krajských volbách v roce 2000 a pokračují s různou intenzitou do dnešních dnů. V jedné z prvních prací věnovaných krajským volbám se autoři zabývají každým krajem individuálně včetně charakteristik kandidátních listin (Balík a Kyloušek 2005). Texty, které se zabývají širší skupinou krajských elit, následují v dalších letech (Kostelecký et al. 2006; Ryšavý 2007). Autoři zde mimo jiné reflektují personální stabilitu a variabilitu kandidátních listin, zvolených zastupitelů i jejich statusové zařazení v rámci nově se utvářejících regionálních elit. Cílem následující kapitoly bude především pomocí srovnání jednotlivých kandidátních listin analyzovat, jak se krajská zastupitelstva
12
KRAJSKÉ VOLBY 2012
proměnila a kdo na případné změně dokázal profitovat či na ní naopak ztratil. V této části se také bude hovořit o personálních „stálicích“ krajských voleb, které se v zastupitelstvech udržely od jejich prvního ustavení před více než dvanácti lety. Dále bude pozornost zaměřena na pozici starostů na kandidátních listinách a jejich zastoupení ve zvolených sborech. Z tohoto fenoménu dále pramení samostatná část věnovaná sdílenému mandátu a politikům, kteří jsou v rámci krajského prostředí aktivní i v zastupitelských sborech na jiných úrovních. Na závěr se kapitola zmíní o problému politické defekce a přechodu mezi kandidátními listinami (lidově řečeno „přeběhlictví“), tedy o prvku, jehož svědky jsme v moderní vrcholné politice od devadesátých let minulého století. Zatímco v parlamentním prostředí jej doprovází velký mediální zájem, v případě krajské politiky se z pohledu médií jedná spíše o marginální prvek. 2.2 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů V krajských volbách 2012 se o voličskou přízeň ucházelo na skoro stovce kandidátních listin více než 11 tisíc kandidátů. Při podrobnějším pohledu na zastoupení v jednotlivých krajích lze za jednoznačně nejpočetnější označit skupinu kandidátů KSČM, která dokázala oslovit své voliče prostřednictvím 732 kandidátů. Hned za ní s počtem 731 a 725 kandidátů následují ČSSD a ODS. Na třetím místě s celkovým počtem přesahujícím sedm set zájemců o krajský mandát lze identifikovat kandidátní listiny strany NS-LEV21, která se na voliče obrátila prostřednictvím 710 kandidátů. Na dalším místě se nachází SPOZ, jejíž celkový počet obsazených míst na kandidátních listinách dosáhl 641. Do skupiny politických stran a hnutí, které dokázaly sestavit své kandidátní listiny ve všech krajích, patří ještě TOP 09 se Starosty a nezávislými, Pravý blok, Svobodní. Otázkou zůstává, jak interpretovat začlenění kandidátů KDU-ČSL na některých kandidátních listinách, kde tvoří menšinového partnera. Pokud bychom srovnali všechny kandidátní listiny podle věku a pohlaví, zjistíme, že průměrný věk přesahoval 46 let, přičemž čistě u žen to bylo zhruba o půl roku méně a u mužů zase o půl roku více. Z celkového množství představoval podíl žen jen necelých 28 % a s věkovým nárůstem dosahoval největšího podílu ve střední skupině 30–49 let.
13
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Tab. č. 2.1: Kandidáti dle věku a pohlaví Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
11 304
100,00
8 185
72,40
3 119
27,60
18–29 let
1 334
11,80
958
8,47
376
3,33
30–49 let
5 290
46,80
3 754
33,21
1 536
13,59
50 a více
4 680
41,40
3 473
30,72
1 207
10,68
Průměrný věk
46,12
46,42
45,36
Zdroj: Volby.cz
Nejstarším kandidátem ucházejícím se o podporu voličů byl Vladimír Vaňata, který v době voleb dosáhl 90 let a kandidoval na listině Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Na druhou stranu nejmladších kandidátů, kteří minimálně v den voleb dosáhli 18 let, jsme na kandidátních listinách mohli najít 25. Velkou většinou se o voličskou podporu ucházeli na listinách mimoparlamentních a regionálních stran a sdružení. Na základě výsledků voleb se celkový soubor kandidátů proměnil ve zvolené zastupitele, kteří již vykazují poněkud jiné charakteristiky. Věkový průměr vzrostl na hodnotu blížící se 50 rokům a podíl mužů a žen se posunul k hodnotě zhruba 80 % mužů a 20 % žen. Z hlediska věkového průměru je nejčastěji zastoupena skupina mužů starších 50 let, kteří tvoří více než 44 %. Naopak minimální zastoupení představují ženy ve věku pod 30 let. V tomto souboru najdeme jen čtyři zastupitelky, tedy méně než 1 %. Sledování rozdílu ve věku nejstaršího a nejmladšího zastupitele nás zavede do Zlínského kraje, kde na kandidátní listině KSČM získal mandát třiadvacetiletý Michal Kostka1. Ve stejném kraji dostal potřebnou důvěru i nejstarší zastupitel – na kandidátní listině SPOZ uspěl na posledním místě František Čuba2, který následně získal výkonnou pozici v radě kraje. Jaké charakteristiky vykazovaly kandidátní listiny jednotlivých politických stran a hnutí? Jaká byla jejich věková struktura? Pokud se podíváme na základní strukturu kandidátních listin dvou hlavních ideově protikladných politických stran, ČSSD a ODS, zjistíme, že se 1 2
Michal Kostka, povoláním informační technolog s trvalým pobytem v Kroměříži. V den voleb dosáhl agronom a bývalý šéf legendárního JZD Slušovice věku 76 let.
12
KRAJSKÉ VOLBY 2012
proměnila a kdo na případné změně dokázal profitovat či na ní naopak ztratil. V této části se také bude hovořit o personálních „stálicích“ krajských voleb, které se v zastupitelstvech udržely od jejich prvního ustavení před více než dvanácti lety. Dále bude pozornost zaměřena na pozici starostů na kandidátních listinách a jejich zastoupení ve zvolených sborech. Z tohoto fenoménu dále pramení samostatná část věnovaná sdílenému mandátu a politikům, kteří jsou v rámci krajského prostředí aktivní i v zastupitelských sborech na jiných úrovních. Na závěr se kapitola zmíní o problému politické defekce a přechodu mezi kandidátními listinami (lidově řečeno „přeběhlictví“), tedy o prvku, jehož svědky jsme v moderní vrcholné politice od devadesátých let minulého století. Zatímco v parlamentním prostředí jej doprovází velký mediální zájem, v případě krajské politiky se z pohledu médií jedná spíše o marginální prvek. 2.2 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů V krajských volbách 2012 se o voličskou přízeň ucházelo na skoro stovce kandidátních listin více než 11 tisíc kandidátů. Při podrobnějším pohledu na zastoupení v jednotlivých krajích lze za jednoznačně nejpočetnější označit skupinu kandidátů KSČM, která dokázala oslovit své voliče prostřednictvím 732 kandidátů. Hned za ní s počtem 731 a 725 kandidátů následují ČSSD a ODS. Na třetím místě s celkovým počtem přesahujícím sedm set zájemců o krajský mandát lze identifikovat kandidátní listiny strany NS-LEV21, která se na voliče obrátila prostřednictvím 710 kandidátů. Na dalším místě se nachází SPOZ, jejíž celkový počet obsazených míst na kandidátních listinách dosáhl 641. Do skupiny politických stran a hnutí, které dokázaly sestavit své kandidátní listiny ve všech krajích, patří ještě TOP 09 se Starosty a nezávislými, Pravý blok, Svobodní. Otázkou zůstává, jak interpretovat začlenění kandidátů KDU-ČSL na některých kandidátních listinách, kde tvoří menšinového partnera. Pokud bychom srovnali všechny kandidátní listiny podle věku a pohlaví, zjistíme, že průměrný věk přesahoval 46 let, přičemž čistě u žen to bylo zhruba o půl roku méně a u mužů zase o půl roku více. Z celkového množství představoval podíl žen jen necelých 28 % a s věkovým nárůstem dosahoval největšího podílu ve střední skupině 30–49 let.
13
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Tab. č. 2.1: Kandidáti dle věku a pohlaví Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
11 304
100,00
8 185
72,40
3 119
27,60
18–29 let
1 334
11,80
958
8,47
376
3,33
30–49 let
5 290
46,80
3 754
33,21
1 536
13,59
50 a více
4 680
41,40
3 473
30,72
1 207
10,68
Průměrný věk
46,12
46,42
45,36
Zdroj: Volby.cz
Nejstarším kandidátem ucházejícím se o podporu voličů byl Vladimír Vaňata, který v době voleb dosáhl 90 let a kandidoval na listině Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Na druhou stranu nejmladších kandidátů, kteří minimálně v den voleb dosáhli 18 let, jsme na kandidátních listinách mohli najít 25. Velkou většinou se o voličskou podporu ucházeli na listinách mimoparlamentních a regionálních stran a sdružení. Na základě výsledků voleb se celkový soubor kandidátů proměnil ve zvolené zastupitele, kteří již vykazují poněkud jiné charakteristiky. Věkový průměr vzrostl na hodnotu blížící se 50 rokům a podíl mužů a žen se posunul k hodnotě zhruba 80 % mužů a 20 % žen. Z hlediska věkového průměru je nejčastěji zastoupena skupina mužů starších 50 let, kteří tvoří více než 44 %. Naopak minimální zastoupení představují ženy ve věku pod 30 let. V tomto souboru najdeme jen čtyři zastupitelky, tedy méně než 1 %. Sledování rozdílu ve věku nejstaršího a nejmladšího zastupitele nás zavede do Zlínského kraje, kde na kandidátní listině KSČM získal mandát třiadvacetiletý Michal Kostka1. Ve stejném kraji dostal potřebnou důvěru i nejstarší zastupitel – na kandidátní listině SPOZ uspěl na posledním místě František Čuba2, který následně získal výkonnou pozici v radě kraje. Jaké charakteristiky vykazovaly kandidátní listiny jednotlivých politických stran a hnutí? Jaká byla jejich věková struktura? Pokud se podíváme na základní strukturu kandidátních listin dvou hlavních ideově protikladných politických stran, ČSSD a ODS, zjistíme, že se 1 2
Michal Kostka, povoláním informační technolog s trvalým pobytem v Kroměříži. V den voleb dosáhl agronom a bývalý šéf legendárního JZD Slušovice věku 76 let.
14
KRAJSKÉ VOLBY 2012
Tab. č. 2.2: Zastupitelé dle věku a pohlaví Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
675
100,00
541
80,15
134
19,85
18–29 let
13
1,93
9
1,34
4
0,59
30–49 let
290
42,96
234
34,66
56
8,30
50 a více
372
55,11
298
44,15
74
10,96
Průměrný věk
49,87
50,03
49,25
Zdroj: Volby.cz
v některých bodech mírně odlišují. Podíl žen je v obou případech pod celkovým poměrem, a v případě ODS dokonce klesl pod 20 %. Věkový průměr kandidátů sociální demokracie překračuje celorepublikový ukazatel a u občanských demokratů se pohybuje pod průměrnou hodnotou o několik desetin procentního bodu. Tab. č. 2.3: Kandidáti ČSSD dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
731
100,00
551
75,37
180
24,63
18–29 let
46
6,29
36
4,92
10
1,37
30–49 let
344
47,06
256
35,02
88
12,04
50 a více
341
46,65
259
35,43
82
11,22
Průměrný věk
47,93
47,92
47,96
Tab. č. 2.4: Zastupitelé ČSSD dle věku a pohlaví Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
205
100,00
158
77,07
47
22,93
18–29 let
7
3,41
6
2,92
1
0,49
30–49 let
98
47,80
77
37,56
21
10,24
50 a více
100
48,78
75
36,58
25
Průměrný věk Zdroj: Volby.cz
48,41
48,27
12,20 48,89
Jaké jsou základní charakteristiky skupiny kandidátů a zvolených zastupitelů sociální demokracie a občanských demokratů, ukazují tabulky č. 2.3–2.6. Zatímco u skupiny mužů do třiceti let je podle uvedených tabulek zisk mandátu velice nepravděpodobný, u skupiny žen starších 50 roků se jejich úspěšnost dostává nad celostátní průměr. U zmíněných politických stran se jednotlivé poměry dále mírně odlišují, přičemž průměrný věk jak krajských zastupitelů ČSSD, tak ODS nepřesahuje průměrnou hodnotu. Co se týká zastoupení žen, sociální demokracie se s podílem skoro 23 % dostala na dvojnásobek podílu, který vykazují zastupitelské kluby ODS. Tab. č. 2.5: Kandidáti ODS dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
725
100,00
584
80,55
141
19,45
18–29 let
52
7,17
45
6,20
7
0,97
30–49 let
401
55,31
314
43,31
87
12,00
50 a více
272
37,52
225
31,04
47
6,48
Průměrný věk
45,64
45,54
46,05
Zdroj: Volby.cz
Tab. č. 2.6: Zastupitelé ODS dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Zdroj: Volby.cz
15
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
102
100,00
90
88,24
12
11,76
18–29 let
1
0,98
1
0,98
0
0,00
30–49 let
50
49,02
46
45,10
4
3,92
50 a více
51
50,00
43
42,16
8
Průměrný věk
48,63
48,42
7,84 50,17
Zdroj: Volby.cz
Dalším z rozdílů je vyrovnanější poměr zastupitelek sociální demokracie ve srovnání s ODS. Z celkového počtu 47 zastupitelek ČSSD jich je do skupiny 30–49 let zařazeno 21 a do skupiny 50 a více let 25. V případě ODS je tento poměr jen čtyři ku osmi ve prospěch starší skupiny,
14
KRAJSKÉ VOLBY 2012
Tab. č. 2.2: Zastupitelé dle věku a pohlaví Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
675
100,00
541
80,15
134
19,85
18–29 let
13
1,93
9
1,34
4
0,59
30–49 let
290
42,96
234
34,66
56
8,30
50 a více
372
55,11
298
44,15
74
10,96
Průměrný věk
49,87
50,03
49,25
Zdroj: Volby.cz
v některých bodech mírně odlišují. Podíl žen je v obou případech pod celkovým poměrem, a v případě ODS dokonce klesl pod 20 %. Věkový průměr kandidátů sociální demokracie překračuje celorepublikový ukazatel a u občanských demokratů se pohybuje pod průměrnou hodnotou o několik desetin procentního bodu. Tab. č. 2.3: Kandidáti ČSSD dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
731
100,00
551
75,37
180
24,63
18–29 let
46
6,29
36
4,92
10
1,37
30–49 let
344
47,06
256
35,02
88
12,04
50 a více
341
46,65
259
35,43
82
11,22
Průměrný věk
47,93
47,92
47,96
Tab. č. 2.4: Zastupitelé ČSSD dle věku a pohlaví Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
205
100,00
158
77,07
47
22,93
18–29 let
7
3,41
6
2,92
1
0,49
30–49 let
98
47,80
77
37,56
21
10,24
50 a více
100
48,78
75
36,58
25
Průměrný věk Zdroj: Volby.cz
48,41
48,27
12,20 48,89
Jaké jsou základní charakteristiky skupiny kandidátů a zvolených zastupitelů sociální demokracie a občanských demokratů, ukazují tabulky č. 2.3–2.6. Zatímco u skupiny mužů do třiceti let je podle uvedených tabulek zisk mandátu velice nepravděpodobný, u skupiny žen starších 50 roků se jejich úspěšnost dostává nad celostátní průměr. U zmíněných politických stran se jednotlivé poměry dále mírně odlišují, přičemž průměrný věk jak krajských zastupitelů ČSSD, tak ODS nepřesahuje průměrnou hodnotu. Co se týká zastoupení žen, sociální demokracie se s podílem skoro 23 % dostala na dvojnásobek podílu, který vykazují zastupitelské kluby ODS. Tab. č. 2.5: Kandidáti ODS dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
725
100,00
584
80,55
141
19,45
18–29 let
52
7,17
45
6,20
7
0,97
30–49 let
401
55,31
314
43,31
87
12,00
50 a více
272
37,52
225
31,04
47
6,48
Průměrný věk
45,64
45,54
46,05
Zdroj: Volby.cz
Tab. č. 2.6: Zastupitelé ODS dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Zdroj: Volby.cz
15
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
102
100,00
90
88,24
12
11,76
18–29 let
1
0,98
1
0,98
0
0,00
30–49 let
50
49,02
46
45,10
4
3,92
50 a více
51
50,00
43
42,16
8
Průměrný věk
48,63
48,42
7,84 50,17
Zdroj: Volby.cz
Dalším z rozdílů je vyrovnanější poměr zastupitelek sociální demokracie ve srovnání s ODS. Z celkového počtu 47 zastupitelek ČSSD jich je do skupiny 30–49 let zařazeno 21 a do skupiny 50 a více let 25. V případě ODS je tento poměr jen čtyři ku osmi ve prospěch starší skupiny,
16
KRAJSKÉ VOLBY 2012
z čehož vyplývá, že u sociálních demokratů můžeme častěji narazit na mladší krajskou zastupitelku. U kandidátních listin a zastupitelských klubů komunistické strany jsou na první pohled patrné dva rozdíly. Tím prvním je vyšší věkový průměr a také častější zastoupení žen. Věková struktura se výrazněji odlišuje v případě porovnání mužů a žen, kdy v případech sociální demokracie i občanských demokratů nacházíme o něco vyšší rozdíl oproti celkovému průměru. V případě KSČM se podobně projeví tendence „zestárnutí“ zvolených zastupitelů ve srovnání s průměrem všech kandidátů na listině, ale ne o tolik jako např. u ODS. Jak už bylo nastíněno, jedním z rozdílů je v případě komunistických kandidátních listin a zastupitelů zastoupení žen. U kandidátní listiny to bylo víc než 26 % a u skupiny zvolených 182 zastupitelů se jedná o podobný podíl – téměř 25 % žen. Z hlediska věkové kohorty jsou nejčastěji, skoro z 50 %, přítomní muži starší 50 let. Tab. č. 2.7: Kandidáti KSČM dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Muži
17
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Kandidátní listiny T0P 09 a Starostů a nezávislých se od předchozích stran liší především nižším věkovým průměrem. Zatímco v případě kandidátních listin a věkových průměrů se moc rozdílů oproti celostátním trendům nenajde, u skupiny zvolených zastupitelů se jedná o první proces „omládnutí“. Věkový průměr mírně přesahuje 41 let, což ve srovnání s KSČM představuje rozdíl o více než jednu dekádu a ve srovnání se sociální demokracií a ODS je to o zhruba sedm roků. Na kandidátních listinách tohoto subjektu se dále jednoznačně objevuje nejvíce žen, více než 30 %. Jejich podíl ve skupině zvolených zastupitelů je srovnatelný se sociální demokracií. Z hlediska věkového rozložení absentuje reprezentant nejnižší věkové kategorie a skupina do 49 let a nad 50 roků je ve srovnání s předchozími případy relativně vyrovnaná. Jednotlivé závěry je však nutné zasadit do reálného rámce volebních výsledků, protože v některých krajích kandidátní listina TOP 09 a STAN nedokázala získat zastoupení a celkový soubor 45 krajských politiků představuje daleko nižší výchozí množinu srovnávaných případů. Tab. č. 2.9: Kandidáti TOP 09 a STAN dle věku a pohlaví
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
732
100,00
536
73,22
196
26,78
Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
725
100
579
79,86
218
30,07
18–29 let
43
5,87
31
4,23
12
1,64
Celkem
30–49 let
207
28,28
145
19,81
62
8,47
18–29 let
23
3,17
21
91,30
2
8,70
16,67
30–49 let
415
57,24
336
80,96
79
19,04
50 a více
288
39,72
230
79,86
57
50 a více
482
65,85
Průměrný věk
360
52,42
49,18
122
53,03
50,73
Průměrný věk
Zdroj: Volby.cz
46,98
46,93
19,79 46,77
Zdroj: Volby.cz
Tab. č. 2.8: Zastupitelé KSČM dle věku a pohlaví Celkem abs.
v%
Muži abs.
Tab. č. 2.10: Zastupitelé TOP 09 a STAN dle věku a pohlaví
Ženy v%
abs.
Celkem
v%
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
182
100,00
137
75,27
45
24,73
18–29 let
5
2,75
2
1,10
3
1,65
Celkem
45
100
35
77,78
10
22,22
0
0
0
0
0
0
48,88
17
77,27
5
22,73
51,11
18
78,26
5
30–49 let
49
26,92
34
18,68
15
8,24
18–29 let
50 a více
128
70,33
101
55,49
27
14,84
30–49 let
22
50 a více
23
Průměrný věk Zdroj: Volby.cz
53,19
54,10
50,40
Průměrný věk Zdroj: Volby.cz
41,46
41,20
21,74 48,26
16
KRAJSKÉ VOLBY 2012
z čehož vyplývá, že u sociálních demokratů můžeme častěji narazit na mladší krajskou zastupitelku. U kandidátních listin a zastupitelských klubů komunistické strany jsou na první pohled patrné dva rozdíly. Tím prvním je vyšší věkový průměr a také častější zastoupení žen. Věková struktura se výrazněji odlišuje v případě porovnání mužů a žen, kdy v případech sociální demokracie i občanských demokratů nacházíme o něco vyšší rozdíl oproti celkovému průměru. V případě KSČM se podobně projeví tendence „zestárnutí“ zvolených zastupitelů ve srovnání s průměrem všech kandidátů na listině, ale ne o tolik jako např. u ODS. Jak už bylo nastíněno, jedním z rozdílů je v případě komunistických kandidátních listin a zastupitelů zastoupení žen. U kandidátní listiny to bylo víc než 26 % a u skupiny zvolených 182 zastupitelů se jedná o podobný podíl – téměř 25 % žen. Z hlediska věkové kohorty jsou nejčastěji, skoro z 50 %, přítomní muži starší 50 let. Tab. č. 2.7: Kandidáti KSČM dle věku a pohlaví Celkem Celkem
Muži
17
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Kandidátní listiny T0P 09 a Starostů a nezávislých se od předchozích stran liší především nižším věkovým průměrem. Zatímco v případě kandidátních listin a věkových průměrů se moc rozdílů oproti celostátním trendům nenajde, u skupiny zvolených zastupitelů se jedná o první proces „omládnutí“. Věkový průměr mírně přesahuje 41 let, což ve srovnání s KSČM představuje rozdíl o více než jednu dekádu a ve srovnání se sociální demokracií a ODS je to o zhruba sedm roků. Na kandidátních listinách tohoto subjektu se dále jednoznačně objevuje nejvíce žen, více než 30 %. Jejich podíl ve skupině zvolených zastupitelů je srovnatelný se sociální demokracií. Z hlediska věkového rozložení absentuje reprezentant nejnižší věkové kategorie a skupina do 49 let a nad 50 roků je ve srovnání s předchozími případy relativně vyrovnaná. Jednotlivé závěry je však nutné zasadit do reálného rámce volebních výsledků, protože v některých krajích kandidátní listina TOP 09 a STAN nedokázala získat zastoupení a celkový soubor 45 krajských politiků představuje daleko nižší výchozí množinu srovnávaných případů. Tab. č. 2.9: Kandidáti TOP 09 a STAN dle věku a pohlaví
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
732
100,00
536
73,22
196
26,78
Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
725
100
579
79,86
218
30,07
18–29 let
43
5,87
31
4,23
12
1,64
Celkem
30–49 let
207
28,28
145
19,81
62
8,47
18–29 let
23
3,17
21
91,30
2
8,70
16,67
30–49 let
415
57,24
336
80,96
79
19,04
50 a více
288
39,72
230
79,86
57
50 a více
482
65,85
Průměrný věk
360
52,42
49,18
122
53,03
50,73
Průměrný věk
Zdroj: Volby.cz
46,98
46,93
19,79 46,77
Zdroj: Volby.cz
Tab. č. 2.8: Zastupitelé KSČM dle věku a pohlaví Celkem abs.
v%
Muži abs.
Tab. č. 2.10: Zastupitelé TOP 09 a STAN dle věku a pohlaví
Ženy v%
abs.
Celkem
v%
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
182
100,00
137
75,27
45
24,73
18–29 let
5
2,75
2
1,10
3
1,65
Celkem
45
100
35
77,78
10
22,22
0
0
0
0
0
0
48,88
17
77,27
5
22,73
51,11
18
78,26
5
30–49 let
49
26,92
34
18,68
15
8,24
18–29 let
50 a více
128
70,33
101
55,49
27
14,84
30–49 let
22
50 a více
23
Průměrný věk Zdroj: Volby.cz
53,19
54,10
50,40
Průměrný věk Zdroj: Volby.cz
41,46
41,20
21,74 48,26
18
KRAJSKÉ VOLBY 2012
KDU-ČSL patří v českých podmínkách k politickým stranám se spíše regionálně rozloženou a hodně diferencovanou členskou a voličskou základnou (Pink et al. 2012). Pravděpodobně i tato skutečnost se promítla do sestavování kandidátních listin. Před volbami strana dokázala v rámci listin jak čistě „stranických“, tak „koaličních“ obsadit 464 míst, a to ve všech krajích. Z hlediska věkového průměru patřily její kandidátní listiny3 spíše k těm věkově nadprůměrným a zastoupení mužů a žen na kandidátních listinách dosáhlo poměru zhruba 79 % ku 21 %. Podobně jako u TOP 09 a STAN dokázala i skupina zvolených krajských zastupitelů KDU-ČSL oproti kandidátům mírně „omládnout“. Doprovodným jevem bylo posílení poměru mužů na téměř 90 % z celkového počtu zastupitelů. Absenci reprezentanta věkové skupiny do 30 let vyrovnává většinový podíl krajských zastupitelů ve věku nižším než 50 roků.
Poslední skupinu kandidátních listin, které dokázaly získat zastoupení ve voleném sboru, tvoří heterogenní směsice představitelů SPOZ a regionálních stran a hnutí. Vzhledem k tomu, že SPOZ uspěla jen ve dvou krajích a celkově obsadila sedm mandátů v krajských zastupitelstvech4, nejsou této straně věnovány samostatné tabulky a je přiřazena do kategorie ostatních a regionálních stran a hnutí. Při pohledu na celkový počet kandidátů jsou patrné nižší věkové průměry u všech kategorií a také ve srovnání s předchozími stranami vyšší zastoupení žen. Tab. č. 2.13: Kandidáti SPOZ, ostatních a regionálních stran a hnutí dle věku a pohlaví Celkem
Tab. č. 2.11: Kandidáti KDU-ČSL dle věku a pohlaví Celkem abs.
Muži
Celkem
Ženy
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
464
100
366
78,80
98
21,12
18–29 let
35
7,50
28
6,03
7
1,50
30–49 let
210
45,25
165
35,56
45
9,69
50 a více
219
47,19
173
37,28
46
9,91
Průměrný věk
48,68
49,04
Muži
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
1465
100
1049
71,60
416
28,40
18–29 let
113
7,71
82
7,81
31
7,45
30–49 let
705
48,12
482
45,95
223
53,60
50 a více
647
44,16
485
46,23
162
38,66
Průměrný věk
44,17
44,34
43,60
Zdroj: Volby.cz
Celkem
Tab. č. 2.12: Zastupitelé KDU-ČSL dle věku a pohlaví Muži
Ženy
Tab. č. 2.14: Zastupitelé SPOZ, ostatních a regionálních stran a hnutí dle věku a pohlaví
47,69
Zdroj: Volby.cz
Celkem
19
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
75
100
62
82,66
13
17,33
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
18–29 let
0
0
0
0
0
0
Celkem
57
100
51
89,47
6
10,52
30–49 let
35
46,66
28
45,16
7
53,85
18–29 let
0
0
0
0
0
0
50 a více
40
53,33
34
54,84
6
30–49 let
30
52,63
27
47,36
3
5,26
Průměrný věk
50 a více
27
47,36
24
42,10
3
5,26
Průměrný věk
46,85
46,84
45,97
46,52
Zdroj: Volby.cz
48,6
Zdroj: Volby.cz 3 V rámci kandidátních listin typu Koalice pro ... kraj bylo počítáno jen čistě s kandidáty KDU-ČSL.
4
Tři mandáty v Pardubickém kraji a čtyři mandáty ve Zlínském kraji.
46,15 48,89
18
KRAJSKÉ VOLBY 2012
KDU-ČSL patří v českých podmínkách k politickým stranám se spíše regionálně rozloženou a hodně diferencovanou členskou a voličskou základnou (Pink et al. 2012). Pravděpodobně i tato skutečnost se promítla do sestavování kandidátních listin. Před volbami strana dokázala v rámci listin jak čistě „stranických“, tak „koaličních“ obsadit 464 míst, a to ve všech krajích. Z hlediska věkového průměru patřily její kandidátní listiny3 spíše k těm věkově nadprůměrným a zastoupení mužů a žen na kandidátních listinách dosáhlo poměru zhruba 79 % ku 21 %. Podobně jako u TOP 09 a STAN dokázala i skupina zvolených krajských zastupitelů KDU-ČSL oproti kandidátům mírně „omládnout“. Doprovodným jevem bylo posílení poměru mužů na téměř 90 % z celkového počtu zastupitelů. Absenci reprezentanta věkové skupiny do 30 let vyrovnává většinový podíl krajských zastupitelů ve věku nižším než 50 roků.
Poslední skupinu kandidátních listin, které dokázaly získat zastoupení ve voleném sboru, tvoří heterogenní směsice představitelů SPOZ a regionálních stran a hnutí. Vzhledem k tomu, že SPOZ uspěla jen ve dvou krajích a celkově obsadila sedm mandátů v krajských zastupitelstvech4, nejsou této straně věnovány samostatné tabulky a je přiřazena do kategorie ostatních a regionálních stran a hnutí. Při pohledu na celkový počet kandidátů jsou patrné nižší věkové průměry u všech kategorií a také ve srovnání s předchozími stranami vyšší zastoupení žen. Tab. č. 2.13: Kandidáti SPOZ, ostatních a regionálních stran a hnutí dle věku a pohlaví Celkem
Tab. č. 2.11: Kandidáti KDU-ČSL dle věku a pohlaví Celkem abs.
Muži
Celkem
Ženy
v%
abs.
v%
abs.
v%
Celkem
464
100
366
78,80
98
21,12
18–29 let
35
7,50
28
6,03
7
1,50
30–49 let
210
45,25
165
35,56
45
9,69
50 a více
219
47,19
173
37,28
46
9,91
Průměrný věk
48,68
49,04
Muži
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
1465
100
1049
71,60
416
28,40
18–29 let
113
7,71
82
7,81
31
7,45
30–49 let
705
48,12
482
45,95
223
53,60
50 a více
647
44,16
485
46,23
162
38,66
Průměrný věk
44,17
44,34
43,60
Zdroj: Volby.cz
Celkem
Tab. č. 2.12: Zastupitelé KDU-ČSL dle věku a pohlaví Muži
Ženy
Tab. č. 2.14: Zastupitelé SPOZ, ostatních a regionálních stran a hnutí dle věku a pohlaví
47,69
Zdroj: Volby.cz
Celkem
19
2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
75
100
62
82,66
13
17,33
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
18–29 let
0
0
0
0
0
0
Celkem
57
100
51
89,47
6
10,52
30–49 let
35
46,66
28
45,16
7
53,85
18–29 let
0
0
0
0
0
0
50 a více
40
53,33
34
54,84
6
30–49 let
30
52,63
27
47,36
3
5,26
Průměrný věk
50 a více
27
47,36
24
42,10
3
5,26
Průměrný věk
46,85
46,84
45,97
46,52
Zdroj: Volby.cz
48,6
Zdroj: Volby.cz 3 V rámci kandidátních listin typu Koalice pro ... kraj bylo počítáno jen čistě s kandidáty KDU-ČSL.
4
Tři mandáty v Pardubickém kraji a čtyři mandáty ve Zlínském kraji.
46,15 48,89