Issuu

��

Alena Vondrušková, Iva Prošková

KRAJKÁŘSTVÍ Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 2004. publikaci Odpovědná redaktorka Erika Novotná Sazba CDS Fotografie na obálce a v knize archiv autorek, Muzeum krajky Vamberk, archiv B. Matragi Ilustrace Iva Prošková Počet stran 164 a 8 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2004 Vytiskla tiskárna PBtisk Příbram Prokopská 8, Příbram VI © Grada Publishing, a. s., 2004 Cover Design © Grada Publishing, a. s., 2004 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-6426-9 (pdf) ISBN 80-247-0670-9 (print)

O B S A H

ùv o d

.................................................................................................. 7

Histo rie

........................................................................................... 9 P oçátk y k rajk á ‡ství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 S ta ro vêk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 S t‡edo vêk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 I tálie – k olébk a k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 Z á k az y p‡epych u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 Z ápa d ní E v ropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7 I tálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 Nizoze msko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 F la n dersk é k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 ¢ pa nêlsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 An d a lusie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 Galicie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 Kastilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 Kata lá nsk o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 4 Va lencie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 6 P o rtu g a lsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 7 F ra ncie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 9 An glie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Nê m ecko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 D á nsk o, ¢ védsko, F insko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 0 Ra k o usko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2 Vÿcho d ní E v ropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3 Rusk o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3 S lo vensk o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 8 Krajk á ‡ství v çesk ÿch ze mích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1 Vÿ robní centra v Ç ech á ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 4 Vÿ robní centra n a Mo ra vê a ve S lezsk u . . . . . . . . . . . 6 9 Krajk a n a lido vé m k roji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 O rg a niza ce v ÿ roby a obcho d u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2 S tá tní po dpo ra, ¿k oly a spolk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 5 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 9 Ç esk á k r ajk á ‡sk á ¿kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2 Krajk a v bêh u sta letí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 9

K R A J K Å ” S T V ï

T ech nik a pa liçkov á ní

............................................ 93

Nástroje a po m ûck y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 5 P ‡ípra v né práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 00 Z á k la d ní tech nick é pojm y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 02

T ypy çesk ÿch k rajek

.............................................. .................................................. P ásko vé k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mno h opá ro vé k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . T ypy k rajek a çesk á ter minologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

T ypy çesk ÿch k rajek

Vzorník

...................................................................................... 1 1 5

S lov ník zá kla d ních d ru h û k rajek

. 1 49

S lo v ník zá k la d ních d ru h û k rajek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 1

L iteratu ra

1 09 111 111 112 113

............................................................................ 1 59

ù V O D

ùvo d

Ve mêstê Bruggy æil a krásná dívka jméne m Serena. Miloval a ml adíka jméne m Arnout, ale ne mohl a si ho vzít za muæe, prot oæe musel a st ále sedêt u kolovrát ku a p‡íst, aby uæivil a své çty‡i sestry a çty‡i bratry. Byl a s mut ná a ne¿ƒast ná. Aæ jednou se p‡i procházce posadil a pod stro m, zasnil a se a usnul a. I stro m zes mut nêl a uronil st‡íbrné nitê, které na její zástêrce vytvo‡ily p‡ekrásnÿ vzor. Serena do ma ust‡i hl a nit z kolovrát ku a upaliçkoval a krajku s tí mt o vzore m. Krajka byl a t ak zvl á¿t ní a krásná, æe ji hned koupil bohatÿ kupec. At ak Serena paliçkoval a dal¿í a dal¿í krajky se vzore m, kterÿjí napovêdêl sen, spánek a stro m. Mnoho li dí pak její krajky kupovalo a Serena zbohatl a. Vzal a si Arnout a za muæe a æili spol u ¿ƒast nê aæ do s mrti.

n obrázek 1

Va mberecké dêti na poçát ku 20. st ol. ( MK Va mberk)

To je jen jedna z povêstí, které se vyprávêjí o vzni ku krajek. O poçátcí ch evrops kého kraj ká‡ství hovo‡í kro mê ni ch jen vel mi o mezenÿ okruh píse mnÿch a i konografi ckÿch pra menû, stej nê jako frag menty nejstar¿í ch krajek. Prot o je vel mi obtí æné p‡es nê z mapovat hist orii kraj ká‡s kého u mêní. V prûbêhu stal etí se kraj ka stal a dûl eæitÿ m vÿrobní m odvêtví m ve vêt¿i nê evrops kÿch ze mí ch a nacházel a ¿iroké upl at nêní zej ména na odêvech v¿ech s pol eçens kÿch vrstev. Její produkce byl a v urçitÿch hist ori ckÿch období ch vel mi rozs áhl á, a i kdyæ kraj ká‡ství pro¿l o období m úpadku, dodnes nezani kl o.

K R A J K Å ” S T V ï

Çes ké ze mê se v prûbêhu 1 7. aæ 1 9. st ol etí stal y jední m z hl avní ch vÿrobní ch center. Vÿroba krajek byl a s oust‡edêna zej ména do obl astí Kru¿ nÿch hor, ¢u mavy a podhû‡í Orli ckÿch hor, al e men¿í kraj ká‡s ká st‡edis ka se vyvíjel a i v dal¿í ch regi onech. Ve 20. st ol etí se pak post upnê rozvíjel a çes ká kraj ká‡s ká ¿ kol a, která zís kal a s kvêl é j méno v zahrani çí. P‡est o v¿ ak u nás dos ud neexist uje publi kace, která by ko mpl exnê s hrnul a vÿvoj pali çkované kraj ky v çes kÿch ze mí ch i v zahrani çí. Také prot o vzni kl a tat o kni ha, kterou aut orky vênují v¿e m zku¿enÿ mi zaçí nají cí m kraj ká‡ká m.

K R A J K Å ” S T V ï

Histo rie

P O Ç Å T K Y

K R A J K Å ” S T V ï

P oçá tk y k rajk á ‡ství

I p‡es çet né dokl ady, které potvrzují prastarÿ pûvod techni ky pali çkování, stál e p‡evl ádá názor, æe pali çkovaná kraj ka vzni kl a v itals kÿch Benát kách v 1 6. st ol etí, odkud se pak roz¿í‡il a do cel é Evropy. Tot o konstat ování je v¿ ak ponêkud zjednodu¿ ují cí. Je hist ori ckÿ m fakte m, æe v 1 6. st ol etí do¿l o v Benát kách poprvé k mas ové vÿrobê krajek, ¿itÿch a posl éze pali çkovanÿch, urçenÿch k prodeji. To ov¿e m nezna mená, æe by techni ka pali çkování nebyl a zná ma ji æ mnohe m d‡í ve. Ji æ F. Nevill Jacks on ve své práci z roku 1 9 00 konstat uje, æe se kraj ka obecnê vyvi nul a v Mal é Asii, na styçné m úze mí mezi Vÿchode m a Evropou. Ta m js ou dol oæeny nejstar¿í for my krajek. O pûvodu textil ní ch techni k mohou svêdçit i dochované vÿrazy, které mají stej nÿ sl ovní zákl ad. Nap‡í kl ad vÿ¿i vka se v ital¿ti nê nazÿvá ri ca mo a podobné sl ovo se objevuje v arab¿ti nê – rabuna . Kraj ka je itals ky tri ne , v arab¿ti nê target .

S ta ro vêk

Poçát ky pali çkování l ze pravdêpodobnê hl edat ji æ ve starovêku. Pali çky a dokonce zbytky kraj ky byl y nal ezeny ve starovêké m Egyptê p‡i anal ÿze obl eçení mu mií, ul oæenÿch v s arkofází ch. Nejstar¿í evrops kÿ nál ez kostênÿch pali çek pochází z Kypru a l ze ho dat ovat do pozdnê ‡í ms kého prost‡edí ( 4. st ol. n. l. ). Çásti mêst, která l eæel a na mo‡s ké m pob‡eæí, byl a zni çena ze mêt‡esení m a násl ednou p‡íli vovou vl nou. Vrui nách se p‡i archeol ogi cké m prûzku mu v l etech 1 9 8 0– 1 9 9 0 objevil o asi 200 kus û pali çek. Jde o s oubor, kterÿ nel ze i nterpret ovat ji nak neæ jako nástroje pro vÿrobu pali çkované kraj ky. Nep‡í mÿ mi dûkazy js ou také dokl ady o bêæné m roz¿í‡ení techni ky síƒ ování, která je pokl ádána za jeden z p‡edst upñû pali çkování.

S t‡edovêk

Otázkou, která pravdêpodobnê nebude ni kdy detail nê zodpovêzena, je dal¿í cesta pali çkované kraj ky a její roz¿í‡ení v Evropê p‡ed epochou itals kou v 1 6. st ol etí. I ze st‡edovêku exist ují dokl ady, ni koli v¿ ak na obrazech, které jedi né bÿvají nes pornÿ m pra mene m. Kusé i nfor mace l ze hl edat jen v ojedi nêl e dochovanÿch píse mnÿch dokl adech. Anal ÿza je o t o sl oæitêj¿í, æe vÿrazy, pouæí vané ve starÿch zprávách, ne mají obvykl e jas nÿ vÿzna m. Vroce 1 246 objednal papeæ I nocenc I V. ornáty, které mêl y bÿt posl ány do ”í ma pro jeho pot‡ebu. V ofi ci ál ní m dopis u angli cké mu opat ovi na‡i zuje, aby díl o byl o zdobeno techni kou, ji æ nazÿvá angli cké díl o nebo jepti¿s ká práce . Jako jepti¿s ká práce se pozdêji v Anglii a çast o i v ji nÿch ze mí ch západní Evropy oznaçoval a právê pali çkovaná kraj ka. I p‡es tent o svÿ m zpûs obe m uni kát ní a ne zcel a jistÿ dokl ad se ov¿e m zdá, æe se techni ka pali çkování kraj ky uchoval a ve st‡edovêku s pí¿e ve vÿchodní m St‡edo mo‡í, kde na-

K R A J K Å ” S T V ï

vazoval a na star¿í anti ckou tradi ci. O kraj ká‡ství hovo‡í ojedi nêl e byzants ké píse mné pra meny. Vÿzna mné míst o v rozvoji vÿroby krajek mêl a z‡ej mê jedna ze s ouçástí lit urgi ckého ornát u, kterÿ knêæí pouæí vali p‡i bohosl uæbách. Od nejstar¿í ch ças û nosí vali jakousi ko¿ili, l e movanou kraj kou, která st‡i he m navazoval a na anti cké obl eçení. Tét o odêvní s ouçástce se ‡í kal o dal mati ka. Název je odvozen od místa, kde se poprvé uæí val a Dal máci e. K úze mí Bal kánu se váæou i uni kát ní çásti lit urgi ckÿch textilií, dochované v pravosl avnÿch kl á¿terech, právê tak jako ojedi nêl é z mí nky v píse mnÿch pra menech. Zcel a pomi nout ne mûæe me ani v¿eobecnê roz¿í‡enou l egendu, která se o vzni ku pali çkované kraj ky na Bal kánê vypráví. Je dûl eæité, æe tat o l egenda byl a zná má také v itals kÿch Benát kách. Podl e ní æil na pob‡eæí Jaders kého mo‡e v Dal mácii ml adÿ rybá‡. Zas noubil se s krásnou dí vkou, která pro nêj zhot ovil a novou síƒ jako dárek. Kdyæ ji poprvé vrhl do mo‡e, vyl ovil jen kusy mo‡s ké trávy a kous ky bíl ého korál u. Záhy poté byl odveden, aby sl ouæil v benáts ké m l o âstvu. Truchlí cí dí vce po nê m zbyl a jako vzpo mí nka pouze po¿ kozená síƒ, kterou zaçal a opravovat, zacelil a dêravá místa tak, æe na ni ch z nití zhot ovil a napodobeni ny korál û a s pirál ek mo‡s ké trávy. Efekt byl tak krás nÿ, æe zaçal a dostávat objednávky. Atak zaçal a vyrábêt pali çkovanou kraj ku se síƒ ovou pûdi cí. To v¿e ukazuje, æe st opy pali çkované kraj ky ve st‡edovêku s mê‡ují na úze mí tehdej¿í byzants ké ‡í¿e a na jadrans ké pob‡eæí, do Dal máci e. Z hist ori ckÿch s ouvisl ostí pak vypl ÿvá i dal¿í cesta p‡es Benátky do západní Evropy. Benáts ká republi ka t oti æ ovl ádal a ve 1 4. a 1 5. st ol etí çást Dal máci e a hl avní m benáts kÿ m p‡ístave m byl Dubrovní k. V prûbêhu st aletí po rozpadu ‡í mské ‡í¿e mûæe me sledovat post upnÿ p‡esun nêkterÿch u mêlecko‡e mesl nÿch znalostí z vÿchodu na západ. Vyni kající æi dov¿tí, ale téæ k‡esƒan¿tí ‡e mesl níci, kte‡í æili v Sÿrii a v Palesti nê, se od 8. st oletí stêhovali pod tl ake m isl á mu na úze mí byzantské ‡í¿e, na Bal kán a Egejské ostrovy. V 1 1. a 1 2. st oletí pl atil a právê t at o obl ast z hlediska u mêleckého ‡e mesl a za technicky nejvyspêlej¿í na úze mí st‡edovêké Evropy. Sit uace se ov¿e m z mênil a poçát ke m 1 3. st oletí. Tehdy vojska çtvrté k‡íæové vÿpravy, podpl acená Benátçany, dobyl a Konst anti no-

I tálie – kolébk a k rajk y

pol a zasadil a têækou ránu sko mírající mu byzantské mu císa‡ství. Ihned poté odt ud zaçali Benátçané, çast o i násilí m, stêhovat zruçné ‡e mesl níky na svá úze mí. Zatí mco vÿzna mnêj¿í ‡e mesl a (jako t‡eba skl á‡ství) p‡esunuli p‡í mo do sa mot nÿch Benátek, ji né vÿrobce z‡ejmê usadili na dal¿í, ji mi ovl ádaná úze mí, tedy do okolí Dubrovníku. V dûsledku expanze os manskÿch Turkû se v¿ak pozice k‡esƒanskÿch vl ádcû na Bal kánê ve 1 4. a 1 5. st oletí post upnê osl aboval a. Vliv ztrácel a i Benátská republi ka, a prot o se odt ud ‡e mesl níci stêhovali dále do It álie.

Zásl uha Benátçanû tkvêl a tedy ni koli v t o m, æe by v 1 5. a 1 6. st ol etí objevili techni ku pali çkování, al e æe ji roz¿í‡ili a zprost‡edkovali cel é západní Evropê. Z mnoha dokl adû je t oti æ z‡ej mé, æe i v Benát kách, v s ouvisl osti s bal káns kou produkcí, znali pali çkovanou kraj ku d‡í ve, neæ se obecnê s oudil o.

P O Ç Å T K Y

K R A J K Å ” S T V ï

Itáli e je nazÿvána kol ébkou kraj ky, prot oæe se t u rozvi nul a z hl edis ka techni ky i vzorû. A právê odt ud se ¿í‡il a do dal¿í ch ze mí. Zásl uhu na t o m mêl y i ti¿têné vzorní ky, jeji chæ prost‡edni ctví mse ¿í‡il y dobové renes ançní vzory. Jeden z první ch vzorní kû vy¿el v Benátkách ji æ v roce 1 5 3 0 pod názve m Ese mpl ari o dei l avori od Ni col a d´ Arist otel a ( nazÿvaného Zoppi no). Kol e mroku 1 5 5 7 byl a opêt v Benát kách vydána kni ha se vzorníke m pali çkovanÿch krajek, pro povzbuzení záj mu nazvaná Le Po mpe . Aut or objas ñuje, æe tyt o kraj ky jsou nejen krásné, ale t aké uæiteçné a pot‡ebné . Dnes je tat o kni ha ul oæena v kni hovnê Arsenal u v Benátkách. Právê tat o kni ha se nêkdy uvádí jako dokl ad, æe v 1 6. st ol etí kraj ka v Benát kách vzni kl a. Probl é mje al e v t o m, æe se v ní nenachází æádnÿ úvod o t o m, jak se kraj ka vyrábí, jakÿ materi ál se uæí vá a jaké nástroje js ou nut né. Aut or vzorní k sestavil tak, jako by neps al o nové techni ce, al e pouze pos kyt oval návody æená m, které dob‡e vêdêl y, jak s ni mi nal oæit. Onen nezná mÿ aut or také urçitê nebyl vynál ezce m herdul e, jeæ je v kni ze zobrazena. Dal¿í dat ovanÿ vzorní k z tét o doby byl vydán roku 1 5 27 v itals ké m mêstê Col ogne. n obrázek 2 Vzorník krajek Nü w Modelbuch ( Zurich, Jde o mal ÿ os merkovÿ svazek s 42 tabul ka- 2. pol. 1 6. st ol. )

n obrázek 3 Reticell a – ¿it á krajka (Anglie nebo ¢panêlsko, zaçátek 1 7. st ol. )

K R A J K Å ” S T V ï

n obrázek 4 It alská krajka ze 1 6. st ol.

mi. Vzory vycházejí ze st‡edovêkÿch a arabs kÿch arabesek a pís men, nêkteré kraj ky js ou na bíl é pûdi ci, zbytek na çerné. Vêt¿i na pali çkovanÿch krajek je dopl nêna vÿ¿i vkovÿ mi stehy. Ani zde nejs ou pozná mky k techni ce a j de zjevnê o vzorní k, kterÿ znal ost techniky práce p‡edpokl ádal. O t o m, æe se pali çkovaná kraj ka vyrábêl a v Itálii ji æ p‡ed roke m 1 5 00, napoví dají také dal¿í píse mné pra meny. Jeden z ni ch, ul oæenÿ v katedrál e ve Ferra‡e, obs ahuje úçet s udání mceny za opravu a pokovení kraj kové ozdoby na jedné ze s ouçástí ornát u, jakési vestê, které se ‡í kal o vest ment . V benáts ké m archi vu exist uje doku ment dat ovanÿ roke m 1 47 6, kterÿ vÿsl ovnê hovo‡í o vÿrobê kraj ky pali çka mi. Nejstar¿í dokl ad z Fl ander je z roku 1 49 5. Jde o oltá‡ní obraz v chrá mu sv. Petra v Lovani, na nê mæ dí vka s herdulí pali çkuje kraj ku.

n obrázek 5 Krajka ¿panêlskÿch protest ant û v Hol andsku (zaçátek 1 7. st ol. )

P O Ç Å T K Y

K R A J K Å ” S T V ï

Z roku 1 493 pochází píse mná dohoda mezi dêdi ci rodi ny Sforza, která v té dobê vl ádl a v Mil ánê. Sestry Angel a a Heppolita si v ní dêlil y majetek. Mezi hodnot nÿ mi ¿ perky a ji nÿ mi os obní mi vêc mi js ou v i nventá‡í ch seps ány závoje a dal¿í textil ní s ouçást ky s vÿ¿i vkou ( Ri ca mo a reti cell a), ozdobné díl y ( Punti), kusy je mného síƒ ování ( Lavoro a groppi), pêkné kraj ky ( Lavoro as oss a) a dvanáct pl etenÿch kus û ( Punti dei dodisi fusi). V¿echny tyt o názvy se pozdêji objevují jako oznaçení pro kraj ku, ¿it ou i pali çkovanou.

Z á k az y p‡epych u

I kdyæ je z‡ej mé, æe techni ka vÿroby pali çkovanÿch krajek byl a v pozdní m st‡edovêku al es poñ o mezené mu okruhu vÿrobcû zná má, objevuje se s poradi cky. Dûvod je ov¿e m z‡ej mÿ. Kraj ka ve st‡edovêku nesl ouæil a jako módní dopl nêk. Ro máns ké a goti cké odêvy byl y st‡í d mé a pokud se na ni ch objevoval y zdobné prvky, bÿval y çast o p‡ed mête m kriti-

n obrázek 6 ¢aty s okruæí m (pozdní 1 6. st ol. )

K R A J K Å ” S T V ï

ky a dokonce p‡ís nÿch zákazû. Po cel ÿ ranÿ st‡edovêk vydávali západoevrop¿tí panovníci p‡í kazy proti p‡epychu . Ve francké ‡í¿i byl takovÿ edi kt vydán ji æ roku 6 08. Zakazoval nosit drahé ¿ aty, neboƒ s á m král Karel Martel ( 7 1 7 – 7 41 ) se obl ékal prostê. Také pozdêj¿í francouz¿tí král ové Fili p II. August ( 1 1 8 0– 1 223) a Ludví k VIII. ( 1 223 – 1 226) se s naæili v edi ktech o mezit p‡epych, kterÿ rostl dí ky rozvoji ‡e mesel. Fili p II. August zakazoval nejen drahé odêvy, al e urçoval i mnoæství nádobí na st ol e. Král Ludví k XI. ( 1 226 – 1 27 0) zakázal, aby neurození li dé pouæí vali zl até nádobí, a zl at ní ci si museli vædy vyæádat povol ení panovní ka, pokud od nêkoho dostali zakázku. Zákazy p‡epychu se vydával y i v Benát kách. Roku 1 29 9 Vel ká rada zakázal a dopl ñky, st ojí cí ví ce neæ 5 st‡í brñákû. Pozdêji byl o æená m zakázáno nosit ¿ perky nad urçitÿ li mit, dête m do 1 2 l et byl o zakázáno nosit zl at o, st‡í bro a perl y, ml ádeæ od 1 2 do 20 s mêl a pouæí vat ozdoby do ceny 25 dukát û. Podobné zákony exist oval y po cel ÿ st‡edovêk, al e je pravda, æe se nedodræoval y. Je paradoxe m, æe ve Francii za Ludví ka XI V. ( 1 6 43 – 1 71 5), v dobê, kdy si ni kdo neu mêl p‡edstavit odêv bez krajek, byl a vydána s pousta zákazû p‡epychu a nej ménê 1 2 edi kt û proti no¿ení krajek! P‡es nê v téæe dobê byl a ve Francii zal oæena Král ovs ká kraj ká‡s ká manufakt ura. Zákazy t oti æ z‡ej mê pl atil y jen pro prostÿ li d a jeji ch s mysl e m byl o odli¿it obl eçení ¿l echti ce a mê¿ƒana. Touha po módní ch ¿ atech v¿ ak byl a ve v¿ech dobách silnêj¿í neæ zákony.

Z Å P A D N ï

E V R O P A

Z ápa d ní E v ropa

St‡edovêká západní Evropa byl a kult urnê a hos podá‡s ky mnohe mjednot nêj¿í, neæ by se dnes na první pohl ed zdál o. Na tros kách anti ckého ”í ma byl a v 9. st ol etí obnovena st‡edovêká ‡í¿e ‡í ms ká v çel e s cís a‡e m. Ke kult urní i ntegraci západní Evropy nes pornê p‡ispêl a i çi nnost církve, vÿzna mnou roli hrál y p‡edev¿í m mni¿s ké ‡ády. Je¿tê vêt¿í jednota st‡edovêké Evropy pl atil a v obl asti hos podá‡s ké. P‡ední ital¿tí finançní ci pûs obili ji æ konce m 1 4. st ol etí ve vêt¿i nê vel kÿch mêst severnê od Al p, fl ander¿tí a ital¿tí obchodní ci vozili své zboæí aæ do Skandi návi e a do Uher. Od 1 3. st ol etí se kol oni zoval a l es ní pûda, kol onisté z Nê mecka se dostali aæ do Sed mi hrads ka. Tês né kontakty mezi panovní ky a p‡ední mi vel moæi vedl y také k urçité unifi kaci v módê a vÿtvarné m u mêní. Tí m byl o dáno i po mêrnê rychl é roz¿í‡ení krajek v 1 6. st ol etí. Jak mil e se objevil y na dvors ké m odêvu v jedné ze mi, záhy se zaçal y napodobovat i v ze mí ch s ousední ch. A prot oæe byl a vÿroba krajek sl oæit ou zál eæit ostí, nej prve se krajky dováæel y, teprve pozdêji se budoval a do mácká vÿrobní st‡edis ka. K vêt¿í mu rozvoji vÿroby v novÿch ze mí ch do¿l o v 1 7. a 1 8. st ol etí p‡edev¿í mta m, kde probêhl a refor mace, nebo kde byl o náboæens ky t ol erant nêj¿í prost‡edí, které l épe p‡ijí mal o prchají cí krajká‡e z Fl ander a Franci e. Vÿji mkou byl o jedi nê bi got ní ¢ panêls ko, kde se vytvo‡il a vl astní vÿroba z do mácí ch, kat oli ckÿch zdroj û. Ze v¿ech têcht o dûvodû má vÿvoj pali çkované kraj ky v západní Evropê s pol eçné rysy a i nterpret ovat ho l ze jedi nê vcel ku jako jeden kult urní a u mêl eckÿ feno mén.

n obrázek 7 Benátská ¿it á krajka (1 7. st ol. )

K R A J K Å ” S T V ï

I tálie

Pali çkovaná kraj ka byl a v Benátkách zná má ji æ ve 2. pol ovi nê 1 5. st ol etí. Ve stej né dobê se t u v¿ ak mnohe m vÿraznêji rozvíjel a kraj ka ¿itá. Podobnê t o mu byl o i v 1 6. st ol etí, kdy byl a ¿itá kraj ka zákl adní mtype m benáts ké produkce. Benát ky byly ve 1 4. st oletí jední m z nejvÿzna mnêj¿ích mêstskÿch st át û s mi mo‡ádnÿm politickÿm a vojenskÿm vlive m. S t ureckou expanzí na Bal kán v 1 5. st oletí v¿ak jejich politickÿ vliv post upnê sl ábl. Ale v ot ázkách módy a æivot ního styl u vûbec pl atily aæ do

1 7. st oletí za neot‡esitel nou aut orit u. V u mêlecké m ‡e mesle a v odêvní módê ovlivñovali Benátçané vkus p‡edev¿í m nejvy¿¿ích spoleçenskÿch vrstev. Jední m z dûsledkû bylo i rychlé ¿í‡ení obli by krajek po celé tehdej¿í k‡esƒanské Evropê.

Jední m z nejstar¿í ch typû benáts ké kraj ky byl a reti cell a, oznaçovaná také jako ‡ecká kraj ka . Období mjejí ho nejvêt¿í ho rozkvêt u byl a l éta 1 48 0– 1 6 20. Zhot ovoval a se nej d‡íve v Benát kách a pozdêji i v dal¿í ch severoitals kÿch mêstech. Charakteri zoval ji geo metri ckÿ vzor. Vzorní ky ¿ité kraj ky, dochované z 1 6. st ol etí z Benátek a z Fl ander, p‡edstavují obvykl e stej né typy. Byl o t o prot o, æe renes ançní ¿itá kraj ka z Benátek byl a çast o napodobována. Z Fl ander, které mêl y v træní produkci pali çkované kraj ky v té dobê vêt¿í vÿzna m, se dochoval y vzory, které se podl e p‡edl oh benáts ké ¿ité reti cell y zhot ovoval y pali çkování m.

n obrázek 8 Coralli ne, ¿it á krajka (kole m roku 1 700)

Z Å P A D N ï

E V R O P A

n obrázek 9 Mil ánská krajka (1 7. st ol. )

Vzni k kraj ky, nazÿvané Gros Poi nt de Veni ce, se dat uje do roku 1 5 20. Charakteri zuje ji sil ná nit ( nêkdy téæ koñs ká æí nê), která tvo‡il a pl asti cké kont ury ( cordonnet ), a hoj nost mal ÿch oçek ( pi cots ). Pozdêji se objevuje moti v rûæe, podl e nêhoæ dostal y tyt o kraj ky název Rose Poi nt. Nêkdy tvo‡il y vzor mal é kvêty rûæí, u místêné do troj úhel níku, které rozvi nuté do prost oru vytvá‡el y doje m s nêæení ( Poi nt de Nei ge). Ml ad¿í m type mje Poi nt Pl at de Veni ce a je¿tê pozdêji vzni kl styl Coralli ne Poi nt, k nê muæ se váæe ji æ d‡í ve z mi ñovaná povêst o dí vce, která vytvo‡il a kraj ku napodobují cí rybá‡s kou síƒ s mo‡s kÿ mi korál y a travi na mi. Poi nt de Veni ce á réseau je benáts ká kraj ka, která se zaçal a vyrábêt po roce 1 6 5 0. Vÿroba krajek v Benátkách byl a znaçná rozs ahe m a povêst ná vys okou kvalit ou. To byl také dûvod, proç nêkte‡í panovní ci zvali benáts ké kraj ká‡s ké rodi ny, aby se us adil y v ci zí ze mi a zal oæil y ta m podobnou vÿrobu. V pol ovi nê 1 7. st ol etí t o nap‡í kl ad udêl al francouzs kÿ král Ludví k XI V. V 1 7. st ol etí se t oti æ benáts ké kraj ky ( p‡eváænê ¿ité, al e i pali çkované) vyrábêl y p‡edev¿í m pro pot‡ebu francouzs kého král ovs kého dvora. Produkce francouzs kého kraj ká‡ství byl a si ce také dost znaçná, al e kraj ky z Benátek byl y mnohe m ví c cenêné a mezi ¿l echt ou pat‡il o k dobré mu t ónu mít odêv vyzdobenÿ právê tê mit o kraj ka mi. Benáts ké kraj ká‡ství mêl o vædy podobu s pí¿e ateli érové vÿroby. Do mácká práce, organi zovaná na manufakt urní m pri nci pu, se zde ve vêt¿í mí‡e neupl at nil a. O bêæné mæi votê kraj ká‡ek t oho mnoho neví me, al e dochoval y se jeji ch pís nê, které si zpí val y p‡i práci. Tyt o pracovní pís nê se bêænê v severní Itálii zpí val y na venkovê je¿tê poçát ke m 20. st ol etí, i kdyæ jeji ch pûvod s ahá hl uboko do renes ance. Benáts kou vÿrobu drahÿch ¿itÿch krajek zli kvi doval a v podstatê na konci 1 8. st ol etí Vel ká francouzs ká revol uce, prot oæe vzhl ede m ke z mêná m, které p‡i nesl a, ráze m p‡estal y mít benáts ké kraj ky odbyt. S ouças nê se nejen pro mêñoval vkus, al e na trhu se stál e více pros azoval a l evnêj¿í kraj ka manufakt urní. Jeden z mál a novÿch typû, které v 1 9. st ol etí v Benát kách vzni kl y, byl a pol ychro mní kraj ka. ¢l o o kraj ku pali çkovanou z ví cebarevného hedvábí, v pás ku o ¿í‡ce sed mi pal cû ( 1 pal ec je asi 2, 5 c m) byl o aæ 400 nití rûznÿch barev. Tí m se vytvá‡el y veli ce zají mavé

K R A J K Å ” S T V ï

n obrázek 1 0 Maltézská hedvábná krajka ( Malt a, 20. st ol. )

barevné ko mbi nace, i ns pirované nêkdy obrazy starÿch mistrû benáts ké ¿ kol y. Tat o krajka se ov¿e m záhy zaçal a vyrábêt na strojí ch. Kraj ká‡ství se od 1 6. st ol etí post upnê rozvíjel o i v dal¿í ch severoitals kÿch mêstech, jakÿ mi byl y nap‡í kl ad Janov, Fl orenci e, Mil áno a dal¿í. Jeji ch produkce v¿ ak ni kdy nedos áhl a takové prosl ul osti jako benáts ké kraj ky. VJanovê se vyrábêl y rûzné druhy, al e typi cká byl a pevná kraj ka ze sil nêj¿í ch nití, která se uæí val a jako ozdoba bêænÿch ¿ át kû, anebo l e moval a okraje st‡eví cû. Bÿval a zakonçená mal ÿ mi obl ouçky a typi ckÿ m dekore m se pro ni stal moti v p¿eni çného kl as u. Známá kraj ká‡s ká manufakt ura vzni kl a ji æ konce m 1 6. st ol etí ve ves ni ci Al biss oll a ( poblí æ Janova). Pracoval y pro ni for mou do mácké práce æeny v ¿iroké m okolí. Vyrábêl y se zde kraj ky z hedvábí v çerné, bíl é a rûznÿch pestrÿch barvách. V Mil ánê se kraj ká‡s ká produkce rozvi nul a hl avnê v 1 8. st ol etí. Ve vel ké m se t u vyrábêl y kraj ky, napodobují cí vl á ms ké, al e hrub¿í a bez je mnÿch detail û ve vÿpl ní ch. Venkovs kou vari ant ou krajek byl a produkce z obl asti kol e mjezera Co mo. Vroce 1 8 3 3 zavedl a l ady Ha milt onová z Chi chestru vÿrobu pali çkované kraj ky na ostrovê Malta. Vycházel a z janovs kÿch krajek, p‡evzal a také moti v p¿eni çného kl as u, al e do vzoru je¿tê zako mponoval a maltézs kÿ k‡í æ. Kraj ka z Malty dos áhl a znaçné obli by a kol e mroku 1 8 5 0 se zaçal a vyrábêt i v Anglii, kde se pûvodní dekor rozvi nul do mnoha vari ant.