Kočičí válečníci Bouře přichází Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.albatros.cz www.albatrosmedia.cz
Erin Hunterová Kočičí válečníci: Bouře přichází – e-kniha Copyright © Albatros Media a. s., 2017 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
A L B ATR O S
KOČIČÍ VÁLEČNÍCI BOUŘE PŘICHÁZÍ
Erin Hunterová ALBATROS
Zvláštní poděkování patří Kate Caryové
Přeložila Hana Petráková
Warriors: Rising Storm © Working Partners Limited 2003 Translation © Hana Petráková, 2017 Jacket art © Owen Richardson, 2014 ISBN tištěné verze 978-80-00-04822-2 ISBN e-knihy 978-80-00-04885-7 (1. zveřejnění, 2017)
S T RU K T U R A K L A N Ů u HROMOVÝ KLAN
Velitelka: Modrá hvězda – šedomodrá kočka se stříbrnou tlamičkou
Zástupce velitelky Ohnivous – hezký zrzavý kocour Mrak – učedník Léčitelka Žlutozubka – stará temně šedivá kočka s plochou širokou hlavou, původně ze Stínového klanu Popeluška – učednice – tmavošedá kočka
Válečníci
(kocouři a kočky bez koťat) Bílý vichr – veliký bílý kocour Jasněnka – učednice Proužek – štíhlý šedočerně mourovatý kocour 9
Kočičí válečníci: Bouře přichází
Kapradinka – učednice Dlouhý – světlý mourek s černými pruhy Rychlík – učedník Vánek – svižný mourovatý kocour Vrba – světlounce šedivá kočka s neobvykle bledýma očima Myška – malá nahnědlá kočka Trneček – učedník Kapraď – zlatohnědý mourek Prachovous – tmavě hnědý mourovatý kocour Šediváček – učedník Bouřka – světle zrzavá kočka
Učedníci (koťata starší než půl roku, která se účastní válečnického výcviku) Rychlík – černobílý kocour Mráček – bílý kocourek s dlouhou srstí Jasněnka – bílá kočička se zrzavými flíčky Trneček – zlatohnědý kocourek Kapradinka – světle šedivá kočička a tmavšími flíčky a světle zelenýma očima Šediváček – světle šedivý kocourek s tmavšími flíčky a tmavě modrýma očima
Matky (kočky, které čekají koťata, nebo se o ně starají) Bělka – kočka s překrásným bílým kožíškem a modrýma očima Mourka – pěkná mourovatá kočka 10
Kočičí válečníci: Bouře přichází
Zlatka – světle zrzavá kočka Skvrnka – světlá mourovatá kočka, nejstarší matka Vrba – světlounce šedivá kočka s neobvykle modrýma očima
Starší (bývalí válečníci a matky) Půlocas – veliký tmavý mourek, kterému chybí část ocasu Ouško – šedivý kocour s maličkýma ušima, nejstarší kocour z celého klanu Záplata – malý černobílý kocour Jednoočka – světle šedivá kočka, skoro hluchá a slepá, nejstarší v klanu Grošinka – žlutohnědá kočka s rozkošně puntíkovaným kožíškem, která bývala kdysi velice krásná
u STÍNOVÝ KLAN
Velitel Černý měsíc – starý černý kocour
Zástupce velitele Škvára – hubený šedý kocour
Léčitel Rýmák – malý šedobílý kocour
Válečníci Bezocas – hnědý mourek 11
Kočičí válečníci: Bouře přichází
Hnědá tlapka – učedník Mokrejš – šedivý kocour Žalud – učedník Obláček – drobný mourovatý kocour Flíček – černý kocourek s bílou náprsenkou a tlapkami
Matky Ranní mlha – malá mourovatá kočka Kytka – černobílá kočka Makovička – dlouhonohá světle hnědá mourka
u VĚTRNÝ KLAN
Velitel Vysoký měsíc – černobílý kocour s dlouhým ocasem
Zástupce velitele Pajda – černý kocour s vymknutou tlapkou
Léčitel Hnědouš – hnědý kocour s krátkým ocasem
Válečníci Bahňák – strakatý tmavohnědý kocour Pavučinka – učedník Uchorváč – mourovatý kocour Svižník – učedník Jednofousek – mladý hnědý mourek 12
Kočičí válečníci: Bouře přichází
Bělík – učedník Vlnka – světle šedivá mourka
Matky Šedivka – šedá matka Sasanka – trojbarevná matka
u ŘÍČNÍ KLAN
Velitel Křivý měsíc – obrovský světlý mourek s pokřivenou čelistí
Zástupce velitele Levhartka – zlatá mourovatá kočka s neobvyklými skvrnami
Léčitel Lískáč – světle hnědý kocour s dlouhými chlupy
Válečníci Černý dráp – kouřově černý kocour Tlapka – učedník Kameňák – šedivý kocour se zjizvenýma ušima Stínek – učedník Břicháč – tmavě hnědý kocour Šedý pruh – šedivý kocour s dlouhou srstí, původně z Hromového klanu 13
Kočičí válečníci: Bouře přichází
Matky Mlha – tmavě šedá kočka Mechovka – trojbarevná kočka
Starší Šedivka – hubená šedivá kočka se skvrnitou srstí a zjizvenou tlamičkou u
KOČKY BEZ KLANŮ Ječmen – černobílý kocour, který žije na farmě nedaleko lesa Černá tlapa – veliký bílý kocour s obrovskými černými tlapami, bývalý zástupce velitele Stínového klanu Baloun – stříbrný mourek Princezna – světle hnědá mourka s výraznou bílou náprsenkou a tlapkami, domácí mazlíček Havran – hubený černý kocourek s malou bílou náprsenkou a bílou špičkou ocásku Čmouha – baculaté černobílé kotě s dobrosrdečnou povahou, které bydlí v domě na kraji lesa Dráp – veliký tmavě hnědý mourovatý kocour s neobvykle dlouhými předními drápy, původně z Hromového klanu
14
Ú VO D
Mýtinou zalitou bílým světlem měsíce se rozlehlo bolestné zaúpění. Pod krajním keřem se choulili dva kocouři. Jeden se svíjel bolestí a švihal dlouhým ocasem. Druhý kocour se zvedl a sklonil hlavu. Po mnoho úplňků už vykonával funkci klanového léčitele, a přece dokázal jen bezmocně přihlížet, jak velitele jeho klanu přemáhá nemoc, která už stála tolik jiných životů. Neznal žádnou bylinu, která by při této nemoci pomáhala proti křečím a horečkám. Sledoval, jak se velitel znovu křečovitě zmítá a pak vyčerpaně padá na pelíšek vystlaný mechem. Léčiteli se z pocitu marnosti při tom pohledu zježila skvrnitá šedivá srst. Opatrně se naklonil a zavětřil. Velitel ještě dýchal, ale jeho dech byl slabý a nepříjemně páchl. Pokaždé když zalapal po dechu, nadzdvihly se mu slabiny. Lesní ticho prořízlo zavřísknutí. Tentokrát to nebyla kočka, ale sova. Léčitel ztuhl. Sovy vnášely do lesa smrt. Ukrádaly kočkám kořist, nebo dokonce ulovily koťata, která se zatoulala příliš daleko od svých matek. Léčitel se prosebně zadíval na oblohu a modlil se k duchům svých válečnických předků, aby soví volání 15
Kočičí válečníci: Bouře přichází
nepřineslo klanu neštěstí. Upřeně hleděl skrz větve, které tvořily klenbu nad doupětem, a hledal na temné obloze Stříbrnou kožešinu. Hvězdný pás, na němž žil Hvězdný klan, však překrývaly mraky a léčitel se zachvěl strachy. Nechali je jejich předkové napospas nemoci, která plenila celý tábor? Pak zafoukal vítr, stromy se zavlnily, křehké listy zachrastily. Vysoko nahoře se daly mraky do pohybu a mezi větvemi zasvítil do doupěte křehký paprsek, který vyslala jediná hvězda. Velitel se v zastíněném koutě zvolna, zhluboka nadechl. Léčiteli se v srdci rozhořela jiskřička naděje. Hvězdný klan při nich přece jen stojí. Vysílený léčitel s úlevou zvedl bradu a neslyšně poděkoval svým válečnickým předkům za to, že ušetřili život jeho velitele. Když přivřel oči proti světlu hvězdného paprsku, uslyšel v hlavě ševelení hlasů. Duchové šeptem hovořili o nadcházejících slavných bitvách, o nových územích a o mocném klanu, který povstane z popela klanu starého. Léčitel pocítil, jak mu tělem projel záchvěv radosti z hrudníku až do tlapek. Tato hvězda přinesla mnohem víc než jen zprávu o přežití. Najednou se bez jakéhokoli varování mihlo světlem hvězdného paprsku veliké šedé křídlo a uvrhlo doupě do tmy. Léčitel se okamžitě stáhl a přitiskl se břichem na zem, zatímco sova zavřískla a prohrábla drápy střechu doupěte. Musela cítit nemocného a oslabeného velitele a snesla se dolů pro snadnou kořist. Větve však byly tak silné, že se dovnitř nedostala. Léčitel poslouchal, jak sova pomalu mává křídly a odlétá do lesa, pak se s tlukoucím srdcem posadil a znovu si zkoumavě prohlížel noční oblohu. Hvězda zmizela stejně jako sova. Místo ní 16
Kočičí válečníci: Bouře přichází
se na obloze prostírala černočerná tma. Na léčitele padl strach a sevřel mu srdce. „Slyšels to?“ zavolal od vchodu vyplašeně nějaký kocour. Léčitel se rychle protáhl na mýtinu, protože věděl, že klan bude chtít znát význam toho osudového znamení. Válečníci, matky i ti starší, kterým zdravotní stav umožňoval vyjít ven, se shlukli ve stínu na druhé straně mýtiny. Léčitel se na okamžik odmlčel a naslouchal, jak si členové klanu znepokojeně vyměňijí názory. „Co tady dělá sova?“ zasyčel skvrnitý válečník, jehož oči se zablýskly ve tmě. „Ty přece nikdy tak blízko tábora nelétají,“ zakvílel starší. „Ukradla nějaká koťata?“ chtěl vědět jiný válečník a obrátil svou širokou hlavu na sousedku. „Tentokrát ne,“ odpověděla stříbrná matka. Nemoc, která řádila v klanu, ji připravila o tři koťata, a proto z jejího hlasu čišela bolest. „Ale může se vrátit. Musí cítit, že jsme slabí.“ „Řekl bych, že ji musí pach smrti odradit.“ Na mýtinu přikulhal mourovatý válečník. Tlapky měl samé bláto, srst zcuchanou. Právě pohřbil kamaráda z klanu. Bylo zapotřebí vyhrabat další hroby, ale on už byl dnes v noci příliš unavený. „Jak je veliteli?“ zeptal se se staženým hrdlem. „Nevíme,“ odpověděl skvrnitý kocour. „Kde je léčitel?“ zakňučela matka. Kočky se rozhlédly po mýtině a léčitel viděl, jak se jim ve tmě lesknou vylekané oči. Z jejich hlasů vycítil vzrůstající paniku a bylo mu jasné, že potřebují uklidnit. Musí je ujistit, že je Hvězdný klan neopustil navždy. Zhluboka se nadechl, přiměl svou zježenou srst, aby klesla, a zvolna přešel mýtinu. 17
Kočičí válečníci: Bouře přichází
„Na to nepotřebujeme léčitele, aby nám řekl, že soví houkání znamená smrt,“ zaskuhral starší s vyděšeným pohledem. „Jak to víš?“ prskl skvrnitý válečník. „Ano,“ mňoukla na souhlas matka a podívala se na staršího. „K tobě Hvězdný klan nepromluvil!“ Otočila se na léčitele, který k nim právě přicházel. „Byla ta sova osudové znamení?“ mňoukla úzkostlivě. Léčitel znepokojeně přešlápl a vyhnul se přímé odpovědi. „Hvězdný klan ke mně dnes v noci promluvil,“ oznámil. „Viděli jste tu hvězdu, která zazářila mezi mraky?“ Matka přikývla, ostatní kočky netrpělivě pomrkávaly, napůl zoufale, napůl s nadějí. „Co to znamenalo?“ ptal se starší. „Zůstane velitel naživu?“ zavolal mourovatý válečník. Léčitel váhal. „Teď nemůže umřít!“ vykřikla matka. „Co jeho devět životů? Hvězdný klan mu je poskytl teprve před šesti úplňky!“ „Hvězdný klan nám může dát sílu jen do jisté míry,“ odpověděl léčitel. „Ale naši předkové na nás nezapomněli,“ pokračoval a snažil se zatlačit vzpomínku na tmavé soví křídlo, které zakrylo hvězdný paprsek. „Hvězda nám přinesla naději.“ Z temného koutu tábora zakvílel vysoký hlásek, tříbarevná matka vyskočila a rozběhla se za hlasem. Ostatní kočky nespustily oči z léčitele. Jejich pohledy jako by prosily o dobrou zprávu. „Řekl Hvězdný klan něco o dešti?“ zeptal se mladý válečník. „Už tak dlouho nepršelo. Déšť by mohl spláchnout tu nemoc.“ Léčitel zavrtěl hlavou. „O dešti nemluvil, ale mluvil o skvělém novém úsvitu, který náš klan čeká. Naši předkové mi v tom paprsku hvězdného světla ukázali naši budoucnost, která bude slavná!“ 18
Kočičí válečníci: Bouře přichází
„Takže přežijeme?“ mňoukla stříbrná matka. „Nejenže přežijeme,“ slíbil léčitel. „Budeme vládnout celému lesu!“ Shromážděné kočky s úlevou zavrněly a bylo to poprvé za celý uplynulý úplněk, kdy se táborem ozvalo tiché předení. Léčitel se však musel odvrátit, aby nikdo neviděl, jak se mu chvějí vousky. V duchu se modlil, aby se ho klan znovu nezeptal na sovu. Neodvažoval se sdělit klanu to děsivé varování, které Hvězdný klan předal tím, že temné soví křídlo zakrylo paprsek světla proudícího z hvězdy. Varování, že klan zaplatí za své znovuzrození tu nejvyšší cenu.
19
K A P I TO L A 1
Hřejivé sluneční paprsky proudily zelenou klenbou z listí a mihotaly se na Ohnivousově kožíšku. Kocour věděl, jak jeho jantarová srst září v bujném podrostu, a proto se přikrčil. Opatrně, tlapku za tlapkou se kradl pod kapradinami. Větřil holuba. Pomalu se blížil k tomu lákavému pachu, až konečně uviděl tučného ptáka, jak klove v kapradí. Vytáhl drápy, tlapky ho svědily samou nedočkavostí. Měl hlad, protože vedl už za svítání hlídku a lovil celé dopoledne. Právě teď nastala doba hojnosti. Všude byla spousta kořisti, takže klanové kočky mohly pořádně ztloustnout. I když od jarních záplav moc nepršelo, bylo v lese dost potravy. Teď, když nanosil na hromadu s čerstvými úlovky dost potravy pro klan, mohl si ulovit něco pro sebe. Napjal svaly a připravil se ke skoku. Najednou k němu závan suchého větříku zanesl další pach. Ohnivous otevřel tlamičku a naklonil hlavu ke straně. Holub to musel taky ucítit, protože zprudka zvedl hlavu a začal rozpínat křídla, ale už to nestihl. Zpod ostružinového houští vyrazilo cosi 20