Historie právnickýcH sjezdů
v če ských zemích a na s lo vensku
jan kabát
Historie právnickýcH sjezdů
v če ských zemích a na slo vensku
mas ar yk o v a univerzit a
B R N O 2025
Kniha vyšla s finanční podporou České advokátní komory, Exekutorské komory České republiky, Notářské komory České republiky, Jednoty českých právníků a Unie podnikových právníků.
Monografie vznikla na Masar ykově univerzitě v rámci projektu „Aktuální problémy teorie a dějin práva číslo MUNI/A/1504/2023“ podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysoko školský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2024.
Masarykova univerzita knihu vydala ke 100. výročí konání II. sjezdu československých právníků v Brně a u příležitosti konání II. sjezdu českých právníků v roce 2025.
Knihu recenzovali: doc. JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M.
JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Vzor citace
Kabát, Jan. Historie právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku Brno: Masar ykova univerzita, 2025. ISBN 978-80-280-0674-7.
© 2025 Masarykova univerzita
© 2025 Text Jan Kabát
© 2025 Fotografie, dokumenty Národní archiv, Masarykův ústav a archiv AV ČR , v. v. i., Archiv města Brno, Regionální muzeum v Chrudimi
© 2025 Layout Pavel Křepela
ISBN 978-80-280-0675-4 (online ; pdf)
ISBN 978-80-280-0674-7
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0675-2025
1 Pojem právnických sjezdů
1.1 Právnické sjezdy ............................................................................................................................14
1.2 Sjezdy dílčích právnických skupin ................................................................................................16
1.3 Právnické sjezdy v dalších evropských zemích
2 Vývoj českých a československých právnických sjezdů .............................................................19
2.1 Setkání českých právníků před Pr vním vědeckým sjezdem v roce 1904
2.2 Inspirace a motivace k uspořádání pr vního sjezdu českých právníků ........................................23
2.3 I. vědecký sjezd českých právníků v Praze (1904)
2.4 II. sjezd československých právníků v Brně (1925)
2.5 III. sjezd československých právníků v Bratislavě (1930) ...........................................................47
2.6 Konec sjezdů Právnické jednoty v meziválečném období
2.7 Poválečné snahy k obnovení právnických sjezdů
2.8 IV. sjezd československých právníků v Praze: Za socialistické právo! (1949) .............................67
2.9 Sjezd českých právníků (2022)
2.10 Přípravy II. sjezdu českých právníků (2025)
3 Další právnické sjezdy z období meziválečného Československa
3.1 I. sjezd právníků slovanských států v Bratislavě (1933)
3.2 I. odborový sjezd československých právníků v Praze (1936) ..................................................
3.3 I. unifikační sjezd československých právníků v Bratislavě (1937)
4 Sjezdy slovenských právníků .......................................................................................................
4.1 Účel pořádání sjezdů
4.2 Průběh a věcná náplň jednotlivých sjezdů ................................................................................
5 Sjezdy německých právníků na území Československa
5.1 Němečtí právníci na území českých zemí a I. sjezd německých právníků v Karlových Varech (1923) ........................................................................................................
5.2 Ustanovení Stálého výboru sjezdu německých právníků v Československu a jeho činnost
5.3 Sjezdy německých právníků konané v letech 1925 až 1937 .....................................................
5.4 Význam a vliv sjezdů ..................................................................................................................
6 Medailonky vybraných významných osobností právnických sjezdů ...................................
6.1 I. vědecký sjezd českých právníků v Praze (1904)
6.2 Sjezdy v meziválečném Československu (1918–1938)
6.3 IV. sjezd československých právníků v Praze (1949) ................................................................
6.4 Německé sjezdy v meziválečném Československu (1923–1937)
6.5 Sjezd českých právníků v Praze (2022)
Příloha – Tabulka s přehledem otázek, příspěvků a závěrů právnických sjezdů ..................................
předmluva
Je mi velkou ctí napsat předmluvu ke knize kolegy Jana Kabáta z Katedr y dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kterou v roce 2024 obhájil jako rigo rózní práci, jejímž jsem byl oponentem.
Úspěch každé knihy závisí do jisté mír y na volbě tématu. V této souvislosti se v případě právnických sjezdů na území českých zemí a Slovenska v první polovině dva cátého století jedná o problematiku, která jednak čtenáře z řad odborné právnické ve řejnosti jistě zaujme a jednak nebyla dosud vůbec českou či československou právní historiografií podrobně zpracována.
Historie právnických sjezdů je fascinujícím tématem, které odráží nejen právní, ale i společenské a politické změny dané doby. Fenomén právnických sjezdů sehrál jistě za jímavou roli ve formování právního myšlení a praxe v našich zemích, především v me ziválečném období. Jak autor ukazuje, právnické sjezdy nebyly jen místem setkávání právníků a diskusemi o právních otázkách. Byly také platformou pro výměnu právních názorů a zkušeností a přispěly k rozvoji právní vědy a praxe.
Tato kniha nabízí komplexní pohled na historii právnických sjezdů od jejich počát ků ještě před vznikem samostatného československého státu až do konce čtyřicátých let minulého století. Autor pečlivě mapuje vývoj těchto sjezdů, přičemž klade důraz na jejich historický kontext, účely a mechanismy fungování. Věnuje se nejen celostátním právnickým sjezdům, ale i dílčím sjezdům, které se konaly v meziválečném Českoslo vensku. Mezi ně náležely například sjezdy slovenských či německých právníků.
Pojednání o právnických sjezdech v českých zemích a na Slovensku v první polovi ně dvacátého století představuje z hlediska vývoje české (československé) právní vědy významné a komplexní téma, jehož zpracování vyžadovalo důkladný výzkum. Kromě archivního výzkumu to byla analýza dobové sekundární literatury, především pak člán ků a zpráv publikovaných v dobových právnických časopisech i v denním tisku.
Téma monografie lze považovat za aktuální, neboť zároveň zapadá do doby, kdy u nás v roce 2022 došlo k obnovení pořádání právnických sjezdů a na rok 2025 je
plánován další ročník. Tento návrat k organizování právnických sjezdů je důkazem je jich nadčasového významu a pokračující potřeby odborné diskuse mezi právníky. Jsem přesvědčen, že na připravovaném sjezdu nezůstane kniha bez odezvy, neboť jako výsle dek mnohaleté práce, poctivého archivního výzkumu a osobního zaujetí autora nabízí nové a na jiných místech dosud neuveřejněné informace o minulých právnických sjez dech, k jejichž tradici se ty současné hlásí a navazují na ně.
Tímto děkuji autorovi za jeho pečlivou vědeckou práci a přínos české právní histo riografii. Jsem rád, že práce vznikla na brněnské katedře právních dějin, kde vyrůstá nový právní historik, o kterém bude v dalších letech v české právní historiografii jistě ještě hodně slyšet.
Věřím, že kniha o historii právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku najde své místo jak mezi odborníky, tak i mezi studujícími a všemi, kdo se zajímají o historii práva a jeho vývoj v českých zemích a na Slovensku. Je to dílo, které si za slouží pozornost nejen pro svou odbornou hodnotu, ale i pro svůj přínos k pochopení minulosti, jež formuje naši přítomnost.
S upřímným doporučením a přáním příjemného čtení
doc. JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M. vedoucí Katedr y dějin státu a práva Právnické fakulty MU
Úvodem
„ Sjezd právnický má v našem prostředí připomenouti velik ý význam práv nictva pro naši kulturu. Na sjezdu má právnictvo prokázati, že jde při zákonodárství o více než pouhé formulování nahodilých přání. Zároveň má míti sjezd též úkol sblížiti teoretiky a praktiky různých oborů v jeden společný celek. “
Jaromír Sedláček
Ještě donedávna byly právnické sjezdy, které se konaly v českých zemích a na Sloven sku v první polovině 20. století, mezi českou a slovenskou odbornou právnickou ve řejností téměř zapomenutým fenoménem. Tepr ve obnovený Sjezd českých právníků, kter ý se konal v roce 2022 v Praze, připomněl historickou existenci právnických sjezdů ve snaze navázat na jejich odkaz.1 V rámci obnoveného sjezdu pak zejména díky právní mu historikovi a emeritnímu ústavnímu soudci Stanislavu Balíkovi byla vůbec poprvé přiblížena i historie právnických sjezdů.2 Do té doby se českými a československými právnickými sjezdy zabývali právní historici jen okrajově.3
1) Jak vyplývá z preambule sjezdového řádu. Viz Sjezdový řád [online]. Jednota českých právníků. [cit. 19. 1. 2024]. https://jednotaceskychpravniku.cz/sjezd‑ceskych‑pravniku/
2) Balík, S. Sjezd českých právníků. In: Sjezd českých právníků 2022. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2022, s. 11–16.
3) Sporadicky a tendenčně se ve své publikaci o právnických sjezdech zmínil Václav Vaněček. Viz Vaně ček, V. České právnictví za kapitalismu. Praha: Československá akademie věd, 1953, s. 124, 171–172. Další práce se týkají existence jen někter ých sjezdů. Ke slovenským sjezdům viz Zavacká, K . Právna veda na Slovensku v rokoch 1918–1938. In: Malý, K ., Soukup, L . (eds.). Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918–1938) a jejich místo ve střední Evropě: [sborník příspěvků]. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010, s. 80–110. K německým sjezdům v Československu viz Míšková, A. Hlavní centra německých právních elit a jejich vývoj 1918–1938. In: Malý, K ., Soukup, L. (eds.). Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918–1938) a jejich místo ve střední Evropě: [sborník příspěvků]. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010, s. 111–124. Dále též viz Slapnicka, H. Die deutschen Juristenvereine und Juristentage in der Tschechoslowakei. Germanoslavica. Zeitschrift für germano‑slawische Studien. 1995, roč. 2, č. 1, s. 101–105.
Úvodem
Absence širšího pojednání o historickém vývoji tuzemských právnických sjezdů kontrastuje se situací v západních zemích, zejména v Německu, Rakousku či Švýcar sku, kde jsou právnické sjezdy již od druhé poloviny 19. století etablovanou diskusní platformou právníků. Právnické sjezdy konané v českých zemích a na Slovensku při tom ve srovnání se svými zahraničními protějšky nabízejí neméně přínosné závěry právních diskusí a inspirativní zkušenosti. Monografie si klade za cíl poskytnout čtenáři ucelený přehled všech historicky uskutečněných celostátních právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku, a to včetně sjezdů slovenských a německých právníků. Zvláštní důraz je kladen na dobové účely těchto sjezdů a způsoby jejich fungování. Dále je analyzována organizace jed notlivých právnických sjezdů, jejich průběh a závěr y. Na konci monografie je zařazen přehled právnických sjezdů na vymezeném území, který zahrnuje všechna sjezdová témata, soupis písemných příspěvků včetně jejich autorů a závěry jednotlivých sjezdů ve formě sjezdových usnesení.
Historický vývoj právnických sjezdů v českých zemích a na Slovensku se čtenářům zprostředkovává v návaznosti na nedávný Sjezd českých právníků z roku 2022, kte r ý byl jedním z impulsů k sepsání této monografie, a také v kontextu nadcházejícího II. sjezdu českých právníků, jenž se uskuteční v pražském Karolinu v roce 2025. Tato publikace je pak symbolicky vydána právě u příležitosti konání zmíněného druhého sjezdu a zároveň ke stému výročí II. sjezdu československých právníků, který se konal v roce 1925 v Brně.
Zpracování problematiky se opírá o archivní materiály shromážděné prostřednic tvím výzkumu v Národním archivu České republiky (dále i NA), především ve fondech dobových ústředních státních orgánů, které dosud nebyly komplexně zpracovány. Mo nografie dále zahrnuje poznatky z odborné dobové sekundární literatury. Vzhledem k tomu, že se zaměřuje na právnické sjezdy primárně v kontextu jejich organizace, průběhů a závěrů, čemuž odpovídá i členění jednotlivých kapitol, opírá se dále o dobo vé zprávy publikované v právnických periodikách a o procesní pravidla sjezdů, známá jako sjezdové řády. Ve vztahu k sjezdovým závěrům čerpá především z rozsáhlých sjez dových publikací, které poskytují detailní přehled o výsledcích jednotlivých sjezdů. Text je navíc doplněn dochovanými dobovými snímky a obrazovým materiálem za chycujícím vybrané archiválie, což čtenářům umožňuje lepší představu o líčených sku tečnostech a průběhu samotných právnických sjezdů. Kvalita snímků odpovídá stavu a technickým možnostem, které byly k dispozici v době jejich pořízení, i proto mohou některé snímky vykazovat drobné nedostatky, které jsou však součástí historického kontextu a autentického zachycení dobových reálií.
Rozvržení monografie ref lektuje snahu o analytický a historický přístup ke sle dovanému tématu. Pr vní kapitola je nejpr ve obecně věnována fenoménu sjezdů, které se ve druhé polovině 19. století staly ve střední Evropě oblíbenou součástí fungování různých spolkových, profesních či politických skupin. Poté je pozornost věnována právnickým sjezdům, a to v kontextu středoevropské tradice právnických
Úvodem sjezdů, která se stala základem pro vznik českých a československých celostátních právnických sjezdů.
Klíčovou část textu tvoří rozsáhlá analýza čtyř číslovaných sjezdů organizovaných Právnickou jednotou.4 Tyto čtyři sjezdy, uskutečněné v letech 1904, 1925, 1930 a 1949, reflektují nepravidelnou kontinuitu sjezdové tradice v Československu a ukazují na šir ší společenské a právní skutečnosti doby. Právnická jednota, která byla ve své době hlavním reprezentantem českých, moravských a později také slovenských právníků, svými aktivitami významně přispěla k vytváření odborných diskusí na aktuální práv ní témata, jak dokládá analýza jednotlivých sjezdů. Ke konci této části jsou zmíněny rovněž snahy o obnovení pořádání právnických sjezdů, včetně průběhu sjezdu v roce 2022 a příprav na II. sjezd českých právníků v roce 2025. Zahrnutím obou obnovených sjezdů usiluje monografie o lepší porozumění odkazu historických právnických sjezdů. Zároveň může sloužit i jako inspirace pro právnické sjezdy současné.
Vývoj sjezdů Právnické jednoty doplňuje pojednání o dalších celostátních práv nických sjezdech z meziválečného období, které byly pořádány mimo rámec Právnické jednoty a měly často odlišný účel. Mezi ně patřily I. sjezd právníků slovanských států z roku 1933 v Bratislavě, I. odborový sjezd československých právníků z roku 1936 v Praze a I. unifikační sjezd československých právníků z roku 1937 v Bratislavě. Další kapitoly jsou věnovány sjezdům slovenských a německých právníků z meziválečného období Československa.
Na úplný závěr reflektuje monografie osobnosti, které sehrály klíčovou roli v rámci organizace a průběhu jednotlivých právnických sjezdů. Tato část se zaměřuje nejen na přínos jednotlivých osobností k organizaci sjezdů, ale také na jejich širší vliv na českou právní vědu a praxi. Důraz je kladen také na jejich odkaz, který může být inspirací i pro současnost.
Poděkování
Na tomto místě bych rád vyjádřil svou hlubokou vděčnost všem, bez jejichž pomoci by tato monografie nemohla vzniknout.
Mé poděkování patří kolegům z Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty MU, zejména Ondřeji Horákovi a Jaromíru Tauchenovi, za odborné vedení a cenné rady, kter ými mě provázeli po celou mé práce. Za celkovou podporu si pak zvláště vážím pomoci Jaromíra Tauchena.
Upřímné poděkování náleží též předsedovi Pražského sdružení Jednoty českých právníků Martinu Foukalovi, který mi umožnil účastnit se přípravných výborů II. sjez du českých právníků a prezentovat zde své poznatky o historii českých a českosloven ských právnických sjezdů.
4) Roku 1948 byl spolek znovu ustanoven jako Jednota československých právníků a v roce 1990 jako Jednota českých právníků.
Neméně si vážím ochoty archivářů státních archivů České republiky, zejména z Národního archivu, kteří mi zpřístupnili klíčové dobové materiály, o něž se tato pu blikace významně opírá. Srdečné poděkování patří také rodině Cyrila Bařinky za vřelé přijetí a laskavost, s jakou mi poskytla další cenné zdroje a materiály, které byly pro tuto monografii klíčové.
Zvláštní poděkování patří nakladatelství Masar ykovy univerzity Munipress pod vedením paní ředitelky PhDr. Aleny Mizerové za profesionální koordinaci celého vyda vatelského procesu a pečlivou redakční a ediční práci.
Tato kniha by nevznikla bez finanční podpory níže uvedených organizací. Tím to děkuji Právnické fakultě Masar ykovy univerzity, která přispěla na realizaci knihy prostřednictvím projektu specifického výzkumu. Děkuji také právnickým profesním komorám a organizacím, které jako spoluorganizátorky II. sjezdu právníků v roce 2025 poskytly nezbytné finanční prostředky, konkrétně Jednotě českých právníků, České advokátní komoře, Exekutorské komoře České republiky, Notářské komoře České re publiky a Unii podnikových právníků. Tato podpora je důkazem úcty k historickému odkazu právnických sjezdů, ale také snahy uvedených organizací navázat na sjezdovou tradici prostřednictvím obnovených sjezdů českých právníků. ´
pojem právnickýcH sjezdů
Před pojednáním o právnických sjezdech je vhodné vysvětlit samotný pojem „sjezdu“. Sjezdy obecně se v českých zemích staly oblíbeným formátem setkávání nejrůznějších profesních, zájmových či společenských skupin přibližně ve druhé polovině 19. století. I proto se jeví jako vhodné použít dobovou formulaci z Ottova slovníku naučného, kter ý pojem „sjezd“ (lat. conventus) definuje jako “shromáždění, jehož účastníci, mající nějaký společný zájem, z různých stran se sjíždějí k poradám o společných záležitos tech, přednáškám, výměně svých myšlenek apod.“5
Sjezdy různých skupin se staly fenoménem napříč střední Evropou rozrůstajícím se v mnoha oblastech lidské činnosti.6 Pořádání sjezdů se vyvíjelo spolu s rozšiřová ním společenských a spolkových aktivit,7 které v rakouské monarchii zaznamenaly svůj rozmach s postupnou politickou liberalizací po skončení tzv. bachovského neoabsolu tismu.8 V tomto období se rozvinula také státní regulace spolčování, která vytvořila
5) Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátý třetí díl. Praha: J. Otto, 1905, s. 239.
6) Z velkého množství sjezdů lze pro představu uvést sjezdy českých farmaceutů konané od roku 1896, sjezdy českých hasičů konané od roku 1876, Sjezd českých lesníků z roku 1907 či Sjezd sdružených zahradníků zemí koruny české z roku 1898 a mnohé další. Viz Sjezd farmaceutů. Časopis českého lékárnictva. 1896, roč. 15, č. 19, s. 298–299. Jindra, J. A. Vývoj českého hasičstva. Hasičský kalendář rodinný na obyčejný rok. 1895, roč. 1, č. 1, s. 44. Sjezd českých lesníků. Plzeňské listy. 1907, roč. 43, č. 116 ze dne 24. 5. 1907, s. 4. Sjezd sdružených zahradníků zemí koruny české. Listy pomologické 1898, roč. 22, č. 11 ze dne 1. 11. 1898, s. 169.
7) V předmětném období byl mimo jiné ustanoven jeden z nejstarších právnických spolků u nás, a to Právnická jednota v Praze dne 15. 12. 1864. Viz Právnická jednota v Praze. Právník. 1864, roč. 3, s. 253–261. K obecnému rozmachu spolků v habsburské monarchii blíže Drašarová, E. Stát, spolek a spolčování [online]. old.nacr.cz. [cit. 26. 1. 2024].
http://old.nacr.cz/E‑publ/paginae/fulltext/1993/Drasarova.pdf
8) Fischerová, E. Rozvoj spolkové aktivity v Předlitavsku od druhé poloviny 19. století s důrazem na vznik a působení Národní jednoty pro východní Moravu. Dvacáté století. 2018, roč. 10, č. 2, s. 8. K pojmu „bachovský neoabsolutismus“ viz Schelle, K . Absolutismus bachovský (1851–1860). In:
1 Pojem právnických sjezdů
příznivé podmínky pro rozvoj společenského života. V tomto smyslu je klíčový zákon č. 134/1867 ř. z., o právě spolčovacím, spolu se zákonem č. 135/1867 ř. z., o právě shro mažďovacím, oba ze dne 15. listopadu 1867. Zákony rozváděly ústavně garantovaná práva v rámci souboru ústavních zákonů tvořících tzv. prosincovou ústavu, tedy právo zřizovat spolky a právo shromažďovat se.9
Ve sjezdech se typicky shromažďovaly politické strany, profesní či zájmové skupi ny. Jedním z prvních nejvýznamnějších sjezdů na území českých zemí a Slovenska byl Slovanský sjezd, kter ý se uskutečnil roku 1848 v Praze.10 Slovanský sjezd byl uspořá dán za účelem sjednocení etnické a jazykové skupiny Slovanů v rámci rakouské mo narchie v reakci na snahy o sjednocení Německa dle velkoněmecké koncepce a rovněž v reakci na vznik Frankfurtského sněmu. Forma průběhu sjezdů se po uskutečnění Slovanského sjezdu, alespoň v českých zemích, poměrně dobře ustálila. Šlo o formát zahrnující setkání a diskuse specifické skupiny jednotlivců ohledně předem stanove ných otázek, které měly potenciál ovlivňovat další směrování této skupiny či jejího okolí. Cílem setkání tedy bylo dosáhnout jednotné orientace a postupů dané skupiny či organizace navenek.
1.1 právnické sjezdy
Pokud jde o právnické sjezdy, lze je obecně definovat jako shromáždění právníků, která se pravidelně konají v určitých časových inter valech (např. v Německu kaž dé dva roky). Jejich hlavním účelem je pečlivě zkoumat potřeby změn a doplnění platných právních předpisů, předkládat podněty pro další rozvoj právních norem, upozorňovat zákonodárce na obsahové mezer y a nedostatky v právním systému a aktivně podporovat výměnu odborných názorů právníků ze všech profesních a společenských skupin. 11
Napříč historickým vývojem se lze setkat s různými dobovými definicemi a úče ly právnických sjezdů. Kupříkladu profesor občanského práva Právnické fakulty Ma sar ykovy univerzity Jaromír Sedláček definoval II. sjezd československých právníků
Schelle, K., Tauchen, J. (eds.). Encyklopedie českých právních dějin. I. svazek, A–Č. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, s. 174–183.
9) Nutno podotknout, že garantované právo se týkalo pouze Předlitavska, nikoliv uherských zemí.
10) Ačkoliv nešlo o sjezd, jehož hlavním smyslem byla právní či státní témata, není bez zajímavosti, že se sjezd zabýval také právnickými otázkami: „za jakých podmínek žádají Slované utvoření rakouského spolkového státu“ a dále: „zdali mají výroky Frankfurtského parlamentu pro jakoukoliv část slovan ského Rakouska nějakou právní závaznost“. Blíže k tomu Tobolka, Z. Slovanský sjezd v Praze roku 1848. Praha: F. Šimáček, 1901, s. 73. 11) K definici právnického sjezdu byl použit popis užívaný současně působícím spolkem Deutscher Juristentag e.V., kter ý v Německu stále pravidelně pořádá právnické sjezdy. S velmi podobnou defini cí se však lze setkat už u československých právníků. Viz Deutscher Juristentag e. V. Über der Verein Online. [2024]. Dostupné z: https://djt.de/djt‑e‑v/der‑verein/ueber‑uns/. [6. 7. 2024].
1.1 Právnické sjezdy v Brně z roku 1925 jako událost, jejímž vnějším účelem je poukázání na význam práv nického stavu ve společnosti, státě a Evropě. Z hlediska vnitřních účelů považoval sjezd za sblížení teoretiků a praktiků různých oborů v rámci jednoho společného celku. 12 Sjezdový řád obnoveného sjezdu českých právníků konaného v roce 2022 pak k sjezdovým účelům ještě doplnil naplňování odpovědnosti právnické obce za dodržování principů právního státu, dělby moci a demokratického legislativního procesu při přijímaní zákonů a podzákonných norem. 13 Oproti tomu IV. sjezd česko slovenských právníků z roku 1949 výše uvedenou definici téměř nenaplňoval, neboť jeho smyslem bylo zejména se masově a oddaně přihlásit k nově vznikajícímu lidově demokratickému právnímu řádu.
Právnické sjezdy jinak obecně představují veřejná shromáždění, na která jsou zváni všichni, kdo dosáhli akademického vzdělání v oboru práva. 14 Obvykle jsou sjezdy organizovány právnickými organizacemi, které jsou založeny přímo za tímto účelem (jako je tomu například v Německu prostřednictvím spolku Deutscher Juristentag e. V ., eventuálně jako tomu bylo v meziválečném Československu v případě německých sjezdů prostřednictvím spolku Ständige Vertretung des Deutschen Juris tentages in der Tschechoslowakei ), 15 anebo které přijaly tento úkol za svůj (jako v pří padě českých a později československých právnických sjezdů organizovaných Práv nickou jednotou, která historicky tvořila dojem spolku jednajícího jménem celého právnického stavu).
V kontextu obecného pojednání o právnických sjezdech je vhodné stručně před stavit jejich historicky ustálené způsoby fungování a průběhů. Je důležité si uvědomit, že každý sjezd má své orgány, které se různými způsoby a v souladu se svým posláním podílejí na jeho organizaci a odborném průběhu. Dle toho lze tyto orgány rozdělit na orgány organizační a odborné.16 Před konáním sjezdu se obecně ustanoví organizační těleso pověřené přípravami celé akce, kterému pak náleží úkoly jako kompletní organi zace sjezdu, stanovení jeho programu, jednacího řádu, sestavení sjezdového rozpočtu, zajištění personálního obsazení sjezdových orgánů a další organizačně-technické zále žitosti k zajištění hladkého průběhu sjezdu.
Odborné orgány pak garantují odbornost sjezdových témat prostřednictvím sta novení sjezdových otázek, o kterých bude daný sjezd jednat, a dále průběh samotných jednání o těchto otázkách. Pokud jde o otázky, typicky se zaměřují na rozporné situ ace v právních řádech nebo na mezery v právních předpisech. V případě historických
12) Sedláček, J. Druhý právnický sjezd. Časopis pro právní a státní vědu. 1923, roč. 6, s. 164–165.
13) Viz § 2 odst. 1 sjezdového řádu Sjezdu českých právníků 2022. Viz Sjezdový řád [online].
14) Účastenství sjezdu se omezuje na podmínku právnického vzdělání. I proto byl zřejmě pr vní český sjezd právníků v roce 1904 označen jako sjezd „všeprávnický“.
15) V této práci je spolek označován volným překladem jako „ Stálý výbor sjezdu německých právníků v Československu“ nebo také jen jako „stálý výbor“.
16) Lze se setkat i s případy, kdy tyto role v rámci ustanovených sjezdových orgánů splývají, jako tomu bylo v případě obnoveného českého sjezdu z roku 2022. Blíže k tomu níže.
1 Pojem právnických sjezdů
českých a československých sjezdů šlo zpravidla o otázky interpretačně aplikační k vyjádření stanoviska, jak vykládat určitý institut či řešit určité situace,17 anebo otáz ky legislativně doporučující, jakým způsobem byl měl být upraven právní řád či uzáko něn určitý institut.18 Objevovaly se i otázky s vazbou k výkonu právnických povolání nebo k reformě právnického studia.
Vzhledem k tomu, že se sjezdů účastní stovky až tisíce právníků různých oborů a růz ného zaměření, bývají sjezdy rozmělněny do zvláštních sekcí rozdělených dle právních odvětví. V těchto sekcích účastníci sjezdu v diskusi blíže projednávají stanovené sjezdové otázky, ke kterým mohou být předem zpracovány vybrané referáty, ale není to nutností. Sekce poté prostou většinou přijímají usnesení o odpovědích na stanovené otázky. Tato usnesení jsou pak dodatečně, spíše formálně, přijímána dalším jednacím orgánem, kte rým je plénum sjezdu skládající se ze všech účastníků sjezdu. Odpovědi na otázky disku tované během sjezdu, včetně záznamů ze sekčních diskusí, odůvodnění přijatých usnese ní a případně i předem připravené referáty, bývají uveřejněny ve sjezdové publikaci.
1.2 sjezdy jednotlivých právnických skupin
Vedle sjezdů, ke kterým byli povoláni všichni právníci, se na vymezeném území konaly také sjezdy jednotlivých skupin právníků. Tyto sjezdy lze kategorizovat podle národ nosti účastníků (např. slovenské sjezdy, německé sjezdy), podle příslušnosti účastníků k určité profesní skupině (např. sjezdy stavovské, jako byly sjezdy advokátů, notářů nebo kupříkladu i sjezdy železničních právníků atd.) či politické straně (např. sjezdy právníků Sudetoněmecké strany, KSČ či Československé sociální demokracie). V mono grafii, s výjimkou slovenských a německých sjezdů, nebude o těchto sjezdech podrobněji pojednáno, neboť se svou lokální a komorní povahou, tématikou a personálním složením značně lišily od celostátních sjezdů, jež tvoří ústřední téma této publikace.
V současnosti sjezdovou činnost jednotlivých právnických skupin přirozeně nahra dily četné odborné konference nad dílčími odbornými tématy pořádané nejrůznějšími právnickými uskupeními. Mezi právnickou veřejností jsou tyto konference dlouhodobě etablovány.19 V uvedeném kontextu je možné je zahrnout do této podkapitoly o sjezdech jednotlivých právnických skupin, kterým se tato monografie nebude podrobněji věnovat.
17) Např.: „O konkurenci práv žalobních vzniklých z jediného trestního činu téhož pachatele.“ Srov. Pu blikace pr vního vědeckého sjezdu českých právníků: konaného v Praze ve dnech 21., 22. a 23. května 1904 Praha: Nákladem sjezdu, 1904, s. 60.
18) Např.: „Doporučuje se rozšířiti zajištění pohledávek, a to zejména zajišťovacím převodem anebo zastavením věci bez skutečného odevzdání pouhým zápisem do veřejného rejstříku (rejstříková hy potéka)?“ Srov. Druhý sjezd právníků československých: konaný ve dnech 31. května, 1. a 2. června 1925 v Brně. Brno: Nákladem přípravného výboru druhého práv. sjezdu, 1925, s. 42.
19) S ohledem na téma této monografie lze jako jeden z příkladů z nepřeberného množství nejrůzněj ších právnických konferencí uvést mezinárodní Karlovarské právnické dny [něm. Karlsbader Juris
1.3 Právnické sjezdy v dalších evropských zemích
1.3 právnické sjezdy v dalších evropských zemích
Se sjezdovou činností právníků se lze setkat napříč celým evropským prostorem. Jako vůbec pr vní se v Evropě začali v právnických sjezdech shromažďovat němečtí právníci, a to od roku 1860.20 Původně měly sjezdy německých právníků za cíl přispět ke sjedno cení práva v německých zemích, časem se ale ustálily jako součást německé právnické diskuse v souladu s výše citovanými účely.
Přibližně v období, kdy němečtí právníci začali s tradicí pořádání vlastních práv nických sjezdů, rozhodli se tuto praxi následovat také právníci ve Švýcarsku,21 Polsku,22 Maďarsku23 nebo ve Skandinávii.24 Ke skutečnému rozmachu právnických sjezdů v Ev ropě došlo zejména v meziválečném období, kdy právnické sjezdy probíhaly kromě Ně mecka, Polska, Československa, Švýcarska či skandinávských zemí také v Jugoslávii.25
V uvedeném výčtu evropských zemí absentuje Rakousko. Není bez zajímavosti, že rakouští právníci své samostatné právnické sjezdy začali pořádat až od roku 1961, kdy se ve Vídni konal I. sjezd rakouských právníků. Důvodem tohoto časového odstupu bylo to, že rakouští právníci se historicky cítili být přirozenou součástí německých sjez dů, kterých se pravidelně účastnili. Účast rakouských právníků na německých sjezdech v podstatě korespondovala s původním účelem německých sjezdů, kter ý spočíval ve
tentage], které od roku 1991 pořádá stejnojmenný zapsaný spolek. Viz O společnosti – Karlovarské právnické dny [online]. kjt.cz. [cit. 26. 2. 2024]. http://www.kjt.cz/cs/kjt.php
20) K podrobné historii německých sjezdů viz Busse, F. (ed.). 150 Jahre Deutscher Juristentag: Festschrift Deutscher Juristentag 1860–2010. München: C. H. Beck Verlag, 2010. Dále také viz Freuding , S. (ed.). Der Deutsche Juristentag 1960 bis 2004. München: C. H. Beck Verlag, 2006. O německých sjezdech a jejich vlivu na české právníky bude podrobněji pojednáno ještě níže v rámci podkapitoly o inspira cích českých právníků k uspořádání vlastního sjezdu.
21) První sjezd švýcarských právníků se konal v roce 1862 v Zürichu. Blíže k tomu Gschwend, L., Ingber, K., Wehrle, S. 150 Jahre Schweizerischer Juristenverein. Basel: Helbing Lichtenhahn Verlag, 2011, s. 22.
22) Vůbec pr vní sjezd polských právníků společně s polskými ekonomy se konal už v roce 1887 ve Varša vě. V meziválečném Polsku se pak konaly celkem čtyři právnické sjezdy počínaje sjezdem ve Vilniusu v roce 1924, pokračujíce sjezdy v letech 1929, 1936 a 1939. Blíže k tomu Machnikowska, A . Zjazdy prawników polskich. Palestra. 2005, roč. 50, č. 5–6, s. 172–180.
23) První sjezd maďarských právníků se konal v roce 1896 v Budapešti, další sjezd pak v roce 1911, opět v Budapešti. Viz Tarnai, J. Ungarischer Juristentag. Ungarische Rundschau für historische und soziale Wissenschaften. 1912, roč. 1, s. 49–58.
24) V roce 1872 iniciovali dánští právníci uspořádání Pr vního severského sjezdu, kter ý se konal téhož roku v Kodani za účasti dánských, švédských a norských právníků. Viz Hofmann, F. Der erste nor dische Juristentag. Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung. 1873, roč. 24, č. 15, s. 57–58. Severské sjezdy se nakonec staly více než stoletou tradicí, ke které se brzy připojili i další skandinávští právní ci. Blíže k tomu Carsten, G. Hundert Jahre Nordischer Juristentag: 1872–1972. Rabels Zeitschrift für ausländisches und internationales Privatrecht. 1973, roč. 37, č. 1, s. 80–100.
25) V meziválečném Království Jugoslávie proběhlo celkem osm právnických sjezdů, které se staly počí naje rokem 1925 stálou institucí tamního veřejného právnického života. Viz Sjezd právníků králov ství Jugoslávie v Novim Sadě. Právník. 1938, roč. 77, č. 7, s. 456.
1 Pojem právnických sjezdů
snahách o sjednocení německého práva v souladu s velkoněmeckou koncepcí zahrnující i Rakousko s jeho právním řádem.26 I proto se v mezidobí let 1860 až 1931 z celkem 36 německých sjezdů 5 konalo na území Rakouska.27 I přestože se rakouští právníci do založení svých sjezdů účastnili sjezdů německých, historicky existovaly snahy o zalo žení vlastního sjezdu mnohem dříve. Tyto snahy pak přímo souvisely s historií usku tečnění prvního českého právnického sjezdu, i proto bude o vývoji rakouských sjezdů pojednáno ještě níže.
Právnické sjezdy jsou v zemích západní Evropy již ustálenou institucí tamní práv nické veřejnosti. Naopak v zemích střední a východní Evropy došlo v období po dru hé světové válce k přerušení kontinuity pořádání právnických sjezdů, které probíha ly zejména v meziválečné době. V současné době se však v těchto zemích setkáváme s pokusy o obnovení tohoto typu shromažďování právníků. Ve stejném smyslu stojí za zmínku obnovený Sjezd českých právníků, kter ý se v tuzemsku uskutečnil v roce 2022, stejně jako obnovený polský Kongres Prawników Polskich, který se poprvé konal v roce 2017 v Katovicích a na nějž navázaly další kongresy v roce 2019 v Poznani a v roce 2023 v Gdaňsku.28
26) Kiesow, R . M. Der Deutsche Juristentag – Ein Charaktebild – 1860 bis 2010. In: Busse, F. (ed.). 150 Jahre Deutscher Juristentag: Festschrift Deutscher Juristentag 1860–2010. München: C. H. Beck Verlag, 2010, s. 17–18.
27) Der Österreichische Juristentag. Ein historischer Überblick [online]. juristentag.at. [cit. 26. 2. 2024].
https://www.juristentag.at/ueber‑den‑verein.html
28) Oficiální webové stránky polského kongresu nejsou ke dni 26. 2. 2024 dostupné. Informace o kongresech jsou však dohledatelné na webových stránkách hlavního pořadatele, kterým je sdružení polských soudců Iustitia. III Kongres Prawników Polskich [online]. iustitia.pl 24. 5. 2023. [cit. 26. 2. 2024].
https://www.iustitia.pl/kongres‑prawnikow‑polskich