Issuu

MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA

Finanční účetnictví Jaroslav Sedláček - Eva Hýblová Zuzana Křížová - Petr Valouch Partneři Ekonomicko-správní fakulty M asarykovy univerzity Partners of the Faculty of Economics and Administration M asaryk University Strategický partner / Strategic partner:

Hlavní partneři fakulty / M ain partners:

Významní partneři fakulty / Important partners:

Partneři fakulty / Partners:

Brno 2010

MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA

Finanční účetnictví Jaroslav Sedláček, Eva Hýblová, Zuzana Křížová, Petr Valouch

Brno 2012

Jednotlivé kapitoly zpracovali: Doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. Ing. Eva Hýblová, Ph.D. Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. Ing. Petr Valouch, Ph.D.

kapitoly 1 až 9, 12, 17 kapitoly 10 a 13 kapitoly 11 a 14 kapitoly 15 a 16

Lektorovala: Doc. Ing. Zuzana Šuranová, Ph.D.

Obsah

Obsah 7

Předmluva 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

Podstata a funkce účetnictví Charakteristické rysy účetnictví Funkce účetnictví Uživatelé účetních informací Právní úprava účetnictví Obecné účetní zásady Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

9 11 12 13 14 15 19 19 19

2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

Aktiva a kapitál podniku Vymezení a struktura aktiv Vymezení a struktura kapitálu Rozvaha podniku Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

21 21 23 25 27 27 27

3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

Náklady a výnosy podniku Náklady podniku Výnosy podniku Výkaz zisku a ztráty Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

29 29 30 30 32 32 32

4. 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9

Základní prvky účetnictví Účet a soustava účtů Směrná účtová osnova a účtový rozvrh Účetní doklady Účetní knihy Inventarizace majetku a závazků Úschova účetních záznamů Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

35 35 36 38 39 41 42 43 44 44

5. 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

Oceňování majetku a závazků Principy oceňování Oceňovací základny Oceňování majetku stejného druhu Oceňování finančních aktiv Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

47 47 47 49 50 52 52 53

Daňová soustava

55 3

Finanční účetnictví

6.1 6.2 6.3 6.4 6.7

Nepřímé daně Přímé daně Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

55 58 60 60 60

7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

Odpisování dlouhodobého majetku Účetní odpisy Daňové odpisy Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

63 63 66 70 70 70

8. 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

Rezervy a opravné položky Rezervy Opravné položky Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

71 71 73 75 75 75

9. 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9

Základní postupy účtování v podniku

Účtování o peněžních prostředcích Účtování o zásobách Účtování o dlouhodobém majetku Účtování pohledávek a závazků

Účtování o nákladech a výnosech

Vlastní i cizí kapitál

Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

77 77 82 88 93 96 98 100 100 101

10. 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7

Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

103 103 103 104 115 116 116 116

11. 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 11.8 11.9 11.10 11.11

Účtování o zásobách Obsahové vymezení a třídění zásob Oceňování zásob Metody účtování o zásobách Analytická evidence zásob a podrozvahové účty Inventarizace zásob Účtování o zásobách materiálu Účtování o zásobách vlastní výroby Účtování o nákupu a prodeji zboží Zvláštní případy účtování na konci účetního období Opravné položky k zásobám Klíčové pojmy

119 119 120 121 122 123 123 127 129 130 131 132

Charakteristika krátkodobého finančního majetku a závazků Oceňování krátkodobého finančního majetku a závazků Účtování na finančních účtech Inventarizace, analytické účty

Obsah

11.12 Otázky k zamyšlení 11.13 Shrnutí kapitoly

132 132

12. 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 12.7 12.8 12.9 12.10 12.11

Dlouhodobý majetek Klasifikace dlouhodobého majetku Oceňování dlouhodobého majetku Odpisování dlouhodobého majetku Pořizování dlouhodobého majetku Vyřazování dlouhodobého majetku Pronajímání dlouhodobého majetku Oceňovací rozdíl k nabytému majetku a goodwill Analytická evidence Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

133 133 135 137 138 142 144 145 147 147 148 148

13. 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7 13.8 13.9 13.10 13.11 13.12 13.13 13.14

Zúčtovací vztahy Charakteristika zúčtovacích vztahů Oceňování pohledávek a závazků Účtování o pohledávkách a závazcích Kurzové rozdíly Zúčtování se zaměstnanci a institucemi Zúčtování daní a dotací Zúčtování se společníky, sdruženími a podniky ve skupině Jiné pohledávky a závazky Časové rozlišení aktiv a pasiv Opravné položky ke zúčtovacím vztahům Analytické účty Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

151 151 152 152 157 158 159 163 166 168 171 172 172 172 172

14. 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.6

Vlastní kapitál a dlouhodobé závazky Vymezení vlastního kapitálu Účtování individuálního podnikatele Dlouhodobé cizí zdroje Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

175 175 183 183 185 185 185

15. 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7

Náklady a výnosy Náklady a výnosy ve finančním účetnictví Účtování o nákladech a výnosech Výsledek hospodaření Analytická evidence k účtům nákladů a výnosů pro daňové účely Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

187 187 189 192 194 198 198 199

16. 16.1 16.2 16.3

Účetní uzávěrka a závěrka Účetní uzávěrka Výpočet a zúčtování daně z příjmů Účetní uzávěrka

201 201 204 205 5

Finanční účetnictví

16.4 16.5 16.6

Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

209 209 209

17. 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

Harmonizace účetnictví Harmonizace v rámci Evropské unie (EU) Mezinárodní účetní standardy Americká účetní pravidla a principy Harmonizace účetnictví a ČR Klíčové pojmy Otázky k zamyšlení Shrnutí kapitoly

211 211 213 213 214 216 217 217

Seznam literatury

219

Přílohy: 1. Struktura rozvahy (bilance) 2. Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění 3. Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění 4. Vzor přílohy 5. Vzor výkazu cash flow 6. Přehled o změnách vlastního kapitálu 7. Seznam mezinárodních účetních standardů 8. Směrná účtová osnova pro podnikatele 9. Příklad účtového rozvrhu podniku

221 221 224 226 227 228 229 231 232 234

Předmluva

Předmluva Cílem tohoto studijního textu je uvést budoucí ekonomy do problematiky finančního (podvojného) účetnictví tak, aby pochopili jeho filosofii, jeho úlohu v řízení podniku a jeho význam pro vnější okolí podniku. Hlavním úkolem současného účetnictví je věrně a poctivě zobrazit skutečnost. Kvantifikuje primárně ekonomické jevy a proto je úzce spjato s rozhodováním, avšak na druhé straně uznává požadavky obchodního a daňového práva. Čtenáři se seznámí s účelem a funkcí účetnictví, s jeho právní úpravou a se základními účetními prvky a principy, na které navazují základní postupy účtování o hospodářských transakcích, s nimiž se setkáváme v podnikové praxi. Výklad obsahuje obecné teoretické přístupy včetně jejich praktického uplatnění v oblasti hospodaření podniků. Úvodní teoretická část publikace objasňuje podstatu a funkci podvojného účetnictví, jeho hlavní zásady (metody) a právní úpravu. Vymezuje aktiva a pasiva podniků a působení jejich změn na okamžitou bilanci podniku, na jeho náklady a výnosy, na peněžní tok a na dosahovaný výsledek hospodaření. Čtenář získá první poznatky o způsobech zobrazování majetku a závazků podniků, metodách jejich oceňování, o působení daňové soustavy na účetnictví, o vytváření rezerv na rizika v hospodaření a opravných položek k majetku podniku. Druhá praktická část publikace je pro lepší pochopení postupů účtování a větší přehlednost uspořádána do jednotlivých tematických okruhů podle charakteru účtových tříd s naznačením základních účetních operací tak, aby co nejlépe umožňovala zvládnutí účtování. Na postupy účtování o konkrétních hospodářských jevech v podniku navazuje uzavírání účtů na konci účetního období, zjištění výsledku hospodaření, výpočet daně z příjmů a sestavení závěrečných účetních výkazů (rozvahy, výkazu zisku ztráty a přílohy). Nezbytným doplňkem jsou informace o tendencích sbližování českého účetnictví s účetnictvím vyspělých tržních ekonomik (zejména se zeměmi EU a s mezinárodními účetními standardy), uvedené v poslední kapitole této publikace. Každá kapitola má standardní strukturu moderních vysokoškolských učebnic, která obsahuje teoretický výklad doplněný o řešené příklady a názorná schémata, klíčové pojmy dané kapitoly, soubor kontrolních otázek a závěrečné shrnutí. V příloze jsou uvedeny vzory závěrkových výkazů, směrná účtová osnova a účtový rozvrh podniku. Nechybí ani seznam literatury, která byla použita při zpracování skripta a kterou autoři doporučují ke hlubšímu studiu problematiky finančního účetnictví. Skriptum vychází poprvé v digitalizované formě a zahrnuje poslední úpravy českých účetních předpisů platné k 1. 1. 2012. Přináší poznatky vytvářející profil absolventa Ekonomickosprávní fakulty Masarykovy univerzity a představuje základní literaturu k předmětům BPF FIU 1 a 2. Jeho záměrem tedy není podat vyčerpávající přehled účetních souvztažností, ale uvést budoucí podnikatele a ekonomy do světa účetnictví a procesu vytváření účetních dat. Jakékoliv připomínky ke skriptu a náměty na jeho zdokonalení jsou autory vítány. V Brně, dne 17. 4. 2012 autoři

Finanční účetnictví

1. Kapitola: Podstat a funkce účetnictví

1. Kapitola: Podstata a funkce účetnictví Transformace české ekonomiky na tržní podmínky vedla k radikální reformě účetnictví, která byla založena na nových ekonomických, zejména vlastnických vztazích. Od počátku 90. let probíhal postupný vývoj a zdokonalování obsahové i metodické stránky současně se změnou filozofie účetnictví, které vyústilo v nové vymezení úkolů účetnictví, jeho funkcí i postupů účtování. Vytvořená koncepce brala v úvahu všeobecně uznávané účetní zásady1 prověřené dlouholetým fungováním tržní ekonomiky, mezinárodně doporučené účetní standardy a účetní výkazy2, které sjednocují vypovídací schopnost účetních informací a umožňují srovnatelnost dat. Cílem nového účetnictví bylo zajistit věrné zobrazení reality pro potřeby finančního řízení podniků a zabezpečit srovnatelnost výstupních účetních informací v národním i nadnárodním měřítku. Šlo o přiblížení nového účetního systému evropskému pojetí, zejména tzv. kontinentálnímu systému účetnictví. Vznikl tak vlastní národní systém účetnictví3 s četnými prvky účetnictví ze zemí kontinentální Evropy (zejména Francie a Německa), který vstoupil v platnost od 1. 1. 1993. Jeho základní funkcí je poskytovat všem uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je daná obchodní společnost (podnik) ekonomicky zdatná. Vypovídá o majetkové a finanční situaci podniku (k určitému datu), o výsledku hospodaření (za určité časové období), o tom jak je management podniku úspěšný ve finančním řízení, zda zajišťuje dlouhodobou stabilitu podniku, zda dosahuje přiměřené výnosnosti vloženého kapitálu a zda je schopen průběžně hradit dluhy podniku. Jako nejvyšší princip je kladena zásada poctivého a věrného zobrazení skutečnosti (předmětu účetnictví) a finanční situace podniku. Od 1. 1. 2004 zrušila novela zákona o účetnictví jednoduché účetnictví u podnikatelů4, což je v souladu s právem Evropské unie, které odděluje účetnictví od daní. Podle nových pravidel jsou účetní jednotky povinny vést (podvojné) účetnictví, jehož předmětem je účtování o stavu a pohybu majetku a závazků účetní jednotky a o rozdílu mezi nimi, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Charakteristickým rysem je podvojný zápis (princip podvojnosti) tzn., že každá hospodářská operace vstupující do účetnictví vyvolá změnu vždy na dvou různých (souvztažných) účtech. Za účetní jednotky se podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví považují: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

V zemích EU byly tyto zásady vydány formou směrnic (direktiv), závazných pro členské státy. Rovněž struktura a forma účetních výkazů byla obsahem direktiv EU. 3 Základní cíl a zaměření účetnictví jsou legislativně upraveny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejícími právními předpisy, z nichž prvořadý význam mají prováděcí vyhlášky a účetní standardy. 4 Jednoduché účetnictví je nahrazeno daňovou evidencí, závaznou pro podnikatele, kteří nejsou účetní jednotkou (nevedou podvojné účetnictví). Daňová evidence je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2

Finanční účetnictví

g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) nebo, h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Ostatní podnikatelé, kteří nejsou účetní jednotkou, vedou daňovou evidenci a pokud neprokazují výdaje (náklady) podle zákona o daních z příjmů, nemusí vést ani tuto evidenci a výdaje uplatňují procentní sazbou z dosažených příjmů. Příklad 1.1: Podnikatel, který disponuje dlouhodobým majetkem v hodnotě 750 tis. Kč a přebytkem příjmů z obchodní činnosti nad výdaji ve výši 100 tis. Kč měl na skladě 10 výrobků v hodnotě 350 tis. Kč, zhotovených během roku 2011. Ještě před koncem zdaňovacího období tj. do 31. 12. 2011 prodal 9 výrobků po 50 tis. Kč za kus. Jaký výsledek hospodaření vstupuje do základu daně z příjmů za období 2011 a jaký majetek vykáže v daňové evidenci k 31. 12. 2011, když zákazník uhradil výrobky až 10. 2. 2012? Řešení: Do deníku příjmů a výdajů se zapisují skutečné zdanitelné příjmy a daňové výdaje. Ostatní majetek je zachycen v ostatních složkách daňové evidence Bilance majetku k 31. 12. 2011 Dlouhodobý majetek Zásoby Pohledávky Peníze Celkem

tis. Kč 750 35 450 100 1 335

Bilance majetku k 10. 2. 2012 Dlouhodobý majetek Zásoby Pohledávky Peníze Celkem

tis. Kč 750 35 0 550 1 335

Za zdaňovací období 2011 vstupuje do základu daně rozdíl z příjmů z podnikání a výdajů nutných k jejich zajištění v částce 100 tis. Kč. Účetnictví podniku může být organizováno jako: - Finanční účetnictví, které tvoří základní rámec celého podnikového účetnictví. Zjišťují se v něm informace vyjadřující vztahy k vnějšímu okolí podniku, které mají finanční povahu. Je regulováno právními předpisy. - Vnitropodnikové účetnictví, které poskytuje manažerům podniku soubor informací týkajících se vnitřních jevů, především nákladů a výnosů a jejich struktury. Současně poskytuje některá data i pro finanční účetnictví5. Podle způsobu zobrazování finančního i vnitropodnikového účetnictví se rozeznávají dvě mezní soustavy a příp. i kombinace mezi nimi: - Jednookruhová soustava - spojuje organicky finanční a vnitropodnikové účetnictví v jediný účetní systém. - Dvouokruhová soustava - vytváří pro každé účetnictví relativně samostatný okruh (subsystém účetnictví podniku). Účetní systémy a organizace účetnictví jsou schematicky znázorněny na obr. 1.1. Příklad 1.2: Sestavte bilanci majetku podnikatele uvedeného v příkladu 1.1, pokud by se zapsal do obchodního rejstříku. Řešení: V účetnictví (podvojném) se účtuje o nákladech a výnosech, které na konci období vstupují do výkazu zisku a ztráty, zatímco majetek a závazky jsou vykazovány v rozvaze. Do základu daně z příjmů pak vstupuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Bilance majetku zůstane stejná jako v 5

Kromě termínu vnitropodnikové účetnictví, který je používán českými právními normami pro označení účetnictví pro vnitřní řízení, se můžeme setkat s pojmy nákladové účetnictví, provozní účetnictví, manažerské účetnictví (v angl. management accounting nebo managerial accounting).

1. Kapitola: Podstat a funkce účetnictví

případě podnikatele vedoucího daňovou evidenci. Změní se však výsledek hospodaření vstupující do základu daně, který bude vypočten jako rozdíl výnosů a nákladů tedy 450 - 315 = 135 tis. Kč, nebo také 235 tis. Kč v případě, že přebytek příjmů nad výdaji ve výši 100 tis. Kč je peněžním tokem z nákladů a výnosů daného účetního období. Účetnictví podniku

Dvouokruhová soustava

Finanční účetnictví

Vnitropodnikové účetnictví

Jednookruhová soustava

Finanční i vnitropod. účetnictví

Obr. 1.1 Účetní systémy a organizace účetnictví Účetnictví je vedeno v plném nebo i ve zjednodušeném rozsahu, který je méně administrativně náročný a je určen zejména pro účetní jednotky, které dříve účtovaly v jednoduchém účetnictví. Zjednodušený rozsah umožňuje: • sestavit účtový rozvrh na úrovni účtových skupin bez dalšího hlubšího členění, • spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a tím vést pouze jednu účetní knihu, bez povinnosti vést knihu analytických účtů a podrozvahových účtů, • nevytvářet opravné položky a rezervy pokud jejich tvorbu nezakládá zvláštní právní předpis, • nepoužívat k oceňování reálnou hodnotu, • sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Podle § 9 odst. 4 zákona o účetnictví mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu: • občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva a nadační fondy, společenství vlastníků jednotek, • bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a družstva, která slouží výhradně k zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů, • územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, • příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodl jejich zřizovatel, • ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon • organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, • účetní jednotky uvedené v bodech d) až h) na s. 9-10, pokud nemají povinnost ověřovat účetní závěrku anebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

1.1 Charakteristické rysy účetnictví Úkolem účetnictví je zobrazit věrně a pravdivě hospodářské dění v podniku, jeho reálnou majetkovou, finanční a důchodovou situaci. Zobrazování tohoto dění se vyznačuje následujícími charakteristickými znaky: • předmětem záznamů v účetnictví jsou jednoznačně určené hospodářské jevy (účetnictví tedy nezachycuje hospodářské operace, které nepředstavují stav a pohyb majetku a závazků, např. uzavření obchodní smlouvy), • evidence hospodářských jevů se vede za určité časové období (účetním obdobím je jeden hospodářský rok),

Finanční účetnictví

• zjišťuje se skutečný výsledek hospodaření (zisk či ztráta) a skutečný stav a pohyb majetku a závazků, • jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy), vždy na základě účetních dokladů, • hospodářské jevy se evidují v peněžních jednotkách a v některých případech navíc i v jednotkách hmotných, • hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně, • údaje účetnictví musí být přesné, spolehlivé a průkazné. Z uvedených rysů vyplývá, že účetnictví vytváří ucelenou soustavu záznamů v podniku a je nezastupitelné ve svých funkcích.

1.2 Funkce účetnictví K pokrytí požadavků kladených na účetnictví plní účetnictví podniků několik základních funkcí, jak ukazuje schéma na obr. 1.2. informační registrační Funkce účetnictví

dokumentační dispoziční kontrolní

Obr. 1.2 Funkce účetnictví • Informační funkci - je nejdůležitější funkcí, která spočívá v poskytování informací interním i externím uživatelům o ekonomické situaci podniku (o jeho finanční stabilitě, výnosnosti, likviditě ap.). Prostřednictvím účetnictví skládají manažeři účty vlastníkům podniku o tom, jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek, a jak úspěšně s ním podnikají. • Registrační funkci - spočívá ve vedení soustavných zápisů o podnikových jevech. • Dokumentační funkci - koncentruje minulé hospodářské dění podniku, vytváří paměťový systém podnikatelů, který je průkazním prostředkem při vedení sporů (zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřiteli a dlužníky) a základem pro vyměření daňových povinností. • Dispoziční funkci - je plněna účetnictvím v podobě podkladů poskytovaných manažerům (podnikatelům) k řízení podniku. • Kontrolní funkci - spočívá v umožnění kontroly hospodaření podniku, stavu majetku i přezkoušení správnosti zaznamenaných údajů. Z výčtu těchto funkcí je zřejmé, že účetnictví se neorientuje pouze na minulost, ale uplatňuje se i jako zdroj informací k řešení úkolů souvisejících se stanovením budoucích cílů podniku a zaměřených na usměrňování jeho budoucího vývoje. Orientace na budoucnost je především doménou manažerského účetnictví, které využívá takových nástrojů finančního řízení, jako jsou kalkulace, rozpočty, matematicko-statistické metody a finanční analýza.

1.3 Uživatelé účetních informací

1. Kapitola: Podstat a funkce účetnictví

Účetnictví by mělo přinášet uživatelům informace relevantní, objektivní, včasné, srozumitelné a srovnatelné. • Relevantní informace umožňuje uživatelům ověřit správnost dříve přijatých rozhodnutí nebo usuzovat na budoucí vývoj. • Objektivní (nestranná) informace musí být průkazná a nezaujatá, aby mohla být nezávisle přezkoušena. Neupřednostňuje určitou skupinu uživatelů před jinou. S objektivitou se zvyšuje i důvěra uživatelů k účetním informacím. • Včasná informace přichází v okamžiku její potřeby. Interval poskytování informací by měl být v souladu s potřebami uživatelů (častější předkládání účetních informací však způsobuje vyšší náklady). • Srozumitelná informace by měla být jednoduchá, jasná a logická. Stručné vyjádření však nesmí vést ke zkreslení ekonomického jevu či k opomenutí významných informací. • Srovnatelnost informace umožňuje její posuzování ve vztahu k jiným podnikatelským subjektům. Ekonomické jevy tedy musejí být shodně měřeny, oceňovány i vykazovány (v prostoru i čase). Příklad 1.3: Jaký vztah existuje mezi relevantností a včasností účetních informací? Řešení: Včasná informace může, ale také nemusí být relevantní, zatímco opožděná informace je vždy irelevantní, neboť rozhodnutí muselo být učiněno, aniž by informace byla k dispozici. Neměla tedy vliv na rozhodnutí uživatele účetních informací a náklady na její zajištění byly vynaloženy zbytečně. Příklad 1.4: Mohou být účetní informace poskytované uživatelům poznamenány určitou mírou subjektivity? Jak ovlivňuje objektivita informací jejich relevantnost? Řešení: Nejdůležitější funkcí účetnictví je poskytovat relevantní informace uživatelům. Relevantní informace nemusí vždy zcela splňovat kritérium objektivity. Aby bylo možno uspokojovat potřeby uživatelů je nutno použít i určitý stupeň subjektivního úsudku např. ocenění složky majetku při prodeji je závislé na přístupu jednotlivých znalců nebo určení výše odpisů závisí na vedení podniku. Základním uživatelem účetních informací je podnik samotný. Vedle něho však účetní informace využívá celá řada externích uživatelů (tuzemských i zahraničních), které lze rozdělit do dvou skupin (viz obr. 1.3). akcionáři vkladatelé podílů krátkodobí a dlouhodobí věřitelé (majitelé dluhopisů, dodavatelé, úvěrující peněžní ústavy ap.) daňové orgány konkurenční podniky vlastní zaměstnanci vlády a jejich orgány burzovní komise poradenské firmy veřejnost (potenciální investoři)

Fyzické a právnické osoby (investoři) Uživatelé účetních informací Subjekty zainteresované na výsledcích

Obr. 1.3 Uživatelé účetních informací Jednotlivé kategorie uživatelů se zajímají o podnik z nejrůznějších důvodů např.:

Finanční účetnictví

• Vlastníci sledují svůj ekonomický prospěch (výnosnost prostředků, které vložili do podnikání). • Obchodní dodavatelé chtějí vědět, zda jim podnik bude schopen zaplatit za jejich dodávky v dohodnutém termínu. • Ostatní věřitele zajímá, zda je podnik schopen uspokojovat jejich finanční nároky (např. splácet ve stanovených termínech úroky a splatit jistinu). • Zaměstnanci se zajímají o hospodářskou a finanční stabilitu podniku, o jeho schopnost uhrazovat jejich mzdové, platové, popř. další nároky. • Vláda a její orgány potřebují informace týkající se řízení finanční a daňové politiky státu, informace pro sestavení národních účtů, pro výpočet statistických ukazatelů aj. • Zákazníci, zejména ti, kteří mají s podnikem dlouhodobé obchodní svazky a jsou na něm do jisté míry závislí, se zajímají o dlouhodobou prosperitu podniku. • Potenciální investoři potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do obchodní společnosti vložit své prostředky (chtějí znát míru výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika jsou s uvažovanou investicí spojena). • Veřejnost chce mít k dispozici informace o prosperitě podniku a o jeho záměrech a vývojových trendech, protože podnik pro ni představuje pracovní příležitosti, udržení zaměstnanosti, rozvoj regionální ekonomiky, ap. Informace se uživatelům předkládají formou účetních výkazů6 resp. v podobě vydávaných výročních zpráv o hospodaření podniku (jde o podniky podléhající auditu, u nichž existuje povinnost zveřejnit i zprávu auditora, která může tvořit součást výroční zprávy7). Příklad 1.5: V ekonomické teorii se setkáváme s tzv. konfliktem zájmů mezi manažery a vlastníky podniku. O jaký typ účetních informací by měly mít obě skupiny z tohoto pohledu zájem? Řešení: Management se bude zajímat spíše o informace operativního charakteru, aby dosáhl příznivějšího výsledku hospodaření v daném účetním období (podle kterého je hodnocen). Vlastník se bude zajímat o dlouhodobou výnosnost vloženého kapitálu, která je ovlivňována zejména strukturou fixních aktiv a dlouhodobých závazků.

1.4 Právní úprava účetnictví Finanční účetnictví podniku je regulováno právními předpisy, metodickými postupy a obecně uznávanými účetními zásadami. Naopak vnitropodnikové (manažerské) účetnictví není nijak legislativně upravováno a jeho forma i organizace jsou plně v kompetenci managementu podniku. Právní úpravu účetnictví podniku pak můžeme schematicky znázornit podle obr. 1.4. • Obchodní zákoník - stanoví účetním jednotkám povinnost ověřovat účetní závěrku i výroční zprávu auditorem a tyto zveřejňovat způsobem podle zvláštního právního předpisu8. • Zákon o účetnictví - společně s prováděcí vyhláškou pro podnikatele9 a českými účetními standardy stanoví metodické a rovněž i některé obsahové náležitosti účetnictví tak, aby účetnictví bylo průkazné a aby správně a věrně zobrazovalo situaci podniku. 6

Povinnost zveřejňovat účetní závěrku v rozsahu v jakém byla sestavena, ukládá podnikům, které se zapisují do obchodního rejstříku § 21a zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 7 Účetní závěrku a výroční zprávu zveřejňují podniky zapsané do obchodního rejstříku jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle § 27a, odst. 2) písm. c) obchodního zákoníku. Účetní závěrka může být přitom uložena jako součást výroční zprávy. 8 Tímto předpisem je zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9 Vyhláška č. 500/2002 Sb., ze dne 6. 11. 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

1. Kapitola: Podstat a funkce účetnictví

• Daňové a další předpisy pak určují především obsahovou stránku účetnictví, zejména způsoby a postupy stanovení výše částek zachycovaných v účetnictví. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. § 39 - 40

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. Metodické předpisy

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ

Ostatní předpisy - zdravotní pojištění - sociální pojištění - celní předpisy

Daňové předpisy - daně z příjmů - nepřímé daně - majetkové daně Obr. 1.4 Právní úprava účetnictví

Kromě regulace vnějšími předpisy vyhlašuje povinně každý podnik své vlastní (interní) předpisy, směrnice, opatření či příkazy pro vedení účetnictví, které jsou předpokladem pro jeho průkaznost. Jde zejména o směrnice upravující oceňovací metody, odpisování, oběh účetních dokladů, účtový rozvrh, analytickou a operativní evidenci, podrozvahové účty i vedení příp. vnitropodnikového účetnictví.

1.5 Obecné účetní zásady Představují "účetní filosofii", soubor jistých pravidel, které nejsou formulovány žádným závazným předpisem, a které vycházejí z tzv. zvykového práva10. Podle těchto obecných zásad vedou obchodní společnosti své účetnictví, sestavují účetní výkazy a předkládají je uživatelům. Vzhledem k významu obecných účetních zásad byly tyto převzaty do českého účetnictví a právně kodifikovány. Jejich nedodržení (vedoucí ve svém důsledku k nesplnění cíle účetnictví tj. věrného a poctivého zobrazení skutečnosti) je právně vynutitelné a sankcionováno. K těmto účetním zásadám patří zejména: • Nezávislost účetních období11 - vyžaduje účtování hospodářských případů do období, se kterým časově a věcně souvisejí a nikoli do období, kdy došlo k pohybu peněžních prostředků (tzv. akruální princip). Uplatnění této zásady vede k časovému rozlišování nákladů a výnosů. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Může se shodovat s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářský rok je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Hospodářský rok mohou uplatnit účetní jednotky, které jsou podnikateli, jen po oznámení změny příslušnému správci daně z příjmů, nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou. Obdobně se postupuje i při přechodu z hospodářského roku zpět na kalendářní rok. Příklad 1.6: Společnost s r. o. prodala dne 12. listopadu 2011 výrobky odběrateli v celkové částce 200 tis. Kč (pro zjednodušení neuvažujeme daň z přidané hodnoty). Skutečná platba uvedené částky na bankovní účet společnosti byla odběratelem provedena dne 10. února

V podmínkách zvykového práva (v Anglii nebo v USA) je dodržování obecných účetních zásad nezbytným předpokladem k naplnění nejvyššího principu (overriding principle) účetnictví (principu věrného a poctivého zobrazení). Naopak v podmínkách tradičního obchodního zákonodárství (v kontinentální Evropě) se pro dodržení principu požaduje respektování přijatých právních norem. 11 Paragraf 3 odst. 1) zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Finanční účetnictví

2012. V daném případě je nutné zavést účet pohledávek z obchodních vztahů, na kterém se eviduje nárok společnosti na úhradu pohledávky a tento účet představuje součást majetku. Bilance majetku v tis. Kč Dlouhodobý majetek Pohledávky Peněžní prostředky Majetek celkem

k 31. 12. 2011 750 200 50 1000

k 10. 2. 2012 750 0 250 1000

Příklad 1.7: Společnost s r. o. zaplatila v r. 2011 částku 200 tis. Kč za pronájem provozovny, přičemž z této částky se týkalo 90 tis. Kč roku 2011, ale zbytek tvoří předem zaplacené nájemné na rok 2012. Abychom dodrželi zásadu nezávislosti účetních období je nutno účetně přesunout 110 tis. Kč do nákladů r. 2012 tak, aby tato částka neovlivnila hospodaření roku 2011 (s nímž nesouvisí). Pro provedení této operace se použije účtu časového rozlišení nákladů. Náklady Náklady r. 2011 Nájemné r. 2011 Náklady celkem Zisk roku 2011

(Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2011) Výnosy 1 600 000 Výnosy r. 2011 2 000 000 90 000 1 690 000 Výnosy celkem 2 000 000 310 000

Náklady Náklady r. 2012 Nájemné r. 2012 Náklady celkem Zisk roku 2012

(Výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2012) Výnosy 2 000 000 Výnosy r. 2012 2 500 000 110 000 2 110 000 Výnosy celkem 2 500 000 390 000

• Věrné a poctivé zobrazení - je nejvyšší účetní zásadou (principem), která vyžaduje vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku12. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, stanovenými zákonem o účetnictví. Zobrazení je poctivé, jsou-li při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Pokud by výjimečně došlo k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s touto zásadou (principem), je podnik povinen postupovat tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz13. • Vymezení okamžiku realizace - jde o vymezení okamžiku, ve kterém lze účtovat na účty nákladů, výnosů a na rozvahové účty. Dnem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky14, platbě závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, převzetí dluhu, zjištění manka, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a dalším skutečnostem. Příklad 1.8: Společnost s r. o., která má stav na účtech k 30. 4. 2011 podle níže uvedené tabulky, uskutečnila 31. 5. 2012 prodej 10 výrobků. Dílna hlásí dokončení 7 ks a rozpracovanost za květen 100 tis. Kč. Zaevidujte do tabulky hospodářské operace realizované v květnu. 12

Viz § 7, odst. 1) a 2) zákona o účetnictví. Přijetím tohoto principu v novele zákona o účetnictví, provedené zákonem č. 353/2001 Sb., došlo od 1. 1. 2002 k zásadní změně v pojetí účetnictví, které dává přednost ekonomické realitě před právním stavem. ČR se tak přiblížila evropským směrnicím i mezinárodním účetním standardům, kde je tento princip označován jako "true and fair view". 14 Den splnění dodávky vymezuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 13

1. Kapitola: Podstat a funkce účetnictví

Položka (účet) Nedokončená výroba (dílna) Výrobky na skladě (10 000 Kč/ks) Výnosy (10 000 Kč/ks) Tržby z prodeje (15 000 Kč/ks) Celkem výnosy

stav k 30. 4. 2011 80 000 120 000 200 000 0 200 000

stav k 31. 5. 2012 110 000 90 000 200 000 150 000 350 000

Ke dni uskutečnění účetních případů došlo ke zvýšení výnosů společnosti o 150 tis. Kč, neboť stav rozpracovanosti se zvýšil o 30 tis. Kč a o tutéž částku poklesl stav výrobků na skladě. • Vymezení účetní jednotky15- jako relativně uzavřeného celku, za který se vede účetnictví, sleduje majetek a závazky, předkládají a sestavují účetní výkazy. Účetní jednotky jsou povinny ode dne zahájení až do dne ukončení činnosti vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. • Zákaz kompenzace16- umožňuje provádět vzájemné vyrovnání položek v rámci účetní závěrky pouze v těchto případech: - pohledávky a závazky (s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh) vůči téže osobě, které mají dobu splatnosti do 1 roku a jsou vedeny ve stejných měnách, - dobropisy (refundace) týkající se konkrétní nákladové (výnosové) položky a vztahující se k období, ve kterém byl náklad (výnos) zúčtován, - převod podílu na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti, - doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků. Příklad 1.9: Akciová společnost vykazuje k datu 31. 12. celkové pohledávky za odběrateli 70 tis. Kč a závazky vůči dodavatelům (budoucí platby) ve výši 50 tis. Kč. V rámci těchto pohledávek a závazků má pohledávku vůči podnikateli X ve výši 10 tis. Kč a současně závazek ve výši 15 tis. Kč. Obě tyto položky splňují kritéria kompenzace, a proto je možné obě navzájem vyrovnat a ve výsledné bilanci vykázat následující stavy pohledávek a závazků: Pohledávky celkem 70 000 - pohledávky X - 10 000 Výsledný stav 60 000

Závazky celkem - kompenzace Výsledný stav

50 000 - 10 000 40 000

• Nepřetržité pokračování činnosti - předpokládá neomezené trvání podniku17 tzn., že nenastává žádná skutečnost, která by podnik omezovala nebo mu bránila v jeho činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. Nemá-li být kontinuita trvání podniku zajištěna je nutno použít účetní metody tomu odpovídajícím způsobem a uvést v příloze k účetní závěrce informaci o použitém způsobu. • Stálost metod18- znamená, že podnik nesmí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování, metody odpisování, postupy účtování, uspořádání a obsah položek účetní závěrky a postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky. Každá výjimka z této zásady, kterou lze uplatnit až po skončení období, musí být odůvodněna snahou o nalezení lepšího způsobu vyjádření reality. • Historické ceny19- ocenění majetku se v účetnictví provede v okamžiku jeho pořízení. Budoucí dopad cenových změn, či pokles kupní síly peněz se nebere v úvahu. Jen v 15

Viz § 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Viz § 8, odst. 4) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a § 58 vyhl. č. 500/202 Sb. 17 Viz § 7, odst. 3) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 18 Viz § 7, odst. 4) a 5) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 19 Viz § 24, odst. 2) a § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 16

Finanční účetnictví

případě prudkého inflačního vývoje cen v ekonomice lze zásadu porušit a v účetnictví se postupuje speciálními účetními technikami (inflační účetnictví). Výjimkou je také test na znehodnocení majetku resp. přeceňování některých finančních aktiv reálnou hodnotou nebo ekvivalencí. • Zásada opatrnosti20- souvisí s reálným oceněním majetku a závazků (majetek a výnosy nesmějí být nadhodnocovány, závazky a náklady naopak podhodnocovány). Opatrnost je rozumný odhad jevů, vylučujících riziko přenosu stávajících nejistot do budoucnosti, které by mohly zatížit majetek, zhoršit finanční situaci či výsledek hospodaření podniku. Z toho plyne, že: - v účetnictví se mohou uvádět pouze zisky, realizované ke dni uzávěrky účtů, - je nutno brát v úvahu veškerá pravděpodobná rizika a ztráty, které vznikly během účetního období či během období předchozího, i když budou známy až v období sestavování účetních výkazů, - v úvahu je nutno brát snížení hodnoty (odpisy a rezervy na odpisy), ať už je výsledkem hospodaření zisk nebo ztráta. Uplatnění zásady opatrnosti nesmí však umožňovat vytváření skrytých či nadměrných rezerv. Příklad 1.10: Akciová společnost vlastní nemovitost v zůstatkové účetní hodnotě 1 mil. Kč, kterou nechala z důvodu žádosti o bankovní úvěr ocenit znalcem. Jak se projeví v účetnictví firmy znalecké ocenění na 2 mil. Kč a prodej nemovitosti o rok později za cenu 3 mil. Kč? Druh majetku firmy Nemovitost

v roce x v roce x + 1 zůstatková cena znalecký odhad zůstatková cena znalecký odhad 1 000 000 2 000 000 980 000 3 000 000

Řešení: Znalecké ocenění v roce x se v účetnictví firmy neobjeví (platí zásada historické ceny), má význam pro získání úvěru. Okamžik realizace nastává až při prodeji a společnost bude účtovat jako náklad zůstatkovou cenu nemovitosti sníženou o opotřebení za uplynulý rok a současně prodejní cenu jako výnos. Realizuje tak zisk v roce x + 1 ve výši 2 020 000 Kč. Příklad 1.11: Podnikatel prodal v listopadu 2011 výrobky v ceně 100 tis. Kč (tato částka je výnosem roku 2011). Vzhledem k nekvalitním vstupním surovinám se však v závěru roku začínají objevovat reklamace a podnikatel předpokládá, že na odstranění reklamovaných závad mu vzniknou náklady (až v r. 2012) ve výši 25 tis. Kč. Řešení: Jelikož prodejní cena výrobků byla výnosem roku 2011 je podle zásady opatrnosti (i zásady časové souvislosti nákladů a výnosů) nutno tyto výnosy snížit na reálnou výši, a to zahrnutím nákladů na odstranění závad ještě do r. 2011 a nikoli do roku následujícího. • Bilanční kontinuita21- říká, že zahajovací bilance pro dané účetní období musí souhlasit se závěrečnou bilancí předcházejícího účetního období • Zásady správného vedení účetnictví22 - ukládají podniku vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů: - účetnictví je správné, když nebyly porušeny povinnosti uložené zákonem o účetnictví a ostatními právními předpisy a ani se neobchází jejich účel, - účetnictví je úplné, jestliže byly zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období, byla sestavena nejpozději do konce tohoto období za jemu předcházející období účetní závěrka, příp. konsolidovaná účetní závěrka, vyhotovena výroční zpráva, 20

Viz § 26, zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Viz § 7 a 19, zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 22 Viz § 8, zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 21

1. Kapitola: Podstat a funkce účetnictví

uveřejněny předepsané informace a když podnik má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, účetnictví je vedeno průkazným způsobem, když účetní případy a účetní zápisy jsou doloženy nebo prokázány předepsaným způsobem a jestliže byla provedena inventarizace majetku a závazků, účetnictví je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů a účetních záznamů, účetnictví je přehledné, když veškerá účetní dokumentace (účetní doklady, záznamy, knihy, směrnice atd.) je v podniku přehledně uspořádána a řádně archivována, trvalost účetních záznamů je zaručena, jestliže podnik je schopen splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním po celou dobu, po níž jsou mu uloženy zákonem o účetnictví.

• Zásada materiality - požaduje, aby účetní výkazy obsahovaly takové kvantitativně vymezené informace, které jsou pro uživatele významné z hlediska jeho případných rozhodnutí23.

1.6 Klíčové pojmy podvojné účetnictví, finanční účetnictví, vnitropodnikové (manažerské) účetnictví, jednookruhové a dvouokruhové účetnictví, informační, registrační, dokumentační, dispoziční a kontrolní funkce, uživatelé účetních informací, daňová evidence, právní úprava účetnictví, obecné účetní zásady

1.7 Otázky 1. Vysvětlete rozdíl mezi daňovou evidencí a (podvojným) účetnictvím. 2. Co je předmětem účetnictví? 3. Kdo je povinen vést účetnictví a kdo daňovou evidenci? 4. Jak rozdělujeme účetnictví podniku? 5. Jaké znáte charakteristické znaky účetnictví? 6. Vysvětlete funkce účetnictví. 7. Co očekávají uživatelé od účetních informací? 8. Které právní předpisy upravují účetnictví? 9. Jaké znáte obecné účetní zásady a co vyjadřují? 10. Mohou si účetní zásady navzájem odporovat?

1.8 Shrnutí kapitoly Předmětem finančního (podvojného) účetnictví je zachytit stav a pohyb majetku a závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů s cílem zjistit výsledek hospodaření a finanční situaci podniku. Nejvyšším principem účetnictví je věrné a poctivé zachycení ekonomické situace podniku a poskytovat o ní informace uživatelům. K tomu používá ucelenou soustavu záznamů a naplňuje pět základních funkcí (informační, registrační, dokumentační, dispoziční a kontrolní). Základními požadavky na účetní informace je relevantnost, objektivita, včasnost, srozumitelnost a srovnatelnost. K hlavním skupinám uživatelů účetních informací patří management podniku, vlastníci, věřitelé, zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, konkurence, stát, region, město i obec. 23

Posuzování informací v účetní závěrce z hlediska významnosti ukládá § 19 odst. 6) zákona o účetnictví. Za významnou se přitom považuje taková informace, která kdyby v účetních výkazech chyběla nebo byla uvedena nesprávně, mohla by ovlivnit rozhodování uživatelů účetních informací.