Issuu

PRO SOU A SOŠ DPH NÁKLADY

.• .

. ... • •• · · • ••· • • . . . . .. ..

éEDUKO

.. /

.j .: .

· · •• • . . . . • • •· ·

· · •• • . . .. . .. .

ZISK

Jana Porvichová

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se Vám do ruky pracovní učebnice pro předmět ekonomika. Při tvorbě této učebnice jsem akceptovala požadavky rámcových vzdělávacích programů na předmět ekonomika a zároveň vyšla z dlouholeté praxe výuky tohoto předmětu ve tříletých oborech středních odborných učilišť. Učebnice je vhodná zejména pro ty školy, kde předmět ekonomika má dotaci 2 hodiny týdně v jednom ročníku (nejčastěji ve třetím) nebo 1 hodinu týdně ve dvou ročnících (zřejmě ve druhém a třetím). Podle počtu týdnů, které akceptuje Váš školní vzdělávací program, tak odučíte 60 až 66 hodin ekonomiky. Protože z tohoto počtu potřebujete několik hodin pro opakování, testy a zkoušení, klasifikaci apod., rozdělila jsem učivo do 50 kapitol nazvaných podle 50 zařazených témat. Každé pro jednu hodinu výuky. Jednotlivé kapitoly jsem utvářela tak, aby pomáhaly vyučujícímu v diskusi s žáky – ve většině případů by sami žáci měli postupně objevovat, že ekonomika není divná neznámá věda, ale že je každodenní realitou, kterou mohou pozorovat kolem sebe. Jednotlivé kapitoly obsahují: 1. základní učivo předávané jako fakta (oranžový podtisk), 2. otázky k diskusi, které by měl vyučující s žáky probírat, měl by se ptát na jejich názor a pomoci jim hledat správnou odpověď (šedivý podtisk), 3. otázky a úkoly k samostatné práci žáků, které mohou žáci vypracovávat ve škole nebo doma; týkají se běžných skutečností, a proto by žáci měli být schopni je sami promyslet a zodpovědět, případně vyřešit (modrý podtisk), 4. shrnutí učiva; to může sloužit k opakování, jako materiál, ve kterém lze najít odpovědi na většinu otázek, ale zejména ho mohou využít ti studenti, kteří nebyli při probírání tématu ve třídě přítomni. Symbol tužky označuje místa, kam si žáci mohou psát poznámky, dodatečné informace nebo opravy chybných odpovědí. Je jen na Vás, které kapitoly a jak pro výuku využijete. Jistě budete brát ohled i na obor, zaměření, zájmy či mentalitu svých žáků. Pokud kladete na některé učivo větší důraz nebo se toto učivo úzce vztahuje k oboru, ve kterém se Vaši žáci vzdělávají, věnujte diskusím k uvedené kapitole více než jen jednu vyučovací hodinu. Naopak, pokud se Vám některá kapitola jeví méně zajímavá nebo pro žáky méně přínosná, zkraťte čas na diskusi, proberte v hodině více kapitol, případně takovou kapitolu úplně vynechejte. Věřím, že se Vám i Vašim žákům bude s učebnicí dobře pracovat. Autorka

Vstup na stránku s interaktivním procvičováním. Procvičování budou doplňována v průběhu školního roku.

ÚVOD TROCHU NEOBVYKLE Než se ponoříte do studia ekonomiky, představíme vám dvě odlišné rodiny. Rodina Smolařova. Pan Smolař je podnikatel. Vlastní pekárnu, ve které také sám pracuje, ale nemá příliš dobré výsledky. Jeho žena, vyučená kuchařka, je zaměstnána v mateřské škole jako pomocná síla v kuchyni. Syn Honza zatím nepracuje. paní Smolařová

pan Smolař syn Honza

S PEKÁRNA

Rodina Všeználkova. Pan Všeználek je zaměstnán v soukromé firmě, kde zastává vysokou funkci. Paní Všeználková vlastní několik výnosných restaurací. Jejich syn Pepa začíná podnikat – kupuje a prodává ojetá auta. Poslední člen rodiny, dcera Klárka, je ještě školačka. pan Všeználek

syn Pepa paní Všeználková dcera Klára

V RESTAURACE 2

PEKÁRNA RESTAURACE 1 RESTAURACE 3

Členové obou rodin, kteří musí činit různá ekonomická rozhodnutí, vás budou pro zpestření výuky provázet celou učebnicí.

1. EKONOMIKA, EKONOMICKÉ SUBJEKTY Najděte význam slov ekonomika a ekonomie. Vysvětlete, čím se tyto pojmy liší. Zkuste zformulovat svoje vlastní jednoduché definice: ekonomika ekonomie Děláte vy nebo vaši rodiče nějaká ekonomická rozhodnutí? Která jsou pro vás nebo vaši rodinu nejběžnější? Co nejvíc ovlivňuje vaše rodiče nebo vás v tomto rozhodování?

Zjednodušené definice: Ekonomie je věda, která zkoumá, jak lidé využívají využívají vzácné zdroje, zdroje, co z nich vyrábí a jak si vyrobené rozdělují mezi sebou. Ekonomika je praktický obor, obor, který se zabývá zabývá konkrétní výrobou a hospodaře hospodaře-ním v podniku, v domácnosti, ve státě i v mezinárodním společenství. Proč definice ekonomie označuje zdroje jako „vzácné“?

Základní ekonomické rozhodování spočívá v odpovědi na otázky: CO produkovat – jaké výrobky vyrobit? jaké mají mít vlastnosti? jaké služby poskytovat? JAK vyrábět – jakou technologii použít? vyrábět ručně nebo použít stroje? jak nejlépe využít zdroje, které jsou k dispozici? PRO KOHO je produkce určena – je výrobek účelný? bude jej někdo potřebovat? kdo ho koupí? Znáte nějakou firmu ve svém oboru? Víte, co vyrábí? Popište výrobu této firmy podle výše uvedených otázek. Charakterizujte podle základních ekonomických otázek fungování vaší rodiny. Zkuste ekonomicky zdůvodnit, proč se vzděláváte. Co znamená slovo subjekt? Ve výuce společenských věd jste probírali hospodaření domácnosti. Kdo tvoří domácnost? Jaké příjmy a výdaje má vaše domácnost?

Jaké mohou být vztahy mezi domácností a podnikem?

Domácnost je samostatný subjekt. Podnik je také samostatným subjektem. Přesto nemohou existovat nezávisle na sobě. Představte si, že existuje domácnost, kde je rodina – otec, matka a dvě děti. Dále existuje podnik, třeba pekárna, která vyrábí chléb a pečivo. Otec pracuje v pekárně, matka je nezaměstnaná, dětem je 5 a 8 let. Zkuste do následujícího schématu zakreslit vztahy mezi uvedenou domácností a podnikem.

PODNIK

DOMÁCNOST

Chybí vám v připraveném schématu něco? Určitě. Úmyslně jsme tam nenakreslili jeden další velmi potřebný subjekt. Přijdete na to, který to je? Dokážete ho dokreslit a určit, jaké vzájemné vztahy s ním má uvedená domácnost a jaké podnik?

SHRNUTÍ UČIVA Denně děláme ve svém životě ekonomická rozhodnutí. Ať řešíme jakýkoli problém, obvykle jedno z hledisek jeho řešení je ekonomické – zjednodušeně řečeno, týká se peněz. Pojem ekonomie se používá pro označení vědního oboru, pojem ekonomika je označením pro praktické ekonomické chování osob i podniků. Zjednodušené definice: Ekonomie je věda, která zkoumá, jak lidé využívají vzácné zdroje, co z nich vyrábí a jak si vyrobené rozdělují mezi sebou. Ekonomika je praktický obor, který se zabývá konkrétní výrobou a hospodařením v podniku, v domácnosti, ve státě i v mezinárodním společenství. Zdroje, využívané ve výrobě, jsou vzácné, protože jsou obvykle množstevně omezené, vyčerpatelné,

neobnovitelné. Pouze některé zdroje jsou volné (volně dostupné, neomezené či nevyčerpatelné) – vzduch, sluneční a větrná energie apod. Základní ekonomické rozhodování spočívá v odpovědi na otázky: CO vyrábět – jaké výrobky vyrobit? jaké mají mít vlastnosti? jaké služby poskytovat? JAK vyrábět – jakou technologii použít? vyrábět ručně nebo použít stroje? jak nejlépe využít zdroje, které jsou k dispozici? PRO KOHO vyrábět – je výrobek účelný? bude jej někdo potřebovat? kdo ho koupí? Ekonomické subjekty. Slovo subjekt pochází z latiny, může znamenat jednotlivou osobu, z právního hlediska osobu jako nositele práv a povinností, z ekonomického hlediska osobu či organizaci (pod-

nik, firmu). Mezi ekonomické subjekty řadíme domácnosti, podniky, stát (v tomto zjednodušeném pojetí). Domácnost nakupuje produkty podniku nutné pro svoji existenci, dává podniku tržby. Podnik nakupuje od domácnosti pracovní sílu, dává domácnosti mzdu. Stát (chybějící subjekt ve schématu) vytváří prostřednictvím zákonů vhodné ekonomické prostředí pro existenci domácností i podniků. Stát vybírá od podniků i od domácností daně. Může také poskytovat domácnostem sociální dávky, podnikům dotace. Stát se může také chovat jako zaměstnavatel – nakupuje od domácností pracovní sílu a platí mzdu, nebo jako spotřebitel – nakupuje od podniků jejich produkty, dává tržby.

2. HOSPODÁŘSKÝ PROCES (+ VÝROBNÍ FAKTORY) Zopakujte si, jaké subjekty jsou součástí ekonomiky. Pokuste se vysvětlit jejich smysl podle základních ekonomických otázek: co, jak a pro koho tyto subjekty produkují. Základem veškeré ekonomické činnosti je tzv. hospodářský proces. Je to neustále se opakující koloběh několika činností: výroby, rozdělování vyrobených produktů, směny těchto produktů za peníze a použití (spotřeby) získaných peněz na novou výrobu. Například: Pekárna denně produkuje chléb, rohlíky, bagety, koláče a další pečivo. VÝROBA:: V této fázi fázi hospodářského procesu má podnikatel – majitel pekárny k dispozici mouku, droždí, sůl a další suroviny, suroviny, stroje a zařízení ke zpracování zpracování těsta či k pečení, několik pekařských pomocníků, kteří se na práci podílí. Zaměstnanci p po odle p přřesně stanovených tte echnologických postupů a s pomocí nástrojů a strojů (jak) jak) vyrobí ze surovin požadov požadované ané výrobky (co co). ). ROZDĚLOVÁNÍ:: Pro koho vyráběli v pekárně pečivo? Jak věděli, kolik chlebů, rohlíků a dalších druhů měli upéci? Obchody a restaurace si předem pečivo objednaly. Na podnikateli nyní je, aby těmto zákazníkům doručil objednané výrobky. Od nich se potom pečivo dostává k nám, k jednotlivým zákazníkům. SMĚNA:: Pekař nedává chléb do obchodů darem, směňuje ho za peníze. Může je dostat od obchodníka buď v hotovosti, nebo bezhotovostně – obchodník zašle peníze ze svého účtu v bance na účet pekaře.

BANKA 00

10 1 00

1 000

SPOTŘEBA: Podnikatel má nyní peníze – co s nimi bude dělat? Většinu z nich použije na nakoupení nových surovin a potřeb na další výrobu. Zaplatí mzdy svým zaměstnancům – pekařům, účetní, řidiči. Může také zakoupit nové vybavení do pekárny. Tato spotřeba peněz je spotřebou výrobní výrobní.. Podnikatel si část peněz ponechá pro vlastní potřebu – toto je spotřeba konečná.. konečná

OSLAVA V RESTAURACI MZDY

Dokážete nyní popsat čtyři fáze hospodářského procesu na jiné činnosti – třeba na práci, kterou vykonává někdo z vašich rodičů? Nebo na činnosti firmy, kde jste byli na brigádě? Nebo na řemesle, kterému se učíte?

MATERIÁL

V první fázi fázi hospodářského procesu je třeba zabezpečit pro výrobu suroviny, suroviny, materiály materiály, budovy, budovy, stroje a vybavení, vybavení, a také pracovníky. pracovníky. Tyto Tyto zdroje se označují jako výrobní faktory faktory a z hlediska ekonomické teorie jsou tři – přírodní zdroje, zdroje, práce a kapitál. Dokážete výše uvedené výrobní faktory charakterizovat a určit, co ke kterému faktoru patří? přírodní zdroje práce kapitál V hospodářském procesu vznikají určité produkty – jsou také tři. Umíte je určit? Zkuste definovat, co je to: výrobek služba odpad

SHRNUTÍ UČIVA Základem veškeré ekonomické činnosti je hospodářský proces. Je to neustále se opakující koloběh několika činností: výroby, rozdělování vyrobených produktů, směny těchto produktů za peníze a použití (spotřeby) získaných peněz na novou výrobu. V první fázi hospodářského procesu je třeba zabezpečit pro výrobu suroviny, ma-

teriál, budovy, stroje a vybavení, a také pracovníky. Tyto zdroje se označují jako výrobní faktory a z hlediska ekonomické teorie jsou to přírodní zdroje, práce a kapitál. Přírodní zdroje jsou suroviny a energie, které získáváme z přírody – železná ruda, dřevo, brambory, přirozené světlo, větrná energie apod.

Pojem práce označuje pracovní sílu, jejímž vlastníkem je člověk – je to jeho síla, znalosti, dovednosti, schopnost vymýšlet, vyrábět, zlepšovat. Ke kapitálu patří nejen peníze, ale také všechny prostředky, které člověk připravil, aby si ulehčil výrobu – stroje, nářadí, nástroje, budovy apod. V hospodářském procesu vzniká buď výrobek – hmotný výsledek pracovní činnosti člověka, nebo služba – činnost jako nehmotný výsledek práce člověka. Při produkci většiny výrobků či služeb vzniká odpad (můžeme ho dále využívat v jiné výrobě nebo ekologicky likvidovat, ale vždy bychom ho měli minimalizovat).

3. DĚLBA PRÁCE Určitě občas přemýšlíte o tom, čím jednou budete. Možná jste i snili o jiné profesi než o té, pro kterou se vzděláváte. Dokážete ekonomicky charakterizovat tuto činnost – tedy popsat, co, jak a pro koho byste dělali, jak by vypadal váš hospodářský proces, jaké výrobní faktory byste potřebovali a co byste produkovali?

Jsou sny vašich spolužáků podobné jako vaše nebo jiné? Proč? Poslechněte si písničku J. Wericha „Ten dělá to a ten zas tohle“. Spočítáte, kolik je tam jmenováno řemesel či profesí? Víte, co který ze jmenovaných řemeslníků dělá?

Proč existují různá řemesla a povolání? Nařídil to někdo nebo tato dělba práce vznikla sama od sebe?

Pokuste se charakterizovat jednotlivé stupně dělby práce: 1. přirozená 2. společenská 3. v oblasti pracovních operací 4. mezinárodní

Uveďte příklad dělby práce ve vaší rodině. Které stupně dělby práce se zde promítají?

V V

Uveďte příklad dělby práce ve známé firmě nebo ve vaší profesi. Do kterých stupňů tato dělba práce zasahuje?

Umíte si představit, jak by vypadal váš život, kdyby dělba práce neexistovala? Zkuste popsat jeden takový svůj den.

Víte, co je to specializace? Projevuje se nějak ve vašem oboru? K čemu je to dobré?

SHRNUTÍ UČIVA Dělba práce vznikla na určitém stupni vývoje lidské společnosti. Již v tlupách prvobytně pospolné společnosti existovala přirozená dělba práce – mezi muži a ženami. Muži zajišťovali tlupě obživu, ženy se staraly o oheň a o děti. Postupným rozvojem primitivní výroby vznikala různá řemesla a docházelo ke společenské dělbě práce. Jednotlivci se specializovali na práce, které uměli dělat dobře, a produkty této práce zprvu užívali společně, později s nimi mezi sebou obchodovali. K dělbě práce v oblasti pracovních operací došlo v době, kdy výroba byla složitější a vyžadovala spolupráci více lidí – pracovníci se specializují na výrobu konkrétní

součásti produktu nebo dokonce na jedinou pracovní operaci. K rozvoji této dělby práce došlo především v době průmyslové revoluce. K mezinárodní dělbě práce dochází v posledním století – na výrobě konkrétního produktu mohou spolupracovat firmy v různých státech, vykonávají takové pracovní operace, pro které mají nejlepší podmínky.

4. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ – STATKY, SLUŽBY, POTŘEBY Když se potkají dva známí, obvykle se pozdraví a pak následuje otázka: Jak se máš? Jaká bývá běžná odpověď? Jak byste odpověděli vy?

AHOJ. JAK SE MÁŠ?

...

Zamyslete se a zkuste zcela vážně znovu formulovat odpověď na položenou otázku:

Jedna z odpovědí může znít: Mám se špatně, musím se učit ekonomiku. Nebo: Mám se dobře, můžu se učit. Kde je pravda? Kdo tohle posuzuje? Máme se dobře, nebo špatně?

Podle čeho to hodnotíte?

Většina lidí hodnotí to, jak se má, neboli svoji životní úroveň podle srovnání s ostatními, podle svých životních podmínek a především podle toho, jak jsou uspokojovány jejich potřeby. Co chápete pod pojmem „potřeba“?

Potřeby jsou pocity každého konkrétního člověka, pocity nějakého nedostatku. Dělíme je podle různých hledisek, např. na → fyzické a duševní, → individuální a společenské. Uveďte příklady svých vlastních potřeb. Jakými způsoby své potřeby uspokojujete?

Uveďte příklady: volných statků ekonomických statků věcných služeb osobních služeb

Někdy jsou ekonomické statky označovány jako „vzácné“. Víte, proč?

Můžeme uspokojit kompletně všechny naše potřeby? Odpověď zní NE. Proč?

Posuďte, zda máme dostatek zdrojů k tomu, abychom vyprodukovali nebo nakoupili všechny potřebné statky a služby: → v rodině pro její členy → ve škole pro všechny žáky a vyučující → ve státě pro všechny občany

Vzácnost znamená, že není všeho dost pro všechny. Lidé, firmy i stát musí vybírat, co udělají, protože zdroje jsou omezené. Máme omezené množství surovin – dřevo, kov, nafta, elektřina. Máme omezený čas – den má jen 24 hodin. Máme omezené peníze – nemůžeme si koupit všechno. Máme omezené stroje a pracovníky – firma nemůže vyrobit nekonečně výrobků. Proto musíme rozhodovat, co vyrobíme, co koupíme, co použijeme a co ne. Můžete uvést konkrétní případy takové volby?

SHRNUTÍ UČIVA Většina lidí hodnotí to, jak se má, neboli svoji životní úroveň podle srovnání s ostatními, především podle toho, jak jsou uspokojovány jejich potřeby. Potřeby jsou pocity každého konkrétního člověka, jsou to pocity nějakého nedostatku. Dělíme je podle různých hledisek.

Volné statky jsou např. světlo, vítr, vzduch, ekonomické jsou boty, auto, dům, sešit. K věcným službám můžeme řadit opravu bot, umytí auta, k osobním službám masáž zad, léčení, vzdělávání.

Potřeby uspokojujeme spotřebou statků a služeb. Statky jsou užitečné předměty, služby jsou užitečné činnosti. Statky můžeme dělit na volné a ekonomické, služby na věcné a osobní. Pojmem statky označujeme předměty, které jsou pro člověka něčím užitečné. Ekonomické statky jsou takové předměty, které člověk vyrobil, tedy vynaložil na jejich získání výrobní faktory – a musel rozhodnout, kolik kterého výrobního faktoru použije: mnohdy při tomto rozhodování musel omezit výrobu jiného ekonomického statku, protože neměl dostatek některého výrobního faktoru. To je i důvod, proč jsou ekonomické statky označovány jako vzácné – protože jsou vzácné (omezené) zdroje k jejich výrobě. 10

Zákon vzácnosti zdrojů říká, že zdroje, ze kterých vyrábíme, jsou vzácné a to nutí člověka volit mezi alternativami jejich použití. Přeneseně to platí např. i v rodině, zdroje, které má rodina k dispozici, nepostačují k plnému uspokojení všech potřeb členů rodiny, tedy i rodina musí dobře zvažovat, co si může koupit.

5. TRH Co si představíte pod pojmem trh?

Většina lliidí cch hápe ttrrh p prrostorově, tteedy p přředstaví ssii ttrržiště se ssttánky jjeednotlivýc ých h prodejců, obchodní dům, ulici s obchody, obchody, hypermarket apod. Jiné kategorie chápání trhu: → funkční – podle toho, jaké zboží se zde prodává a kupuje, → zeměpisné – podle oblasti, kde trh probíhá, → ekonomické – jako místo setkávání poptávky a nabídky. Do které kategorie trhu (trh funkční, zeměpisný, ekonomický) patří: trh kávy trh nemovitostí trh práce trh místní trh světový S jakým zbožím, kde a v jakém rozsahu se na výše uvedených trzích obchoduje?

Uveďte další druhy trhů a charakterizujte je (zařaďte je do kategorií).

Vysvětlete pojem „černý trh“ a zkuste ho také charakterizovat podle uvedených kategorií.

Trh je místo, místo, kde se setkáv setkává poptávka poptávka a nabídka a kde se tvoří ceny zboží a služeb. služeb. Na trhu se směňuje zboží za zboží. Zvláštním Zvláštním druhem zboží, které umožňuje bezproblémovou směnu, jsou peníze. peníze. Zkuste určit, kdy vznikl trh. Směňuje se na trhu vždy zboží za peníze? Jak se nazývá obchod, kdy se směňuje zboží za zboží? Čím se platilo v minulosti?

SHRNUTÍ UČIVA Většina lidí chápe trh prostorově, tedy jako tržiště se stánky, obchodní dům, ulici s obchody, hypermarket apod. Jiné kategorie chápání trhu: → funkční – podle toho, které zboží se zde prodává a kupuje (trh kávy, trh nemovitostí, trh práce, trh pšenice, ropy, automobilový trh), → zeměpisné – podle oblasti, kde trh probíhá (trh místní, trh světový), → ekonomické – jako místo setkávání poptávky a nabídky. Černý trh je trhem, na kterém se obvykle směňuje zboží, kterého je nedostatek nebo je nelegální. Trh je místo (nebo prostředí), kde se setkává nabídka a poptávka a kde se směňují výrobky, služby, práce nebo kapitál za peníze. Cena vzniká podle toho, jaká je nabídka a jaká je poptávka. Trh vznikl již v prvobytně pospolné společnosti (i když v omezené míře), v době, kdy tlupa či rod měly

10 1 000

1 000

nadbytek některých zdrojů či produktů a nedostatek jiných. Mohly obchodovat s jinými tlupami či rody, které měly zájem o výměnu produktů. Takto vznikl způsob obchodování, kterému říkáme výměnný obchod (směna zboží za zboží). Tento druh obchodování se vyskytuje dnes již zcela výjimečně – je označován jako barter. Peníze jako směnný ekvivalent vznikly až v určitém stadiu vývoje trhu. Před nimi se „platilo“ jinými komoditami – zlatem, hedvábím, šátečky, drahými kameny, pšenicí apod.

6. POPTÁVKA, NÁBÍDKA Zkuste určit, kdo představuje poptávku a kdo nabídku v těchto případech: dřevařský závod vytěží dřevo a dodává ho na pilu mlýn semele obilí na mouku a prodává ji pekárnám jdete do divadla chcete koupit akcie nějakého podniku založíte si účet u banky žádáte o zaměstnání

Poptávku na trhu představují spotřebitelé, zákazníci – tedy kupující. Poptávka je množství zboží (statků) a služeb, které jsou kupující při určité ceně ochotni a schopni koupit. Na čem závisí to, že jste jako spotřebitel „ochoten“ nakupovat?

Jaká je vaše každodenní poptávka? Na jakém trhu se tím pohybujete?

Jaká je vaše občasná poptávka? Jak často takové zboží nakupujete?

Pokud byste si jednou založili firmu ve svém oboru, jaká bude její poptávka? Co budete nakupovat denně a co občas?

Zkuste charakterizovat poptávku školy, automobilky, nemocnice, restaurace, státu.

Zvažte, jak se asi bude rozhodovat podnikatel ve své poptávce (tedy, co bude přednostně poptávat), když založí firmu a chce „rozjet“ své podnikání dostane velkou objednávku na své výrobky bude chtít omezit svoji výrobu Můžete vždy nakoupit vše, co potřebujete nebo co chcete? Který ekonomický zákon tuto situaci charakterizuje?

Co se stane s vaší poptávkou, když se zboží, které chcete koupit, zdraží? A naopak, když dojde k jeho zlevnění?

Zákon klesající poptávky: Velikost poptávky závisí na ceně zboží. Jestliže cena zboží stoupá, poptávané množství zboží klesá. A naopak.

JABLKA 25 Kč/ks

HRUŠKY 45 Kč/ks

Zkuste vysvětlit tento ekonomický zákon na konkrétním příkladu.

Pokuste se znázornit tuto situaci i graficky. (Graf bude mít na vodorovné ose x množství poptávaného zboží a na svislé ose y cenu.)

Nabídku na trhu představují výrobci a obchodníci – tedy prodávající. Nabídka je množství zboží a služeb, které jsou prodávající při určité ceně schopni a ochotni prodat.

Zkuste charakterizovat nabídku školy, známé firmy, divadla.

Kdy jste vy nebo vaše rodina v situaci, že na trhu představujete stranu nabídky?

Kdy je nabízející „schopen“ vyrábět a prodávat? Kdy je nabízející „ochoten“ vyrábět a prodávat? Zkuste podle předchozího učiva a podle zákona klesající poptávky zformulovat ekonomický zákon, který se týká nabídky (zákon rostoucí nabídky).

Zákon rostoucí nabídky znázorněte také graficky. (Osy grafu budou mít stejné hodnoty jako osy grafu poptávky.)

SHRNUTÍ UČIVA Poptávku na trhu představují spotřebitelé, zákazníci – tedy kupující. Poptávka je množství zboží a služeb, které jsou kupující při určité ceně ochotni a schopni koupit. Spotřebitel je schopen nakupovat, jestliže má peníze, a ochoten nakupovat, jestliže zboží či služba uspokojí jeho potřeby. Také u něj platí zákon vzácnosti zdrojů – obvykle má omezené množství peněz a musí se rozhodnout, kterému zboží na trhu dá přednost. Pokud spotřebitel zjistí, že zboží, o které měl zájem, je dražší, obvykle koupí menší množství nebo si vybere jiné zboží. Naopak, dojde-li ke zlevnění poptávaného zboží, má spotřebitel zájem koupit ho ve větším množství, ve vyšší kvalitě nebo koupit ještě další zboží. Z tohoto chování odvozujeme zákon klesající poptávky: Velikost poptávky závisí na ceně zboží. Jestliže ce-

na zboží stoupá, poptávané množství zboží klesá. A naopak. Nabídku na trhu představují výrobci a obchodníci – tedy prodávající. Nabídka je množství zboží a služeb, které jsou prodávající při určité ceně schopni a ochotni prodat. Prodávající je schopen vyrábět a prodávat, jestliže má odpovídající technologii a dostatek výrobních faktorů, a je ochoten vyrábět a prodávat, jestliže cena, kterou na trhu dosahuje, pokryje náklady na jeho výrobu a zajistí mu zisk. Z tohoto chování odvozujeme zákon rostoucí nabídky: Velikost nabídky závisí na ceně zboží – jestliže cena zboží stoupá, stoupá také nabízené množství zboží. A naopak.

7. FUNGOVÁNÍ TRŽNÍHO MECHANISMU Zopakujte si, co víte o nabídce a poptávce. Dokážete spojit oba grafy do jednoho? Například: Maminka nakupuje pro čtyřčlennou rodinu: Při ceně banánů 40 Kč/kg koupí 1 banán a rozdělí ho mezi 2 děti. Při ceně 28 Kč koupí 2 banány – pro každé dítě jeden. Při ceně 20 Kč koupí 4 banány – pro každého člena rodiny jeden. Při ceně 10 Kč koupí 8 banánů. Zelinář při ceně 40 Kč/kg se bude snažit prodat maximální množství banánů, bude nabízet 10 kusů. Při ceně 28 Kč bude nabízet 7 banánů, při 20 Kč/kg 4 banány. Při ceně 10 Kč bude mít jen 1 banán. Znázorněte uvedenou situaci přehledným grafem.

Samozřejmě v reálné situaci bude mít zelinář zájem vždy prodat maximum toho, co již má na pultu či v regálu, ale při nízkých cenách ani banány nepřiveze z velkoobchodu, tedy nebude je vůbec nabízet. Proč?

Hmmm... 4 banány za 20 Kč Ideální!

V grafu je bod, ve kterém se obě křivky protínají. Pokud jste postupovali správně, měl by tento bod ukazovat na cenu 20 Kč a na množství 4 banány. Vysvětlete, co tento bod znamená.

Požada ožadavky vky poptávky poptávky a nabídky se musí na určité úrovni setkat, jinak by nedošlo k obchodu. Jestliže výrobci a prodáv prodávající nabízí právě právě takové množství zboží a služeb, služeb, které jsou kupující schopni a ochotni koupit, jedná se o stav stav tržní rovnováhy rovnováhy.. V tomto případě je na trhu rovnovážná rovnovážná cena a obchoduje se s rovnovážným rovnovážným množstvím zboží. Jaká je rovnovážná cena v našem příkladu? Jaké je rovnovážné množství?

Co se stane, když je na trhu cena vyšší než rovnovážná? Jak se tato situace řeší?

Co se stane, když je na trhu cena nižší než rovnovážná? Jak se tato situace řeší?

1 BANÁN 5 Kč

SHRNUTÍ UČIVA Chování zelináře i maminky z příkladu na straně 15 vychází ze zákonů nabídky a poptávky, které jsme uvedli v 6. kapitole. V reálné situaci bude mít zelinář zájem vždy prodat maximum toho, co již má na pultu či v regálu, ale při nízkých cenách banány ani nepřiveze z velkoobchodu, tedy nebude je vůbec nabízet.

rovnováhy. V tomto případě je na trhu rovnovážná cena a obchoduje se s rovnovážným množstvím zboží. Rovnovážná cena z našeho příkladu je tedy 20 Kč, rovnovážné množství je 4 banány.

V grafu je bod, ve kterém se obě křivky protínají. Pokud jste dobře postupovali, měl by tento bod ukazovat cenu 20 Kč a množství 4 banány. Tento bod znamená, že zde se zelinář a maminka shodnou na ceně i na množství banánů – zelinář prodá, maminka koupí.

Bude-li na trhu cena vyšší než rovnovážná, prodávající by rádi prodali větší množství produktů, ale kupující nebudou chtít toto množství koupit. Na trhu vznikne nadbytek zboží. Aby ho prodávající uplatnili (prodali), bude muset cena poklesnout (jinak se může zboží znehodnotit, zkazit, zastarat).

Požadavky poptávky a nabídky se musí na určité úrovni setkat, jinak by nedošlo k obchodu. Jestliže výrobci a prodávající nabízí právě takové množství zboží a služeb, které jsou kupující schopni a ochotni koupit, jedná se o stav tržní

Bude-li na trhu cena nižší než rovnovážná, kupující budou chtít kupovat větší množství, ale prodávající nebudou ochotni či schopni toto zboží zajistit. Dojde k nedostatku zboží na trhu. Situaci vyřeší zvýšení ceny až do rovnovážného bodu.

8. KALKULACE CENY Cena znamená peněžní vyjádření hodnoty výrobku či služby pro zákazníka, ovlivňuje jeho poptávku. Podnik musí stanovit cenu tak, aby si zabezpečil dostačující příjmy pro další existenci (produkci dalších výrobků či služeb). Konečná cena pro spotřebitele vzniká postupně – při výrobě výrobku – a dále se dotváří na trhu. Jak může cena zboží ovlivnit vaši poptávku?

Jak může cena zboží ovlivnit poptávku po vašich výrobcích či službách?

Jak se mění cena výrobku, když výrobek od firmy odkoupí velkoobchodní organizace, prodá jej do maloobchodu a maloobchod pak výrobek nabízí spotřebitelům?

Uveďte příklad výrobku či služby z vašeho oboru. Co by měla obsahovat jeho cena?

Kalkulace ceny je matematické vyjádření celkových nákladů na výrobu výrobku nebo na poskytnutí služby + zisk podniku. Do celkových nákladů se počítají náklady přímé i režijní. Zjednodušený kalkulační vzorec: + přímé materiálové náklady + přímé mzdové náklady + režijní náklady + zisk

1235 500 2000 4500

00 10 00 45 000 6 500 2 00 70 00 3

= výrobní cena + daň z přidané hodnoty

7000 300

= prodejní cena Co znamená pojem „přímé náklady“? Jaké přímé náklady lze sledovat u výrobků nebo služeb ve vašem oboru?

Co znamená pojem „režijní náklady“? Uveďte příklady režijních nákladů. Proč se do kalkulace počítá zisk? Odhadněte, jaký je rozdíl mezi kalkulací předběžnou a kalkulací výslednou. kalkulace předběžná kalkulace výsledná V předmětu technologie nebo v jiném odborném předmětu vašeho oboru zpracováváte kalkulace pro výrobky či služby. Uveďte příklad takové kalkulace.

Vysvětlete pojmy: cena s daní cena bez daně

SHRNUTÍ UČIVA Cena znamená peněžní vyjádření hodnoty výrobku či služby pro zákazníka, ovlivňuje jeho poptávku. Podnik musí stanovit cenu tak, aby si zabezpečil dostačující příjmy pro další existenci, pro produkci dalších výrobků či služeb. Konečná cena pro spotřebitele vzniká postupně – při výrobě výrobku – a dále se dotváří na trhu. Je-li cena na trhu příliš vysoká, zákazník omezí svoji poptávku po zboží, nakupuje dané zboží méně nebo vůbec a preferuje jiné výrobky. Naopak, bude-li cena na trhu příliš nízká, zákazník bude nakupovat více, bude se zbožím plýtvat – nebo ho nebude kupovat, protože si bude myslet, že je nekvalitní. Každý mezičlánek na cestě zboží od výrobce k zákazníkovi cenu zvyšuje – musí pokrýt své náklady např. na přepravu zboží, na jeho skladování, dělení, případné úpravy, a také do ceny započítává svůj zisk. Kalkulace ceny je matematické vyjádření celkových nákladů na výrobu výrobku nebo na poskytnutí služby a zisku podniku. Do celkových nákladů se počítají náklady přímé i režijní: Zjednodušený kalkulační vzorec: + + + +

Přímé náklady jsou takové náklady, které je možné přesně určit (spočítat) na jeden produkt. Může to být spotřeba základního materiálu (látka na 1 košili, lamino na 1 skříňku), normovaná mzda pracovníka (2 Kč za 1 výlisek, 150 Kč za hodinu práce) apod. Režijní náklady nelze takto přesně určit na jeden konkrétní výrobek – je to cena za elektřinu při osvětlení dílny, mzda vrátného, spotřeba mazacího oleje do strojů apod. Těchto nákladů je v každém podniku velmi mnoho. Do kalkulace je také nutno započítat zisk – podnikatel musí uživit sebe a svoji rodinu, ze zisku splácí půjčky a úvěry, zisk také slouží pro rozvoj podniku (nákup nových strojů, otvírání nových provozoven apod.). K výrobní ceně, někdy nazývané „cena bez daně“, se připočítává daň z přidané hodnoty. Tak vzniká výsledná prodejní cena nazývaná „cena s daní“. Před zahájením výroby nového nebo inovovaného výrobku nebo před uvedením nové služby do nabídky podniku se počítá kalkulace předběžná – aby podnikatel odhadl cenu, mohl ji porovnat s cenami konkurence na trhu a stanovit předpokládanou velikost zisku. Výsledná kalkulace se provádí po určitém období výroby produktu – počítají se skutečné náklady, porovnávají se s kalkulací předběžnou, zvažuje se, zda je výrobek finančně tak úspěšný, jak se předpokládalo.

přímé materiálové náklady přímé mzdové náklady režijní náklady zisk

= výrobní cena + daň z přidané hodnoty = prodejní cena