Skip to main content

Ekonomika_nejen_k_maturite_Klinsky_Petr_Otto_Munch

Page 1

EDUKO nakladatelství, s. r. o., Praha 2026


2

ÚVOD

1

Kniha, kterou právě otvíráte, představuje výběr základního učiva ekonomiky na středních školách. Může sloužit jako příprava k maturitě, ale právě tak dobře poslouží i pro běžnou výuku. Hodí se zejména pro obor ekonomické lyceum, ale lze ji doporučit i pro jiný typ škol, kde jsou vyžadovány obdobné ekonomické znalosti. Protože výuka ekonomiky je na různých školách uspořádána různě, bylo jedním ze záměrů autorů soustředit celou problematiku do jedné knihy. Můžete si tak mohou vybrat, v jakém pořadí a v kterém ročníku se budete jednotlivými kapitolami zabývat. Jako každý rok jsme zapracovali změny v ekonomice. Provedli jsme velkou řadu drobných textových změn ke zpřesnění obsahu. Další strany jsme upravili podle aktuální situace roku 2026. Výklad jsme aktualizovali na str. 3, 4, 7, 8, 10, 12, 14, 16, 19, 23, 28, 29, 30, 34, 35, 37, 38, 39, 42, 46, 50, 52, 53, 56, 57, 61, 62, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 85, 86, 88, 89, 90, 91, 92, 94, 96, 97, 100, 101, 102, 103, 104, 106, 111, 112, 115, 121, 126, 127, 130, 131, 145, 147, 150, 157, 159, 160, 162, 171, 172, 173, 175, 180, 183, 185, 187, 188, 191, 192, 193, 196, 197, 202, 203, 206, 207, 208, 209, 210, 211 a 212. Příklady (zelené a oranžové bloky) jsme aktualizovali na str. 19, 23, 42, 43, 53, 59, 66, 77, 83, 105, 106, 124, 125, 135, 137, 144, 146, 158, 166, 167, 171, 184, 191, 192, 193, 194, 195, 196, 198, 199, 206, 207, 208 a 210. Aktualizovali jsme úlohy 6/2, 6/3, 26/12, 32/5, 48/13, 54/2, 55/8, 63/1, 63/2, 63/3, 74/8, 87/2, 87/4, 87/5, 92/4, 99/1, 110/3, 110/7, 117/1, 117/2, 117/3, 123/7, 123/10, 132/7, 134/15, 134/17, 134/18, 155/9, 163/8, 172/1, 172/4, 176/7, 185/5, 201/6, 213/1, 213/4, 213/5 a 214/10. U některých úloh je možné zvážit řešení pomocí umělé inteligence. Při jejím použití vždy respektujeme tyto zásady: a) n aformulujeme dotaz (prompt) tak, aby bylo vidět, že se v tématu orientujete. Dejte najevo, co víte, a co si přejete doplnit; b) vždy zhodnotíme správnost odpovědí umělé inteligence, c) vždy k odpovědím přidáme něco vlastního – výběr nejlepšího řešení, rozvinutí navržené odpovědi, praktické využití atd. Vaši autoři

Zpracovali Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Mgr. Lenka Barborová Dr. Odpovědný redaktor Ing. Jan Šolta, CSc. Vydalo EDUKO nakladatelství, s. r. o., Horkého 2209/4, 143 00 Praha 4 Vyrobila tiskárna Typos, tiskařské závody, s. r. o., Podnikatelská 1160/14, 301 00 Plzeň Počet stran 216 Dvanácté, aktualizované vydání Obchodní číslo 30426

© Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Mgr. Lenka Barborová Dr., 2026 © EDUKO nakladatelství, s. r. o., 2026 ISBN 978-80-88473-66-4


3

PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY

1 1.1

POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ

Každý člověk má určité potřeby (potřebu jíst, pít, obléci se, sledovat film atd.), tedy pocit nedostatku, který chce odstranit. Potřeby jsou důvodem, proč lidé vyrábějí, obchodují, pracují, podnikají. Potřeby jsou velmi rozmanité, neboť: Zatímco hlad a teplo řeší kaž­ — každý člověk může mít jiné potřeby; dý, potřeba uznání může být — potřeby člověka se vyvíjejí a rostou; například touha po tom, aby Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány: vaše fotka měla hodně lajků. — člověkem samým – potřeby se liší zejména podle věku, fyzického a psychického založení člověka; — okolím, společností – vyspělostí ekonomiky, techniky atd. Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspo­ kojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném) můžeme uspokojovat po­ třeby na vyšších stupních pyramidy. Maslowova pyramida lidských potřeb

Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Statky spotřební (potra­ viny, oblečení, tablet apod.) slouží přímo k uspokojování potřeb. Statky kapitálové (vrtačka, pila, ocel, dřevo apod.) slouží k produkování jiných statků a k poskytování služeb.

seberealizace uznání a obdiv sounáležitost a láska bezpečí a životní jistota fyziologické potřeby

Některé statky a služby nenabízejí podnikatelé. Je to např. veřejné osvětlení, obrana státu, silnice nebo ochrana před po­ vodněmi. Poskytuje je stát a nazýváme je veřejné statky. Financuje je zpravidla stát nebo obec, ať už plně, nebo částečně. Činnosti, které uspokojují naše potřeby, jsou služby. Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. oprava obuvi, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. kadeřnictví, lékařské služby).

1.2 VZÁCNOST A OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST 1.2.1 Výrobní faktory Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyro­ bit. K tomu slouží výrobní faktory: a) práce – cílevědomá lidská činnost vyna­ ložená k získání statků a služeb; b) přírodní zdroje – půda, nerostné bohat­ ství, voda, vzduch atd.; c) kapitál – statky vytvořené člověkem a používané k další produkci, například materiál, stroje, zařízení a výrobní budo­ vy. Jejich použitím při výrobě vznikají nové statky nebo služby. Přírodní zdroje se působením práce mohou stát materiálem používaným ve výrobě. Strom je přírodním zdrojem, po pokácení a zpracování se z něj stane stavební dřevo, nábytek nebo papír.

Výrobní faktory (činitelé) práce

přírodní zdroje

kapitál


4

1.2.2 Vzácnost Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené. Na druhé straně zdroje pro uspokojení potřeb jsou omezené – vzácné. Domácnosti i podnikatelé mají omeze­ né zdroje k pořizování či produkování statků a služeb. I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství vý­ robních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb. Představme si, že farma pěstu­ Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produk­ je pšenici a kukuřici. Má k dis­ čních možností, ukazující maximální množství pozici 2 000 ha půdy. Jestli­ produkce, které lze ze zdrojů daného státu vy­ že na 1 500 ha bude pěstovat tvořit. ■ pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje Hranice produkčních možností kukuřice v tunách 1 000 t kukuřice. kukuřice Pokud by chtěla zvýšit produkci v tunách kukuřice, zasije ji na 700 ha, čímž 2 000 se produkce zvýší na 1 400 t. Pšenici ovšem může pěstovat 1 500 jen na 1 300 ha, čímž její produk­ ce poklesne na 5 200 t. 1 000 Když různé možnosti, kolik pro­ dukovat pšenice a kukuřice, za­ 500 neseme do grafu, vznikne jed­ noduchá hranice produkčních pšenice 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 možností. v tunách

1.2.3 Obětovaná příležitost Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si jinou. Tuto příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost. ■ Výběrem jedné možnosti se vzdáváme nejlepší z ostatních možností. Hodnotu užitku nebo výnosu, který by nám tato nejlepší nevyužitá možnost při­ nesla, nazýváme náklady obětované příležitosti. ■ Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos. Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby. ■ I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat. Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit vý­ robu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos. ■

Chceme-li pěstovat více kuku­ řice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšeni­ ci. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí. Jde-li absolvent střední ško­ ly dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměst­ nání. Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici pěstovanou na stejné ploše. Nákladem studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání. Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici. Absolvent střední školy jde dále studo­ vat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky jako absolven­ ta VŠ budou vyšší než výdělky středoškoláka.

Během 2. světové války se ve snaze zvýšit výrobu tan­ ků a jiných vojenských vozidel zastavila výroba automo­ bilů. Je zřejmé, že výroba tanků měla tehdy větší přínos než výroba aut. Důležitou roli v ekonomice státu hraje vláda. Ta rozhoduje, jak se budou používat zdroje získa­ né z daní. Jestliže se v důsledku mezinárodní situace roz­ hodne zvýšit výdaje na obranu, bude omezovat jiné vý­ daje, například na výstavbu dálnic. Nákladem příležitosti této obrany budou nepostavené části dálnice.


5

1.2.4 Udržitelnost rostoucích potřeb S rostoucí populací samozřejmě rostou nároky na spotřebu přírodních zdrojů, které potřebujeme jak na produkci potravin (půda, voda), tak na výrobu všech výrobků (především nerostné suroviny, kovy). Vývoj došel tak daleko, že vědci definovali tzv. planetární meze, je­ jichž překročení bude znamenat nezvratné změny na celé planetě (viz text vpravo). Globální klimatická změna s sebou přináší negativní dopady v podobě častějších výkyvů počasí a zhoršujících se katastrof (sucho, záplavy, zvedání hladiny moří). Chemická kontaminace poukazuje na zvyšující se množství toxických látek v životním prostředí. Cyklus fosforu a dusíku poukazuje na nadměrné vy­ užívání chemických hnojiv v zemědělství. Problém půdy souvi­ sí s její degradací, která znemožňuje produkci potravin, a záro­ veň s rychlým celosvětovým odlesňováním. Ztráta biodiverzity představuje úbytek druhů rostlin a zvířat. ČR v posledních le­ tech čelí zejména erozi půdy, obdobím sucha, horšímu zadržo­ vání vody v krajině a poklesu druhové rozmanitosti ptáků. Tyto meze nám říkají, že při uspokojování potřeb je třeba brát v potaz i tzv. udržitelnost, tedy to, zda stále rostoucí spotřeba nezpůsobí nezvratné planetární změny. Ke zmírnění těchto problémů je třeba šetrnějšího chování spo­ třebitelů a výrobců, využívání nových technologií i vhodných opatření států a mezinárodních institucí.

Produkce fast fashion oblečení spotřebovává vodu, vytváří emise a velké množství odpadu. Když si koupíte 7. mikinu z TikToku, planeta to pozná. Podle vyhodnocení švédských vědců bylo již v roce 2025 překročeno 7 mezí: –g lobální klimatická změna – c hemická kontaminace – s tratosférická ozonová vrstva – z atížení atmosféry aerosoly –o kyselování oceánů – c yklus fosforu a cyklus dusíku –u žívání sladké vody – z měna ve využívání půdy – z tráta biodiverzity Lidstvo každoročně obrazně žije už pět měsíců na ekologický dluh. Ve druhé polovině červen­ ce spotřebuje všechny přírodní zdroje, které je planeta za rok schopná obnovit. To vyjadřuje symbolický světový den ekologického dluhu, který v roce 2026 připadl na 30. července. Ten­ to den je ovšem v každé zemi jiný. V USA je to již 14. 3., v ČR 11. 4., v Německu 10. 5., v Číně 27. 5. Světově nejlepší je Uruguay – 17. 12.

1.3 KOLOBĚH EKONOMIKY V rozvinuté společnos­ ti není možné, aby každý člověk vykonával všech­ ny činnosti. Proto vznikla specializace – soustředě­ ní se na určité činnosti. ■ Produkování statků a slu­ žeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu spe­ cializace se oddělily domác­ nosti a firmy. Domácnosti poskytují firmám výrobní faktory. Ty je používají k vý­ robě statků, k poskytování služeb, které prodávají do­ mácnostem. ■ Postupem času do kolo­ běhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i do­ mácnostem veřejné stat­ ky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby.

Na výrobě sešitu se podílí lesníci, kte­ ří kácí stromy, dělníci na pile a v papír­ nách, řidiči, kteří ho dovezou do ob­ chodu, a prodavači, kteří ho prodají. Pomáhá jim elektřina z elektráren, stro­ je z Německa a Finska, ropa z Norska nebo Saúdské Arábie. Takový sešit je možná víc „světový“ než váš Instagram.

Norsko

Finsko

Německo

Saúdská arabie

Dva studenti si otevřeli stánek s bubble waflemi. Vybavení si pronajali, suroviny koupili za peníze půjčené od kamaráda. Sami stánek neobsluhují – najali spolu­ žáka, který prodává a připravuje wafle. Aby mu mohli platit mzdu a splatit půjčku, musí wafle prodávat. Jejich zákazníky jsou jiné domácnosti – třeba jejich učitelé, ko­ lemjdoucí nebo turisté. Pokud se jim pod­ nikání daří, mohou si pořídit další vybavení a rozšířit podnik. Zákazníci jim dávají peníze, oni z nich platí mzdu zaměstnanci a kupují nové su­ roviny – tak se točí koloběh ekonomiky.


6

OTÁZKY A ÚLOHY 1.1–1.3 A STÁTU ODVÁDĚJÍ DANĚ 1. Potřeby. Má na obrázku pravdu manžel nebo manželka? 2. Odlišnost potřeb. Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby: a) které vy máte dnes a které budete mít za 10 let b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky c) člověka bydlícího ve velkém městě a na odlehlém venkově 3. Druhy statků. Rozhodněte, zda jde o statky kapitálové nebo spotřební. a) bábovka upečená doma b) uhlí používané v elektrárně c) brambory nakoupené restaurací k přípravě obědů d) výrobní linka e) vepřová se zelím a knedlíkem 4. Veřejné statky. Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy mohli setkat. 5. Výrobní faktory. Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti: a) upečení rohlíku b) prodej knih c) vzdělávání v základní škole 6. Hranice produkčních možností. Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a také pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neupletou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400. Načrtněte na papír hranici produkčních možností. 7. Obětovaná příležitost. www.seznam.zpravy.cz: „Celkem 59 % českých žáků a studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. 43 % středoškoláků nedostává žádné kapesné a 39 % do 800 Kč měsíčně.“ Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch, kteří: a) nejdou na brigádu b) jdou na brigádu 8. Obětovaná příležitost – stát. Stát jako pomoc podnikatelům výrazně omezil silniční daň, čímž o něco klesly příjmy státu. Vysvětlete, odhadněte: a) proč to udělal b) co je obětovanou příležitostí tohoto rozhodnutí

1.4 ZÁKLADY TRŽNÍHO SYSTÉMU 1.4.1 Poptávka Poptávka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou spotřebitelé při určité ceně ochotni a schopni koupit. ■ S rostoucí cenou poptávané množství klesá a na­ opak, protože: — méně spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu; — někteří spotřebitelé nahradí určitý statek stat­ kem jiným: ■ — levnějším, — takovým, který pro ně znamená větší přínos. ■

Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka. Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám pe­ níze a mohu je za boty utratit. Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Mirindu. Zdraží-li Netflix, část uživatelů přejde k Disney nebo začne více sledovat YouTube. Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky, např. student nechce věnovat peníze na drahý víkendový pobyt, a tak pořídí nový skin do hry. Zvolí tak jiný způsob trávení času.


7

Bude-li 1 kg brambor stát 40 Kč, bude poptá­ váno pouze 100 kg, pro­ tože jen málokdo bude ochoten tuto cenu za­ platit. Naopak při ceně 5 Kč vzroste poptávané množství na 1 000 kg.

Cena v Kč

Poptávané množství v kg

5

1 000

10

800

15

600

20

400

25

300

30

200

35

150

40

100

cena v Kč 40 30 20 10

200

400

600

800

množství 1 000 brambor v kg

1.4.2 Nabídka Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti: — jestliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti; snížení ceny činnost omezí; — podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti vzdát se jiných příležitostí; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších; Například růst cen energií vedl řadu fi­ — může růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (napří­ rem k podnikání v oblasti solární energe­ klad zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby; tiky, kde očekávají zisky. a naopak při poklesu zisku poklesne počet podnikatelů. Bude-li 1 kg brambor stát 40 Kč, bude je nabízet více prodávajících, než kdyby stál 5 Kč.

Cena v Kč

Nabízené množství v kg

5

50

10

200

15

300

20

400

25

500

30

550

35

600

40

650

cena v Kč 40 30 20 10

200

400

600

800

množství 1 000 brambor v kg

1.4.3 Tržní rovnováha Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému. Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků (a služeb), vzniká přebytečná nabídka. To se postupně projeví tím, že: — vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; — poklesnou ceny; — někteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší; — někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují. Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství. Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka. To se postupně projeví tak, že: — zboží mizí rychle z obchodů a skladů, vznikají pořadníky nebo fronty; ■ — se zvýší ceny; — růst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm stat­ kům a službám, které mají vyšší cenu; — se může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání. To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného množství.


8

Pokud si říkáte, že v dnešní době fronty už ne­ jsou, zkuste si vzpomenout např. na důležitá sportovní utkání či koncerty hudebních hvězd. Při prodeji lístků na tyto akce existují fronty i dnes a navíc tyto lístky nabízejí překupníci za „přemrštěné“ ceny.

cena v Kč 40

Pohybem cen se tak tržní rovnováha obnovuje. Cena, při které je trh v rovnováze, se nazývá rovnovážná cena. Zároveň se mění nabízené a poptávané množství, až se při zmíněné ceně ustálí na rovnovážném množství.

20

2

30

10

200

400

600

800

1 000 množství brambor v kg

1.5 ÚLOHA ZISKU V TRŽNÍM SYSTÉMU Zjištění zisku Zisk vzniká, jsou-li výnosy vyšší než náklady. Náklady vyjadřují vynaložené prostředky v penězích. Výnosy vyjadřují obdržené prostředky v penězích. Výsledek hospodaření = výnosy – náklady Jestliže jsou výnosy vyšší než náklady, jde o zisk, jsou-li nižší než náklady, vzniká ztráta. výnosy 6 000 000 náklady 5 000 000

výnosy 6 000 000 zisk 1 000 000

ztráta 500 000

náklady 6 500 000

Zisk je právě tím stimulem, díky kterému tržní ekonomika funguje. Je tím důvodem, proč podnikatelé nabízejí statky a služby, proč si konkurují. Podnikatelé produkující v potřebném množství a za správnou cenu takové druhy statků a služeb, které spotřebi­ telé poptávají, mohou dosáhnout zisku. Podnikatelé, kteří tak nečiní, prodělávají. Zisk podněcuje podnikatele, aby produkovali statky a služby při co nejnižších nákladech. Nižší náklady jim umož­ ňují zvýšit zisk nebo snížit ceny nebo obojí.

OTÁZKY A ÚLOHY 1.4–1.5 1. Graf nabídky a poptávky. Sestrojte graf týkající se pánských košilí a určete: a) rovnovážnou cenu za 1 kus b) rovnovážné množství

Poptávané množství ks

Nabízené množství ks

500

8 000

500

1 000

5 000

1 000

2 000

2 500

2 500

3 000

1 000

5 000

4 000

500

8 500

Cena

2. Graf nabídky a poptávky. Při ceně 100 Kč za 1 kg sýra bude nabízeno 50 kg a poptáváno 850 kg, při ceně 150 Kč bude nabízeno 250 kg a poptáváno 700 kg, při ceně 200 Kč bude nabízeno 500 kg a poptáváno 500 kg, při ceně 250 Kč bude nabízeno 750 kg a poptáváno 350 kg a při ceně 300 Kč bude nabízeno 900 kg a poptáváno 250 kg. Na základě těchto údajů uveďte: a) rovnovážnou cenu za 1 kg sýra (bez sestrojení grafu) b) kolik sýra se prodá při rovnovážné ceně c) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 150 Kč d) jak se bude na trhu tato situace řešit e) jaká nastane situace, jestliže budou prodávající nabízet sýr za 300 Kč f) jak se bude na trhu řešit tato druhá situace 3. Výpočet výsledku hospodaření. Na výrobu košil oděvní firma Urban shirt vynaložila za materiál 2 000 000 Kč, na mzdy 1 400 000 Kč, opotřebení strojů činilo 800 000 Kč a spotřebovala se elektřina za 200 000 Kč. Vyrobili 15 000 košilí a prodali je po 300 Kč. Vypočtěte, kolik činí náklady, výnosy a zisk.


9

2

PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD TRŽNÍ EKONOMIKY 2.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Už víme, proč podnikatelé produkují statky a služby. Nyní se podívejme na to, jak se do podnikání pustit. 1. Nápad – na počátku podnikání stojí nápad, co bu­ Majitel domku u hlavní silnice plá­ deme nabízet. Nápad může být: nuje otevřít stánek s občerstvením. — vlastní, popř. lze využít nápadů ostatních, V obci žije 1 500 obyvatel a obec leží s kterými se spojíme. Nápad můžeme mít na trase do krajského města. Zjišťu­ zcela nový (např. služba Too Good To Go je poptávku, konzultuje s provozo­ s prodejem neprodaného jídla přes aplikaci.). vatelem podobného stánku, plánu­ Všimneme si něčeho, s čím jsme nespokojeni nebo co na trhu chybí; je nabízet nealko nápoje a hot dogy, — odvozený od našich schopností nebo zálib. Umíme péct, můžeme později i suvenýry. Odhaduje nákla­ vyrábět dezerty na objednávku; umíme natáčet videa, můžeme tvo­ dy i výnosy, porovnává zisk se svou řit obsah na Youtube; současnou mzdou. Rozhodnutí pro­ — odvozený od nápadů jiných, kterých lze v našem okolí využít. bere s manželkou a přáteli. Pokud Například v nové zástavbě bude potřebná prodejna potravin, bude zisk vyšší než jeho mzda, pustí může se hodit autoservis atd. se do podnikání. 2. Průzkum – každý nápad je třeba ověřit; ptáme se v okolí, zda by o náš produkt byl zájem, hledáme, zda náš produkt už někdo úspěšně použí­ Vyčíslí, kolik bude potřebovat fi­ vá; porovnáváme náš nápad s nápadem konkurence. nančních prostředků na stavbu, ná­ 3. Sestavení záměru – musíme promyslet: kup zboží, spotřebu energie, a tyto Co Komu Kde a za kolik Jak na to částky porovná s odhadem výnosů z prodeje. Zisk porovná se svou stá­ vající mzdou v zaměstnání. Do pod­ nikání má smysl se pustit, pokud zisk bude vyšší než současné příjmy. Jinak by budoucí podnikatel vlastně prodělal! — co a v jakém rozsahu budeme nabízet; Odhad poptávky a zakladatelský roz­ — komu budeme nabízet – kdo budou naši zákazníci; počet podnikatel projedná s manžel­ — jakým způsobem budeme produkt prodávat či distribuovat (jak kou a s přáteli. Podle výše počáteč­ se dostane k našim zákazníkům), jakou bude mít náš produkt ních výdajů zváží, zda má k dispozici cenu a jak se o něm dozví naši zákazníci; dostatek vlastních financí nebo zda — jaké výrobní faktory (materiál, stroje, budovy, zaměstnance si je může vypůjčit a splatit. apod.) budeme potřebovat a v jakém množství. ■

4. Zakladatelský rozpočet – vyčíslíme: — předpokládané náklady, výnosy a zisk; — finanční prostředky, které budeme potřebovat do za­ čátku (na nákup materiálu, strojů, staveb, na počáteční mzdy, počáteční reklamu atd.). 5. Posouzení reálnosti – posoudíme: — v čem se budeme lišit od konkurence, co nabízíme no­ vého, proč by zákazníci měli nakupovat od nás, a ne od někoho jiného; — zda se náš záměr setká s dostatečnou poptávkou; — jestli odhadovaný zisk je dostačující pro zahájení pod­ nikání (zvážíme přínosy podnikání a vezmeme v úvahu náklady obětované příležitosti); — zda jsme schopni získat potřebné finanční prostředky pro náš záměr. Náš podnikatel z příkladu v pravém sloupci se na základě in­ formací od jednoho z provozovatelů rozhoduje pro otevření stánku s občerstvením s celodenní provozní dobou. ■

Tadeáš Kula založil Reknihy v roce 2019. Sám měl doma na stole několik přečtených knížek a chtěl je poslat dál. Rozhodl se vytvořit platformu, která propojí čtenáře a prodlouží život knihám. Reknihy jsou první české udržitelné knihkupec­ tví, které umožňuje jednoduše prodávat i naku­ povat knihy z druhé ruky přes webovou aplikaci. Každý může knihy odeslat, Reknihy je nabíd­ nou online a z výtěžku vyplatí podíl původní­ mu majiteli. Tak dali knihám nový smysl a lidem možnost zbavit se nepotřebného, aniž by kni­ hy skončily v popelnici. Sídlo firmy je v Praze, ale knihy se třídí a odesílají z centrálního skladu v Břeclavi. Projekt si rychle získal tisíce čtenářů a zachránil už přes 1 milion knih. Zdroj: reknihy.cz


10 S podnikatelským záměrem se můžeme setkat v podobě startupu. Startupem se obvykle rozu­ mí nový nápad na zajímavou službu či produkt, který je při­ praven jako záměr a buď za­ tím funguje v malém rozsa­ hu. Přichází s novým řešením a hledá jeho uplatnění. Pokud se osvědčí, může rychle růst nebo získat investory.

Umíte upravovat videa nebo tvořit grafiku?

Můžete ověřit, zda by místní spolky a malé firmy měly zájem o krátká videa na sociální sítě – třeba v rámci projektu „Local Clip“.

Již fungující startupy může­ te najít na mapě startupů http://startupmap.cz/.

Podnikatelské riziko Každé podnikání je spojeno s rizikem. Riskujeme, že o naše produkty nebude na trhu zájem. Riskujeme, že nebudeme schopni získat dostatek financí na provoz, že nám odběra­ telé nezaplatí atd. Naše podnikání mohou zhatit okolnosti, které nedokážeme ovlivnit, např. změna vlády nebo zvýše­ ní daní. I proto by měl být předpokládaný zisk dostatečně vysoký, aby toto riziko kompenzoval. ■

Náš podnikatel riskuje, že jeho odhad zájmu o občerstvení nevyjde, že zisk z prodeje bude nižší než jeho stávající mzda, že si v sousedních obcích otevřou konkurenti další stánky a pře­ táhnou mu zákazníky. Bylo by proto vhodné, aby jeho odhadovaný zisk byl například dvakrát vyš­ ší než jeho stávající mzda – pak by toto riziko bylo přijatelné.

2.2 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ 2.2.1 Kdo může podnikat Podnikatelem rozumíme osobu, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podnikat můžeme: a) sami – přebíráme za své podnikání jako jediní zodpovědnost včetně možných rizik. K založení ale obvykle stačí méně kapitálu a zůstane nám celý případný zisk; b) společně s dalšími osobami – založíme obchodní společnost. Při své činnosti se podnikatelé řídí právními předpisy. Mezi nejdůležitější, které upravují vztahy mezi podnikate­ li navzájem a mezi podnikateli a občany, patří občanský zákoník. Předpoklady pro podnikání uvádí živnostenský zákon. Podle něho může podnikat: a) fyzická osoba – občan. Ten má právní osobnost, tzn. že může nabývat práva a povinnosti. Pokud získá živ­ nostenské oprávnění, zůstává nadále fyzickou osobou a kromě toho Příklady právnických osob z různých se stává osobou samostatně výdělečně činnou; oblastí mohou být Komerční banka, b) právnická osoba – organizovaný útvar, který má právní osobnost. České dráhy, Moravské zemské mu­ Novou právnickou osobu může založit fyzická osoba i již existující zeum, Česká obec sokolská. právnická osoba, případně stát. Stát je také pokládán za právnickou Příkladem právnické osoby, kterou osobu. ■ založil stát za účelem podnikání, Fyzická osoba podniká pod svým osobním jménem a příjmením. Právnická mohou být České dráhy. osoba obvykle vystupuje pod obchodní firmou, tedy pod jménem, které je za­ psáno v obchodním rejstříku.

Aby fyzická nebo právnická osoba mohla podnikat, musí získat živnostenské oprávnění a pak se nechat za­ psat do živnostenského rejstříku. Živnostenský rejstřík obsahuje údaje o podnikatelích a jejich oprávněních. Každý zájemce si tak v něm může ověřit údaje o daném podnikateli. Živnostenská oprávnění se vydávají zvlášť pro fyzické a zvlášť pro právnické osoby.


11

Ukázka pro FO Platnost k 14. 7. 2026 19:55:22

Ukázka pro PO Platnost k 14. 7. 2026 20:35:12

Subjekt Jméno a příjmení:

Martin Manžel

Datum narození:

12. 5. 1971

Občanství

Česká republika

Sídlo:

407 23 Františkov nad Ploučnicí 61

Identifikační číslo:

65613431

Subjekt Obchodní firma: NOKO, spol. s r. o. Sídlo: U Kamýku 870/2, 142 00 Praha-Kamýk Identifikační číslo: 45275017 Statutární orgán nebo jeho členové: Jméno a příjmení: Čeněk Švajdler Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš

Živnostenská oprávnění

Živnostenská oprávnění

Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny]

Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů Druh živnosti: Ohlašovací řemeslná Vznik oprávnění: 23. 9. 2002 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Odpovědný zástupce Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš

Předmět podnikání:

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona

Obory činnosti:

Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti Zprostředkování obchodu a služeb Velkoobchod a maloobchod

Druh živnosti:

Ohlašovací volná

Vznik oprávnění:

1. 7. 2013

Doba platnosti oprávnění:

na dobu neurčitou

Živnostenské oprávnění č. 2: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona Obory živnosti: Velkoobchod Specializovaný maloobchod Pronájem a půjčování věcí movitých Druh živnosti: Ohlašovací volná Vznik oprávnění: 7. 5. 1992 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou

Řada podnikatelů se musí zapsat také do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík obsahuje všechny podni­ kající právnické osoby a ty fyzické osoby, které podni­ kají ve větším rozsahu. Vede ho rejs­ Výpis z obchodního rejstříku tříkový soud v místě příslušného vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 308074 krajského soudu.

UPOZORNĚNÍ! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě internet. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se na rejstříkový soud.

Věděli jste, že můžete začít pod­ nikat ještě před maturitou? Stačí, když vám bylo 18, nemáte záznam v rejstříku a chcete prodávat třeba vlastní náramky přes Instagram. Podnikáte jako fyzická osoba (živ­ nostník). Pokud se s kamarády do­ hodnete, že do toho jdete spolu a rozdělíte si práci i zisk, zvažuje­ te založení obchodní společnosti.

Datum zápisu: Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Předmět podnikání: Statutární orgán:

18. ledna 2019 Krásné nože, s. r. o. Rižská 1492/2, 102 00 Praha 10 – Hostivař 07815816 společnost s ručením omezeným výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živ. zákona jednatel: Pavel Rykl, nar. 4. 3. 1967, Milady Horákové 264/38, Třebeš MUDr. Zdeněk Vašek, nar. 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Každý jednatel zastupuje společnost samostatně.

Společníci: Dellinger, s. r. o., IČO 05106194, Rižská 1580/7, 102 00 Praha 10 – Hostivař Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 % MUDr. Zdeněk Vašek, 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 % Základní kapitál: 100 000 Kč

2.2.2 Živnosti Jak žádat o živnost Žádáme-li o živnostenské oprávnění, musíme splnit: a) všeobecné podmínky, které platí pro všechny živnosti: — plná svéprávnost. K prokázání obvykle postačí občanský průkaz; — bezúhonnost, která se prokazuje výpisem z trestního rejstříku; b) zvláštní podmínky – odborná nebo jiná způsobilost. Odbornou způsobi­ lostí rozumíme jednak vzdělání, jednak praxi. Které ze zvláštních podmí­ nek musí určitá živnost splňovat, je uvedeno v přílohách živnostenského zákona. Živnostenské oprávnění prokazuje, které činnosti je podnikatel oprávněn vykonávat. Dokladem tohoto opráv­ nění je výpis z živnostenského rejstříku. Podnikatelé, kteří začínali podnikat v dřívějších letech, prokazovali své oprávnění živnostenským listem nebo koncesní listinou. Tyto dokumenty se však již řadu let nevydávají.


12

Podmínky získání živnosti

zvláštní

všeobecné

svéprávnost

bezúhonost

vzdělání

praxe

jiné

Založení živnosti žádost o živnostenské zápis do živnostenského registrace lze vyřídit online. oprávnění FO rejstříku k soc. a zdrav. pojištění Pokud volíte osobní přístup, můžete jít na kterýkoliv živnostenský úřad. Nejvhodnější je ale v místě bydliště. Online nebo ručně vyplníte jednotný regis­ trační formulář a úřad si ověří splnění všeobecných podmínek. Pokud musí podnikatel splnit zvláštní podmínky, předloží doklady o vzdělání a doklady o praxi. Poté uhradí správní poplatek. Po obdržení oprávnění (to je po zápisu v živnostenském rejstříku) se musí registrovat k placení sociálního a zdravot­ ního pojištění. Přihlášku může podat na příslušném tiskopise, který je k dispozici na centrálním registračním místě na živnostenském úřadu. Přihlásit se může také osobně u příslušných institucí. V případě, že podnikatel žádá o oprávnění pro právnickou osobu, musí při zakládání živnosti předložit ješ­ tě notářský zápis, který osvědčuje založení právnické osoby. Také se musí zaregistrovat na finančním úřadu k placení daní. Současně se obvykle zakládá bankovní účet pro podnikání. Právnickým i podnikajícím fyzickým osobám se zřizuje datová schrán­ ka pro komunikaci se státní správou.

Druhy živností

K získání živnostenského opráv­ a) živnosti ohlašovací – živnostenské oprávnění vzniká nění pro úklidové služby posta­ zpravidla dnem ohlášení, prokážeme-li splnění všeobec­ čí plná svéprávnost a bezúhon­ ných, případně zvláštních podmínek (viz dále). nost. K získání koncese pro služ­ b) živnosti koncesované – koncese je povolení státu pro by soukromých detektivů je kro­ vykonávání určité činnosti. Pro získání koncesované mě toho nutné příslušné vzdělání živnosti jsou přísnější podmínky, může být vyžadováno a prokázat spolehlivost a bez­ prokázání další způsobilosti (např. spolehlivosti) nebo úhonnost všech osob, které činnost vykonávají. vyjádření dalšího státního orgánu (např. ministerstva). Koncese může být schválena pro určité území nebo na určitou dobu; může se jich vydávat omezený počet. Podnikání lze zahájit dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Koncesovanou živností je např. soukromý detektiv, cestovní kancelář, střelnice či taxislužba. ■

Ohlašovacích živností je více

Živnosti

Všechny ohlašovací živnosti vyžadují splnění všeobecných podmínek. ohlašovací koncesované Některé z nich vyžadu­ jí i splnění některých zvláštních podmínek. Ohlašovací živnosti jsou: 1. řemeslné živnosti – např. zednictví, kam­ vázané řemeslné volná nářství. Vyžaduje se vzdělání dolože­ né výučním listem nebo také dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání, a to v příslušném oboru. V tom případě se nevyžaduje praxe. Vzdělání lze nahradit minimálně šestiletou praxí v oboru. V případě, že jsme vzdělání absolvo­ vali jen v oboru příbuzném oboru podnikání, vyžaduje se roční praxe v oboru (neplatí pro vysokoškolské vzdělání); Odbornou způsobilost lze prokázat i získáním profesních kvalifikací podle Národní soustavy kvalifikací.


13 2. vázané živnosti – např. výroba a prodej jedů a žíravin, autoškola. Vyžaduje se příslušné vzdělání doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení střed­ ního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání. Kromě toho je vět­ šinou vyžadována určitá délka praxe v oboru; ■ 3. volná živnost – např. velkoobchod a maloobchod. Nevyžaduje se prokázání odborné způsobilosti (ani vzdělání, ani praxe), pro zápis do živnostenského rejstříku postačuje splnění všeobecných podmínek. Na rozdíl od řemeslných a vázaných živností nám pro volnou živnost postačí jediné živnostenské oprávnění. Tím získáme právo podnikat zhruba v 80 oborech, a pokud chceme podnikat ve více než v jednom, postačí tyto obory živnostenskému úřa­ du oznámit. ■ ■ Chceme-li provozovat hodinářství a zlat­ nictví, jde o dvě řemeslné živnosti a bu­ deme potřebovat dvě živnostenská opráv­ nění. Musíme mít proto potřebné vzdělání pro oba obory.

Vázanou živností je činnost účetních poradců. Je k ní třeba vysokoškolské vzdě­ lání a 3 roky praxe nebo střední vzdělání s maturi­ tou a 5 let praxe v oboru.

Chceme-li se naplno věnovat influencerství a zároveň i online mar­ ketingu, jde o volnou živnost. V rámci této živnosti jsou zahrnuty oba obory podnikání. Postačí nám jedna žádost, poplatek 1 000 Kč a oznámení, že budeme provozovat dva obory podnikání.

Kromě živnostníků existují ještě osoby provozující výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů – právníci, znalci, lékaři. Tyto osoby se nezapisují do živnostenského rejstříku. Živnostenské oprávnění nepotřebujeme ani pro tzv. nezávislá povo­ lání. Patří mezi ně například spisovatelé, herci, tlumočníci, architekti nebo samostatní sportovci. Koncesované živnosti

Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle § 27, odst. 1 a 2 oprávnění nebo průkaz pyro­ technika bez rozlišení druhu pyrotechnického oprávnění a věk nejméně 21 let a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe b) VOŠ a 3 roky praxe c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo 3 roky praxe v oboru d) osvědčení o rekvalifikaci...

Předmět podnikání Provádění pyrotech­ nického průzkumu

Služby soukromých detektivů

Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče

Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27, odst. 3 spolehlivost podnikatele nebo statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu

Orgán státní správy, který se vyjadřuje Poznámka k žádosti o koncesi § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.

spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu a bezúhon­ nost všech osob, které činnost vykonávají (§ 6 zákona č. 455/1991 Sb. ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)

odborná způsobilost podle § 8 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.

zákon č. 179/2006 Sb. § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.

dopravní úřad

Volná živnost

zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. Obory činností náležijících do živnosti volné 1. Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) 2. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků 3. Velkoobchod a maloobchod 4. Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím 5. Ubytovací služby 6. Fotografické služby 7. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy 8. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu A další obory – celkem zhruba 80


14

2.2.3 Obchodní společnosti Chceme-li podnikat ve více osobách, je třeba založit korporaci. Korporace je právnická osoba, kterou založilo několik osob (fy­ zických i právnických), aby společně prováděly určitou činnost, Impro, s. r. o. např. podnikání. Korporaci může v některých případech založit FO Jiří Holý FO Emil Malý PO i jediná osoba. Korporací je společnost O2 i malé nakladatelství o dvou osobách i bytové družstvo. Pro podnikání jsou významné obchodní korporace, mezi něž Centro, a. s. nová korporace patří obchodní společnost a družstvo. Toto podnikání upravuje zákon o obchodních korporacích. Dalším typem korporace je spolek (viz kap. 2.3). Obchodní společnost si můžeme představit jako právnickou osobu, která si dala za cíl podnikat. Zakládají ji jak fyzic­ ké, tak právnické osoby – společníci. Mohou být zakládány i společně se zahraničními osobami a s jejich kapitálem. Družstvo je společenství osob založené za účelem vzájem­ né podpory svých členů nebo za účelem podnikání. Členové vkládají majetek nebo peníze, minimální vklad není přede­ psán. Nejvyšším orgánem druž­ stva je členská schůze, družstvo řídí představenstvo (je statutár­ ním orgánem – viz dále). ■

Činnost druž­ stva poznáme často z názvu – Severo­české bytové druž­ stvo Krušnohor, Styl – družstvo pro chemickou výrobu, Země­ dělské družstvo Sloupnice, Artesa – spořitelní družstvo atd.

Korporace

obchodní korporace

spolek

obchodní společnost

družstvo

Založení obchodní společnosti Společnost se zakládá společenskou smlouvou, u jediného zakladatele zakla­ datelskou listinou. U kapitálových spo­ lečností (viz níže) musí mít zakladatel­ ský dokument formu notářského zápisu. U notáře je užitečné sepsat další důležité dokumenty, např. souhlas s umístěním sídla, podpisový vzor. S notářským zápisem si právnic­ ká osoba požádá o živnostenské oprávnění pro právnickou osobu. Vznik obchodní společnosti Po vydání živnostenského oprávnění se podává návrh na za­ psání společnosti do obchodního rejstříku. Zápisem do ob­ chodního rejstříku společnost vznikne. Poté se obchodní společnost zaregistruje k placení daní a odvádění sociálního a zdravotního pojištění.

Z A L O Ž E N Í

společenská smlouva, notářský zápis žádost o živnostenské oprávnění právnické osoby zápis do živnostenského rejstříku žádost o zápis do obchodního rejstříku

V Z N I K

zápis do obchodního rejstříku

registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění

Důležité znaky obchodních společností V kapitálových společnostech odpovídá za dluhy společnost svým majetkem. Společníci mohou přijít o to, co do společnosti vložili, protože vklad se stane majetkem společnosti. Obvykle však nemusí dluhy společnosti doplácet ze svého osobního majetku. U společnosti ručením omezeným může společník ručit ještě za část vkla­ du, ke kterému se zavázal, ale dosud ji nevložil. V kapitálových společnostech nejsou společníci povinni osobně pracovat. V osobních společnostech ručí všichni nebo někteří společníci i svým osobním Obchodní společnosti majetkem (a musejí v ní osobně pracovat). Nestačí-li majetek spo­ lečnosti na zaplacení osobní kapitálové dluhů, mohou je věři­ telé vymáhat také z je­ veřejná s ručením komanditní akciová jich soukromých peněz obchodní omezeným a majetku.


15 Nejvyšší orgán společnosti rozhoduje o směřování firmy a schvaluje zásadní rozhodnutí včetně rozdělování zisku. V osobních společnostech to jsou všichni společníci. V kapi­ tálových společnostech valná hromada. Statutární orgán jedná za společnost, zastupuje ji a uzavírá smlouvy. Může být individuální (jedna osoba) nebo kolektiv­ ní (více členů). Společníci všech obchodních společností mají právo na podíl na: — řízení, — zisku, — zbylém majetku v případě likvidace společnosti.

Osobní společnosti

Martin prodává domácí burgery z food trucku. Začal jako živnostník (FO) – všechno si dělá sám, zisk je ce­ lý jeho. Ale kdyby si někdo zlomil zub o jeho karame­ lizovanou cibulku a chtěl náhradu škody, Martin ručí vším, co má – i PlayStationem a koloběžkou. Když se k němu přidá kamarád a chtějí rozšířit podnikání, založí firmu Burger Bros s. r. o. (práv­ nická osoba). Firma má vlastní jméno, vlast­ ní účet a vlastní odpovědnost. Martin už neru­ čí osobně, za dluhy ručí s. r. o. svým majetkem. Ovšem jeho součástí jsou počáteční vklady Mar­ tina a kamaráda.

1. Veřejná obchodní společnost (v. o. s., veř. obch. spol.) Zakládají ji minimálně dva společníci. — ručení: osobním majetkem; — vklad: záleží na dohodě společníků, žádný vklad není předepsán; — řízení: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci, ale v zásadních otázkách má každý společník právo veta. Každý ze společníků je statutárním orgánem; — rozdělování zisku: rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 2. Komanditní společnost (k. s., kom. spol.) Zakládají ji dvě skupiny společníků – komplementáři a komanditisté. — ručení: komplementáři osobním majetkem, komanditisté vkladem; komanditisté jsou do společnosti při­ jímáni, aby se zvýšil celkový majetek; — vklad: záleží na dohodě společníků, žádný vklad není předepsán. Komanditisté do společnosti vkládají majetek stanovený ve společenské smlouvě, která může určit komanditní sumu, tj. částku, do které ručí komanditisté za závazky společnosti; — řízení: nejvyšším orgánem jsou všichni společníci (samostatně hlasují komplementáři, samostatně ko­ manditisté), statutárním orgánem jsou komplementáři; — rozdělování zisku: obvykle se zisk nejprve rozdělí na polovinu mezi komplementáře a komanditisty. Komplementáři se pak dělí rovným dílem a komanditisté podle výše vkladu. Nicméně společenská smlou­ va může určit i jiné rozdělení zisku.

Kapitálové společnosti Kapitálovou společnost může založit i jediný zakladatel (společník) a počet společníků není omezen. 1. Společnost s ručením omezeným (s. r. o., spol. s r. o.) — ručení: do výše vkladu. Kromě toho má statutární orgán povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, tzn. tak, aby svým jednáním nezpůsobil společnosti újmu. Pokud ji způsobí, může být po něm požadována náhrada; — vklad: minimální vklad činí 1 Kč. Podíly společníků mohou být různého druhu a každý druh může zname­ nat pro společníka jiná práva a povinnosti. Na podíly mohou být vydávány kmenové listy, které ale nelze volně prodávat; — řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada, musí být uspořádána minimálně jednou do roka. Každý společník má na valné hromadě tolik hlasů, kolik stanoví společenská smlou­ va, nejčastěji podle vloženého majetku. Statutárním orgánem je jednatel, který je uveden v obchodním rejstříku; — rozdělování zisku: podle výše vkladů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 2. Akciová společnost (a. s., akc. spol.) Zakládá se v případě, že je třeba shromáždit větší množství kapitálu. Pokud jsou akcie volně obchodovatelné, každý si je může koupit, a stát se tak stane akcionářem. Akcie je cenný papír, představuje určitý vložený majetek, nejčastě­ ji peníze. Akcie dává svému vlastníku obdobná práva jako společ­ níkům ostatních obchodních společností (podíl na řízení, na zisku a likvidačním zůstatku). Akciová společnost je vhodná, pokud je třeba získat velké množství kapitálu. Pokud se týká důležitých znaků: — ručení: za závazky ručí akciová společnost jako celek svým majetkem. V případě zániku a. s. však akcionář přijde o své akcie, a tedy o majetek, který do nich vložil;


16 — vklad: vzniká vklady akcionářů. Minimální hodnota musí činit buď 2 000 000 Kč, nebo 80 000 euro; — řízení: nejvyšším orgánem je valná hromada všech akcionářů, kteří na ní mají hlasovací právo podle počtu akcií. Schvaluje podle návrhu statutárních orgánů základní otázky vývoje společnosti, např. směry dalšího podnikání a rozdělení zisku; — rozdělování zisku: každý akcionář akciové společnosti má právo na podíl ze zisku, a to podle počtu akcií, které vlastní. Tento podíl na zisku se běžně nazývá dividenda. Statutární orgány akciové společnosti mohou být uspořádány dvěma způsoby: a) dualistický systém – a. s. řídí před­stavenstvo, které kontroluje dozorčí rada; b) monistický systém – a. s. řídí správní rada (počet členů ur­ Řízení a. s. čují stanovy). Vede společnost, současně na ni dohlíží, před­ dualistický monistický kládá valné hromadě výsledky systém systém hospodaření. Zvolený systém statutárních or­ správní dozorčí rada představenstvo gánů je uveden ve stanovách, kte­ rada ré schvaluje valná hromada.

2.3 ZRUŠENÍ A ZÁNIK OBCHODNÍ KORPORACE Zrušení obchodní korporace Zrušení = činnost Zrušením korporace rozumíme celou řadu činností, které vedou k ukončení její existence. Zrušení může nastat: — dobrovolně, rozhodnutím nejvyššího orgánu korporace; — na základě rozhodnutí soudu v důsledku neúspěšného hospodaření. Soud vychází z insolvenčního návrhu, který může podat jak věřitel, tak i samotný dlužník (tedy korporace). Návrh vychází buď ze situace, kdy korporace není schopna splácet své závazky, nebo ze situace, kdy součet závazků přesáh­ ne majetek korporace. Na základě insolvenčního návrhu může pak soud rozhodnout o úpadku korporace. Korporace může být zrušena i tehdy, shledá-li soud, že její činnost závažně narušuje veřejný pořádek. Průběh zrušení korporace Zrušení s likvidací Soustředí se zbylé peněžní prostředky a rozprodá majetek korporace. Ze všech takto získaných prostředků se pak zaplatí dluhy vůči státu, zaměstnancům a dodavatelům. Zbytek si rozdělí majitelé – obvykle pouze v přípa­ dě dobrovolného ukončení činnosti. V případě bankrotu často prodej majetku nepřinese takové prostředky, aby byli uspokojeni všichni věřitelé. Jestliže se nejprve hradí dlužné daně a pojištění a mzdy zaměstnanců, na dluhy dodavatelů většinou dojde jen zčásti. Věřitelé zkrachovalé cestovní kanceláře Firo-tour s dluhy přes půl miliardy korun se dočkali jen minimálního uspokojení. Prodej majetku firmy (auta, počítače a kancelářské vybavení) v konkurzu vynesl přibližně 1,1 milionu Kč, z čehož bylo uspokojeno jen asi 17 % přednostních pohledávek finančního úřadu a dalších státních institucí. Na ostatní věřitele, kteří přihlásili pohledávky v řádu stovek milionů korun, nezbylo nic.

Zrušení bez likvidace Majetek korporace přechází na nástupce – na jinou korporaci. Ta pokračuje v činnosti a dá se říci, že nezanikla. Často zůstává zachováno i její původní jmé­ no. Stává se tak v případě prodeje korporace jiné korporaci nebo v případě fúze, kdy dvě nebo více korporací přejdou pod společné vedení. Velké společnosti s menším počtem věřitelů mohou využít k řešení svých dluhů i dohodu s většinou věřitelů. Pokud se domluví např. na odložení splatnosti, prominutí části dluhu, prodeji části majetku dlužníka, nesouhla­ sící menšina se musí podřídit. Toho mohou využít např. velké banky.

Zánik obchodní korporace zánik = jednorázový akt Zánik korporace je jednorázový akt – vymazání korporace z obchodního rejstříku. Může proběhnout až po zruše­ ní korporace.


17

2.4 NEZISKOVÉ SUBJEKTY 2.4.1 Neziskové subjekty zřizované státem, krajem, obcí Organizační složka – instituce, která zastupuje stát (kraj, obec). K tomu jí stát (kraj, obec) poskytl majetek a financuje ji. Nemá právní osobnost a není tedy právnickou osobou. Organizační složky se zabývají řízením společnosti, vědou, obranou, péčí o sociální zabezpečení. Zřizovatel (stát, kraj nebo obec) jim předem přiděluje prostředky na jejich plánova­ né výdaje. Pokud mají organizační složky nějaké příjmy, zase je zřizovateli odvádí. Příspěvková organizace je právnickou osobou, má právní osobnost. Obvykle se zabývá vzděláváním, bývají jimi kulturní instituce či nemocnice. Plní tedy úkoly ve veřejném zájmu. Výdaje hradí z vlastní činnosti a z příspěvku od zřizovatele. Může také přijímat dary a provozovat doplňkovou činnost, např. pronájem.

2.4.2 Nestátní neziskové subjekty Jde o právnické osoby zajišťující obecně prospěšnou činnost. Zdrojem jejich majetku jsou příspěvky členů, příjmy z doplňkové činnosti, z darů, projektů, dotací a grantů. Mohou se vyskytovat ve třech formách právnických osob, a to jako: a) korporace – v tomto případě jde o dobrovolná sdružení nazývaná spolky. Spolek je dobrovolný svazek čle­ nů, který je veden společným zájmem. Společný zájem se může týkat jen členů (např. spolek zahrádkářů) nebo může působit navenek (např. sdružení na obranu spotřebitelů nebo amatérský divadelní spolek). Spolek nelze zřídit za účelem podnikání, ale může vyvíjet vedlejší výdělečnou činnost, pokud výnosy z ní používá k podpoře hlavní činnosti spolku; b) fundace – mají majetkový základ. Mohou se zakládat jako: — nadace – k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům (např. Nadace Terezy Maxové); — nadační fondy – rovněž k veřejně prospěšnému či dobročinnému účelu. Od nadace se liší tím, že jsou do­ časné. Majetek shromáždí a poté použijí na daný účel, čímž může fond zaniknout;

c) ústavy – poskytují obecně prospěšné služby pro veřejnost nebo realizují obecně prospěšné činnosti v oblasti zdraví, vzdělávání, kultury, vědy. Mohou to tedy být školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústa­ vy. Výsledky činností ústavu jsou každému rovnocenně dostupné. Ústavy mohou provozovat doplňkovou činnost, ale zisk mohou použít jen k podpoře činnosti, pro kterou byl ústav založen.

Neziskové subjekty

zřízené státem

organizační složky

nestátní

korporace

příspěvkové organizace

spolek

fundace

nadace

ústavy

nadační fond


18

OTÁZKY A ÚLOHY 2.1–2.4 1. Podnikatelský záměr. Předpokládejme, že byste uvažovali již v době studia o podnikatelském záměru v budově vaší školy (bufet, provozování fotbálku či jiné hry o přestávkách, Valentýnský den apod.). Jaké kroky podnikatelského záměru byste měli pro tento záměr učinit? 2. Výpis z živnostenského rejstříku. Prostudujte ukázku výpisů ze živnostenského rejstříku v učebnici na straně 11 a uveďte: a) v jakém oboru tato osoba podniká b) zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu c) zda je živnost v současnosti platná Místo ukázky můžete pomocí ares.gov.cz vyhledat podnikatele či osobu, které znáte, a ověřit jejich předmět podnikání. 3. Získání živnostenského oprávnění. Předpokládejme, že po škole chcete nabízet prohlídky historického centra svého města pro české turisty. Popište postup, jak byste získali živnostenské oprávnění pro tuto oblast. Můžete také prostudovat přílohy živnostenského zákona, abyste zjistili, o jaký druh živnosti jde a co je pro vykonávání potřebné. 4. Ručení za závazky. Obchodní společnost vlastní starší automobil v ceně 150 000 Kč a peněžní prostředky ve výši 220 000 Kč. Svým dodavatelům dluží 500 000 Kč, které po ní dodavatelé vymáhají soudně. Uveďte, jak bude dluh řešen: a) v osobních společnostech b) v kapitálových společnostech 5. Obchodní společnosti. Charakterizujte pro každou ze 4 obchodních společností: a) způsob ručení b) minimální vklad c) řízení a zastupování d) rozdělování zisku 6. Zánik a zrušení obchodní korporace. Vaše společnost je v krizi, dluží více než je její majetek, takže zkrachujete. Vysvětlete, jaký bude rozdíl mezi jejím zrušením a zánikem a jaké máte možnosti, pokud byste nechtěli, aby zanikla. 7. Příjmy neziskových subjektů. Popište, jakým způsobem získávají následující instituce prostředky na svou činnost (může být i více možností): a) Kancelář veřejného ochránce práv b) Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace c) Nadace Šťasná hvězda d) Jednota českých matematiků a fyziků Případně na webu nadace Šťasná hvězda ověřte, jak tyto prostředky získává. 8. Získání živnostenského oprávnění. Úlohu 3 zadejte k řešení umělé inteligenci. Použijte přesné znění úlohy. Pak řešení vyhodnoťte podle zásad uvedených v úvodu na str. 2. 9. Jak byste podnikal(a)? Podívejte se na přehled právních forem podnikání z pohledu středoškoláka. Která z nich by vám nejvíce vyhovovala? A proč? Právní forma Motto podnikání Fyzická osoba (živnostník)

„Všechno moje – ale také za všechno ručím.“

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.)

„Když se daří, jsme tým. Když se nedaří – prodávám Xbox.“

Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) „Když něco pokazíme, přijdeme jen o vklad.“ Akciová společnost (a. s.)

„Když potřebujeme miliony od cizích lidí.“

Spolek (neziskový)

„Děláme to pro zábavu (nebo pro svět).“

3


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Ekonomika_nejen_k_maturite_Klinsky_Petr_Otto_Munch by Flexibooks - Issuu