EKONOMIKA nejen k maturitě
EDUKO nakladatelství, s. r. o., Praha 2020
Úvod Kniha, kterou právě otvíráte, představuje výběr základního učiva ekonomiky na středních školách. Může tak sloužit jako příprava k maturitě, ale právě tak dobře může sloužit pro běžnou výuku. Hodí se zejména pro studenty ekonomického lycea, ale lze ji doporučit i pro jiný typ škol, kde jsou vyžadovány obdobné ekonomické znalosti. Protože výuka ekonomiky je na různých školách uspořádána různě, bylo jedním ze záměrů soustředit celou problematiku do jedné knihy. Vyučující a studenti si tak sami mohou vybrat, v jakém pořadí a v kterém ročníku se budou jednotlivými kapitolami zabývat. Ekonomika je disciplínou dynamickou, řada poznatků se neustále mění a vyvíjí. Proto je zároveň třeba sledovat ekonomické aktuality. V letošním roce jsme provedli každoroční aktualizaci podle změn legislativy, upravili některé částky na aktuální úroveň a provedli drobné textové úpravy. Zásadní změnou prošla především kap. 11, kterou jsme přeorganizovali v návaznosti na naši čtyřdílnou řadu ekonomik pro maturitní obory. Významnější aktualizace kromě výše uvedených proběhly na str. 16, 17, 48, 57, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 76/32, 148, 149, 150, 166, 167, 169, 170, 174, 219, 224, 231, 232, 235, 237, 238, 262, 268, 274, 286, 291, 293/12 a 294/22. Přejeme vám, aby se s učebnicí dobře pracovalo.
www.eduko.cz eduko@eduko.cz Zpracovali Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Lenka Barborová Odpovědný redaktor Ing. Jan Šolta, CSc. Vydalo EDUKO nakladatelství, s. r. o., Horkého 2209/4, 143 00 Praha 4 Vyrobila Tiskárna Sprint, Vestecká ulice 54, 252 42 Jesenice-Vestec Počet stran 296 Sedmé, upravené vydání Obchodní číslo 30420 © Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch a Lenka Barborová, 2020 © EDUKO nakladatelství, s. r. o., 2020 ISBN 978-80-88057-75-8 2
Autoři
1
Podstata fungování tržní ekonomiky
Zjednodušeně lze říci, že tržní ekonomika je založena na tom, že každý člověk má určité potřeby. Tyto potřeby se snaží podnikatelé uspokojit produkováním takových výrobků a služeb, o které mají spotřebitelé zájem, a to za ceny, které jsou ochotni zaplatit. Činí tak proto, že jim prodej výrobků a služeb přinese zisk.
1.1 Potřeby a jejich uspokojování Každý člověk má určité potřeby (potřebu jíst, pít, obléci se, sledovat film atd.), tedy pocit nedostatku, který chce odstranit. Potřeby jsou důvodem, proč lidé vyrábějí, obchodují, pracují, podnikají. Potřeby jsou velmi rozmanité, neboť: → každý člověk může mít jiné potřeby; → potřeby člověka se vyvíjejí a rostou. Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány: → člověkem samým – potřeby se liší zejména podle věku, fyzického a psychického založení člověka; → okolím, společností – vyspělostí ekonomiky, techniky atd. Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném) můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy. Maslowova pyramida lidských potřeb seberealizace uznání a obdiv sounáležitost a láska bezpečí a životní jistota fyziologické potřeby 3
Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Statky spotřební (potraviny, oblečení, televizor apod.) slouží přímo k uspokojování potřeb. Statky kapitálové (vrtačka, pila, ocel, dřevo apod.) slouží k produkování jiných statků a k poskytování služeb. Některé statky a služby nezískáváme na trhu, nenabízejí je podnikatelé. Je to např. veřejné osvětlení, zdravotnictví či obrana státu. Poskytuje je stát a nazýváme je veřejné statky. Činnosti, které uspokojují naše potřeby, jsou služby. Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. oprava obuvi, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. kadeřnictví, lékařské služby).
1.2 Vzácnost a obětovaná příležitost 1.2.1 Výrobní faktory Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit. K tomu slouží výrobní faktory: a) práce – cílevědomá lidská činnost vynaložená k získání statků a služeb; b) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, voda, vzduch atd.; c) kapitál – statky používané k práci (dřevo, ocel, papír, lis, tiskařský stroj, výrobní haly atd.). Jeho vkladem do výroby vzniká hodnota větší, než jaká byla vložena.
Výrobní faktory (činitelé) práce
přírodní zdroje
kapitál
Přírodní zdroje se působením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem.
1.2.2 Vzácnost Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené. Na druhé straně zdroje pro uspokojení potřeb jsou omezené – vzácné. Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb. I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb. 4
Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit. Hranice produkčních možností kukuřice v tunách 2 000 1 500 1 000 500
P
1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 pšenice v tunách
Představme si, že farma pěstuje pšenici a kukuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1000 t kukuřice. Pokud by chtěla zvýšit produkci kukuřice, zasije ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 400 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž její produkce poklesne na 5 200 t. Když různé možnosti, kolik produkovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností.
1.2.3 Obětovaná příležitost Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si jinou. Tuto příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost.
P
P
Chceme-li pěstovat více kukuřice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšenici. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí. Pokud student střední školy jde dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměstnání. Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, který bychom mohli mít z obětované příležitosti. Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kterými jsou užitky z obětovaných příležitostí. Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici. Nákladem studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání. 5
Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos. Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby.
P
Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici. Absolvent střední školy jde dále studovat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky jako absolventa VŠ budou vyšší než výdělky středoškoláka. I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat. Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit výrobu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos.
P
Během 2. světové války se ve snaze zvýšit výrobu tanků a jiných vojenských vozidel zastavila výroba automobilů. Je zřejmé, že výroba tanků měla tehdy větší přínos než výroba aut. Důležitou roli v ekonomice státu hraje vláda. Ta rozhoduje, jak se budou používat zdroje získané z daní. Jestliže bude stavět více dálnic, bude muset omezit výdaje, například na starobní důchody. Nákladem příležitosti dálnice budou tedy nevyplacené důchody.
1.3 Koloběh ekonomiky V rozvinuté společnosti není možné, aby každý člověk vykonával všechny činnosti. Proto vznikla specializace – soustředění se na určité činnosti.
P
Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, dělníci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nejen to: pomáhají jim dělníci v elektrárnách, kteří dodávají do těchto továren elektřinu, ti, kteří se podílejí na výrobě a prodeji nafty, výrobci strojů a nástrojů pro lesníky, pracovníci na pile, v papírnách a další. Lesy rostou v České republice, ale pily a nástroje k těžbě dřeva jsou dodávány z Finska. Doprava probíhá v České republice, ale nafta pochází z arabské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či odjinud. Výsledky své práce lidé směňují. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které sami potřebují. V minulosti si lidé vyměňovali samotné statky a služby. Nyní existují peníze, za které lze koupit jiné statky a služby. Produkování statků a služeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a firmy. Domácnosti pronajímají firmám výrobní faktory. Ty je používají k výrobě statků, k poskytování služeb, které prodávají domácnostem. 6
P
Založíme si malou pekárnu. Práci získáme zaměstnáním pracovníků. Potřebné vybavení nakoupíme za peníze půjčené od příbuzného. Rohlíky teď nemůžeme péci jen pro sebe, musíme je prodat, abychom mohli platit mzdu zaměstnancům. Rohlíky kupují jiní lidé i zaměstnanci či příbuzný, který mi půjčil peníze. Jestliže vyděláme dost peněz, můžeme koupit další výrobní faktory a pekárnu rozšířit. Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i domácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby. Stát statky a služby
práce veřejné statky
veřejné statky
statky a služby Firmy
práce
Domácnosti
1.4 Základy tržního systému Tržní systém rozhoduje, co a jak se bude vyrábět a kdo vyrobené statky a služby dostane. Děje se tak na základě působení zákona poptávky a nabídky.
1.4.1 Poptávka Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu. Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka. Poptávka vznikne
P teprve tehdy, když mám peníze a mohu je za boty utratit.
S rostoucí cenou poptávané množství klesá a naopak, protože: → méně spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu; → někteří spotřebitelé nahradí určitý statek statkem jiným: – levnějším, – takovým, který pro ně znamená větší přínos.
P
Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Sprite. Jestliže zdraží kabáty, mohu je částečně nahradit bundou. Jestliže návštěva diskotéky je příliš drahá, mohu jít do kina (a obráceně). Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky – jestliže zdraží sportovní boty, koupím si elektronickou čtečku knih.
7
Bude-li 1 kg raných brambor stát 40 Kč, bude poptáváno pouze 100 kg, protože jen
P málokdo bude ochoten tuto cenu zaplatit. Naopak při ceně 5 Kč vzroste poptávané množství na 1 000 kg.
Poptávka Cena Nabízené v Kč množství v kg 5
1 000
10
800
15
600
20
400
25
300
30
200
35
150
40
100
cena v Kč 40 30 20 10 200
400
600
800
1 000 množství brambor v kg
1.4.2 Nabídka Činnost firem směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku. Například pečení chleba, výroba mléka a másla vytváří nabídku těchto potravin. Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti: → jestliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti; → podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat jiných příležitostí; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších; → může růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby. Naopak jestliže cena poklesne a podnikatel přestane dosahovat zisk, omezí určitou produkci či zanechá své činnosti (i když cena stále může přinášet zisk podnikatelům jiným).
8
Bude-li 1 kg raných brambor stát 40 Kč, bude je nabízet více prodávajících, než
P kdyby stál 10 Kč. Nabídka Cena v Kč
Nabízené množství v kg
5
50
10
200
15
300
20
400
25
500
30
550
35
600
40
650
cena v Kč 40 30 20 10 200
400
600
800
1 000 množství brambor v kg
1.4.3 Tržní rovnováha Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému. Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků (a služeb), vzniká přebytečná nabídka. To se postupně projeví tím, že: → vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; → poklesnou ceny; → někteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší; → někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují. Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství. Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka. To se postupně projeví tak, že: → zboží mizí rychle z obchodů a skladů, tvoří se fronty, nabízejí se úplatky; → se zvýší ceny; → růst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm statkům a službám, které mají vyšší cenu; → se může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání. To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného množství.
9
P
Pokud si říkáte, že v dnešní době fronty už nejsou, zkuste si vzpomenout např. na důležitá sportovní utkání či koncerty hudebních hvězd. Při prodeji lístků na tyto akce existují fronty i dnes a navíc tyto lístky nabízejí překupníci za „přemrštěné“ ceny. Pohybem cen se tak tržní rovnováha automaticky obnovuje. Cena, při které je trh v rovnováze, se nazývá rovnovážná cena. Zároveň se mění nabízené a poptávané množství, až se při zmíněné ceně ustálí na rovnovážném množství. V našem případě se rovnovážná cena brambor ustálí na 20 Kč. Při této ceně bude
P poptáváno i nabízeno rovnovážné množství 400 kg brambor. cena v Kč 40 30 20 10 100
200
300
400
500
600
700
800
900 1 000 množství brambor v kg
1.4.4 Konkurence jako pilíř tržního systému Podnikatelé, kteří nedokáží produkovat dostatečně žádané statky a služby nebo prodávat za ceny srovnatelné s konkurencí, nebudou schopni prodat své statky a služby. Prodávající si tedy konkurují: → snahou produkovat právě ty statky a služby, které kupující chtějí; → cenou statků a služeb. Tím je konkurence prospěšná pro spotřebitele, protože: → v jejím důsledku můžeme získat statky a služby, které chceme. Pokud jedna firma neuspokojí poptávku, udělá to firma druhá; → firmy se musí neustále snažit produkovat statky a služby s co nejmenším použitím zdrojů, aby mohly prodávat za nižší ceny. To šetří vzácné zdroje a zvyšuje množství vyprodukovaných statků a služeb. 10
Konkurují si i kupující. Protože statků a služeb nikdy není dost, mohou si ti, kteří jsou schopni zaplatit určitou cenu, dovolit větší množství či vyšší kvalitu statků a služeb. Ti, kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, si mohou koupit řízek. Jiní si koupí méně
P nákladný hamburger. Ve výhodě jsou tedy ti, kteří mohou patřičně zaplatit.
1.5 Úloha zisku v tržním systému Zjištění zisku Zisk je to, co podnikateli zůstane po uhrazení nákladů. Náklady vyjadřují vynaložené prostředky v penězích. Výnosy vyjadřují obdržené prostředky v penězích. Výsledek hospodaření = výnosy – náklady. výnosy 6 000 000 náklady 5 000 000
výnosy 6 000 000 zisk 1 000 000
ztráta 500 000
náklady 6 500 000
Jestliže jsou výnosy vyšší než náklady, jde o zisk, jsou-li nižší než náklady, vzniká ztráta. Úloha zisku v tržním systému Zisk je právě tím stimulem, díky kterému tržní ekonomika funguje. Je tím důvodem, proč podnikatelé nabízejí statky a služby, proč si konkurují. Podnikatelé produkující v potřebném množství a za správnou cenu takové druhy statků a služeb, které spotřebitelé poptávají, mohou dosáhnout zisku. Podnikatelé, kteří tak nečiní, prodělávají. Zisk podněcuje podnikatele, aby produkovali statky a služby při co nejnižších nákladech. Nižší náklady jim umožňují zvýšit zisk nebo snížit ceny nebo obojí. Otázky a úlohy 1. Uveďte příklady rozdílných potřeb lidí daných věkem, psychickým založením, vyspělostí ekonomiky. 2. Na příkladu charakterizujte Maslowovu pyramidu potřeb. 3. Uveďte příklady, kdy stejný statek může sloužit jako spotřební i jako kapi tálový. 4. Uveďte příklady výrobních faktorů, které bude podnikatel využívat k výrobě kapesníků. 5. Vysvětlete pojem vzácnost na příkladu. Můžete k tomu využít i hranici pro dukčních možností. 6. Uveďte příklady nákladů obětované příležitosti při rozhodování v domácnos tech, firmách a na úrovni státu. 11
7. Na příkladu ukažte koloběh ekonomiky. 8. Při ceně kapesníku 25 Kč bude nabízeno 500 ks a poptáváno 950 ks, při ceně 30 Kč bude nabízeno 650 ks a poptáváno 800 ks, při ceně 35 Kč bude nabízeno 700 ks, poptáváno 700 ks a při ceně 40 Kč bude nabízeno 800 ks, poptáváno 600 ks. Sestrojte graf nabídky a poptávky a určete nejvhodnější cenu. 9. Vysvětlete, jak bude trh reagovat, jestliže rovnovážná cena pomerančů bude 30 Kč za 1 kg a cena na trhu bude momentálně činit: a) 25 Kč; b) 40 Kč. 10. Jaký vliv má konkurence na podnikatele a na spotřebitele? 1 1. Na výrobu košil jsme vynaložili materiál za 2 000 000 Kč a vyplatili mzdy za 1 400 000 Kč. Opotřebení strojů činilo 800 000 Kč a náklady na elektřinu 200 000 Kč. Vyrobili jsme a prodali 15 000 košil po 300 Kč. Vypočtěte zisk.
12
2
Podnikání jako základ tržní ekonomiky
2.1 Podnikatelský záměr Už víme, proč podnikatelé produkují statky a služby. Nyní se podívejme na to, jak se do podnikání pustit. 1. Nápad – na počátku podnikání stojí nápad, co budeme nabízet. Nápad může být: → vlastní, popř. lze využít nápadů ostatních, s kterými se spojíme. Nápad můžeme mít zcela nový (např. ve své době založení aukční síně e-Bay). Všimneme si něčeho, s čím jsme nespokojeni nebo co na trhu chybí; → odvozený od našich schopností nebo zálib. Umíme šít, můžeme si otevřít krejčovství, umíme vařit, můžeme si otevřít restauraci atd.; → odvozený od nápadů jiných, kterých lze v našem okolí využít. Například v nové zástavbě bude potřebná prodejna potravin, může se hodit autoservis atd. 2. Průzkum – každý nápad je třeba ověřit; ptáme se v okolí, zda by o náš produkt byl zájem, hledáme, zda náš produkt už někdo úspěšně používá; porovnáváme náš nápad s nápadem konkurence. 3. Sestavení záměru – musíme promyslet: → co a v jakém rozsahu budeme nabízet; → komu budeme nabízet – kdo budou naši zákazníci; → jakým způsobem budeme produkt prodávat či distribuovat (jak se dostane k našim zákazníkům), jakou bude mít náš produkt cenu a jak se o něm dozví naši zákazníci; → jaké výrobní faktory (materiál, stroje, budovy, zaměstnance apod.) budeme potřebovat a v jakém množství. Co
Komu
Kde a za kolik
Jak na to
13
P
Majitel domku u hlavní silnice se rozhoduje, zda otevře stánek s občerstvením. Obec má asi 1 500 obyvatel, leží na hlavní trase do krajského města a její obyvatelé jezdí za prací převážně do okolí. Majitel prozkoumal podobné trasy a zjistil, že na nich již občerstvení fungují. Jeden z provozovatelů byl ochoten si s ním popovídat na téma, kolik zákazníků má denně a jaký je o jeho zboží zájem. Nabízený sortiment by se měl skládat především z několika druhů nealkoholických nápojů a rychlých jídel. Perspektivně by se mohl rozšířit o suvenýry. Otevírací doba bude přizpůsobena období největšího provozu, tj. od 9 h do 18 h. Činnost může podnikatel provozovat sám se svou manželkou. Stánek postaví na kraji zahrady. Před ním budou stolky s židlemi a za ním prostor pro skladování potravin a nápojů. Před stavbou stánku bude nutné získat souhlas obecního úřadu se stavbou a povolení hygienika pro prodej potravin. 4. Zakladatelský rozpočet – vyčíslíme: → předpokládané náklady, výnosy a zisk; → finanční prostředky, které budeme potřebovat do začátku (na nákup materiálu, strojů, staveb, na počáteční mzdy, počáteční reklamu atd.). 5. Posouzení reálnosti – posoudíme: → v čem se budeme lišit od konkurence, co nabízíme nového, proč by zákazníci měli nakupovat od nás, a ne od někoho jiného; → zda se náš záměr setká s dostatečnou poptávkou; → jestli odhadovaný zisk je dostačující pro zahájení podnikání (zvážíme přínosy podnikání a vezmeme v úvahu náklady obětované příležitosti); → zda jsme schopni získat potřebné finanční prostředky pro náš záměr.
P
Náš podnikatel se na základě informací od jednoho z provozovatelů rozhoduje pro otevření stánku s občerstvením s celodenní provozní dobou. Vyčíslí, kolik bude potřebovat finančních prostředků na stavbu, nákup zboží, spotřebu energie, a tyto částky porovná s odhadem výnosů z prodeje. Zisk porovná se svou stávající mzdou v zaměstnání. Do podnikání má smysl se pustit, pokud zisk bude vyšší než současné příjmy. Jinak by budoucí podnikatel vlastně prodělal! Odhad poptávky a zakladatelský rozpočet podnikatel projedná s manželkou a s přáteli. Podle výše počátečních výdajů zváží, zda má k dispozici dostatek vlastních financí nebo zda si je může vypůjčit a splatit. S podnikatelským záměrem se můžeme setkat v podobě startupu. Startupem se obvykle rozumí nový nápad na zajímavou službu či produkt, který je připraven jako záměr a buď zatím funguje v malém rozsahu, nebo čeká na svou realizaci a obchodní model. Pokud je úspěšný, přinese mnoho peněz nebo ho případně koupí velká firma. Úspěšným startupem je např. brněnský Skypicker, vyhledávač nejlevnějšího leteckého spojení (nyní Kiwi.com). 14
Podnikatelské riziko Každé podnikání je spojeno s rizikem. Riskujeme, že o naše produkty nebude na trhu zájem. Riskujeme, že nebudeme schopni získat dostatek financí na provoz, že nám odběratelé nezaplatí atd. Naše podnikání mohou zhatit okolnosti, které nedokážeme ovlivnit, např. změna vlády a zvýšení daní. I proto by měl být předpokládaný zisk dostatečně vysoký, aby toto riziko kompenzoval.
P
Náš podnikatel riskuje, že jeho odhad zájmu o občerstvení nevyjde, že zisk z prodeje bude nižší než jeho stávající mzda, že si v sousedních obcích otevřou konkurenti další stánky a přetáhnou mu zákazníky. Bylo by proto vhodné, aby jeho odhadovaný zisk byl například dvakrát vyšší než jeho stávající mzda – pak by toto riziko bylo přijatelné.
2.2 Právní formy podnikání 2.2.1 Kdo může podnikat Podnikatelem rozumíme osobu, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podnikat můžeme: a) sami – přebíráme za své podnikání jako jediní zodpovědnost včetně možných rizik. K založení ale obvykle stačí méně kapitálu a zůstane nám celý případný zisk; b) společně s dalšími osobami – založíme obchodní společnost. Při své činnosti se podnikatelé řídí právními předpisy. Mezi nejdůležitější, které upravují vztahy mezi podnikateli navzájem a mezi podnikateli a občany, patří občanský zákoník. Předpoklady pro podnikání uvádí živnostenský zákon. Podle něho může podnikat: a) fyzická osoba – občan. Ten má právní osobnost, tzn. že může nabývat práva a povinnosti. Pokud získá živnostenské oprávnění, zůstává nadále fyzickou osobou a kromě toho se stává osobou samostatně výdělečně činnou; b) právnická osoba – organizovaný útvar, který má právní osobnost. Novou právnickou osobu může založit fyzická osoba i již existující právnická osoba, případně stát. Stát je také pokládán za právnickou osobu. Příklady právnických osob z různých oblastí mohou být Komerční banka, McDonald´s,
P Moravské zemské muzeum, Česká obec sokolská. Příkladem právnické osoby, kterou založil stát za účelem podnikání, mohou být České dráhy.
15
Fyzická osoba podniká pod svým osobním jménem a příjmením. Právnická osoba obvykle vystupuje pod svým jménem – pod tzv. obchodní firmou. Obchodní firma je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku.
Aby fyzická nebo právnická osoba mohla podnikat, musí získat živnostenské oprávnění a pak se nechat zapsat do živnostenského rejstříku. Živnostenský rejstřík obsahuje všechny živnosti. Každý zájemce si tak v něm může ověřit údaje o daném podnikateli. Živnostenská oprávnění se vydávají zvlášť pro fyzické a zvlášť pro právnické osoby. Ukázka pro FO Platnost k 14. 7. 2020 19:55:22
Ukázka pro PO Platnost k 14. 7. 2020 20:35:12
Subjekt Jméno a příjmení:
Martin Manžel
Datum narození:
12. 5. 1971
Občanství
Česká republika
Sídlo:
407 23, Františkov nad Ploučnicí 61
Identifikační číslo:
65613431
Živnostenská oprávnění Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny] Předmět podnikání:
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona
Obory činnosti:
Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti Zprostředkování obchodu a služeb Velkoobchod a maloobchod
Druh živnosti:
Ohlašovací volná
Vznik oprávnění:
1. 7. 2013
Doba platnosti oprávnění:
na dobu neurčitou
Subjekt Obchodní firma: Sídlo:
NOKO, spol. s r. o. U Kamýku 870/2, 142 00, Praha-Kamýk Identifikační číslo: 45275017 Statutární orgán nebo jeho členové: Jméno a příjmení: Čeněk Švajdler Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš Živnostenská oprávnění Živnostenské oprávnění č. 1: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů Druh živnosti: Ohlašovací řemeslná Vznik oprávnění: 23. 9. 2002 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou Odpovědný zástupce Jméno a příjmení: Jaroslav Kokeš Živnostenské oprávnění č. 2: [provozovny] Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona Obory živnosti: Velkoobchod Specializovaný maloobchod Pronájem a půjčování věcí movitých Druh živnosti: Ohlašovací volná Vznik oprávnění: 7. 5. 1992 Doba platnosti oprávnění: na dobu neurčitou
Řada podnikatelů se musí zapsat také do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík obsahuje všechny podnikající právnické osoby a ty fyzické osoby, které podnikají ve větším rozsahu. Vede ho rejstříkový soud v místě příslušného krajského soudu (ukázka následující straně). Kromě toho se v něm ukládají důležité listiny o fyzických a právnických osobách, zejména smlouvy o založení společnosti, listiny o oprávnění osob zastupovat společnost, výsledky hospodaření.
16
Výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 308074 UPOZORNĚNÍ! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě internet. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se na rejstříkový soud.
Datum zápisu: 18. ledna 2019 Obchodní firma: Krásné nože, s. r. o. Sídlo: Rižská 1492/2, 102 00 Praha 10 - Hostivař Identifikační číslo: 07815816 Právní forma: společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živ. zákona Statutární orgán: jednatel: Pavel Rykl, nar. 4. 3. 1967, Milady Horákové 264/38, Třebeš MUDr. Zdeněk Vašek, nar. 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Každý jednatel zastupuje společnost samostatně. Společníci: Dellinger, s. r. o., IČO 05106194, Rižská 1580/7, 102 00 Praha 10 - Hostivař Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 % MUDr. Zdeněk Vašek, 6. 5. 1969, 589 01 Panenská Rozsíčka 51 Podíl: vklad 50 000 Kč, splaceno 100 %, obchodní podíl 50 % Základní kapitál: 100 000 Kč
2.2.2 Živnosti Jak žádat o živnost Žádáme-li o živnostenské oprávnění, musíme splnit: a) všeobecné podmínky, které platí pro všechny živnosti: → plná svéprávnost. K prokázání obvykle postačí občanský průkaz; → bezúhonnost, která se prokazuje výpisem z trestního rejstříku; b) zvláštní podmínky – odborná nebo jiná způsobilost. Odbornou způsobilostí rozumíme jednak vzdělání, jednak praxi. Které ze zvláštních podmínek musí určitá živnost splňovat, je uvedeno v přílohách živnostenského zákona. Podmínky získání živnosti
všeobecné
svéprávnost
bezúhonnost
zvláštní
vzdělání
praxe
jiné 17
Živnostenské oprávnění prokazuje, které činnosti je podnikatel oprávněn vykonávat. Dokladem je výpis z živnostenského rejstříku. Podnikatelé, kteří začínali podnikat v dřívějších letech, prokazovali své oprávnění živnostenským listem nebo koncesní listinou. Tyto dokumenty se však již řadu let nevydávají. Založení živnosti probíhá nejčastěji na obecním úřadu místa bydliště podnikatele (na živnostenském odboru či úřadu). Budoucí podnikatel vyplní jednotný registrační formulář a úřad si ověří splnění všeobecných podmínek. Pokud musí podnikatel splnit i zvláštní podmínky, předloží doklady o vzdělání a doklady o praxi. Poté uhradí správní poplatek. Po obdržení oprávnění (tj. po zápisu v živnostenském rejstříku) se musí registrovat k placení daní, sociálního a zdravotního pojištění. Přihlášku může podat na příslušném tiskopise, který je k dispozici na centrálním registračním místě na živnostenském úřadu. Přihlásit se může také osobně u příslušných institucí. žádost o živnostenské oprávnění FO
zápis do živnostenského rejstříku
registrace k daním, k soc. a zdrav. pojištění
V případě, že podnikatel žádá o oprávnění pro právnickou osobu, musí při zakládání živnosti předložit ještě notářský zápis, který osvědčuje založení právnické osoby. Současně se obvykle zakládá bankovní účet pro podnikání. Právnickým osobám se zřizuje datová schránka pro komunikaci se státní správou. Fyzické osoby si ji mohou zřídit dobrovolně. Užitečné je zřídit si i elektronický podpis.
Druhy živností a) živnosti ohlašovací – živnostenské oprávnění se uděluje automaticky, prokážeme-li splnění všeobecných, případně zvláštních podmínek (viz dále). Podnikat můžeme již ode dne ohlášení živnosti; b) živnosti koncesované – koncese je povolení státu pro vykonávání určité činnosti. Pro získání koncesované živnosti jsou přísnější podmínky, může být vyžadováno prokázání další způsobilosti (např. spolehlivosti) nebo vyjádření dalšího státního orgánu (např. ministerstva). Koncese může být schválena pro určité území nebo na určitou dobu; může se jich vydávat omezený počet. Podnikání lze zahájit dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Koncesovanou živností je např. soukromý detektiv, provozování směnárny, střelnice či taxislužba.
P
K získání živnostenského oprávnění pro úklidové služby postačí plná svéprávnost a bezúhonnost. K získání koncese pro služby soukromých detektivů je kromě toho nutné příslušné vzdělání a prokázat spolehlivost a bezúhonnost všech osob, které činnost vykonávají.
18
Ohlašovacích živností je více Živnosti ohlašovací
volná
řemeslné
koncesované
vázané
Všechny ohlašovací živnosti vyžadují splnění všeobecných podmínek. Některé z nich vyžadují i splnění některých zvláštních podmínek. Ohlašovací živnosti jsou: 1. řemeslné živnosti – např. zednictví, kamnářství. Vyžaduje se vzdělání doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání, a to v příslušném oboru. V tom případě se nevyžaduje praxe. Vzdělávání lze nahradit minimálně šestiletou praxí v oboru. V případě, že jsme vzdělání absolvovali jen v oboru příbuzném oboru podnikání, vyžaduje se roční praxe v oboru (neplatí pro vysokoškolské vzdělání); 2. vázané živnosti – např. výroba a prodej jedů a žíravin, autoškola. Vyžaduje se příslušné vzdělání doložené výučním listem nebo dokladem o ukončení středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělání. Kromě toho je většinou vyžadována určitá délka praxe v oboru; 3. volná živnost – např. velkoobchod a maloobchod. Nevyžaduje se prokázání odborné způsobilosti (ani vzdělání, ani praxe), pro zápis do živnostenského rejstříku postačuje splnění všeobecných podmínek. Vázanou živností je činnost účetních poradců. Je k ní třeba vysokoškolské vzdělání
P a 3 roky praxe nebo střední vzdělání s maturitou a 5 let praxe v oboru.
Na rozdíl od řemeslných a vázaných živností nám pro volnou živnost postačí jediné živnostenské oprávnění. Tím získáme právo podnikat zhruba v 80 oborech, a pokud chceme podnikat ve více než v jednom, postačí tyto obory živnostenskému úřadu oznámit.
19
P
Chceme-li provozovat hodinářství a zlatnictví, jde o dvě řemeslné živnosti a budeme potřebovat dvě živnostenská oprávnění. Musíme mít proto potřebné vzdělání pro oba obory. Chceme-li prodávat nové mobilní telefony, provozovat bazar telefonů a zároveň si otevřít i půjčovnu, jde o volnou živnost. V rámci této živnosti jsou zahrnuty tyto tři obory podnikání. Postačí nám jedna žádost, jeden kolek za 1 000 Kč a oznámení, že budeme provozovat tři obory podnikání. Kromě živnostníků existují ještě osoby provozující výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů – právníci, znalci, lékaři. Tyto osoby se nezapisují do živnostenského rejstříku. Živnostenské oprávnění nepotřebujeme ani pro tzv. nezávislá povolání. Patří mezi ně například lékaři, právníci, daňoví poradci, spisovatelé, herci, tlumočníci, architekti nebo zemědělci. Tyto činnosti se nepovažují ani za zaměstnání, ani za podnikání.
2.2.3 Obchodní společnosti Chceme-li podnikat ve více osobách, je třeba založit korporaci. Korporace je právnická osoba, kterou založilo několik osob (fyzických i právnických), aby společně prováděly určitou činnost, např. podnikání. Korporaci může v některých případech založit i jediná osoba. Korporací je O2 i malé nakladatelství o dvou osobách i bytové družstvo. Pro podnikání jsou významné obchodní korporace, mezi něž patří obchodní společnost a družstvo. Toto podnikání upravuje zákon o obchodních korporacích. Dalším typem korporace je spolek (viz kap. 2.3).
Korporace obchodní korporace obchodní společnost
spolek družstvo
Obchodní společnost si můžeme představit jako právnickou osobu, která si dala za cíl podnikat. Zakládají ji jak fyzické, tak právnické osoby – společníci. Mohou být zakládány i společně se zahraničními osobami a s jejich kapitálem. Družstvo je společenství osob založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo za účelem podnikání. Členové vkládají majetek nebo peníze, minimální vklad není předepsán. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, družstvo řídí představenstvo (je statutárním orgánem – viz dále).
P
Činnost družstva poznáme často z názvu – Severočeské bytové družstvo Krušnohor, Družstevní vinné sklepy Hodonín, Zemědělské družstvo Start, První stavební družstevní záložna atd.
20