Petr Klínský, Otto Münch, Lenka Barborová, Radek Maxa
pro ekonomicky zaměřené obory středních škol
ŘÍDÍME STÁT I FIRMU
Eduko nakladatelství, s. r. o., Praha 2025
PŘEDMLUVA KE 4. DÍLU TIRÁŽ KE 4. DÍLU
Zpracovali: Ing. Petr Klínský, Ing. Otto Münch, Ing. Mgr. Lenka Barborová, Ing Radek Maxa , Ph.D.
Ilustroval: Zdeněk Hofman
Odpovědný redaktor: Ing. Jan Šolta, CSc.
Lektorovali: Ing. Jitka Foltová
a Ing. Radek Maxa, Ph.D.
Schválilo MŠMT č. j. MSMT-5247/2019-9 dne
1. července 2019 k zařazení do seznamu učebnic pro střední vzdělávání pro obsahový okruh
Ekonomika s dobou platnosti 6 let.
Vydalo roku 2025 Eduko nakladatelství, s. r. o.,
Horkého 2209/4, 143 00 Praha 4 www.eduko.cz eduko@eduko.cz
Vyrobila Tiskárna Daniel s. r. o., Bellova 124, 109 00 Praha 10
Počet stran 132
Osmé, aktualizované vydání
Obchodní číslo 11425
© Petr Klínský za kolektiv, 2025
© Eduko nakladatelství, s. r. o., 2025
ISBN 978-80-88473-51-0
Touto knihou uzavíráme řadu učebnic ekonomiky. Je završením celého výkladu a celý smysl vystihuje název tohoto dílu Řídíme stát i firmu.
V kapitole 13 Management jsme aktualizovali výklad nebo příklady na str. 9, 15, 17, 20, 22, 23, 25, 26, 36, 37, 38, 39 a úlohu 41/3.
V kapitole 14 Národní a světové hospodářství jsme aktualizovali výklad nebo příklady na str. 42, 43, 50, 51, 59, 60 a 61. Aktualizovali jsme také úlohy na str. 48, 55 a přečíslovali úlohy na str. 56–57.
V kapitole 15 Úloha státu v ekonomice jsme aktualizovali výklad nebo příklady na str. 69, 70, 71, 72, 74, 76, 101, 110, 111, 112, 113, 115, 126, 127 a 128.
Aktualizovali jsme úlohy na str. 80/2, 3, 4, 81/7, 83/13, 84, 86/21, 86/22, 97/7, 105/5, 107, 118/5, 120/12, 130/7 a 131/8.
Letos jsme se věnovali i případovým studiím. Tyto úlohy jsou označeny symbolem . Některé studie jsou z předchozích vydání, další jsou nové.
U aktualizace úloh jsme reagovali na to, že by mohly být řešeny i s využitím umělé inteligence. Při jejím použití budeme vždy respektovat tyto zásady: a) naformulujeme dotaz (prompt) tak, aby bylo vidět, že se v tématu orientujete. Dejte najevo, co víte a co si přejete doplnit; b)uvedeme, který typ umělé inteligence jsme použili a jak zněla otázka, kterou jsme položili, c) zhodnotíme správnost odpovědí umělé inteligence, d) k odpovědím přidáme něco vlastního – výběr nejlepšího řešení, rozvinutí navržené odpovědi, praktické využití atd.
Autoři
OBSAH 4. DÍLU
MANAGEMENT3
ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE
Východiska hospodářské politiky státu
Hospodářské funkce státu ve smíšené ekonomice
15.4 Provádění hospodářské politiky
Sociální politika
13 MANAGEMENT
13.1 CHARAKTERISTIKA MANAGEMENTU
Podstatou managementu je vše potřebné obstarat a následně zařídit, aby firma správně fungovala.
Management jako soubor činností
Management můžeme považovat za soubor činností. Jsou to činnosti, které je třeba vedoucími pracovníky (manažery) vykonávat tak, aby byl zabezpečen chod organizace. Je potřeba naplánovat cíle, vytvořit podmínky pro jejich splnění a v případě problémů navrhnout vhodná řešení.
Management jako skupina řídících pracovníků
Pojem management se však také používá k označení skupiny řídících pracovníků. Jejich hlavním úkolem je zařídit, aby práce byla včas a úspěšně dokončena.
Manažery dělíme do 3 úrovní. Vrcholový management (top management) – do této skupiny řadíme nejvýše postavené řídící pracovníky, např. ředitele či prezidenty společností.
Jejich posláním je koncepční a dlouhodobé řízení. Přeneseně řečeno uvažují nad tím, co bude firma dělat za 5 let. Neřeší, kdo dnes má dovolenou, ale jestli firma přežije příští krizi.
Reprezentují organizaci, koordinují všechna oddělení a vytvářejí strategická rozhodnutí.
Na nich v rozhodující míře závisí úspěch organizace. Představitelé středního managementu (middle management) mají za úkol koordinovat činnost uvnitř svých útvarů a připravovat podklady pro vrcholový management, kterému jsou podřízeni. Příkladem může být vedoucí personálního oddělení nebo zástupce ředitele ve škole. Úkolem nižšího managementu (lower management) je každodenní řešení aktuálně vznikajících problémů, tedy krátkodobé operativní řízení. Dále jeho představitelé připravují podklady pro střední management, kterému jsou podřízeni. Jako příklad nižšího managementu můžeme uvést mistry ve výrobě nebo ve škole předsedy předmětových komisí.
Tři pohledy na management
Management
vědní disciplína soubor činností skupina řídících pracovníků
Management jako vědní disciplína V poslední řadě je třeba zmínit, že z managementu se vyvinula populární vědní disciplína, která se vyučuje i na uznávaných vysokých školách. Ze zavedených a prověřených postupů úspěšných manažerů jsou vytvářeny nové teorie a metody, které jsou studijním materiálem pro nové posluchače i vedoucí pracovníky v reálném pracovním procesu.
Management – 1. Soubor činností vykonávaných vedoucími pracovníky k zajištění chodu organizace.
2.Skupina řídících pracovníků.
3.Vědní disciplína, jak řídit firmu.
Je management věda, nebo umění?
Se kterým názorem souhlasíš?
Management je stejně tak věda jako umění. Za vědu ho můžeme považovat proto, že přináší řadu ucelených teorií a systematických poznatků.
Spolupracuje s jinými vědními obory, jako je například psychologie nebo sociologie. Je však potřeba přiznat, že k úspěšnému vedení lidí je potřeba také určité umění. Za vědu můžeme považovat získané znalosti a dovednosti a za umění uplatnění těchto vědomostí v praxi.
Existují ale i dva extrémní názory. Na jedné straně názor, že manažerem se člověk buď narodí, anebo nemá šanci se jím stát (management je pouze umění). Na straně druhé, že znalosti získané poctivým studiem stačí k tomu, aby se člověk stal dobrým manažerem (management je pouze věda).
Cvičení
01 Rozhodněte a vyznačte křížkem, kterou činnost vykonává top manager, střední management a nižší management.
Činnost
a)rozhodnutí o spojení firmy se zahraničním partnerem
b)získání pěti nových zákazníků
c)rozhodnutí o nákupu nové kopírky
d)přidělení odměn
e)vyhlášení mimořádného volna
Top managementStřední managementNižší management
13.2 MANAŽER
Manažer je člověk, jehož rolí je působit na jiné lidi. Přitom vykonává různé funkce – plánuje úkoly, organizuje, vede, motivuje a kontroluje své podřízené. Jako vedoucí pracovník musí být sebevědomý a věřit svým rozhodnutím.
13.2.1 DOVEDNOSTI A VLASTNOSTI MANAŽERA
Každý člověk je individualita a nedá se tedy definovat, jak přesně by měl úspěšný manažer vypadat. Měl by však v různé míře disponovat následujícími dovednostmi a vlastnostmi. Tvrdými dovednostmi (hard skills) označujeme formální vzdělání, které manažer získává během studia i pracovního života. Jedná se například o jeho technickou odbornost, znalost daní, práva nebo jazykové kompetence. Potřeba a množství těchto vědomostí se odvíjí také podle postavení v manažerské hierarchii. Jiné odborné znalosti potřebuje ředitel společnosti a jiné mistr na výrobní lince, který je bezprostředně zodpovědný za její provoz.
Měkkými dovednostmi (soft skills) označujeme chování manažera, tedy jeho interpersonální dovednosti. Do této skupiny patří například: umění komunikace, řešení konfliktů, schopnost vyjednávání, ovlivňování lidí nebo manažerské techniky (vedení porad, vytýkací pohovor atd.).
A jaké má mít manažer vlastnosti? Manažer by měl být pro svůj tým autoritou a vzorem.
Mezi jeho další vlastnosti by měly bezpochyby patřit odolnost vůči stresu, pracovitost, kvalitní morální vlastnosti, v neposlední řadě schopnost zorganizovat si svůj čas a odvaha delegovat pravomoci na své spolupracovníky.
Tvrdé dovednosti – vzdělání získané během studia a pracovního života.
Měkké dovednosti – dovednosti jednat s lidmi.
13.2.2 TŘI POHLEDY NA ROLE VEDENÍ – MAJITEL, MANAŽER, LÍDR
Manažer a majitel nemusí být jedna a tatáž osoba. U malých organizací tomu tak většinou je. Majitel je zároveň ředitelem, tedy členem nejvyššího managementu,
PREZENTAČNÍAKOMUNIKAČNÍDOVEDNOSTI KOGNITIVNÍFLEXIBILITA
NAORIENTACE SLUŽBU
ROZHODOVÁNÍ
ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
10 dovedností v roce 2023
SPOLUPRÁCE VTÝMU
VEDENÍLIDÍ
EMOČNÍ INTELIGENCE
Tomáš Baťa (1876–1932) –
úspěšný podnikatel, který byl zároveň majitel, manažer i lídr. Svou odvahu a prozíravost výrazně ukázal při útlumu hospodářství po 1. světové válce. Odvážným rozhodnutím v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu. Levnými výrobky pak donutil ke krachu ty konkurenty, kteří ještě přežívali, a rázem tak ovládl trh. Tak mohl odstartovat k nevídanému rozvoji. Roku 1923 se stal také starostou Zlína. Během jeho života vyrůstal na okraji Zlína rozsáhlý tovární areál s desítkami moderních budov. Postupně vybudoval ve městě obchodní dům, hotel, kino, nemocnici, školy, vědecký ústav, filmové ateliéry a mnoho nových bytů.
a sám se podílí na řízení. Ve velkých korporacích však pracuje mnoho manažerů, pro které je tato role pouze jejich profesí. Není výjimkou, že na pozici ředitele je zaměstnán placený manažer, nikoli majitel. Pokud tito manažeři nejsou ve své práci úspěšní, mohou sice ztratit své místo, ale podnikatelské riziko, tedy jestli firma zkrachuje nebo bude úspěšná, nese výhradně majitel korporace. Je tedy obvyklé, že se majitelé snaží svůj top management připoutat k firmě tak, aby byl více závislý na dlouhodobé prosperitě firmy. Jako příklad můžeme uvést vlastnictví akcií firmy, rozložení výplaty bonusů do více let anebo nastavení právního prostředí tak, aby bylo možné manažery postihnout za poškození firmy.
Majitel i manažer jsou formální role. Existují úřední dokumenty, kde můžeme najít jméno majitele i všech manažerů společnosti. Jinak je tomu u neformální role, kterou označujeme jako lídr. Lídr je člověk, jehož schopnost ovlivňovat lidi kolem sebe nespočívá v jeho formálním postavení, ale je dána jeho osobností. Svým přístupem a charismatem dokáže své spolupracovníky přimět k určité činnosti, i když není jejich formálním nadřízeným a spolupracovníkům nehrozí žádný postih, když nebudou jeho příklad následovat.
Správný manažer by měl mít tyto přirozené autority podchycené a měl by s nimi umět pracovat. Negativní postoj těchto lídrů k vedoucím pracovníkům nebo k zadanému úkolu se může projevit i na napjaté atmosféře v celém oddělení.
V minulosti se nejvíce prosazovaly firmy, kde byl, alespoň v počátcích rozvoje firmy, majitel nejvyšším manažerem i lídrem v jedné osobě.
Jako příklady můžeme uvést jména jako Henry Ford, Tomáš Baťa, Steve Jobs či Elon Musk.
Ve společnosti Walt Disney World nejméně jednou během své kariéry stráví každý manažer jeden den tím, že chodí zábavním parkem v kostýmu Micky Mouse, Minnie, Goofyho nebo jiné postavičky. Všichni manažeři tráví v každém roce jeden týden tím, že pracují v první linii – kontrolují u vchodu vstupenky, prodávají popcorn, berou zákazníky na projížďky.
Paretovo pravidlo
Podle Paretova pravidla nebo též pravidla 80/20 pramení 80 % důsledků z 20 % příčin. Jeho autor, italský ekonom Vilfredo Pareto, ho vyvinul na základě zjištění, že v jeho zahradě z 20 % lusků získá 80 % hrachu. Příklady principu 80/20 můžeme vidět všude kolem sebe. Je-li zadána nějaká týmová práce, často 20 % členů týmu udělá 80 % práce. Firmy vědí, že 20 % jejich klientů přinese 80 % tržeb, 80 % času strávíme s 20 % kontaktů.
Mladý muž vyhrál konkurz a nastoupil jako ředitel velké firmy. Předchůdce mu předal tři obálky a říká: „Až nebudete vědět kudy kam, tak otevřete jednu obálku a udělejte to, co je napsáno uvnitř. Novému řediteli se nová práce líbila, vše šlo dobře, ale po 6 měsících začal klesat prodej a nic nepomáhalo. A tak po 14 dnech otevřel první obálku a četl: „Obviňte svého předchůdce!" A tak učinil. Burza zareagovala, po webu se šířily pozitivní recenze a obchody se zase rozjely.
Po roce opět přišla krize a personální problémy. Ředitel vydržel týden, poté otevřel druhou obálku, a v ní stálo: „Reorganizujte!" I stalo se a firma se opět dala dohromady. Po roce a půl přišla další krize. Ředitel otevřel rovnou třetí obálku a tam stálo: „Připravte tři obálky…"
Autoritu chápeme jako soubor předpokladů prosadit své názory, potřeby a zájmy a ovlivnit v tomto směru vědomí a chování druhých lidí. Autorita je formální (vymezena zpravidla rolí, kterou zastává pracovník ve firmě) a neformální (jakou je úcta, obliba, zaujetí, jakási aura, která vyzařuje z daného člověka – pracovníka). Autorita může mít 4 složky.
Strukturální autorita je postavena na pozici člověka ve společenské struktuře, v hierarchii společnosti, instituce, firmy aj. Vychází z dosaženého sociálního postavení, využívá práv a povinností, které k dané pozici příslušejí.
Sapientální autorita se opírá o znalosti a dovednosti jedince, je to jakési „know-how“, které člověk uplatňuje a tím získává u druhých tento typ autority.
Charismatická autorita je „kouzlem osobnosti“, které prostřednictvím převážně emocí ovlivňuje myšlení a jednání druhých lidí. Pomocí charismatu prosazujeme svoje hodnoty a cíle.
Morální autorita se opírá především o mravní principy a etické hodnoty a míru jejich dodržování daným jedincem. Zahrnuje pevný a někdy i velmi odvážný postoj nositele.
13.2.4 SEBEŘÍZENÍ MANAŽERA
Manažer každým dnem plánuje, organizuje, kontroluje, vede, motivuje, hodnotí apod. druhé. Ovšem, aby byl v naplnění svých manažerských funkcí úspěšný, musí být schopen efektivně řídit sám sebe. Tedy optimálně plánovat a organizovat svůj čas a činnosti, hospodařit s časem, účinně komunikovat s týmem, který řídí, uplatnit v něm svou autoritu, jak umí v něm vyjednávat ve svůj prospěch i prospěch týmu apod. A klíčem k dlouhodobému manažerskému úspěchu je celoživotní sebezdokonalování – seberozvoj, schopnost sebereflexe a odhalení vlastních slabin a jejich následná eliminace.
Sebeřízení aneb selfmanagement manažera je klíčovým předpokladem úspěšného výkonu manažerských funkcí, a tak následného naplnění manažerské role. Schopnost a dovednost řídit, poznat, hodnotit, rozvíjet sám sebe je předpokladem pro naplnění očekávání manažera i jeho týmu, který řídí.
Křivka rušení: Čas je pro nás všechny velice drahým faktorem. A celá řada faktorů nás v jeho efektivním využívání ruší. Úplně odstranit rušení se v reálném životě manažerovi jen těžko podaří. Můžeme však s rušením již počítat předem.
Existuje tzv. křivka rušení, tj. že v určitém období dne je pravděpodobnost rušení velká, naopak jindy ve dne je výrazně menší. Obvykle největší rušení bývá po osmé hodině ráno a vrcholí mezi 10–11 h. V době poledne klesá, odpoledne dosahuje maxima kolem 15 h, ale toto maximum bývá menší než dopolední maximum.
Každý z nás má svůj přirozený biorytmus.
Většina lidí má svůj biorytmus nastaven tak, že výkonnost dosahuje vrcholu dopoledne, odpoledne se objevuje mezi 15–17 h, ale nebývá již tak vysoká jako dopoledne. Při plánování svého času tudíž bere manažer v úvahu křivku rušení a svůj přirozený biorytmus. Tím je možné dosáhnout podstatného zvýšení výkonnosti. 13.2.3
Klíčovými prvky sebeřízení jsou: plánování času včetně určování priorit a stanovování cílů, rozhodování, účinné vyjednávání, zvládání stresu, sebepoznání a sebehodnocení a následné sebevzdělávání.
01 Pan Zíka je majitelem prodejny elektroniky a má 25 zaměstnanců v odděleních nákup, servis, prodej a správa. Postupuje tak, že každému zaměstnanci uloží úkoly a udělí pokyny k provedení a výsledky pravidelně kontroluje. Na základě těchto údajů uveďte:
a) proč je pan Zíka neustále přepracován a stěžuje si na to, že svým zaměstnancům nemůže důvěřovat
b) co se pravděpodobně stane, pokud pan Zíka na 2 týdny onemocní
c) zda způsob řízení pana Zíky by byl překážkou pro to, aby byla otevřena další pobočka v jiném městě
02 Uveďte tvrdé dovednosti, které získáte ve škole za dobu studia.
03 Paretovo pravidlo 80/20 můžeme využít i při hospodaření s časem. Zkuste zhodnotit, jak nakládáte s časem. Platí pro vás, že ve 20 % času se naučíte 80 % toho, co potřebujete, a zbytek času věnujete na činnosti, které s učením nesouvisí a rozptylují vás?
13.3 MANAŽERSKÉ FUNKCE
Tuto část začneme příkladem, který by vám mohl být blízký. Pro opakovanou nespokojenost studentů s maturitním plesem se vedení školy rozhodlo, že organizací příštího plesu pověří žáky maturitních tříd. Představte si, že jste byli svými spolužáky vybráni do organizačního týmu. Otázky, problémy a překážky se na vás hrnou ze všech stran. Čas se krátí a chcete vedení školy dokázat, že to zvládnete. Jak budou přípravy pravděpodobně probíhat? Nejdříve je potřeba vymyslet, co vše je třeba zajistit a dokdy jednotlivé úkoly musí být splněny. Jako příklad můžeme uvést rezervaci sálu nebo tisk lístků. První složkou řízení je tedy plánování.
Dále je potřeba stanovit, kdo bude hlavním šéfem týmu, kdo bude jednat s vedením a kdo bude zodpovědný za plnění jednotlivých kroků. Druhou složkou řízení je organizování.
Je potřeba také určit, jak často se budete scházet, jestli jednotliví členové chtějí pracovat spíše samostatně, nebo si budete vzájemně pomáhat a spolupracovat. Třetí složkou řízení je vedení a motivování lidí.
Během celého procesu přípravy by měl někdo dohlížet na plnění termínů jednotlivých úkolů. Čtvrtou složkou řízení je kontrola.
V průběhu přípravy se určitě vyskytne mnoho problémů, které bude potřeba neodkladně
řešit. Poslední složkou řízení je tedy rozhodování. K rozhodování dochází během všech
již zmíněných složek řízení.
13.3.1 PLÁNOVÁNÍ
Dobře řízené fírmy vycházejí ze svého poslání, které vyjadřuje filozofii a směr, kterým se má firma ubírat. Poslání firmy se skládá z vize, mise a řešení.
Vize je představa budoucnosti, kam se chce dostat firma nebo kam se podaří posunout společnosti. Je to výzva, která motivuje vedení, zaměstnance, ale i zákazníky.
Mise je pak způsob, jak firma chce vizi naplnit.
Toto vše pak obsahují plány, tedy vytyčení cílů, stanovení
cest a prostředků k jejich dosažení a termínů plnění.
Manažerské funkce (složky řízení)
plánování
organizování
vedení a motivování zaměstnanců kontrola n á p r a v a
Český rozhlas: Naším posláním je sloužit veřejnosti, poskytovat kvalitní informace, vzdělávání, kulturu i zábavu a přispívat k ochraně a rozvoji základních hodnot demokratické společnosti.
Současná vize společnosti Tesla je vytvořit svět poháněný solární energií, provozovaný na bateriích a dopravovaný elektrickými vozidly, což přispívá k dekarbonizaci a udržitelnosti.
rozhodování
Strategické plány jsou plány dlouhodobé. Zobrazují vize a představy do budoucnosti. Délka strategického plánování se liší v jednotlivých odvětvích. Jinak je tomu například v energetickém průmyslu a jinak v oblasti IT, kde dochází k častým inovacím a změnám. Strategickým plánováním se nejčastěji zabývá vrcholový management a řeší v něm základní směřování firmy.
Příkladem strategického plánování může být plán automobilky Volkswagen, že do roku 2030 bude 80 % jeho vozů prodaných v Evropě elektrických.
Ze strategických plánů vycházejí plány taktické . Tyto plány sestavuje nejčastěji střední management a jejich trvání je obvykle 1 rok. Sestavují se na úrovni celé firmy a dále se rozepisují na jednotlivé útvary.
Příkladem taktického plánování by mohl být plán zmíněné automobilky vyrobit v následujícím roce 50 000 kusů čistě elektrických automobilů.
Tento počet by vycházel z předešlého strategického (dlouhodobého) plánu.
Operativní plány jsou kratší než 1 rok – čtvrtletní, měsíční, týdenní i jednodenní. Jsou to konkrétní úkoly pro jednotlivé útvary, popřípadě zaměstnance. Vycházejí sice z taktických plánů, ale často musí reagovat na nové podněty ve firmě. Většinou jsou tyto plány vytvářeny nižším managementem.
Příkladem operativního plánování by mohl být plán této automobilky na příští měsíc. Řešilo by se v něm například, kolik se musí vyrobit elektrických aut, když se v minulém měsíci vyrobilo, kvůli nečekané odstávce linky, o 20 aut méně, než bylo naplánováno.
Plány strategické top management taktické střední management operativní nižší management
Strategický plán města Ostrava má 7 cílů:
– kultivovat životní prostředí pro život všech generací
– být centrem prvotřídního vzdělávání
– oživit historické centrum města
– posílit její úlohu jako metropole regionu
– přiblížit město přírodě
– zlepšit podmínky pro podnikání
– podporovat komunitní život, zapojit občany do života města
Technika SMART
Aby se podle plánů dalo úspěšně pracovat, je potřeba dodržovat určité zásady. Touto problematikou se zabývá například technika
SMART, která je založená na myšlence, že každý cíl musí být SMART:
S – specific (dobře specifikovaný obsah, množství, kvalita a termín)
M – measurable (měřitelný)
A – agreed (podřízení s ním souhlasí)
R – realistic (cíl by měl být dosažitelný)
T – trackable (sledovatelný)
Cvičení
01 Určete, o jakou funkci (složku) řízení jde, pokud ředitel:
a) určil, že v příštím roce bude otevřena nová pobočka v Karviné
b) zpracovává kritéria pro stanovení výše pololetních odměn zaměstnanců pobočky
c) ověřuje, zda práce na otevření nové pobočky pokračují stanoveným tempem
d) vybírá dodavatele kompletního vybavení nové pobočky
e) stanovuje výši prodeje, kterou by měla zmíněná pobočka v Karviné dosáhnout
02 Jste majitelem tiskárny. Rozhodněte, které z následujících plánů jsou strategické, taktické a operativní.
Položka
a) zvážení založení pobočky v sousedním městě
b) získání nového zaměstnance za kolegyni, která dala nečekaně výpověď
c) výroba a distribuce kalendářů na příští rok
d) stanovení cen zmíněných kalendářů
e) zvýšení tržního podílu firmy z 5 % na 10 %
Strategický Taktický Operativní
03 Následující úlohu řešte buď samostatně (ve dvojici), nebo s pomocí umělé inteligence. Pokud ji použijete, pracujte podle zásad uvedených v úvodu učebnice na str. 2. Máme tyto údaje o vývoji prodeje Microsoft Office:
Na základě uvedených údajů sestavte operativní plán prodeje na 3. čtvrtletí v těchto krocích:
a) zjistěte průměrný prodej za 1. a 2. čtvrtletí v obou městech
b) stanovte předpokládaný prodej ve 3. čtvrtletí ve Valašském Meziříčí, jestliže očekáváme, že prodej vzroste o 10 % oproti 2. čtvrtletí
c) v Olomouci jsme zjistili, že pokles prodeje byl způsoben rekonstrukcí staré prodejny, která byla již v červnu ukončena; předpokládáme
tedy návrat prodeje na původní hodnoty z 1. čtvrtletí a současně nárůst o 15 %, stanovte plánovaný prodej v Olomouci ve 3. čtvrtletí
d) rozdělte tyto čtvrtletní prodeje v obou městech rovnoměrně na červenec, srpen a září
e) uveďte, které práce z předchozích bodů se týkaly taktického a které operativního plánování
04 Škola plánuje maturitní ples. Je třeba natisknout lístky, tisk jednoho stojí 5 Kč. Pronájem sálu na celý večer stojí 98 000 Kč, moderátor 5 500 Kč, kapela včetně služeb osvětlovače a zvukaře 27 000 Kč, další výdaje (předtančení, stužkování, ostraha atd.)
14 000 Kč. Očekáváme prodej 480 lístků k sezení po 300 Kč a 270 lístků k stání po 250 Kč. Vypočtěte do tabulky plánovanou výši nákladů, tržeb a zisku. Opět můžete využít umělou inteligenci při dodržení zásad z úvodu na str. 2.
Položka
a) náklady na tisk vstupenek
b) náklady na ples
c) tržby z prodeje vstupenek
d) plánovaný zisk
Výpočet
Částka