Petr Klínský, Otto Münch, Yvetta Frydryšková, Jarmila Čechová
pro ekonomicky zaměřené obory středních škol PODNIKÁNÍ, MAJETEK A ZAMĚSTNANCI
1
2026
Eduko nakladatelství, s. r. o., Praha 2026
OBSAH 1. DÍLU 1
PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY 1 .1 1.2 1.3 1.4 1.5
Potřeby a jejich uspokojování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Výrobní faktory a vzácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Koloběh ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 Tržní mechanismus. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7 Úloha zisku v tržním systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2 PODNIKÁNÍ JAKO ZÁKLAD TRŽNÍ EKONOMIKY 2.1 2.2 2.3 2.4
4
23
Podnikatelský záměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Podnikání a jeho právní formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Neziskové subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Zrušení a zánik obchodní korporace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
3 OBĚŽNÝ MAJETEK
50
Oběžný majetek / První část – Charakteristika 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
Rozlišení oběžného majetku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Plánování materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Jak stanovit optimální zásobu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Jak pořídit materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Jak se materiál eviduje a skladuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Oběžný majetek / Druhá část – Výpočty 3.6 Stanovení spotřeby materiálu a nákupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.7 Pokročilé metody řízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 3.8 Rychlost obratu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
www.eduko.cz
4 DLOUHODOBÝ MAJETEK
85
Dlouhodobý majetek / První část – Charakteristika 4 .1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
Rozlišení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Plánování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Jak pořídit dlouhodobý majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Opotřebení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Vyřazení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Jak se dlouhodobý majetek eviduje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
Dlouhodobý majetek / Druhá část – Výpočty 4.7 Kapacita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 4.8 Výběr a hodnocení investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 1 4.9 Několik slov k výběru dodavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .117
5 ZAMĚSTNANCI
120
Zaměstnanci / První část – Charakteristika 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6
Trh práce, poptávka po práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Nabídka práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Výběr uchazečů o zaměstnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Pracovněprávní vztah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Personální práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Ukončení pracovního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 54
Zaměstnanci / Druhá část – Odměňování a výpočty 5.7 5.8 5.9 5.10
Odměňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Hrubá a čistá mzda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Mzdové výpočty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Výpočet odměny v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, právě otevíráte první díl nové řady učebnic ekonomiky. Učebnice sestavujeme tak, aby vycházely z každodenního dění kolem nás. Proto je výkladový text doprovázen řadou příkladů, ukázek a také odkazů na další zdroje. Na konci každé dílčí kapitoly naleznete řadu praktických úloh k procvičení a k pochopení problematiky. U každé úlohy je ponechán volný prostor, abyste si mohli vyznačit nebo zapsat řešení či správné odpovědi. Učebnice obsahuje pět kapitol: Podstata fungování tržní ekonomiky, Podnikání jako základ tržní ekonomiky, Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci. Tři z nich – Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci – jsou rozděleny na dvě části. Vycházíme tak vstříc dvěma nejtypičtějším způsobům výkladu: a) chcete-li nejprve probrat základní poznatky, které si později rozšíříte, můžete v těchto kapitolách v prvním ročníku probrat vždy pouze první část kapitoly a druhé části se věnovat následně v druhém ročníku; b) právě tak je možné probrat všechny celky najednou. Předpokládáme, že v prvním ročníku lze probrat většinu učebnice a zbylou část pak na počátku druhého ročníku. Elektronická verze je rozšířena o další výukové materiály. Rozšiřující text či videa jsou vyznačeny ikonami na kraji levého sloupce stránce. Rozšiřující příklady a ukázky (včetně odkazů na videa) jsou vyznačeny ikonami na kraji pravého sloupce. A konečně jsme připravili i procvičovací testy. Ikony pro spuštění naleznete na konci úloh příslušné kapitoly. Autoři
Naše učebnice pravidelně aktualizujeme. Nejinak tomu bylo letos. Letos jsme provedli také mnoho drobných textových úprav ke zpřesnění pojmů. V 1. kapitole jsme aktualizovali text nebo příklady na str. 6, 10, 12, 17, 18 a úlohy 7/04, 12/01, 16/02. V 2. kapitole text nebo příklady na str. 25, 29, 36, 39 a úlohy 26/02, 34/06. Ve 3. kapitole se aktualizace týkaly textu nebo příkladů na str. 49, 67, 80, 82 a úloh na str. 66–69, 84/02. Ve 4. kapitole jsme aktualizovali text a příklady na str. 97, 113 a 117. V 5. kapitole text a příklady na str. 121, 125, 132, 133, 144, 145, 148, 152, 154, 160, 161, 176, 177, 178, 179, 187, 188 a úlohy na str. 145–6, 159/07, dále na str. 180–182, 185/16, 186/17. Mezi úlohami jsou i případové studie. Ty jsou označeny tímto symbolem .
1
PODSTATA FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY
1.1
POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ
1.1.1
Co potřeby znamenají
Vše, co si chceme pořídit, koupit, vychází z našich přání, pocitů. Ty, které si člověk uvědomuje a při jejichž nesplnění má pocit nedostatku, nazýváme potřeby. Potřeby – pocity nedostatku, které si člověk uvědomuje a snaží se je odstranit. Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném), můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy.
1.1.2 Čím jsou potřeby uspokojovány Nejprve si představte, že máte pět set korun. Vezměte si kousek papíru a napište si, co byste si za ně mohli koupit. Tyto možnosti navzájem porovnejte. Pak si představte, že máte pět tisíc korun. Takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud bychom chtěli sepsat to, co všichni kolem nás chtějí, vznikl by nekonečně dlouhý seznam. A všechny tyto sukně, boty, tablety, jídlo, kosmetiku musí někdo vyprodukovat, dopravit, prodat atd. Díky našim přáním miliony lidí pracují (vyrábějí, dopravují, prodávají atd.).
Jak mladí zahánějí nudu (rok 2025)? Čtení knih 6,7 %
Jiné 6,6 %
Internet 7,8 % Poslech hudby 11,1 %
Sociální sítě 16,7 %
Streamovaná videa 17,8 %
Sledování TV 11,1 %
Hraní her 24,4 %
Podstata fungování tržní ekonomiky
4
Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Ty mohou být: – volné – jsou bezprostředně k dispozici – voda, vzduch, lesní plody;
Statky
– ekonomické – jsou výsledkem činnosti člověka a nejsou volně dostupné. Získáme je pouze výměnou za něco jiného, např. musíme vynaložit práci. Některé statky slouží k uspokojení potřeb přímo – statky spotřební (potraviny, oděv). Jiné statky slouží k výrobě nebo poskytování služeb – statky kapitálové (obilí, vařič, látka, nitě, šicí stroj). Existují i veřejné statky, které získáváme jakoby zdarma, jsou poskytovány státem. Stát na ně získává prostředky z daní, a tak ve skutečnosti i tyto statky platíme, ale nepřímo.
Příklad statku spotřebního zelenina a ovoce
Příklad statku kapitálového vybavení kuchyně
Příklad statku veřejného pouliční osvětlení
Podle toho, v jaké podobě se statky vyskytují, můžeme odlišit hmotné statky – věci (chléb, boty, dům, městské osvětlení) nebo nehmotné statky – duchovní výtvory (počítačový program, znalost cizího jazyka). Nositelem nehmotného statku bývá hmotný statek – např. obrázky, videa, programy uložené na flash disku. Činnosti, které uspokojují potřeby, nazýváme služby – opravy, doprava, obchodní činnost, streamování, lékařská péče či ochrana majetku a obrana státu. Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. jsou to opravy obuvi, autoopravny, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. jde o kadeřnictví, kosmetiku a lékařské služby).
dostupnost
použítí
volné
ekonomické
spotřební
kapitálové
veřejné
PŘÍKLAD
Nehmotným statkem aplikace Spofity je její způsob výběru písniček na míru. Není hmatatelný, ale má obrovskou hodnotu. Nehmotným statkem je přístup ke vzdělávacímu kurzu (např. Duolingo). Znalosti z něj nejsou také hmotné, ale zvyšují uplatnitelnost v životě.
Statky – předměty uspokojující potřeby. Spotřební statky – slouží k uspokojování potřeb přímo. Kapitálové statky – slouží k výrobě statků nebo k poskytování služeb. Služby – činnosti uspokojující potřeby. Podstata fungování tržní ekonomiky
5
PŘÍKLAD
1.1.3 Potřeby stále rostou aneb co bylo, už není Příklady uvedené v pravém sloupci naznačují, že: a) každý člověk může mít jiné potřeby. Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány: → podstatou člověka jako jedinečné bytosti. Tyto rozdíly vyplývají z různého věku, vzdělání, fyzického a psychického založení člověka; → okolím a společností – mezi nejvýznamnější vlivy patří vyspělost ekonomiky, úroveň vzdělání v celém státě, životní prostředí, množství volného času; → výší příjmů – jiné potřeby mají lidé s jediným příjmem ze starobního důchodu, jiné potřeby úspěšní podnikatelé a manažeři; b) potřeby se vyvíjejí a rostou: → s věkem – malým dětem stačí několik gumových hraček. Postupem času ale přechází k panenkám, autíčkům, tabletům apod. Pak hledají jiné prostředky k naplnění volného času – kolo, motorku, nakonec auto. Se založením rodiny vznikají nové potřeby – potřeba bytu nebo domu, zařízení do bytu atd.; → s vývojem ekonomiky, technickým pokrokem – jestliže dříve byl znakem dobře vybavené domácnosti jeden stolní počítač, v budoucnu to může být lednice připojená k internetu s automatickým objednáváním mléka a dalších potravin.
Jiné potřeby má dítě a jiné dospělý; někdo upřednostňuje značkové oblečení; někomu stačí voda k uhašení žízně. Jiné potřeby má učitel a jiné lékař, vrcholový sportovec a jiné hráč počítačových her.
PŘÍKLAD
Jiné potřeby má člověk žijící v rovníkové Africe a jiné potřeby člověk žijící na úrovni polárního kruhu. Jiné potřeby bude mít člověk žijící ve státě s vysokou životní úrovní (např. ve Švédsku) a jiné člověk žijící ve státě s nízkou životní úrovní (např. v Etiopii).
Apartmán Royal Dubai Ubytovna Stavbař cena za noc 25 000 USD cena za noc 280 Kč
Chytrá lednička LG
Životní úroveň aneb jak se daří potřeby uspokojovat PŘÍKLAD Každý z nás čas od času posuzuje, jak jsou jeho potřeby uspokojeny – populárně řečeno „jak dobře K měření těchto složek můžeme využít údaje se má“. Tuto míru uspokojování potřeb nazýváme životní úroveň. Abychom mohli životní úroveň o tom, kolik předmětů dlouhodobé spotřesrovnávat, musíme vědět, co do životní úrovně zahrnout. Nejde jen o množství statků a služeb, by připadá na 100 domácností, jak dlouho ale také o to, zda a jak je můžeme využít. Proto do životní úrovně zahrnujeme: musíme pracovat, abychom si koupili určitý a) kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (či spíše výrobek, kolik činí průměrná mzda, apod. nakupuje) a v jaké kvalitě; U veřejných statků a služeb sledujeme např. procento obyvatel pravidelně používajíb) kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno cích hromadnou dopravu, počty lůžek ve státních nemocnicích či průměrnou velikost starobního důchodu. a v jaké kvalitě; Životní podmínky můžeme porovnávat např. podle průměrného množství polétavého prachu c) jaká je úroveň životních podmínek (životní prostředí, množv 1 m3 vzduchu, podle stupně znečištění vodních toků, podle průměrné délky pracovní doby. ství volného času atd.). Podstata fungování tržní ekonomiky
6
Cvičení 01 Na základě znalosti pojmu potřeby rozhodněte, zda v úvodním obrázku na str. 4 má pravdu manžel, nebo manželka.
02 Jirka se ve volném čase věnuje opravě rodinného domku. Jeho kamarád Pavel se připravuje na certifikovanou zkoušku FCE z anglického jazyka, která pro něho znamená pracovní postup v zaměstnání. Jitka organizuje dobrovolnickou akci „Ukliďme potok Rokytka". Uveďte, na jakém stupni uspokojení potřeb Maslowovy pyramidy se tito tři nacházejí nacházejí. Odpovědi zdůvodněte.
03
Rozhodněte, zda uvedené statky A–D jsou kapitálové (KAP) nebo spotřební (SPO). A. bábovka ke svačině
KAP SPO
C. brambory na sadbu
KAP SPO
B. černé uhlí v elektrárně
KAP SPO
D. výrobní linka
KAP SPO
04 Škola pořídila dron s kamerou. Používá ho ve výuce zeměpisu a informatiky, například při mapování okolí školy, natáčení školních akcí nebo při projektové práci. Dron je fyzické zařízení, které škola koupila od specializovaného prodejce. Součástí dronu je také ovládací aplikace v mobilu, která umožňuje plánovat let, sledovat obraz z kamery a ukládat pořízené záběry. Vyberte, jaký druh statku je fyzický dron a jaký ovládací aplikace, a zdůvodněte (může být více správných odpovědí). a) volný b) hmotný c) nehmotný d) ekonomický
7
05
Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy nebo ze školy mohli setkat.
06
Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby a) které vy máte dnes a budete mít za 10 let b) obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky c) mužů a žen
07 Prostudujte si následující tabulku, která udává, kolik procent ze svého příjmu vydávají příslušné domácnosti na určité výdaje, a zhodnoťte údaje podle následujících otázek. (Zdroj Eurostat, 2023.) Zaměstnanci
Osoby samostatně výdělečně činné
Důchodci
potraviny, nealko nápoje
16,5
15,0
22,0
odívání, obuv
4,0
4,0
3,0
bydlení, energie, voda, plyn
18,8
22,0
27,0
doprava a spoje (včetně telekomunikací)
10,5
10,5
8,0
Položka
a) Existují nějaké zásadnější rozdíly ve výdajích u domácností zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných?
b) Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje činí u zaměstnanců nižší procento než u důchodců. Znamená to, že důchodci utratí za potraviny větší částku v korunách než zaměstnanci?
c) Proč je podíl výdajů na bydlení podstatně vyšší u důchodců?
8
1.2
PŘÍKLAD
VÝROBNÍ FAKTORY A VZÁCNOST
1.2.1 Co jsou výrobní faktory Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit. K tomu slouží výrobní faktory (činitele):
Bavlna použitá na tričko pochází původně z přírodního zdroje – bavlníku. Časem se bavlník začal cíleně pěstovat a sklízet a původně přírodní zdroj se změnil na kapitál – bavlníkový keř.
a) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, lesy, voda, vzduch. Půda je rozhodující činitel v zemědělství, nerostné bohatství v hutnictví apod.; b) kapitál – všechny kapitálové statky (hmotné i nehmotné) používané k práci (látka, nůžky, nitě, barva, šicí stroj, návod k obsluze šicího stroje, software pro evidenci kapesníků atd.). Přírodní zdroje se vložením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem; c) práce – vynaložení fyzické a duševní energie člověka na získání statků a služeb. V našem případě jde o práci zedníka, programátora, grafika atd. K vykonávání práce musí mít člověk fyzické schopnosti a také duševní schopnosti (určitou úroveň intelektu, znalostí, dovedností a návyků). V průběhu vykonávání práce se schopnosti člověka zdokonalují. Výrobní faktory (činitelé) práce
přírodní zdroje
kapitál
PŘÍKLAD
Kadeřnice by měla být zručná, musí mít znalosti o tom, jak se správně střihá, musí vědět, jaké použít nůžky, jaká tužidla apod. Zkušený youtuber dokáže získat více sledujících a také natočí za stejný čas více videí než youtuber začínající.
Výrobní faktory – slouží k získání statků a služeb. Zahrnují přírodní zdroje, kapitál a práci. Setkáváme se také s označením finanční kapitál. Finanční kapitál slouží k získání výrobních faktorů – k pořízení hmotného kapitálu, využití přírodních zdrojů a placení práce. Ekonomická teorie tak často používá pojem kapitál v širším smyslu, tedy včetně finančního kapitálu. Podstata fungování tržní ekonomiky
9
PŘÍKLAD
1.2.2 Co je vzácnost Víme už, že potřeby se vyvíjejí a rostou. Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené. Zdroje k jejich uspokojení jsou naopak omezené. Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb.
PŘÍKLAD
I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb. Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit. Představme si, že stát pěstuje pouze pšenici a kukuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kukuřice. Pokud by chtěl zvýšit produkci kukuřice, zaseje ji na 700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 200 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž produkce státu poklesne na 5 400 t. Když různé možnosti, kolik pěstovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností.
O přestávce je u zásuvky jediné volné místo a pět spolužáků má vybitý mobil. Zásuvka sama o sobě není drahá věc, ale v dané chvíli je vzácná, protože je užitečná a omezená.
Aktuálně můžeme v ČR v létě pocítit pojem vzácnost (omezenost) na nedostatku vody. Často se zakazuje zalévání pitnou vodou, mytí aut apod. kukuřice v tunách 2 000 1 500 1 000 500
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
pšenice v tunách
Statky jsou vzácné, pokud jsou současně: → užitečné – uspokojují potřeby; → omezené – nejsou volně dostupné. Za jejich získání jsme ochotni něco vyměnit nebo za ně zaplatit. Vzácnost – charakteristika ekonomických statků, podstatou je užitečnost a omezenost daného statku. Podstata fungování tržní ekonomiky
10
1.2.3 Obětovaná příležitost Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý z nás stále vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si možnost jinou. Příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost. Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, který bychom mohli mít z obětované příležitosti. Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kterými jsou užitky z obětovaných příležitostí.
PŘÍKLAD
Chceme-li pěstovat více kukuřice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšenici. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí. Pokud student střední školy stráví sobotu na brigádě, obětuje tím čas s kamarády či na sportovním turnaji.
PŘÍKLAD
Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici. Náklady studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání.
Náklady obětované příležitosti – hodnota druhé nejlepší příležitosti, které se subjekt vzdá ve prospěch jiné příležitosti. Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos. Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby. I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat. Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit výrobu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos.
1.2.4 Udržitelnost rostoucích potřeb S rostoucí populací samozřejmě rostou nároky na spotřebu přírodních zdrojů, které potřebujeme jak na produkci potravin (půda, voda), tak na výrobu všech výrobků (především nerostné suroviny, kovy). Vývoj došel tak daleko, že vědci definovali tzv. planetární meze, jejichž překročení bude znamenat nezvratné změny na celé planetě.
Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici. Absolvent střední školy jde dále studovat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky budou vyšší než výdělky středoškoláka.
Definovaných devět planetárních mezí (překročené jsou označeny tučně):
→ globální klimatická změna → chemická kontaminace → stratosférická ozonová vrstva → zatížení atmosféry aerosoly → okyselování oceánů → cyklus fosforu a cyklus dusíku → užívání sladké vody → změna ve využívání půdy → ztráta biodiverzity Podstata fungování tržní ekonomiky
11
Globální klimatická změna s sebou přináší negativní dopady v podobě častějších výkyvů počasí a zhoršujících se katastrof (sucho, záplavy, zvedání hladiny moří). Chemická kontaminace poukazuje na zvyšující se množství toxických látek v životním prostředí. Cyklus fosforu a dusíku dokazuje na nadměrné využívání chemických hnojiv v zemědělství. Problém půdy souvisí s její degradací, která znemožňuje produkci potravin, a zároveň s rychlým celosvětovým odlesňováním. ČR v posledních letech čelí zejména erozi půdy, nedostatku sladké vody a poklesu druhové rozmanitosti ptáků. Tyto meze nám říkají, že při uspokojování potřeb je třeba brát v potaz i tzv. udržitelnost, tedy to, zda stále rostoucí spotřeba nezpůsobí nezvratné planetární změny. Jen šetrné chování spotřebitelů i výrobců může negativní trend neudržitelného vývoje zastavit. Například produkce fast fashion oblečení přispívá k okyselování oceánů a znečištění.
Lidstvo každoročně obrazně žije už pět měsíců na ekologický dluh. Ve druhé polovině července spotřebuje všechny přírodní zdroje, které je planeta za rok schopná obnovit. To vyjadřuje symbolický světový den ekologického dluhu, který v roce 2026 připadl na 30. července. Tento den je ovšem v každé zemi jiný. V USA je to již 13. 3., v ČR 11. 4., v Německu 3. 5., v Číně 23. 5. Světově nejlepší je Uruguay – 17. 12.
Cvičení 01 Při výrobě mýdel firma používá nakoupené zpracované suroviny – rostlinné oleje (například olivový, kokosový nebo mandlový) a vonné esenciální oleje (například levandulový, šalvějový nebo pomerančový). Dále firma nakupuje další zpracované přírodní suroviny: sušené květy levandule, bio čokoládu, mletou skořici a další. Původními zdroji těchto surovin byly například olivy, kokosové ořechy, mandle, levandule, pomeranče. Na výrobě se podílí 5 zaměstnanců, 2 zaměstnanci pracují v nákupu a odbytu, 1 zaměstnanec pracuje na pozici řidiče. Firmu vlastní jeden zakladatel, vložil do ní kapitál 140 000 Kč. Výroba je umístěna do pronajatých nebytových prostor. Výrobní a balicí linka je ve vlastnictví firmy. Dodávkový automobil firma pořídila formou nájmu. Z textu: a) vypište všechny výrobní faktory b) rozdělte je na práci, kapitál a přírodní zdroje. Za kapitál považujte i takové prostředky, které firma nevlastní, pronajímá si je. c) u vybraných zpracovaných surovin uveďte, z jakého původního přírodního zdroje vznikly. Například: olivový olej – olivy. 12
02 Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti: Činnost
Přírodní zdroje
Kapitál
Práce
a) upečení rohlíku b) prodej knih c) vzdělávání v základní škole 03 Rozhodněte, zda uvedené situace popisují vzácnost výrobních faktorů. a) Den má 24 hodin. Podnikatel věnuje denně 5 hodin spánku, 16 hodin podnikatelské činnosti, 3 hodiny sebevzdělávání v řízení firmy a na rodinu a koníčky volný čas nemá.
ANO
NE
b) Česká republika poskytne materiální pomoc podle svých možností prostřednictvím rezortů zdravotnictví, vnitra a Správy státních hmotných rezerv, a to pořízením ochranných pomůcek ve výši 4,139 milionů Kč.
ANO
NE
c) V krejčovské dílně jsou 4 šicí stroje a 1 velkokapacitní žehlička. Krejčovství zaměstnává 3 pánské krejčové.
ANO
NE
04 Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neupletou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400. Na základě těchto údajů načrtněte hranici produkčních možností. 05 Soukromý zemědělec se věnuje chovu dobytku a pěstování řepky na 20 ha půdy. Dobytek se pase na 4 ha a na 16 ha se pěstuje řepka. Z důvodu nízkých výkupních cen dobytku uvažuje, že od jara bude osévat o 2 ha více řepky a omezí chov dobytku. Na základě textu vysvětlete obětovanou příležitost.
13
06 www.seznamzpravy.cz: „Celkem 59 % českých studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. 43 % středoškoláků nedostává žádné kapesné a 39 % do 800 Kč měsíčně. Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch studentů, kteří: a) nejdou na brigádu b) jdou na brigádu
07 Stát každoročně rozhoduje, kolik prostředků vynaloží na školství, zdravotnictví atd. Předpokládejme, že se rozhodne více vydat na školství. Co je nákladem obětované příležitosti tohoto rozhodnutí?
08 Odhadněte nebo zjistěte, kolik kilogramů odpadního materiálu s sebou nese výroba průměrného mobilního telefonu (včetně těžby a kompletace)?
14
1.3
KOLOBĚH EKONOMIKY
PŘÍKLAD
Ve společnosti vykonávají různí lidé různou práci, různé podniky různou činnost. Jde o dělbu práce – rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí. Jejím základem je specializace – soustředění se na určité činnosti. Specializovaní pracovníci rozvíjejí více právě ty schopnosti, které jsou pro danou činnost potřebné. Proto také vyprodukují více statků a služeb a výsledek bývá kvalitnější, než kdyby každý z nich vykonával veškeré činnosti. Vzhledem k stupni rozvoje společnosti ani není možné, aby každý člověk vykonával všechny činnosti, které by k zajištění života potřeboval. Výsledky své práce lidé směňují. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které potřebují. V minulosti si lidé vyměňovali samotné statky a služby. Nyní existují peníze, které směnu zprostředkují. Dnes tedy lidé vyprodukované statky a služby vyměňují za peníze a tyto peníze opět za jiné statky a služby. Produkování statků a služeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a firmy. Domácnosti pronajímají výrobní faktory (především práci) firmám, které jim za to platí. Firmy tyto faktory používají k výrobě statků, k poskytování služeb, které pak prodávají domácnostem. Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i domácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby. Stát
statky a služby
Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, dělníci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nástroje k těžbě dřeva jsou dodávány z Finska. Doprava probíhá v České republice, ale nafta pochází z arabské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či odjinud. PŘÍKLAD
Dva studenti si otevřeli stánek s bubble waflemi. Vybavení si pronajali, suroviny koupili za peníze půjčené od kamaráda. Sami stánek neobsluhují – najali spolužáka, který prodává a připravuje wafle. Aby mu mohli platit mzdu a splatit půjčku, musí wafle prodávat. Jejich zákazníky jsou jiné domácnosti – třeba jejich učitelé, kolemjdoucí nebo turisté. Pokud se jim podnikání daří, mohou si pořídit další vybavení a rozšířit podnik. Zákazníci jim dávají peníze, oni z nich platí mzdu zaměstnanci a kupují nové suroviny – tak se točí koloběh ekonomiky.
práce veřejné statky
veřejné statky statky a služby
Firmy
práce
Domácnosti
Se vznikem peněz obíhají mezi firmami, domácnostmi a státem peníze, za které si všichni zúčastnění pořizují statky a služby. Podstata fungování tržní ekonomiky
15
Cvičení 01
Na příkladech ze života vysvětlete dělbu práce.
02
V Česku působí firmy, které propojují podnikání s udržitelností. Nejde jen o ochranu přírody „na papíře“, ale o konkrétní služby, které lidé opravdu používají. Rekola – sdílená kola ve městě Rekola nabízejí sdílená růžová kola, která si uživatel odemkne pomocí mobilní aplikace a QR kódu. Firma službu představuje jako rychlý způsob dopravy na kratší cesty po městě. Sdílená kola mohou lidem pomoci nahradit část jízd autem nebo MHD na krátké vzdálenosti. Knihobot – knihy z druhé ruky Knihobot umožňuje lidem prodávat a nakupovat použité knihy přes internet. Knihy od prodávajících převezme, nabídne je v e-shopu a po prodeji vyplatí prodávajícímu peníze. Díky tomu mohou knihy dál sloužit novým čtenářům místo toho, aby zůstaly nevyužité doma nebo skončily jako odpad. Na základě textu: a) vysvětlete, jak Rekola mohou přispívat ke snížení automobilové dopravy ve městě b) vysvětlete, proč může být prodej knih z druhé ruky šetrnější než nákup stále nových knih c) najděte možné nevýhody nebo limity těchto služeb d) najděte ve svém okolí další firmy nebo projekty, které spojují podnikání i s ochranou životního prostředí
16
1.4
TRŽNÍ MECHANISMUS
1.4.1 Poptávka – stavební kámen tržního mechanismu Statky a služby určené k prodeji nazýváme zboží. Tento pojem budeme tedy používat v následujícím výkladu. Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu.
Cena v Kč
Poptávané množství v kg
Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka.
5
1 000
Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám peníze a mohu je za boty utratit.
10
800
S rostoucí cenou poptávané množství klesá a naopak, protože: → méně spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu; → někteří spotřebitelé nahradí určitý statek statkem jiným: – levnějším, – takovým, který pro ně znamená větší přínos.
15
600
20
400
25
300
30
200
35
150
40
100
V tabulce vidíte, jak se poptávané množství s rostoucí cenou brambor od 5 Kč do 40 Kč postupně snižuje z 1 000 kg na 100 kg.
cena v Kč 40 30 20 10
Cenu a poptávané množství naneseme do grafu. Body, které udávají poptávané množství při dané ceně, spojíme a vznikne křivka poptávky.
1.4.2 Nabídka – druhý stavební kámen tržního mechanismu Činnost firem směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku. Například pečení chleba, výroba mléka a másla vytváří nabídku těchto potravin. Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti: → j estliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti; → podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat si ujít jiné příležitosti; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších;
množství brambor v kg 200
400
600
800
1 000 PŘÍKLAD
Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Mirindu. Zdraží-li Netflix, část uživatelů přejde k Disney nebo začne více sledovat Youtube. Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky, např. student nechce věnovat peníze na drahý víkendový pobyt, a tak pořídí nový skin do hry. Zvolí tak jiný způsob trávení času. PŘÍKLAD
Se zvyšujícím se počtem ekologických zemědělců roste počet výrobců biopotravin. Řada českých výrobců biopotravin rozšiřuje svou nabídku o nové produkty. Zdroj: http://www.priroda.cz/tiskovky. php?detail=786 Podstata fungování tržní ekonomiky
17
→m ůže růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby. Jiná situace naopak vznikne, jestliže cena poklesne a podnikatel přestane dosahovat zisk, omezí určitou produkci či zanechá své činnosti (i když cena stále může přinášet zisk podnikatelům jiným). V tabulce opět vidíte, jak s rostoucí cenou roste také nabízené množství. Při ceně 5 Kč bude nabízeno pouze 50 kg brambor, kdežto při ceně 40 Kč již 650. Body, které udávají nabízené množství při určité ceně, spojíme a vznikne křivka nabídky.
1.4.3 Tržní rovnováha Vznik rovnovážné ceny Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému. Jestliže bude poptávané množství převyšovat nabízené, bude cena stoupat. Jestliže bude poptávané množství menší než nabízené, bude cena klesat. Tak se postupně cena ustálí na určité výši, při které se vyrovnává poptávané a nabízené množství – rovnovážné ceně. Při této ceně bude poptáváno i nabízeno stejné množství – rovnovážné množství. V případě bubble tea se ustálí rovnovážná cena na částce 155 Kč. Při této ceně bude poptáváno i nabízeno rovnovážné množství 400 kelímků bubble tea. Rovnovážná cena – cena, při které se vyrovná nabízené množství a poptávané množství.
Cena v Kč
Nabízené množství v kg
cena v Kč
5
50
40
10
200
15
300
20
400
25
500
30
550
35
600
40
650
30 20 10
200
400
600
800 1 000 množství brambor v kg
cena v Kč 40 30 20 10
200
400
600
800 1 000 množství brambor v kg PŘÍKLAD
Předchozí roky zamávalys cenami, a je to znát. Cena mléka stoupla o 40 %, zdražilo maso, vejce, ceny zemního plynu vzrostly o polovinu, stravovací služby o čtvrtinu. Mezinárodní konflikty (např. zablokování Hormuzského průplavu pro tankery) zvýšily ceny pohonných hmot. A naopak, můžeme být svědky mnoha slevových akcí, např. v souvislosti s konkurenčním zbožím z Číny. Podstata fungování tržní ekonomiky
18
Jak vzniká tržní rovnováha Jestliže nabízené množství je větší než poptávané množství statků a služeb, vzniká přebytečná nabídka. To se postupně projeví tím, že: → vznikají nadměrné zásoby, ať už v obchodech či ve skladech; → poklesnou ceny; →n ěkteří podnikatelé přejdou k produkování jiných statků a služeb, u kterých jsou ceny vyšší; → někteří podnikatelé odejdou z trhu, popř. i zkrachují. Pokles nabízeného množství a současně pokles cen vyvolá zpětně růst poptávaného množství. Jestliže nabízené množství je menší než poptávané množství statků a služeb, vzniká neuspokojená poptávka. To se postupně projeví tak, že: → zboží mizí rychle z obchodů a skladů, tvoří se fronty, nabízejí se úplatky; → se zvýší ceny; → r ůst cen podnítí některé podnikatele, aby zvýšili produkci, jiné podnikatele, aby se začali věnovat i těm statkům a službám, které mají vyšší cenu; → s e může zvýšit i počet lidí, kteří zanechají jiných příležitostí a budou se věnovat podnikání. To vše povede k růstu nabízeného množství. Současně vyšší cena povede k poklesu poptávaného množství.
1.4.4 Konkurence jako pilíř tržního systému Podnikatelé, kteří nedokáží produkovat dostatečně žádané statky a služby nebo prodávat za ceny srovnatelné s konkurencí, nebudou schopni prodat své statky a služby. Prodávající si tedy konkurují: → snahou produkovat právě ty statky a služby, které kupující chtějí; → cenou statků a služeb. Tím je konkurence prospěšná pro spotřebitele, protože: → v jejím důsledku můžeme získat statky a služby, které chceme. Pokud jedna firma neuspokojí poptávku, udělá to firma druhá; → firmy se musí neustále snažit produkovat statky a služby s co nejmenším použitím zdrojů, aby mohly prodávat za nižší ceny. To šetří vzácné zdroje a zvyšuje množství vyprodukovaných statků a služeb. Konkurují si i kupující. Protože statků a služeb nikdy není dost, mohou si ti, kteří jsou schopni zaplatit určitou cenu, dovolit větší množství či vyšší kvalitu statků a služeb.
PŘÍKLAD
www.rockforpeople.cz: Pět měsíců před konáním festivalu Rock for People se vyprodala již polovina vstupenek. Unikátní interaktivní a virtuální 3D festival ruší pasivní sledování koncertů, účastnici se mohou aktivně zapojit do dění. Propojuje tak hudbu a gaming. Virtuální areál obsahuje i taneční pláž, let s Red Bullem, výstavy, bludiště. Účastníky jsou skupiny Simple plan, Machine gun kelly, Green day... Vstupenky jsou vyprodány i přesto, že ceny za 4 dny začínají na 3 790 Kč a za 1 den na 2 190 Kč. PŘÍKLAD
www.bvv.cz: Na českém trhu významně roste poptávka po službách souvisejících s drony. Sílí poptávka průmyslníků po dronech zajišťujících inspekční prohlídky. Český výrobce Robodrone vyvinul malý dron Hornet, který využívají hasiči k prohledávání budov. Úřad pro civilní letectví jen v ČR eviduje kolem 1 000 pilotů, kterým vydal oficiální licenci pro létání s drony. PŘÍKLAD
Ti, kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, si mohou objednat oběd z restaurace přes rozvozovou aplikaci. Jiní si raději koupí levnější bagetu nebo hotovku v supermarketu. Ve výhodě jsou tedy ti, kteří si mohou dovolit za jídlo utratit více. Podstata fungování tržní ekonomiky
19