Petr Klínský, Otto Münch, Yvetta Frydryšková, Jarmila Čechová
pro ekonomicky zaměřené obory středních škol
PODNIKÁNÍ, MAJETEK A ZAMĚSTNANCI
Eduko nakladatelství, s. r. o., Praha 2025
1.1 Potřeby a jejich uspokojování
1.2 Výrobní faktory a vzácnost
1.3 Koloběh ekonomiky
Tržní mechanismus
Úloha
2.1 Podnikatelský záměr
2.2 Podnikání a jeho právní formy
2.3 Neziskové subjekty
2.4 Zrušení a zánik obchodní korporace
Dlouhodobý majetek / První část – Charakteristika
4.1 Rozlišení dlouhodobého majetku
Plánování investic
4.3 Jak pořídit dlouhodobý majetek
4.4 Opotřebení dlouhodobého majetku
4.5 Vyřazení dlouhodobého majetku
4.6 Jak se dlouhodobý majetek eviduje
Dlouhodobý majetek / Druhá část – Výpočty
4.7 Kapacita
4.8 Výběr a hodnocení investic .
4.9 Několik slov k výběru dodavatele
Oběžný majetek / První část – Charakteristika
3.1 Rozlišení oběžného majetku.
3.2 Plánování materiálu
3.3 Jak stanovit optimální zásobu
3.4 Jak pořídit materiál
3.5 Jak se materiál eviduje a skladuje
Oběžný majetek / Druhá část – Výpočty
3.6 Stanovení spotřeby materiálu a nákupu
3.7 Pokročilé metody řízení zásob
3.8 Rychlost obratu
Zaměstnanci / První část – Charakteristika
5.1 Trh práce, poptávka po práci
5.2 Nabídka práce
5.3 Výběr uchazečů o zaměstnání
5.4 Pracovněprávní vztah
5.5 Personální práce
5.6 Ukončení pracovního poměru
Zaměstnanci / Druhá část – Odměňování a výpočty
5.7 Odměňování
5.8 Hrubá a čistá mzda
Mzdové
Vážení čtenáři, právě otevíráte první díl nové řady učebnic ekonomiky. Učebnice sestavujeme tak, aby vycházely z každodenního dění kolem nás.
Proto je výkladový text doprovázen řadou příkladů, ukázek a také odkazů na další zdroje.
Na konci každé dílčí kapitoly naleznete řadu praktických úloh k procvičení a k pochopení problematiky. U každé úlohy je ponechán volný prostor, abyste si mohli vyznačit nebo zapsat řešení či správné odpovědi.
Učebnice obsahuje pět kapitol: Podstata fungování tržní ekonomiky, Podnikání jako základ tržní ekonomiky, Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci. Tři z nich – Oběžný majetek, Dlouhodobý majetek a Zaměstnanci – jsou rozděleny na dvě části.
Vycházíme tak vstříc dvěma nejtypičtějším způsobům výkladu:
a) chcete-li nejprve probrat základní poznatky, které si později rozšíříte, můžete v těchto kapitolách v prvním ročníku probrat vždy pouze první část kapitoly a druhé části se věnovat následně v druhém ročníku; b) právě tak je možné probrat všechny celky najednou.
Předpokládáme, že v prvním ročníku lze probrat většinu učebnice a zbylou část pak na počátku druhého ročníku.
Elektronická verze je rozšířena o další výukové materiály. Rozšiřující text či videa jsou vyznačeny ikonami na kraji levého sloupce stránce. Rozšiřující příklady a ukázky (včetně odkazů na videa) jsou vyznačeny ikonami na kraji pravého sloupce.
A konečně jsme připravili i procvičovací testy. Ikony pro spuštění naleznete na konci úloh příslušné kapitoly.
Autoři
Naše učebnice pravidelně aktualizujeme. Nejinak tomu bylo letos.
V 1. kapitole jsme aktualizovali příklady na str. 5, 9, 10, 17, 19 a 22. Obměnili jsme cvičení 7/2, 8/7, 16/2, 20/1 a 20/2.
Ve 2. kapitole jsme aktualizovali příklady na str. 24, 25 a 46 a cvičení 43/7.
Ve 3. kapitole jsme aktualizovali text na str. 64, 80, příklady na str. 70 a cvičení 77/6.
Ve 4. kapitole jsme aktualizovali text na str. 92, 99, 100, příklady na str. 86, 100, 108, 111, 112 a cvičení 87/1, 116/4.
V 5. kapitole jsme aktualizovali text na str. 125–128, 131, 132, 133, 138, 139, 144, 154, 155, 161, 162 a 188. Aktualizovali jsme příklady na str. 121, 132, 154, 155, 160, 161, 162, 174, 176, 178, 179, 187 a 188.
A konečně jsme upravovali cvičení 157/4, 158/6, 159/7, 163/3, 172/8, 173/10, 180/2, 180/3, 180/4, 181/5, 181/7, 182/9, 183/12, 183/14, 185/16, 186/17, 189/3 a 190/4.
Vložili jsme i několik úloh, které by mohly být řešeny i za pomoci umělé inteligence. Při jejím využití budeme vždy respektovat tyto zásady: a)uvedeme, který typ umělé inteligence jsme použili a jak zněla otázka, kterou jsme položili, b)zhodnotíme správnost odpovědí umělé inteligence, c)k odpovědím přidáme něco vlastního – výběr nejlepšího řešení, rozvinutí navržené odpovědi, praktické využití atd.
Letos jsme se věnovali i případovým studiím. Tyto úlohy jsou označeny symbolem . Některé studie jsou z předchozích vydání, další jsou nové.
1 PODSTATA FUNGOVÁNÍ
TRŽNÍ EKONOMIKY
1.1 POTŘEBY A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ
1.1.1 Co potřeby znamenají
Vše, co si chceme pořídit, koupit, vychází z našich přání, pocitů. Ty, které si člověk uvědomuje a při jejichž nesplnění má pocit nedostatku, nazýváme potřeby.
Potřeby – pocity nedostatku, které si člověk uvědomuje a snaží se je odstranit.
Problematice potřeb se věnoval Abraham Maslow, který rozdělil potřeby lidí do stupňů pyramidy. Uvádí, že potřeby jsou uspokojovány postupně. Teprve po uspokojení potřeb na nejnižších stupních (alespoň částečném), můžeme uspokojovat potřeby na vyšších stupních pyramidy.
1.1.2 Čím jsou potřeby uspokojovány
děti zahánějí nudu (rok 2025)?
Nejprve si představte, že máte pět set korun. Vezměte si kousek papíru a napište si, co byste si za ně mohli koupit. Tyto možnosti navzájem porovnejte.
Pak si představte, že máte pět tisíc korun. Takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud bychom chtěli sepsat to, co všichni kolem nás chtějí, vznikl by nekonečně dlouhý seznam. A všechny tyto sukně, boty, tablety, jídlo, kosmetiku musí někdo vyprodukovat, dopravit, prodat atd. Díky našim přáním miliony lidí pracují (vyrábějí, dopravují, prodávají atd.).
Předměty, které uspokojují naše potřeby, nazýváme statky. Ty mohou být:
– volné – jsou bezprostředně k dispozici – voda, vzduch, lesní plody;
– ekonomické – jsou výsledkem činnosti člověka a nejsou volně dostupné. Získáme je pouze výměnou za něco jiného, např. musíme vynaložit práci.
Některé statky slouží k uspokojení potřeb přímo – statky spotřební (potraviny, oděv).
Jiné statky slouží k výrobě nebo poskytování služeb – statky kapitálové (obilí, vařič, látka, nitě, šicí stroj).
Existují i veřejné statky, které získáváme jakoby zdarma, jsou poskytovány státem. Stát
na ně získává prostředky z daní, a tak ve skutečnosti i tyto statky platíme, ale nepřímo.
Příklad statku spotřebního zelenina a ovoce
Příklad statku kapitálového vybavení kuchyně
Příklad statku veřejného pouliční osvětlení
Podle toho, v jaké podobě se statky vyskytují, můžeme odlišit hmotné statky – věci (chléb, boty, dům, městské osvětlení) nebo nehmotné statky – duchovní výtvory (počítačový program, znalost cizího jazyka). Nositelem nehmotného statku bývá hmotný statek – např. obrázky, videa, programy uložené na flash disku.
Činnosti, které uspokojují potřeby, nazýváme služby – opravy, doprava, obchodní činnost, streamování, lékařská péče či ochrana majetku a obrana státu.
Obvykle rozlišujeme služby věcné, které se týkají předmětů, věcí (např. jsou to opravy obuvi, autoopravny, sklenářství), a služby osobní, které se týkají přímo člověka (např. jde o kadeřnictví, kosmetiku a lékařské služby).
Statky – předměty uspokojující potřeby.
Spotřební statky – slouží k uspokojování potřeb přímo.
Kapitálové statky – slouží k výrobě statků nebo k poskytování služeb.
Služby – činnosti uspokojující potřeby.
Statky
dostupnost použítí volné ekonomické
spotřební veřejné kapitálové
Nehmotným statkem je algoritmus aplikace Spofity. Není hmatatelný, ale má obrovskou hodnotu.
Nehmotným statkem je přístup ke vzdělávacímu kurzu (např. Duolingo). Znalosti z něj nejsou také hmotné, ale zvyšují uplatnitelnost v životě.
PŘÍKLAD
Příklady uvedené v pravém sloupci naznačují, že:
a) každý člověk může mít jiné potřeby.
Je tomu tak proto, že potřeby jsou ovlivňovány:
→ podstatou člověka jako jedinečné bytosti. Tyto rozdíly vyplývají z různého věku, vzdělání, fyzického a psychického založení člověka;
→ okolím a společností – mezi nejvýznamnější vlivy patří vyspělost ekonomiky, úroveň vzdělání v celém státě, životní prostředí, množství volného času;
→ výší příjmů – jiné potřeby mají lidé s jediným příjmem ze starobního důchodu, jiné potřeby úspěšní podnikatelé a manažeři;
b) potřeby se vyvíjejí a rostou:
→ s věkem – malým dětem stačí několik gumových hraček. Postupem času ale přechází k panenkám, autíčkům, tabletům apod. Pak hledají jiné prostředky k naplnění volného času – kolo, motorku, nakonec auto. Se založením rodiny vznikají nové potřeby – potřeba bytu nebo domu, zařízení do bytu atd.;
→ s vývojem ekonomiky, technickým pokrokem –jestliže dříve byl znakem dobře vybavené domácnosti jeden stolní počítač, v budoucnu to může být lednice připojená k internetu s automatickým objednáváním mléka a dalších potravin.
Životní úroveň aneb jak se daří potřeby uspokojovat
Každý z nás čas od času posuzuje, jak jsou jeho potřeby uspokojeny – populárně řečeno „jak dobře se má“. Tuto míru uspokojování potřeb nazýváme životní úroveň. Abychom mohli životní úroveň srovnávat, musíme vědět, co do životní úrovně zahrnout. Nejde jen o množství statků a služeb, ale také o to, zda a jak je můžeme využít. Proto do životní úrovně zahrnujeme: a)kolik statků a služeb obyvatelstvo spotřebuje (či spíše nakupuje) a v jaké kvalitě; b)kolik veřejných statků a služeb je obyvatelstvu poskytováno a v jaké kvalitě;
c) jaká je úroveň životních podmínek (životní prostředí, množství volného času atd.).
Jiné potřeby má dítě a jiné dospělý; jiné žena a muž; někdo upřednostňuje značkové oblečení; někomu stačí voda k uhašení žízně. Jiné potřeby má učitel a jiné lékař, jiné potřeby má švadlena a jiné kadeřnice.
Jiné potřeby má člověk žijící v rovníkové Africe a jiné potřeby člověk žijící na úrovni polárního kruhu. Jiné potřeby bude mít člověk žijící ve státě s vysokou životní úrovní (např. ve Švédsku) a jiné člověk žijící ve státě s nízkou životní úrovní (např. v Etiopii).
Royal Dubai
Ubytovna Stavbař
K měření těchto složek můžeme využít údaje o tom, kolik předmětů dlouhodobé spotřeby připadá na 100 domácností, jak dlouho musíme pracovat, abychom si koupili určitý
výrobek, kolik činí průměrná mzda, apod.
U veřejných statků a služeb sledujeme např. procento obyvatel pravidelně používajících hromadnou dopravu, počty lůžek ve státních nemocnicích či průměrnou velikost starobního důchodu.
Životní podmínky můžeme porovnávat např. podle průměrného množství polétavého prachu v 1 m3 vzduchu, podle stupně znečištění vodních toků, podle průměrné délky pracovní doby.
Apartmán
Chytrá lednička LG
Na základě znalosti pojmu potřeby rozhodněte, zda v úvodním obrázku na str. 4 má pravdu manžel, nebo manželka.
Jirka se ve volném čase věnuje opravě rodinného domku. Jeho kamarád Pavel se připravuje na certifikovanou zkoušku FCE z anglického jazyka, která pro něho znamená pracovní postup v zaměstnání. Jitka organizuje dobrovolnickou akci „Ukliďme potok Rokytka".
Uveďte, na jakém stupni uspokojení potřeb Maslowovy pyramidy se tito tři nacházejí nacházejí. Odpovědi zdůvodněte.
Rozhodněte, zda uvedené statky A–D jsou kapitálové (KAP) nebo spotřební (SPO).
A.bábovka KAP SPO
B.černé uhlí KAP SPO
C.brambory na poli KAP SPO
D.výrobní linka KAP SPO
Čluny mají značnou nosnost a stabilitu. Jsou používány jako záchranná plavidla a dopravní čluny osob a materiálu. Jsou vhodné i pro používání na moři. V případě používaní závěsného motoru je člun vybaven čelem (zrcadlem) na závěsný motor a někdy i výztužným nerezovým rámem, který zpevní podlahu. Při používání člunu jako dopravního prostředku nebo při potápěčských akcích je dostrojen podlážkou z vodovzdorné překližky.
Zdroj: http://www.ultimate.cz/lode-dinghy-500, text upraven Vyberte, jaký druh statku je tento člun, a výběr zdůvodněte (může být více správných odpovědí).
a)volný
b)hmotný
c)nehmotný
d)ekonomický
Uveďte nejméně tři příklady veřejných statků, s kterými jste se dnes při cestě do školy nebo ze školy mohli setkat.
Odhadněte, v čem se budou pravděpodobně lišit potřeby
a)které vy máte dnes a budete mít za 10 let
b)obyvatel polárních oblastí a rovníkové Afriky
c)mužů a žen
Prostudujte si následující tabulku, která udává, kolik procent ze svého příjmu vydávají příslušné domácnosti na určité výdaje, a zhodnoťte údaje podle následujících otázek. (Zdroj Eurostat, 2023.)
energie, voda, plyn
a spoje (včetně telekomunikací)10,5
a)Existují nějaké zásadnější rozdíly ve výdajích u domácností zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných?
b)Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje činí u zaměstnanců nižší procento než u důchodců. Znamená to, že důchodci utratí za potraviny větší částku v korunách než zaměstnanci?
c)Proč je podíl výdajů na bydlení podstatně vyšší u důchodců?
1.2 VÝROBNÍ FAKTORY A VZÁCNOST
1.2.1 Co jsou výrobní faktory
Některé statky se nacházejí volně v přírodě, ale převážnou většinu statků je nutno vyrobit.
K tomu slouží výrobní faktory (činitele):
a) přírodní zdroje – půda, nerostné bohatství, lesy, voda, vzduch. Půda je rozhodující činitel v zemědělství, nerostné bohatství v hutnictví apod.;
b) kapitál – všechny kapitálové statky (hmotné i nehmotné) používané k práci (látka, nůžky, nitě, barva, šicí stroj, návod k obsluze šicího stroje, software pro evidenci kapesníků atd.).
Přírodní zdroje se vložením práce stávají kapitálem. Například uhlí je přírodním zdrojem, ale po vytěžení se stane palivem či surovinou, tedy kapitálem;
c) práce – vynaložení fyzické a duševní energie člověka na získání statků a služeb. V našem případě jde o práci švadleny, dělnic v balírně atd. K vykonávání práce musí mít člověk fyzické schopnosti a také duševní schopnosti (určitou úroveň intelektu, znalostí, dovedností a návyků). V průběhu vykonávání práce se schopnosti člověka zdokonalují.
Výrobní faktory (činitelé)
kapitál přírodní zdroje
Výrobní faktory – slouží k získání statků a služeb. Zahrnují přírodní zdroje, kapitál a práci.
Setkáváme se také s označením finanční kapitál. Finanční kapitál slouží k získání výrobních faktorů – k pořízení hmotného kapitálu, využití přírodních zdrojů a placení práce. Ekonomická teorie tak často používá pojem kapitál v širším smyslu, tedy včetně finančního kapitálu.
Bavlna použitá na kapesník pochází původně z přírodního zdroje – bavlníku. Časem se bavlník začal cíleně pěstovat a sklízet a původně přírodní zdroj se změnil na kapitál – bavlníkový keř.
Kadeřnice by měla být zručná, musí mít znalosti o tom, jak se správně střihá, musí vědět, jaké použít nůžky, jaká tužidla apod. Zkušený youtuber dokáže získat více sledujících a také natočí za stejný čas více videí než youtuber začínající. PŘÍKLAD
práce
1.2.2 Co je vzácnost
Víme už, že potřeby se vyvíjejí a rostou. Pro množství nebo druh statků a služeb, které lidé chtějí, neexistuje hranice – říkáme, že potřeby jsou neomezené.
Zdroje k jejich uspokojení jsou naopak omezené.
Domácnosti i podnikatelé mají omezené zdroje k pořizování či produkování statků a služeb.
I v měřítku státu je k dispozici jen omezené množství
výrobních faktorů (např. orné půdy nebo práceschopných obyvatel). V důsledku toho i stát může vyprodukovat jen omezené množství statků a služeb.
Zjednodušeně to vyjadřuje hranice produkčních možností, ukazující maximální množství produkce, které lze ze zdrojů daného státu vytvořit.
Představme si, že stát pěstuje pouze pšenici a kukuřici. Má k dispozici 2 000 ha půdy. Jestliže na 1 500 ha bude pěstovat pšenici, vyprodukuje jí 6 000 t a na zbylých 500 ha vypěstuje 1 000 t kukuřice.
Pokud by chtěl zvýšit produkci kukuřice, zaseje ji na
700 ha, čímž se produkce zvýší na 1 200 t. Pšenici ovšem může pěstovat jen na 1 300 ha, čímž produkce
státu poklesne na 5 400 t.
Když různé možnosti, kolik pěstovat pšenice a kukuřice, zaneseme do grafu, vznikne jednoduchá hranice produkčních možností.
Statky jsou vzácné, pokud jsou současně:
→ užitečné – uspokojují potřeby;
Letní zahraniční dovolená je lákadlem pro mnohé Čechy. Téměř dvě třetiny z nich však takovou dovolenou nemohou prožít z důvodu špatné finanční situace. To vyplynulo z průzkumu společnosti SANEP. 30 % české populace pak netráví dovolenou ani v zahraničí, ani v tuzemsku.
Aktuálně můžeme v ČR v létě pocítit pojem vzácnost (omezenost) na nedostatku vody. Často se zakazuje zalévání pitnou vodou, mytí aut apod.
→ omezené – nejsou volně dostupné. Za jejich získání jsme ochotni něco vyměnit nebo za ně zaplatit.
Vzácnost – charakteristika ekonomických statků, podstatou je užitečnost a omezenost daného statku.
„Dívky! Hledáte celoživotního partnera, který je bohatý, milý, hodný, věrný? V tom případě vám poradím. Jděte do kina!"
Ivana Christová – modelka, první novodobá Miss Československo
PŘÍKLAD
1.2.3 Obětovaná příležitost
Protože není dostatek statků a služeb pro všechny (existuje vzácnost), musí každý z nás stále vybírat mezi těmi statky a službami, které by si chtěl pořídit. Jestliže si vybereme jednu možnost, ztratíme příležitost vybrat si možnost jinou.
Příležitost, které se musíme vzdát, nazýváme obětovaná příležitost.
Výběrem určité možnosti obětujeme užitek, který bychom mohli mít z obětované příležitosti. Vznikají tak náklady obětované příležitosti, kterými jsou užitky z obětovaných příležitostí.
Náklady obětované příležitosti – hodnota druhé nejlepší příležitosti, které se subjekt vzdá ve prospěch jiné příležitosti.
Chceme-li pěstovat více kukuřice, jsme omezeni plochou půdy, musíme obětovat pšenici. Možnost pěstovat pšenici je obětovanou příležitostí. Pokud student střední školy jde dále studovat, obětuje tím možnost nastoupit do zaměstnání
Náklady obětované příležitosti při pěstování kukuřice jsou peníze, které bychom dostali za pšenici.
Náklady studenta vysoké školy je mzda, kterou by mohl získat, pokud by nastoupil do zaměstnání.
Při rozhodování o výběru příležitosti volíme tu, která bude mít pro nás největší přínos. Rozhodnutí každého člověka může být jiné i z toho důvodu, že každý člověk má jiné potřeby.
I představitelé státu musí řešit, na jakou produkci budou výrobní faktory používat.
Existuje-li hranice produkčních možností, jediný způsob, jak zvýšit výrobu jedné věci, je omezit výrobu věci druhé. A opět se obětuje příležitost, která má menší přínos.
1.2.4 Udržitelnost rostoucích potřeb
S rostoucí populací samozřejmě rostou nároky
na spotřebu přírodních zdrojů, které potřebujeme jak na produkci potravin (půda, voda), tak na výrobu všech výrobků (především nerostné suroviny, kovy).
Vývoj došel tak daleko, že vědci definovali tzv. planetární meze, jejichž překročení bude znamenat nezvratné změny na celé planetě.
Farma pěstuje více kukuřice, pokud soudí, že za ni utrží více než za pšenici.
Absolvent střední školy jde dále studovat, pokud usoudí, že jeho budoucí výdělky budou vyšší než výdělky středoškoláka.
Definovaných devět planetárních mezí (překročené jsou označeny tučně):
→ globální klimatická změna
→ chemická kontaminace
→ stratosférická ozonová vrstva
→ zatížení atmosféry aerosoly
→ okyselování oceánů
→ cyklus fosforu a cyklus dusíku
→ užívání sladké vody
→ změna ve využívání půdy
→ ztráta biodiverzity
PŘÍKLAD
Globální klimatická změna s sebou přináší negativní dopady v podobě častějších výkyvů počasí a zhoršujících se katastrof (sucho, záplavy, zvedání hladiny moří). Chemická kontaminace poukazuje na zvyšující se množství toxických látek v životním prostředí. Cyklus fosforu a dusíku dokazuje na nadměrné využívání chemických hnojiv v zemědělství. Problém půdy souvisí s její degradací, která znemožňuje produkci potravin, a zároveň s rychlým celosvětovým odlesňováním. ČR v posledních letech čelí zejména erozi půdy, nedostatku sladké vody a poklesu druhové rozmanitosti ptáků.
Tyto meze nám říkají, že při uspokojování potřeb je třeba brát v potaz i tzv. udržitelnost, tedy to, zda stále rostoucí spotřeba nezpůsobí nezvratné planetární změny.
Jen šetrné chování spotřebitelů i výrobců může negativní trend neudržitelného vývoje zastavit. Například produkce fast fashion oblečení přispívá k okyselování oceánů a znečištění. Když si koupíte sedmou mikinu z TikToku, planeta to pozná.
Cvičení
Při výrobě mýdel používáme rostlinné oleje (např. olivový, palmový, kokosový či mandlový) a jiné vonné esenciální oleje (např. z levandule, šalvěje či pomeranče).
Dále přidáváme výživné látky, jako jsou květ levandule, měsíčku a meduňky, bio čokoláda, med, ovesné vločky, a v přírodě se vyskytující barviva (např. skořici, beta karoten, černé uhlí).
Na výrobě se podílí 5 zaměstnanců, 2 zaměstnanci pracují v nákupu a odbytu, 1 zaměstnanec pracuje na pozici řidiče. Firmu vlastní jeden zakladatel, vložil do ní kapitál 140 000 Kč. Výroba je umístěna do pronajatých nebytových prostor. Výrobní a balicí linka je ve vlastnictví firmy. Dodávkový automobil firma pořídila formou nájmu.
Z textu:
a)vypište všechny výrobní faktory
b)vyberte z nich přírodní zdroje (podtrhněte rovnou čarou) kapitál (podtrhněte vlnovkou)
a práci (nepodtrhávejte)
c)vyberte přírodní zdroje, ze kterých se působením práce stal kapitál (udělejte nad ně červený puntík)
Uveďte konkrétní příklady potřebných výrobních faktorů pro následující činnosti:
Činnost Přírodní zdroje Kapitál Práce
a)upečení rohlíku
b)prodej knih
c)vzdělávání v základní škole
Rozhodněte, zda uvedené situace popisují vzácnost výrobních faktorů.
a)Den má 24 hodin. Podnikatel věnuje denně 5 hodin spánku, 16 hodin podnikatelské činnosti, 3 hodiny sebevzdělávání v řízení firmy a na rodinu a koníčky volný čas nemá. ANO NE
b)Česká republika poskytne materiální pomoc podle svých možností prostřednictvím rezortů zdravotnictví, vnitra a Správy státních hmotných rezerv, a to pořízením ochranných pomůcek ve výši 4,139 milionů Kč. ANO NE
c)V krejčovské dílně jsou 4 šicí stroje a 1 velkokapacitní žehlička. Krejčovství zaměstnává 3 pánské krejčové. ANO NE
Představme si ostrov, jehož obyvatelé loví ryby a pletou sítě. Budou-li všichni rybařit, mohou maximálně ulovit 120 t ryb a neupletou tedy žádnou síť. Naopak, pokud budou všichni jen plést sítě, upletou jich 2 400.
Na základě těchto údajů načrtněte hranici produkčních možností.
Soukromý zemědělec se věnuje chovu dobytku a pěstování řepky na 20 ha půdy. Dobytek se pase na 4 ha a na 16 ha se pěstuje řepka. Z důvodu nízkých výkupních cen dobytku uvažuje, že od jara bude osévat o 2 ha více řepky a omezí chov dobytku. Na základě textu vysvětlete obětovanou příležitost.
www.seznamzpravy.cz: „Celkem 59 % českých studentů hodlá nejméně měsíc trávit na brigádě, aby si finančně přilepšili. 43 % středoškoláků nedostává žádné kapesné a 39 % do 800 Kč měsíčně.
Na základě textu uveďte, co je obětovanou příležitostí těch studentů, kteří:
a)nejdou na brigádu
b)jdou na brigádu
Stát každoročně rozhoduje, kolik prostředků vynaloží na školství, zdravotnictví atd. Předpokládejme, že se rozhodne více vydat na školství. Co je nákladem obětované příležitosti tohoto rozhodnutí?
Odhadněte nebo zjistěte, kolik kilogramů odpadního materiálu s sebou nese výroba průměrného mobilního telefonu (včetně těžby a kompletace)?
1.3 KOLOBĚH EKONOMIKY
Ve společnosti vykonávají různí lidé různou práci, různé podniky různou činnost. Jde o dělbu práce – rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí. Jejím základem je specializace – soustředění se na určité činnosti.
Specializovaní pracovníci rozvíjejí více právě ty schopnosti, které jsou pro danou činnost potřebné. Proto také vyprodukují více statků a služeb a výsledek bývá kvalitnější, než kdyby každý z nich vykonával veškeré činnosti. Vzhledem k stupni rozvoje společnosti
ani není možné, aby každý člověk vykonával všechny činnosti, které by k zajištění života potřeboval.
Výsledky své práce lidé směňují. Nepracují proto, že by sami potřebovali výsledky své práce, ale proto, že svůj díl práce smění za statky a služby, které potřebují. V minulosti si lidé vyměňovali samotné statky a služby. Nyní existují peníze, které směnu zprostředkují.
Dnes tedy lidé vyprodukované statky a služby vyměňují za peníze a tyto peníze opět za jiné statky a služby.
Produkování statků a služeb se v minulosti věnovali všichni lidé. V průběhu specializace se oddělily domácnosti a firmy. Domácnosti pronajímají výrobní faktory (především práci) firmám, které jim za to platí. Firmy tyto faktory používají k výrobě statků, k poskytování služeb, které pak prodávají domácnostem.
Postupem času do koloběhu vstupuje stát. Stát poskytuje firmám i domácnostem veřejné statky. Domácnosti poskytují státu práci a firmy statky a služby.
Stát veřejné statky veřejné statky práce práce statky a služby statky a služby
Firmy
Na výrobě sešitu se podílejí lesníci, kteří pokácejí stromy, dělníci na pile, dělníci v papírnách, řidiči dopravních prostředků, prodavači v celé zemi. Ale nástroje k těžbě dřeva jsou dodávány z Finska. Doprava probíhá v České republice, ale nafta pochází z arabské či norské ropy. Stroje v papírnách mohou pocházet z Německa, USA či odjinud.
Domácnosti
Se vznikem peněz obíhají mezi firmami, domácnostmi a státem peníze, za které si všichni zúčastnění pořizují statky a služby.
Dva studenti si otevřeli stánek s bubble waflemi. Vybavení si pronajali, suroviny koupili za peníze půjčené od kamaráda. Sami stánek neobsluhují – najali spolužáka, který prodává a připravuje wafle. Aby mu mohli platit mzdu a splatit půjčku, musí wafle prodávat. Jejich zákazníky jsou jiné domácnosti – třeba jejich učitelé, kolemjdoucí nebo turisté. Pokud se jim podnikání daří, mohou si pořídit další vybavení a rozšířit podnik.
Zákazníci jim dávají peníze, oni z nich platí mzdu zaměstnanci a kupují nové suroviny –t ak se točí koloběh ekonomiky.
PŘÍKLAD
PŘÍKLAD
Na příkladech ze života vysvětlete dělbu práce.
V posledních letech vzniká v Česku řada nových firem, které spojují inovace s udržitelným rozvojem. Tyto startupy přinášejí řešení, která pomáhají chránit životní prostředí, zlepšovat zdraví nebo snižovat spotřebu energie. Dva konkrétní příklady z praxe ukazují, jak lze podnikání a udržitelnost propojit:
Adalid Sciences – biotechnologie pro zdraví i planetu
Startup Adalid Sciences vyvíjí speciální nanočástice, které umožňují bezpečně a účinně doručovat léky přímo do buněk. Tato technologie může zlepšit léčbu závažných nemocí či genetických vad.
Nanočástice jsou navíc navrženy tak, aby byly dobře snášeny organismem.
Rezolv Energy – čistá energie pro budoucnost
Společnost Rezolv Energy staví ve střední Evropě velké solární a větrné elektrárny. Jejím cílem je vyrábět čistou elektřinu bez emisí CO₂ a nabízet ji firmám i domácnostem. Současně nejen vyrábí
obnovitelnou energii, ale také podporuje místní komunity a dbá na šetrné využívání krajiny.
Na základě textu:
a) vysvětlete, jak tyto firmy přispívají k udržitelnosti
b) diskutujte, proč je důležité, aby nové technologie byly nejen účinné, ale i šetrné k přírodě
c) najděte ve svém okolí další firmy nebo projekty, které spojují podnikání s ochranou životního prostředí
1.4 TRŽNÍ MECHANISMUS
1.4.1 Poptávka – stavební kámen tržního mechanismu
Statky a služby určené k prodeji nazýváme zboží. Tento pojem budeme tedy používat v následujícím výkladu.
Poptávka ukazuje, kolik statků či služeb bude chtít spotřebitel koupit a za jakou cenu.
Pokud chci boty, a nemohu si je koupit, je to přání, ale ne poptávka.
Poptávka vznikne teprve tehdy, když mám peníze a mohu je za boty utratit.
S rostoucí cenou poptávané množství klesá a naopak, protože:
→ méně spotřebitelů si může dovolit koupit statek za vyšší cenu;
→ někteří spotřebitelé nahradí určitý statek statkem jiným: –levnějším, –takovým, který pro ně znamená větší přínos.
V tabulce vidíte, jak se poptávané množství s rostoucí cenou kelímku bubble tea od 60 do 175 Kč postupně klesá.
Cena v Kč Poptávané množství v kg
Cenu a poptávané množství naneseme do grafu. Body, které udávají poptávané množství při dané ceně, spojíme a vznikne křivka poptávky.
1.4.2 Nabídka – druhý stavební kámen tržního mechanismu
Činnost firem směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku. Například pečení chleba, výroba mléka a másla vytváří nabídku těchto potravin. Nabídka ukazuje, jaké množství statků a služeb jsou firmy ochotny prodávat při určité ceně. S rostoucí cenou nabízené množství statků a služeb roste a naopak. Vedou k tomu následující skutečnosti:
→ jestliže určitá cena přinese firmě zisk, bude produkovat příslušný statek nebo službu; čím vyšší bude cena, tím více poroste zisk, který bude motivovat firmu k rozšíření své činnosti;
→ podnikatelům se vyplatí podnikat v dané oblasti a nechat si ujít jiné příležitosti; mohou tak opouštět výrobu produktů méně výnosných ve prospěch produktů výnosnějších;
množství bubble tea
PŘÍKLAD
Jestliže zdraží Fanta, mohu si koupit Mirindu. Zdraží-li Netflix, část uživatelů přejde k Disney nebo začne více sledovat Youtube. Náhrada probíhá i nesouvisejícími statky, např. student nechce věnovat peníze na drahý víkendový pobyt, a tak pořídí nový skin do hry. Zvolí tak jiný způsob trávení času.
PŘÍKLAD
Se zvyšujícím se počtem ekologických zemědělců roste počet výrobců biopotravin. Řada českých výrobců biopotravin rozšiřuje svou nabídku o nové produkty. Zdroj: http://www.priroda.cz/tiskovky. php?detail=786
→ může růst i počet podnikatelů, kteří opustí jiné činnosti (například zaměstnání) a začnou produkovat žádané statky a služby.
Jiná situace naopak vznikne, jestliže cena poklesne a podnikatel přestane dosahovat zisk, omezí určitou produkci či zanechá své činnosti (i když cena stále může přinášet zisk podnikatelům jiným).
V tabulce opět vidíte, jak s rostoucí cenou roste také nabízené množství. Při ceně 60 Kč bude nabízeno pouze 50 kelímků bubble tea, kdežto při ceně 175 Kč již 650.
Body, které udávají nabízené množství při určité ceně, spojíme a vznikne křivka nabídky.
1.4.3 Tržní rovnováha
Vznik rovnovážné ceny
Tržní rovnováhou rozumíme situaci, kdy se poptávané množství rovná množství nabízenému.
Jestliže bude poptávané množství převyšovat nabízené, bude cena stoupat. Jestliže bude poptávané množství menší než nabízené, bude cena klesat.
Tak se postupně cena ustálí na určité výši, při které se vyrovnává poptávané a nabízené množství – rovnovážné ceně.
Při této ceně bude poptáváno i nabízeno stejné množství –rovnovážné množství.
V případě bubble tea se ustálí rovnovážná cena na částce 155 Kč. Při této ceně bude poptáváno i nabízeno rovnovážné množství 400 kelímků bubble tea.
Rovnovážná cena – cena, při které se vyrovná nabízené množství a poptávané množství.
PŘÍKLAD
Předchozí roky zamávalys cenami, a je to znát. Cena mléka stoupla o 40 %, zdražilo maso, vejce, ceny zemního plynu vzrostly o polovinu, stravovací služby o čtvrtinu. Stále se potýkáme s důsledky války na Ukrajině, na trh se dostává méně obilovin, medu a slunečnicového oleje, rostou ceny pohonných hmot.
Růst cen se nyní naštěstí vrací k normálu, ba jsme svědky mnoho slevových akcí, např. v důsledku konkurenčního zboží z Číny.
