INTERAKTIVNÍ
SYNTETICKÉ MAPY fonomapy.jamap.cz
DIFERENČNÍ HLÁSKY V NÁŘEČÍCH ČESKÉHO JAZYKA
TISKOVÝ DERIVÁT TŘÍ INTERAKTIVNÍCH SYNTETICKÝCH MAP
Autorský kolektiv: Mgr. Marta Šimečková, Ph.D.1 RNDr. Rostislav Nétek, Ph.D.2 Ing. Josef Žižka3
Mgr. Filip Kubeček1 prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.2
Mgr. Petra Přadková1 Mgr. Radek Barvíř, Ph.D.2
Mgr. Bronislav Stupňánek, Ph.D.1 RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., LL.M.2
Mgr. Radek Šuta1
Mgr. Šimon Temer1
Pracoviště:
1 Dialektologické oddělení, Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i.
2 Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
3 Ústav počítačové grafiky a multimédií, Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně
Doporučená citace: ŠIMEČKOVÁ, M.; NÉTEK, R. a kol. (2025). Diferenční hlásky v nářečích českého jazyka. Tiskový derivát tří interaktivních syntetických map. Ústav pro jazyk český AV ČR, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně. Dostupné z: https://fonomapy.jamap.cz/. Edice M·A·P·S· Num. 29. ISBN 978-80-244-6723-8
Odborní oponenti metodiky: PhDr. Jarmila Vojtová, Ph.D. (Masarykova univerzita, Brno) Ing. Pavel Seemann, Ph.D. (Kartografie Praha, ČVUT Praha)
Technická redakce a design: RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., LL.M.; Mgr. Radek Barvíř, Ph.D. Fotografie: archiv Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky
Ediční řada M.A.P.S. (Map and Atlases Product Series), Num. 29.
Vydala Univerzita Palackého v Olomouci pro Katedru geoinformatiky jako její 107. publikaci. Publikace je výstupem projektu č. DH23P03OVV010 Jazyková paměť regionů České republiky.
M•A•P•S
Metody strojového učení pro uchování, dokumentaci a prezentaci nářečí českého jazyka, poskytovatel podpory Ministerstvo kultury, Program NAKI III. © Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, 2025 www.JaMap.cz
DOI 10.5507/prf.25.24467238 ISBN 978-80-244-6723-8 (print) VUP 2025/0523 (print) 978-80-244-6724-5 (online: iPDF) 2025/0524 (online: iPDF)
Úvod / 3
Výzkumné lokality Českého jazykového atlasu / 4
Seznam výzkumných lokalit / 5
Obalované l / 6
MAPA Střídnice za staročeské tvrdé l se zaměřením na obalované l / 9
Otevřené o / 10
MAPA Střídnice za staročeské u se zaměřením na otevřené o / 12
Labializované á / 13
MAPA Střídnice za staročeské ú se zaměřením na labializované á / 16
Závěr / 17
Summary / 17
Literatura / 18
Znaky a zkratky / 20
Poděkování / 20
INFORMACE O PROJEKTU
ÚVOD
DIALEKTOLOGICKÝ VÝZKUM
DIFERENČNÍCH HLÁSKOVÝCH JEVŮ
Soubor syntetických map popisuje rozšíření tří diferenčních hláskových jevů charakteristických pro vybrané teritoriální dialekty češtiny. Zohledněn je jak historický stav zjištěný v 60. a 70. letech 20. století při celoúzemním nářečním výzkumu pro Český jazykový atlas (1992–2011, též online; dále ČJA), tak současný úzus, jehož intenzivní dokumentace probíhala v letech 2023–2025. Součástí online interaktivních map jsou zvukové záznamy, umožňující přímý poslech sledovaných jevů v přirozeném mluveném projevu. Audiální materiál je dostupný též prostřednictvím QR kódů.
Diferenční jev a kritéria výběru
Diferenčním jevem je myšlen takový jazykový prvek, který je charakteristický výhradně pro teritoriální dialekty a jímž nedisponuje spisovný jazyk. Takové jevy lze nalézt ve všech jazykových rovinách, zde se zaměřujeme na rovinu fonetickou. Výběr mapovaných jevů proběhl s ohledem na jejich jedinečnost, systémovost, kompaktnost a ohroženost.
Jedinečnost – Zvolenými hláskovými prvky disponuje pouze určitá (menší) nářeční oblast, nejde tedy o jevy nadnářeční (interdialektické) nebo celoúzemní.
Systémovost – Diferenční hlásky jsou v systému příslušného nářečí uplatňovány relativně pravidelně, jejich užití není vázáno na reliktní slova, formy či kontexty.
Kompaktnost – Jevy tvoří (víceméně ostře) ohraničené areály, jejich výskyt není omezen na roztroušené lokality.
Ohroženost – Přestože jde o jevy dosud živé, jsou v současnosti udržovány převážně příslušníky starších generací, zatímco mladší mluvčí je nahrazují přechodnými mezistupni různého charakteru nebo, a to převážně, prvky převzatými ze spisovného jazyka. Řešitelským týmem byly vybrány tři diferenční jevy, konkrétně: obalované l (v grafice u̯ ), otevřené o (o̬ ) a labializované á (ḁ).
TYPIZACE A SYNTETICKÉ MAPY DIFERENČNÍCH HLÁSKOVÝCH JEVŮ
Typizace hláskových jevů
Typizace nářečních dat zaměřená na výzkum hláskových jevů je druh prostorové syntézy uplatňovaný v dialektologii, při kterém se z více analytických nářečních map vyjadřujících jednotlivé nářeční podoby vybraných hlásek vymezují jejich ustálené reprezentativní typy. Takto stanovené typy slouží pro shrnující poznání hláskového jevu a představují
systematicky vymezené kategorie určující základní variantní kombinace hláskového jevu. Typizace redukuje individuální odchylky a činí dialektologická data snadněji interpretovatelná, protože ukazuje hlavní hláskové typy, nikoli každou jednotlivost.
Do zde představené typizace vstoupila data z Dotazníku pro výzkum českých nářečí (dále Dotazník), interního materiálu deponovaného v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i.
Data byla získána z rukopisně vyplněných dotazníků, které reprezentují stav nářečí 60. a 70. let 20. století u tehdejší nejstarší generace. Z nich byly extrahovány příslušné hláskové prvky, tj. veškeré střídnice za výchozí staročeské hlásky zachycené v jednotlivých výzkumných bodech se zřetelem ke sledovaným diferenčním jevům. Síť výzkumných lokalit ČJA (s. 5) pokrývá celé českojazyčné území bez pohraničí a německých jazykových ostrovů.
Typizace byla provedena na úrovni venkovských výzkumných lokalit ČJA metodou rozhodovacího stromu. Jde o postup, při kterém se jednotlivým prvkům (hláskám) přiřazuje určitý typ na základě předem stanovených rozhodovacích pravidel, která mají formu větvené hierarchie. Rozhodovací strom je systematická klasifikační metoda, která spočívá v tom, že se v každém uzlu klade rozhodovací otázka a podle odpovědi (ano/ne, splňuje/nesplňuje) se pokračuje do příslušné větve. Na konci cesty stromem se určí konkrétní typ.
Syntetické mapy hláskových jevů
Obsah map je tvořen čtyřmi nářečními tématy a topografickým podkladem:
Zvukové záznamy pro poslech diferenčních jevů – Záznamy spontánních promluv jsou obsaženy v audiálních datech pořízených v r. 2023–2025. Jde o reprezentativní úseky umožňující auditivní uchopení jak sledovaných hláskových jevů, tak dalších nářečních specifik nejen ve fonetické rovině. Záznamy byly doplněny o přepisy pořízené v dialektologické transkripci, geolokalizační údaje a základní informace o mluvčích. V online mapě jsou místa se zvukovými záznamy znázorněna jednotným bodovým znakem.
Topografický podklad – Základními prvky topografického podkladu map v měřítku 1 : 1 400 000 jsou státní hranice, síť hlavních vodních toků, půdorysy krajských měst, krajské hranice a stínovaný reliéf z dat poskytovatelů ARCDATA PRAHA, Zeměměřický úřad a Český statistický úřad.
Všechny mapy byly sestaveny v kartografickém zobrazení UTM Zone
33N (EPSG: 32633) v prostředí geografického informačního systému
ArcGIS Pro.
Typy střídnic ve výzkumných lokalitách ČJA – Typy střídnic vznikly syntézou dialektologických dat z Dotazníku Zaznamenané jazykové doklady prošly excerpcí (na úrovni celých slov), v další fázi byly z těchto jazykových jednotek extrahovány příslušné hláskové prvky, tj. veškeré střídnice za výchozí staročeské hlásky zachycené v jednotlivých výzkumných bodech, a to se zřetelem ke sledovanému diferenčnímu jevu (např. při sledování obalovaného l šlo o střídnice za staročeské tvrdé l, tedy o l střední, tvrdé, obalované, popř. měkké). Síť výzkumných lokalit ČJA (s. 4) pokrývá celé českojazyčné území (bez pohraničí a německých jazykových ostrovů). Typy střídnic v lokalitách jsou vyjádřeny bodovými znaky s kvalitativním rozlišením na výhradní, majoritně-minoritní a vyvážené typy. Území výhradních typů střídnic podle dat z ČJA – Z typů střídnic určených pro výzkumné lokality byly pomocí softwarového nástroje ProMAP vygenerovány plochy, ve kterých se s největší pravděpodobností vyskytují střídnice odpovídající rozložení výhradních typů ve výzkumných lokalitách umístěných uvnitř těchto ploch. Při generování polygonů území výhradních typů střídnic v GIS metodou nearest neighbour assignment byly pro obce bez provedeného výzkumu zohledněny přírodní bariéry, které omezovaly šíření zkoumaných nářečních jevů mezi výzkumnými lokalitami (např. velké vodní toky, horská pohoří). Při generování těchto území nebylo přihlédnuto k případům dubletnosti, výpočet vycházel vždy pouze z výhradních nebo majoritních typů. Hranice těchto ploch nemusí jazykovou situaci v 60. a 70. letech 20. století odrážet přesně, neboť území nebylo výzkumem pokryto rovnoměrně. V oblastech s menším zastoupením výzkumných sond mohlo dojít k mírnému posunu skutečného rozšíření určitých hlásek. Území výhradních typů střídnic jsou vyjádřena plošnými znaky s barvami odpovídajícími typům střídnic ve výzkumných lokalitách. Aktuální stav střídnic – Na základě terénních sběrů uskutečněných v r. 2023–2024 (výzkum obalovaného l) a 2024–2025 (výzkum otevřeného o a labializovaného á) byla získána data pro vrstvu vyjadřující výskyt zkoumaného jevu v současném úzu nářečních mluvčích zastupujících nejstarší generace. K tomuto účelu sloužily jak výsledky tematických dotazníků, tak záznamy spontánních promluv. Zvuková kvalita sledovaných hláskových prvků byla vyhodnocována auditivní metodou. Vyhodnocení proběhlo na škále o dvou stupních, vyjadřujících výskyt, či nevýskyt jevu. V mapě je aktuální stav znázorněn bodovými znaky.