Svazek 3 ○ Ivana Noble: Tou cestou domů. Meditace s obrazy Svazek 4 ○ Zdeněk Kříž: Cesta z Ruska. Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky Připravujeme: ◌ Miloš Štědroň a Jiří Hanuš: Mé celoživotní janáčkování. Rozhovor nejen o hudbě
prof. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D. (*1972) Vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po studiu prošel několika odbornými kurzy v oblasti bezpečnostní politiky a řízení obrany včetně „1st Security Policy and Defense Management Course“ (Vojenská akademie v Brně, Center for Defense Studies in Aberdeen a Center for European Security Studies in Groningen) a „Leaders for the 21st Century Course 99-2“ (George C. Marshall European Center for Security Studies). V roce 2000 v rámci základní vojenské služby absolvoval „Kurz velitelů v záloze“ na Vojenské akademii ve Vyškově a roku 2009 se zúčastnil „U. S. Winter Institute on U.S. National Security“ (University of Delaware, Newark, USA).
V minulosti působil na Vojenské akademii v Brně a CEVRO Institutu, o.p.s. V současnosti vyučuje na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studí Masarykovy univerzity. Specializuje se na mezinárodní bezpečnost, historii ozbrojených konfliktů a na civilně-vojenské vztahy. V letech 2010 a 2011 byl členem odborného týmu ministra obrany pro zpracování „Bílé knihy o obraně“ České republiky 2011. Je řešitelem několika výzkumných grantů a autorem nebo spoluautorem pěti monografií. Publikoval mnoho odborných textů doma i v zahraničí a desítky populárně-naučných a publicistických článků.
ISBN 978-80-280-0260-2
Cesta
z Ruska Cesta z Ruska
Svazek 2 ○ Miloš Barták a kol.: Stokrát Antarktida
Kniha vychází ke smutnému výročí této války. Autor v ní přibližuje historické souvislosti rusko-ukrajinského konfliktu, rozebírá dosavadní průběh války a důsledky ruské invaze. V úvodu knihy popisuje proces rozpadu Sovětského svazu, který je důležitým kontextem pro pochopení rusko-ukrajinské krize. V dalších kapitolách se zabývá ilegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbase v letech 2014–2015, po níž se na straně Ruska a Ukrajiny zintenzivnily vojenské reformy. Detailnímu popisu průběhu vojenských operací během roku 2022, spojených s rozsáhlou zahraniční pomocí Ukrajině, předchází kapitola, v níž se autor věnuje diplomacii v předvečer vypuknutí války. V závěru knihy předestírá možný výhled konfliktu v roce 2023.
Svazek 1 ○ Jiří Hanuš a Vít Hloušek: Náš stát
Ruská agrese proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, doposud vyhnala z domova přibližně 7,5 milionu lidí, zapříčinila ztrátu zhruba 200 000 lidských životů a materiální škody, které jdou do stamiliard amerických dolarů. Jedná se o nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945.
Zdeněk Kříž
Edice „Mezi žánry“ je otevřená autorům s ambicí oslovit čtenáře vlastním názorem, slovesnou, ilustrační, básnickou, esejistickou tvorbou.
Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky
Zdeněk Kříž
„Ruské politické a vojenské vedení předpokládalo, že Kyjev v optimálním případě padne do tří dnů, další velká klíčová populační centra do 10–14 dnů a v následujících týdnech se operace změní v likvidaci posledních zbytků vojenského odporu a pacifikaci ukrajinského obyvatelstva. Tomu přizpůsobilo strukturu nasazených sil, do kterých byla zařazena i Rosgvardija, jejímž hlavním úkolem je potlačovat demonstrace. Uvádí se, že vlastního ruského útoku se 24. února 2022 přímo účastnilo kolem 120 000–150 000 vojáků v přibližně 150 praporních taktických skupinách, což je velmi málo, pokud vezmeme v potaz, že cílem útoku byla země o přibližně 500 000 kilometrech čtverečních (Krym a východ již Rusko okupovalo) s 40 miliony obyvatel. Ruské invazní síly byly proti ukrajinské armádě v početní nevýhodě, i když měly výraznou převahu v bojové technice. Celá operace byla založena na předpokladu, že ukrajinské ozbrojené síly nebudou klást rozhodný odpor, podstatná část obyvatel bude ruské síly vnímat pozitivně anebo alespoň neutrálně, vládní struktury se zhroutí a že se podaří z okruhu proruských sil ustavit loutkovou vládu, která vyhoví všem požadavkům Moskvy. V úvahu přicházeli Viktor Janukovič nebo Viktor Medvědčuk.“