Issuu

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Strรกnka 1

S R O T B A A L

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

?!O

Strรกnka 2

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Ivo

Stránka 3

Bře

zino

vá

í t u n b l B scarem sO

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Strรกnka 4

?!O

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

Ivo

9:38 PM

Bře

Stránka 5

zino

vá

í t u n b l B carem s O s A l b a t r o s

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 6

Děkuji Kačce, Alešovi, Rendovi a Tomovi, bez nichž by tahle kniha nevznikla. I. B.

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 7

1. „Tak už je to jistý, holky!“ zavýskla Simča na celou chodbu stařičkého gymnázia. „Neječ! Vysypou se okna,“ napomenula ji Nikol a vyfoukla obří žvýkačkovou bublinu. „A co je vlastně jistý? Jsi v tom?“ „Co? Prosím tě, ty máš nápady,“ pohodila Simona blonďatou hřívou. „Ale škola se opravdu musí zavřít!“ „Neblázni,“ vydechla Fany. „To jako vážně? Myslela jsem, že jsou to jenom takový řeči.“ „Právě mi to potvrdil Snoopy. A jistě uznáte, že syn ředitele má informace z první ruky.“ „Jen jestli nekecá.“ „Třeba si z tebe dělal srandu.“ „Snoopy? Ze mě? Dámy, copak nevíte, že mě už od druháku miluje? A že nemít Manuela, dala bych si i říct, protože sbalit říďovýho mazánka může přinést jistý výhody.“ „Haha, jako Lindě Blažkový. Když s ní loni Snúpák chodil, dělala reparát z chemie,“ poznamenala Nikol nevzrušeně. „Protože Linda je na chemii úplně blbá,“ odsekla Simča. „Asi jako já na angličtinu,“ dodala sebekriticky. „Nebýt těchhle podvečerních douček, tak nevím, jak odmaturuju.“ „No právě,“ hlesla Fany. „Copak nám můžou zavřít školu pár měsíců před maturitou?“ „Budou muset. Komise prý prosadila, že se jedná o havarijní stav památkově chráněné budovy. Uzavření okamžité,“ culila se Simona. „Já bych řekla, že za tím budou spíš ochránci zvířat než ochránci budov,“ usoudila Nikol. „Určitě jim připadá, že tahle stavba je už tak

X 7

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 8

podělaná od holubů, že jako ptačí latrína z hygienických důvodů nevyhovuje. Tak ji zbouraj a postavěj holoubkům novou kadibudku.“ „Vy jste trhlý,“ mávla Fany znechuceně rukou. „Vážně je vám fuk, že kvůli tomu třeba neodmaturujeme? Nevím, jak vy, ale já už bych to chtěla mít za sebou.“ „S tím souhlasím,“ přidala se Nikol. „Odmaturovat, rituálně spálit učebnici chemie, manželce matikáře poslat zprávu o mučicích metodách jejího licoměrnýho chotě a výtisk ročníkový práce odevzdat toaletářce na Hlavním nádraží pro případ, že by tam někdy došel papír.“ „Tobě se to říká, když už víš, že tě přijali na FAMU,“ poznamenala Fany vyčítavě. „No jo, ale na obor fotografie. Ne na kameru, kam jsem chtěla,“ připomněla zrzka. „Buď ráda, že někde jsi. Mně místo vytoužený scenáristiky nic jinýho nenabídli,“ odsekla Fany a bylo vidět, že ji zbabrané přijímačky pořád hodně mrzí. „Hele, mě na herectví taky nevzali,“ uklidňovala ji Simona. „Prokazatelný talent a zkušenost s dvěma slovy procítěně pronesenými přímo na kameru při natáčení životopisnýho celovečeráku je očividně neoslovily. Ale budou litovat. Hodlám je otravovat tak dlouho, dokud mě nevezmou. Takhle už to mohli mít za sebou,“ dodala výhrůžně. „Já vím, že tyhle umělecký obory napoprvé nevyjdou skoro nikomu,“ vzdychla Fany. „Taky proto se talentovky dělají už v lednu, aby se člověk mohl případně přihlásit jinam. Jenže pokud neodmaturujeme, nevezmou na školu ani Nikol, ačkoliv už je přijatá.“ „Co šílíte, holky? Někde nás přece odmaturovat musej nechat,“ zhodnotila Nikol střízlivě situaci. „Je teprve únor. Prostě najdou jinou budovu a bude. Hele, nezajdeme na kafíno?“ Druhý den učinil ředitel školy oficiální prohlášení. Hned na začátku první hodiny si rozpačitě odkašlal do mikrofonu a slyšitelně nejistým hlasem oznámil, že narušená statika budovy doznala v posledních dnech výrazných změn, a provoz gymnázia je tudíž z bezpečnostních důvodů s okamžitou platností přerušen. Vedení školy zahájilo intenzivní jednání s úřady o přidělení náhradních, alespoň dočasných prostor, v kterých by mohla výuka dál probíhat. Není vyloučeno, že se v přechodném období bude vyučovat výhradně v odpoledních a snad

X 8

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 9

i večerních hodinách v některém z areálů základních škol. Výuka ve staré budově však dnešním dnem končí. Studenti i zaměstnanci gymnázia jsou povinni neprodleně vyklidit své věci a bedlivě sledovat informace na webových stránkách školy. Tato výzva se týká především maturitního ročníku, kterému budou v nejbližších dnech podávány studijní pokyny přes e-learning. Nakonec ředitel všem poděkoval za pochopení a škola se s hurónským halasem vylidnila. „Zapomněla jsem ve skříňce kecky na tělák,“ vzpomněla si Fany, když už se v parku u náměstí holky brodily neodklizeným tajícím sněhem. „Nech je tam. Pro radost budoucích archeologů. Až ta barabizna spadne a pohřbí v sutinách i tvou mírně zapáchající obuv, bude to třeba jednou důkaz, že na tomto místě pobývali lidé s nohou devětatřicítkou,“ deklamovala Nikol do kamery a objektivem přitom snímala Faninu zpola pobavenou, zpola namíchnutou tvář pod krátce střiženou tmavovlasou kšticí. „Pouhých třicet osm. A nepáchnou! Jen už mají prošlapaný podrážky,“ odsekla černovláska a pak smířlivě dodala: „Odpočívej tam v pokoji, obuvi má věrná!“ „Kdo je tady komu věrnej?“ vmísil se do hovoru spolužák Roman. „Kašlete na věrnost, holky! Valíme do hospody. Kdo nejde s námi, jde proti nám.“ „Fatal error,“ utrousila Fany. „Nejdu proti, ale mířím odtud zcela opačným směrem. Před chvílí jsem si domluvila rande. Takže zkázu školní ruiny zapij i za mě.“ „S radostí,“ vysekl Roman dvornou úklonu. „Ale stejně je to divný, chlastat v době výuky a nebýt při tom za školou. Ani nevím, jestli mi to pivo takhle bude chutnat.“ „Tobě, Románku?“ zasmála se Simča. „Tobě vždycky.“ „Nastává naprostá anarchie,“ zaujala Nikol věšteckou pozici. „Několikaměsíční mejdan plynule přecházející v hospitalizaci na odvykacím oddělení. Myslíte, že je pak nechaj maturovat ve svěracích kazajkách bez kravaty, nebo jim někdo tu kravatu uváže?“ zadívala se pobaveně za částí třídy, která právě zapadla do nejbližšího výčepu. „Mají pravdu,“ poznamenala Fany. „Stejně to vidím bledě. Jak se ke zkouškám můžeme připravit po netu? Stačí výpadek proudu, porucha sítě, napadení webovek Trojským koněm, Červem nebo Hlívou ústřičnou a co já vím, co se ještě může stát, a budeme totálně odstřižený. Bez informací, bez spojení.“

X 9

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 10

„Zmlkni, šprtko. Myslím, že budu ráda chvíli odstřižená,“ zasnila se Simona. „Jen nevím, co udělám s tou angličtinou. Kdyby šlo o španělštinu, tak mě zatím může doučovat Manuel, ale takhle?“ „A co jet na pár dní za Tobinem?“ napadlo najednou Fany. „Myslíš do Irska?“ zbystřila Nikol. „No. Proč ne? Čtrnáctidenní nebo třítýdenní intenzivní kurz nás na maturu připraví líp než e-learningový konzultace s Mrs. Řeháčkovou, od kterých si zrovna moc neslibuju.“ „Hele, to není úplně blbej nápad,“ pokývala Nikol hlavou s vlasy svázanými do kratičkého narezlého culíku a bylo vidět, že soustředěně přemýšlí. „Třeba… třeba by s námi jeli i kluci,“ vypustila Fany nenápadný pátrací balonek, ale s Nikol její poznámka nijak nehnula. Zato se Simonou ano. „Já jsem pro. Teda jestli seženu peníze,“ prohlásila a už lovila mobil, že zavolá Manuelovi. „Ty mi žíkáš, že poletíme společně na pžedsvatební cestu do Irelandie?“ zaradovala se Simonina venezuelská láska tak hlasitě, že to z reproduktoru zaslechly i Fany s Nikol. „Ne na předsvatební, ale na studijní,“ opravila ho Simona s očima zdviženýma k nebi, čímž dala kamarádkám najevo, že Manuel je jejich dlouhodobě diskutovanou svatbou opravdu posedlý. Třiadvacetiletý Jihoameričan žil v Čechách už skoro čtyři roky a z toho nejmíň dva toužil vzít si neodolatelnou plavovlásku za právoplatnou manželku a horlivě přikývnout na slova Co bůh spojil, člověk nerozlučuj. „Jo táák. A co tam budeme studovat?“ zareagoval, v tuto chvíli celkem smířený s tím, že svatební ani předsvatební cesta stále není na dohled ani Hubbleovým teleskopem. „Jazyk.“ „Čí jazyk?“ „Irů.“ „Ale to je dost těžký, jsem slyšel. Neměla by ses, Simonko, teď věnovat radši angličtině?“ „Moment,“ zakryla Simča mikrofon a obrátila se na kamarádky. „Holky, jsem blbá já, nebo on? Jak se mluví v Irsku?“ „Většinou anglicky,“ uklidnila ji Fany. „Ale původní řeč, gaelština, je tam v některých oblastech ještě živá. Takže Manuelovy obavy nejsou tak úplně mimo.“

X 10

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 11

„Miláčku, na gaelštinu kašlu. Potřebuju odmaturovat z angličtiny. Viď, že poletíš se mnou a budeš mě bránit před lochneskou příšerou?“ „Ne! Ta je ve Skotsku,“ zaúpěla Fany a zuřivě mávala na Simču rukama. „V Irsku jsou leprikóni,“ radila jí šeptem. „Ee, tak před… jak jsi to říkala?“ ztišila hlas směrem k Fany. „Žíkala asi leprikóni. To jsou takový potvorný lidský zmenšeniny s hrncema plnýma zlatejch penízů. Pžed těma chceš taky, abych tě bránil?“ zajímal se pobaveně Manuel. „Před trpajzlíkama jo, před jejich hrncema už tolik nemusíš,“ odsekla Simona a ukončila hovor. „Dobře, já doma večer nadnesu téma, a hlavně mailnu bráchovi,“ rozhodla se Fany. „Když to podám tak, že jde o mimořádně krizovou situaci, a to přece jde, tak mi to snad naši v hrůze před tím, že bych neodmaturovala, povolej.“ „Myslím, že zvolím stejnou strategii,“ rozesmála se Nikol. „Pro zdárné ukončení gymnaziálních studií je třeba přinést i jisté oběti.“ „Hlavně v milujícím objetí,“ přimhouřila Simča oči jako mlsná kočka. „Musím si před odletem zajít k holiči a na manikúru. Nevíte, jaký nehty teď letěj v Irsku?“

X 11

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 12

2. „Ty ses dočista zbláznila!“ zírala Fanina máma na podle svého mínění nepříčetnou dceru. „Odjet si teď na prázdniny? Když máš před maturitou?“ „Jaký prázdniny? Mluvím o jazykovým kurzu.“ „Už jsme tě pustili na začátku školního roku do Španělska. To ti nestačilo?“ „Co jsem zameškala kvůli Španělsku, jsem dávno dohnala. A říkám ti, že škola je zavřená.“ „To vím. Ředitel všem rodičům poslal vysvětlující e-mail. Ale nepleť si pojmy. Budova zavřená z důvodu havarijního stavu neznamená zrušení výuky. Brzy se najde řešení a zatím vám budou posílat úkoly mailem.“ „V Irsku nemají internet?“ poznamenal táta za clonou novin. „Co prosím?“ zalapala maminka po dechu. „No, já jen, že ty úkoly, co jim údajně budou posílat, si Fany může vyzvedávat stejně v Irsku jako tady.“ „To myslíš vážně?“ „Naprosto vážně. Připadá mi, že tři týdny intenzivního jazykového kurzu jsou optimální řešení, jak se vyhnout zmatkům, který teď po uzavření objektu školy nastanou. A na úkolech může Fany pracovat i tam. Navíc na ni Tobiáš dohlídne.“ „Tobiáš?“ odfrkla maminka. „Ten nedohlídne ani na to, aby si vyměnil ponožky. Vůbec nechápu, jak náš syn může na dublinský univerzitě už půl roku existovat, aniž by vlivem svý chorobný nepraktičnosti zahynul.“ „Zato bude celkem slušně ovládat základy mezinárodního práva.

X 12

Oscar_zlom.qxd:Sestava 1

11/1/11

9:38 PM

Stránka 13

Rok studijního pobytu v zahraničí mu každopádně bude jen k dobru, nemyslíš?“ namítl otec smířlivě. Jenže z výrazu matčiny tváře se dalo soudit, že její myšlení se momentálně ubírá katastrofičtějším směrem. Fany se při rodičovské výměně názorů raději maskovala kapesníkem, protože tátova slova v ní vyvolávala úsměvy, ale před mámou nebylo radno to dát najevo. „Tobinovi jsi už psala?“ pohlédl teď táta na Fany. „Psala.“ „A?“ „V pohodě. Spolubydlící právě odjel do Portugalska za rodinou, takže v bytě je momentálně místa dost. A zápisy do jazykových kurzů se dělají průběžně. Můžeme nastoupit kdykoliv.“ „Já bych ji pustil,“ podíval se otec na trucující manželku. „A jak se tam dostane?“ pokusila se o poslední útočný výpad maminka. „Jak asi? Letadlem. Zbyly mi ještě nějaké bonusové letové míle, jak jsem loni musel často do Kodaně, aspoň se využijou,“ odpověděl táta a složil noviny. „Jestli Fany tu maturitu neudělá, nechoďte mi na oči. Oba dva!“ zasyčela máma a práskla dveřmi. „Slyšelas?“ obrátil se táta na dceru. „Koukej se snažit. Nerad bych se pak před mámou plazil pod kobercem a do konce života spal ve vaně. Věř mi, že není o co stát.“ „Tys už někdy spal ve vaně?“ pobavilo to Fany. „Jednou. Pěkně jsem nastydl a záda jsem měl bolavý tři dny. Takže musíš makat, holka,“ prohrábl jí krátké tmavé vlasy. „Mám tě ráda, tati.“ „Mám tě rád, holčičko. A věřím ti. Vždycky jsi věděla, co chceš.“ „Po kom to asi mám?“ „Po mámě,“ usmál se spiklenecky. „Počkej, Rosťa poletí taky?“ zvedla Simona udiveně obočí. „Já myslela…“ „Michal ho přemluvil,“ skočila jí Fany rychle do řeči. „Většina pražských vysokých škol má letos posunutý začátek letního semestru o čtrnáct dní, takže se jim termín docela hodí. Ale jestli nakonec odletěj, není jistý.“

X 13