Issuu

„Lidé, kteří si prošli zkušeností s drogami a závislostí, mají mnohdy potřebu při návratu zpět do společnosti pomáhat lidem s podobnými problémy, což zároveň pomáhá i jim samotným. Ve většině kapitol této knihy cítím velkou dávku podpory pro tyto aktivity a také respekt k lidem, kteří si závislostí prošli či procházejí. Kniha vzbuzuje naději, že jejich potenciál bude v systému péče o lidi užívající drogy stále více uplatňován.“ Bc. Ladislav Fabián, Renarkon, o. p. s., a svépomocný klub Absolvent

Muni Press

Muni Fss

Pavel Nepustil, Markéta Geregová (eds.)

„Publikaci považuji za přínosnou pro teorii a praxi české sociální práce s lidmi užívajícími drogy především s ohledem na reflexi vlivu strukturálních souvislostí (např. chudoba, vyloučení ze standardního bydlení, diskriminace) na užívání drog a prezentaci alternativního (nemedicínského) diskurzu. Nabídnuté způsoby sociální práce a psychosociální podpory propojuje požadavek na destigmatizaci lidí užívajících drogy a poskytnutí účinné pomoci bez ,vstupních podmínek‘ reagující na potřeby konkrétních lidí v komplexních životních situacích.“ doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D., Ostravská univerzita

Pavel Nepustil, Markéta Geregová (eds.)

BEZ PODMÍNEK Metody psychosociální podpory pro lidi užívající drogy

BEZ PODMÍNEK

Kniha přináší přehled vybraných metod práce s lidmi, kteří užívají drogy, a je určena jak pro odborníky a studenty psychosociálních oborů, tak pro zájemce o problematiku drog a závislostí z řad široké veřejnosti. Popisované metody mají společné zázemí v současných konceptech sociálních věd, jako jsou participativní přístupy, empowerment nebo kritická sociální práce. Autorský tým je tvořen českými odborníky, převážně sociálními pracovníky, s bohatými zkušenostmi z práce s lidmi užívajícími drogy. Kniha je psána přístupným jazykem, metody obsahují řadu příkladů a konkrétních doporučení pro praxi a zvláštní pozornost je věnována skupinám se specifickými potřebami.

MASarykova univerzita

BEZ PODMÍNEK Metody psychosociální podpory pro lidi užívající drogy

MUNI PRESS

MUNI FSS

Pavel Nepustil a Markéta Geregová (eds.)

BEZ PODMÍNEK Metody psychosociální podpory pro lidi užívající drogy

Masarykova univerzita Brno 2020

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Bez podmínek : metody psychosociální podpory pro lidi užívající drogy / Pavel Nepustil a Markéta Geregová (eds.). -- 1. vydání. -- Brno : Masarykova univerzita, 2020. -- 1 online zdroj „Vydala Masarykova univerzita ve spolupráci se Společností Podané ruce, o.p.s.“ -- Tiráž. -- Obsahuje bibliografie ISBN 978-80-210-9668-4 (online ; pdf) * 364.614 * 364.692:615.015.6-051 * 364.692:615.015.6 * 316 * 364-78 * 364-787.3 * 316.344.7 * (048.8:082) – sociální nerovnost – drogově závislí – drogová závislost -- sociologické aspekty – sociální práce – psychosociální pomoc – marginální skupiny – kolektivní monografie 364-1/-7 - Druhy sociální pomoci a služeb [18]

Citace: NEPUSTIL, Pavel a GEREGOVÁ, Markéta, ed., 2020. Bez podmínek: Metody psychosociální podpory pro lidi užívající drogy [online ; pdf ]. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-9668-4. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9668-2020 Knihu recenzovali: doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D. prof. PhDr. Libor Musil, CSc. © 2020 Masarykova univerzita © 2020 Text: Markéta Ackrmannová, Zuzana Brodilová, Markéta Čtvrtečková, Markéta Fišarová, Jiří Frýbert, Markéta Geregová, Anna Hokynek, Kateřina Jungová, Kristýna Karpíšková, Adina Kleinová, Tomáš Kozel, Kateřina Kružíková, Ondřej Mikulášek, Pavel Nepustil, Olga Šustrová ISBN 978-80-210-9668-4 ISBN 978-80-210-9667-7 (brožovaná vazba) https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9668-2020

Obsah

Poděkování

..........................................................................................................................

PŘEDMLUVA

..........................................................................................................................

.....................................................................................................................................

ÚVOD

Část I. TEORIE

.....................................................................................................................

Komplexní přístup k užívání drog a závislostem

...................................................

......................................................................................................

Participativní praxe

..........................................................................................................

Část II. METODY

..........................................................................................................

Kritická sociální práce

Metody podporující empowerment Kontaktní práce s uživateli drog

.......................................................................

..................................................................................

Zapojování peer pracovníků v drogových službách

.......................................

..........................................................................................

Případová práce

..........................................................................................................

101

Case management

..........................................................................................................

109

..........................................................................................................................

118

Psychosociální poradenství

Práce s krizí

Psychoterapeutická podpora Recovery koučování

.....................................................................................

128

..........................................................................................................

136

Podpora prostřednictvím bydlení

..........................................................................

Využití nových informačních technologií

..........................................................

146 155

Část III. SPECIFICKÉ SKUPINY Marginalizace Etnické skupiny

.....................................................................................

163

.....................................................................................................................

165

...................................................................................................................

168

Lidé v seniorském věku

..................................................................................................

179

Lidé s duální diagnózou

..........................................................................................

185

Lidé pracující v sexbyznysu

........................................................................................

193

Lidé po propuštění z vězení

........................................................................................

201

....................................................................................................................................

213

DOSLOV

.........................................................................................................................

215

O autorech

........................................................................................................................

217

ZÁVĚR

Poděkování

Za celý autorský tým chceme poděkovat následujícím osobám a institucím: •

Společnosti Podané ruce, o. p. s., za finanční podporu a za to, že umožňuje rozvíjet řadu metod psychosociální podpory, popsaných v této knize.

•

Martinu Boxanovi, řediteli Institutu expertních služeb ze Společnosti Podané ruce, o. p. s., za osobní nasazení při vyjednávání o vydání knihy a za podporu poskytovanou při tvorbě textů.

•

Katedře Sociální politiky a sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity za finanční podporu.

•

Liboru Musilovi z Katedry sociální práce FSS MU za cenné obsahové připomínky v recenzním posudku a za osobní podporu při tvorbě publikace.

•

Alici Gojové z Katedry sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity za cenné obsahové připomínky v recenzním posudku.

•

Všem členům Platformy pro komplexní přístup k užívání drog a závislostem za vytváření tvůrčího lidského prostředí pro tříbení myšlenek a nových perspektiv.

•

Františce Jirousové a statku uProstřed v Prostředním Vydří za poskytnutí magického prostoru pro setkávání Platformy.

•

Radce Janebové za uvedení čtenářů do knihy.

•

Ladislavu Fabiánovi za osobně laděný doslov.

•

Nakladatelství Munipress za rozhodnutí knihu vydat a za důvěru v nás vloženou.

•

Všem lidem, kteří užívají nebo užívali drogy a jsou ochotni podílet se na neustálém zlepšování podpůrné sítě v oblasti drog a závislostí, ať už otevřeností ohledně vlastních zkušeností, zapojením do poskytování služeb, aktivním prosazováním změn či jinak.

Tato publikace obsahuje upravené verze textů, které byly vytvořeny pro „Metodiku sociální práce a síťování v adiktologických službách“ jako jeden z výstupů projektu „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“, realizovaného Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky v období 2016–2021 a podpořeného z finančních prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.

Vznik knihy byl podpořen projektem specifického výzkumu Masarykovy univerzity „Porozumění perspektivám účastníků sociálních intervencí“ (MUNI/A/1330/2019) v roce 2020.

PŘEDMLUVA Radka Janebová

Již samotný název Bez podmínek, který se line jako hlavní motto celou publikací, implicitně odráží společenské tlaky, se kterými se profesionální práce s lidmi užívajícími drogy může setkávat. Česká společnost se stále více neoliberalizuje, což se odráží i na výkonu pomáhajících profesí včetně sociální práce. Podfinancování a škrty v sociální oblasti vedou k ostrému soupeření o zdroje mezi poskytovateli a stále slyšitelnějším argumentem se stává zásluhovost cílové skupiny, na kterou mají být vynaloženy veřejné zdroje. Do sociální oblasti stále více vstupují prvky trestní politiky, která je postavená na kontrole a dohledu. Veřejné a mnohdy i odborné mínění chápe člověka stále více jako ekonomický subjekt, který je fatálně zodpovědný za všechny vlastní problémy, a tedy i za jejich řešení. Tyto společenské trendy přispívají k tomu, že práce s lidmi užívajícími drogy se stává jednou z nejnevděčnějších, protože stigmatizace klientů se přenáší i na pomáhající. Nelze odsuzovat, že řada z nich (ať vědomě, či nevědomě) přenáší neoliberální hodnoty do vlastní praxe, která pak bývá postavena na sledování ekonomické efektivity služeb, principu zásluhovosti, psychologizaci problémů a jejich řešení a přístupech postavených na dohledu. Filozofie „bez podmínek“ se může dostávat do kolize se zaběhnutou praxí, postavenou na představě, že užívání drog je čistě individuální problém, za který si uživatelé mohou sami. Lidé užívající drogy jsou považováni za nezodpovědné jedince, kteří špatně zvládají svůj život a které je třeba „opravit“. Takovéto psychologizující pojetí situace klientů se promítá nejenom do posouzení (assessment), ale bývá většinou úzce spojeno i s psychologizací řešení. Plány a intervence jsou pak analogicky postaveny na hledání viny u samotného uživatele, na jejím doznání, na aktivizaci uživatele a adaptaci na systém. Takový přístup ale autorky a autoři této knihy odmítají. Naopak vycházejí ze systémové či kritické perspektivy, která reflektuje vliv širších sociálních struktur i na takový zdánlivě individuální problém, jakým je užívání drog. Autorský kolektiv usiluje o změnu diskurzu přístupu k „drogovým závislostem“. Polemizuje se zavedenými představami o nebezpečnosti různých drog a zdůrazňuje sociální konstruovanost těchto představ. Kniha obrací pohled 9

BEZ PODMÍNEK

na uživatele drog od patologizace k jejich přijetí. Namísto diskurzu, který lze nazvat individualistickým, psychologickým, medicínským nebo farmakologickým, nabízí alternativně diskurz sociologický (kritický, strukturální). Ten přesouvá pozornost od individuální viny člověka užívajícího drogy k širším sociálním a strukturálním aspektům užívání. Jedná se o diskurz kritický, chápající užívání drog jako součást širších sociálních souvislostí. Zároveň oceňuji, že tyto souvislosti nejsou redukovány na nejbližší sociální prostředí lidí užívajících drogy – tedy na jejich rodiny. Přestože autoři a autorky reflektují význam „zranění z dětství“ při rozvoji závislostního jednání, které může být odpovědí na prožitou bolest, není vina přenášena na rodiče. V textu je jasně deklarováno, že je třeba hledat příčiny v generačních sociálních podmínkách, které jsou ovlivňovány strukturálně. Autorky a autoři činí strukturální souvislosti závislostního jednání transparentními nejen v rovině příčin, jež se podílejí na vzniku užívání drog, ale také na úrovni řešení, kdy důsledně nabízejí konkrétní praktické postupy, jak měnit nespravedlivé podmínky přispívající k užívání drog. S pomocí jazyka americké kritické filozofky Nancy Fraser lze říci, že ukotvují užívání drog jak v kontextu nespravedlivého přerozdělování společenských zdrojů, tak v kontextu zneuznání, se kterým se různé skupiny uživatelů mohou setkávat. Z hlediska přerozdělování se věnují například vlivu nepříznivých materiálních podmínek na vznik a vývoj užívání, což pak promítají do požadavku sociálně materiální podpory. V podobném duchu analyzují dopady nedostatečné nabídky bydlení a diskutují možnosti podpory formou dostupného či sociálního bydlení. Zároveň ve třetí části knihy nezapomínají na aspekty zneuznání, se kterým se část uživatelů může setkávat na základě etnika/rasy, věku, duševního onemocnění či práce v sexbyznysu. Nespravedlivá či nedostatečná redistribuce zdrojů spolu se zneuznáním určitých skupin může vést k opresi lidí užívajících drogy a k porušování jejich lidských práv. I proto autoři a autorky zdůrazňují, že lidská práva by měla být při práci s lidmi užívajícími drogy na prvním místě. Pro jejich podporu nabízejí různé formy skupinové a komunitní práce a metodu sociální advokacie, což jsou bytostně kritické způsoby sociální práce. Změna diskurzu se projevuje i v oblasti jazyka užívaného v publikaci, který v duchu snahy podporovat anti-opresivní praxi odmítá užívání stigmatizujících termínů jako „narkoman“ a „toxikoman“ a nahrazuje je méně nálepkujícím spojením „lidé užívající drogy“. Podobně snaha odmedikalizovat téma užívání drog vede k posunu od pojmu „závislost“ k označením „závislostní jednání“ nebo „silné užívání v průběhu času“. Cílem knihy je představit metody psychosociální podpory. Přes nepopiratelný vliv strukturálních faktorů na závislostní jednání nelze v rámci pomoci rezignovat na individuální formy práce. Pracovat na změně systému je v pořádku, ale taková práce je spíše dlouhodobá. Lidé zpravidla potřebují nepříznivé situace

Předmluva

řešit relativně rychle a na této změně by měli i sami participovat. Proto je dobře, že je věnována pozornost i individuálním či psychosociálním způsobům práce, jako jsou kontaktní práce, případová práce, práce v krizi, psychoterapeutická podpora nebo psychosociální poradenství. I v těchto kapitolách jsem s potěšením nalézala prvky kritického přístupu, které by australská klasička kritické sociální práce Jan Fook možná označila jako critical casework. Ten se projevuje důrazem na porozumění lidem užívajícím drogy, na nabízení pomoci, na nemoralizování, hledání motivace, a především na jejich participaci. Přístup „bez podmínek“ ale není prezentován bezlimitně. Autoři a autorky popisují i situace, kdy mohou být rizika spojená s chováním lidí užívajících drogy tak vysoká, že je přiměřené zvolit kontrolní přístup. Tato kniha bude čtenářky a čtenáře pravděpodobně rozdělovat na ty, kteří jsou nadšeni z alternativního diskurzu podpory lidí užívajících drogy, a na zastánce starého – a pravděpodobně stále dominujícího – diskurzu. Osobně je mi ctí patřit k prvním jmenovaným. V Hradci Králové, červenec 2020

ÚVOD

„Jsme lidé z celého světa, kteří užívají drogy. Jsme lidé, kteří jsou vytlačováni na okraj společnosti a diskriminováni; jsme zabíjeni, bezdůvodně napadáni, zavíráni do vězení, označováni za zlo a stereotypně považováni za nebezpečí a odpad. Nyní je čas, aby zazněl náš hlas jako občanů…“ Těmito slovy začíná tzv. Vancouverská deklarace, zakládající dokument Mezinárodní sítě lidí, kteří užívají drogy (International Network of People who Use Drugs, 2006). Vznikla jako reakce na dlouhodobě nespravedlivou a podřadnou pozici, do níž jsou stavěni lidé na základě toho, že užívají určité skupiny látek, ale také jako vyjádření preferovaného způsobu, jak s lidmi užívajícími drogy jednat, jak jim poskytovat podporu i jaký používat slovník. Spojení „lidé, kteří užívají drogy“, jehož používání Vancouverská deklarace prosazuje, není pouhou korektní náhražkou termínů „narkoman“, „toxikoman“ nebo „problémový uživatel drog“1. Nese v sobě přesvědčení, že nelze na základě užívání jakékoliv látky zařadit člověka do speciální kategorie lidí a pak tuto kategorii zatížit množstvím negativních vlastností, které ji vyloučí ze společnosti. Pokud my sami nejsme zvyklí ztotožňovat se s čímkoliv, co konzumujeme, proč bychom to měli činit ostatním? Anebo, jak řekl významný obhájce práv lidí užívajících drogy Nico Adriaans: „Lidé očekávají, že se představím jako uživatel heroinu. Ale copak vy, když se představujete, taky říkáte: ‚Ahoj, já jsem piják kávy.‘?“ Vancouverskou deklaraci a tuto knihu spojuje záměr vztahovat se k lidem užívajícím drogy na prvním místě jako k lidským bytostem, nikoliv jako k problematické kategorii. Metody psychosociální podpory, které na následujících stránkách představujeme, ukazují způsoby reagování na složité situace, do kterých se lidé dostávají nikoliv primárně v důsledku chemického účinku konkrétní látky, ale v důsledku negativně zabarveného sociálního významu drog. Jsou využívány v odborných službách pro lidi užívající drogy, ale je možné v nich nalézt i inspiraci pro neformální pomoc a podporu – z pozice rodinných příslušníků, blízkých, přátel a kolegů. Až na výjimky se jedná o takové formy podpory, které nevyžadují příliš složité materiální vybavení. Skoro by se dalo říct, že se ve svých základních formách dají poskytovat takřka „bez podmínek“. Leckdy stačí chuť a zájem. 1

Terminologická poznámka: V jazyce většiny kapitol publikace je použito generické maskulinum v podstatných jménech označujících profesi, roli nebo pozici člověka. Přestože je mezi všemi zmíněnými skupinami významný podíl žen, pro větší srozumitelnost a plynulost textu jsme se rozhodli zachovat tento jazyk a používat označení v mužském rodě.

BEZ PODMÍNEK

Název knihy má ovšem ještě další důležitý význam. Až příliš často se v našem oboru setkáváme s tím, že jsou lidem kladeny různé podmínky pro získání podpory a pomoci. Řada pobytových služeb pro uživatele drog vyžaduje, aby lidé před zahájením pobytu s užíváním úplně přestali nebo aby prošli detoxifikací, u jiných typů služeb jsou kladeny požadavky na docházku do programu, stupeň motivovanosti, abstinenci nebo přihlášení se k určité cílové skupině. Metody představené v této knize usilují o to, aby takovýchto vstupních podmínek bylo naprosté minimum. Vycházejí z přesvědčení, že účinná podpora je taková, která přichází hned a reaguje přímo na aktuální vyjádřené potřeby a přání. Preferují takové způsoby podpory, které se odehrávají v přirozeném prostředí, tam, kde lidé žijí, a které jsou schopné se maximálně přizpůsobit jejich situaci. Poskytovat podporu bez podmínek tedy neznamená, že klienty rozmazlujeme anebo „přepečováváme“. Znamená to, že se s nimi chceme setkat s takovými, jací jsou, tam, kde jsou, bez nutnosti hodnocení, zda splňují, nebo nesplňují uměle vytvořená kritéria. Tato „bezpodmínečnost“ podpory umožňuje též lépe navazovat s klienty vztah blížící se tomu, co Carl Rogers (2015) nazýval bezpodmínečným přijetím, vřelým a pečujícím vztahem. Není to přitom jednoduchý nárok, protože stigmatizace lidí užívajících drogy je obrovská. Podle sociologických výzkumů jsou nejobávanější společenskou skupinou (Prokop et al., 2019), mají pověst těch, kterým se nedá věřit, kteří lžou, kradou, neberou ohledy na druhé, pouze s nimi manipulují. Nabízet jim bezpodmínečné přijetí se zdá být takřka opakem toho, co by člověk zatížený touto představou chtěl udělat. Ale možná právě proto je to pro nás preferovaný způsob vztahování se k lidem. Absence bezpodmínečné lásky v životě lidí užívajících drogy často stojí v pozadí jejich vzdálení se od společnosti (Maté, 2020) a jejich izolace a marginalizace pak prohlubuje riziko, že se mohou dostávat do stále bezvýchodnější situace bez jakékoliv víry na zlepšení. Samotná přítomnost druhé lidské bytosti, která člověka přijímá takového, jaký je, bez jakýchkoliv nároků na změnu, je sama o sobě podpůrná zkušenost a také, nejen dle Rogerse, základní lidská potřeba. K těmto rovinám názvu „Bez podmínek“ přidáme ještě jednu. Napsali jsme tuto knihu jako kolektiv autorek a autorů, kteří pracují či pracovali v neziskových organizacích poskytujících služby lidem, kteří užívají drogy. Hned po roce 1989 zareagoval občanský sektor na zvýšení dostupnosti nových typů psychoaktivních látek zakládáním celé řady různých služeb s inspirací a podporou v zahraničí. Nová centra vznikala často s minimálními investicemi, bez potřebného materiálního zázemí, navzdory často skeptickému a nedůvěřivému pohledu veřejnosti, avšak s velkým nadšením a přesvědčením zakladatelů. Po třiceti letech, v době psaní této publikace, stále přetrvává jak velice nízká materiální a finanční podpora ze strany státu, tak i spoléhání se na entuziasmus „nadšenců z neziskovek“. Služby jsou odkázané na jednoleté a vícezdrojové financování, to znamená,

Úvod

že musí každý rok znovu žádat na několika místech o podporu, přičemž nemají žádné záruky, a pokud se některý z donorů rozhodne pro škrty, často nezbývá nic jiného než propustit zaměstnance. Pracovníci v těchto službách mají často pouze krátkodobé pracovní smlouvy, jejich platy jsou podprůměrné, benefity mizivé, nicméně nasazení je vyžadováno značné a práce přesčas se předpokládá takřka automaticky. Není potom divu, že mnozí zaměstnanci po krátké době odcházejí do jiného sektoru, protože si nemohou dovolit v těchto podmínkách pracovat. Nejde ale jen o materiální podmínky. Možná ještě větší důležitost při rozhodování, zda zůstat, či odejít, často hraje pocit smysluplnosti práce, ke kterému je zapotřebí, aby člověk mohl dělat to, čemu věří, způsobem, který považuje za správný a etický. Větší část autorů této publikace spojuje členství v neformálním uskupení s názvem Platforma pro komplexní přístup k užívání drog a závislostem, které vzniklo v reakci na vnímanou tendenci systémově upřednostňovat medicínský přístup k užívání drog a závislostem a zdravotnický systém práce s pacienty. Platforma usiluje o to, aby jednotlivé disciplíny a profese, které se užíváním drog a závislostmi zabývají, byly rovnocenně respektovány, aby žádná perspektiva nebyla utlačována a aby tak mohl vznikat mnohovrstevnatý dialog odrážející pestrost a nejednoznačnost oblasti drog a závislostí. Jako lidé se sociálněvědním vzděláním vnímáme, že přístupy vycházející ze sociologie, sociální práce, sociální antropologie nebo filozofie nemají v současném diskurzu kolem drog a závislostí příliš prostoru, a to přesto, že jejich potenciální přínos je obrovský. Umožňují nahlížet fenomény například skrze koncepty sociálního vyloučení, marginalizaci, stigmatizaci, gender nebo chudobu, jež jsou s užíváním drog a závislostmi těsně provázány. Předmětem jejich práce není pouze jednotlivec, ale i rodina, vrstevnické skupiny a širší sociální prostředí, což jim umožňuje vnímat zdánlivě individuální problémy ve vztahovém a sociálním kontextu. Způsob nahlížení problémů a situací skrze sociální perspektivu navíc vede ke komplexnějšímu porozumění fenoménu užívání drog a závislosti v souvislosti s dalšími sociálními jevy, jako je například etnicita, sexbyznys, duševní zdraví, kriminalita, stárnutí nebo bezdomovectví. Sestavili jsme tedy tuto publikaci mimo jiné se záměrem tuto perspektivu představit a ukázat, že může být velice zajímavé a užitečné nahlížet práci s lidmi užívajícími drogy v kontextu jejich životů, vztahů a prostředí. Kniha je rozdělena do tří hlavních celků. V první části nabízíme teoretické a filozofické zázemí pro představení metod psychosociální podpory, které pak tvoří část druhou. V ní je obsaženo 11 kapitol popisujících rozmanité metody práce, z nichž některé jsou v České republice široce využívány (například kontaktní práce, psychosociální poradenství), jiné jsou spíše na začátku svého zavádění (recovery koučování, využití nových informačních technologií). Smyslem této části není poskytnout vyčerpávající přehled metod psychosociální podpory pro lidi užívající drogy, ale spíše ukázat, jak je možné staré i nové metody

BEZ PODMÍNEK

využívat k tomu, aby co nejlépe sloužily těm, kterým jsou určeny. Konečně ve třetí části chceme upozornit na to, že určité skupiny lidí vyžadují specifický přístup, přičemž opět nejde o vyčerpávající přehled. Z velkého množství vybíráme etnické skupiny, seniory, osoby s přidruženou psychiatrickou diagnózou, lidi zapojené do sexbyznysu a lidi propuštěné z vězení a popisujeme, jak k těmto marginalizovaným skupinám přistupovat s respektem a citlivostí k jejich specifikům. Nemá cenu tajit, že jsme tuto knihu napsali zejména pro lidi, jako jsme my. Pro lidi, kteří se chtějí spolupodílet na vytváření podpůrné sítě pro lidi užívající drogy, kteří chtějí hledat stále nové způsoby, jak v neustále se měnící společnosti nabízet to, co lidé nejvíce potřebují, a jak při tom co nejtěsněji spolupracovat s těmi, kterým je podpora určena. Napsali jsme tuto knihu pro „sociálně“ či „psychosociálně“ orientované pracovnice a pracovníky, ale nejen pro ně. Věříme, že z ní budou moci čerpat i studenti, učitelé a akademičtí pracovníci, protože kde jinde než ve škole by se měl člověk učit vnímat společenské fenomény v souvislostech. Je určena i lidem, kteří sami užívají či užívali drogy a chtějí poskytovat podporu ostatním, a také rodinným příslušníkům a blízkým lidí užívajících drogy, protože leckdy do sítě podpory patří od samého počátku, aniž by si o tom mohli sami rozhodnout. A v neposlední řadě je určena těm, kteří se starají o celý systém péče a podpory pro lidi užívající drogy – manažerům, úředníkům či výzkumníkům. Věříme, že každý si v knize najde něco, co ve výsledku umožní vytvářet takovou podporu lidem užívajícím drogy, jakou nejvíce potřebují.

Použitá literatura International Network of People who Use Drugs (2006). Vancouver Declaration. Dostupné z: https://www.inpud.net/en/vancouver-declaration Maté, G. (2020). V říši hladových duchů. Praha: Peoplecomm. Prokop, D., Tabery, P., Buchtík, M., Dvořák, M. & Pilnáček, M. (2019). Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech. Praha: Radioservis. Rogers, C. R. (2015). Být sám sebou. Terapeutův pohled na psychoterapii. Praha: Portál.

Část I.

TEORIE Komplexní přístup k užívání drog a závislostem

Pavel Nepustil

Kritická sociální práce

Anna Hokynek, Zuzana Brodilová

Participativní praxe Markéta Geregová