Monografie si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků obecné onomastické teorie. Je založen na analýze literárních děl českých i světových z 19. a zejména 20. století, přičemž excerpovaná díla záměrně reprezentují širokou škálu literárních žánrů, což umožňuje sledovat některé jevy v širším rámci. Práce se soustřeďuje na několik okruhů problémů. Nejrozsáhlejší oddíl se zabývá literárněonymickými funkcemi, v dalších je představena literární onomastika jako samostatná disciplína a definována literární vlastní jména a závěr se zamýšlí nad budoucím směřováním oboru. Součástí práce je i kompletní soupis bibliografie české literární onomastiky.
