Absolvent.cz #14 by ABSOLVENTI.cz

Gap year

Co když si uděláte po maturitě rok pro sebe?

Zaměřte se na soft skills

Práce v McDonald's?

Skvělý kolektiv, přátelé na celý život a zkušenosti, které se neztratí.

Pavlína Kořínková Veronika Kmoníčková

OBSAH

ROZHOVORY

McDONALD‘S 04

Práce v McDonald's? Skvělý kolektiv, přátelé na celý život a zkušenosti, které se neztratí

ČLÁNKY

Mozek v režimu přežití: Proč se cítíme vyčerpaní, i když (skoro) nic neděláme? 06

Chcete vyniknout na trhu práce? Zaměřte se na soft skills 08

Jak zůstat v digitálním světě v bezpečí? 10

Na co se (ne)ptat u pohovoru na brigádu 12

Gap year: Co když si uděláte po maturitě rok pro sebe? 14

Jak se naučit říkat NE a proč se to vyplatí nejen ve škole 16

Když je všechno „v pohodě“, ale vy se tak necítíte 18

První životopis? I bez praxe můžete zaujmout 20

Kam směřují ambice mladé generace?

Žebříček TOP Zaměstnavatelé 2025 napoví 22

McDonald‘s

Milí maturanti,

jaro je pro vás letos víc než jen další roční období – je to čas rozhodování, posledních příprav… a vyčerpání. Někteří z vás už mají přijímačky za sebou, jiné ještě čekají. Všichni ale cítíte, že něco končí a něco nového začíná. A mezitím? Maturita, učení, stres i úleva.

Proto jsme tohle číslo Absolventa poskládali tak, aby vám bylo co nejvíc k užitku. Nabízíme konkrétní rady, jak se připravit na pohovor, napsat životopis bez praxe nebo zvládnout digitální chaos, který na nás útočí z každé strany. Ale věnujeme se i tématům, která jdou víc pod povrch – duševní pohodě, vyčerpání, tlaku na výkon.

Možná právě teď zjistíte, že říct „ne“ něčemu nebo někomu, kdo vám bere víc energie než dává, je ve skutečnosti dost dospělé rozhodnutí. Stejně jako umět si říct o pomoc, zpomalit nebo přiznat, že máte dost.

V tomto čísle najdete mimo jiné i inspirativní rozhovor se dvěma studentkami, které našly v McDonald’s nejen přivýdělek, ale i přátele na celý život. Možná vás zaujmou a inspirují i výsledky ankety TOP Zaměstnavatelé 2025 a praktické články o tom, proč se vyplatí rozvíjet dovednosti, které se sice ve škole nezkoušejí – ale v životě se bez nich těžko obejdete.

Přeji vám klidnou hlavu, hodně štěstí a příjemné čtení.

HLAVNÍ PARTNEŘI

Aneta Střechová šéfredaktorka

ABSOLVENT | vydavatel ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, Praha 6 – Dejvice, 160 00, IČO: 22729283 šéfredaktorka Aneta Střechová | redakce redakce@absolventi.cz | redaktorky Simona Vlčková, Marie Novotná inzerce inzerce@absolvent.cz | fotografie McDonald‘s, Morris Media, AdobeStock, Midjourney | grafika Michal Polus – www.typostaff.cz registrace MKČR E 22745 | ISSN 2570-5024 | vydání #14 | květen 2025 Časopis vychází zdarma pro maturanty a budoucí absolventy středních škol a gymnázií.

www.absolvent.cz

absolvent.cz

Práce v MCDONALD’S? Skvělý kolektiv, přátelé na celý život a zkušenosti, které

se neztratí

Brigáda v McDonald‘s není jenom o prvních vlastních penězích – je to prostředí, kde můžete růst, získat sebevědomí a najít partu lidí, se kterými si budete opravdu rozumět. Pavlína Kořínková a Veronika Kmoníčková začínaly jako brigádnice. Dnes už vedou směny a školí další kolegy. A i když obě studují náročné obory na vysoké škole, práce v „Mekáči“ je pořád baví.

Co vás na práci v McDonald‘s nejvíc překvapilo?

Pavlína: Asi jak klouže podlaha, když spěcháte! �� Ale vážně – mile mě překvapilo, jak skvělý tým tam byl už od začátku. Měla jsem trochu strach, jestli mě vezmou mezi sebe, ale fakt jsem si sedla s kolegy hned od první směny.

Veronika: U mě to bylo spíš překvapení z atmosféry a lidí. V naší škole bylo běžné, že absolventi devítky šli na brigádu právě do McDonald‘s, ale i tak jsem měla strach, jestli tam zapadnu, jestli se se mnou budou ostatní bavit. A o to víc mě potěšilo, jak mě všichni hned přijali. Od začátku jsem tam měla pocit, že jsem součást týmu.

V jaké chvíli vám došlo, že vás to opravdu baví?

Veronika: Pro mě to byla úplně první směna v McCafé. Nejdřív jsem si říkala, co tam asi budu dělat, ale kavárna byla úplně jiný svět. Měli jsme tam klid, byli jsme ve dvou, a já si uvědomila, že mě to fakt baví. Byl to úplně jiný rytmus než zbytek provozu.

Pavlína: Nedokážu vypíchnout jeden konkrétní moment, ale mám to často stejně – když je směna v pohodě, se super lidmi a není ani moc pomalá, ani úplně šílená. Všichni se dostaneme do nálady, kdy si při práci povídáme, vtipkujeme, je tam skvělá atmosféra a práce díky tomu utíká. Právě tyhle chvíle mi pokaždé připomenou, proč mě to baví.

Jak vypadala vaše cesta k současným pozicím?

Veronika: V McDonald‘s většina lidí začíná úplně stejně – jako crew. Já jsem si pak vyzkoušela kavárnu, stala se baristkou a pak barista masterem. Byla jsem i area leader a leader péče o hosty. Teď vedu

VERONIKA KMONÍČKOVÁ

Studentka posledního ročníku bakalářského studia všeobecného ošetřovatelství na LF v Hradci Králové. V McDonald’s začínala v roce 2018, dnes pracuje jako shift leader a trénuje na pozici department leader.

směny jako shift leader a připravuju se na pozici department leader.

Pavlína: Já jsem začínala na nápojích, ale pak jsem si poranila nohu a dlouho jsem měla sádru. Díky tomu, že se v Mekáči dá střídat spousta různých stanovišť, jsem mohla pracovat na drive, tam jsem se to naučila natolik, že jsem zůstala i v době, kdy byla noha už zdravá. Po roce se otevírala pozice baristy, a protože mě kavárna vždycky lákala, přihlásila jsem se. Pracovala jsem jako barista asi rok a pak jsem dostala nabídku stát se barista masterem – a na té pozici jsem doteď.

Co vás na vaší aktuální pozici baví nejvíc?

Pavlína: Mám ráda vedení lidí – ale hlavně v tom smyslu, že někomu pomáhám se rozvíjet. Jako barista master trénuju nové baristy, sleduju, jak se jim daří, kdo už je připravený se posunout. Ráda dělám ostatním podporu. A samotná práce v kavárně je pro mě vlastně i forma relaxu – na vysoké škole musím hodně přemýšlet a analyzovat, ale u kafe si můžu odpočinout, protože je to z velké části manuální práce, kterou už zvládám téměř automaticky.

Veronika: Já to mám podobně – baví mě, že můžu ostatní v týmu rozvíjet. Můžu navrhnout, koho ten den trénovat, a když za mnou někdo přijde, že se chce naučit třeba na drive, tak s tím pomůžu. Ráda podporuju lidi v tom, co je baví, a hledám cesty, jak jim pomoct růst.

Co vám práce v McDonald‘s dala do života?

Veronika: Nejvíc mi to pomohlo při komunikaci – třeba na praxích v nemocnici jsem si všimla, že se jako jedna z mála nebojím promluvit s pacientem. Ostatní

se báli, že nebudou vědět, co říct. A díky Mekáči jsem zvyklá si poradit, být přirozená, komunikativní. Naučila jsem se taky zvládat stresové situace a určovat si priority, což se hodí nejen v práci.

Pavlína: Určitě zvládání stresu – protože i když se snažíme, někdy přijde nával zákazníků a člověk musí zachovat klid. A pak samozřejmě komunikace, schopnost najít řešení, být asertivní, vědět si rady i ve složitější situaci.

Když se řekne „váš tým“, co vás jako první napadne?

Pavlína: Vtipný, přívětivý, ochotný. Nezáleží na tom, odkud kdo je, prostě držíme spolu.

Veronika: Ochota, to mám taky. Pak ještě přátelský a podporující. Když jsem potřebovala volno kvůli škole nebo něco řešit, nikdy to nebyl problém.

Máte nějaký zážitek, který vystihuje atmosféru na vaší pobočce?

Pavlína: U nás v kavárně se rozjela taková milá tradice – když jde někdo z baristů na pauzu nebo pro kafe, koupí ostatním koblížek. Je to taková

PAVLÍNA KOŘÍNKOVÁ

Studentka prvního ročníku bakalářského studia mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na FSS v Brně. V McDonald’s pracuje pátým rokem, momentálně jako barista master.

maličkost, ale zpříjemní to den a ukazuje to, jak si navzájem děláme radost.

Proč by si středoškolák měl vybrat právě McDonald‘s?

Pavlína: Jednoznačně kvůli flexibilitě. Můžete si naplánovat směny podle školy, kroužků nebo jiných povinností. A taky není potřeba žádná předchozí praxe – všechno vás naučíme. Mekáč je super startovní zkušenost, která se hodí skoro kdekoliv.

Veronika: Já to mám stejně. V průběhu semestru jsem často mohla chodit jen v pátek nebo o víkendu, ale i tak jsem dostávala šanci se rozvíjet. Je to férové – když se snažíš, vidí to.

A co byste poradily někomu, kdo se bojí, že to nezvládne?

Veronika: Hlavně to zkusit. Vždycky je tu někdo, kdo vás zaučí a provede prvními směnami. Každému nováčkovi se někdo věnuje. A když zjistíte, že vám třeba jedna pozice nesedí, můžete se najít jinde.

Pavlína: Nikdy na to nejste sami. Když přijdete a máte špatný den, vždycky se dá domluvit pauza nebo změna. Je to přátelské prostředí, kde se dá říct „hele, dneska to není ono“ – a někdo vám pomůže. Nezáleží, jestli jste tam týden, nebo pět let.

Kam až se dá v McDonald‘s vyrůst?

Pavlína: Skoro kamkoliv. Třeba naši supervizoři, kteří dnes kontrolují provozy, dřív sami stáli u hranolek. Nikdo sem nepřišel z korporátu. Každý si to odmakal odspodu a i to je důvod, proč to celé tak dobře funguje.

Na co jste ve své práci nejvíc pyšné?

Pavlína: Doufám, že vytvářím pro ostatní příjemné prostředí, kde se nebojí požádat o pomoc, můžou se rozvíjet a chtějí se do práce vracet.

Veronika: Mým cílem je, aby kolegové ze směn odcházeli s dobrou náladou. Aby věděli, že se jim někdo věnoval, že jim práce šla, a když ne – že jsem jim pomohla.

Kdybyste měly svůj McDonald‘s příběh shrnout do jedné věty, jak by zněl?

Pavlína: McDonald’s mi dal víc než práci, dal mi dovednosti, příležitosti a přátele na celý život.

Veronika: Tahle cesta pro mě byla plná výzev, ale hlavně byla plná skvělých lidí, kteří mi pomohli osobně i profesně růst.

Chcete-li začít svou kariéru v McDonald‘s, navštivte mcdonalds.jobs.cz, kde si můžete vyhledat nejbližší provozovnu a najít volná pracovní místa.

Aktuální kariérní příležitosti u McDonald’s si zobrazíš v aplikaci Maturanti!

Mozek v režimu přežití:

Proč

se cítíme

vyčerpaní,

i když (skoro) nic neděláme?

Únava bez zjevné příčiny. Nedostatek energie, i když odpočinku máte dost. Hlava jak balón, přestože jste jen seděli doma. Zní to povědomě? Možná se nacházíte ve stavu tiché přetíženosti – a vůbec si to neuvědomujete.

Žijeme v prostředí, které nás neustále bombarduje podněty. I když zvenčí nic neděláme, uvnitř běží mozek na plné obrátky. Přepínání mezi aplikacemi, rychlá rozhodnutí, notifikace, informace, jež křičí o naši pozornost – to všechno vytváří tichý stres, který se sčítá. Nejsme unavení tělem, ale zahlcenou hlavou.

JSME PŘEHLCENI, I KDYŽ NIC NEDĚLÁME

Naše hlava není uzpůsobená ke zpracování stovek podnětů denně. Notifikace, přepínání mezi aplikacemi, rozhodování, co si pustit, co komu odpovědět, co všechno „ještě stihnout“... I když to vypadá jako pasivní činnost, mozek pracuje naplno. A čím více toho musí filtrovat, tím rychleji se unaví.

DIGITÁLNÍ ÚNAVA VS. SKUTEČNÁ VYČERPANOST

Únava často nepramení z fyzické aktivity, ale z neustálého přemýšlení, rozhodování a „vystavení pozornosti“. To je ta únava, kdy vás bolí oči, máte těžkou hlavu a nejste schopní ničeho dalšího – ale zároveň jste „skoro nic nedělali“. Mozek prostě říká: stop.

NEJSTE LÍNÍ – JSTE ZAHLCENÍ

Je v pořádku cítit se přetíženě, i když jste „nic nestihli“. To neznamená neschopnost. Znamená to, že je třeba jiný přístup: ne více disciplíny, ale méně tlaku. Omezte podněty, pracujte chytřeji a naučte se odpočívat tak, aby z toho mozek skutečně něco měl.

JAK POZNAT, ŽE JEDETE NA REZERVU?

• Nedokážete se soustředit déle než pár minut.

• Cítíte se podrážděně, ale nevíte proč.

• Po škole nebo brigádě si „jen na chvíli“ lehnete – a probudíte se večer.

• I zábava vás vyčerpává.

CO S TÍM? NEPRACUJTE VÍCE. ZPOMALTE.

• Zavřete okna v hlavě: Opravdu potřebujete mít otevřený chat, video, úkoly a Spotify zároveň? Zkuste zjednodušit prostředí i myšlení.

• Dělejte jednu věc naplno: Vážně. Ani multitasking není produktivní.

• Dopřejte mozku klid, ne jen rozptýlení: Scrollování není odpočinek. Ticho, procházka, chvíle bez obrazovky – to je restart.

• Naučte se nedělat nic: Zní to divně, ale nuda je podmínka pro regeneraci. Nezabíjejte ji hned dalším podnětem.

Odstartuj svoji kariéru v McDonald’s

Chcete vyniknout na trhu práce?

Zaměřte se na soft skills

Možná si říkáte, že postačí, když budete dobří ve svém oboru, a to ostatní se už nějak poddá. Jenže ono se to často jen tak nepoddá. Oborové znalosti jsou určitě skvělý základ, ovšem většina pracovního trhu se dnes opírá také o dovednosti, které vám na přednáškách nikdo nevysvětlí. Jde o takzvané soft skills.

PROČ MŮŽOU BÝT SOFT SKILLS

DŮLEŽITĚJŠÍ

NEŽ DIPLOM?

Soft skills jsou takzvané měkké dovednosti, které souvisejí s tím, jak komunikujeme, pracujeme v týmu, zvládáme stres, řešíme problémy nebo plánujeme svůj čas. Souvisejí s emoční inteligencí. Zatímco tvrdé znalosti, jako je třeba programování nebo účetnictví, se dají osvojit během studia, ty měkké se budují postupně, zkušenostmi a interakcí.

A právě v tom je jejich síla. Diplom nebo maturitní vysvědčení bere dnes většina zaměstnavatelů už jako samozřejmost, ke které požadují něco navíc. Člověka, který umí dobře spolupracovat, rychle se přizpůsobí změnám, dokáže prezentovat výsledky a zvládá u toho ještě efektivně řídit svůj čas, si firmy považují víc než samotnou specializaci.

JAK ROZVÍJET SOFT SKILLS UŽ

NA STŘEDNÍ NEBO PŘI BRIGÁDÁCH?

Období letních brigád a přivýdělků při studiu je tím nejlepším časem, kdy začít své soft skills rozvíjet a získat tak náskok před konkurencí. Nečekejte, až budete ve svém prvním zaměstnání, protože právě osvojené soft skills vás do té první práce můžou dostat.

Nebojte se příležitostí vystupovat ze své komfortní zóny. Přihlaste se dobrovolně jako moderátor nebo organizátor školní akce, zkuste připravit prezentaci místo pouhého odříkání referátu, nabídněte se coby koordinátor společného projektu. Každá zkušenost, kdy musíte něco řídit, vysvětlovat a organizovat, vás posune.

Jako trénink využívejte už brigády, protože i obyčejná práce v kavárně nebo na recepci vás naučí víc, než si myslíte. Osvojíte si komunikaci se zákazníky, zvládání stresových situací nebo týmovou práci. Takže u každé brigády přemýšlejte, co si z ní můžete odnést kromě výplaty a jak to následně zakomponovat do životopisu.

Zapojujte se také do týmových projektů. Už na škole můžete sbírat cenné zkušenosti při skupinových prezentacích, debatách nebo organizování akcí. Naučíte se díky nim rozdělovat si práci, stanovovat cíle a efektivně spolupracovat.

Pracujte na sobě vědomě. Nečekejte, až vás k tomu někdo donutí. Pozorujte své chování v týmu, učte se aktivně

NEJŽÁDANĚJŠÍ SOFT SKILLS, JEŽ VÁM MOHOU OTEVŘÍT DVEŘE

KOMUNIKACE

Umět mluvit srozumitelně, aktivně naslouchat, přizpůsobit styl komunikace různému publiku – to je základ. Bez dobře zvládnuté komunikace jen těžko vysvětlíte svůj nápad šéfovi, kolegům nebo třeba zákazníkům.

TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE

Na málokteré pozici zvládne jeden člověk všechno úplně sám. Schopnost zapojit se do týmu, respektovat názory ostatních a hledat kompromisy jsou často předpokladem k úspěchu celého projektu.

PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI

Nejen v byznyse je potřeba umět jasně a stručně odprezentovat svoji práci. Prezentace dnes patří už k běžnému způsobu sdílení nápadů téměř v každém oboru, takže někdejší referát před třídou byl prvotním nácvikem.

naslouchat, zkoušejte si plánovat úkoly v diáři. Soft skills nemáme vrozené, ale můžeme je trénovat jako svaly.

JAK SVOJE SOFT SKILLS

ODPREZENTOVAT?

Až jednou budete psát životopis nebo sedět na pohovoru, nezapomeňte, že nestačí napsat, že umíte komunikovat nebo že jste týmový hráč. Každou svou dovednost vždy doložte konkrétní zkušeností, kde jste ji použili. Místo obecných tvrzení používejte věty typu:

„Během brigády v obchodě jsem denně komunikoval se zákazníky a řešil reklamace.“

„Při práci na školním projektu jsem rozdělil úkoly v týmu a koordinoval jsem termíny pomocí online nástrojů.“

TIME MANAGEMENT

Plánovat, přiřadit úkolům prioritu, dodržovat termíny – na papíře to vypadá jednoduše, ale zvládat to v praxi je mnohem obtížnější. Ale bez správného time managementu se dneska už neobejdete, pokud nechcete, aby vás převálcovaly deadliny.

KREATIVITA A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY

Požadavek na schopnost hledat nová řešení a nebát se přemýšlet takzvaně „out of box“ dnes najdete u většiny pracovních inzerátů a jsou vítanou výhodou.

ODOLNOST VŮČI STRESU A ADAPTABILITA

V dnešní době potřebujete víc než kdy dřív umět zachovat klid, když se něco pokazí, a rychle se přizpůsobit novým podmínkám.

„Jako organizátor školního plesu jsem plánoval program a řešil nečekané problémy během akce.“

Tím příkladně ukážete, že jste si svých schopností nejen vědomi, ale že je také umíte uplatňovat v praxi. Rozvoj soft skills je totiž trochu jako běh na dlouhou trať – výsledky zřejmě neuvidíte hned. Ale každá situace, kdy se učíte lépe komunikovat, organizovat si čas nebo řešit problémy, vám do budoucna usnadní cestu k vysněné kariéře. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv obor, právě tyto dovednosti vám mohou pomoct vyniknout mezi stovkami dalších absolventů se stejným diplomem. Tak na nic nečekejte a začněte už dnes.

Jak zůstat v digitálním světě v bezpečí?

Digitální svět nám nabízí spoustu možností – můžeme se vzdělávat, bavit, komunikovat i pracovat online. Ovšem to všechno s sebou přináší i rizika.

Kyberšikana, dezinformace nebo zneužití osobních údajů se mohou týkat každého z nás. Jak se pohybovat v online prostředí bezpečně a chránit sebe i svá data?

INTERNET NENÍ SOUKROMÝ DENÍK

Stále velké množství lidí vnímá internet jako svůj osobní prostor, kam mohou psát a sdílet, co je právě napadne. Zejména prostřednictvím sociálních sítí. Jenomže internet je veřejné prostředí, kde si každý příspěvek může kdokoliv uložit, sdílet dál, nebo ho dokonce zneužít. Proto byste měli s každým zveřejňovaným obsahem myslet na to, že všechno, co na internetu zveřejníte, může ovlivnit vaši pověst nebo bezpečnost – dnes, ale i za několik let.

Zlaté pravidlo zní: Nezveřejňujte nic, co byste neřekli nahlas před neznámými lidmi.

KYBERŠIKANA – TICHÝ NEPŘÍTEL

Jedním z nejrozšířenějších rizik, které ohrožuje především mladé lidi, je kyberšikana. Může mít mnoho podob, od zesměšňování přes obtěžování až po vyhrožování, ale i zveřejňování upravených fotografií nebo falešných informací. Vzhledem k tomu, že se odehrává online, působí nepřetržitě. Šikanující skrytí za zdánlivou anonymitou

jdou často až za hranu toho, co by si dovolili při osobním kontaktu. Kyberšikana má potom na oběť vážné dopady – ztráta sebevědomí, strach, sebepoškozování i poruchy soustředění a spánku.

JAK SE BRÁNIT?

• Pokud se s něčím takovým setkáte,

nebuďte na to sami – svěřte se přátelům, rodičům nebo třeba školnímu poradci.

• Blokujte a nahlašujte agresora přímo na platformě, kde útok probíhá.

• Ukládejte si důkazy, například screenshoty nebo historii zpráv.

Zlaté pravidlo zní: Nezveřejňujte nic, co byste neřekli nahlas před neznámými lidmi.

7 ZÁSAD,

JAK ZŮSTAT V DIGITÁLNÍM SVĚTĚ V BEZPEČÍ

1. ZVEŘEJŇUJTE S ROZMYSLEM.

2. POUŽÍVEJTE SILNÁ A RŮZNORODÁ HESLA.

3. OVĚŘUJTE INFORMACE, NEŽ JE BUDETE SDÍLET.

4. CHRAŇTE SVÁ ZAŘÍZENÍ A ÚČTY.

5. NEBOJTE SE POŽÁDAT O POMOC, POKUD SE CÍTÍTE OHROŽENI.

6. PRAVIDELNĚ SE VZDĚLÁVEJTE V OBLASTI MEDIÁLNÍ A DIGITÁLNÍ GRAMOTNOSTI.

7. BUĎTE SI VĚDOMI TOHO, ŽE ONLINE PROSTŘEDÍ MÁ REÁLNÝ DOPAD.

V závažných případech kontaktujte Policii ČR nebo organizace jako Nebuď oběť!, které se specializují na osvětu v rámci online útoků.

NENECHTE SE ZMANIPULOVAT

DEZINFORMACEMI

Nikde nenajdete tolik informací na jednom místě jako na internetu. Problémem je, že se to tam hemží i těmi nepravdivými. Dezinformace, fake news nebo deepfakes jsou čím dál propracovanější. Nejde jen o to, že by někdo zveřejňoval smyšlené články, ale často už se jedná o cílenou manipulaci, která má změnit váš názor nebo chování.

NEJLEPŠÍ OBRANOU JE

KRITICKÉ MYŠLENÍ:

• Ověřujte si zdroje – kdo informaci zveřejnil, kde a kdy?

• Hledejte širší kontext –samostatný obrázek nebo citát nemusí říkat celou pravdu.

• Zůstaňte skeptičtí – pokud něco působí až příliš šokujícím dojmem, zpozorněte.

• Využívejte ověřené platformy jako Manipulátoři.cz nebo Demagog.cz, které odhalují nepravdy.

SOUKROMÍ JE ZÁKLAD

Sociální sítě dnes běžně ukazují, co děláme, kde jsme a s kým. Jenomže každý příspěvek, fotografie nebo sdílení polohy mohou být cenným údajem pro podvodníky, zloděje nebo kyberútočníky. Ochrana soukromí by proto pro vás měla

být stejně samozřejmá jako zamykání vchodových dveří při opouštění domova.

JAK NA TO?

• Používejte silná hesla a pro každou službu jiné.

• Aktivujte dvoufázové ověření – zajistíte tím vyšší úroveň zabezpečení.

• Pravidelně aktualizujte aplikace i operační systém.

• Dávejte pozor, jaká oprávnění udělujete aplikacím – nepotřebují přístup ke všemu.

KDE SE UČIT O DIGITÁLNÍ BEZPEČNOSTI?

Technologie se neustále vyvíjejí, ale s nimi naštěstí i nástroje, jak chránit sebe i své informace. Pokud vás toto téma zajímá a chcete se mu věnovat více, nabízí se zajímavé možnosti studia.

Například Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (FIS VŠE) poskytuje vzdělávací programy, které se zaměřují na informační etiku, ochranu soukromí a mediální gramotnost. Studium zde kombinuje technické znalosti s širším etickým a společenským přesahem. Připraví vás na reálné výzvy digitálního světa – ať už se rozhodnete pro kariéru v IT, médiích, nebo správě dat. Více informací najdete na fis.vse.cz.

Digitální prostředí je fascinující, ale zároveň plné nástrah. Naučte se ho používat vědomě, bezpečně a s respektem. Získáte tím nejen kontrolu nad svým digitálním životem, ale i konkurenční výhodu pro svou budoucnost.

Na co se (ne)ptat u pohovoru na brigádu

Pohovor na brigádu často probíhá neformálně – někdy v kanceláři, jindy v kavárně, občas jen po telefonu. Ale to neznamená, že je jedno, co a jak říkáte. I krátký rozhovor může rozhodnout o tom, jestli vás vezmou. A často není důležité jen to, jak působivě odpovíte, ale i to, na co se sami zeptáte.

PROČ NA VAŠICH OTÁZKÁCH

ZÁLEŽÍ?

Možná si říkáte: „Vždyť se hlásím jen na brigádu, to přece není žádná věda.“ Jenže právě u brigád, kde se hlásí hodně lidí, často rozhoduje dojem z prvního kontaktu. A otázka „Máte na nás nějaký dotaz?“ bývá častým závěrem pohovoru. Pokud jen zavrtíte hlavou, může to působit, že vás to vlastně moc nezajímá. Naopak – když položíte jednoduchou, praktickou otázku, dáte tím najevo, že přemýšlíte, a hlavně že chcete vědět, do čeho jdete.

Například:

• Jak dopředu se plánují směny?

• Probíhá zaučení, nebo se člověk učí za pochodu?

• Je práce spíš samostatná, nebo v týmu?

• Jak dlouho běžně pracují ostatní brigádníci?

Takové otázky ukazují, že vám záleží na tom, abyste práci zvládli, bavila vás a nebyli jste v ní jen do počtu.

JAK SE ZEPTAT NA PENÍZE

A NEPŮSOBIT ROZPAČITĚ?

Je jasné, že výplata je důležitá – jen není ideální začít rozhovor otázkou „A kolik za to?“ Samozřejmě vás to ale zajímá. Pokud informace o platových podmínkách nezazní z druhé strany, budete se muset zeptat sami, abyste v den nástupu nebyli nepříjemně překvapeni. Zkuste formulaci jako: „Bude prostor pobavit se i o odměně a výplatních podmínkách?“ nebo „Můžu se zeptat, jak je to nastavené s výplatou?“ Působí to přirozeně, slušně a zároveň získáte odpověď, kterou potřebujete.

CO KDYŽ VÁS POHOVOR TROCHU

ROZHODÍ?

Může se stát, že budete nervózní nebo se vám bude zdát, že odpovědi na všechny připravené otázky už zazněly. I to je v pořádku. Můžete klidně říct: „Momentálně mě nic konkrétního nenapadá, ale pokud by ještě něco vyvstalo, mohu se ozvat později?“ Nebo si dopředu připravit dvě nebo tři otázky, které vás opravdu zajímají –například směny, zaučení, typ práce.

POHOVOR JE OBOUSTRANNÁ ZKOUŠKA

Na závěr je dobré si připomenout, že pohovor není jen o tom, abyste „něco nezkazili“. Je to i příležitost zjistit, jestli vám to místo bude vyhovovat – časově, organizačně i lidsky. Brigáda může být skvělý start i užitečná zkušenost. A správná otázka může rozhodnout o tom, jestli budete pracovat někde, kde vám to sedne – nebo naopak zjistíte, že je lepší hledat dál.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY U POHOVORU NA BRIGÁDU

Žádná otázka – působí to, že je vám to jedno.

Příliš brzký dotaz na peníze – nechte si to až po základních informacích.

Nevhodná formulace –např. „Jak moc se tady řeší docházka?“

Nulová příprava – nevíte, co firma dělá, ani na jakou pozici se hlásíte.

Zbytečná nervozita – nebo naopak přehnané sebevědomí.

Výmluvy místo odpovědí – například na otázku „proč chcete zrovna sem“.

Investujeme do růstu TVÉHO talentu, abys mohl vydělávat přes 200 000 Kč měsíčně

Podporujeme už přes 100 000 nejtalentovanějších lidí v Česku. Buď jedním z nich!

Gap year:

Co když si uděláte po maturitě rok pro sebe?

„Nechtěla jsem hned skočit do další školy. Chtěla jsem zjistit, co vlastně chci,“ řekla nám Sabina, která si po maturitě udělala takzvaný gap year – rok pauzy, kdy necestovala jenom prstem po mapě, ale skutečně vyrazila do světa. Pracovala jako au-pair v Anglii, potom působila jako dobrovolník v Řecku a nakonec stihla i měsíc v Thajsku. „Byl to nejintenzivnější rok mého života.“

Gap year mezi střední a vysokou školou si každoročně dopřává stále více studentů. Někdo chce cestovat, někdo pracovat a jiný si potřebuje třeba jenom oddechnout a zjistit, co dál. Gap year ale není jenom o dobrodružství – pokud ho nepodceníte, může se stát investicí do vaší budoucnosti.

PROČ SI DOPŘÁT PAUZU?

Důvody jsou různé. Někdo je po maturitě vyčerpaný, jiný si není jistý, na kterou vysokou školu chce vlastně jít. Další chce získat nějaké pracovní zkušenosti, zdokonalit se v jazyce nebo si splnit sen o cestování.

„Po čtyřech letech na gymplu jsem cítil, že potřebuju pauzu. Chtěl jsem zjistit, co mě opravdu baví, a taky jsem potřeboval vydělat nějaké peníze,“ svěřil se nám David, který po maturitě odjel na Nový Zéland, kde skládal jablka a později pracoval v kavárně. „Naučil jsem se spoléhat sám na sebe. A taky jsem si konečně ujasnil, co chci studovat.“

CO VÁM MŮŽE GAP YEAR DÁT?

Podle výzkumu organizace Gap Year Association uvedlo 60 procent studentů, že po roce pauzy si lépe vybrali obor a školu, která jim seděla. A více než 75 procent z nich po návratu cítilo větší motivaci jít studovat. Další věc jsou zkušenosti. Zvládnout život v cizí zemi, zařídit si práci nebo se adaptovat v nové kultuře? To je škola života, kterou vám žádná učebnice nenahradí. Zejména pokud se vydáte do zahraničí, posunete se taky nejen v angličtině nebo jiném jazyce, ale i v porozumění odlišným kulturám a způsobům myšlení. To je v době globalizace ohromně cenná výbava. A ať už půjde o práci v kavárně, stáže, dobrovolnictví, nebo au-pair, do životopisu se vám to bude rozhodně hodit. Podle LinkedInu mají uchazeči s mezinárodní zkušeností vyšší šanci uspět v konkurzu na juniorské pozice.

A CO RIZIKA?

Jasně, gap year není pro každého. Pokud se rok „pauzy“ promění v rok gaučingu a nekonečného scrollování TikToku, může to být spíš krok zpátky. Důležité je dát si cíl, plán a určité mantinely.

„Viděla jsem i případy, kdy se někdo po roce těžko vracel k učení. Zvlášť pokud mezitím pracoval a zvykl si na pravidelný příjem,“ upozorňuje Petra, studijní poradkyně. „Doporučuju alespoň rámcový plán: co chci během roku zažít, naučit se a dokázat.“

Gap year není útěk, ale příležitost. Můžete díky němu zjistit, co vás baví, kde je vaše místo, nebo třeba jenom získat zkušenosti, které vám škola nedá. Ne každý ho využije naplno, ale ti, kteří ano, na něj vzpomínají jako na jeden z nejdůležitějších roků svého života. „Nebyl to promarněný rok. Byl to můj rok,“ jak říká Sabina.

JAK GAP YEAR NAPLÁNOVAT, ABY DÁVAL SMYSL?

1. Zamyslete se, proč si chcete dát pauzu: Chcete cestovat, pracovat, poznat sami sebe? Každý cíl si žádá jiný přístup.

2. Stanovte si plán, ale nechte si prostor pro spontánnost: Měsíc na brigádě, pak dva měsíce dobrovolnictví a nakonec cestování? Ideální. Ale připravte se na to, že plány se mohou měnit.

3. Zvažte finance: Cestování a dobrovolnictví něco stojí. Zkuste využít stipendia, Erasmus+, různé granty nebo práci výměnou za bydlení.

4. Nezapomeňte na návrat: Zjistěte si termíny přijímaček, hlídejte si přihlášky a udržujte kontakt s akademickým světem. Ať je návrat plynulý.

KAM SE VYDAT?

PROGRAMY, KTERÉ FRČÍ

Erasmus+ dobrovolnictví (ESC – European Solidarity Corps) Vhodné pro mladé 18–30 let. Ubytování, strava a kapesné jsou hrazené z grantu EU. Pomoc v komunitách, ekologii, při práci s dětmi nebo v kultuře.

Workaway.info/HelpX: Ubytování výměnou za výpomoc. Farmy, hostely, rodiny… Skvělé pro low-cost cestování a poznání místní kultury.

Working Holiday víza Například do Kanady, Austrálie nebo na Nový Zéland. Možnost pracovat legálně a cestovat zároveň.

Au-pair pobyty Ideální pro zlepšení jazyka a získání každodenní praxe v cizím prostředí. Nejčastěji v Evropě nebo USA.

Dobrovolnictví s neziskovkami (např. INEX-SDA, Tamjdem) Krátkodobé i dlouhodobé projekty v Česku i zahraničí. Ubytování často zdarma, ideální pro ty, kteří chtějí pomáhat.

Jak se naučit říkat NE a proč

se to vyplatí nejen ve škole

Možná to znáte: někdo vás požádá o pomoc s úkolem, někdo chce půjčit poznámky, další chce, abyste šli na akci, na kterou se vám vůbec nechce. A vy kývnete, i když byste nejraději řekli ne. Proč? Protože se bojíte, že budete vypadat neochotně. Že zklamete kamarády. Že vás přestanou mít rádi. Jenže s každým dalším souhlasem, který jde proti tomu, co chcete vy sami, se cítíte o něco méně svobodně. A právě v tom je síla jednoho jednoduchého slova: NE.

NEZNAMENÁ SOBECKOST

Říct „ne“ neznamená být nepřístupný, arogantní nebo bezohledný. Znamená to chránit si své hranice, čas, energii a duševní zdraví. Pokud budete vždy souhlasit jen proto, abyste vyhověli ostatním, dřív nebo později dojde na věty jako: „Já už fakt nemůžu.“ nebo „Už mě nebaví dělat všechno za ostatní.“

Schopnost odmítnout je základní dovedností každého dospělého člověka. A čím dříve se ji naučíte, tím lépe. Ve škole vám pomůže zvládnout stres, v práci zabrání vyhoření a v osobních vztazích předejde mnoha nedorozuměním.

KDY ŘÍCT NE?

Každý se čas od času ocitne v situaci, kdy váhá, jestli má ustoupit, nebo se ozvat. Tady je několik typických scénářů, kdy je zcela v pořádku říct ne –a nemusíte se kvůli tomu cítit provinile:

• Když po vás někdo chce něco, co odporuje vašim hodnotám. Například podvádět při testu nebo lhát za někoho jiného.

• Když žádost zasahuje do vašeho času nebo vás ohrožuje na pohodě. Například pomáhat někomu každý den na úkor vlastní přípravy do školy.

SITUACE ZE ŽIVOTA:

„Spolužačka mě několikrát požádala, ať jí pošlu domácí úkol. Cítila jsem se trapně, když jsem to odmítla. Ale když jsem jí to nakonec přece jen poslala, použila to beze změn a ještě se tím chlubila. Dnes bych to už neudělala.“ – Veronika, 17 let

• Když jde o věci, které už přesahují „normální laskavost“. Třeba když vás někdo opakovaně využívá jen jako řešitele problémů.

CO KDYŽ ŘEKNETE ANO A PAK

TOHO LITUJETE?

Stává se to. Člověk někdy souhlasí pod tlakem nebo v naději, že to nebude tak hrozné. Jenže pak zjistí, že se do něčeho uvrtal, nechce to dělat nebo to přesahuje jeho možnosti. V takovém případě je lepší přiznat chybu, než se dál přetvařovat. Můžete říct: „Mrzí mě to, ale zpětně

cítím, že jsem se rozhodl/a unáhleně a nechci v tom pokračovat.“Otevřenost a upřímnost je často víc než dokonalost.

CO SI Z TOHO ODNÉST?

Říkat ne není slabost. Je to naopak známka toho, že člověk zná svou hodnotu. Neznamená to odmítat všechno a každého – ale naučit se rozpoznat, kdy je souhlas na úkor vlastního zdraví, času nebo svědomí. Schopnost odmítnout je základem sebevědomí, zdravých vztahů i úspěchu v práci. A pokud se to naučíte už teď, ušetří vám to spoustu energie a nervů v budoucnosti.

PRAKTICKÉ TIPY, JAK ODMÍTAT S KLIDEM A BEZ VÝČITEK

1. DEJTE SI ČAS NA ROZMYŠLENOU

Není nutné odpovědět hned. Pokud vás žádost zaskočí, můžete říct: „Nechám si to projít hlavou a dám vědět.“ Tím si získáte čas, abyste mohli zhodnotit, jestli opravdu chcete souhlasit.

2. ODMÍTEJTE STRUČNĚ,

ALE

S RESPEKTEM

Není třeba se omlouvat, obhajovat ani vymýšlet výmluvy. Stačí jasné a slušné vyjádření:

• „Teď na to nemám kapacitu.“

• „Děkuji, ale tentokrát do toho nejdu.“

• „Necítím se na to.“

3. ZŮSTAŇTE KLIDNÍ A PEVNÍ

Někdy se stane, že druhá strana začne naléhat. Opakuje žádost, snaží se vzbudit lítost nebo vinu. Právě tehdy je důležité zůstat klidní a nezměnit rozhodnutí jen ze soucitu. Můžete zopakovat původní odpověď a dál se do vysvětlování nepouštět.

4. NACVIČTE SI TO NANEČISTO

Možná to zní zvláštně, ale pomáhá říct si odmítnutí nahlas – klidně před zrcadlem. Získáte jistotu, a až přijde situace „naostro“, budete vědět, co říct.

5. VĚTY, KTERÉ FUNGUJÍ:

• „Vážím si důvěry, ale necítím se na to.“

• „Bohužel nestíhám, mám jiné povinnosti.“

• „Není mi to příjemné, nechci se do toho pouštět.“

Když je všechno „v pohodě“,

ale vy se tak necítíte

Je to zvláštní – na Instagramu vypadají všichni v pohodě, ale v reálném světě čím dál víc z nás prožívá stres, úzkost nebo pocit, že je toho prostě moc. Doba se zrychluje, očekávání rostou a budoucnost někdy připomíná mlhu, ve které není moc vidět. A právě proto se v posledních letech čím dál víc mluví o duševním zdraví mladých lidí. Není to jen „trendy“ téma. Je to realita, kterou žije čím dál víc z nás.

ČÍSLA JSOU ALARMUJÍCÍ

Podle výzkumů Národního ústavu duševního zdraví vykazuje až 40 procent českých středoškoláků známky středně těžké až těžké deprese. A 30 procent trpí úzkostmi. Tato čísla nejenže znějí hrozivě – znamenají také, že v každé třídě najdeme několik lidí, kteří denně

bojují s pocity beznaděje, smutku nebo paralyzujícího strachu.

„30 procent dotazovaných navíc projevilo znaky, jež ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci. Čtyři z 10 oslovených žáků

navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese. Převedeme-li to na průměrnou třídu o 20 žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ říká Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.

PROČ SE CÍTÍME ŠPATNĚ?

Příčiny nejsou jednoduché a většinou se jich potkává víc najednou. Co mezi nimi nejčastěji najdeme?

Tlak na výkon: Známky, maturita, přijímačky, práce, životopis, zkušenosti, brigáda, jazyk… to-do list je nekonečný. A my máme pocit, že když něco z toho nezvládneme, selháváme.

Nejistá budoucnost: Co když se na školu nedostanu? Co když mě práce nebude bavit? Co když si nikdy nenajdu bydlení, protože je všechno drahé? Tyhle otázky se honí hlavou mnohým z nás.

Sociální sítě: Všichni se srovnáváme. Vidíme, kdo cestuje, kdo vypadá skvěle, kdo má úspěchy. Ale už nevidíme zákulisí. A tak máme pocit, že náš život je nějak... málo.

Samota: Možná jsme obklopeni lidmi, ale necítíme se s nimi propojeni. Opravdové sdílení, otevřenost a podpora často chybí. A někdy je těžké si o ni říct.

CO MŮŽETE DĚLAT?

1. MLUVTE O TOM

Zní to jako klišé, ale fakt to pomáhá. Můžete začít s kamarádem, rodičem, sourozencem nebo školním psychologem. Někdy už jen vyslovení toho, co vás trápí, přinese úlevu.

2. ZPOMALTE A DOPŘEJTE

SI ODPOČINEK

Nemusíte být produktivní 24/7. Spánek, procházka bez sluchátek, chvíle bez telefonu nebo čtení něčeho, co vás baví –to všechno je péče o sebe. A ta je stejně důležitá jako domácí úkol nebo zkouška.

3. OMEZTE POROVNÁVÁNÍ

Každý má jinou cestu. Sociální sítě často ukazují jen špičku ledovce. Nesrovnávejte své začátky s cizími highlighty.

4. BUĎTE K SOBĚ LASKAVÍ

Chyby dělá každý. Mít horší den je v pořádku. Nejste stroj. A vaše hodnota není vázaná na to, jak moc jste výkonní.

5. NAJDĚTE, CO VÁM DĚLÁ DOBŘE

Sport, hudba, kreslení, tanec, psaní, dobrovolnictví... cokoliv, co vás

KDYŽ MÁTE POCIT, ŽE UŽ TO NEJDE

Pocit vyčerpání, smutku nebo úzkosti není něco, za co bychom se měli stydět. Každý někdy zažívá období, kdy to prostě není dobré. Problém je, když to trvá týdny, měsíce… a člověk nevidí cestu ven.

Možná se vám nechce s nikým mluvit, nechcete být na obtíž, máte pocit, že si máte poradit sami. Jenže duševní zdraví není o tom „zatnout zuby“ a jít dál. Je to jako se zlomenou nohou – taky byste ji nenechali jen tak bez pomoci.

KAM SE OBRÁTIT PRO POMOC?

naplňuje a co dává pocit smyslu. I malá radost může mít velký efekt.

JEDEME V TOM VŠICHNI

Pocit osamělosti, smutku nebo úzkosti je bohužel dnes čím dál častější. Ale to neznamená, že je normální se s tím smířit. Mluvit o duševním zdraví není slabost – je to odvaha. A i když se to teď může zdát temné, existují cesty, jak se začít cítit líp. Pokud jste dnes dočetli až sem a něco z toho s vámi rezonovalo, udělejte pro sebe něco malého. Zavolejte kamarádovi, vypněte Instagram, běžte na vzduch nebo si napište, co vás trápí. Každý krok směrem k sobě má smysl.

Pokud máte pocit, že je toho moc, nebo vás dlouhodobě trápí úzkosti, smutek, nespavost nebo myšlenky na to, že nechcete být, neváhejte se obrátit na odborníky. Není to slabost – naopak, je to síla.

KAM MŮŽETE ZAVOLAT NEBO NAPSAT:

• Linka bezpečí –116 111 (nonstop, zdarma)

• Linka první psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma)

• Modrá linka www.modralinka.cz

• Linka pro rodinu a školu 800 221 222

• Nevypusť duši www.nevypustdusi.cz (články, webináře, podcasty)

KDO VÁM MŮŽE POMOCT OSOBNĚ:

Školní psycholog nebo výchovný poradce – často bývá dostupný přímo na škole.

Praktický lékař – může vás nasměrovat ke specialistovi.

Psycholog/psychoterapeut –nebojte se hledat pomoc i přes pojišťovnu (některé terapie jsou hrazené). Na Shifto.cz získáte s průkazem ISIC slevu a můžete si domluvit online terapii kdykoliv a odkudkoliv.

První životopis? I bez praxe můžete zaujmout

První životopis. Prázdná stránka, blikající kurzor a otázka v hlavě: Co tam mám vlastně napsat? Možná jste zatím nikde nepracovali, nemáte žádné diplomy, zahraniční stáže ani kariérní historii. Ale i tak se dá životopis napsat tak, aby vypadal dobře – a především, aby zaujal.

I BEZ PRÁCE MÁTE CO NABÍDNOUT

První důležitá věc: životopis není jen výpis zaměstnání. Je to stručný přehled o tom, kdo jste, co umíte a co hledáte. I když zatím nemáte oficiální pracovní zkušenosti, určitě jste něco dělali –ve škole, doma, ve volném čase.

Pomáhali jste organizovat školní akci? Vymýšleli jste program na adaptační kurz? Doučovali mladší sourozence nebo kamarády? Vedli instagramový účet studentského parlamentu? To všechno se počítá. Personalisté dobře vědí, že u studentů nehledají hotové profíky, ale lidi, kteří se nebojí zapojit.

CO ZMÍNIT, KDYŽ NEMÁTE PRAXI?

Pomoc při školních akcích

Dobrovolnictví (např. sbírky, pomoc v knihovně, charita)

Správa školního instagramu, plakáty, moderování

Doučování spolužáků nebo dětí v rodině

Letní výpomoc (i neoficiální)

Účast v soutěžích, olympiádách, kroužcích

Vedení tábora, oddílu, sportovního týmu

CO DO ŽIVOTOPISU URČITĚ PATŘÍ

Začněte jednoduchým nadpisem: Životopis nebo Curriculum vitae. Pak přidejte:

• Kontaktní údaje: jméno, telefon, e-mail.

• Krátké představení: kdo jste a co hledáte. Stačí dvě až tři věty.

• Vzdělání: název školy, obor, aktuální ročník, případně očekávané zakončení studia.

• Zkušenosti: i neplacené, školní, dobrovolnické.

• Dovednosti a zájmy: co ovládáte a co vás baví.

JAK ŽIVOTOPIS VYLEPŠIT, I KDYŽ JE KRÁTKÝ

Krátký životopis není problém – hlavní je, aby působil přehledně a upřímně. Nepřidávejte do něj uměle informace jen proto, aby nevypadal „prázdně“.

Raději uveďte jednu věc, kterou jste dělali pořádně, než deset polopravd.

Vyplatí se zmínit i takové dovednosti, které považujete za samozřejmé –například práce s Google Dokumenty, základy Excelu, editace videí, komunikace s lidmi. A pokud ovládáte cizí jazyk, napište i úroveň (např. angličtina – B1, němčina – A2).

Motivační dopis obvykle není nutný – ale pokud píšete e-mail k přihlášce na brigádu, napište dvě věty o tom, proč se hlásíte, kdy můžete pracovat a že se těšíte na odpověď. Jednoduše, slušně, bez chyb.

A NAKONEC?

Životopis uložte jako pdf, pojmenujte ho jasně („CV_Karel_Novotný.pdf“) a pošlete z e-mailu, který působí důvěryhodně. Před odesláním si text projděte a zkontrolujte pravopis – i malá chyba může zkazit první dojem.

TOP ZAMĚSTNAVATELE pro start své kariéry! Vyber si

POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A ZJISTI, KTERÝ Z NICH JE PRO TEBE TEN PRAVÝ.

VŠECHNY DŮLEŽITÉ INFORMACE

najdeš v TOP Zaměstnavatelé Česka 2025.

Kam směřují ambice mladé generace? Žebříček TOP Zaměstnavatelé 2025 napoví

Není lepší způsob, jak se zorientovat na pracovním trhu, než využít zkušeností a názorů těch, kteří právě vstupují do profesního života. Právě to nabízí studie TOP Zaměstnavatelé 2025, jejíž výsledky slouží jako kompas pro každého, kdo hledá smysluplné a perspektivní pracovní uplatnění.

TOP ZAMĚSTNAVATELÉ: PRŮVODCE SVĚTEM

NEJLEPŠÍCH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ

Studie TOP Zaměstnavatelé je celonárodní průzkum zaměřený na vnímání značek zaměstnavatelů mezi studenty. Letos již po čtrnácté oslovila studenty vysokých škol a podruhé i studenty škol středních. Více než 18 800 respondentů hodnotilo zaměstnavatele podle kritérií, která jsou pro nastupující generaci klíčová – možnosti rozvoje, stabilita, firemní kultura nebo smysluplnost práce.

Výsledky letošního ročníku potvrzují, že zájem o budoucí kariéru začíná čím dál dříve – ještě před maturitou. Firmy, které mladým lidem otevřeně ukazují, co mohou nabídnout, a aktivně s nimi komunikují, získávají výraznou výhodu.

IDEÁLNÍ MIX: STABILITA, RŮST, SMYSL

Studenti chtějí pro svůj profesní život to nejlepší z obou světů – jistotu stabilního zaměstnání a zároveň prostor pro osobní a profesní růst. Čím dál větší váhu přikládají přátelské atmosféře, otevřené komunikaci a možnosti zapojit se do projektů s reálným dopadem. Zároveň hledají firmy, které jim umožní být sami sebou a rozvíjet se v souladu se svými hodnotami.

Z dat je patrné, že mzda není jediným rozhodujícím faktorem. Pro mladou generaci jsou čím dál důležitější také rovnováha mezi prací a volným časem, smysluplnost každodenních činností a důvěryhodnost zaměstnavatele.

ROZŠIŘTE SI OBZORY

Výsledky studie TOP Zaměstnavatelé 2025, ale i rozhovory s juniory a zástupci firem přináší v tištěné i online podobě publikace TOP Zaměstnavatelé ČESKA 2025, která právě vyšla. Ať už hledáte inspiraci, konkrétní příležitosti, nebo se jen chcete zorientovat v tom, které firmy rezonují u mladé generace, tahle publikace vám nabídne jasný přehled.

Nechte si poradit těmi, kteří jsou právě teď ve stejné situaci jako vy – na startovní čáře kariéry. Studie TOP Zaměstnavatelé vám může pomoci najít místo, kde začít psát svůj profesní příběh.

TOPZAMĚSTNAVATELÉ

SKUPINA ČEZ

Absolutně nejvíce hlasů bez ohledu na obor studia a studijní zaměření.

TOPZAMĚSTNAVATELÉ

SKOKAN

ROKU

PRUSA RESEARCH

Za největší posun v hodnocení, výsledky hlasování všech 11 872 studentů VŠ bez ohledu na studijní zaměření a studijní výsledky.

TOPZAMĚSTNAVATELÉ

SPECIÁLNÍ KATEGORIE

2025

PRÁVNÍK / HAVEL & PARTNERS

TECHNIK / SKUPINA ČEZ

EKONOM / KPMG ČESKÁ REPUBLIKA

FARMACEUT & LÉKAŘ / FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE

Výsledky hlasování studentů VŠ s nejlepšími studijními výsledky dle studijního zaměření.

TOPZAMĚSTNAVATELÉ

PRVNÍ VOLBA

STŘEDOŠKOLÁKŮ

2025

1. MÍSTO / SKUPINA ČEZ

2. MÍSTO / ŠKODA AUTO

3. MÍSTO / ČESKÁ SPOŘITELNA

4. MÍSTO / MCDONALD’S ČR

5. MÍSTO / T-MOBILE CZ

Výsledky hlasování všech 7 014 studentů středních škol a gymnázií v oblasti spontánní znalosti zaměstnavatelů.

1. MÍSTO 2. MÍSTO 3. MÍSTO 4. MÍSTO 5. MÍSTO

AUTOMOBILOVÝ & TECHNOLOGICKÝ PRŮMYSL ŠKODA AUTO SIEMENS ŠKODA GROUP ABB s.r.o. Bosch

BANKOVNICTVÍ & INVESTICE Česká spořitelna Komerční banka Raiffeisenbank ČSOB Air Bank

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Seznam.cz Microsoft IBM ORACLE SAP

OBCHOD & ECOMMERCE IKEA Česká republika Lidl Česká republika Alza.cz Kaufland Česká republika Albert Česká republika

SPOTŘEBITELSKÝ PRŮMYSL L'Oréal Plzeňský Prazdroj Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Nestlé Česko Procter & Gamble

STAVEBNICTVÍ STRABAG Metrostav Skanska VINCI Construction CS Saint-Gobain Česká republika

FARMACIE & ZDRAVOTNICTVÍ Fakultní nemocnice v Motole Zentiva

Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice Brno

VEŘEJNÁ SPRÁVA Armáda České republiky Policie České republiky Česká televize Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Fakultní nemocnice Olomouc

Ministerstvo zahraničních věcí

LETECTVÍ & KOSMONAUTIKA Honeywell Letiště Praha Aero Vodochody GE Aviation VZLU AEROSPACE

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ HAVEL & PARTNERS Sokol Novák tdpA PORTOS Dentons White & Case

DOPRAVA & LOGISTIKA Zásilkovna (Packeta Group) HOPI HOLDING České dráhy Student Agency (RegioJet) Smartwings

ENERGETIKA & PLYNÁRENSTVÍ & PETROCHEMICKÝ PRŮMYSL Skupina ČEZ skupina ORLEN Unipetrol Skupina ČEPS E.ON innogy

POHOSTINSTVÍ McDonald‘s ČR spol. s r. o. Starbucks Hilton KFC Bageterie Boulevard

POJIŠŤOVNICTVÍ Generali Česká pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Kooperativa pojišťovna, Vienna Insurance Group Allianz pojišťovna UNIQA pojišťovna

PORADENSTVÍ & AUDIT & DANĚ KPMG Česká republika Deloitte Česká republika EY

PricewaterhouseCoopers (PwC) McKinsey & Company

REALITY & DEVELOPMENT CENTRAL GROUP PENTA FINEP Trigema CPI

TELEKOMUNIKACE T-MOBILE CZ O2 Czech Republic Vodafone Czech Republic CETIN ČD-Telematika