47 46 45 44 43 63 62 61 60 59 58 36 15 14 25 24 1 2 6 3 4 5 1.528 1.528 1.540 1.559 1.561 0.794 0.879 0.961 1.044 1.061 1.086 1.489 1.508 1.524 1.524 1.529 0.794 0.879 0.961 1.044 1.061 1.086 425 225 206 371 380 0 0 0 0 0 0 1.285 1.154 1.142 1.255 1.272 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 1.000 5 5 5 5 5 3 3 3 3 3 3 První část výstupu shrnuje přehled korigovaných sebehodnocení C – jejich absolutní a relativní četnosti a také počet intervalových a skalárních hodnot. Intervalových hodnot je 2065 a skalárních hodnot je 1435, což znamená, že u přibližně 60 % respondentů nelze určit právě jednu relativní pozici sebehodnocení vůči hodnocení vinět – celkový počet relativních pozic pro 6 vinět je třináct: 1) self < vign1, 2) self = vign1, 3) vign1 < self < vign2, …, vign6, 13) vign6 < self. Důvodem je, že hodnocení vinět je buď nekonzistentní (např. vign2 < self < vign1 < vign3 < vign4 < vign5 < vign6) či totožné (např. vign1 < vign2 < vign3 < self = vign4 = vign5 < vign6). Poznamenejme, že mohou nastat případy, kdy je hodnocení vinět sice nekonzistentní či totožné, ale korigované sebehodnocení C nenabývá intervalové hodnoty. Například pokud self < vign1 < vign6 < vign5 < vign4 < vign3 < vign2, je korigované sebehodnocení C rovno 1, neboť dochází ke splnění pouze první z celkových třinácti relativních pozic. Takovýto respondent ohodnotil svou pozici pod vinětou 1 a ostatní viněty, které hodnotil hůře než první vinětu, zpřeházel. Je možné, že jsou mu svou úrovní natolik vzdálené, že pořadí prostě zpřeházel. Jako když by vzrůstem malý člověk hodnotil výšku velmi vysokých lidí. Mohl by uvést výšky těchto lidí chybně, protože jsou už prostě mimo jeho rozlišovací schopnost. Samozřejmě je též možné, že nekonzistentní hodnocení vinět je důsledkem jejich nepozorného čtení respondenty. Takoví respondenti pak nejsou věrohodní. Co se týká skalárních hodnot (ve výstupu prvních třináct řádků, kde Cs = Ce), nejčastější hodnotou je C = 13 (9,7 %) následované hodnotou C = 1 (9,2 %). Respondenti tedy označují svou situaci jako horší, než je poslední viněta (sebehodnocení je větší než hodnocení poslední viněty, ostatní viněty jsou hodnoceny buď stejně, nebo níže než poslední šestá viněta), nebo respondenti označují svou pozici jako lepší, než je první viněta (sebehodnocení je menší než 101