Historie bezdrátové komunikace: jak se zrodila Wi-Fi Infrastruktura jako služba pro začátečníky Proč se těšit na technologii 5G Co přinese druhá polovina roku 2021 podle Dell Technologies? Jaroslav Strouhal:
V digitalizaci jsme ušli kus cesty, ale nejsme v cíli
To nej z Professional Computingu
ÚVODNÍK
Obsah Téma čísla Historie bezdrátové komunikace: jak se zrodila Wi-Fi
1
Infrastruktura jako služba pro začátečníky
5
Trendy Proč se těšit na technologii 5G
3
Co přinese druhá polovina roku 2021 podle Dell Technologies?
7
Rozhovor Jaroslav Strouhal: V digitalizaci jsme ušli kus cesty, ale nejsme v cíli
9
Vážení
čtenáři, p
rudké horko na nás udeřilo stejně silně jako nečekané bouřky a katastrofické větrné smrště. Nechci věci zlehčovat, ale za poslední měsíce jsme se proti neustálým a většinou negativním změnám obrnili. Naštěstí, sezona odpočinku je v plném proudu, je čas nasbírat potřebnou energii a doufat, že nám snad i následující měsíce dovolí na negativní změny zapomenout. Pomoci vám v tom může i náš časopis.
Jeho ústředním tématem jsou sítě, propojování lidí i institucí a cesta, která k tomu vede – digitalizace. Dozvíte se zajímavosti ze světa Wi-Fi a poučíte o historii této přelomové technologie. Nezůstaneme ale jen v minulosti a podíváme se i na sítě teprve nastupující a představíme si tak nejdůležitější benefity sítí 5G. Ty pak začleníme do širšího kontextu a zodpovíme si, jaké technologické změny nás čekají v druhé polovině roku. A nakonec nám
Jaroslav Strouhal, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií poví, jak je Česko v digitalizaci daleko. Témata jsou to lákavá, nemyslíte?
Přeji vám pohodové a poučné čtení a za pár týdnů znova na viděnou. Jan Hanáček hanacek@dcd.cz
Professional Computing To nej z Professional Computingu vyšlo 19. 7. 2021
IČ: 25560701 ředitel: Karel Rumler www.dcd.cz
Redakce: Jan Hanáček hanacek@dcd.cz
Vydavatel: DCD Publishing Lublaňská 21, 120 00 Praha 2
Adresa redakce: Lublaňská 21, 120 00 Praha 2 tel.: 224 936 895, fax: 224 936 908 www.procomputing.cz
Grafika a sazba: Radek Štěpánek, stepanek@dcd.cz © DCD Publishing, s. r. o.
Historie bezdrátové komunikace: jak se zrodila Wi-Fi Věděli jste, že první komunikační sítě byly bezdrátové a lidstvo je využívalo snad od úsvitu věků? Kouřové signály, světelné a plamenné signály, později zrcadla, signální střely a vlajky… To vše jsou technologie, které se používaly k bezdrátovému přenosu informací dávno předtím, než telegrafní sloupy začaly zdobit svět. Které technologické milníky předcházely vzniku dnešní Wi-Fi, kterou bereme jako samozřejmost? Pojďme se podívat na stručnou historii bezdrátových přenosů.
W
i-Fi, Bluetooth a další technologie bezdrátové komunikace, které každý den používáme, za sebou mají zajímavou historii. Na kterých základech vznikla Wi-Fi? A co vlastně Wi-Fi znamená?
Rádiové vlny, Tesla a Hedy Lamarr První bezdrátovou technologií průmyslového věku se staly rádiové vlny. Heinrich Rudolf Hertz uskutečnil první řádně zdokumentované přenosy elektromagnetických vln v 80. letech 19. století. Po Hertzovi je pojmenována také základní jednotka frekvence. Na Hertzovu práci navázala řada vědců – mezi nejvýznamnější patřil Nikola Tesla a Jagadish Chandra Bose, kteří se zabývali prací s rádiovými vlnami. Nikola Tesla stál také u zrodu první známé metody změny frekvencí. V roce 1903 si nechal patentovat systém, v němž vysílač a přijímač synchronně přepínají mezi dvěma kanály. Jako každá převratná komunikační technologie našla i tato brzy vojenské využití. Od roku 1915 začala německá armáda používat vysílačky s měnícími se frekvencemi, aby zabránila Britům v odposlechu. Dalším milníkem ve vývoji bezdrátové komunikace je slavná demonstrace mikrovln. V 90. letech 19. století je Bose použil k zapálení střelného prachu a ro-
zeznění zvonu na dálku před publikem na radnici v Kalkatě. Ve své eseji „Neviditelné světlo“ Bose také popsal fenomén, který nazval „neviditelné světlo“. Toto světlo může snadno procházet cihlovými zdmi, budovami atd., a proto jím lze přenášet zprávy bez zprostředkování drátů. Prakticky tak předvídal možnosti bezdrátového přenosu, které dnes hojně používáme. Na práci Hertze, Tesly a Boseho navázal na přelomu 19. a 20. století Guglielmo Marconi, který představil první komerčně použitelný přístroj pro bezdrátovou telegrafii na velké vzdálenosti. Významným hybatelem, respektive hybatelkou, ve vývoji bezdrátové komunikace se stala Hedy Lamarr. Tato dáma, mimochodem původně se živila jako herečka, rozvíjela bezdrátovou komunikaci společně s avantgardním skladatelem Georgem Antheilem, Lamarr se zajímala o rádiovou technologií a také o zbrojní průmysl. Věděla, že zejména torpéda jsou navzdory své účinnosti zranitelná vůči detekci a sabotáži rádiových signálů používaných k jejich ovládání. Přišla proto s nápadem, aby se nosná frekvence signálů nepravidelně v krátkých intervalech měnila, čímž by se možnost sabotáže snížila. Antheil měl zase rozsáhlé zkušenosti se synchronizací přehrávacích klavírů neboli pianol. Inspirovali se jimi při vývoji tajného komunikačního systému pro dálkové
ovládání torpéd založeného na mechanismu frekvenčního přeskakování, který přepínal mezi 88 různými frekvencemi. Jde o raný příklad toho, co je dnes známo jako metoda rozprostřeného spektra, FHSS (Frequency-hopping-spread-spectrum), tedy druh modulace odolné proti odposlechu. V roce 1942 získali na tento systém patent a poskytli tuto technologii americkému námořnictvu, které bylo v její adaptaci zdrženlivé, a tato technologie se tak dočkala přijetí a využití až později.
TÉMA ČÍSLA
AUTOR: MICHALA BENEŠOVSKÁ
Paketové rádio a nástup odpadního pásma Po rychlém technologickém rozvoji, který se odehrával na pozadí válečných vřav, došlo k velkému pokroku v bezdrátových přenosech zejména v 70. letech minulého století, kdy se objevilo paketové rádio. Šlo o rádiovou komunikační technologii, která odesílala data ve formě paketů. První paketová rádiová síť byla vyvinuta na Havajské univerzitě v roce 1971. Síť ALOHAnet propojila sedm kampusů na čtyřech různých ostrovech a zajistila, aby všechny mohly vzájemně komunikovat prostřednictvím centrálního počítače umístěného na ostrově Oahu. O síť ALOHAnet projevila zájem také americká armáda a výzkumná agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která přišla s vývojem
1
TÉMA ČÍSLA
Wi-Fi
2
několika sítí založených na paketovém rádiu, mimo jiné pro taktické využití v terénu. Bylo to ve stejné době, kdy DARPA vyvíjela síť ARPANET, předchůdce internetu. Paketové rádiové sítě se prosadily i na koncovém trhu, ale nikdy nezaznamenaly komerční úspěch – přenosové rychlosti byly příliš nízké, náklady vysoké a výběr technologií malý. Dnes se paketové rádio nejčastěji používá pro amatérské/HAM rádio. Mnoho výrobců komunikačních technologií se však rozhodlo pro kabelovou technologii Ethernet, která byla k dispozici od počátku 80. let minulého, spíše než pro pomalé a drahé paketové rádio. Brzy se měly otevřít zcela nové možnosti bezdrátového připojení. V roce 1985 se americký telekomunikační úřad FCC rozhodl otevřít tři frekvenční pásma bezdrátového spektra pro nelicencované použití. Tato pásma, známá také jako „odpadní pásma“, byla o frekvencích 900 MHz, 2,4 GHz a 5,8 GHz. Tato pásma se využívala mimo jiné pro mikrovlnné trouby, které ohřívají jídlo pomocí rádiových vln. Podmínkou využití těchto pásem pro komunikační účely tedy byla schopnost obejít rušení od jiných zařízení pomocí technologie rozprostřeného spektra – tedy například prostřednictvím přeskakování frekvencí. Společnosti začaly rychle vyvíjet vlastní, patentovaná řešení, která komunikovala pomocí těchto frekvencí. Některá z nich sice sama o sobě fungovala dobře, nicméně jejich největší slabinou byla komplikovaná vzájemná komunikace. Objevila se tedy potřeba společného standardu.
Všichni táhnou za jeden provaz, nastupuje 802.11 Jelikož se Ethernet stal úspěšným průmyslovým standardem pro komunikaci v kabelových sítích, výrobci začali požadovat společný standard také pro bezdrátové sítě. Standard Ethernetu je dílem výboru organizace Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE), a tak se výrobci obrátili na IEEE, aby projednali možnost vytvoření zcela nového výboru pro standardy bezdrátové komunikace. Nový výbor začal pracovat v roce 1990 pod „chytlavým“ názvem „802.11“. Toto číslo zůstává součástí názvu každé normy, kterou výbor vydá. Výbor se nakonec dohodl a v roce 1997 vydal první z těchto norem. První standard 802.11 využíval přeskakování frekvencí a poskytoval kapacitu přenosu dat dva megabity za sekundu. V následujících letech vycházely poměrně často nové a vylepšené verze standardu. V novějších standardech nahradila frekvenční přeskakování DSSS (Direct Sequence Spread Spectrum), technika přímého rozprostřeného spektra. Ta funguje tak, že každý jednotlivý bit určený k přenosu je nejprve nahrazen určitou početnější sekvencí bitů. Tyto sekvence mají nejčastěji pseudonáhodný charakter. Signál je rozprostřen do větší části radiového spektra, je méně citlivý vůči rušení (což zvyšuje spolehlivost přenosu). Signál se tak jeví jako náhodný šum a bez znalosti mechanismu vytváření původní pseudonáhodné sekvence je obtížné zpět získat (demodulovat) přenášená data. Tato modulační technika se používá také u GPS.
Technické normy jsou rozsáhlé dokumenty. Jakmile lidé začnou tyto normy implementovat, často si je vykládají různě, což byl také případ normy 802.11. V roce 1999 několik výrobců založilo novou průmyslovou alianci, jejímž hlavním cílem bylo zlepšit vzájemnou kompatibilitu. Nová aliance měla ambiciózní cíl, ale potřebovala také název, a to jak pro sebe, tak pro normy, které hodlala prosazovat. Pro tyto účely si nově se formující aliance najala poradce pro tvorbu značky, aby našla název, který by byl trochu chytlavější než „IEEE 802.11b Direct Sequence“. Poradci přišli s „Wi-Fi“, zkomoleninou Hi-Fi. Údajně tak nešlo o akronym nebo zkratku. Zkrátka Wi-Fi ve skutečnosti není zkratka, navzdory občasným neúspěšným pokusům odvolávat se na „wireless fidelity“. Termín Wi-Fi se však velice rychle ujal. Novým průmyslovým sdružením se stala Wi-Fi Alliance a dnes jsou jejími členy stovky technologických výrobců. Aliance propaguje bezdrátové technologie, chrání Wi-Fi jako značku a certifikuje bezdrátové produkty. Pokud jde o vývoj standardů, je však stále zodpovědný výbor IEEE 802.11.
Spotřebitelé a Wi-Fi Co by ale byla samotná technologie bez rozšíření a adaptace? O významný rozvoj Wi-Fi mezi spotřebitele se zasadil v rané fázi zejména Apple. V roce 1999 společnost Apple představila iBook G3, který se stal prvním notebookem pro spotřebitele s integrovanou Wi-Fi. Brzy Apple následovali další výrobci, kteří nabídli notebooky s Wi-Fi a v roce 2004 se spotřebitelům představily první mobilní telefony certifikované organizací Wi-Fi Alliance. Jedním z prvních modelů byl Nokia 9500 Communicator. Dnes jsou schopností Wi-Fi konektivity vybaveny miliardy zařízení – od mobilních telefonů, notebooků, nositelné elektroniky po hračky, domácí spotřebiče i automobily a IoT prvky. Většina spotřebitelů proto dnes bere Wi-Fi jako samozřejmost a nedokáže si představit, že to ještě není tak dávno, kdy byla Wi-Fi a zařízení s ní tak trochu sci-fi.
TRENDY
Proč se těšit na technologii 5G Petr Koudelka, Senior Sales Engineer společnosti Zyxel, se zamýšlí nad důvody, proč vítat nastupující technologii bezdrátových sítí s otevřenýma rukama.
N
epochybně lze bez přehánění říct, že mnohé firmy to v poslední době neměly vůbec jednoduché. V důsledku nařízení a restrikcí zavedených kvůli pandemii byly miliony firem nuceny změnit své fungování a rychle upravit firemní sítě tak, aby umožňovaly práci z domova. Jakoby nestačilo, že musí kvůli náhlé nejistotě bojovat o zachování svého provozu, mnohé firmy se navíc ocitly v situaci, kdy jejich dříve bezpečná síť začala být vystavena kybernetickým hrozbám. Tato situace pak firmy nutila narychlo hledat bezpečnostní řešení vhodná pro práci z domova. I přes zmíněné překážky se naštěstí objevuje stále více důvodů k optimismu, znovu roste podnikatelská důvěra a uvolnění protiepidemiologických opatření již není v nedohlednu. S tím, jak mnohé firmy začínají opět růst, se jako další pádný důvod k optimismu jeví technologie 5G. Je načase, abychom prozkoumali obchodní potenciál této převratné technologie, která by mohla zásadně přispět k postpandemické obnově hospodářství.
Proč se těšit na 5G? Existuje důvod, proč mnozí technologii 5G označují slovem „revoluční“. Ve srovnání se současnou 4G nová technologie nabízí exponenciální zvýšení výkonu, o čemž svědčí přibližně 100x vyšší síťová rychlost a nárůst počtu podporovaných zařízení ze čtyř tisíc na přibližně jeden milion na kilometr čtvereční. Ačkoli technologie 5G bude mít obrovský přínos také pro laické uživatele, například ty, kteří chtějí streamovat Netflix bez obav z nedostatečné přenosové kapacity, její hlavní hodnota spočívá ve firemním a průmyslovém využití.
Rychlost a zabezpečení pro malé a středně velké firmy Technologie 5G má pro malé a středně velké firmy okamžitý přínos v podobě záložního WAN připojení. V případě výpadku primárního WAN připojení, ať už k němu slouží metalické nebo optické kabely, firmy nepochybně ocení schopnost technologie 5G fungovat jako záložní WAN připojení, a okamžitě tak zajistit
kontinuitu provozu. Další velká výhoda 5G pro firmy spočívá v rychlejším připojení a ve větší přenosové kapacitě, což je přesně ten důvod, proč na tuto technologii ve velkém přecházejí zákazníci, kteří chtějí své sítě připravit na budoucnost. Přechodem na 5G se navíc firmy vyhnou nákladům a problémům spojeným s instalací více vrstev WAN infrastruktury.
Průmysl 4.0 Vyšší rychlost, nižší latence a větší přenosová kapacita otevírají skvělé příležitosti nejen individuálním uživatelům, ale také průmyslu, a to zejména výrobním odvětvím. Díky nástupu průmyslu 4.0 a chytré automatizaci továren se firmy mohou rozloučit s neflexibilními a neměnnými výrobními linkami a s nepřesným sledováním majetku. Chytřejší továrny znamenají bezpečnější, produktivnější, efektivnější a udržitelnější systémy, méně odstávek z důvodu údržby a větší flexibilitu ve výrobě. Technologie 5G navíc skladům a továrnám umožňuje propojit své vnitřní sítě s vnějšími prostory, což otevírá cestu
3
TRENDY k automatizaci procesů spojených s výrobou a dodavatelskými řetězci, počínaje správou skladových zásob a konče přesným sledováním a synchronizací kamionů. Mnohé výrobní společnosti dnes trápí problémy plynoucí z rozdílných a protichůdných potřeb jejich kancelářských a továrních sítí, z existence více WLAN v kancelářských a výrobních prostorách a z nízké kvality a častých výpadků připojení k internetu. Všechny tyto problémy řeší architektura 5G network slicing, která brání vzniku prodlev a rušení v sítí. Tato architektura zajišťuje vysoce kvalitní připojení k internetu a současně přispívá k zabezpečení sítí. Technologie 5G dává smysl také jako primární WAN v nových továrnách, jelikož umožňuje automatizaci výroby a dodavatelského řetězce, sledování pohybu vozidel v reálném čase a synchronizaci dat.
Snadná integrace
4
Na trhu existuje široká nabídka řešení, ze které si dle svých potřeb vybere kaž-
dý zákazník. Například pro továrny jsou k dispozici mimořádně odolné produkty, které dokáží zajistit velkoplošné a nerušené pokrytí internetem bez ohledu na vichřice, blesky, sněhové bouře nebo extrémní horko. Uživatelé určitě ocení, že na rozdíl od zařízení připojených optickými kabely není k instalaci a konfiguraci těchto produktů nutné volat specializovanou firmu a že nejvhodnější místo k jejich instalaci mohou sami určit pomocí mobilní aplikace.
Rychlý nástup 5G V celém regionu EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika) jsme svědky silného zájmu o technologii 5G. To platí zejména o skandinávských zemích, kde stále dominují řešení 4G, na která u většiny operátorů připadá více než 90% doby připojení. Ve Skandinávii zavádění 5G vedle poskytovatelů internetu podporují také tamní vlády. Skandinávské rodiny běžně tráví letní měsíce na chatě, a proto na technologii 5G nepochybně ocení její přenositelnost a skutečnost, že ne-
musí investovat do dvou samostatných sítí. Úspěch na trhu technologie 5G zažívá také v německy mluvících zemích. Například německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom má za cíl ji všem účastníkům začít nabízet do konce roku 2021, přičemž ještě větší ambice mají někteří poskytovatelé internetu ve Švýcarsku. Je zcela pochopitelné, že také v případě technologie 5G představuje hlavní obavu kybernetická bezpečnost. V této souvislosti bude nutné nabídnout sofistikované řešení, které zajistí, aby ochrana stávající infrastruktury zvládala nové hrozby kybernetických útoků. S postupným návratem jistoty do podnikatelského prostředí se firmy mohou opět věnovat i jiným oblastem, než je jen kontinuita provozu. A právě technologie 5G by jim na jejich cestě k udržitelnému růstu mohla výrazně pomoct.
AUTOR: MICHALA BENEŠOVSKÁ
Infrastruktura jako služba pro začátečníky
S
nástupem a rozvojem cloud computingu si získává čím dál větší pozornost infrastruktura jako služba, IaaS, hostována ve veřejném nebo soukromém cloudu. IaaS v cloud computingu je základní služba, v níž poskytovatelé služeb nabízejí společnostem servery, úložiště a výpočetní kapacitu podle jejich požadavků. IaaS je atraktivní oblast pro řadu poskytovatelů kvůli rostoucí poptávce podniků, které chtějí snížit své investice do tradiční IT infrastruktury. Podle čísel společnosti Spiceworks již některé startupy provozují vše v Amazon Web Services a téměř 93 % organizací využívá nějakou formu cloudových služeb (SaaS, PaaS, IaaS a další hostované IT služby). Nejznámějšími příklady IaaS jsou Amazon Web Services, Microsoft Azure, Cisco Metapod, cloudová služba IBM a Google Compute Engine. Ačkoli koncept IaaS začal vznikat daleko dříve, lze říct, že prvním velkým příkladem infrastruktury jako služby je Amazon Web Services, který začal fungovat v roce 2006. V současné době existují desítky poskytovatelů služeb IaaS po celém světě.
Co je IaaS? Infrastruktura jako služba, IaaS, je služba cloud computingu, která je hostována ve veřejném, soukromém nebo hybridním cloudu a poskytuje virtualizované výpočetní zdroje přes internet. Cloudová infrastruktura jako služba přináší firem-
ním provozům řadu výhod v čele s finančními úsporami. Vlastnictví potřebného on-premise hardwaru a kompletní IT infrastruktury v organizaci vyžaduje velké investice, zatímco pronájem nebo leasing potřebných úložných a výpočetních služeb od poskytovatele cloudové výpočetní infrastruktury jako služby umožňuje využití infrastruktury na míru potřebám každého provozu. Náklady se tak dají lépe kontrolovat a nejsou potřeba žádné závratné počáteční investice.
Přínosy IaaS Infrastruktura jako služba je ideální řešení pro společnosti, které nemají prostředky na vlastní on-premise infrastrukturu a potřebují dostupné a škálovatelné řešení. Díky IaaS se mohou soustředit na svou hlavní činnost a nemusejí IT infrastrukturu příliš řešit – tedy pokud své požadavky a potřeby správně specifikují a dodavatel jim bude schopen nabídnout odpovídající řešení. Počáteční investice do výpočetní a úložné infrastruktury a potřebná pracovní síla pro její správu se do značné míry s IaaS snižují – Iaas poskytuje hardware, úložiště, servery, datová centra a síťový hardware, což vede k uvolnění finančních zdrojů pro investice do hlavních obchodních činností. Správa v cloudové síti poskytovatele služeb může být také významným přínosem při havárii nebo výpadku, snadnější je také pro testování nových aplikací a nezanedbatelným přínosem IaaS je také škálovatelnost, která zajišťuje, že
TÉMA ČÍSLA
Koncept hostování výpočetních zdrojů mimo provozovnu či kancelář (např. v datových centrech poskytovatele) získal v posledních letech velkou popularitu. Přesto mnoho společností, respektive jejich IT oddělení, stále řeší otázku, zda chtějí přijmout technologie cloud computingu, nebo zůstat u tradičnějších lokálních serverů. Pro koho se hodí cloudová infrastruktura ve formě služby?
uživatelé mohou zvyšovat nebo snižovat své požadavky na základě obchodního cyklu. Odpadá také nutnost investovat do pravidelné modernizace IT infrastruktury.
Jak implementovat IaaS Implementace IaaS se provádí na více platformách. Lze ji provádět na veřejných, soukromých, komunitních nebo hybridních cloudových službách. Před výběrem poskytovatele a implementací je však třeba zvážit mnoho věcí. Před konečným výběrem jednoho dodavatele je třeba provést podrobné analýzy více poskytovatelů infrastruktury jako služby (IaaS) týkající se všech relevantních faktorů, jako jsou jejich odborné znalosti, náklady, zkušenosti, reference, služby a další faktory: • Potřeby: vzhledem k tomu, že infrastruktura jako služba zahrnuje všechny potřeby serverů, sítí a úložišť, je důležité před implementací zjistit, jaké jsou konkrétní požadavky na využití. Existuje nespočet poskytovatelů služeb cloud computingu, kteří nabízejí všechny úrovně produktů a funkcí, je potřeba se ujistit, že vybraný poskytovatel a jeho nabídka jsou v souladu s obchodními aktivitami společnosti. • Před implementací vyjednat všechny podmínky: před začleněním infrastruktury jako služby je zapotřebí se ujistit, že se s poskytovatelem pečlivě a důkladně projednaly všechny pod-
5
TÉMA ČÍSLA
6
mínky smlouvy o poskytování služeb. Nestačí srovnat poskytovatele jen podle ceny, je zapotřebí vytvořit seznam požadavků a dostat se na očekávanou úroveň služeb. • Obchodní aktivity musejí hrát prim: je důležité zvážit, co se stane při přechodu k jinému poskytovateli, případně v případě, že stávající poskytovatel přestane služby dodávat. Před uzavřením smlouvy je potřeba zjistit, jaký je v takových případech postup.
Nicméně jakékoli škálování nahoru nebo dolů musí být provedeno pomocí nástrojů poskytovatele cloudu, což se rychle stává složitým, když má většina organizací v průměru 40 aplikací. Stručně řečeno, správa IaaS je v podstatě práce na plný úvazek. Velkou část lze pokrýt použitím spravované služby IaaS, kde poskytovatel zajišťuje vše od poskytování operačního systému a ověřování až po záplatování a zálohování a účtuje si dohodnutý počet instancí měsíčně.
Jak IaaS funguje?
Komu se IaaS vyplatí?
Architektura IaaS je strukturální návrh výpočetní sítě, která poskytuje výpočetní zdroje prostřednictvím cloudu. Konkrétní architektura pro podnik se může lišit v závislosti na požadavcích a cílech klientské organizace. Poskytovatel IaaS obvykle umožňuje klientům přístup ke své infrastruktuře sestávající ze serverů, úložišť, datových center, sítí a výpočetní techniky přes internet podle požadavků klientů. Služby nabízené poskytovatelem IaaS obvykle zahrnují další výhody, jako jsou předvídatelné náklady, správa přístupu, neomezené úložiště, zabezpečení, zálohování, síťová připojení a související položky. Uživatelé mají možnost flexibilně navrhnout svou IT infrastrukturu podle svých obchodních požadavků. Služby poskytovatele cloudových služeb IaaS jsou zpoplatněny metodou pay-by-use, která uživatelům poskytuje flexibilitu při zvyšování nebo snižování požadavků na služby v závislosti na objemu podnikání a ukládání dat.
IaaS je obecně velmi nákladově efektivní, protože odpadají veškeré starosti spojené s nákupem, správou a podporou související infrastruktury spolu s nezbytnou pracovní silou. IaaS se osvědčila jako řešení pro klienty, kteří mají dočasné, proměnlivé nebo neočekávané požadavky. Například společnost, která testuje softwarovou aplikaci, to může dělat na cloudové platformě pořízené dočasně pro tyto účely. Uživatelé se mohou jednoduše rozhodovat podle svých možností – vzniklé náklady jsou účtovány na základě platby za použití při hodinovém, denním, týdenním nebo měsíčním vyúčtování. IaaS lze také doplnit o PaaS a SaaS v závislosti na požadavku. Před rozhodnutím o přechodu je však třeba provést důkladnou analýzu a vyhodnotit výhody a nevýhody přechodu na platformu IaaS ve srovnání s lokální infrastrukturou ze všech hledisek. Pro menší a střední provozy to může být obecně výhodnější, zatímco i velké společnosti mohou na tuto platformu pře-
vést některé své obchodní segmenty, aby využily jejích výhod. Cloudová řešení a služby mají mnoho výhod, ale nemusejí být tím správným a univerzálním řešením pro každou organizaci. Jedním z hlavních faktorů, které brání společnostem v zavedení cloudových řešení, je skutečnost, že data jsou uložena na serverech někoho jiného, případně v jiném státě nebo zemi, což může být problém v regulovaných odvětvích, jako je zdravotnictví, finančnictví a vojenské zakázky. Je pravda, že pro mnoho organizací má přechod do cloudu naprostý obchodní smysl – obzvláště pro startupy a začínající firmy představují cloudová řešení ideální volbu. Zaběhnuté společnosti s přísnými kontrolními procesy a větší firmy s velkým počtem složitých systémů a aplikací musejí pečlivě zvážit, zda lze všechny aplikace efektivně a hospodárně přenést do cloudu. Volba mezi cloudovou a on-premise infrastrukturou nakonec závisí na konkrétních potřebách organizace. Mnoho společností se proto rozhodne pro obojí – tedy kombinaci cloudových a lokálních řešení. Tímto spojením lokální a veřejné cloudové služby pro různé aplikace lze často získat to nejlepší z obou „světů“ a najít správnou kombinaci kontroly, úspory nákladů a škálovatelnosti, která bude vyhovovat specifickým potřebám. Nakonec je to všechno vlastně jen o výběru a pochopení vlastních potřeb a jasném definování požadavků.
TRENDY
Co přinese druhá polovina roku 2021 podle Dell Technologies? Předchozích 12 měsíců přineslo výraznější urychlení tempa digitální transformace, než si byl kdokoli schopen představit. Dá se tak předpokládat, že do roku 2025 dosáhneme úrovně digitalizace původně očekávané až v roce 2030.
P
odle průzkumu Dell Technologies Digital Transformation Index vydaného v říjnu 2020 celosvětově 80 % podniků urychlilo některé programy digitální transformace. Rychlý přechod k hybridnímu uspořádání a výkonu práce na dálku a k online prodeji kvůli zachování kontinuity podniku si vyžádal přehodnocení plánů zavádění nových technologií. V počátcích pandemie firmy provedly rychlé investice do IT. Nyní situaci znovu vyhodnocují a investují s cílem dosáhnout skutečné dlouhodobé transformace. Jejich hlavní priority rozvoje IT pro následující období se týkají práce a studia z domova se zaměřením na automatizaci a agilitu celého IT kvůli konzistentnosti a provozní odolnosti. Platí to o všech odvětvích a o komerčním i veřejném sektoru. V následujících měsících tak lze očekávat: • Hybridní cloud pro hybridní pracovní sílu: Investice do cloudových provozních modelů, které zahrnují veřejná, privátní a edge prostředí, nadále porostou a umožní rychlé rozšíření IT a jeho správu kdekoli. Podniky si zabezpečují data a udržují si o nich přehled, a chrání tak své informace, pracovníky i podnikání. Cloud – včetně různých veřejných,
privátních a okrajových cloudů – se stává způsobem podnikání a stále více ovlivňuje podobu firemního IT. Podniky stále častěji očekávají, že budou moci využívat svoji IT architekturu prakticky stejným způsobem jako veřejné cloudové služby – dostupné na objednávku a škálovatelné podle potřeby na několik kliknutí, což znamená širší možnosti a menší náročnost. Dostupnost IT kdekoli ve formě služby znamená, že podniky mohou jednodušeji a rychleji volit vhodné prostředky pro uspokojení svých současných i budoucích IT potřeb. • Pozornost se zaměří na příležitosti v edge computingu: Rozmach práce a studia na dálku spolu s růstem obliby datově založených chytrých aplikací vede k tomu, že se budeme na takzvaném okraji sítě setkávat s vysoce distribuovanými datovými pracovními zátěžemi, které je nutné spravovat a analyzovat v reálném čase. V důsledku toho půjde ještě větší objem IT investic do distribuované infrastruktury – tu však bude muset být možné zavádět jednodušeji a rychleji. Tento posun podpoří rozvoj hybridních cloudových provozních modelů, které přesahují tradiční datová centra a zasahují do edge pro-
středí. Schopnost analyzovat data v edge prostředích s využitím 5G a bezprostředně reagovat na získané poznatky podpoří nové obchodní možnosti, například v elektronickém obchodě nebo u aplikací digitálního podniku. Připojené a inteligentní senzory umožní zavádění nových schopností a získávání nových informací v řadě odvětví, od zdravotnictví přes školství po těžební průmysl. • Rozvoj edge computingu nutí telekomunikační operátory urychlit zavádění 5G: Mobilní operátoři budou letos investovat do moderního IT s cílem „cloudifikovat“ svoji síťovou architekturu, aby zajistili širokou dostupnost konektivity a ještě více uživatelům přiblížili výpočetní výkon v edge prostředích zprostředkovaný technologiemi 5G. Budeme stále více závislí na moderní konektivitě založené na bezdrátových komunikačních technologiích 5G, abychom propojili cloudová a edge prostředí s lidmi a zařízeními. Posun již nastal – zaznamenáváme přechod od uzavřených, proprietárních síťových architektur k otevřeným, standardizovaným a softwarově definovaným. Tyto investice realizované v příštích měsících přinesou výrazné výsledky v dlouhodobějším horizontu tří až
7
TRENDY
8
pěti let, kdy 5G nabídne mnohem větší možnosti než předchozí generace bezdrátové konektivity. Budeme svědky užší spolupráce veřejného a soukromého sektoru při zavádění vysokorychlostního připojení ve venkovských a jiných nedostatečně vybavených oblastech – výsledkem bude lepší dostupnost vzdělání a lékařské péče a rozvoj místního podnikání. • Inteligentní PC se přizpůsobí hybridnímu způsobu práce a hyperkomunikujícím uživatelům: Lidé se přizpůsobují novému, hybridnímu způsobu práce a studia a od technologií potřebujeme totéž – aby se přizpůsobily. Kombinace AI, cloudu a vylepšené konektivity zlepší zkušenosti uživatelů s koncovými zařízeními. AI zjednoduší práci s PC, umožní jeho lepší přizpůsobení a odstraní problémy. Inteligentní software například pomůže zařízením porozumět, kdy uživatel chce a kdy nechce být při videokonferenci viděn. Zařízení
také budou schopná se v případě špatného signálu Wi-Fi přepnout na 5G připojení. Budou se objevovat nové aplikace a služby, které usnadní a zpříjemní týmovou komunikaci a spolupráci na dálku, a systémy, které dnes užíváme, se dočkají vylepšení a nových funkcí. • Technologie umožňují nástup nového věku lidské transformace: Technika umožní kvalitnější komunikaci a posílí pocit propojenosti v době, kdy pracujeme a studujeme distančně – ze svého domova. Virtuální schůzky a prostory pro spolupráci nám dávají nahlédnout do každodenního života našich kolegů a umožňují flexibilněji vyvážit pracovní a soukromý život. Technika však také přispívá k rozvoji nových vztahů – AI a automatizace změní dělbu práce mezi lidmi a stroji. Umělé inteligenci budeme předávat stále více duševní práce, nikoli pouze mechanické úkony. Tím rychleji získáme hlubší a podstatnější informace, které nám,
lidem, umožní zaměřit se na rozsáhlejší inovace, smysluplnou práci a mezilidskou komunikaci. A zatímco předchozí měsíce přinesly zásadní a neočekávané změny, ty následující budou utvářet společnost směrem k větší důvěře, empatii, trpělivosti a flexibilitě. To se projeví i na naší práci – ta bude určovaná výsledky, nikoli místem – a v našem životě – jak se nám bude dostávat zdravotní péče, jak se budou vzdělávat naši studenti, jak budeme pečovat o své blízké, jak budeme ovlivňovat svět a realizovat své poslání. Důvěra mezi lidmi bude záviset na technice – bezpečnosti zařízení, sítí a dat. Bezpečnost a důvěra se stanou nedílnou součástí informační infrastruktury, takže se lidé budou moci připojovat a inovovat bez rizika.
AUTOR: JAN HANÁČEK
ROZHOVOR
Jaroslav Strouhal
V digitalizaci jsme ušli kus cesty, ale nejsme v cíli Praha bude v září hostit mezinárodní soutěž European Cyber Security Challenge. Nejen o ní, digitalizaci státní správy a bezpečnosti Česka jsme mluvili s náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslavem Strouhalem. V minulosti jste uvedl, že Česká republika už v postupu digitalizace nezaostává za zbytkem Evropy a že během pandemie došlo k výraznému nárůstu poptávky po digitálních službách. Je tomu tak i ve státní správě? Český eGovernment za posledních deset let ušel velký kus cesty – vybudoval základní pilíře digitalizace – základní registry, Informační systém datových schránek a síť kontaktních míst veřejné správy (CzechPOINT). Zároveň byl přijat zákon o právu na digitální služby, který mimo jiné po veřejné správě vyžaduje, aby nepožadovala po uživatelích údaje, které již stát má. Tento zákon nabyl účinnosti 2. února 2021. Infrastruktura (velmi robustní a bezpečná) pro digitální veřejnou správu je tedy v podstatě hotova, legislativní změny zajistily hladší průběh další digitalizace. Od 1. ledna 2021 byla také spuštěna tzv. bankovní identita, díky které má zřízenou elektronickou identitu ke komunikaci se státem již téměř pět milionů občanů. Během pandemie covidu-19 jsme zaznamenali nárůst ve využívání nástrojů eGovern-
mentu v opravdu zvýšené míře. Pokud hovoříme o nástrojích eGovernmentu (digitalizace), mám na mysli především Portál občana (transakční části Portálu veřejné správy), Informační systém datových schránek a elektronickou identitu. V průběhu pandemie přibývaly na Portálu občana nové digitální služby k samoobslužnému vyřízení, např. možnost online založení datové schránky typu fyzická osoba a podnikající fyzická osoba, dále možnost nastavení automatické archivace datových zpráv, možnost obstarání online výpisu z Rejstříku trestů bez nutnosti být držitelem datové schránky (s možností výběru automatického překladu výpisu do všech úředních jazyků EU) nebo rozšíření Portálu občana o novou funkcionalitu „formuláře služeb“ (jedná se o rozšiřující nabídku formulářů, která slouží jako rozcestník k podáním a formulářům umístěným na portálech spolupracujících úřadů, a to v souladu se zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby). Jednu z nejdůležitějších nových služeb představuje přístup k výpisu pacienta (tzv. pacientskému souhrnu), který do Portálu obča-
na poskytují ke stažení vybraná zdravotnická zařízení. Zároveň přibyly nové možnosti přihlášení – identifikační prostředky poskytované soukromoprávními i státními poskytovateli, jmenovitě čipová karta STARCOS od I.CA, mojeID od CZ.NIC, vylepšená mobilní aplikace Mobilní klíč eGovernmentu od Ministerstva vnitra ČR nebo poskytovatelé z řad bankovních institucí. Dále Portál občana kontinuálně rozšiřoval přístup k nově připojeným portálům ústředních správních úřadů, soukromoprávních subjektů, krajů nebo obcí. V téže době byla veřejnosti zpřístupněna nová mobilní aplikace Gov.cz na platformách iOS a Android, která nabízí k vyřízení řadu digitálních služeb (prozatím však funguje v ověřovacím testovacím provozu). Pro platformu chytré karantény a webu covid.gov.cz byl použit design systém Ministerstva vnitra ČR. Tyto nové služby a funkcionality spolu s omezením pohybu a kontaktu během pandemie přinesly zvýšenou poptávku a nárůst uživatelů všech nástrojů eGovernmentu.
9
ROZHOVOR
10
Datové schránky usnadňují komunikaci úřadům, firmám i občanům již téměř 12 let. Za tu dobu se celkový počet zřízených schránek zvýšil z původních 380 tisíc až na stávajících 1,3 milionu, měsíční počet odeslaných datových zpráv vzrostl z 1,5 milionu v roce 2009 na nynějších 11–12 milionů. Do pozvolného vývoje systému datových schránek, kdy postupně přibýval počet schránek, uživatelů a odeslaných zpráv, vstoupila mimořádná situace vyvolaná pandemií covidu-19. Právě v této době, ve které bylo doporučováno maximálně omezit osobní kontakty s lidmi a využívat možností elektronické komunikace místo zasílání listovních zásilek a osobních návštěv pošt, úřadů a dalších institucí, se jasně projevily výhody a možnosti využití datových schránek. Skutečnost, že se tato agenda ujala, dokazují statistiky z letošního března, kdy byl během jednoho měsíce odeslán rekordní počet datových zpráv, a to více než 12 milionů. V době pandemie začaly být datové schránky využívány také pro situace, které dříve nebylo možné řešit jinak než osobním kontaktem. Příkladem mohou být přihlášky do mateřských škol, které mohly být zasílány datovou schránkou.
Stejným způsobem, tedy bez účasti dítěte a jeho rodičů, probíhaly zápisy do prvních ročníků základních škol. Na základě usnesení Vlády ČR bylo umožněno uživatelům odesílat v obdobích nouzového stavu tzv. Poštovní datové zprávy (PDZ) zdarma. Poštovní datové zprávy umožňují vzájemnou komunikaci mezi firmami, živnostníky a občany prostřednictvím datové schránky. Po ukončení nouzového stavu jsou tyto zprávy opět zpoplatněné, ale od dubna 2021 došlo k podstatnému zlevnění Poštovních datových zpráv na pět korun s DPH za zprávu, což přispívá k tomu, že tento způsob komunikace využívá stále více firem i občanů. Jak důležitou roli hraje digitalizace v současných vládních plánech? A jak se je daří realizovat? Digitalizace hraje v současných vládních plánech zcela zásadní roli, která byla umocněna díky pandemii covidu-19, při které bylo nutno velmi rychle vytvořit sadu nástrojů umožňující občanům vyřizovat záležitosti z pohodlí doma. Mám na mysli jak stále se rozšiřující služby na Portálu občana, tak národní systémy věnující se registracím k očkování a další mobilní aplikace. Vládní úkoly a jejich pl-
nění jsou monitorovány v rámci programu Digitální Česko, který vytváří legislativní rámec pro digitální transformaci České republiky v souladu s evropským právem. Díky programu jsou jednotlivými úřady realizovány digitálnětransformační projekty, např. elektronická žádost o řidičský průkaz apod. Co byste sám uvedl jako největší dosavadní úspěchy v procesu digitalizace? Osobně jsem nejvíc pyšný na propojení systémů do Portálu občana, který je takovým rozcestníkem ke službám veřejné správy (spuštěn v červenci 2018). Poslední dobou zažíváme strmý nárůst uživatelů (od začátku roku 2021 se nárůst uživatelů více než zdvojnásobil). Přičítáme to nejen obecně nárůstu obliby online komunikace během pandemie covidu-19, ale i rozšířením nabídky služeb. Jednou z nejnovějších služeb, a to velmi využívanou, je elektronická žádost o vydání řidičského průkazu, který jsme spustili ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR. Stát v současnosti nabízí cca 230 služeb přístupných online z Portálu občana. Obecně je nejvyšší zájem o služby Portálu ČSSZ, Finanční správy, Úřadu práce
Spolu s digitalizací státní správy jde ruku v ruce potřeba inovací a investic v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jak na tom jsme v tomto ohledu nyní a jak dlouhá cesta nás podle vás ještě čeká? Co považujete za největší výzvy na této cestě? Plně se ztotožňuji s tvrzením, že spolu s digitalizací státní správy je potřeba také inovovat a investovat v oblasti kybernetické bezpečnosti. V současnosti však musím konstatovat, že oblast financování kybernetické bezpečnosti ve státní správě je značně poddimenzovaná. Na tuto skutečnost poukazuje i Národní úřad pro kybernetickou bezpeč-
nost a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) ve svých každoročních zprávách o stavu kybernetické bezpečnosti. Nedostatečné financování kybernetické bezpečnosti však může způsobit velké problémy, což prokázaly ransomwarové útoky v českém zdravotnickém sektoru v roce 2020. V současnosti se již bez informačních a komunikačních technologií neobejdeme, avšak jejich zabezpečení často pokulhává, jako jeden z hlavních důvodů je právě nedostatek financí. Bez dostatečných inovací a investic v oblasti kybernetické bezpečnosti nebudeme schopni čelit a držet krok s novými nástroji a sofistikovanými útoky útočníků. Na přelomu září a října budeme hostit soutěž European Cyber Security Challenge a do Prahy zamíří největší odborníci v oblasti kyberbezpečnosti. Pořádat takovou událost samo o sobě přináší prestiž, co dalšího si ale od akce slibujete? European Cyber Security Challenge (dále jen „ECSC“) je významná mezinárodní akce rozvíjející nadnárodní spolupráci, která je konaná pod záštitou Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „ENISA“). Jejím cílem je podporovat talenty v kybernetické bezpečnosti v celé Evropě a využít jejich potenciál ve státních organizacích, podnikové sféře, ale i ve vědě a výzkumu. ENISA pořádá ECSC již od roku 2014 a jednotlivé země Evropské unie se střídají v čestné roli hostitele. Jak již bylo řečeno, rok 2021 patří ČR, a i tentokrát dojde k setkání mladých talentů z celé Evropy, aby se bavily a soutěžily v kybernetické bezpečnosti. Rozvoj moderních technologií je velké téma nejen v ČR, ale i Evropské unii, která podporuje jak digitalizaci veřejných služeb, tak rozvoj podnikové sféry. S evropskou digitální agendou je tak spojena řada oblastí, do kterých EU investuje a vytváří pro ně jednotná pravidla. Konkrétně se jedná o oblasti jako telekomunikace, umělá inteligence, přeshraniční sdílení dat, ochrana soukromí a osobních údajů online a ve všech těchto oblastech je průřezovou záležitostí kybernetická bezpečnost. Za Ministerstvo vnitra ČR mohu konstatovat, že ČR se na EU projektech digitalizace veřejných služeb podílí projekty stanovenými zejména ve strategii
Digitální Česko, konkrétně v pilíři Česko v digitální Evropě. A myslím si, že se všichni shodneme, že bez odborníků se tyto projekty řešit nedají. Z tohoto hlediska soutěže, jako je ECSC, mají pro ČR značný význam. Co ČR očekává od ECSC, lze jednoduše shrnout do následujících bodů: • identifikovat mladé talenty v oblasti kybernetické bezpečnosti, • zvýšit zájem o kybernetickou bezpečnost, • zvýšit znalosti a dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, • zvýšit zájem o kariéru v oblasti kybernetické bezpečnosti a propojit účastníky se zaměstnavateli, • vytvořit síť mladých odborníků na kybernetickou bezpečnost. S rostoucí digitalizací státní správy v ČR a využívání moderních technologií typu IOT, AI nebo přechod na sítě 5G neustále roste i potřeba odborníků na IT bezpečnost, kterých není nikdy dost. S cílem zmírnit tento nedostatek odborníků zahájilo již v minulosti mnoho zemí národní soutěže v oblasti kybernetické bezpečnosti zaměřené na studenty, absolventy vysokých škol, nebo dokonce na odborníky mimo ICT s jasným cílem najít nové a mladé kybernetické talenty a povzbudit mladé lidi, aby se věnovali kariéře v oblasti kybernetické bezpečnosti. ENISA projektem ECSC k těmto snahám přidala celoevropskou vrstvu, protože ani kybernetické hrozby neznají národní hranice. Shodneme se, že rozvoj mladých talentů je v tomto odvětví důležitý. Jak velký problém pro Českou republiku a vládní plány představuje nedostatek odborníků v kybernetické bezpečnosti, zejména ve státní správě? A je možné tuto situaci nějakým způsobem řešit? V ČR je podle expertů výrazný nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost, a citelně chybí zejména ve státní správě, odkud zkušené odborníky přetahuje soukromá sféra. Nicméně se v současné době nedostatek odborníků začíná projevovat i ve firmách. Chybějící zaměstnanci na kybernetickou bezpečnost jsou problémem, který státní správa nemůže dlouhodobě ignorovat. Z tohoto důvodu jsou v rámci ministerstva navržena některá opatření (viz závěr této
ROZHOVOR
nebo eReceptu, ale také o výpisy z Rejstříku trestů, z bodového konta řidiče, živnostenského rejstříku nebo založení datové schránky poskytované zdarma přímo z prostředí Portálu občana. V současnosti si může občan z domova např.: • požádat v souvislosti s pandemií covidu-19 o ošetřovné pro OSVČ nebo podat žádost o náhradu mezd Programu Antivirus pro firmy, • podat daňové přiznání, • získat vyúčtování záloh na pojištění za OSVČ, • získat roční přehled od zdravotní pojišťovny, • požádat si o vydání voličského průkazu, • získat potvrzení od ČSSZ ohledně nemocenského a důchodového pojištění a pracovní neschopnosti, • získat potvrzení od katastrálního úřadu o vkladu nebo změnách v katastru nemovitostí, • obdržet informaci o blížícím se konci platnosti STK, občanského průkazu nebo cestovního dokladu totožnosti (pasu). Obecně je velkou pozitivní změnou Zákon o právu na digitální služby, který je účinný od 1. února 2021. A hrdý jsem samozřejmě i na Informační systém datových schránek, který funguje již 12 let a za tu dobu ušetřil státu cca 30 miliard korun na výdajích na poštovném. Celkově bylo zřízeno za dobu existence ISDS 1 311 690 datových schránek, z toho na žádost cca 318 tisíc typu DS FO a cca 242 tisíc DS PFO. Bylo odesláno celkově 883 156 110 datových zpráv.
11
ROZHOVOR
12
odpovědi), a vzdělávání k nim bezesporu patří, která by měla v oblasti kybernetické bezpečnosti snížit současné i budoucí kybernetické hrozby. V souvislosti s neustále se rozšiřující legislativou týkající se kybernetické bezpečnosti, a to jak na národní úrovni, tak i na úrovni EU, a stále vyššímu počtu kybernetických útoků je poptávka po bezpečnostních odbornících již v současné době značná a v nejbližších třech až pěti letech bude neustále stoupat. Řádově jde o tisíce chybějících expertů a s ohledem na neustálý růst kybernetických hrozeb by globální pracovní síla v oblasti kybernetické bezpečnosti musela růst o desítky procent ročně, aby organizace účinně bránily svá kritická aktiva v oblasti ICT. K problémům patří i to, že odborníci na kybernetickou bezpečnost se musejí průběžně a dlouhodobě vzdělávat, jinak ztrácejí schopnost držet krok s hackery a současný nedostatek bezpečnostních odborníků na trhu práce u části z nich vede k tomu, že rezignují na vzdělávání z časových důvodů, což je znepokojivé a do budoucnosti to může působit jako časovaná bomba. Otázka, jak řešit nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost, je sice jednoduchá, ale odpověď je značně složitá a na snahu získat nové lidi do oboru neexistuje rychlé řešení. Dle mého názoru v podstatě existují dvě možnosti řešení, dlouhodobé a krátkodobé. V rámci dlouhodobého řešení je nutné:
• vyhledávat talenty v oblasti kybernetické bezpečnosti již na školách a zajistit jejich propojení s veřejnou správou nebo s klíčovými průmyslovými organizacemi, • navrhnout strategii financování, např. model, ve kterém jsou náklady sdíleny mezi klíčovými aktéry, jako je vláda, soukromý sektor a vzdělávací instituce, což by mohlo v průběhu času zajistit větší finanční stabilitu jak projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti, tak odborníků v této oblasti, • více rozšiřovat informace o databázi vysokoškolského vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti, která je interaktivní databází titulů kybernetické bezpečnosti v zemích EHP a Švýcarsku a byla vytvořena pod patronací ENISA. Tato databáze umožňuje mladým talentům přijímat informovaná rozhodnutí o různých možnostech, které vysokoškolské vzdělávání v kybernetické bezpečnosti nabízí, a pomáhá univerzitám přilákat vysoce kvalitní studenty motivované k udržení Evropy v kybernetické bezpečnosti, • co nejvíce podporovat cvičení na národní i EU úrovni obdobného charakteru, jako je ECSC (viz předchozí otázka), které podporují talenty v kybernetické bezpečnosti v celé Evropě a využít jejich potenciál ve státních organizacích, podnikové sféře, ale i ve vědě a výzkumu.
V rámci krátkodobého řešení je možností mnohem méně, protože poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost značně převyšuje nabídku. V rámci MV jsou nastavena následující pravidla: • v rámci řešení jednotlivých projektů (informačních systémů) je již od prvopočátku kybernetická bezpečnost zahrnuta do řešení tak, aby nebylo nutné „roubovat“ bezpečnost až na konečná řešení, • chybějící odborníci jsou nahrazeny službami, tj. místo vlastních zaměstnanců je navázaná velmi dobrá spolupráce s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, s. p. (NAKIT), což je jedna ze servisních organizací MV, která má k dispozici profesionály s patřičnými schopnostmi, • je zajištěna stabilizace stávajících zaměstnanců pomocí „bonusových programů“, např. absolvování speciálních kurzů z oblasti kybernetické bezpečnosti, spolupráce se zahraničními experty jak ze zemí EU, tak např. i s experty z Izraele a USA, a v neposlední řadě i nadstandardní finanční ohodnocení pro špičkové zaměstnance.
ZPRÁVY
TRENDY
PRODUKTY
ANALÝZY
ROZHOVORY
PŘÍPADOVÉ STUDIE
Přinášíme čtenářům z řad IT profesionálů denní informace o nejnovějších trendech, produktech a technologiích ze světa výpočetní a telekomunikační techniky, včetně analýz trhu a případových studií.
ABYSTE BYLI V OBRAZE
Přihlásit se k odběru