Professional Computing (01/2021) by DCD Publishing s.r.o.

Turris

Díky aktualizacím mají naši uživatelé nový router každý měsíc Ericsson

5G sítě přinesou zcela nové možnosti firmám i spotřebitelům Jak zrychlit firemní počítačovou síť? Digitalizace a bezpečnostní obavy roku 2021 Když umělá inteligence šlápne vedle

To nej z Professional Computingu

Obsah Rozhovor Díky aktualizacím mají naši uživatelé nový router každý měsíc 5G sítě přinesou zcela nové možnosti firmám i spotřebitelům

Téma čísla Jak zrychlit firemní počítačovou síť?

Digitalizace a bezpečnostní obavy roku 2021

ÚVODNÍK

7 Když umělá inteligence šlápne vedle 9

Vážení

čtenáři, k

onec roku je za námi a v případě toho předchozího je to snad i dobře. Byl plný nejistot a problémů a snad bychom ho mohli označit za špatnou sezonu. Je vlastně dobře, že jednou z absolutních jistot v našem životě je, že čas plyne stejně rychle a špatné roky pomíjejí se stejnou razancí jako ty dobré. Současné vydání Toho nej z Professional Computingu vznikalo během vánočních svátků, které pro mnohé z vás představovaly odpočinek a doufám, že i klidnou tečku za končícím rokem plným shonu. Pro nás z DCD konec roku tradičně představuje paradoxně opak,

poslední kulminaci všemožných povinností a restů, které je třeba napravit. Nestěžujeme si, víme totiž, že nakonec bude výsledkem všech těchto lapálií vaše spokojenost. Konec roku je tak pro každého jiný, pro někoho je protkaný odpočinkem, pro jiného naplněný prací. Tato různorodost se odráží i na tématech tohoto čísla, která v sobě kombinují obavy, naděje i očekávání. V každém případě je jejich jednoticím motivem právě to, co nás všechny nejvíc zajímá, budoucnost. Třebaže jsou i vaše poslední momenty roku 2020 pracovně laděné, přeji každému z vás co nejpohodovější čtení,

vyrovnanou mysl, pevné zdraví, a aby vstup do třetí dekády jednadvacátého století byl lepší než konec té minulé.

Ještě jednou Vám tedy přeji příjemné čtení. Jan Hanáček hanacek@dcd.cz

Professional Computing To nej z Professional Computingu vyšlo 12. 1. 2021

IČ: 25560701 ředitel: Karel Rumler www.dcd.cz

Redakce: Jan Hanáček hanacek@dcd.cz

Vydavatel: DCD Publishing Lublaňská 21, 120 00 Praha 2

Adresa redakce: Lublaňská 21, 120 00 Praha 2 tel.: 224 936 895, fax: 224 936 908 www.procomputing.cz

Grafika a sazba: Radek Štěpánek, stepanek@dcd.cz © DCD Publishing, s. r. o.

Radovan Hošek (Turris)

Díky aktualizacím mají naši uživatelé nový router každý měsíc

ROZHOVOR

AUTOR: JAN HANÁČEK

Portfolio produktů společnosti Turris zahrnuje několik zajímavých a novátorských bezpečnostních řešení. Jak nás ale upozornil Radovan Hošek, manažer prodeje společnosti, mnohem zajímavější jsou služby na tato řešení vázaná a možnosti rozšíření, které přinášejí zákazníkům. Můžete našim čtenářům v krátkosti představit jednotlivá zařízení a technologie firmy Turris? ačnu trochou historie. Turris jako projekt vznikl v roce 2013 na základě poptávky po produktu, který by pomohl chránit uživatele a jeho zařízení, když se připojují k internetu. Jednalo se o předchůdce Turrisu Omnia, tzv. Turris 1.0 a následně 1.1. Turris zaznamenal na poli pasivní (z hlediska ochrany uživatele a jeho zařízení) i aktivní ochrany (z hlediska ověřené detekce botnetů či dalších hrozeb) Objevila se otázka, jak tento produkt převést do komerční podoby. Crowfun-

dingová kampaň na Indiegogo byla více než úspěšná. Požadovaných 100k USD se vybralo za méně než jeden den. Tak vznikla Omnia. Vysoce zabezpečený, rozšiřitelný a výkonný Wi-Fi router. Podobný Indiegogo osud provázel i dalšího zástupce. Turris MOX vzešel z požadavku nejenom komunitních přispěvovatelů na modulární stavebnicovou koncepci zabezpečeného routeru. Nejnovější přírůstek do Turris rodiny, Shield, jsme uvedli na trh v září 2020. Už se ho prodalo v České republice i celosvětově přes 500 kusů. Jedná o jednoúčelové zařízení, které nabízí velmi snadnou instalaci a omezenou konfigu-

rovatelnost. Vznikl v reakci na požadavky zákazníků po jednoduchém a cenově dostupném zařízení. Všechny naše produkty mají významné specifické vlastnosti. Jejich provoz je založený na open source operačním systému OpenWRT. Zákaznická podpora, výzkum, vývoj a výroba ze 100 % probíhají v České republice. Turris produkty mají snadnou aplikační rozšiřitelnost. Na trhu je přes 1 800 aplikací k dispozici zdarma. Kdo je šikovný, může si jakoukoliv aplikaci naprogramovat, nebo nechat naprogramovat. Další aplikace jsou vyvinuté přímo v CZ.NIC. Například Sentinel, který upozorňuje na „profláknutá” hesla,

ROZHOVOR a Pakon dávající detailní přehled o komunikaci jednotlivých zařízení směrem do a ze sítě. Prostřednictvím částečné modulární koncepce má každý uživatel možnost si i Omnii přizpůsobit dle svých požadavků. Může například přidat NAS kit a LTE modem. Časem přibude Wi-Fi 6 a 5G mobilní internet. Podotýkám, že se bude jednat o interní karty, nikoliv USB dongle.

Na jaké zákazníky jednotlivá řešení cílí? Nebo snad směřujete na jeden určitý segment trhu? Kdo může maximálně využít potenciál vašich řešení? V nabízeném řešení a ekosystému je libovolný Turris produkt vhodný primárně pro instituce, SMB firmy a domácnosti, které to s bezpečností myslí opravdu vážně. Nicméně umíme vymyslet a společně se svými partnery zrealizovat aplikační nasazení napříč celým trhem až po mezinárodní korporace. O mnoha našich zákaznících ale nemůžeme s ohledem na jejich zařazení např. mezi kritickou infrastrukturu státu hovořit. Každý z nich si dokáže z Turrisu vzít nějakou konkrétní zajímavou vlastnost. Na webu uvádíme několik referencí. Od českého Oxalisu, kde vyžadovali bezpečné spolehlivé propojení pobo-

ček s centrálou za dobrou cenu, přes švédskou dopravní společnost instalující Omnie do autobusů a zastávek pro Wi-Fi pokrytí pro cestující veřejné dopravy po francouzského výrobce chytrých topení. Jednoduše řečeno, klíčové aspekty jsou od rozšiřitelnosti, jednoduchosti ovládání, zabezpečení až po multiplatformní využití. Věděli jste, že Omnia má přímou podporu NAS funkcionality a zároveň může být osazena interním LTE kitem pro záložní konektivitu? Pomyslnou třešničkou je podpora linuxové virtualizace, tiskového serveru, streamované TV a další vlastnosti. Co považujete za největší přednosti značky Turris v obecném měřítku? Co by si měli uživatelé a zákazníci asociovat, když uslyší její jméno? Bezpečnost, český původ a rozšiřitelnost. Vždy aktuální open source platforma. Nejlepší možné TCO (total costs of ownership – náklady celkového vlastnictví). Zkuste se podívat do vašeho routeru na datum vydání jeho firmware. Kolik bylo v minulosti a kolik záhy bude nalezených děr, které už ve firmwaru nikdy nikdo neopraví? Znamená to tedy, že každý rok či dva jste nuceni zakoupit nový router, vaši novou bránu do světa

internetu? Nebo to nemáte řešit? Případně si po typicky třech letech zakoupit finančně nákladné rozšíření podpory? Co na to uhlíková stopa a princip trvalé udržitelnosti se zbytečnou produkcí dalšího elektroodpadu? S Turrisem máte nejenom v těchto otázkách jasno. Pořídíte si zařízení, aktualizace prostě neřešíte. Můžete ho nechat se aktualizovat automaticky. Update vydáváme cca jednou až dvakrát do měsíce a zahrnuje bezpečnostní opravy i implementace nových funkcí. Nebo si s aktualizacemi můžete hrát ručně nebo využít funkce odložené instalace. Důležité je, že jakmile se na trhu objeví nový komunikační standard navázaný na konkrétní HW rozhraní, díky modularitě (interním mPCIe slotům a externím USB 3.0 portům) můžete jednoduše vyměnit například Wi-Fi kartu za Wi-Fi 6, přidat 5G mobilní internet, bránu pro IoT. Partnerům i uživatelům garantujeme, že pokud to bude technicky možné, budeme podporovat a vydávat aktualizace pro všechny Turris routery. Kdo z ostatních výrobců stále podporuje routery vyrobené v roce 2013 (náš první Turris 1.0)? Jako bonus vezměte v potaz přes 1 800 aplikací, které jsou vám k dispozici zdarma, včetně OpenVPN klienta. Pokud máte k dispozici IPv4 veřejnou

Můžete nám prozradit, jaké výhody přinášíte pro prodejce a společnosti, které vaše produkty prodávají a instalují? Z velké části jsem to již zmínil. Je to bezpečnost, jasný původ, žádné tzv. back-doors, TCO a další. Partnerům přinášíme díky výrobě na území České republiky i výbornou skladovou dostupnost. Nepotýkáme se s výpadky výroby ani problémy vznikajícími při transportu ze zámoří či Asie. Děláme ten byznys proto, že nás to baví a proto, že to dává smysl. Jedna možnost je profitovat na jednorázovém prodeji Turrisu na úrovni prodeje „krabice“. To je krátkodobý pohled. Mnohem zajímavější je prodávat naše řešení jako bezpečností službu formou měsíčního pronájmu za hardware a za analýzu datového provozu zařízení připojených k Turrisu. Záleží pak na šikovnosti každého z partnerů, jaké služby a v jakém rozsahu a ceně zákazníkům nabídne. Pojďme se blíže pobavit o bezpečnosti, o kterou nám jde především. Můžete nám popsat, jak řešení Turris reagují na současné trendy a nebezpečí, které se v oblasti kyberbezpečnosti objevují? Naše zabezpečené routery mají svoji vlastní logiku a úzce spolupracují s centrálou Turrisu, která je v Praze, v prostorách organizace CZ.NIC. Ve zjednodušeném principu se jedná o deštník, který chrání vše, co je skryté pod ním. Základní stavební kámen spočívá ve využití open source OpenWRT operač-

ním systému. Do jeho analýzy se může pustit každý a uvidí, že nic neskrýváme. Obrovská výhoda našich produktů spočívá v tom, že chrání všechna zařízení umístěna v síti za nimi. Umíte si představit, jak zranitelná je například telefonní ústředna, chytrá televize, NAS, IP kamera a v neposlední řadě například domácí fotovoltaická elektrárna, která ve většině případů pro vzdálené řízení požaduje veřejnou IP adresu? Turris jako takový už objevil několik botnetů, třeba ze zmiňovaných IP kamer. Některé specifikace vašich služeb znějí fantasticky. Například ta, že pro dedikovaný firewall Turris Shield stačí na odhalení útoku a zaslání aktualizace pouhé dvě sekundy. Jak to vlastně funguje? Ano, toto je unikátní vlastnost. A nejlepší na tom je, že přispívat k odhalování záškodníků na internetu může (ale nemusí) každý uživatel Turris routeru. Jakmile Turris zachytí pokus o podezřelou komunikaci zvenčí, ohlásí ji na centrálu v CZ.NIC v Praze. Ta zprávu bleskově vyhodnotí. A pokud se bude jednat o útok, centrála uvědomí nejenom tento router, který útok nahlásil, ale všechny Turris routery celosvětově. Například další bezpečnostní aplikace Pakon je grafická nadstavba aplikace Surikata (deep packet inspection). Díky ní můžete zjistit podezřelé chování například teplotního čidla, kterým jste si za pár dolarů vybavili chytrou domácnost. Takové čidlo místo toho, aby posílalo pouze data o teplotě a vlhkosti do vašeho cloudu, posílá vcelku pravidelně na nějaké neznámé servery velké balíky dat. Což asi v pořádku nebude. Pro zobrazení geolokace a počtu útočníků

ROZHOVOR

adresu, můžete Turris použít v roli OpenVPN serveru. A nezaplatíte za to ani korunu navíc.

napříč všemi Turris produkty slouží například https://view.sentinel.turris.cz/. Můžete našim čtenářům nyní prozradit, co chystáte v blízké budoucnosti? Nějaké rozšíření portfolia, nebo snad nová technologie? V příštím roce máme v plánu uvedení jednoho či dvou produktů, detaily bych zatím nerozkrýval. Každopádně se mají uživatelé i partneři na co těšit. Bude se jednat o nové HW i SW funkcionality. Výhodou Turrisu je, že jeho OpenWRT umožňuje, aby si každý uživatel díky SW aktualizacím mohl vytvořit nový router téměř každý měsíc. Prozatím se produkty značky Turris distribuují především přes e-shopy a maloobchodní řetězce. Hodlá vaše firma expandovat i do jiných prodejních kanálů? Českou republiku už máme pokrytou z hlediska distribuce, a díky jejím přesahům máme pokryté i Slovensko. Na expanzi do zahraničí usilovně pracujeme. Ano, měli jsme a máme marketingové akce a stávající prodeje v e-shopech/ e-tailech. Nicméně investujeme mohutně i do partnerů a rozvoje byznysu s nimi. Routery Turris je samozřejmě možné prodávat jako samostatný HW. Jejich konkurenční výhoda ale spočívá v možnosti vytvořit kolem sebe řešení s přidanou a dlouhodobou hodnotou, které je možné rozšiřovat dle budoucích potřeb zákazníka. A to si většina koncových uživatelů na webu prostě nekoupí. To je obrovská přidaná hodnota a obchodní příležitost pro všechny partnery a prodejce Turrisu.

TÉMA ČÍSLA

AUTOR: MAREK VYKLICKÝ

Jak zrychlit firemní počítačovou síť? Datové přenosy ve firemních sítích se zvyšují nejen díky práci s většími soubory, ale také díky využívání multimediálních služeb, cloudových aplikací nebo při nasazení virtuálních počítačů. Proto i v malých a středních firmách se stává, že gigabitové připojení klientských stanic nebo 10gigabitové připojení serverů nemusí být dostatečné. Jaké jsou možnosti zvýšení rychlostí sítě, na co si dát pozor a jak plánovat rozšiřování sítě?

ejvíce vytíženou částí sítě bývají páteřní linky a linky pro připojení serverů a úložišť. Pokud si uživatelé stěžují na pomalou síť, může být příčinou vysoké vytížení těchto linek v síti. Před samotnou výměnou přepínačů za rychlejší se však doporučuje provést nejprve kontrolu sítě, např. ověřit vytížení portů v rozhraní přepínače (RMON statistiky) nebo provést podrobnější analýzu provozu v síti. Příčinou pomalé sítě totiž nemusí být samotná kapacita linek, ale může to být např. nežádoucí provoz v síti, chybná konfigurace sítě, nedostatečný výkon serverů, koncových stanic nebo aplikací. Samotná výměna přepínačů nebo síťových karet za rychlejší tak nemusí vždy vyřešit dané potíže v síti.

Agregace linek

Pokud v síti sledujete vysoké vytížení linek, ať už dlouhodobě, nebo v pro-

vozních špičkách, a rozhodnete se pro upgrade sítě, nabízí se několik možností. Nejjednodušší způsob zrychlení sítě je využití tzv. agregace linek, kdy se několik fyzických linek sdruží do jedné logické linky. K tomu je potřeba mít řízené přepínače s funkcí agregace linek a servery/úložiště s víceportovou síťovou kartou. Agregaci pak lze nastavit staticky pro zvolené linky, nebo pokud obě propojovaná zařízení podporují funkci 802.3ad LACP (Link Aggregation Control Protokol), dojde k vytvoření tzv. trunk portů (někdy označované jako EtherChannel) dynamicky, tj. automaticky po zapojení příslušných propojovacích kabelů. K rozdělování zátěže mezi jednotlivé linky dochází automaticky, např. na základě MAC nebo IP adres. Dochází sice k celkovému zvýšení propustnosti sítě, ale komunikace mezi dvěma zařízeními (tj. jedno spojení – session) probíhá v rámci agregace linek vždy pouze po jedné lince. Agregace linek proto není

vhodná např. pro zálohování serverů a úložišť. Ne vždy je také ve stávajících rozvodech k dispozici rezerva nepoužitých kabelů.

Multigigabitové sítě Přechod z Gigabit Ethernet sítě na 10-Gigabit Ethernet síť se může jevit jako nejvhodnější řešení. Ne vždy to je ale možné, zejména pokud je potřeba využít stávající datové rozvody, které jsou stále nejčastěji metalickou strukturovanou kabeláží CAT 5e. Ta totiž pro 10G přenosy není vhodná a nedoporučuje se. Výjimkou jsou přímá propojení na krátké vzdálenosti, např. mezi dvěma přepínači nebo přepínačem a serverem. Existuje ale řešení. Pro kabeláž CAT5e lze využít standard IEEE 802.3bz z roku 2016, který definuje Ethernet přenosy rychlostí 2,5 Gb/s (2,5GBase-T) a 5 Gb/s (5GBase-T) po kroucených linkách. Společně se tyto standardy označují také jako

o technologii pro páteřní propojení (dvou přepínačů s NBase-T porty) nebo pro připojení koncových zařízení. Na trhu již jsou převodníky z USB-C na 2,5G nebo 5G Ethernet a také cenově velmi dostupné síťové karty pro NAS úložiště, servery a počítače s touto technologií.

Strukturovaná a optická kabeláž Přepínače s 10G uplink porty, plně desetigigabitové přepínače a stejně tak i 10G rozhraní v serverech a úložištích jsou dnes již zcela běžné a cenově dostupné i pro SMB firmy. Pokud se v síti používá strukturovaná kabeláž CAT6A, CAT7 nebo optická vlákna, pak přenos rychlostí 10Gb/s je bez potíží, pokud jsou dodržené maximální vzdálenosti pro jednotlivé typy vláken (viz tabulka č. 2). V případě použití jednovidových (single-mode, SM) optických vláken je dosah minimálně 10 km i pro rychlosti nad 10 Gb/s. Proto SM infrastruktura je vždy připravená pro budoucí upgrade. Samotná SM vlákna jsou dnes levnější než vícevidová (multi-mode, MM) vlákna, ale další komponenty pasivní infra-

TÉMA ČÍSLA

NBase-T nebo MGBase-T (Multi-Gigabit). Jejich výhodou je možnost přenosu po stávajících kabelech Cat5e na vzdálenost až 100 m (viz tabulka č. 1), navíc i s podporou napájení Power over Ethernet (PoE). Tyto standardy byly navržené primárně pro nejnovější Wi-Fi přístupové body. Bezdrátová rychlost přístupových bodů Wi-Fi 5 (802.11ac) a především pak nejnovějších Wi-Fi 6 (802.11ax) již standardně převyšuje 1 Gb/s. Jejich připojení přes Gigabit Ethernet je proto omezující. Přístupové body s 10G porty by byly příliš nákladné. Existují sice přístupové body se dvěma gigabitovými porty a podporou jejich agregace, jejich využití je ale prakticky možné jen v nových instalacích, kdy se plánuje přivedení dvou kabelů k přístupovému bodu. Výrobci se však do masivního vývoje a výroby multigigabitových aktivních síťových prvků nevrhli, protože cena jejich čipů byla příliš vysoká, prakticky velmi blízko k 10G čipům. Proto byly až doposud na trhu častěji k vidění plně desetigigabitové přepínače s podporou i rychlostí 2,5 Gb/s a 5 Gb/s než např. gigabitové přepínače s několika NBase-T porty. To se však nyní mění. S nástupem standardu Wi-Fi 6 (802.11ax) se rychle zvyšuje počet prodaných zařízení zejména s 2,5GBase-T porty, a proto i jejich cena výrazně klesá na úroveň přijatelnou i pro malé a střední podniky (Small Medium Business, SMB). Vzhledem k parametrům a dosahům NBase-T portů je však dobré o této technologii uvažovat nejen jako o způsobu připojení Wi-Fi 6 přístupových bodů, ale i jako

struktury nebo SM optické transceivery jsou stále dražší než multimodové. Z pohledu aktivních prvků jsou optické 10G přepínače a síťové karty obvykle levnější než metalické. Výhodou optických rozhraní je také jejich nižší latence a nižší spotřeba oproti metalickým rozhraním. Proto je při návrhu sítě potřeba vzít v úvahu celek, tj. pasivní a aktivní prvky sítě a také vzdálenosti v dané síti. Situace bude jiná např. při návrhu sítě v rámci jedné budovy nebo při návrhu areálové sítě např. pro výrobní areál, univerzitní kampus nebo nemocnici. V případě multimodových vláken je potřeba vzít v úvahu jejich omezený dosah. Pokud je při přechodu z gigabitové sítě na desetigigabitovou nutné využít stávající starší MM rozvody typu FDDI, OM1 nebo OM2, lze místo běžných 10GBase-SR SFP+ transceiverů použít 10GBase-LRM SFP+ transceivery, které v kombinaci se speciálními MCP (Mode Conditioning Patch Cable) propojovacími kabely umožňují dosah až na 220 metrů. Bohužel tyto typy MM vláken již nelze použít pro 25G, 40G a 100G Ethernet sítě. Proto se dnes v případě instalace nových optických rozvodů

Maximální dosah Ethernetu přes strukturovanou kabeláž UTP kabel CAT5e CAT6 CAT6A CAT7

1000Base-T

2,5GBase-T

5GBase-T

10GBase-T

100 m 100 m 100 m 100 m

až 100 m 100 m 100 m 100 m

až 45 m 55 m 100 m 100 m

Maximální dosah Ethernetu přes multimodová optická vlákna Rychlost

Protokol

Typ transceiveru

TÉMA ČÍSLA

Konektory

Fast Ethernet

Gigabit Ethernet

10 Gb Ethernet

25 Gb Ethernet

40 Gb Ethernet

100 Gb Ethernet

40GBA100Base- 1000Base- 10GBASE- 10GBASE- 25GBASE- 40GBASE- SE-SR4 40GBASE- 100GBA-FX -SX -SR -LRM -SR -SR4 (Bi-Directi- -ESR4 SE-SR4 onal) SFP

SFP

SFP+

SFP28

Duplex LC Duplex LC Duplex LC Duplex LC Duplex LC

FDII (62,5 / 125)

2 km

220 m

26 m

OM1 (62,5 / 125)

2 km

275 m

33 m

OM2 (50 /125)

2 km

550 m

OM3 (50 /125) Laser Optimized

2 km

OM4 (50 /125) Laser Optimized OM5 (50 /125) Wide-Band

QSFP+

QSFP28

12-fiber Duplex LC 12-fiber 12-fiber MTP/MPO MTP/MPO MTP/MPO

220 m, MCP 220 m, MCP

Není podporováno Není podporováno

82 m

220 m, MCP

Není pod- Není pod- Není pod- Není pod- Není podporováno porováno porováno porováno porováno

550 m

300 m

220 m

70 m

100 m

300 m

100 m

2 km

550 m

400 m

> 220 m

100 m

150 m

400 m

150 m

2 km

550 m

400 m

> 220 m

100 m

150 m

400 m

150 m

doporučuje použití multimodových vláken OM3 nebo vyšších. V případě přechodu z 10G na rychlejší 25G, 40G nebo 100G sítě je potřeba si uvědomit, že 40G (SR4, ESR4) a 100G (SR4) transceivery využívají MTP/MPO konektory a 12 vláken, což znamená využití více vláken v sítí a také použití tzv. breakout kabelů (z 1x MPO na 12x LC) nebo instalaci nových kazet s MPO konektory. Naopak 25G a 40GBi-Di transceivery využívají i nadále jen dvě vlákna a jsou osazené duplexním LC konektorem, stejně jako 1G a 10G transceivery.

Na co myslet při návrhu?

10 Gb Ethernet

Morální životnost aktivních prvků je cca pět let. Reálná průměrná doba používání je však vyšší, a to až cca sedm až osm let. Proto je dobré si před nákupem aktivních prvků prověřit záruční lhůtu výrobce a podmínky podpory během celého ži-

Není podporováno Není podporováno

votního cyklu přepínačů. Při volbě přístupových přepínačů je důležitým faktorem jejich připravenost na vyšší rychlosti. Vhodná je podpora 2,5 Gb/s nebo 5 Gb/s portů s PoE napájením pro Wi-Fi 6 přístupové body či jiná koncová zařízení a také možnost uplinkových metalických nebo optických portů na rychlostech 10 Gb/s. V případě 10G přepínačů je dobré zvážit podporu 25 Gb/s, 40 Gb/s nebo 100 Gb/s portů pro připojení serverů nebo vzájemné propojení přepínačů (např. pro HW stohování). Ty mohou být buď rovnou na přepínači, nebo je dobré mít alespoň možnost je později dokoupit např. formou rozšiřujících modulů. Ceny optických transceiverů i samotných aktivních prvků výrazně klesají. Proto si dnes vyšší rychlosti mohou dovolit i SMB firmy, již není potřeba spokojit se jen s 1G/10G porty. Instalace nové kabeláže po budově nebo v areálu firmy je i na několik

Není podporováno Není podporováno

desítek let. Vhodným řešením je použití strukturované kabeláže Cat6A, Cat7, multimodových optických vláken OM3 a vyšších nebo singlemodových vláken, s ohledem na vzdálenosti tras v dané síti. Důležitým krokem je i instalace dostatečného počtu rezervních kabelů pro budoucí rozšiřování sítě. U optických kabelů může být řešením instalace volných mikrotrubiček, které lze zafouknout optickými vlákny později. Při návrhu či upgradu firemní sítě je důležité si uvědomit, že se jedná o dlouhodobější investici. Proto je vhodné myslet o krok napřed a dimenzovat síť na rychlosti o řád vyšší než je reálná potřeba v době instalace.

Autor pracuje jako Key Account Manager ve společnosti D-Link.

AUTOR: JAN HANÁČEK

TÉMA ČÍSLA

Digitalizace a bezpečnostní obavy roku 2021 Hybné síly na šachovnici kybernetické bezpečnosti je velmi obtížné předpovídat. To proto, že jedna polovina všech figurek zůstává vždy skrytá a vliv jejich manévrů odhalujeme jen nepřímo. Mluvit o budoucích bezpečnostních trendech je tak trochu herkulovský úkol ještě z jiného důvodu: je to ta část ICT sféry, která je možná nejvíce ovlivněná společenskými náladami, lokálními i na globální úrovni.

oučasný, pomalu končící rok tomu dává za pravdu. Samozřejmě, pandemie ovlivnila každý aspekt technologického průmyslu, ale kyberbezpečnost prošla nejrazantnějšími změnami. Už jen proto, že zločinci stihli za posledních devět měsíců minimálně dvakrát změnit svoje strategie. I přesto všechno se ale na několika hybných silách, které rozehrají partii roku 2021, shodneme. Většina z nich vychází z jednoho počátečního bodu, nového přístupu k informačním a komunikačním technologiím, který přinesla tragická současnost a nedávná minulost.

Období obav z uspěchané digitalizace Letošní rok byl jiný než ty minulé. Nastaly časy karantén, práce z domova a v neposlední řadě doba digitální transformace. Tu virová pandemie výrazně urychlila. Jestliže s digitalizací někdo v roce 2019 otálel, o rok později ji začal spěšně zavádět. Neměl jinou možnost. Obavy bezpečnostních expertů tkví právě v této akceleraci. Spěch vede k chybám a chyby jsou pro kyberzločince pří-

ležitostí. Zdaleka nejhorší je, že nemusí jít o chyby zjevné. Pro demonstraci se často používá příklad takzvaného Network Time Protocolu neboli zkráceně NTP. Jde o protokol, který už předlouhá léta slouží k synchronizaci k síti připojených zařízení. Jde o jeden ze základních kamenů moderní počítačové synchronizace a je kriticky důležitý k udržení fungujících a bezpečných IT infrastruktur a datových operací. Je to také protokol hodně vousatý, jedná se o jeden z nejdéle používaných. Ve své původní verzi vznikl už v roce 1985. Současný kód protokolu sotva odpovídá tomu 35 let starému, ale podle expertů může představovat problém. Je to totiž řešení, které i mnoho znalců považuje jaksi za samozřejmé, banální, a tudíž optikou kyberbezpečnosti přehlížené. Během uspěchané fáze digitální transformace tento opomíjený a dosud efektivní prvek může představovat slabinu, překážku, nebo se přímo projevit jako bezpečnostní riziko. NTP protokol zdaleka není jedinou obavou, jak jsem ale napsal, odborníci ho často používají jako dobrý příklad své myšlenky: digitální transformace je

složitý podnik a nikdo nemůže zaručit, že řešení, která dosud fungovala, budou stejně spolehlivá i nadále.

Nutnost proaktivních ochran a služeb Je známý fakt, že zločinci využívají všech možností, které se jim naskýtají, a tak nikoho nepřekvapilo, že dobu během první pandemické vlny, která přinesla pokles ransomwarových útoků, využili k nacházení nových metod a vektorů útoku. Podle mnoha svědectví často změnili i celou svou strategii. Donedávna nemyslitelnou představu, že by se snad hackeři mohli shlukovat a tvořit precizně organizované týmy, dalece předčila skutečnost, že se začaly jako houby po dešti objevovat zločinecké „podzemní“ organizace, které nabízejí ransomwarové útoky jako součást svých placených služeb. Kybernetický zločin byl organizovaný již odedávna, ale punc skutečně seriózního byznysu dostal až v poslední době. Jestliže se kriminální živly stávají více a lépe organizované, jsou o to více nebezpečné. Urgence expertů jsou v tomto smyslu podobné jako během před-

TÉMA ČÍSLA

chozích let, tedy jde o více prostředků vložených do ochrany, zaměření se na zranitelná místa, využívání služeb odborníků. Docela nově k nim ale připojují další klíčový prvek. Jestliže firma nemá vlastní tým expertů, outsourcuje svou bezpečnost ve formě služby jí poskytované. Když už to ale dělá, měla by dbát na to, aby šlo o ochranu nepřetržitou a proaktivní. S postupem následujících let bude tento požadavek kritičtější. Nebude stačit implementovat jen pasivní nástroje ochrany, ať už jakkoliv moderní, a pak sedět se založenýma rukama. I u outsourcované bezpečnosti (a především u ní) se stane standardem, že dohled bude nepřetržitý a plánovaný. Kromě monitoringu sítě a sledování jakýchkoliv podezřelých aktivit tak bude běžnou praxí hledat slabiny a posilovat ochranu a zároveň, třeba i zcela namátkově, provádět sondy a kontroly. Vlastní bezpečnost je namáhavá činnost, a jestliže má být proaktivní a nepřetržitá, bude potřeba zvětšit význam umělé inteligence a podíl strojového učení na ochraně podniků. Ten není tak významný, jak by se zdálo z toho, že se každou chvíli dozvídáme o skoro zázračných benefitech AI na tomto poli. Expertní týmy programy se schopností učení využívají v menším měřítku. Často jako nástroje pro správu určité části síťových infrastruktur. Tedy tam, kde je potřeba automatizace a není nutný dohled odborníka. Jinými slovy, při těch operacích, kde AI stačí. Není prozatím vnímáno jako spolehlivé a autonomní řešení. To se má v blízké budoucnosti začít měnit. Impuls přijde s nárůstem dat a složitostí sítí. Odborníci například po-

ukazují na to, že to mohou být právě služby AI, které firmám a organizacím pomohou odstranit chyby vzniklé při honu za digitalizací, o kterých jsem hovořil v předchozích odstavcích.

Běžný zaměstnanec lovnou zvěří S digitalizací a nečekanou expanzí home officu a práce na dálku souvisí i další očekávaný trend. Adopce nových technologií a nárůst uživatelů internetu, VPN sítí a všemožných komunikačních nástrojů je pro zločince lákadlem. Vždy platilo, že jedněmi z nejspolehlivějších zadních vrátek do infrastruktury firmy je pro hackery běžný zaměstnanec a jeho nepozornost a nevědomost. Tato časem donekonečna ověřovaná pravda a z ní pramenící závěry budou v dalších letech nabývat na intenzitě. Průzkumy velkých společností v posledních měsících nacházejí společné téma. Jsou jím odhady, kolik procent zaměstnanců toho či onoho koncernu zůstane i po odeznění pandemie pracovat mimo kancelář. I čísla k tomu náležící jsou si podobná, většinou přesahují 50 %. Pramení z nich určitá prestiž, organizace s tak vysokým podílem práce na dálku situaci na první pohled dobře zvládla a udává trendy. Z těch samých čísel ale vystupují obavy o bezpečnost takové práce, zaměstnanců i firem samotných. Koncová zařízení, na kterých denně pracujeme, jsou typicky nejhůře zabezpečená a zločinci se neštítí využívat naše nevědomé vzorce chování a vlastní návyky proti nám. To je riziko ze strany uživatelů, stejná ale najdeme i na opač-

ném konci pomyslné linky. Bezpečnostní hlášení ještě nyní, ke konci roku a během už druhé pandemické vlny varují, že mnohé organizace stále ještě nepřišly na to, jak podpořit své zaměstnance v práci na dálku, aniž by tím obnažovaly své citlivé informace. Nijak tomu nenapomáhá ani rozmáhající se trend označovaný jako BYOD, tedy „přines si své vlastní zařízení a pracuj na něm“. Pokud budeme věřit průzkumům, až 82 % společností provozuje nějakou formu politiky BYOD. Často jde jen o to, že zaměstnanec si do firemní sítě připojí svůj telefon nebo tablet, ale ještě častěji se setkáváme s tím, že ty samé liberální společnosti postrádají jakoukoliv strategii ochrany těchto zařízení. Kolem 72 % organizací z výše zmíněných buď žádnou nemá, nebo spoléhá na samotného uživatele/zaměstnance, že si nainstaluje nějaký bezpečnostní nástroj. IT ekosystém firem se čím dál více otevírá a velmi dobře si to uvědomují i zločinci.

Rok 2021 ve znamení nápravy Změny, které končící rok přinesl, jsou v mnoha ohledech permanentní, do starých kolejí se sféra kybernetické bezpečnosti už nevrátí. Experti však predikují, že tempo digitalizace částečně zpomalí. To neznamená, že snaha o zavádění těchto nových technologií ustane nebo že by měla ustat. Jsou totiž potřebnější než kdy dřív. Jednoduše to znamená, že je ještě třeba vše vyladit a po stránce bezpečnosti důkladně prověřit. Rok 2021 si zkrátka žádá rozvážnější přístup. Spolu s ním vyvstane potřeba ohlédnout se zpět. Ne nadarmo zahraniční média nazývají dobu příštích dvanácti měsíců jako rok, kdy bude třeba dohnat to, na co letos nebyl čas. To ostatně platí nejen pro oblasti kybernetické bezpečnosti. Zdá se tedy, že v blízké budoucnosti se prestiž organizací nebude posuzovat podle toho, jak velký podíl pracovníků zůstane na home officu, ale podle toho, jak dobře adaptují a zabezpečí svá řešení. Tedy jestli se jim podaří vytvořit a udržet fungující ochranné standardy, rozvinou svou strategii, a vytvoří tak IT prostředí zároveň dostatečně bezpečné pro všechny jeho legitimní uživatele a zároveň dostatečně pružné pro případ, kdyby se vrátily zlé časy.

AUTOR: MICHALA BENEŠOVSKÁ

TÉMA ČÍSLA

Když umělá inteligence šlápne vedle Každá mince má dvě strany. Umělá inteligence, velebená, dokonalá, vizionářská, posouvající moderní společnost kupředu, není úplně bezchybná. Samozřejmě že jsou zde jisté „porodní bolesti“ spjaté s každou technologií či novým směrem, nicméně my se podíváme na několik vysokoprofilových failů umělé inteligence, které ukazují, že ani ona není všemocná.

pple, IBM, Amazon i Microsoft, technologičtí giganti, kteří určují směr, mají na kontě také několik přešlapů včetně těch souvisejících s AI. Pojďme si tyto faily připomenout.

IBM a Watson léčící rakovinu Asi žádný projekt není tak názornou ukázkou velikášského přístupu technologických korporací k umělé inteligenci. V roce 2013 společnost IBM s velkou pompou uzavřela partnerství s klinikou léčby nádorových onemocnění v Houstonu – University of Texas MD Anderson Cancer Center, komplexním onkologickým centrem v texaském Houstonu. Jde o největší onkologické centrum v USA a jedno z původních tří komplexních onkologických center v zemi. Byly tak položeny základy ambiciózní spolupráce na systému nazvaném „Oncology Expert Advisor“. Cíl projektu byl odvážný – vyléčit rakovinu. Tisková zpráva uváděla, že bude centrum využívat kognitivní výpočetní systém, který používá algoritmy umělé inteligence (AI) ke generování doporučení pro léčbu rakoviny. A jak to šlo? V červenci 2018 společnost Stat News prošla interní dokumenty IBM a zjistila, že Watson poskytuje chybné, naprosto zbytečné, a dokonce nebezpečné rady pro léčbu rakoviny. Podle

Stat News jsou na vině inženýři z IBM. Evidentně systém trénovali na malém počtu hypoteticky onkologicky nemocných pacientů namísto skutečných dat pacientů. Výsledkem toho bylo, že lékaři, odborníci i pacienti identifikovali několik případů nebezpečných a nesprávných doporučení léčby. Dokonce se objevil případ, kdy Watson doporučil pro onkologicky nemocného pacienta lék, který by mohl jeho stav vážně zhoršit. Ohlasy od odborné veřejnosti byly velice kritické. V roce 2017 centrum Watsona odpískalo. Zvláštní zpráva auditorů uvedla, že texaské centrum utratilo za projekt 62 milionů, aniž by došlo k naplnění smělých cílů, vlastně se k nim ani zdaleka nepřiblížilo.

Microsoft a chatbot „fašoun“ Psal se rok 2016, když Microsoft spustil svého revolučního chatbota. Všichni tak nějak očekávali, že se konečně ukážou možnosti umělé inteligence v plné parádě. A také se tak vlastně stalo! Tay psala slangovým jazykem teenagera a mohla automaticky odpovídat lidem a zapojovat se do „neformální a hravé konverzace“ na Twitteru. Chatbota vytvořily divize Technologie a výzkumu ve spolupráci s divizí

Bingu. Jméno Tay vzniklo z „Thinking About You“ (myslím na tebe). Inspiraci Microsoft čerpal mimo jiné z podobného čínského projektu Xiaoice – ten měl na kontě na 40 milion konverzací bez zjevných incidentů, takže proč to nezkusit spustit, že? Tay byla navržena tak, aby napodobovala vyjadřovací vzorce 19leté americké dívky, a hlavně aby se učila z uživatelských interakcí. A to bylo špatně, moc špatně. Tay na Twitteru „ožila“ 23. března 2016, účet nesl název TayTweets. A začalo se konverzovat. Tay odpovídala ostatním uživatelům a mohla reagovat i na obrázky a memy. Všechno bylo zalité sluncem a radostí, jenže… Uživatelé začali Tay zaplavovat politicky nekorektními frázemi, pobuřujícími prohlášeními, což vedlo k tomu, že rychle a velice dobře se učící chatbot začal produkovat rasistické, sexistické a urážející zprávy. Odborník na AI Roman Jampolskij uvedl, že „špatné chování“ Tay bylo pochopitelné, protože napodobovalo záměrně urážlivé chování ostatních uživatelů Twitteru a Microsoft nedal robotu do vínku schopnost rozpoznat takto nevhodné chování. Jampolskij srovnal kauzu s Watsonem společnosti IBM, který začal používat vulgární výrazy po přečtení záznamů z webu Urban Dictionary. Řada toxických tweetů byla také výsledkem zneužití funkce „repeat after me“ (opakuj po mně), avšak není

TÉMA ČÍSLA

jasné, zda šlo o záměrnou funkci, nebo se ji Tay také naučila. Microsoft musel reagovat a kontroverzní tweety začal mazat a podle některých spekulací byly některé tweety nově editovány a upravovány, načež se objevila protestní vlna a kampaň #JusticeForTay požadující autentické tweety Tay. Po 16 hodinách online, kdy Tay stačila vypálit 96 000 tweetů, Microsoft její účet kvůli úpravám pozastavil. Podle Microsoftu se stal chatbot cílem koordinovaného útoku lidí, kteří zneužili jeho zranitelností. V reakci na to se opět rozeběhla další twitterová kampaň, tentokrát s hashtagem FreeTay požadující návrat Tay online. Necelých deset dní po spuštění Microsoft potvrdil, že je Tay offline a na svém blogu vydala oficiální omluvu za kontroverzní tweety. Pár dní nato byla Tay opět spuštěna (omylem při

testování) a opět se objevilo několik zajímavých tweetů, tentokrát souvisejících s drogami. Takže šla Tay opět rychle do režimu offline a její účet byl přepnut do soukromého režimu. Krátce poté se vývojáři z Microsoftu pokusili napravit způsobené škody a oznámili vizi „konverzační platformy“ využívající různých robotů a programů. Společnost Microsoft uvedla, že má v úmyslu Tay spustit, „jakmile bude moci zajistit bezpečnost robota“. Nestalo se tak. Zpětně ale i Satya Nadella, CEO Microsoftu, hodnotí Tay jako cennou zkušenost pro Microsoft a vývoj umělé inteligence. Podobně znepokojivá je kauza Facebooku a jeho chatbotů. Bob a Alice, jak se chatboti jmenovali, společnost vyřadila poté, co si začali navzájem povídat ve svém vlastním jazyce.

Apple a rozpoznávání obličeje S iPhonem X představil Apple velkou novinku v podobě Face ID, systému pro rozpoznání obličeje, který nahrazoval čtečku otisku prstu. Apple se dušoval, že Face ID využívá pokročilý přední fotoaparát na zařízení a strojové učení k vytvoření trojrozměrné mapy obličeje uživatele. Díky pokročilé umělé inteligenci a strojovému učení měl být systém také schopen vnímat kosmetické a drobné úpravy, jako je make-up, brýle, šála kolem krku… Nicméně pár dní po uvedení novinky se hackeři začali chlubit, že se jim podařilo obelstít Face ID pomocí masek vytištěných na 3D tiskárně. Vietnamská firma zabývající se bezpečností Bkav zjistila, že lze úspěšně odemknout iPhone X „přilepením“ očí na 3D masku.

TÉMA ČÍSLA Na svém blogu k tomu připravili výzkumníci obsáhlý článek doplněný i videem. Apple přitom uváděl, že je Face ID navrženo tak, aby odolalo podobnému spoofingu, a je chráněno pomocí „sofistikovaných antispoofingových neurálních sítí“. Řada dalších odborníků však uváděla, že se jim podobným experimentem Face ID prolomit nepodařilo.

Amazon a rasově předpojatý Rekognition Další selhání rozpoznávání obličeje AI přišlo se softwarem Amazon Rekognition. Podle Americké unie občanských svobod software spároval 28 členů Kongresu USA s odsouzenými zločinci. Došlo zde přitom k rasové zaujatosti, protože falešné shody odhalily nepřiměřený počet lidí tmavé pleti, přestože tvořili pouze 20 % osazenstva kongresu, a falešné shody mezi nimi dosáhly 40 %.

Není bohužel žádnou novinkou, že systémy pro rozpoznávání obličeje často sužuje rasová předpojatost. Výzkumníci z University of Toronto a MIT zjistili, že každý systém rozpoznávání obličeje, který testovali, fungoval lépe na tvářích se světlejší pletí. To je samozřejmě znepokojivé, jelikož nejde ani tak o „selhání AI“ jako o úplné selhání systémů, lidí a organizací, které tyto systémy vytvořili.

Amazon a sexistická AI pro nábor Umělá inteligence a strojové učení mají velký problém se zkreslením. Vlastně se dá říct, že jsou zaujaté, což je, jak je uvedeno výše, zodpovědnost jejich vývojářů. Skvěle to demonstruje případ použití AI při náboru v Amazonu. Na začátku ambiciózního projektu, který běžel před pěti lety, byly opět velké plány – jak uváděl jeden z inženýrů Amazonu pro deník

The Guardian v roce 2018, cílem bylo, aby náborářský engine pracoval tak, že zhodnotí 100 životopisů, ze kterých vybere pětici nejlepších, a ty už bude stačit jen najmout. Jenže vyšlo najevo, že inženýři z Amazonu naučili svou vlastní umělou inteligenci upřednostňovat mužské kandidáty světlé pleti – inu podle sebe soudím tebe. Zkrátka Amazon vytrénoval svou AI na životopisech stávajících inženýrů. Následně tento soubor tréninkových dat porovnali s aktuální databází uchazečů o práci na inženýrských pozicích. Takže z tréninkových dat se AI dozvěděla, že ti správní kandidáti pro tyto pozice by měli být spíše bílí a spíše muži. To je velice zjednodušená a zkrácená verze, ale i tak je poselství dost nepříjemné.

12 ROZHOVOR

AUTOR: FRANTIŠEK DOUPAL

5G sítě přinesou zcela nové možnosti firmám i spotřebitelům S country manažerem společnosti Ericsson pro Českou republiku jsme si povídali o možnostech a přínosech mobilních 5G sítí. Pokud se tedy chcete o budoucnosti mobilních sítí, k jejichž spuštění se snad již schyluje i v našich zeměpisných podmínkách, dozvědět co nejvíce, jste na správném místě. Jaké výhody nám 5G sítě ve srovnání se současným stavem přinesou? G je platforma pro inovace. Předchozí generace mobilních sítí sloužily účastníkům zejména pro osobní komunikaci. 5G bude navíc sloužit firmám nad rámec osobní komunikace také ve výrobě a pozvedne internet věcí na vyšší úroveň, kde je vysoce kvalitní připojení předpokladem. Využití 5G vidím zejména ve třech oblastech: 5G zpočátku posílí kapacitu sítí především ve velkých městech. Předpokládáme, že mobilní datový provoz vzroste do konce roku 2025 až čtyřnásobně. Takto vylepšené mobilní širokopásmové připojení umožní provozovatelům mobilního připojení mít pod kontrolou náklady a zejména kvalitu služeb pro zákazníky, což je přesně to, co spotřebitelé vyžadují. Podle Ericsson Consumer Labu více než 70 % zákazníků očekává, že jim 5G poskytne lepší výkon – vyšší rychlost, lepší spolehlivost a nižší latenci. To mj. umožní větší možnost nabídek v oblasti gamingu, videa i rozšířené a virtuální reality. Pro mnoho poskytovatelů telekomunikačních služeb bude 5G znamenat

možnost budovat pevný bezdrátový přístup jako přístupovou technologii pro širokopásmové připojení. Zvláště pro domácnosti nebo malé podniky v oblastech se stávající nedostatečnou infrastrukturou, kde by např. pokládka optických vláken byla příliš nákladná. Postupem času přijdou nové inovace v oblastech 5G spojených s byznysem a internetem věcí (IoT). Digitalizace průmyslu probíhá ve všech jeho segmentech a podnikové sítě a podnikové síťové služby jsou příklady využívající mobilních (5G) sítí. Očekávám, že v budoucnu velmi pravděpodobně uvidíme jako součást transformace zajímavé případy použití tzv. „critical IoT“, kde rychlost, zabezpečení a nízká latence 5G sítí budou klíčové. Vidím i potenciál v implementaci 5G do průmyslových odvětví a společnosti – do inteligentní výroby, chytrých měst, autonomních aut a pokročilých aplikací ve zdravotnictví. Jaké jsou největší rozdíly mezi sítěmi 4G a 5G? Rychlost, nízká latence, kapacita, spolehlivost a bezpečnost. Úroveň všech těchto parametrů se zavedením 5G

ROZHOVOR

Cveto Gašperut (Ericsson)

zvyšuje a zároveň se snižují náklady na transport dat. Snížená latence sítě bude znamenat, že data a odezva budou v reálném čase, což umožní vzdálený, nebo dokonce autonomní provoz zařízení, strojů a procesů. Podle mého názoru to bude největší rozdíl oproti stávající síti a umožní nesčetné možnosti využití, které nebyly ve 4G síti možné. V důsledku toho se dramaticky zvýší význam sítě, a proto bude potřeba posílit i její bezpečnost – z hlediska technického, architektonického, provozního a také z pohledu spolehlivosti celého dodavatelského řetězce. Pokud pomineme záležitosti okolo aukce kmitočtů, jaké další potíže mohou být s budováním 5G sítí spojeny? Z pohledu operátora 5G není revolucí a do oběhu se bude dostávat postupně. V případě, že operátor používá zařízení Ericsson pro 4G zakoupené v roce 2016 a později, zákazník může upgradovat rádiové jednotky novým softwarem, který umožní počáteční spuštění 5G. Samozřejmě že budou potřeba nové jednotky pro nové frekvence a nová

ROZHOVOR

„Dual Connect“ an 4G-5G a „Carrier Aggregation“ mezi pásmy 5G, a může tak poskytnout uživatelům velmi vysokou kapacitu, nízkou latenci a široké pokrytí, na které jsou uživatelé zvyklí z mobilních sítí.

řídicí vrstva sítě pro takzvanou „5G Standalone” síť, která umožní nízkou latenci. Operátoři a dodavatelé se budou učit a postupně vylepšovat nasazení této technologie s narůstajícím používáním 5G jejich uživateli. Troufnete si odhadnout, kdy by mohlo být v ČR dokončeno pokrytí 5G sítěmi dostupné pro většinu obyvatelstva (na většině území)? Nedokážu odhadnout, kdy k tomu dojde, protože výsledek frekvenční aukce je nejasný (kdy frekvence budou skutečně přiděleny dražitelům), ale vnímám přidělení 700MHz frekvence jako dobrý začátek širokého 5G pokrytí v České republice. Na některých dalších trzích v Evropě (Švýcarsko), Asii (Jižní Korea, Japonsko a Čína) a USA můžeme vidět, že jakmile frekvence byly přiděleny, jejich využití prudce vzrostlo, což je důkazem toho, že tyto technologie již nemají žádné technické problémy nebo že by nebyly k dispozici mobilní terminály. V jakých oblastech či sektorech se podle vás 5G sítě uplatní nejvíce? Ve spotřebitelském a obchodním segmentu uvidíme široké použití 5G, ale největší změny očekáváme v oblasti podnikání a výrobě. V tomto segmentu se projeví hned několik důležitých charakteristik, které jsou 5G vlastní. Například: • Lze kontrolovat vzdáleně jakýkoliv proces bez ohledu na to, jak kritický tento proces je. To znamená, že firmy mohou přehodnotit, u kterých aktivit je nutná přítomnost člověka. • Umožňuje kontrolu nad každým obchodním procesem, což umožňuje okamžitou reakci. • Provoz je zcela automatizovaný. Na základě zpětné vazby od každého připojeného terminálu jsou generována provozní data, která jsou

v reálném čase analyzována, a tím je umožněna efektivní automatizace. • Využívá výpočetní prostředky tam, kde to dává smysl, umí využít „edge computing“, kde je to relevantní. • Má neodmyslitelně vyšší úroveň zabezpečení, aniž by to bylo na úkor vlastního výkonu. To znamená, že v kritické chvíli dokáže vyřešit procesy rychleji a bezpečněji než ve stávajících sítích. Firmy už nyní nečekají na poskytovatele služeb nebo na 5G, již 49 % společností ve vyspělém světě je v nějaké fázi na cestě využití 5G. Hodnota 5G nespočívá jen v rychlosti a latenci – bezpečnost a spolehlivost jsou další kritické vlastnosti pro digitalizaci. Pro spotřebitele bude i nadále převládat rozšířené mobilní širokopásmové připojení a pevný bezdrátový přístup jako základní využití 5G, nicméně se na trhu již objevují inovativní služby využívající virtuální nebo rozšířenou realitu například v herním či zábavním průmyslu. Tyto služby mají totiž mimořádné nároky na připojení a uživatelé jsou ochotni si za tyto služby připlatit – například v Jižní Koreji operátoři zaznamenávají zvýšené tržby na uživatele (tzv. ARPU) v sítích v souvislosti se zavedením 5G. Často se mluví o tom, že 5G sítě by mohly v řadě případů nahradit Wi-Fi připojení. Proč? V čem jsou lepší? 5G využívá licencované spektrum, což znamená, že pouze vlastník spektra může přenášet data. Lze tak zajistit kapacitu a lepší kvalitu pokrytí (např. mít pod kontrolou interference). Kromě toho existují určité funkce v mobilních sítích 3GPP, které ve Wi-Fi technologii nejsou. Například prioritizace, dále tzv. scheduling a v neposlední řadě pokročilý „handover“, což zajišťuje významně lepší zkušenost než s WiFi. V neposlední řadě má moderní zařízení 5G funkce

Dalším aktuálním tématem dneška je internet věcí – myslíte si, že 5G sítě jsou jeho konkurencí, nebo naopak vhodně podpoří a doplní jeho růst a rozvoj? „Internet věcí“ je obecný termín popisující připojení zařízení a strojů k internetu, bez ohledu na to, jaké přístupové technologie se k připojení používají. Jeden z předchozích generálních ředitelů společnosti Ericsson přibližně před deseti lety řekl: „Vše, co bude těžit z připojení, bude připojeno k internetu.“ Dnes jsme svědky toho, že se to děje prostřednictvím různých přístupových technologií. A 5G je jen jedna z nich – v mnoha případech velmi dobře optimalizovaná pro internet věcí – dva ze tří režimů 5G (Massive Machine Type Communication a Ultra Reliable Low Latency Communication) se primárně týkají internetu věcí a použití souvisejícího se stroji komunikujícími navzájem. Kdy bychom se mohli dočkat nástupce 5G sítí? A co od něho můžeme čekat? Přibližně každých deset let zažijeme vznik nové generace mobilních technologií. Vzhledem k tomu, že jsme teprve na počátku éry 5G, očekáváme, že příští generace mobilní technologie bude v komerčním provozu kolem roku 2030. Cesta ke standardizované technologii a komerčním produktům je dlouhá a jsme svědky toho, že v současné době probíhají první výzkumné projekty pro 6G technologie. To, co vidíme jako potenciální funkce sítě, jsou například zařízení s nulovou energií (zařízení, která budou nabíjet své vlastní baterie signálem mobilní sítě), internet smyslů (signál mobilní sítě, který umožní mapování okolí) nebo rádiové rozhraní, které se přizpůsobí k dosažení nejlepšího výkonu (pomocí umělé inteligence). Jak jsem zmínil, tyto technologie jsou ale teprve předmětem výzkumu a vývoje a poměrně jistě se neobjeví v následujících deseti letech, během kterých však 5G přinese mnohé způsoby využití, jež změní náš způsob života i práce.

ZPRÁVY

TRENDY

PRODUKTY

ANALÝZY

ROZHOVORY

PŘÍPADOVÉ STUDIE

Přinášíme čtenářům z řad IT profesionálů denní informace o nejnovějších trendech, produktech a technologiích ze světa výpočetní a telekomunikační techniky, včetně analýz trhu a případových studií.

ABYSTE BYLI V OBRAZE

Přihlásit se k odběru