Issuu

Největší IT akvizice všech dob A co přijde po křemíku? CRM neboli systémy pro řízení vztahů se zákazníky 5G přináší inovace, ale láká i hackery a kyberzločince Canon

Velké změny přinášejí nové příležitosti

To nej z Professional Computingu

Obsah Téma čísla Největší IT akvizice všech dob

Trendy A co přijde po křemíku?

CRM neboli systémy pro řízení vztahů se zákazníky

5G přináší inovace, ale láká i hackery a kyberzločince

ÚVODNÍK

Rozhovor Velké změny přinášejí nové příležitosti

Vážení

čtenáři, z

ima je za okny. Zima je za dveřmi. Možná je i za humny, jak se tak říká. Od minulého měsíce se toho příliš nezměnilo, je jen chladněji. Jeden by dokonce čekal, že budeme slavit Vánoce na sněhu. K nim nám ale zbývá něco málo přes měsíc, a tedy ještě jedno vydání Toho nej. Už při čtení toho současného Vám přeji co nejpevnější zdraví, co nejvíce komfortu a k tomu třeba i něco na zahřátí. Dnešní časopis otevíráme článkem, vlastně výčtem shrnujícím ty nejnákladnější a největší akvizice v dějinách

komunikačních a informačních technologií. Jde o velmi zajímavé čtení, při kterém možná zavzpomínáte, ale jistě se zamyslíte, jak daleko trh s technologiemi od svých počátků došel. V podobném stylu pojednává i článek o končící životnosti křemíku v elektronice, i on shrnuje minulost a její odkaz do současnosti.

ličkou ze společnosti Canon o tom, jak současná společenská situace změní styl a filozofii kancelářské práce.

Prostřední dva texty sledují více nynější trendy, přesněji výhody a nebezpečí 5G sítí a benefity z adopce systémů pro řízení vztahů se zákazníky. Uzavíráme rozhovorem s Petrem Hni-

Přeji hezké čtení a příjemný začátek blížícího se léta.

Ještě jednou Vám tedy přeji příjemné čtení a co nejpříjemnější prožití několika závěrečných týdnů tohoto roku.

Jan Hanáček hanacek@dcd.cz

Professional Computing To nej z Professional Computingu vyšlo 17. 11. 2020

IČ: 25560701 ředitel: Karel Rumler www.dcd.cz

Redakce: Jan Hanáček hanacek@dcd.cz

Vydavatel: DCD Publishing Lublaňská 21, 120 00 Praha 2

Adresa redakce: Lublaňská 21, 120 00 Praha 2 tel.: 224 936 895, fax: 224 936 908 www.procomputing.cz

Grafika a sazba: Radek Štěpánek, stepanek@dcd.cz © DCD Publishing, s. r. o.

Největší IT akvizice všech dob Akvizice jsou v IT na denním pořádku. Velké společnosti skupují své potenciální konkurenty, spojují se s jinými giganty nebo pohlcují nadějné startupové firmy. Pojďme se podívat na některé z nejvýznamnějších a nejznámějších akvizic, které se v posledních letech na trhu odehrály.

edávno se začalo proslýchat, že technologický gigant Microsoft zvažuje koupi TikToku, populární aplikace pro sdílení krátkých videí, kterou vlastní a provozuje čínská společnost ByteDance. Jenže cena aplikace, která je kvůli obavám o bezpečí soukromí uživatelů trnem v oku (nejen) americkým úřadům, by podle odhadů mohla atakovat hranici 50 miliard dolarů. Šlo by tak o jednu z vůbec nejdražších akvizic v IT.

Google a Nest (2014) Společnost Nest Labs založili v roce 2010 bývalí inženýři z Applu Tony Fadell a Matt Rogers. Ti se chtěli zaměřit na vývoj chytrých termostatů a dalších smart prvků pro domácnosti. V začátcích do firmy mimo jiné investovaly skupiny Shasta Ventures nebo Kleiner Perkins, které se zaměřují na technologické startupy. V roce 2014 Google oznámil, že plánuje Nest Labs odkoupit za 3,2 miliardy dolarů. Šlo o strategické rozhodnutí, na jehož pozadí byla snaha konkurovat Amazonu v oblasti smart home. Prozíravý krok Googlu se vyplatil a Nest je dnes součástí hardwarové divize Googlu. Letos společnost oznámila plán investovat 450 milionů dolarů do ADT a převzít 6,6% podíl společnosti. Záměrem Googlu je

integrovat do zařízení Nest bezpečnostní monitoring ADT.

Cisco a AppDynamics (2017) Jedna z nejstabilnějších IT společností koupila v roce 2017 americkou společnost AppDynamics, která se zabývá vývojem podnikového softwaru. Cena akvizice byla 3,7 miliardy dolarů. Společnost Cisco se dohodla na koupi AppDynamics doslova za pět minut dvanáct – pouhý den před tím, než firma plánovala oznámit cenu pro dlouho očekávanou primární nabídku akcií. Cisco se tímto krokem posunulo blíže svému cíli začít se více zaměřovat na software a oblasti jako zabezpečení, cloudové služby nebo IoT.

Adobe a Marketo (2018) Koupí Marketa společnost Adobe rozšířila své služby nabízené v rámci Adobe Experience Cloud, podnikového softwaru. Společnost Marketo vznikla v roce 2006 a zabývala se marketingovým softwarem, mezi klienty společnosti patřily například Canon, GE, Microsoft nebo Hyundai. Absorbování Marketa posunulo Adobe na úroveň HubSpotu, Oraclu, SAPu a Salesforcu. Za Marketo Adobe

TÉMA ČÍSLA

AUTOR: MICHALA BENEŠOVSKÁ

zaplatil 4,75 miliardy dolarů, CEO Marketa, Steve Lucas, se přesunul do Adobu s tím, že Marketo pod křídly společnosti povede i nadále.

Microsoft a aQuantive (2007) Někdejší CEO Microsoftu Steve Ballmer se zasadil o akvizici společnosti aQuantive, která vyšla na 6,2 miliardy dolarů. Společnost aQuantive se zaměřovala na oblast online inzerce a reklamy a akvizice byla snahou Microsoftu dotáhnout se v této oblasti na Google. Ve své době šlo o největší akvizici Microsoftu. Dnes už není tajemstvím, že výsledek nedopadl příliš slavně – Microsoft nebyl schopen nechat aQuantive fungovat jako nezávislou jednotku, a také se neuměl adekvátně vypořádat s jiným přístupem a „produktem“, než byl klasický software, takže pokusy ponořit se do online reklamy se mu nepodařily.

Salesforce a MuleSoft (2018) Málo známá společnost MuleSoft se stala jednou z hlavních součástí portfolia cloudového gigantu. Služba, kterou MuleSoft poskytuje, se jmenuje Anypoint a umožňuje vývojářům, aby různorodé

TÉMA ČÍSLA

aplikace vzájemně spolupracovaly. MuleSoft vyšel Salesforce na 6,5 miliardy dolarů a jde o jednu ze dvou největších akvizic, kterou společnost v posledních letech udělala.

v Microsoftu na starost Nat Friedman, zakladatel Xamarinu. Chris Wanstrath dostal od Microsoftu pozici „technical fellow“. Hodnota celého obchodu vyšla na 7,5 miliardy dolarů v akciích.

Microsoft a Nokia (2014)

Microsoft a Skype (2011)

Akvizice, která bezesporu vzbudila velká očekávání, vyšla Microsoft na 7,2 miliardy dolarů. Jde o další počin někdejšího CEO Microsoftu Steva Ballmera, který skončil neúspěchem. Za necelé dva roky po akvizici nový CEO Satya Nadella odepsal ztrátu bezmála osm miliard a zrušil 7 800 pracovních pozic bývalých zaměstnanců Nokie. Nadějný experiment skončil jako fail.

Skype je dodnes synonymem pro videochat. Roky předtím, než se objevily Google Meets, Zoom a další služby, tu byl Skype, program, který vznikl v roce 2003 v Estonsku a dočkal se masivního rozšíření. Za 8,5 miliardy dolarů ho do svého portfolia zařadil Microsoft v roce 2011 a investice se mu bezesporu vyplatila.

Oracle a Sun Microsystems (2009) Oracle koupil Sun Microsystems za 7,4 miliardy dolarů, aby společnost získala práva na programovací jazyk Java. Získání těchto práv totiž mohlo eventuálně vést až k právní bitvě s Googlem. V době, kdy k akvizici došlo, na tom Sun Microsystem nebyl zrovna nejlépe – společnost byla zatížena dluhy a Larry Ellison jí doslova hodil záchranné lano.

Microsoft a GitHub (2019)

GitHub je populární služba spuštěná v roce 2008 (zakladateli jsou Tom Preston-Werner, Chris Wanstrath a PJ Hyett) za účelem vytvoření prostoru pro ukládání a sdílení open source projektů. Microsoft usiloval o GitHub opakovaně, což u softwarového giganta dává rozhodně smysl, dokonce provozoval podobnou platformu, než se mu v roce 2019 podařilo úspěšně GitHub převzít pod svá křídla. GitHub a jeho rozvoj dostal

Oracle a PeopleSoft (2004) Larry Ellison, CEO Oraclu, je svérázná persona ve světě IT a jeho přístup a politiku dokládá velice dobře známá kauza akvizice společnosti PeopleSoft. Tu označil Aneel Bhusri z PeopleSoftu v jednom rozhovoru poskytnutém v roce 2011 za rok a půl trvající násilné převzetí. Akvizice vyšla na 10,3 miliardy dolarů a celý proces se táhl 18 měsíců. PeopleSoft nabízel HR nástroj pro společnosti a vzdělávací instituce, CRM, FMS, SCM a FSCM. Tato řešení poskytuje i nyní pod Oraclem.

Google a Motorola Mobility (2011) Google vyvíjí a prodává vlastní chytré telefony řady Pixel, ale předtím vyráběl smartphony společně s Motorolou. Jejich vzájemný vztah přerostl v akvizici v hodnotě 12,5 miliardy dolarů. Samozřejmě že to byl „sňatek z rozumu“ a Google si přišel tímto způsobem na solidní zásobu patentů.

Symantec a Veritas Software (2004) Za 13,5 miliardy dolarů převzal Symantec společnost Veritas Software, která nabízela řešení pro management dat. Za zmínku stojí ale zejména to, že se v roce 2014 obě společnosti rozdělily a Veritas je opět soukromou společností.

Salesforce a Tableau (2019) Společnost Salesforce akvírovala Tableau za 15,7 miliardy dolarů. Tento krok byl součástí dlouhodobé strategie akvírování společností, které by mohly pomoci Salesforcu růst. Podařeným obchodem Salesforce získal platformu zabývající se datovou analytikou a vizualizací, kterou využívá více než 86 tisíc zákazníků.

Nokia a Alcatel-Lucent (2015) Poté co Nokia postoupila svou mobilní divizi Microsoftu, za 16,6 miliardy dolarů akvírovala Alcatel-Lucent ve snaze rozvíjet svůj technologický byznys zaměřený na sítě. Tímto nákupem se z Nokie stal jeden z předních tahounů v přesunu na 5G sítě.

Facebook a WhatsApp (2014) Za 22 miliard dolarů Facebook získal do svého hájemství populární chatovací aplikaci WhatsApp a stovky milionů jejích uživatelů. Šlo o logický krok – v době akvizice WhatsApp válcoval na poli chatovacích aplikací Messenger. WhatsApp i nadále funguje nezávisle, nicméně pozvolná integrace s dalšími službami Facebooku je nevyhnutelná, neboť je

asi jasné, že chce Facebook společnost, za kterou utratil více, než je HDP Islandu, monetizovat.

Hewlett-Packard a Compaq (2001) Akvizice Compaqu patří v IT mezi ty notoricky známé. V roce 2001 společnost Hewlett-Packard akvírovala Compaq za 25 miliard dolarů. Toto sloučení je často zmiňováno jako jedna z historicky nejméně podařených akvizic, přičemž na případný neúspěch tehdy už upozorňovalo několik akcionářů včetně syna spoluzakladatele společnosti Waltera Hewletta. Jedním z problémů bylo například překrývající se portfolio obou společností. Carly Fiorina, tehdejší CEO společnosti, se navzdory pochybnostem akcionářů pustila do akvizice Compaqu, což ve spojení s dalšími událostmi a špatnými manažerskými rozhodnutími vedlo k tomu, že během její „vlády“ poklesla tržní hodnota společnosti o polovinu a došlo k masivnímu propouštění.

Microsoft a LinkedIn (2016) LinkedIn, sociální síť, na které se setkávají profesionálové a diskutují o svých pracovních zájmech, se stala součástí Microsoftu v roce 2016. V té době měl LinkedIn celosvětově zhruba 433 milionů uživatelů. Cílem akvizice bylo podle zástupců Microsoftu urychlit růst LinkedInu, ale také rozšířit aktivity Microsoftu. Ve vedení společnosti zůstal Jeff Weiner. Microsoft zaplatil za každou akcii LinkedInu 196 dolarů. Celý obchod vyšel na 26,2 miliardy dolarů. Jde doposud o nejdražší akvizici Microsoftu (pokud tedy nekoupí TikTok).

SoftBank a ARM (2016) Nákup ARM měl být výhodnou investicí – společnost SoftBank akvírovala firmu za 31 miliard dolarů, a to zejména s vidinou toho, že ji prodá dál se ziskem. Očekávalo se, že bude ARM zajímavý třeba pro Apple, ten se však rozhodl vydat se vlastní cestou. Podle posledních informací o odkoupení ARMu uvažuje Nvidia.

IBM a Red Hat (2018) „Velká modrá“ za linuxového giganta, firmu Red Hat, zaplatila téměř 34 miliard

dolarů, což je dosud největší akvizice v historii společnosti. Společnost IBM přislíbila, že se i nadále budou dodržovat současné závazky společnosti Red Hat v oblastech, jako jsou open source, open governance nebo podpora vývojářské komunity. Red Hat zůstává oddělenou jednotkou a měla by mu být zachována nezávislost a neutralita. Stejně zůstalo zachováno i současné produktové portfolio, nastavená tržní strategie i unikátní firemní (vývojářská) kultura. Na svých pozicích nadále zůstalo i současné vedení Red Hatu v čele s Jimem Whitehurstem, který se naopak stane členem vrcholného managementu IBM.

Avago a Broadcom (2015)

NOV

HP ELITEBOOKY ŘADY 805 SÉRIE G7

P O HÁ NĚ NÉ P RO C E S O RY AMD RYZEN

PRO

Obě společnosti patří k obrovským technologickým korporacím, přesto je pro většinu běžných uživatelů známější spíše Broadcom, známý výrobce čipů a síťových technologií. Tuto společnost singapurské Avago akvírovalo v roce 2015 za 37 miliard dolarů. Sloučené společnosti fungují pod názvem Broadcom. Právě kvůli původu společnosti Avago a obavám o národní bezpečnost zablokoval americký prezident odkoupení Qualcommu, o který Broadcom projevil zájem v roce 2017.

Dell a EMC (2015) Dosud největší akvizice na IT trhu se týká sloučení Dellu a EMC. Akvizice v hodnotě 67 miliard dolarů dala vzniknout jedné z nejvýznamnějších technologických (end-to-end) společností dneška. Oba výrobci společně patřili na špici v oblasti serverů, datových úložišť, virtualizace nebo osobních počítačů. Dellu se koupí firmy EMC otevřely nové možnosti v nejrychleji rostoucích oblastech celého IT odvětví, a to včetně digitální transformace, softwarově definovaných datových center, hybridního cloudu, konvergované infrastruktury, mobility a bezpečnosti. Dell za každou akcii EMC vyplatil 33,15 dolaru (z toho přibližně 24 dolarů v hotovosti a další jako speciální akcii odvozenou z podílu na hodnotě ekonomického zájmu EMC ve VMWaru). VMWare, jenž je součástí EMC, si zachoval samostatnost a zůstal veřejně obchodovatelnou společností.

JIŽ NYNÍ U VAŠICH DODAVATELŮ!

VYBERTE SI SVŮJ ELITEBOOK

TRENDY

AUTOR: JAN HANÁČEK

A co přijde po křemíku? Životní dráha nejpoužívanějšího prvku v elektronice se blíží ke svému konci. Tak se to alespoň jeví expertům, kteří upozorňují na to, že přestává platit takzvaný Moorův zákon a trendy technologického vývoje se k počátku 21. století začínají měnit.

e to známá historie. V roce 1965 Gordona Moora, někdejšího šéfa výzkumu a vývoje v dnes již zaniklé společnosti Fairchild Semiconductor a jednoho ze zakladatelů Intelu, požádali editoři časopisu Electronics, aby napsal libovolný text do výročního vydání. Přispěl článkem, který naznačil to, co později jiní definovali jako Moorův zákon a nazvali „nejdůležitější technologickou předpovědí druhé poloviny 20. století“.

Předpověď, která dosud vycházela

Moore prostým sledováním vývoje technologie mikročipů dospěl k predikci, že vzhledem k faktu, že se rok co rok množství integrovaných obvodů v čipech zdvojnásobuje, bude do deseti let možné vyrobit čip až s 65 000 tranzistory. A o deset let později tomu tak skutečně bylo. Ale nejen to. Odvodil, že trend každoročního zdvojnásobování obvodů bude pokračovat, a to téměř až do současnosti. Jistým způsobem tak předpověděl, jak bude fungovat technologický pokrok lidstva až do konce milénia. Dnes, o 45 let později, je situace trochu jiná a křivka progresu už není tak hladká jako dřív. Velkou zásluhu má na tom skutečnost, že začínáme narážet nejen na technologické, ale především

fyzikální překážky samotných materiálů, ze kterých se mikročipy tradičně vyrábějí. Vezměme to ale popořadě.

Vše začíná a končí křemíkem Pro výrobu křemíkových waferů, polovodičkových disků, na které se posléze litografickými postupy kladou mikroobvody, se již řadu desetiletí používá takzvaná Czochralského metoda. Ta umožňuje v kontrolovaných podmínkách vytvořit přesně definovaný monokrystal s pravidelnou mřížkou. Metoda je to složitá, nicméně výsledek je jasný: bezchybný plát s čistotou 99,9999 % a dalšími příměsemi maximálně na atomární úrovni. Aby bylo jasno, není to metoda jediná, ale jednoznačně nejpoužívanější. Je totiž zároveň nejlevnější. Víte, kolik je přibližná velkoobchodní cena jednoho prázdného šestipalcového waferu? Obecně kolem 30 dolarů. Výroba je ale po stránce ekologie takovou malou katastrofou. Poměr materiálu nutného k výrobě a výsledného produktu je 600 : 1. Skutečným technologickým zádrhelem je ale další zpracování, přesněji potisk. Křemík, stejně jako jakýkoliv jiný materiál, má řadu fyzikálních a chemic-

kých vlastností, které limitují jeho využití. V našem případě tak omezují jak velikost mikročipu, tak tištěných spojů. Zjednodušeně řečeno, rozměry samotných čipů příliš variabilní nejsou, a to kvůli tepelným vlastnostem a zpoždění elektrického signálu. Jedinou skutečnou cestou, jak vytvářet stále výkonnější procesory, je do čipu vměstnat větší množství obvodů. A právě tady Moorův zákon naráží.

Miniaturizace není jen o zmenšování Postup zmenšování obvodů nefunguje tak, že by se součástky jednoduše naskládaly těsněji vedle sebe. Každý malý obvod je sice jen jednoduchou CMOS součástkou pracující s primitivní binární logikou (buď signál propustí, nebo ho zadrží), jenže forma těchto součástek se postupem času mění a každý další krok miniaturizace vyžaduje zcela novou architekturu. A ty nejnovější jsou opravdu komplikované a jejich vývoj je čím dál pomalejší. Důvody těchto zpoždění jsou různorodé a často není hlavní překážkou ani tak složitost čipu, jako spíš jeho výrobní cena. Výzkum a produkce jsou čím dál dražší. Když minulý rok začal Intel dodávat na trh svůj procesor s desetinano-

É V O N HP ELITEBOOKY ŘADY 805 SÉRIE G7

POHÁNĚNÉ P RO CE SO RY AMD RYZEN metrovou architekturou s označením Ice Lake, holedbal se, že čip další generace s technologií sedminanometrovou bude dostupný o dva roky později. Ovšem během letošního jara vyšlo najevo, že vývoj nové technologie je minimálně rok pozadu a sedminanometrový mikročip se neobjeví dřív než v roce 2022. A otázku, kdy světlo světa spatří generace následující a ještě menší, totiž pětinanometrová, nechává Intel otevřenou. V době psaní tohoto článku se pětinanometrovým čipem pochlubila společnost TSMC, ale zatím je mnoho aspektů nejasných.

Zákony pokroku nejsou zákony trhu Svět založený na technologiích potřebuje své CPU a GPU v kvantitě milionů kusů ročně, a tedy nejde jen o to vytvořit fungující architekturu, ale také najít způsob, jak čipy vyrábět levně a masově. Zákony trhu jsou podobně pevné jako zákony fyziky. Ostatně důvod, proč v počátcích výroby daly zakládající společnosti přednost křemíku před zprvu preferovaným germaniem, je vyloženě pragmatický, křemík je o poznání levnější a najdeme ho skoro všude. Je to osmý nejčastější prvek ve vesmíru, co do celkového objemu a hmotnosti. Tím vším chci poukázat na to, že v otázce vývoje musíme vždy zohlednit i ekonomické faktory. Vývoj a výroba nových architektur je nákladnější a výkonnostní rozdíly mezi posledními generacemi procesorů nejsou nijak dramatické.

Pro technologické firmy, jako je Intel, je tak každý další výzkum sázkou na nejistotu. Může se totiž nakonec ukázat jako ztrátový. Kde vlastně leží tak diskutovaná technologická hranice, která nás ve výrobě mikročipů účinně zastaví? Pokud jde o procesory z polovodičů, limituje nás podle teoretiků svět atomů. Tištěné spoje v subatomární rozměrech by bylo teoreticky obtížné masově vyrábět, a tak je v současnosti nejmenší prototyp spoje o rozměrech jediného nanometru k větší produkci nevhodný. Než složitě obcházet fyzikální zákony kvantové mechaniky, která v tak malých rozměrech působí, je snadnější a levnější najít úplně jiné řešení. Jinými slovy, jestliže chceme zachovat současnou myšlenku levných procesorů a neměnit zcela koncept tištěných spojů jako třeba Samsung, který začátkem roku dokázal vyrobit třínanometrové čipy s GAAFET tranzistory, jsme nuceni křemík nahradit vhodnějším materiálem. Na výběr jich je několik, ale žádný není tak univerzální jako právě křemík na začátku IT revoluce.

Uhlík a jeho nanovlákna Do uhlíkových nanovláken se vkládala donedávna velká důvěra. Podobně jako křemík jsou schopná po dodání malého množství proudu dobře propouštět elektrický signál, a co do vlastností jde o téměř dokonalé řešení. Problém je ale v jejich produkci. Nanovlákna musejí být

P RO

JIŽ NYNÍ U VAŠICH DODAVATELŮ!

VYBERTE SI SVŮJ ELITEBOOK

TRENDY geometricky precizně definovaná, jejich krystalická struktura téměř dokonale čistá (ještě o jeden řád čistější než v případě křemíku) a bez jakýchkoliv příměsí. I v případě, že bychom k jejich produkci využili nejpokročilejší technologie tisku, budeme v blízké budoucnosti schopní zaručit možná přesnost struktury a čistotu, ale rozhodně ne rychlou výrobu. Křemíkový mikročip vyrobíme během několika sekund, růst nanovlákna trvá minimálně hodiny. Jde o slibnou technologii, jen její vývoj nepostupuje kupředu tak rychle jako třeba v případě dále zmíněného grafenu. Věděli jste, že rekordní délka uměle vyrobeného uhlíkového nanovlákna je kolem 550 milimetrů? Bohužel, jeho čistota je variabilní.

Grafen

Na existenci grafenu, jednoho z alotropů uhlíku, jsme narazili docela nedávno, v roce 2004. Jeho supravodivé vlastnosti byly poprvé popsány o rok později. Grafen je krystalická a opět geometricky přesně definovaná struktura se šestistranným tvarem, která má na výšku pouze jediný atom. Výhodou je, že na rozdíl od uhlíkových nanovláken je jeho struktura téměř dvoudimenzionální, a je na

výrobu díky tomu podstatně jednodušší. Obvody s grafenem se dají snadněji taktovat a jejich chlazení vyžaduje o mnoho méně úsilí. Navíc, výzkum obou technologií se v mnoha ohledech protíná. Současnou překážkou je především potřebná čistota, která musí být skutečně dokonalá, a to na atomární úrovni. Se současnými prostředky jsme schopní dosáhnout požadované čistoty, ale jen na velmi malých, zanedbatelných vzorcích. Funkční procesor existuje jen v laboratorních podmínkách a jde o prototyp.

Disulfid molybdenu Z tohoto dvoudimenzionálního polovodiče, který má tloušťku jen tři atomy, se povedlo vědcům ze Stanfordské univerzity minulý rok v říjnu vytvořit tranzistor o velikosti pouhého jednoho nanometru. A nejen to. Také předvedli, že materiál oplývá žádoucími vlastnostmi, které křemík postrádá, má například ještě nižší elektrický odpor, a navíc pro jeho zpracování není třeba opouštět všechny dosud fungující postupy a technologie. Prototyp o jednom nanometru je ale extrémním příkladem toho, co v tuto chvíli umíme z molybdenu předvést. Experti

se shodují, že mnohem pragmatičtější by mohla být výroba větších desetinanometrových obvodů, které jsme ale už co do velikosti překonali křemíkem. Je ale příliš brzo cokoliv prorokovat, jde o nový materiál. Sami autoři experimentu ze Stanfordu ale nadšení krotí. Podle nich se molybden s největší pravděpodobností nástupcem křemíku nestane, spíš se v následujících letech prokáže jako vhodný podpůrný materiál. Podobný úděl ale čeká všechny nové materiály, které jsem zmínil. Ať už si budoucnost zvolí jakoukoliv technologii, je zřejmé, že křemík z naší elektroniky jen tak rychle nezmizí. Všechny dosud zmíněné materiály budou určitou dobu sloužit po jeho boku a vylepšovat vlastnosti a užití křemíku, než že by ho zcela nahradily. Přece jen má za sebou čtyřicetiletou historii vylepšování. Je jen velmi obtížné najít materiál, který by už nyní sliboval stejně dlouhou životní dráhu. Křemík s námi tedy nejspíš ještě nějakou dobu zůstane.

AUTOR: JAN HANÁČEK

TRENDY

CRM neboli systémy pro řízení vztahů se zákazníky Pro společnosti, které se zabývají prodejem, je proces řízení vztahů se zákazníky denním chlebem. Takové firmy ho důvěrně znají a využívají. Méně se však mluví o softwaru, který práci s daty o zákaznících usnadňuje. Řekněme si něco víc o pojmu, jeho důležitosti i jednotlivých řešeních a platformách.

ačněme poněkud obecně. Proces, v angličtině označovaný jako CRM (customer relationship management), je souhrnem různých nástrojů, obchodní strategie nebo operace, která má za úkol pomoci byznysu lépe organizovat, a především přistupovat k zákazníkům a datech o nich. CRM bylo součástí prodeje od začátku 70. let, kdy se o něm začalo uvažovat koncepčně, ale jeho renesance přišla až s digitalizací. V tu chvíli tužka a zápisník uvolnily místo úložištím a analytice dat.

Spokojený zákazník a data o něm Dnes už v jádru CRM nenajdeme jen stručné poznámky o chování a potřebách, z managementu vztahu mezi byznysem a jeho zákazníky se stal komplikovaný proces. Mottem doby je individuální přístup ke klientovi a takový přístup musí být rychlý, optimální a efektivní. Čas a peníze spolu souvisejí a v konečném důsledku jde o to ušetřit oba tyto nedostatkové zdroje jak pro firmu, tak zákazníka. A k tomu jsou víc než cokoliv jiného potřeba data. A také systém, který je zhodnotí. Každý CRM systém shromažďuje a analyzuje data o chování, potřebách, přáních, nákupu, zkrátka celé dlouhé cestě klienta ke službě či produktu. A operuje také s životní dráhou pro-

duktu, například s případným servisem, a počítá nejen s reálnými, ale i potenciálními zákazníky. Tato data pak systém v pochopitelné formě specifického rozhraní předává těm, kteří z něj mohou těžit při dalším rozhodování, tedy marketingu, oddělení obchodu a službám. Tyto mocné nástroje ale nejsou určené pouze pro obchodní účely, s nimiž se obvykle spojují. Těžit z dat o zákaznících mohou i jiná oddělení, i jim mohou poskytnout nové příležitosti. Příkladem může být servisní tým, který díky datům ze CRM dovede vyřešit problém rychleji a zkvalitnit péči o klienta, dokonce často i předejít problémům. Benefity zde naleznou i vývojové týmy, kterým umožní efektivněji inovovat, zavádět nové služby a vytvářet produkty.

Mějte jistotu, že řešení vám přinese výhody Implementace určitého CRM systému do firemních operací je velkou příležitostí k růstu. Často však, především pro menší podniky, je takový krok také nejistou sázkou. Největší potíž tkví, jako téměř vždy, v nákladech. Na trhu existují desítky softwarových řešení, některá zdarma, většina s vlastním typem předplatného. Je třeba zvážit vždy celkové náklady a volit podle toho, co vaše firma skutečně potřebuje. Dejte pozor na skryté náklady a mějte na paměti,

že výhody implementace nového CRM systému se mohou projevit až časem. Zohledněte například: • poplatky za předplatné, nebo nákup softwaru, • cenu upgradů, prémiových funkcí, • možnosti přizpůsobení systému vlastním potřebám, • počítejte s vyhrazením výpočetních zdrojů z vlastní IT infrastruktury, • předpokládejte školení zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace, • možnosti optimální migrace vašich dat do systému. Překážkou pro adopci může být i samotná podniková kultura. Ne všechny společnosti jsou nakloněné filozofii upevňování vztahu mezi podnikem a zákazníkem, nebo mají vlastní koncepci, která jim svědčí lépe. Pokud některý z pracovníků, především těch řídicích, není odhodlaný ke změně strategie a závazku sledovat firemní provoz z pohledu zákazníků, může adopce CRM systému v organizaci nadělat více škody než užitku.

Co ale od systému vlastně chtít? Co by firma měla po CRM softwaru požadovat, je nasnadě, aby byl efektivní. Jednoduchá odpověď, kterou je třeba rozšířit. Systémů je mnoho a správná volba závisí na tom, jaké jsou vaše stra-

TRENDY

tegické potřeby. Ty definují i požadované funkce systému. Většina platforem pracuje podobně a nabízí podobnou zkušenost, některé se ale hodí více pro začínající podniky a ty s rychlým růstem, jiné třeba pro ty, co nechtějí příliš investovat do svých IT zdrojů. Měli byste ale vždy požadovat software s co nejjednodušší integrací do stávající infrastruktury. Raději než plýtvat časem manuálním přenosem dat by měl CRM systém importovat data z různých zdrojů a platforem třetích stran automaticky. Čas je jednou zveličin, kterou uspoříte. Druhá je kapacita úložiště, protože se tam vyvarujete duplicit v datech. Hledejte systém s jednoduchým rozhraním. Pokud zaměstnanci nejsou schopní systém efektivně používat, bude k ničemu, a to bez ohledu na to, jak bohaté funkce nabízí. Smyslem celého projektu je zvýšit efektivitu vašeho byznysu, ne ho zkomplikovat. Ačkoliv jsem zmínil, že pro rychle rostoucí podniky se hodí jiné řešení než pro ty stabilně etablované, měl by být systém schopný držet s růstem firmy krok. A to nejen co do velikosti vaší organizace, ale i objemu zákazníků a jejich potřeb. Flexibilní systém by vám měl přinášet výhody nyní, ale i po expanzi a rozkvětu. Mějte na paměti, že po digitalizaci podniku mnohonásobně vzroste objem vašich dat. Systém si s nimi musí umět poradit.

Opravdu je z čeho vybírat

Jednotlivých řešení jsou na českém trhu desítky, na tom globálním stovky. Podívejme se jen na několik málo z nich, ty, které vedou žebříčky počtu zákazníků, nebo vysoké funkcionality. Systém s názvem Keap můžeme označit za jeden z uživatelsky nejpřívě-

tivějších. Jeho intuitivní a přehledné rozhraní ale obsahuje nepřeberné množství užitečných nástrojů. Jedním z nejužitečnějších jsou široké možnosti automatizace prodejů, různých marketingových nastavení a integrovaných nástrojů pro e-commerce. Systém ze strany zákazníků funguje jako portál, který dovoluje prodej a automatické vytváření cenových nabídek podle nastavených parametrů. Zákazníci mohou za produkt zaplatit elektronicky přímo v systému pomocí PayPalu. Je možné rozvrhnout denní, týdenní nebo měsíční vyúčtování a klienty systém sám upozorní na blížící se termín platby. Keap je snadno spravovatelný systém a jeho přehlednost je důsledek širokých možností přizpůsobení. Nastavení pluginů představuje prvotní obtíž, pak ale systém může používat kdokoliv, kdo někdy seděl u počítače. Jedním z nejpoužívanějších CRM systémů pro menší podniky je HubSpot. Je totiž zdarma až do databáze milionu kontaktů. Jde o systém, který se soustřeďuje především na možnosti prodeje a marketingu. Zprostředkovatel služby HubSpotu dovoluje rychlé nastavení a transferu dat do systému, velmi dobře funguje také integrace do softwaru třetích stran. Systém se hodí především pro začínající organizace, exceluje například v podpoře prodeje ve startupech. Tomu jsou přizpůsobené i funkce, jako aplikace pro volání a nahrávání hovorů. Systém začne ukazovat své nedostatky ve službách větších firem, které jsou ve svém růstu agresivnější. HubSpot sice dovoluje určitou škálovatelnost, ale za pokročilé funkce se už musí platit a některé z nich mají jiné a levnější řešení integrována lépe. Takové pokročilé funkce nabízí systém Salesforce, který je optimalizovaný

pro rychle expandující podniky se složitou infrastrukturou. Jejich požadavkům jistě bude vyhovovat velmi snadná škálovatelnost, protože jde o systém založený na principu cloudu. Limitem jakéhokoliv rozšíření databáze je tedy kapacita předplaceného úložiště. Mezi hlavní devízy patří široké možnosti pro generování leadů a správu kontaktů, stejně tak opravdu nepřeberné analytické nástroje, které pomocí strojového učení vytvoří výstupy, kde zhodnocují obchodní příležitosti, doporučují kampaně a reklamy, předpovídají prodejní trendy a mnoho funkcí také automatizují. Systém plně využijí také B2B organizace. Pravděpodobně nejvíce pokročilý systém na tomto seznamu ale není pro každého. Výzkum spokojenosti mezi uživatelskými firmami odhalil, že některé menší podniky shledaly prvotní nastavení a interface systému matoucí. Problémové je podle všeho udělování přístupů a autorizací, které vyžaduje odbornou znalost platformy. Není možné, abych popsal všechna řešení dostupná na českém trhu, natož na tom anglicky mluvícím. V obecnosti však platí totéž, na co jsem se snažil poukázat v textu výše o zmíněné trojici CRM systémů. Každý z nich je čímsi specifický, má své silné i slabé stránky. Nemá smysl se při adopci nových technologií a nástrojů rozhodovat s horkou hlavou. Poskytovatelé softwaru pro řízení vztahů se zákazníky to moc dobře vědí, a i proto je ve většině případů možné si jejich řešení nejprve vyzkoušet. Pokusit se vybudovat obchodní strategii se zaměřením na vaše klienty tak nemusí být takový risk, jak by se mohlo zprvu zdát.

TRENDY

5G přináší inovace, ale láká i hackery a kyberzločince Ochranu 5G sítí a zařízení před pokročilými hrozbami může přinést nanozabezpečení.

ak rychlé je vaše připojení k internetu? Pravděpodobně se jedná o zlomek až 10gigabitové rychlosti, kterou slibuje 5G. Pro srovnání je to více než 100× vyšší rychlost než nabízí současné mobilní 4G a 10× rychlejší než v současnosti nejrychlejší domácí optické připojení k internetu. Film ve 4K byste v 5G síti stáhli během několika sekund. 5G zkrátka otevře dveře do nové éry. K dispozici bude obrovské množství aplikací, služeb a zařízení, jejichž cílem bude usnadnit, zefektivnit a zlepšit náš život. Autonomní vozidla, telemedicína, chytré zemědělství, chytrá výroba i řada dalších, dnes jen obtížně představitelných aplikací. Předpokládá se, že přes 5G bude připojeno až desítky miliard zařízení, což umožní nepřeberné možnosti sledování čehokoli v reálném čase, ať už budete chtít zkontrolovat, kde se nachází vaše kočka, nebo budete chtít vyhodnotit data z nositelných zdravotnických zařízení. Osobní a nákladní automobily mezi sebou budou moci komunikovat a zlepšit navigaci v reálném čase a zabránit tak potenciálním nehodám. Zlepší se telemedicína a vzdálená chirurgie, samozřejmostí bude automatizace a použití robotů v průmyslových odvětvích. 5G přinese zásadní výhody, takže není překvapením, že organizace a vlády po celém světě závodí o co nejrychlejší nasazení těchto sítí a řešení, která přinesou nové funkce a inovace. Má to však háček. Zcela propojený svět, který slibuje 5G, dává také zločincům a ha-

ckerům téměř nekonečné možnosti při kyberútocích a narušení bezpečnosti, což může vést až k tragickým následkům, varuje kyberbezpečnostní společnost Check Point.

Je důvod se 5G sítí obávat? Check Point také upozorňuje, že obavy spojené s bezpečností 5G nejsou přehnané, zvláště když vezmeme v úvahu typy útoků a hrozeb, které jsme viděli za poslední tři roky, tedy ještě před příchodem 5G sítí: • Ransomwarový útok na německou nemocnici vedl k úmrtí pacientky. • Začátkem letošního roku došlo k hacknutí izraelské úpravny vody s cílem přimíchat do pitné vody další chlór, aby byla toxická. • Botnet Mirai infikoval více než milion IoT zařízení, takže jej bylo možné použít jako DDoS zbraň, která dokáže vyřadit z provozu téměř jakoukoli internetovou službu. • Hackeři ukázali, jak lze na dálku převzít kontrolu nad chytrým autem. • Kritické zranitelnosti byly objevené v domácích IoT zařízeních, jako je Alexa nebo chytré žárovky, což hackerům umožnilo špehovat uživatele nebo ovládat jiná domácí zařízení. „Malware, krádeže online identity, krádeže dat a další kybernetické útoky na organizace, kritickou infrastrukturu, zdravotnická zařízení a spotřebitele jsou nyní tak běžné, že už nikoho ani nepře-

kvapí. Ale miliardy zařízení se superrychlým připojením k internetu přinesou další zásadní rizika pro síťové a cloudové infrastruktury, aplikace a samotná zařízení. Navíc v dosud nevídaném měřítku a na to je potřeba se připravit,“ říká Petr Kadrmas ze společnosti Check Point.

5G přináší výhody, ale i bezpečnostní výzvy Jaké jsou tedy konkrétní bezpečnostní výzvy, které 5G sítě a zařízení představují? Zatímco silnější šifrování dat v 5G a lepší ověřování uživatelů sítě jsou vítaná vylepšení oproti 4G technologii, nová rizika se skrývají zejména ve dvou hlavních oblastech: • Nedostatečná kontrola přístupu a viditelnost hrozeb Zařízení jsou přímo připojená k internetu prostřednictvím poskytovatelů služeb. S nástupem 5G zařízení v kancelářích, továrnách a nemocnicích bude riziko útoků prudce stoupat, protože komunikace do a z těchto zařízení obejde podnikovou síť a její bezpečnostní kontroly. Podobně zaměstnanci, kteří používají 5G mobilní zařízení pro přístup ke cloudovým podnikovým prostředkům, zvýší riziko ztráty dat a narušení bezpečnosti. • Snadno přístupná a zranitelná zařízení Desítky miliard chytrých zařízení budou připojeny k 5G sítím a pouze malá část z nich má jakékoli bezpečnostní funkce nad rámec hesla. Existuje mnoho

TRENDY

způsobů, jak mohou být tato zařízení kompromitována a použita ke špehování nebo k zahájení útoků. Nedávný průzkum společnosti Check Point navíc ukázal, že 90 % organizací má ve svých sítích neschválená stínová IoT zařízení, která jsou v mnoha případech připojena do podnikové sítě bez vědomí IT nebo bezpečnostních týmů. Výsledkem je, že zatímco 5G způsobí revoluci v připojení a komunikaci, ve srovnání se stávajícími sítěmi je také zranitelnější vůči útokům. Otázkou tedy je, jak organizace zajistí bezpečné využití 5G technologií, aby se minimalizovalo riziko zranitelností a útoků na sítě i zařízení. „Je potřeba jiný přístup k bezpečnosti. 5G propojí uživatele a aplikace napříč mobilními zařízeními, koncovými body, sítěmi, cloudem a IoT, takže je nezbytná pokročilá prevence hrozeb k ochraně všech typů aktiv bez ohledu

na jejich umístění. To vyžaduje konsolidovanou bezpečnostní architekturu, která funguje napříč všemi platformami, využívá jednotné informace o hrozbách a zabrání známým i neznámým hrozbám v proniknutí do podnikové sítě a zařízení. Bezpečnostní řešení musí být zároveň i flexibilní, aby zvládlo obrovské objemy dat a vysokou rychlost 5G sítí,“ dodává Petr Kadrmas. V 5G sítích budou miliardy IoT zařízení, včetně lékařských a průmyslových zařízení, inteligentních budov, chytrých automobilů atd. Vzhledem k obrovským objemům a rozmanitosti produktů, z nichž mnohé budou mít extrémně omezené nebo nulové možnosti zabezpečení, potřebují organizace snadný způsob nasazení a správy zabezpečení na jakémkoli typu zařízení. Řešením může být nanobezpečnost, tedy použití mikro pluginů, které budou fungovat na jakémkoli zařízení nebo

operačním systému v jakémkoli prostředí. Softwaroví mikroagenti budou řídit veškerý provoz do a ze zařízení a připojí se ke konsolidované bezpečnostní architektuře, aby bylo možné ochranu vynutit. 5G propojí svět a umožní inovace napříč průmyslem, zemědělstvím, zdravotnictvím, sociální péčí a dalšími odvětvími. Konektivita bude ale také lákat hackery a zločince, kteří se budou snažit zneužít novou technologii ve svůj vlastní prospěch. Organizace proto musí nasadit agilní ochranu, která bude odpovídat schopnostem 5G sítí, aby bylo možné plně a bezpečně využít potenciál 5G.

AUTOR: MICHALA BENEŠOVSKÁ

NOV

Canon

Velké změny přinášejí nové příležitosti Vyzpovídali jsme Petra Hniličku, produktového specialistu z Canonu, jak se jeho firma připravuje na příležitosti, které přicházejí s výraznými změnami v tradičních pracovních prostředích.

etr Hnilička, produktový specialista Canon pro kancelářská zařízení a dokumentové skenery, nám představil novou řadu kompaktních barevných multifunkcí imageRUNER ADVANCE DX, ale prozradil také to, jak je Canon připraven na příležitosti, které přicházejí s výraznými změnami v tradičních pracovních prostředích. Podle IDC ve druhém čtvrtletí došlo k výraznému poklesu prodejů tiskových zařízení a multifunkcí – pocítili jste tento trend i v ČR? Samozřejmě jsme pokles pocítili, ale díky širšímu portfoliu tiskových zařízení jsme dokázali pokles významně kompenzovat. Rozebírat tato data je ještě velmi předčasné. Bude záležet na tom, jak dlouho bude současná situace trvat, protože ještě nějakou chvíli posun k nějakému stabilnímu okamžiku bude trvat. Teprve potom má smysl situaci hlouběji analyzovat a hodnotit. Teď jsme v okamžiku změny. Může být dočasná nebo trvalá. Jak Canon reaguje na velké změny, které probíhají v pracovním prostředí mnoha firem v posledních měsících, jako je zejména práce z domova a digitální transformace? Ano, jsme součástí unikátní situace, kdy dochází k velkému množství změn. Jak charakteru, kde se bude práce vykonávat, jaké k tomu budou potřeba

prostředky a jaké budou postupy pro zpracování dokumentů. Některé prvky, které se v minulosti zaváděly v části pracovního prostředí jako práce z domova, virtuální pracovní týmy, se v tuto chvíli týkají skoro všech. Charakter pracovního trhu se doslova přes noc proměnil. Tím i požadavky, které zákazníci na tiskové prostřední mají. Už je nezajímají jen parametry týkající se tisku, popřípadě správy tiskového prostředí. Ale chtějí vědět, jak rychle je možné se měnit, jak fungovat v nové situaci z pohledu práce s dokumenty. Jaké nové prvky k tématu digitální transformace je možné očekávat. Dříve se řešil požadavek na konkrétní situaci. V současné době se přidává, jak se bude možné do budoucna rychle přizpůsobovat možným potřebám. Už nestačí nabídnout jednu dle požadavku vyhovující multifunkci, ale zároveň se přidávají další variabilní požadavky. Když bude potřeba tisknout bezkontaktně, bude to možné? Je možné toto dodatečně nastavit vzdáleně? Je zde prostor pro začlenění zařízení do budoucího pracovního work-flow, které bude postaveno na cloudovém prostředí? Zajímavou proměnu prodělalo sledování produktivity práce. Zajímají se o to, jak rychle se tiskové prostředí instaluje, konfiguruje, kolik je potřeba lidí, kolik času zabere vyškolení správců a jak dlouhý bude proces, než jej koncoví uživatelé budou efektivně využívat.

HP ELITEBOOKY ŘADY 805 SÉRIE G7

POHÁNĚNÉ P RO C E S O RY A M D RY Z E N

P RO

JIŽ NYNÍ U VAŠICH DODAVATELŮ!

VYBERTE SI SVŮJ ELITEBOOK

ROZHOVOR

Pocítili jste v souvislosti se zvyšujícím se počtem lidí na home officu zvýšenou poptávku po kompaktnějších domácích zařízeních? To souvisí se změnou, kterou jsem popisoval výše. Ve chvíli, kdy doslova začal úprk domů, se zvedl zájem o zařízení vhodná pro domácí prostředí. A zájem to byl velmi intenzivní. Stále trvá, ale část zákazníků si začíná mnohem pečlivěji vybírat. Jedná-li se o firemní klientelu, je standardním požadavkem na domácí multifunkci velký důraz na kvalitní skenování a digitalizaci, potažmo začlenění do procesu práce s dokumenty v elektronické podobě. To velmi dobře poskytují nejvyšší modely laserových multifunkcí i-SENSYS, které je možné zapojit do uniFLOW Online Express, které je zahrnuto v základní konfiguraci zařízení, dá se říci zdarma, anebo uniFLOW Online, kde je možné v rámci předplatného mít k dispozici pokročilejší funkce pro skenování. To včetně velmi pokročilého OCR, možnosti práce s čárovými kódy nebo validovaného skenování faktur.

Představte novou řadu kompaktních barevných multifunkcí imageRUNER ADVANCE DX. Komu jsou určeny a co všechno umějí? Na jaře představená řada imageRUNNER ADVANCE DX vychází z konceptu, který společnost Canon prosazuje již delší dobu. Hardwarová konfigurace zařízení je v zásadě nezávislá na části funkcí. Ty byly přesunuty do softwarové platformy. Toto pomyslné rozdělení nabízí velkou výhodu, kdy po dobu životnosti zařízení je možné je aktualizovat, a tak rychle reagovat na další požadavky nebo potřeby trhu. Typický zákazník volí velikost a formát zařízení, které potřebuje s tím, že část funkcí je v rámci celé řady identická včetně ovládání. V nové generaci strojů máme vylepšenou hardwarovou konfiguraci. Zásadní vylepšení se odrazilo v ovládání a posílení skenovacího výkonu a kvality. Uvedu jeden velmi ilustrativní příklad změn. Skenovací jednotka byla upravena, zrychlena, ale přitom byl snížen provozní hluk. Kdo má zkušenosti s provozem libovolných starších

zařízení, zná charakteristický a dosti hlasitý klapavý zvuk při skenování, který je relativně rušivý. Teď uslyšíte jen diskrétní, až relaxační, šustění papíru z oblasti podavače. Z pohledu zvukového vjemu kanceláře došlo k docela znatelnému ztišení, které neruší. Skenování jedním průchodem, implementace některých technologií z dokumentových skenerů pro garantování podávání po jednom listu, z této řady, a to se promítá do zkratky DX, nabízí vlastnosti předurčené pro digitalizaci dokumentů. A právě kombinace s dynamicky se rozvíjejícím cloudovým uniFLOW Online, které do sebe čím dál více absorbuje nástroje pro digitalizaci, vytváří základ nového pojetí, jak multifukční zařízení v moderní kanceláři plnohodnotně využívat. Koncept imageRUNNER ADVACE DX je pomyslnou částí velké skládanky, ve které mohou být řešení jako Scan2x, PrinterLogic, PaperCut a další zahrnuty do různých firemních nebo autonomních řešení pro práci s dokumenty.

ZPRÁVY

TRENDY

PRODUKTY

ANALÝZY

ROZHOVORY

PŘÍPADOVÉ STUDIE

Přinášíme čtenářům z řad IT profesionálů denní informace o nejnovějších trendech, produktech a technologiích ze světa výpočetní a telekomunikační techniky, včetně analýz trhu a případových studií.

ABYSTE BYLI V OBRAZE

Přihlásit se k odběru