Issuu

Co si počít se sítí s nízkou propustností Co řeší dohledové centrum SOC365? Co byste meli vedet pred porízením NASky do firmy Nastupující technologie úložišt (blízké) budoucnosti Samsung

Na naše disky je spoleh

To nej z Professional Computingu

Obsah Trendy Co si počít se sítí s nízkou propustností

ÚVODNÍK

1 Co řeší dohledové centrum SOC365? 2 Co byste meli vedet pred porízením NASky do firmy

Téma čísla Nastupující technologie úložišt (blízké) budoucnosti

Rozhovor Na naše disky je spoleh

Vážení

čtenáři, v

ítejte u prázdninového a pořádně vyhřátého čísla Toho nej z Professional Computingu. Letní horka dorazila s mírným zpožděním, ale zdá se mi, že o to divočeji slunce následně udeřilo. Horké jsou střechy, horké jsou silnice, a dokonce i dláždění koupališť. Člověk před sluníčkem neuteče. Rád bych vám tyto dny zpříjemnil alespoň několika osvěžujícími texty. O čem budou? Jako první uvádíme kratší odborný text s tématem propustnosti nejen firemních sítí. Co taková propustnost znamená a jak se odlišuje šířka pásma od síťové kapacity? To se dozvíte právě v článku. Druhým v pořadí je text o kyberbezpečnostní službě SOC365. Dozvíte se, čím se zabývá, jakou ochranu představuje a jak vám může být užitečná.

O tom, jak pracuje se pak přesvědčíte v části s případovou studií o zneškodnění jednoho podlého útoku na klienta. Třetí článek z naší produkce vám poodhalí, jaké technologické trendy udávají cestu v odvětví datových úložišť. Pokud třeba netušíte, jaké jsou výhody softwarově definovaného storage, čtěte na straně pět. Podobným tématem se zabývá i čtvrtý text, který především menším podnikům poradí, co je třeba si ujasnit před pořízením NAS úložiště. Poslední je jako vždy rozhovor. A opět půjde o úložiště dat. Jakub Kulič ze společnosti Samsung vám představí nové SSD řady 870 a odhalí, co technologický lídr chystá v následujícím období. Doufám, že si číslo Toho nej užijete a skutečně pro vás bude jeho obsah nejen zajímavý, ale dovolí vám zapo-

menout na současná vedra i nejistotu nadcházejících měsíců. Za celou redakci vám přeji příjemný zbytek léta.

Přeji hezké čtení a příjemný začátek blížícího se léta. Jan Hanáček hanacek@dcd.cz

Professional Computing To nej z Professional Computingu vyšlo 18. 8. 2020

IČ: 25560701 ředitel: Karel Rumler www.dcd.cz

Redakce: Jan Hanáček hanacek@dcd.cz

Vydavatel: DCD Publishing Lublaňská 21, 120 00 Praha 2

Adresa redakce: Lublaňská 21, 120 00 Praha 2 tel.: 224 936 895, fax: 224 936 908 www.procomputing.cz

Grafika a sazba: Radek Štěpánek, stepanek@dcd.cz © DCD Publishing, s. r. o.

Co si počít se sítí s nízkou propustností Co si vlastně máme představit pod pojmem „propustnost“?

jednodušeně, jde o množství dat, která se pokoušejí projít ať už jedním, nebo druhým směrem přes vaši síť v určitém čase. Přenášená informace se definuje ve formě datových paketů a propustnost se udává v měřítku kilobitů, nebo megabitů těchto paketů za sekundu. Spolu s propustností se často udává také šířka pásma sítě. Ta se počítá odlišně a definuje spíš její kapacitu. Zjednodušeně řečeno, šířka pásma omezuje kapacitu vaší sítě, ale to může i mnoho jiných věcí. Na propustnost sítě má vliv mnoho faktorů, a ne všechny je možné vzít vždy

v úvahu, nebo je nějak ovlivnit. Dejme tomu, že dojde ke vnější havárii s elektrickým vedením a díky nedostatku energie na určitou dobu přestane pracovat část firemní infrastruktury. Nemusí se to na první pohled projevit a její funkci může zastat část jiná, ovšem, dojde k poklesu výkonu sítě.

O sítě je třeba se starat O ty faktory, které mohou snížit propustnost a výkon sítě a které má každá firma takzvaně ve své režii, by se zajímat každá organizace. Pokud si do optimalizace vlastní datové infrastruktury netroufá, není nic snadnějšího než si na pomoc vzít odborníky. • Analyzovat zatížení sítě;

• minimalizovat ztrátovost paketů; • zajistit co nejmenší odezvu a zpoždění; • najít optimální řešení kabeláže; • odstranit bitovou chybovost (bit error rate) • minimalizovat možnosti rušení bezdrátových sítí; • implementovat efektivní šifrování dat; • a mnoho dalších. Jestliže je potřeba zvýšit propustnost sítě, je nejprve nutné zjistit, kolik z dostupné kapacity je pro přenos dat skutečně používáno. Propustnost je samozřejmě ovlivněná tím, kolik uživatelů je připojeno a s tím, jak firma roste, se úměrně zvětšuje i základna běžných uživatelů. Řešením pro rostoucí organizace je tedy rozšíření základního pásma. Je ale vždy třeba vzít v úvahu, že síť je dynamická struktura a že její využití kolísá. Rozdíly mezi běžným provozem, minimálním využitím sítě a její špičkou mohou být až astronomické. Často je tedy třeba najít kompromis. S analytikou může pomoci software pro testování a měření propustnosti sítí. Na trhu je spousta takových řešení, například platforma NetStress, nebo IxChariot. Komplexnější údržbu, včetně sledování provozu pak středním i větším firmám dovolují řešení označované jako QoS, z anglického Quality of Service. Jde o sofistikované systémy, které řídí datový proud tak, aby minimalizovaly výše uvedené potíže, které infrastrukturu mohou potkat. Jejich implementace je ale obtížnější, a tak je rozhodně lepší jejich zavedení svěřit odborníkům.

trendy

Jen máloco je v současné situaci pro firmy důležitější než pro své účely zajistit dostatečnou, efektivní a fungující síť. Není nic horšího, než když se z domu pracující zaměstnanec nedostane ke svým pracovním dokumentům a kvůli tomu stojí práce celého týmu, nebo když se kvůli náporu síť přetíží a zkolabuje. Pro hladké fungování i během špičky musí mít síť co nejlepší propustnost. Podívejme se na to, jak to s ní vlastně je.

trendy

Co řeší dohledové centrum SOC365? Security Operation Centrum se zabývá disciplinovaným dohledováním ICT prostředí a analýzou anomálií, detekcí bezpečnostních událostí či incidentů s vysoce efektivní reakcí na incidenty. SOC365 si tedy lze představit jako specializované kompetenční centrum k řešení bezpečnostních situací organizované do procesně oddělených rolí – operátor, analytik, incident manažer, technický specialista a člen CSIRT týmu.

pohledu zákazníka se do SOC365 soustředí veškeré rutinní činnosti zaměřené na monitoring prostředí, posuzování zjištěných stavů a situací, detekce anomálií a lokalizace příčin jejich vzniku, správa alertů a incidentů, koordinace vyšetřování anomálií a zvládání následků incidentů, průběžný reporting ze všech sledovaných oblastí požadovaných zákonnými normami a požadovaných zákazníkem. Cílem centra je poskytovat službu SOC365 pro zajištění nezbytné bezpečnosti ICT, předcházení výskytu kybernetických incidentů a provozních selhání ICT služeb. Dosažení tohoto cíle je zajištěno díky neustálým monitorováním datové sítě zákazníků pomocí hardwarových a softwarových prostředků centra SOC365 a vyhodnocování dění v datové síti tak, aby byl zajištěn spolehlivý provoz a bezpečný chod IT zákazníků. O průběhu dění v kybernetickém prostředí zákazník dostává pravidelně informace a reporty.

Kdo SOC365 „ovládá“

Centrum SOC365 je sestaveno z profesionálního personálu postupujícího

podle certifikovaných procesů. Ke své práci má k dispozici specializované softwarové nástroje pro kybernetickou bezpečnost a pro datovou analytiku. Podstata centra SOC365 je založena na znalostech v oblasti kybernetické bezpečnosti, architektury informačních systémů, datové analytiky, profesionálního dohledu nad důvěryhodným sběrem dat.

Kdo potřebuje SOC365 Společnosti začínají stále více řešit doposud tolik podceňovanou kybernetickou bezpečnost, ať již více, či méně úspěšně. Medializované útoky z posledních měsíců ukazují, že současné řešení je ve spoustě společností absolutně nedostatečné. Přestává být otázka, zda se něco v podobě kybernetického útoku stane, ale kdy k němu dojde. Další otázkou je, jak zajistit bezpečnost služeb a bezproblémový provoz a chod informačních systémů. Security Operation Centrum SOC365 využívají v současnosti klienti z nezbytných potřeb zákona o kybernetické bezpečnosti a také cca třetina připojených klientů se sítí s kritickou infrastrukturou.

Proč a jak SOC365 funguje

Je již všeobecně známo, že kybernetické útoky zpravidla probíhají ve třech fázích, ale často tyto fáze společnosti systematicky neřeší. Jde o tyto fáze: a) průnik do systému; b) sběr informací a šíření infiltrace v systému nebo do dalších systémů; c) šifrování souborů pro monetizaci kooperace na jejich obnově, pokud klient nemá jejich zálohu. Vlastní průnik do systémů může začít i několik měsíců předem, aniž by o tom v dotčené společnosti kdokoliv věděl. Jde o využití situace, jelikož malé procento společností má nějaké řešení na sběr potřebných dat a fundovaného pracovníka k jejich vyhodnocování. Typovým problém pro snadnost útoků je, že mnoho klíčových znalostí o bezpečnosti společnosti je vloženo do klíčových bezpečnostních systémů, jako jsou firewall, centrální switch, Microsoft Active Directory, ale přístup k nim mají pouze správci těchto systémů, nikoliv celý ICT tým společnosti v procesně řízeném režimu (jen na čtení). V každém bezpečnostním systému je sice podobná bezpečnostní funkce nastavena

trendy funkčně s dalšími navázanými bezpečnostními systémy, ale pojmenování nastavení je odlišné nebo nastavení není efektivní. A zde právě pomáhá SOC365, kdy klient SOC je chráněn nejmodernějšími technologiemi na monitorování datových toků v síti, monitorování logových záznamů všech zařízení, monitorování IP adresního prostoru. Pro detekci bezpečnostních a provozních anomálií pracovníci SOC365 využívají datovou analytiku s praxí prověřenými detekčními mechanismy. Jedinečnost služby SOC365 je v doručení efektivního řešení na přesně určený problém.

Co pracovníci SOC365 řeší Jedním z typových útoků, které SOC365 v poslední době řešil, proběhl na informační systémy několika společností. Menšímu okruhu profesionálů je známo, že nejvíce tento útok postihl jednoho z největších distributorů ICT komponent v ČR. Podívejme se na tento útok podrobněji.

Útočníci se úspěšným útokem motivovali a podnikli další také na společnosti spojené s tímto postiženým distributorem. Především jedním z nich byl klient napojený ke službě Security Operation Centra SOC365. Sekundární útok na klienta probíhal tak, že si nejdříve útočníci tzv. „oťukali prostředí“, tj. zjistili dostupnost služby IMAP. Poté následovala velmi nízká četnost pokusů o prolomení hesel vybraného množství uživatelských účtů na protokolu IMAP (dvakrát za minutu) pro cca 50 pracovníků společnosti. Trend četnosti pokusů k prolomení hesel se zvyšoval, až překonal detekční limit v Bezpečnostním dohledu a byl ohlášen bezpečnostní Alarm. Zde reagoval operátor SOC, který má povinnost prověřit jakýkoliv alarm či anomálii. Po prověření relevance a vyloučení možnosti falešného poplachu (False-Positive Alarm) informoval operátor SOC pověřenou osobu klienta (dle příslušné kontaktní matice) a taktéž kontaktoval analytika SOC k posouzení povahy útoku a jeho šíření. Analytik SOC po odborném prověření kontextu útoku, jeho rozsahu a zvyšujícího se trendu určil efektivní

způsob reakce. Analytik SOC (dle kontaktní matice) kontaktoval osobu klienta odpovědnou za Emergency response. Na straně klienta SOC nějakou chvíli probíhala diskuze, zdali deaktivovat službu IMAP, kterou používá top management k synchronizaci e-mailů na svých chytrých telefonech. Není neobvyklé, že se klient vzpouzí přijmout doporučené opatření. Typově jde o kolize priorit s jinými úkoly, které pověřená osoba klienta musí odložit, přeplánovat atp. Tudíž se u klientů obvykle usilovně argumentuje (typově technické pozice klienta), proč to opatření nejde realizovat. Po konzultaci Analytika SOC přímo s majitelem společnosti o rizicích aktuálního útoku, který mezitím zesílil až na četnost 120krát za minutu už jen pro vybrané účty spojené právě s členy vedení společnosti, byla služba IMAP neprodleně odstavena. Celý průběh řešení od detekce po potlačení útoku trval cca 30 minut. Ale klíčovým faktorem, jak ustát de facto jednoduchý útok, spočívá ve schopnosti dohledovat situaci s jejím vyhodnocením, co je, a co není útok. Následně pak

TRENDY

koordinovaně reagovat na skutečnou situaci, tj. identifikovat, co je efektivním řešením v reakci na detekovaný útok. Security Operation Centrum SOC365 má za tři roky provozu dostatek praxe v dohledování a dostatek proškolených profesionálů v pozicích operátor SOC a analytik SOC, nejen v dovednostech ovládat různé bezpečnostní nástroje, ale i znalosti v investigaci anomálií a praxi v reakci na incidenty. Přesnější popis detekce a průběhu slovníkového útoku na mail službu klienta SOC365 • Operátory SOC365 byl díky detekci systému SIEM zaznamenán alert na možný slovníkový útok směřující na Exchange server zákazníka. • Z log záznamů generovaných mail serverem nebylo možné jednoznačně určit zdroj neúspěšných přihlášení (log záznam o neúspěšném přihlášení vznikl na samotném mailovém serveru, kde chyběla informace o původci přihlášení – IP adresa útočníka).

• Z důkladnější analýzy log záznamů a díky znalosti kontextu provozního prostředí zákazníka bylo možné identifikovat, že se neúspěšná přihlášení generují pod reálnými uživatelskými jmény současných i bývalých zaměstnanců zákazníka. • V log záznamech o neúspěšných přihlášeních bylo možné identifikovat, že cílem útoku byla služba IMAP. • Díky korelacím log záznamů z mail serveru a z firewallu bylo dále identifikováno, že dochází k velkému množství komunikací právě na službu IMAP mailového serveru (cílový port 993) z velkého množství zdrojů z celého světa (za hodinu cca 300 unikátních IP adres). • Díky těmto zjištěním bylo doporučeno neprodleně pozastavit službu IMAP na mailovém serveru (jde o dočasné, ale preventivní opatření – získá se čas k analýze situace a stanovení efektivních opatření k znovuobnovení služby) .

• Po zastavení služby IMAP došlo také k zastavení tvorby neúspěšných přihlášení a k úplné eliminaci samotného útoku.

Reakce k detekovanému útoku • Kontrola Firewallu klienta Fortigate a nalezení příslušného komunikačního pravidla pro forward portu 993 ve vazbě na interní server klienta. • Přeposlání varování z týmu SOC365 na emergency response tým klienta. • Vyžádání souhlasu top-managementu zablokovat komunikaci mail serveru protokolem IMAP, který je používán pro sychronizace mail zpráv mezi SmartPhone a mail serverem. • Souhlas blokace protokolu IMAP byl top managementem udělen. • Útok byl tímto zásahem zcela eliminován.

Autor: Jan Hanáček

Téma čísla

Nastupující technologie úložišť (blízké) budoucnosti Od dob magnetických pásek přes diskety až k pevným diskům se v oblasti skladování dat vždy počítalo především se dvěma proměnnými: kapacitou úložiště a rychlostí zápisu, popřípadě čtení. Je docela možné, že kdyby dnes záleželo jen na těchto dvou aspektech a kapacitu a rychlost klasických disket by bylo možné zvyšovat až k dnešním standardům, používali bychom je jako primární zálohovací médium dodnes. Tedy, kdyby jejich výroba nebyla tak nákladná. Jenže to naštěstí není pravda.

vality moderních úložišť se dnes posuzují jinak a odlišné jsou i nároky uživatelů. Čím dál více se apeluje na bezpečnost, škálovatelnost, mobilitu, a třeba i udržitelnost ve smyslu ekologie provozu a výroby. Díky novým a stále se rozšiřujícím technologiím skladování dat se úložiště již nedají chápat jen jako média, jako skladovací nástroj, na který se provede zápis, a pak uložená data „leží“ zamčená v trezoru. Data jsou v pohybu, a dynamická tak musejí být i zařízení, která je uchovávají. Nadcházející roky slibují ještě vyšší kulminaci dat s dalším rozšiřováním internetu věcí, s nástupem 5G sítí a také s vyšším podílem začlenění umělé inteligence do firemních procesů. Kvantita dat roste téměř exponenciálně. V dnes již slavné studii společnost IDC v roce 2018 odhadovala, že po celém světě je v nějakém smyslu uloženo na 33 zettabytů dat a že v roce 2025 to bude víc než pětinásobek. Pro mlhavou představu, pokud by kdokoliv z nás takové množství dat chtěl stáhnout se současným připojením, čekal by dalších 1,8 miliardy let.

Naštěstí existují jiné technologie, které nám blížící se záplavu dat pomohou zvládnout. Podívejme se na trojici těch nejdůležitějších, které v dalších letech ovlivní to, jak pracujeme se svými cennými daty.

Softwarově definovaná úložiště na každém hardwaru Jednou z nejnadějnějších technologií, která již nyní pomalu mění to, jak pracujeme s daty, jsou takzvaně softwarově definovaná úložiště. Jde o metodu známou pod zkratkou SDS, odvozenou z anglického software-defined storage. Tato poměrně mladá technologie, která se svého uvedení na světlo IT světa dočkala někdy kolem roku 2014, pracuje na poněkud odlišné myšlence než většina druhů doposud známých metod pro ukládání dat. Doposud jsme se s pořízením nějakého řešení k ukládání svých dat v jistém smyslu vždy zároveň zavazovali pro specifický hardware, samotný storage a každé takové řešení bylo a je optima-

lizované pro tento určitý druh zařízení. Na trhu jsou tedy desítky, stovky značek, výrobců a specifikací, téměř každá z nich s vlastním softwarem pro správu. Nastupující SDS systémy jsou však koncipovány tak, aby byly hardwarově neutrální a na fyzických zařízeních, na kterých běží, úplně nezávislé. Díky tomu umožňují využívat přístroje jakékoliv firmy a výroby, stačí, aby byly založené na rozšířené architektuře x86. Výhody takového SDS úložiště jsou nevídané a přinášejí uspokojující odpověď pro firmy, které si nemohou dovolit migrovat svou datovou strukturu na modernější hardware. Dejme tomu, že vaše společnost už fungující řešení má. To je ale složené z úložišť různé kapacity, rychlosti, a dokonce i různé výroby, některé je staršího data a některé jste si pořídili docela nedávno. Každé takové zařízení vyžaduje vlastní druh softwaru, platformy, na které funguje. Co ale dělat v případě, že vám už jeho kapacita nedostačuje a vy ji potřebujete rozšířit? Je obtížné říct, s kterou částí struktury bude nové rozšíření kompatibilní a s kterou bude mít problém. Mimořádná škálovatelnost

Téma čísla SDS toto překonává. Je jedno, která firma vám zařizovala serverovnu, stačí rozšiřující řešení zapojit do systému a je hotovo. SDS je součástí velké myšlenky IT ekosystému známého jako hyperkonvergentní infrastruktura. V té má být systém (nejenom ten datový) kompletně nezávislý na veškerém hardwaru, na kterém běží. Jde vlastně o přímé a koncepční využití možností, které naskýtá virtualizované prostředí, a to včetně automatizace, potenciálně nekonečné škálovatelnosti, blockchainu i vyšší bezpečnosti pramenící z virtuálního stroje.

Intent-based data management aneb aby se data nezašantročila

S agregací a hromaděním čím dál většího množství dat se váže také další problém: jde o to nejen data uskladnit, ale také přesně definovat, kde jsou. Uživatelé dnes mají svá data k dispozici téměř

neustále, ale málokdo se ptá, kde se vlastně nacházejí. Jsou na cloudu? Někde na fyzickém serveru na jiném kontinentu? Jsou uskladněná on-premise, nebo na k síti připojeném k NAS úložišti? Asi se shodneme, že je důležité data mít nejen k dispozici, ale také vědět, že jsou tam, kde jsou skutečně užitečná. V mnoha případech organizace ukládají kopie těch samých dat na různorodé lokace, a spíš tak jejich správu komplikují. Množství dat, spolu s různorodostí úložišť a jejich formátů, se může pro mnohé firmy stát v blízké době osudovou překážkou. Z lidské perspektivy je už dnes nemožné se ve struktuře úložišť vyznat. Zdaleka ale nejde jen o to mít přehled. Je dobré mít svá data katalogizovaná, ale také je žádoucí je vytěžovat. S tím organizacím pomůže nastupující technologie v zahraničí známá jako intent-based data management, zkráceně IBDM. Jde o sofistikovanou metodu využívající principů umělé inteligence, hlubokého učení a správcovských ná-

strojů, které zaručí, že každý kousek dat, které organizace vygeneruje, se uloží do optimální lokace. A tím myslím nejen virtuálně, tedy na správné místo v systému, ale i fyzicky, na ten nejvhodnější druh serveru, cloudu nebo jiného typu úložiště, a to tak, aby se minimalizovala latence a maximalizoval přístup těch uživatelů, kteří s takovými daty pracují. A nejen to. Každý soubor je opatřen a dál generuje metadata, která definují, k čemu slouží, a tak se tento dynamický ekosystém učí, k čemu jsou která data určená, kdo k nim potřebuje mít přístup, a pak všechna vzájemně propojená úložiště zcela automaticky spravuje.

NVMe/NVMe-oF Posledním nastupujícím trendem, kterým se budeme zabývat, je na rozdíl od dvou předchozích softwarových řešení spíše charakteru hardwarového. Na jeho potenciálním vlivu na budoucí trh úložišť to však nijak neubírá, spíše

Téma čísla naopak. Dá se předpokládat, že jeho rozšíření bude velmi rychlé a univerzální. Řeč je o architektuře rozhraní NVMe a s ním souvisejících možnostech NVMe-oF neboli NVMe over Fabrics. Jde o nový typ specifikace interfacu, který umožňuje rychlý přístup k připojeným fyzickým zařízením, především moderním úložištím. Mnoho takových zařízení dodnes využívá k propojení SSD disků ke zbytku systému zastaralou technologii SATA, popřípadě SAS, které však zaostávají svou propustností dat a vyžadují pro připojené úložiště host adapter. Na rozdíl od SATA a SAS umí NVMe úložiště komunikovat se základní deskou a procesorem přímo, přes PCIe sběrnici, a tak nevyžaduje žádný další ovladač ve formě adaptéru. Díky vysoké optimalizaci není pro NVMe obtížné dosáhnout propustnosti až jednoho milionu vstupních a výstupních výpočetních operací za sekundu a se třemi mikrosekundami zpoždění, a s minimálními nároky na CPU jednotku jde o řešení, které

doplní chybějící dílek do technologické skládanky vysoce výkonných high-endových SSD úložišť, která dosud postrádala dostatečně rychlé spojení se svým hostitelským systémem. Právě při začlenění do storage té nejvyšší třídy si totiž NVMe vede zdaleka nejlépe, při přibližně desetinásobku operací za sekundu má oproti starším řešením méně než 10% latenci. Tak se řadí mezi nejnadějnější a nejuniverzálnější technologie, které slibují svůj nástup a rozšíření v nejbližších letech. Podobné výhody má také s touto technologií úzce související NVMe-oF, která představuje téměř stejnou koncepci, pozměněnou tím, že mezi úložištěm a hostitelem se veškerá komunikace řeší pomocí připojené sítě. Jde opět o nástupce staršího a pomalu dosluhujícího protokolu iSCSI a nabízí podstatně nižší latenci. Tím v podstatě minimalizuje reálný rozdíl mezi tím, jestli nějaké operace probíhají na zařízení on-premise, nebo na vzdáleném úložišti. Největší výho-

da NVMe-oF však pramení z její zpětné kompatibility. Technologie může být použitá k přístupu do úložišť a serverů postavených na protokolech předchozích generací, včetně SATA. Nicméně největší rozmach se váže právě až s nástupem rychlých a moderních NVMe rozhraní, se kterými sdílí a kombinuje benefity propustnosti a rychlosti. Ačkoliv tento článek pojednává o blízkých technologických trendech, tedy takových, které máme takříkajíc na dosah ruky, je třeba si uvědomit, že všechny zde zmíněné přístupy jsou teprve na začátku svého vývoje. Ještě čekají na první skutečnou zatěžkávací zkoušku, ve které by naplno ukázaly své přednosti a přesvědčily pragmaticky smýšlející IT svět o tom, jak jsou pro něj nepostradatelné. To, jestli jejich nástup nezbrzdila situace kolem pandemie, nebo zdali naopak nepřinese onu zatěžkávací zkoušku, při které tyto technologie zazáří, se dozvíme až v následujících letech.

TRENDY

Co byste měli vědět před pořízením NASky do firmy Množství dat, které zpracovává každá společnost, exponenciálně narůstá. Jak se co nejlépe vypořádat s potřebou spolehlivého, flexibilního a rychlého úložiště? Odpověď je pro řadu malých a středních podniků pořízení NAS. Co byste ale před pořízením nové NASky do firmy měli vědět?

AS neboli network attached storage se staly efektivním řešením pro řadu menších firem. Pomocí NAS lze jednoduše vytvořit firemní úložiště, které má solidní výbavu, a většina výrobců poskytuje také zajímavé nástroje a software, díky kterým si každý může vytvořit privátní cloud a uživatelé se mohou připojovat odkudkoliv a z libovolných zařízení. Jenže výběr NASky do firmy může být trochu boj, a to nejen kvůli pestré nabídce různých funkcí a doplňků, ale také proto, že každá společnost má jiné potřeby a ty je zapotřebí při výběru zohlednit. V první řadě je tedy potřeba zjistit, co bude primárním účelem NASky. Půjde o sdílení souborů? Doručování firemní aplikace napříč pobočkami? Zálohování? Je také nutné si uvědomit, že každý výrobce má vlastní operační systém, každé zařízení určitou hardwarovou konfiguraci a je zapotřebí dát všechno dohromady tak, aby na konci byla NASka, která plní svůj účel tak, jak je požadováno. Podívejte se, co všechno je při pořizování NASky nutné zvážit.

většími disky, avšak je zapotřebí počítat s tím, že jsou zde jisté limity, které o sobě dřív nebo později dají vědět. Počet disků není možné donekonečna navyšovat. Například NASka se šesti šachtami, do které použijete 8TB disky, pojme 48 TB dat, což je uspokojivá kapacita pro potřeby malých firem. Avšak pozor – NASky se standardně nedodávají s plně obsazenými diskovými pozicemi, takže je nutné započítat do výsledné ceny i cenu pevných disků. Je zapotřebí brát v úvahu také možnou expanzi, a proto se nemusí vyplatit NASka, která bude od začátku využívat svou maximální kapacitu. Častou chybou je, že si uživatelé často myslí, že přidáním dalšího disku automaticky navyšují celkovou kapacitu o nominální hodnotu disku, ale po započítání RAID (Redundant Array of Independent Disks) nebo ochrany dat vyjde najevo, že ne všechny jednotky jsou použitelné v celé své velikosti. Úložný prostor NAS je možné doplnit také kapacitou cloudového úložiště.

Kapacita: Na velikosti záleží

Je možné koupit zařízení, které už je vybavené pevnými disky, nebo „prázdné“, do kterého je zapotřebí disky pořídit. Obě varianty mají svá úskalí – řada lidí si myslí, že ušetří, když si koupí bezdiskovou NASku, do které nasadí nejlevnější HDD na trhu. Pozor – ne každý disk je

Jedním z hlavních parametrů, kterým se věnuje při nákupu nové NASky pozornost, je úložná kapacita. NASky jsou samozřejmě škálovatelné a lze je osadit

NASka s disky, nebo bez?

dělaný na to, aby vydržel tento typ zátěže. Disky vhodné do NASek dodává například WD nebo Seagate. Mají modely vhodné pro zálohování, streamování velkých audio- a videosouborů a simultálnní streaming. Jde o spolehlivější disky, než jsou ty nejlevnější nasazované do low-endových stolních počítačů. Samozřejmě jsou také dražší a optimalizované pro RAID zapojení.

Vestavěná Wi-Fi Většina high-endových NASek nabízí vlastní access point, což znamená, že se k nim lze přímo připojit bezdrátově z notebooku, smartphonu nebo tabletu. Jde o pohodlné řešení, které redukuje množství kabeláže v kanceláři. Tato vestavěná funkce je užitečná zejména pro uživatele, kteří streamují média, nahrávají a stahují obrázky nebo upravují videosoubory. S rozšiřováním nových podnikových Wi-Fi routerů a standardů (802.11n, 802.11ac), a zejména s potřebou obchodně orientovaných bezdrátových sítí, je nutné prověřit, jak bude zvolená NASka fungovat v současné bezdrátové síti. Propustnost pro každého klienta v bezdrátové síti je často určena nejpomalejším klientem v síti, takže pokud je vybudována superrychlá Wi-Fi, je nesmysl zavádět NAS, která nedokáže „udržet krok“ s ostatními klienty a infrastrukturou.

TRENDY Operační systém

Velikost operační paměti

Systém souboru

Stejně jako u jiných zařízení je operační systém hlavním způsobem interakce. Výrobci nabízejí vlastní proprietární systémy – při výběru je dobré zjistit, jak je daný systém stabilní, jestli jej výrobce aktualizuje pravidelně, zda jde rozšířit pomocí dalších aplikací a balíčků, jestli jde o open source nebo licencovaný produkt. Uživatelské rozhraní je dnes maximálně zjednodušeno a uzpůsobeno tak, aby se v něm snadno orientoval i nezkušený uživatel.

NASka má podobnou hardwarovou výbavu jako PC. Jednou z komponent, která ovlivňuje rychlost zařízení, je operační paměť. Typicky vychází 1 GB operační paměti na každý TB úložiště. To znamená, že pole s 16TB úložištěm by mělo být v NASce s 16GB operační pamětí. Není to ale pravidlo, takže realita vypadá jinak. Pokud je rozhodující pro provoz NASky výkon, chce to otestovat NASku při zatížení.

Před koupí NASky je třeba se ujistit, že podporuje všechny potřebné síťové protokoly a systém souborů, který se ve firmě používá, aby byla flexibilní v ukládání i sdílení dat. Mělo by jít minimálně o Network File System Version 3.0 (NFS Version 3.0) a podporu Server Message Blocku 3.0 (SMB 3.0). Od standardu SMB 1.0 se pomalu upouští a vyhlíží se NFS 4.0. Vyplatí se sledovat oznámení výrobců o firmwaru a jeho možnostech.

Rychlost rozhoduje

Co všechno snese

Není nic horšího, než když přenos dat trvá moc dlouho. Proto chtějí uživatelé znát přenosovou rychlost zvolené NASky ještě předtím, než si ji zakoupí. Dobrá NASka nabídne okolo 100 Mbps, některé se dostanou na 120 Mbps. Většina NASek se pohybuje nad 80 Mbps.

Firemní NASka musí být také v neposlední řadě odolná – pokud selže některá část hardwaru nebo dojde k jinému výpadku či poruše, musí jít rychle opravit – nahradit. V žádném případě nesmí dojít k ohrožení dat. NASka by měla být vybavena alespoň dvěma síťovými porty a měla by podporovat jumbo frame. Lokální zrcadlení a paritní RAID pomůže k lepší odolnosti, externí zrcadlení a replikace zajišťují udržení vysoké dostupnosti (HA).

Bezpečnost

Výrobci dávají na odiv řadu bezpečnostních vychytávek, které jejich produkty nabízejí. Běžně nabízejí šifrování na systémové úrovni, šifrování souborů, řízení přístupu uživatelů, monitorování přístupu k datům a podobně. Důležitá je také podpora zabezpečení třetích stran – jde například o zajištění toho, aby NAS mohla být skenována řešením instalovaném na koncovém zařízení a podporovala zabezpečený přenos, pokud se ve firmě využívá. Na trhu je řada nástrojů od třetích stran, které pomohou veškeré potřebné funkce přidat, nicméně vždycky je lepší výchozí pozice, když je toto ošetřeno přímo od výrobce.

Vestavěná UPS Dobrá vychytávka je vestavěná UPS, která zaručuje, že nedojde k výpadku při přerušení dodávky elektřiny. Některé NASky mají malé lithiovo-iontové baterie, které dostačují k tomu, aby bylo zařízení v případě výpadku správně vypnuto, a nedošlo tak ke ztrátě dat.

rozhovor

Autor: Michala Benešovská

Samsung

Na naše disky je spoleh Jakub Kulič, product manager ve společnosti Samsung, představil nové SSD řady 870, které přicházejí na trh. Prozradil také, komu jsou nové disky určeny, ale také co globální technologický lídr chystá. Jakou má Samsung globálně pozici jako výrobce SSD? d roku 2003 jsme světovou jedničkou na trhu SSD a pozici číslo jedna si dlouhodobě držíme i v Česku. Od roku 2003 jsme světovou jedničkou na trhu SSD a pozici číslo jedna si dlouhodobě držíme i v Česku.

Můžete představit svá nejnovější SSD řady 870 QVO? Čím jsou výjimečné, jaké technologie používají, jak se posunuly oproti předchozí generaci, v jakých kapacitách budou dostupné, a hlavně na kolik vyjdou? Samsung 870 QVO je druhou generací SSD disků založených na QLC (4bit MLC) čipech. Oproti první generaci

860 QVO jsou ještě rychlejší (sekvenční čtení až 560 MB/s, zápis až 530 MB/s) a zároveň i náhodné čtení je až o 13 % rychlejší než u předchozí generace. Díky vylepšeným vlastnostem V-NAND a přepracovanému řadiči nabízí hodnotu až 2 880 TBW společně s tříletou zárukou. Disk 870 QVO bude k dispozici v kapacitách 1 TB, 2 TB, 4 TB, a hlavně nově i 8 TB, což z něj dělá první disk v jeho kategorii s takovou kapacitou. Ceny budou startovat na 3 399 korunách (125 eurech). Budete v dohledné době přecházet na standard NVMe a M.2 rozhraní, nebo Samsung zůstane u SATA a 2,5" provedení? Přece jen SATA má jisté limity při sekvenčním čtení a zápisu…

Je to přesně, jak říkáte. Vzhledem k omezení SATA se dlouhodobě snažíme přecházet na standard NVMe a zároveň vidíme, že se pomalu, ale jistě do této kategorie překlápí i celý trh. Nicméně to neznamená, že opouštíme kategorii SATA disků, která stále tvoří významný podíl na trhu SSD. Naopak v ní budeme představovat právě zmíněné 870 QVO. Kam se podle vás budou vyvíjet SSD a jaké má v této oblasti do budoucna plány Samsung? Dle mého názoru samozřejmě poroste kapacita SSD disků, čehož je důkazem i nové 8TB 870 QVO, a jak už bylo řečeno, stále více poroste prodej NVMe

rozhovor disků, protože nároky uživatelů na rychlost přenosu budou čím dál tím vyšší. Co je největší konkurenční výhoda SSD od Samsungu? V čem převyšují vaše disky konkurenci? Určitě je to spolehlivost, rychlost a bezpečnost. Oproti mnohé konkurenci si vyrábíme SSD od naprostého začátku do konce úplně sami, a proto dokážeme zaručit tu nejvyšší kvalitu, jakou můžete na trhu dostat.

Proč by měli reselleři prodávat právě vaše SSD a jaké zákazníky s nimi mohou nejlépe oslovit – tedy kde se

nejlépe disky z řady 870 QVO uplatní? Koresponduje to s odpovědí výše. Na naše disky je spoleh, a proto i zákazníci resellerů budou spokojeni s produktem Samsung SSD, a tudíž se budou rádi vracet. Co se týká 870 QVO, je to entry řada SATA disků, takže ideální pro uživatele, kteří chtějí přejít z klasického pomalého HDD na mnohem rychlejší SSD, ale zároveň nechtějí utratit moc peněz. Nebo také pro ty, kteří potřebují spoustu místa, a tak zvolí 870 QVO 8TB, protože takovou kapacitu aktuálně u jiného consumer SSD neseženou.

Kdybyste mohl vyzdvihnout jeden parametr jako ten klíčový pro nejnovější řadu vašich SSD, co by to bylo? V tomto případě určitě poměr cena/ výkon. Zpočátku byla spousta kritiky a obav z používaných QLC čipů, ale čím dál tím více výrobců tyto čipy používá a zároveň už u řady 860 QVO jsme se přesvědčili, že to je správná cesta a že na disky je spoleh.

Learning

channel

buďte napřed š k o lt e o n l i n e

Nabízíme vám přípravu online školícího materiálu na míru!

více informací

Aktuality ze světa kybernetické bezpečnosti na jednom místě. Nejnovější hrozby, produktové novinky, případové studie, analýzy a mnoho dalšího. Bezpečnost jako atraktivní téma V roce 2O18 jsme napříč svými kanály (Reseller Magazine, RMOL.CZ, Professional Computing) vydali 279 textů o bezpečnosti. Jedním z nejčtenějších článků se v roce 2O18 stal text o regulaci e-privacy. Nejčtenější texty o bezpečnosti se týkaly GDPR.

Obsah je král

S přispěním odborníků chceme na webu uveřejňovat informace o aktuálních hrozbách, bezpečnostních incidentech a trendech v oboru. Prostor dostanou také komentáře, tipy nebo rozhovory s bezpečnostními experty.

TÉMATA Aktuality

Průzkumy a analýzy

Návody

Případové studie

Produktové novinky

Videa