Pracovní stanice
Dell Precision slaví již 20 let Bezpilotní přeprava
nebo spíše pomůcka kartografů? GDPR
Není důvod se GDPR obávat Samsung
Jak na volbu monitoru Sdílená ekonomika
nebude fungovat na všech frontách
to nej z Professional Computingu
Obsah Téma Pracovní stanice Dell Precision slaví již 20 let Jak na volbu monitoru Rozhovor Bezpilotní přeprava nebo spíše pomůcka kartografů?
ÚVODNÍK
Není důvod se GDPR obávat Trendy Sdílená ekonomika nebude fungovat na všech frontách
1 11 4 8 14
Milí
čtenáři, D
igitální verze časopisů a procházení webových portálů na úkor tištěných plátků je dnes již samozřejmostí. Professional Computing rozhodně není výjimkou. Budeme vás proto i nadále zahlcovat neustálým přílivem těch nejzajímavějších rozhovorů a zpráv, které se ve světě dějí. Také vám místy poradíme, jak například zvolit správný typ monitoru. Do této rubriky a mnoha dalších můžete nahlédnout prostřednictvím digitální verze časopisu Professional Computing. V tomto díle se můžete těšit na oslavu 20 let pracovních stanic Dell Precision nebo na článek o výběru ideálního
monitoru nejen pro pracovní účely. Zabředli jsme i do několika nejaktuálnějších témat dneška: GDPR, sdílená ekonomika a drony. Eva Škorníčková vás seznámí s faktem, že i když se k nám datum účinnosti GDPR blíží mílovými kroky, není ještě důvod si zoufat. Jak se k této situaci postavit se dozvíte na straně 8. Aktuální trend ve formě sdílené ekonomiky se neustále rozvíjí, přeje nejen startupům, ale i odvážným společnostem, které se nebojí všemožných stávek. Touto cestou se však nemohou vydat úplně všichni, anebo mohou? O tom, že drony nejsou jen na hraní, ale že se nám s nimi otevírá doslova moře nových příležitostí a o mnohém jiném,
jsme se pobavili s jednatelem společnosti TELINK, která provozuje jediný autorizovaný obchod DJI v České republice. Pokud se vám digitální verze časopisu zalíbí, doporučujeme navštívit web Procomputing.cz, na němž mimo těchto článků najdete i mnohé další. Zda jsou zajímavější tyto, nebo nějaké jiné, necháme zcela na vás.
Příjemné čtení! Jakub Špaček spacek@dcd.cz
Professional Computing Případové studie Vyšlo 5. 10. 2017
IČ: 25560701 ředitel: Karel Rumler www.dcd.cz
Redakce Jakub Špaček, spacek@dcd.cz
Vydavatel: DCD Publishing Lublaňská 21, 120 00 Praha 2
Adresa redakce: Lublaňská 21, 120 00 Praha 2 tel.: 224 936 895, fax: 224 936 908 www.procomputing.cz
Grafika a sazba Radek Štěpánek, stepanek@dcd.cz © DCD Publishing, s. r. o.
Téma
Pracovní stanice
Dell Precision slaví již 20 let Za posledních 20 let poskytla řada Dell Precision základy pro to, aby přinášely úžasné kreativní nápady do života díky vysoce výkonným, plně přizpůsobitelným funkcím, které jsou navrženy pro potřeby současných profesionálních tvůrců.
O
d uvedení produktové řady v roce 1997 s pracovní stanicí Dell Precision 400 jsou tyto pracovní stanice navrženy tak, aby vyhovovaly potřebám technických a kreativních profesionálů, a transformovaly a měnily celá odvětví. K oslavě 20. výročí produktové řady pracovních stanic Dell Precision oznámil výrobce novin-
ky ve svém portfoliu pevných pracovních stanic Dell Precision – speciální výroční edici mobilní pracovní stanice Dell Precision 5520 a oficiální dostupnost nového zařízení pro digitální tvorbu Dell Canvas určeného pro grafiky, ilustrátory, video editory a další kreativce. Podle srpnové zprávy IDC se společnost Dell navíc stala jedničkou
v celosvětových dodávkách pracovních stanic. Nová generace pevných pracovních stanic Dell Precision 5820 Tower, Precision 7820 Tower, Precision 7920 Tower a Precision 7920 Rack byla kompletně přepracována, aby zvládla ještě kreativnější pracovní postupy. Tři nové pracovní stanice Dell Precision v provedení Tower
1
Téma
2
kombinují zbrusu nové zpracování šasi s vyšším výkonem, o který se starají nejnovější procesory Intel Xeon, nová generace grafických karet Radeon Pro Graphics a profesionální grafické karty Nvidia Quadro. Pracovní stanice v provedení tower certifikované pro profesionální softwarové aplikace jsou nakonfigurované tak, aby bezproblémově zvládaly projekty jako například vývoj obsahu pro virtuální realitu. Výhradní technologie Dell Reliable Memory Technology (RMT) Pro zajišťuje, aby chyby paměti nenarušily pracovní postup, a patentovaná funkce Dell Precision Optimizer (DPO) přizpůsobuje výkon kombinaci hardwaru a softwaru. Možnosti plně přizpůsobitelné konfigurace poskytují flexibilitu pro jakékoli aplikační úlohy, mezi které patří: • Nejnovější procesory Intel Xeon lze využít pro umělou inteligenci, přičemž jejich výkon se hodí pro různé oblasti včetně dedukce a tréninku strojového učení a hloubkového učení. Zákazníkům, kteří s umělou inteligencí začínají, umožňují věžové pracovní stanice Dell Precision použít software optimalizovaný pro jejich existující infrastrukturu na bázi procesorů Intel.
• Grafické karty Nvidia Quadro GP100 umožňují rovněž vývoj a nasazení kognitivních technologií, jako jsou aplikace hloubkového a strojového učení. Grafické karty Nvidia Pascal jsou osazeny pamětí HBM2, přičemž technologie NVLink zajišťuje bezkonkurenční výkon a možnosti, díky nimž mohou profesionálové vytvářet návrhy v nástrojích CAE (Computer-Aided Engineering) a pracovat v prostředí virtuální reality. • Grafické karty Radeon Pro SSG Graphics s pamětí HBM2 a 2TB diskem SSD umožňují díky výkonným výpočtům obrovských datových sad stříhat a přehrávat video v rozlišení 8K v reálném čase a vykreslovat rozsáhlé projekty. Software Adobe Premiere Pro a Adobe After Effects v současnosti disponuje ukázkou plně integrovaného řešení Radeon Pro SSG API, které kreativním profesionálům umožňuje překročit mnohé hranice současného střihu a přehrávání. Zařízení pro digitální tvorbu Dell Canvas je již dostupné na webu MyDell.cz. Dell Canvas je nové pracovní prostředí navržené pro přirozenější kreativní práci v digitálním světě. Je opatřené 27“ doty-
kovým displejem o rozlišení QHD vodorovně ležícím na stole a lze je využívat se stávajícím ekosystémem PC a aktualizací Windows 10 Creators Update. Digitální pero zajišťuje přesnou dotykovou odezvu a ovladač nabízí práci s různými nabídkami a zástupci. Na oslavu 20. výročí produktové řady Dell Precision představila společnost Dell výroční limitovanou edici mobilní pracovní stanice Dell Precision 5520, která je nejtenčí, nejlehčí a nejmenší mobilní pracovní stanice Dell. Dostupná bude po omezenou dobu v exkluzivním provedení z tvrdého eloxovaného hliníku s kartáčovanou kovovou úpravou a ve zcela nové barvě Abyss s povrchovou úpravou odolnou proti otiskům prstů. Pracovní stanice Dell Precision 5820, 7820 a 7920 v provedení Tower a 7920 v provedení Rack budou dostupné k objednání od 3. října 2017 na webu Dell. com/Precision. Zařízení Dell Canvas je dostupné na webech MyDell.cz a Dell. com. Pracovní stanice Dell Precision 5520 Anniversary Edition je dostupná na webu Dell.com/PrecisionAnniversary.
2017
26.10. 2017
Erbia Congress Centrum, Praha
vĂce informacĂ
rozhovor
Autor: Jakub Špaček
Bezpilotní přeprava
nebo spíše pomůcka kartografů? Jedním z aktuálních trendů, o němž se na webu Professional Computing hovoří jen velice zřídka, jsou drony. V současné době se tento obor začal rozvíjet všemi směry. Drony přestávají být pouhými výdobytky techniky jen pro vyvolené nebo pro policii a armádu. Dnes už se značnou měrou přesouvají do oblasti zábavy, ale mají i mnohem širší možnosti využití. Nejen o nich jsme se bavili s jednatelem společnosti TELINK, která provozuje jediný autorizovaný obchod společnosti DJI v České republice a jeden z mála po celé Evropě.
4
ak moc bylo obtížné získat certifikaci od DJI? Co všechno jste pro to museli udělat? Obchod funguje od 11. února letošního roku, ale s firmou DJI spolupracujeme už od roku 2012. Autorizace naší prodejny byla jen logickým vyústěním vzájemného vztahu. Nebylo to tak, že bychom plnili jednoduchá kritéria, jež bychom si jednoduše odškrtávali ze seznamu. Šlo o poměrně složitý proces, ale vše jsme stavěli na dlouholeté spolupráci, která fungovala velmi dobře. Firma DJI vloni oslavila teprve 10 let, přičemž na českém trhu se jejich produkty začaly objevovat až v roce 2011. O rok později začali prodávat první větší stroj. Oproti tomu TELINK letos slaví dvacet let. Než jsme začali prodávat drony, zabývali jsme se výrobou rádiově řízených modelů letadel. Své produkty jsme exportovali a maloobchodním prodejem jsme se vůbec nezabývali. Nástupem čínských výrobců nám klesla výroba, a proto jsme hledali směr, kterým se vydat. Zaměřili jsme se právě na tyto coptery. Tehdy byla jediná dostupná technologie německá stavebnicového typu, s níž jsme už uměli pracovat. Díky tomu jsme byli jedni z prvních v republice, kdo měl létající produkt s přídavnými funkcemi. Nejdříve jsme tyto stroje stavěli pro sebe a poskytovali s tím spojené služby (fotografie, video a fotogrammetrie). Okamžitě poté, co vyšel první větší stroj od DJI, jsme jej provedli přes Úřad pro civilní letectví a také jsme s ním poskytovali služby. Pochopili jsme, že zákazníci chtějí drony kupovat a vyžadují kompletní servis, protože oboru zpravi-
dla vůbec nerozumí. Tehdy se stroje stavěly z komponentů a vytvářel se finální produkt. Dnes už DJI uchopila obor dronů komplexně a vyrábí nejen stroj, který létá, ale i kameru, přenosový systém, software a zobrazovací jednotky. Produkt, který jsme dříve komplikovaně skládali z produktů několika různých oborů – modelařina, přenosová technika, foto/video, si celý kompletně vyrábí sami a dodávají již jako hotový produkt. Díky tomu DJI na trhu s drony v podstatě vyhrálo. Jaká je současná situace ohledně dronů? Jaké jsou hlavní aktuální trendy? Zpráva, že jsou drony dnes tak silně vnímány, je samozřejmě pozitivní. I když na druhou stranu bývají místy přeceňovány. Jde pouze o stroj s danými vlastnostmi a poměrně velkými možnostmi. Je jich opravdu celá řada, ale je zapotřebí si uvědomit, že důležitou roli hraje také bezpečnost osob a leteckého provozu. Legislativa samozřejmě některé možnosti svazuje, brzdí drony v rozvoji dalšího využití, ale stejně jako automobilovou dopravu spravují určité předpisy, je zapotřebí spravovat i provoz dronů. Navíc vše, co létá a smí nad lidi a nad města, může být životu nebezpečné. Proto jsou letadla certifikovaná, a to mnohem složitěji než běžné auto. Dnes si lidé myslí, že zmáčknou knoflík a dron poletí. Tak to funguje, on to umí. To je vše v pořádku. Ale s autem to dnes ještě neumíme, a to ho považujeme za méně nebezpečné než letadlo. Dron je letadlo bez pilota na palubě.
Co všechno tedy dnešní drony mohou, aniž by někoho ohrozily? Když si představíme, že budou drony zachraňovat životy tím, že budou z místa na místo přepravovat lék, defibrilátor nebo něco podobného, pak je to možné, ale pouze částečně. Odnést předmět přes neosídlenou oblast není ani dnes žádným problémem. To dnešní stroje hravě zvládají. Problém nastává, když se mají přemisťovat nad hustě obydlenou oblastí. Na stroje, které neprošly náročnými certifikacemi, se nahlíží jako na letadla, která mohou kdykoli a komukoli spadnout na hlavu. Pokud se v koridoru nepohybují osoby, pak je vše v pořádku. Z pohledu leteckého provozu se dá nějaký koridor pro drony vyčlenit. Není to vůbec jednoduché obzvláště, když jde například o nemocnice, které mají heliport (letiště). Dron může samozřejmě mít co nejvíce technických vymožeností jako velké letadlo, může mít odpovídač, signalizaci, ale nikdy nebude tak dobře viditelný jako klasické letadlo. Piloti se oprávněně bojí, že by mohli do podobného dronu narazit. To jsou praktické problémy, ale nemáme ani legislativu. Jak je na tom s otázkou dronů česká legislativa, čekáte nějaké změny? Drony, které se dnes objevují na pultech, už obsahují zdvojené systémy. Rakouská legislativa dokonce jde tak daleko, že pokud má dron vše zdvojené, mohou drony létat i nad městy. Navíc na rozdíl od české legislativy Rakušané více rozlišují kvalitu pilota a stroje. Česká legislativa na to příliš nepamatuje, proto to ÚCL musí řešit individuálnějším přístupem. Evropská legislativa se teprve tvoří. Dokument už existuje, je volně přístupný na webu, ale má více než 100 stran. Když jsem mluvil s Úřadem pro civilní letectví, který bude tuto legislativu implementovat, tak mi sdělili, že tato litera vytváří více otázek než odpovědí. Česká legislativa je komplexní, velmi přísná a vešla se asi do pěti stran. A co je hlavní – je i uznávaná. Směřování ke složité legislativě Evropské unie může být v tomto ohledu ještě hodně zajímavé. Plně účinná by mohla být až od roku 2021. Tedy představa, že by nám v dohledné době začaly nad hlavami létat drony a například přepravovat balíčky, zatím není reálná. Technicky ano, ale po právní stránce ne. Na větších strojích máme dokonce ztrojené systémy, takže pokud bude vývoj tak rychlý jako doteď,
rozhovor
J
5
rozhovor budou do roku 2021 tyto stroje opravdu velmi bezpečné. Zůstává nejzásadnější problém – ostatní letecký provoz…
6
Panuje v České republice odlišný pohled na drony než v zahraničí? Povědomí, že něco jako dron existuje, je velmi široké. Bohužel někteří novináři, ale i firmy drony prezentují především jako možnou hrozbu, což je samozřejmě také pravda. Spousta lidí dnes začíná být schizofrenní vůči kamerám apod. Někdo drony chápe jako možnost narušení svého soukromí. Ne, že by to nešlo, ale primárně drony nemají dlouhé objektivy a schopnost létat za roh. Koho zajímá, aby měl dron zoom? Policii a vojáky. Standardní zákazník si chce pořídit hezký obrázek. Z tohoto pohledu se drony nedají přeceňovat, ale i tak budí negativní emoce. Ale nutno říct, že někteří uživatelé (piloti dronů) tomuto povědomí hodně napomáhají. Létají tam, kam by neměli…V naší letecké škole se snažíme jednoduše vysvětlovat, co se smí, co už ne. Z předpisu to na první pohled není všem jasné.
Lze těmto „nehodám“ a „nedorozuměním“ nějak předcházet? Určitě ano, například naše společnost je Úřadem pro civilní letectví certifikovanou školou, takže zákazníky, jimž drony prodáváme, zároveň i školíme. Teoreticky, ale i prakticky je připravujeme na zkoušky. V České republice totiž můžete fungovat jako „hobby pilot“, který může v podstatě vše pod podmínkou, že dodržuje Doplněk X, anebo můžete létat jako profesionál. Ten samozřejmě také dodržuje Doplněk X, ale musí mít zkoušky – „papír“, a musí poměrně hodně zaplatit. Na druhou stranu má výhody v tom, že může létat i na místech, kde by hobby pilot nemohl, což ale není samozřejmostí. Pilot musí nejprve nasbírat zkušenosti. Nicméně z hlediska dodržování zákona jsou na tom obě skupiny pilotů velmi podobně. Jsou nějaké odhady počtu dronů mezi lidmi v ČR? Jsou to tisíce až desetitisíce. Když pomineme hračky a soustředíme se na kategorii strojů určených pro práci, aktivních
budou tisíce. Drony mají podle mě vysokou úmrtnost, protože na trh přichází co rok i co půl roku nějaké novinky. Lidi, kteří stroje opravdu používají, svůj použitý dron prodají a koupí si novější model. Ty přeprodané už příliš nelétají. Kolik dronů jste prodali vy? To jsme nepočítali. Jsme prvním autorizovaným obchodem v České republice, čtvrtým v Evropě. Patříme tedy k největším prodejcům. Řetězce prodají určitě více kusů, přestože v tomto oboru nedisponují takovým servisem jako my. Kdo všechno může a kdo nemůže pilotovat dron? Dělí se nějak dle velikosti? Máme různé kategorie dronů. Nejmenší jsou do hmotnosti 250 g, pak se drony dělí dle váhových limitů 0,91 kg, 7 kg a 20 kg. Hranice tedy existují, do čtvrt kila nemusím mít vůbec žádný „papír“. V sedmi kilogramech se nařízení liší tím, že bezpečná vzdálenost je na uvážení pilota, zatímco u těžší kategorie jsou už vyloženě dané hranice (50, 100, 150 m).
U těžších strojů musí pilot dodržovat větší bezpečnou vzdálenost, což vzhledem k výkonu práce dost často nevyhovuje. Proto spousta profesionálních pilotů raději kupuje drony z kategorie pod 7 kg. Drtivá většina profesionálních dronů je právě v této kategorii. Jak u vás probíhá prodej dronu? Náš zákazník může jednoduše přijít, vybrat si konkrétní model, koupit si krabici a odejít, ale takto to neděláme. Zákazníkovi nabízíme, že mu stroj rozběhneme, aby bez problémů fungoval, protože pro laika nejsou tyto operace zrovna jednoduché. Dále poskytne základní školení přímo tady na prodejně, vyzkoušíme, zda dron opravdu létá, protože na prodejně máme i letovou plochu. A pak doporučujeme si znovu sednout u nás na učebně, kde se dozví, jak fungují systémy pro automatický návrat nebo co stroj udělá, když ztratí signál. Probereme základy z legislativy a zajedeme se zákazníkem na letiště, kde mu všechny tyto režimy předvedeme. To je základní čtyřhodinový výcvik, který doporučuje-
me. Poté ze zákazníků nejsou piloti, ale už ví, co mohou od dronu čekat a jak mají sami trénovat. Ke školení vydáváme i certifikát prokazující, že klient prošel školením na základní obsluhu bezpilotního prostředku, který se pak dodává na pojišťovnu. Ty pak mohou klientům na základě certifikátu zvýhodnit pojistku. Jde o firemní dokument, jehož funkci jsme konzultovali s pojišťovnami. Našim zákazníkům pomáháme projít procesem získání pilotního průkazu od Úřadu pro civilní letectví. U nás se jim dostane naprosto komplexní péče od dokumentace, školení až po zabezpečení letiště. V zahraničí (Švýcarsko) drony například transportují krevní vzorky mezi zdravotnickými organizacemi ve městě. Lze něco podobného provozovat i u nás? Povoluje to vůbec český právní řád? Dá se uvažovat o tom, že by se v České republice vytvořily podmínky pro možnosti transportu pomocí dronů. Zatím to ale není možné, neodpovídá tomu legislativa, ani kvalita – bezpečnost běž-
Jaké další praktické možnosti využití dronů jsou možné? Máme už nějaké příklady reálného nasazení? Ano, možností využití je opravdu mnoho. Typickým příkladem je fotogrammetrie, kdy pilot vytváří 3D modely terénu. Pro tento sběr dat – fotografií se využívá automatický režim. Drony to dnes umí. Musí být pod neustálou vizuální kontrolou pilota. Fotografie jsou dnes tak kvalitní, že je možno rozlišit jednotlivé druhy rostlinstva, jaké jsou ohrožené, neohrožené nebo invazivní druhy rostlin. Nutně nemusí jít jen o sběr dat ze standardních fotografií (videí), ale například z multispektrálních nebo termovizních kamer. Dron může být vybaven radiačními čidly, senzory pomáhajícími s odminováním apod. Kromě strojů, které mají kamery, prodáváme stroj s desetilitrovou nádrží. Ten dokáže ošetřovat např. pole chemickými přípravky a hnojivy. V našich podmínkách je to problematické, protože české zemědělství se rozkládá na velkých lánech – nemusí se to vyplatit. Využití je ale možné, pokud například chceme ohraničit nějakého škůdce. Zmiňovaná přeprava zásilek naráží na legislativu, bezpečnost, ale dnes i cenu. Vyplatila by se v souvislosti se záchranou života a zdraví.
rozhovor
ných dronů. Ideálně by se musel vytvořit koridor určený pouze pro tento druh provozu.
Existují nějaké výjimečné případy využití dronu, které jste pomáhali uskutečnit? Dnes s největším úspěchem využijete dron, který je schopen nést kameru s vysokým přiblížením a zároveň poskytuje termometrický obraz. Potom není problém provádět přesnou diagnostiku závad na mostech, konstrukcích, elektrických vedeních, potrubích… Není to úplně výjimečné, ale je to konečně opravdu efektivní řešení.
7
rozhovor
Autor: Michala Benešovská
GDPR
Není důvod se GDPR obávat
8
V oblasti ICT bezpečnosti se GDPR skloňuje dnes a denně. Obavy a zbytečná hysterie však nejsou namístě. GDPR je podle právničky Evy Škorničkové opředené mýty a omyly, které je potřeba uvést na pravou míru. Na trhu není žádný všespásný produkt, firmy musí začít důkladnou analýzou vlastního prostředí. Cílem finančních postihů není likvidovat malé firmy a nikdo nečeká, že bude každý 25. května 2018 na 100 % připravený. Přečtěte si tak trochu jiný rozhovor o GDPR a zjistíte, že panika opravdu není nutná.
D
iskuze o GDPR začíná s blížícím se datem účinnosti nabírat na intenzitě. S čím české firmy nejvíce bojují v souvislosti s GDPR? Je pravdou, že za poslední půlrok proběhla řada přednášek i seminářů a do povědomí se začalo GDPR skutečně dostávat. Česká veřejnost se probouzí a seznamuje s nařízením GDPR. Osvětová činnost, které se i já sama věnuji na svém webu www.gdpr.cz, je stále silnější. Pochopitelně stále koluje řada mýtů, které se týkají samotného obecného nařízení. Těmi se zabývám také, protože jsou to právě nedoro-
zumění a omyly, kvůli kterým firmy s GDPR bojují. Ty nejrozšířenější se dají shrnout do několika bodů. V první řadě společnosti samy, byť se seznamují s pravidly a povinnostmi, které pro ně z GDPR vyplývají, mají zásadní problém s tím, jakým způsobem začít. Řada rádoby dodavatelů toho využívá a pokouší se společnostem nabízet, jak říkám, „krabici“. Tedy nějaký produkt, díky kterému bude společnost tzv. „GDPR compliant“. Je to bohužel aktuálně rozšířený trend, který razí IT firmy, jež si dobře uvědomují, že se jim s GDPR otevírají nové obchodní příležitosti.
Zrovna pokuty jsou velkým strašákem, nemohou být pro některé menší subjekty likvidační? To je právě jeden z dalších rozšířených mýtů. Pokuty nemohou být likvidační, už jen proto, že ctíme principy správního řízení. Je to velice rozšířený omyl, často se objevuje i v tisku. V současné době je nejvyšší pokuta 10 milionů korun, kterou může úřad udělit. Podle GDPR to může být až 20 milionů eur nebo i více, když jde o velkou nadnárodní korporaci. Je logické, že úřad nemůže udělit takovou pokutu malému e-shopu, respektive jakémukoliv subjektu, který nedosahuje vysokého obratu. GDPR je postaveno na principu rizika vzhledem k povaze osobních údajů, které jsou zpracovávány. Úřad nikdy neudělí tak vysokou pokutu, pokud půjde o malé subjekty. Na druhou stranu je pravda, že menší společnosti paradoxně mohou pracovat s mnohem větším objemem velmi citlivých osobních údajů než velká společnost. Například výrobní závod zpra-
covává akorát osobní údaje svých zaměstnanců, ale s údaji o svých klientech vůbec nepracuje nebo jen v omezené míře. Přísnější ochrana se podle GDPR vztahuje na citlivé osobní údaje. Může tedy dojít k tomu, že například menší personální agentura bude mít s GDPR více co do činění než velký výrobní závod s tisíci zaměstnanci. Platí, že se GDPR musí aplikovat u všech. Je důležité, aby i menší a střední společnosti zmapovaly své prostředí. Usnadní si tím další kroky, lépe jim půjde přenastavit některé procesy, vytvořit adekvátní dokumentaci, mít správně nastavené souhlasy od zákazníků – v případě e-shopů. Každá společnost je jiná, čekají ji jiné postupy a přizpůsobení se GDPR se odvíjí od charakteru osobních informací, které společnost zpracovává. Podle analytiků koncem roku 2018 nebude více než polovina společností, jichž se GDPR týká, plnit veškeré na ně kladené požadavky. Je vůbec dost času na přípravy? Kdyby se důsledně dodržovaly stávající zákony, jako je zákon o ochraně osobních údajů nebo kybernetický zákon, tak by společnosti neměly s GDPR zdaleka tolik práce, jako se to nyní jeví. GDPR bude mít dopad i na data governance, nejde zdaleka jen o oblast IT bezpečnosti. Souvisí to s celkovým přístupem ke zpracovávání osobních údajů. S GDPR dojde prakticky k přehodnocení celé firemní kultury. Je ale důležité používat zdravý rozum. Nařízení je v platnosti a společnosti zatím letos o moc dál nepokročily v přípravách. Do účinnosti GDPR zbývá necelý rok, jde o to začít činit kroky, aby se společnosti dostaly s GDPR alespoň částečně do souladu. Nedělám si iluze, že budou příští rok v květnu všichni dokonale připraveni. Všechno se bude utvářet za pochodu. Až se samotnou účinností, aplikací v praxi a rozhodováním dozorových orgánů bude vznikat nějaké prostředí, kde budou moci dozorové orgány určovat, jak jsou společnosti připraveny. Bude důležité sledovat rozhodování a konání úřadů i v jiných zemích, princip „one stop shop“, který s sebou GDPR nese, představí i jiný model fungování. Rozhodnutí v jiné evropské zemi by se pak mělo promítnout i v dalších. V každém případě je už opravdu nejvyšší čas začít, aby byly splněny alespoň základní nutné požadavky. Někomu se třeba nedostáva-
jí finance, ale čekat na rozpočet pro další rok není možné. Je zapotřebí provést už zmiňované analýzy, aby se společnosti seznámily se stavem svého prostředí a věděly alespoň, jaké další kroky budou muset učinit. Této nejistoty totiž využívá spousta dodavatelů, kteří na společnosti tlačí, aby vše vyřešily pomocí jediného certifikovaného produktu. Ale opravdu žádný „GDPR compliant“ produkt není, jde jen o marketingový tah. Úřad se také vyslovil jednoznačně – žádná certifikace v současné době neexistuje, uvažuje se o ní. Je možné, že budou certifikovány některé systémy a software, ale to je otázka budoucnosti. V současné době je tedy těžké představit si, jak bude vypadat nějaká kontrola souladu s GDPR? Přesně tak. Proto je také nyní kolem tolik hysterie, každý si představuje to nejhorší. Je důležité, aby společnosti vyvinuly alespoň nějakou aktivitu. Ta bude brána u dozorových orgánů jako polehčující okolnost, neboť se tím prokáže, že měly zájem a vzaly danou problematiku vážně. Nikdo ani neočekává, že budou mít všichni 100% splněno a budou hned připraveni. Jak říkám, až následným rozhodováním úřadů a směřováním v praxi se ukáže, zda jsou konkrétní opatření, která společnosti zavedly, dostačující či nikoliv. Bude to opravdu hodně individuální, záleží na tom, s jakými osobními údaji daná společnost pracuje a co zpracovává.
rozhovor
Kde mají podle vás tedy společnosti začít? Prvním krokem je určitě interní audit. Společnosti by měly zjistit, v jakém stavu je u nich ochrana osobních údajů, kde se tyto údaje nacházejí, kde je zpracovávají, s kým je sdílejí, kdo k nim má přístup. Na základě srovnání aktuálního stavu s tím, který by měl být podle GDPR, se mohou posunout dál. Do této analýzy by měli být zapojeni právníci, jelikož je důležité také přiřazovat k jednotlivým zpracováním osobních údajů adekvátní právní tituly, což zřejmě není žádná IT firma schopná dodat. Do analýzy se musí samozřejmě zapojit IT experti, kteří budou posuzovat úroveň zabezpečení osobních údajů. Pracujeme s informačními systémy – osobní údaje se dnes nacházejí primárně v elektronické podobě napříč různými systémy. S auditem a analýzou se samozřejmě společnosti nemusí potýkat samy, pomoci jim mohou experti. Zmapovat prostředí je nutné, protože je pravda, že řada společností zanedbávala ochranu osobních údajů. Současný zákon je sice dobrý, ale kvůli nízkým pokutám nebyl dostatečně dodržován. GDPR právě kvůli hrozícím pokutám působí jako tsunami a nutí společnosti reagovat. Nejde přitom pouze o oblast IT zabezpečení, ale řeč je o řadě procesů; jde o dlouhodobé záležitosti.
Čili GDPR je spíš takový živoucí organismus. Rozhodně, GDPR není jednorázovou aktivitou. Půjde o dlouhodobé změny. Je tam zohledněn další technologický vývoj, pamatuje se na čím dál rozšířenější sdílení dat napříč různými aplikacemi a systémy, na sociální sítě, internet věcí… Je to úprava do budoucna, kvůli tomu také GDPR vzniklo, současná právní úprava je dnes už prostě nedostačující a neodpovídá technologickému vývoji. Hodně společností si také neví rady s tzv. DPO, tedy pověřencem pro ochranu osobních údajů. Koho se týká povinnost mít DPO? Povinnost mít pověřence mají orgány státní správy, týká se to i malých obcí. Pro státní správu je to obrovská výzva, jde o novou pozici, kterou budou muset státní orgány ve svých systémech vytvářet.
9
rozhovor Je ale možné, že bude fungovat jedna osoba – jeden pověřenec pro několik obcí, ministerstev, škol… Záleží samozřejmě na oboru, to je pochopitelně pro státní správu nelehký úkol. Co se týká soukromého podnikání, tak povinnost mít pověřence má každá společnost, která rozsáhlým způsobem systematicky zpracovává velké objemy citlivých dat. Jde především o společnosti typu bank, pojišťoven, veškerých zdravotnických organizací nebo personálních agentur, kde dochází ke zpracování mnoha citlivých údajů. Společnosti, které zpracovávají pracovněprávní osobní údaje, tedy údaje svých zaměstnanců, a obchodně jsou zaměřeny na jinou činnost, těch se povinnost mít DPO netýká. Na druhé straně se DPO dotkne také e-shopů, pokud provádí nějaké rozsáhlé profilování svých zákazníků. Pověřence může mít společnost i dobrovolně, pokud se pro to rozhodne.
10
Kdo bude pověřencem? Funkce DPO může být vykonávána prostřednictvím interního člověka v kombinaci s externí službou. Nic si nenalhávejme, aktuálně není žádný GDPR expert, který jako DPO splňuje všechny certifikace a předpoklady. Obecné nařízení blíže nespecifikuje, kdo má DPO být, jde o nějaké obecné předpoklady, které má
splňovat. DPO by měl znát problematiku ochrany osobních údajů, měl by mít zkušenosti s IT. Já klientům doporučuji, že DPO by měla být osoba, která dobře zná jejich firemní prostředí. Úplně něco jiného se očekává od DPO například v nemocnici či v bance. Proto je i nesmyslné DPO certifikovat, což se opět na trhu děje. Společnosti nabízejí dvoudenní kurzy, které z vás udělají DPO. Dle mého názoru je to nesmysl. Asi tak získáte nějaký vhled do GDPR, ale je mnohem důležitější, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů znal prostředí, kde má působit. Těžko si dokážu představit, že půjde dělat DPO do nemocnice například člověk, který ještě včera působil ve finančním sektoru, a tudíž vůbec nezná prostředí, procesy a zákony týkající se zdravotnických zařízení. Tyto organizace by měly mít svého interního člověka a na další podporu, ať už právní, nebo IT, si mohou někoho najímat, pokud nemají vlastní zdroje. Výkon služby DPO bude v řadě organizací týmovou prací, nebude to mise jednoho člověka. Je na uvážení každé společnosti, jaký model zvolí a co jim bude vyhovovat. Jako DPO nemohou působit například ředitelé oddělení, která určují účel zpracování osobní údajů; to by bylo samozřejmě v přímém rozporu. Neboť DPO bude vlastně auditor, který bude kontrolovat,
zda probíhá zpracování osobních údajů ve společnostech podle zákona. Proto nemůže být například ředitel IT oddělení současně DPO, jelikož by vlastně kontroloval sám sebe. Otevírá se tak prostor pro osoby, které dříve dělaly interní auditory, mohou to být také právníci. Jak vás poslouchám, tak mám dojem, že ostatní GDPR moc démonizují. Ano, mají na tom zásluhu právě společnosti, které tlačí ostatní do nesmyslných řešení, vytvářejí zbytečnou hysterii. Je to opravdu přehnané. Společnosti jsou pak pod velkým tlakem, denně jsou atakovány nabídkami různých IT firem, které slibují, že jim zakoupení jednoho produktu vyřeší GDPR, děsí je likvidačními pokutami a mnozí kvůli obavám a nevědomosti podlehnou. Jak jsem už zmiňovala. Ti, kteří budou postupovat systematicky, začnou důkladnou analýzou svého prostředí a následně můžou hledat ideální řešení, které pro ně bude výhodné finančně, ale i s ohledem na rizika, která pro ně z obecného nařízení mohou vyplývat. Není důvod se unáhlovat a hysterie opravdu není namístě.
Téma
Samsung
Jak na volbu monitoru E
Volba správného monitoru vhodného ke konkrétním činnostem může být tvrdým oříškem. Důležité je zohlednit plánované využití monitoru, design, funkční výbavu i rozpočet. Článek by vám měl pomoci zorientovat se ve světě monitorů a vysvětlit, pro jaké účely jsou konkrétní modely vhodné.
xistuje mnoho různých parametrů, na jejichž základě by se měl monitor vybírat, ať už jde o velikost úhlopříčky, rozlišení, typ panelu, rychlost odezvy, kvalita barev, možnosti připojení nebo funkce pro ochranu zraku uživatele – redukce modrého světla, flicker free apod. V tomto článku se proto zaměřujeme pouze na vybrané parametry.
Rozlišení/velikost úhlopříčky Jednou ze základních proměnných, dle nichž bychom měli své monitory vybírat, je velikost a k tomu odpovídající rozlišení. Bohužel neexistuje žádný
přesný návod, podle nějž bychom se mohli řídit. I při výběru velikosti monitoru a jeho rozlišení můžeme narazit na několik neznámých. První (již zmíněnou) je výběr dle účelu, k němuž bude monitor sloužit, druhý například vzdálenost uživatele od monitoru, ale i kvalita jeho zraku. V dnešní době se již nevyplatí poohlížet po monitorech s rozlišením nižším než Full HD (1 920 × 1 080 bodů). Nižší rozlišení se naštěstí v obchodech už moc nevyskytuje (tvoří zhruba 10 % nabídky dnešních e-shopů). Obecně by se podle velikosti monitoru dalo přibližně určit i rozlišení, jímž by měl disponovat. Nicméně většinou platí pravidlo: „Čím vyšší úhlopříčka, tím větší rozlišení.“ S vyšším rozli-
11
Téma šením totiž uživatel získá větší pracovní plochu a především detailnější obraz. Pokud však nemá uživatel dostatečně výkonný stroj, může nastat problém – obraz se může začít trhat.
Quad High Definition (QHD) monitory Monitory, které se mohou pyšnit rozlišením QHD, tedy 2 560 × 1 440, disponují čtyřnásobně větším počtem bodů, než klasické HD monitory (1280 × 720). Jejich obraz je tedy čtyřnásobně jemnější. Samozřejmě ve velké míře záleží i na velikosti obrazovky. Dnes už spousta špičkových chytrých telefonů disponuje právě QHD rozlišením, nicméně rozdíl
12
Úhlopříčka Doporučené rozlišení
lze běžným okem spatřit až ve chvíli, kdy jsou vedle sebe dva telefony o různém rozlišení. U monitoru, na němž uživatel pravidelně pracuje, lze rozdíly spatřit daleko snadněji. QHD monitory tak mohou být ideálním pomocníkem v kanceláři, ať už jde o běžnou administrativní práci nebo o zobrazování grafů burzovních kurzů. Například 32“ LED monitor Samsung S32D850 díky MVA panelu nabízí lepší kontrast a oproti VA a klasickým TN displejům živější barvy. Navíc poskytuje možnost sledovat monitor z úhlu pohledu až 178° vodorovně i svisle, a proto lze mít hned několik monitorů vedle sebe a sledovat tak například burzovní dění bez problémů a z jediného místa.
do 24"
25" – 32"
33" a větší
Full HD
Quad HD
UHD
UHD a 4K – je to totéž? Rozlišení označovaná jako 4K nebo UHD bývají za sebe často vzájemně zaměňována a nutno říci, že celkem po právu. 4K displeje dosahují rozlišení 4 096 × × 2 160 pixelů, kdežto UHD vzniklo jako čtyřnásobek Full HD (3 840 x 2 160). Rozdíl vychází z odlišností mezi promítáním v kině a pro domácí potřeby. UHD monitory jsou používány především lidmi pracujícími s graficky náročnými prvky. Jde tedy především o grafiky, střihače videí (kteří u střihu videí používají někdy i monitory s rozlišením 5K a vyšším) nebo o jiné profese, v nichž záleží na jemnosti obrazu. Ocení jej tak i architekti nebo strojní inženýři. Například 28“ model U28E590D od Samsungu nabízí kromě vysokého rozlišení i nízkou dobu odezvy na úrovni 1 ms, pozorovací úhly 170°/160° a 1,07 miliardy barev.
Zakřivení obrazovky je věcí vkusu a zvyku. Zakřivený monitor totiž uživatele obestoupí a vtáhne ho více do dění/práce. Osobní preference zde tedy hrají důležitou roli. Nejnovější monitory jsou dokonce schopné pokrýt celé zorné pole uživatele. To je činí vhodnými například pro kancelářskou práci, protože zakřivení zakryje možné rušivé prvky, které by mohly pracovníka rozptylovat. Dnešní zakřivené monitory tak vytvářejí lepší pocit hloubky při minimálním zkreslení. Existují samozřejmě i zaměstnání, v nichž hraje roli v podstatě každý pixel, jakékoliv zkreslení pak přináší problém navíc. Díky zakřivenému monitoru Samsung C34H890 disponujícím WQHD rozlišením s širokoúhlým displejem o poměru 21:9, lze pohodlně využívat multitasking pouze na jediné obrazovce. Monitor se může pochlubit displejem se zakřivením 1 800R, které napodobuje zakřivení samotného lidského oka, čímž se vyhne problému se zkreslením obrazu. Díky technologii flicker free a „modrému režimu“ odpadá i problém zvýšené únavy očí.
Daisy Chain Zapojení Daisy Chain umožňuje připojit několik postupně propojených monitorů k jedinému obrazovému výstupu počítače či notebooku. Propojení je tak jednodušší obzvláště v dnešní době, kdy si každý do práce nosí svůj notebook. Připojí se k němu pouze jediný kabel, jehož prostřednictvím se propojí hned s několika monitory najednou. Při využití DisplayPortu tak může notebook nahradit desktop. Odpadá totiž právě zdlouhavé zapojování jednoho monitoru za druhým. Obzvláště v případě, kdy je většina notebooků vybavena pouze jed-
Téma
Curved obrazovka
ním portem pro připojení monitoru. Využití této funkce se najde v podstatě při jakékoliv kancelářské práci. Fungování na více monitorech současně je také značně návykové. Kdo jej jednou okusí, nikdy s ním nechce přestat. Ale své využití si Daisy Chain najde například u burzovních makléřů, na ovládacích stanicích (jako stěna z monitorů), ale i u grafiků a střihačů videa.
Gamingové monitory Monitory určené převážně hráčům se zpravidla vyznačují velmi krátkou dobou odezvy, a to v rozmezí mezi 1 a 4 ms. Klíčová je také vysoká obnovovací frekvence od 120 Hz. Při výběru vhodného monitoru pro konkrétního hráče je zapotřebí znát typ her, jimž se uživatel věnuje. Pokud jde převážně o akční střílečky a závody, zůstává rozhodujícím faktorem doba odezvy, která v digitálním světě může často znamenat rozdíl mezi „životem a smrtí“. Hráči strategických her naopak ocení co nejvyšší rozlišení, při němž se jim na monitoru zobrazí co nejvíce prvků. Herní monitory bývají i za-
hnuté. Umožní tak hráči, aby se více sžil se hrou, která ho má úplně pohltit. Monitor tak může podtrhnout požitek ze hry. Příkladem herního monitoru je mj. 24“ model Samsung C24FG73. Ten se kromě doby odezvy na úrovni 1 ms může pyšnit i 144Hz obnovovací frekvencí. Je tak vhodným kandidátem pro akční herní zážitky. Výběr jakékoliv počítačové periferie i počítače samotného není vždy procházkou růžovým sadem. Musí se zjistit mnoho informací, které ale nakonec přijdou velmi užitečné. Před začátkem nákupu musíte mít zcela jasno hned v několika věcech – jakému účelu bude monitor sloužit, jak velký monitor se hodí na váš pracovní stůl a také suma, kterou jste ochotni investovat do jeho koupě. Připravte se také na fakt, že nákup ideálního monitoru je během na dlouhou trať. Rozhoduje většinou kdejaká maličkost. A ano, je řeč o nejrůznějších funkcích a vlastnostech. Rozhodně nehraje roli barva – ta je stejně většinou černá…
13
Sdílená ekonomika
Trendy
nebude fungovat na všech frontách
14
Jedním z mnoha trendů poslední doby je sdílená ekonomika, která staví především na moderních technologiích a ochotě sdílet vlastnictví. Další motivy mohou být různé dle druhu sdílené ekonomiky, nejčastějším pak ale bývá značná finanční úspora.
V
ětšina podobných projektů začala mimo území České republiky, ale myšlenky sdílení se už promítají i mezi Čechy. Asi nejznámější globální službou pro sdílení je Uber, který je kromě řady žalob, jimž čelí především ze strany taxikářů, znám právě levnou přepravou. Řidič může své zákazníky přepravit mnohdy rychleji a hlavně levněji po většině velkých měst světa. Mezi ně se donedávna řadila i dvě největší česká města – Praha a Brno, ale moravská metropole již Uber zakázala. Díky aplikaci v chytrých telefonech uživatele nabere nejbližší řidič a cestující pak u sebe nemusí mít ani hotovost. Platbu si řidič strhne přímo z účtu prostřednictvím karty uložené v aplikaci. Uber má spoustu nejrůznějších variací. V některých z nich dokonce mohou přepravu zajistit i jiné dopravní prostředky jako například motorka či slon. Nicméně pravým smyslem sdílení je spíše jednorázová činnost, při níž si řidič nevydělává na živobytí podobně jako taxikář, ale spíše se snaží využít toho, že má v autě volné místo. K podobnému nápadu nejspíše autory přivedly praktiky zvané „carpool“, při nichž musí mít řidič plné auto. Některé americké státy dokonce na hlavní cesty v okolí velkých měst nepouštějí auta, která nejsou „naplněna“… Na podobném principu také na našem území fungují aplikace a weby jako Spolujízda nebo BlaBlaCar, na nichž buď řidič, nebo stopař vypíšou inzerát, kdy a kam jedou. Například z Prahy do Brna se tak můžete pohodlně dostat autem už za 160 korun.
Doma je doma, ale co na cestách???
Dalším podobným způsobem, jakým zasahuje sdílená ekonomika do každodenních životů, je sdílení bydlení. Lze to vzít z hlediska dlouhodobého či krátkodobého. Ať už tedy pronájem na delší dobu, či víkendový pobyt, obojí lze bez problémů zařídit prostřednictvím webových stránek a aplikací. Jednou z globálně nejrozšířenějších pak je Airbnb, která působí ve více než 65 000 měst ve 191 zemích světa a má přes 160 milionů hostů. Sdílená ekonomika rozhodně není zanedbatelná. Vždyť podle studie Evropského parlamentu by mohl ekonomický přínos využití nedostatečně čerpaných kapacit přijít až na 572 miliard eur (cca 15,3 bilionů korun).
Nejen sdílení, ale i práce a peníze Abychom našli úspěšnou aplikaci spadající do sdílené ekonomiky, nemusíme brát jen příklady zahraničních firem. Mezi úspěšné české startupy působící na tomto poli se řadí zprostředkovatel trhu práce Robeeto. Webová stránka se stává pomyslným trhem práce, kde se střetává nabídka s poptávkou. Jednotlivé jednorázové práce se zde dělí do několika málo sekcí jako domácí mazlíčci, vzdělání nebo péče o děti. V dnešním vypjatém světě tak mohou majitelé psů najít hlídání pro své čtyřnohé miláčky, rodiče si chvíli oddechnou od svých ratolestí apod. Pracovníky lze ohodnotit dle spokojenosti, podle níž je
lze také při vyhledávání filtrovat. Druhou velmi úspěšnou společností na českém trhu je Zonky.cz, které zprostředkovává pro změnu trh pro půjčky. „Lidé pak půjčují lidem, levněji a s klidem.“ Zda to tak opravdu je, to si musí každý sám zjistit u své banky. (Ve většině případů ano a půjčující lidé si naspoří více než na kdejakém spořícím produktu.) Tohle ale nejsou jediné způsoby, jakými lze využít příležitosti nabízené sdílenou ekonomikou. Sdílet lze mnoho nejrůznějších věcí. Aplikace a web Rekola takto v pěti českých městech nabízí možnost půjčit si kolo. Obyvatelé Prahy, Brna, Českých Budějovic, Teplic a Olomouce si tak mohou za pár korun na hodinu vypůjčit kolo a pak jej vrátit na příslušná místa. Podobně to jistě myslela i čínská společnost E Umbrella, která od dubna letošního roku začala v jedenácti čínských městech sdílet deštníky. Nápad je vskutku originální a praktický, protože nás déšť může překvapit bez deštníku v podstatě kdekoliv. Bohužel však E Umbrella zatím neslaví žádný úspěch, právě naopak. Z původních 300 000 deštníků po třech měsících užívání moc kusů k vypůjčení nezbylo. Ani to by ale čínskou společnost nemělo zastavit. Její zakladatel Zhao Shuping by chtěl do konce roku ztracené deštníky nejen nahradit (náhrada jednoho deštníku vyjde na 60 juanů, tedy cca 220 korun), ba dokonce plánuje po celé Číně rozmístit na 30 milionů deštníků. Jen čas ukáže, jak tento ambiciózní plán vyšel. Zda byl úspěchem či nezdarem. Sdílená ekonomika možná nebude fungovat na všech forntách…
Přihlasitse... se... Přihlasit Registrujte se...
Registrujte se...
Nevzpomínáte si na heslo?
Nevzpomínáte si na heslo? Zapamatovat si heslo
Zapamatovat si heslo
2O17
kybernetická bezpe nost
21.11. 2017
Erbia Congress Centrum, Praha
více informací