Bulletin 2/26

CENA 2026 ARCHITEKTURU ČESKÁ

Všestrannost bez kompromisů

Výběr z několika možností pro vyšší komfort – nový základní pilíř nabídky.

Střešní okna VELUX s třívrstvým zasklením 64:

Vynikající výkon (zasklení 64) Čistý výhled Výhodná cena Variabilita ovládání

Vážení a milí, čtenářky a čtenáři Bulletinu ČKA, letošní druhé číslo Bulletinu je jako každoročně věnováno jednomu z nejviditelnějších a nejdůležitějších projektů Komory – České ceně za architekturu. Jedenáctým ročníkem tato nejprestižnější přehlídka české architektury vstoupila do své druhé dekády a my se 16. června setkali na nominačním večeru v pražském centru CAMP, kde byly představeny stavby, které mezinárodní porota vybrala do užšího okruhu nominovaných. Se všemi přihlášenými i s 25 nominovanými se můžete seznámit v tomto čísle Bulletinu.

Současně jsme předali Poctu ČKA profesoru Ladislavu Lábusovi, který k fungování Komory přispívá od jejího založení před 34 roky aktivním působením ve všech jejích orgánech, v posledním desetiletí jako předseda

Autorizační rady.

Místo pro nominační večer – pražské Centrum architektury a městského plánování – nebylo zvoleno náhodou, v posledních letech se stalo jedním z klíčových míst pro diskusi o architektuře, městě, plánování a budoucnosti vystavěného prostředí. Zároveň se však jednalo o poslední významnou akcí předtím, než se Pragerovy kostky na pár let uzavřou kvůli připravované rekonstrukci. Je proto symbolické, že právě zde jsme mohli diskutovat o současné české architektuře – o stavbách, které již vznikly, o hodnotách, které přinášejí, ale také o odpovědnosti, kterou jako architekti, investoři, samosprávy i veřejné instituce nesou za budoucí podobu našich sídel a krajiny. Česká cena za architekturu není jen přehlídkou výjimečných realizací. Je především dlouhodobým nástrojem kultivace veřejné debaty o architektuře. Ukazuje, že kvalita nevzniká pouze ve velkých metropolích, u mimořádně nákladných staveb nebo v podmínkách ideálního zadání. Často se rodí z trpělivého dialogu, z pochopení místa, ze schopnosti proměnit omezení v příležitost a z ochoty hledat řešení, která obstojí nejen v den dokončení, ale dlouhodobě. Právě v tom spočívá síla Ceny: nesoustředí se pouze na estetický účinek, ale na širší společenský, kulturní a environmentální význam architektury, a to v průběhu celého roku na území Čech, Moravy a Slezska.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno 301 realizací, což samo o sobě potvrzuje, že česká architektonická scéna je živá, různorodá a schopná nabídnout velmi široké spektrum přístupů – od novostaveb přes rekonstrukce, konverze a veřejná prostranství až po drobnější intervence, které mohou mít pro konkrétní místo zásadní význam. Mezinárodní porota tak opět stojí před nelehkým úkolem: vybrat z mnoha kvalitních prací ty, které nejlépe ukazují, kam se česká architektura posouvá a jaká témata dnes dokáže přesvědčivě formulovat. Výsledky jejich osobního posouzení 25 nominovaných staveb se dozvíme na galavečeru ČCA 12. listopadu tradičně v karlínském Foru.

Spolu se všemi přihlášenými stavbami v Bulletinu najdete i rozhovory s členkami a členy letošní poroty. Jejich pohled zvenčí je pro nás důležitý. Česká architektura nemá být uzavřeným domácím světem, který si sám potvrzuje vlastní hodnoty. Potřebuje srovnání, kritický odstup a mezinárodní kontext. Zároveň však právě zahraniční porota často citlivěji rozpozná, co je v našem prostředí specifické: vztah k historickým vrstvám, měřítku obcí a měst, schopnost pracovat s omezenými prostředky, ale i problémy, které nám komplikují naši práci – nestabilní legislativa, podceněná příprava staveb, tlak na nejnižší cenu nebo nedokonalé zadávání veřejných zakázek.

Mezi dalšími tématy tohoto Bulletinu najdete shrnutí průběhu a výsledky dubnové valné hromady ČKA, která potvrdila kontinuitu práce Komory v období, které rozhodně nebude jednoduché. Čeká nás další vývoj zásadní novely stavebního zákona, pokračující diskuse o digitalizaci, o odpověd-

nosti autorizovaných osob, o standardech služeb architekta i o férových podmínkách výkonu profese. Standardy služeb architekta jsou jedním z praktických nástrojů, které mají pomoci lépe popsat rozsah, hodnotu a odpovědnost naší práce. Po zásahu ÚOHS již nemohou být spojovány s hodinovou náročností jednotlivých projektových fází; tím spíše však musí sloužit jako odborný rámec pro kultivovanou smluvní praxi mezi architektem a klientem.

Zásadní je také oblast územního plánování a veřejné správy. Diskuse o stavebním zákoně a jeho dalších novelách není technickou debatou pro úzký okruh projektantů, právníků a úředníků. Přímo ovlivňuje, zda bude možné kvalitní návrhy skutečně realizovat, zda budou procesy předvídatelné, zda bude respektována odbornost autorizovaných osob a zda se podaří posílit roli architektů, urbanistů a krajinářských architektů při tvorbě prostředí. Komora proto musí i nadále aktivně připomínkovat legislativu a vstupovat do jednání s ministerstvy, samosprávami i dalšími profesními organizacemi.

Velmi důležitou součástí aktuální práce ČKA jsou také teze určené obcím a městům. Ať už jde o Komunální politiky architektury pro obce ČR, nebo o Teze ČKA pro udržitelné obce a města, jejich společným cílem je připomenout, že kvalita vystavěného prostředí nevzniká náhodou. Vyžaduje strategické plánování, srozumitelné územní plány, péči o obecní majetek, důraz na tvorbu veřejných prostranství, zapojení občanů, kvalitní zadávání a také městské a krajské architekty, kteří dokážou propojovat politické rozhodování, odbornou přípravu a každodenní potřeby obyvatel. S blížícími se komunálními volbami v roce 2026 je to téma mimořádně aktuální. Za pozornost stojí i renovační pasy budov, které otevírají další důležitou oblast práce architekta. Rekonstrukce, adaptace a postupná obnova stavebního fondu budou v příštích letech stále významnější než samotná nová výstavba. Pokud má být renovace skutečně kvalitní, nemůže být redukována pouze na energetická opatření nebo technickou optimalizaci. Musí zahrnovat architektonickou kvalitu, provozní logiku, sociální dopady, vztah k místu i dlouhodobou udržitelnost. Právě zde má architekt nezastupitelnou koordinační a koncepční roli. Jsem rád, že Bulletin připomíná také aktivity směřující ke studentkám a studentům architektury. Série VY…ZKOUŠEJTE ČKA je důležitým pokusem otevřít Komoru nejmladší generaci a vysvětlovat, proč autorizace, profesní etika, odpovědnost a stavovská samospráva nejsou administrativní překážkou, ale součástí důvěryhodnosti naší profese. Budoucnost Komory bude záviset na tom, zda pro mladé architektky a architekty bude srozumitelná, otevřená a užitečná.

Všechny tyto roviny – Česká cena za architekturu, legislativa, standardy služeb, udržitelnost, komunální politika, vzdělávání i práce s absolventy a studenty – spolu souvisejí víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Jde v nich stále o totéž: o postavení architektury jako veřejně významné profese, která má schopnost přinášet hodnotu nejen jednotlivému klientovi, ale celé společnosti. Architektura není luxusní nadstavbou. Je každodenním prostředím našeho života, výrazem kulturní úrovně země a zároveň jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak reagovat na klimatické, sociální i ekonomické výzvy.

Přeji vám dobré čtení druhého čísla Bulletinu ČKA 2026 a děkuji všem, kdo se na práci Komory, přípravě Ceny, odborných materiálech i každodenním provozu podílejí.

Jan Kasl předseda ČKA

6 aktuality

6 Předsedou ČKA nadále Jan Kasl

6

7

7

8

Přihlášky do přehlídky Diplom.ky do 31. srpna

Standardy služeb architekta – pro navrhování, projektování a dozorování staveb

Stavební zákon a jeho vývoj

Zanechte stopu v pálavské krajině – sbírka

8 Renovační pasy budov: nový nástroj pro plánování renovací

8

Komunální politiky architektury pro obce ČR – teze ČKA ke komunálním volbám 2026

10 Teze ČKA pro udržitelné obce a města

11 Vy…zkoušejte ČKA: Komora mezi studenty

11 Architektonické soutěže v Evropě: závěrečná konference arch-e v Bruselu

13

Sympozium More is Now! ve vile Tugendhat

13 Sraz absolventů a absolventek FA ČVUT

– 25. 6. 2026

13 Jiří Lasovský slaví 100. narozeniny

14 Jan Líman se dožívá 90 let

14 Jaroslav Šafer slaví 80. narozeniny

15 Jan Šesták slaví šedesátku

15 Mies van der Rohe Awards 2026

16 Výhradní a nevýhradní licence v praxi

18 Pocta České komory architektů 2026 –Ladislav Lábus

19 ČKA A ČKAIT pokračují ve společném jednání o stavební legislativě

20 Praha schválila Metropolitní plán

20 ÚOHS uzavřel šetření ve věci kalkulaček Komor

20 Jak připravit městské architekty pro praxi

27 Priority ČKA

27 Závěrečné usnesení

28 Přijaté změny vnitřních řádů ČKA

CENA 2026 ARCHITEKTURU ČESKÁ

34 Do České ceny za architekturu je letos přihlášeno 301 realizací

36 Bettina Lamm – Považuji za nutné změnit přístup lidí k zemědělské krajině

38 Julio de la Fuente – Městská akupunkturní terapie spočívá v malých zásazích s velkými

účinky

40 Manuela Hötzl – Ochlazování staveb ze skla pomáhají přechodové prostory mezi interiérem a exteriérem

42 Jeroen van Schooten – Stavby by měly přispívat k definování identity měst a obcí

44 Ilja Skoček – Je důležité, aby měly soutěže nejen dobrý začátek, ale i šťastný konec

46 Přihlášené realizace

■ 1

PŘEDSEDOU ČKA NADÁLE JAN KASL

Na XXXIII. valné hromadě, která se konala v sobotu 25. dubna na Fakultě architektury ČVUT v Praze, proběhly volby do samosprávních orgánů ČKA. Předsedové a místopředsedové jednotlivých orgánů byli následně zvoleni jejich členy na ustavujících zasedáních.

Jan Kasl stojí v čele České komory architektů od roku 2019. Do své role dlouhodobě přináší zkušenost architekta, urbanisty i člověka, který se řadu let pohyboval ve veřejné správě a komunální politice. Ve své odborné i veřejné práci se soustavně věnuje vztahu architektury, města a veřejného zájmu, otázkám strategického a prostorového plánování i kvalitě vystavěného prostředí v širších souvislostech. V čele ČKA prosazuje aktivní, odborně respektovanou a srozumitelně komunikující profesní komoru, která hájí zájmy autorizovaných architektů a současně vstupuje do veřejné debaty o podobě měst, krajiny i stavební kultury. První místopředsedkyní se na prvním zasedání představenstva po valné hromadě stala Markéta Zdebská, druhým místopředsedou David Mateásko. Zvolené vedení ČKA, v němž došlo k obměně na pozici 2. místopředsedy, vstupuje do dalšího období s důrazem na prosazování stabilních podmínek pro výkon profese a na posilování role architekta při utváření kvalitního vystavěného prostředí. Komora se chce v následujícím období soustředit nejen na legislativu a každodenní podmínky praxe, ale také na širší témata, jako jsou dostupné bydlení, klimatická odolnost sídel, kvalita zadávání veřejných zakázek, digitalizace nebo využití umělé inteligence v oboru.

Kompletní složení orgánů ČKA viz s. 31. Závěry valné hromady viz s. 27.

Tři otázky na předsedu Jana Kasla

S jakými cíli vstupuje nové vedení ČKA do dalšího období a na co se chcete soustředit především?

Budeme i nadále hájit zájmy všech našich členek a členů, zaměříme se na rovný přístup k profesi pro malé ateliéry působící často mimo centrum, v regionech, na podmínky v profesi pro ženy po mateřské dovolené i začínající kolegyně a kolegy. Musíme plně integrovat oblast krajinářské architektury do navrhování staveb a podporovat tak celostní pohled na tvorbu vystavěného prostředí a krajiny. Trvalým úkolem je obecně zlepšovat podmínky pro naši práci a posilovat vnímání role architektů ve společnosti. Chceme být vnímáni ne jako „experti na fasády“, ale jako odborníci na vytváření komplexního prostředí. Hodně práce nás čeká v oblasti legislativy – stát chystá další, již 13. novelu stavebního zákona a další nové vyhlášky. Nezastavitelně se prosazuje informační projektování (BIM), stejně jako využití umělé inteligence (AI), na které nejsme

Vydání

všichni připraveni. Musíme se pokusit o lepší odměňování naší práce a prosazení naší tvůrčí a koordinační role v celém procesu. To znamená být připraveni – vzděláni a orientováni v přívalu nových technologií a postupů. Svět se dnes mění rychleji než před sedmi lety.

Jak se podle vás ČKA za sedm let pod vaším vedením změnila?

Při svém zvolení v roce 2019 jsem chtěl dosáhnout posunu Komory od přísné „strážkyně pečetě“, správkyně či dohlížitelky na výkon profese k instituci spoluvytvářející prostředí, v němž architektura vzniká. Chtěl jsem změnit vnímání architektů jako exkluzivních tvůrců výjimečných staveb na spolutvůrce prostředí pro život celé společnosti, kteří nabízejí všestranné a profesionální služby v mnoha oblastech života – od vzdělávání dětí a osvěty dospělých po kvalitu veřejných zakázek a změnu pohledu na udržitelnost architektury a tvorby prostředí. Chtěl jsem dosáhnout lepší komunikace a viditelnosti ČKA ve veřejném prostoru. To se, myslím, postupně daří: jsme stále více vnímáni jako relevantní partner a tvůrce hodnot – odvolám se tu na již deset úspěšných ročníků České ceny za architekturu. Chtěl jsem víc otevřít Komoru novým a mladším členům, a to i v práci orgánů a pracovních skupin. Mám radost z víc než tisícovky předaných autorizačních osvědčení novým kolegyním a kolegům v uplynulých letech, stejně jako z růstu počtu úspěšných architektonických soutěží a realizovaných staveb novými členy Komory. Bohužel se nám stále nedaří zásadně zlepšit ekonomické podmínky výkonu profese a obecně ocenění duševní a kreativní práce. Také legislativní prostředí pro naši práci je stále málo stabilní a vstřícné, navzdory až enormnímu úsilí mnoha z nás při změnách zákonů a dalších předpisů. Daří se také prohlubovat propojení ČKA v rámci evropských profesních struktur, zejména Evropské rady architektů.

Co byste přál české architektuře i architektům a architektkám do dalších let?

Kvalitní a odpovědné investory, méně tlaku na cenu a větší důraz na výsledný návrh, férovou odměnu za nekončící hodiny strávené hledáním nejlepšího návrhu z mnoha variant, respekt klientů, zadavatelů i veřejnosti, ale i ostatních profesí, které se na výsledku podílejí. Odvahu navrhovat stavby, které budou udržitelné v celém životním cyklu, kvalitní, s nadčasovým designem a které budou přinášet nové hodnoty do místa vzniku. Stavby, které budou zakotvené v regionu, a přesto atraktivní pro mezinárodní scénu – tedy úspěšné v kontextu evropské a světové architektury. Přeji všem hodně zdraví a osobní spokojenosti, bez nichž se nedá zvládat pracovní stres, kvalitní tým spolupracovníků, slušné finanční ocenění za vloženou invenci a hodiny dřiny na projektech, mnoho dobrých zadání od osvícených klientů a četné úspěchy v architektonických soutěžích, ale také vlídnější legislativní prostředí, aby se skvělé návrhy staly neméně dobrými realizacemi.

■ 2

PŘIHLÁŠKY DO PŘEHLÍDKY DIPLOM.KY DO 31. SRPNA

Česká komora architektů vyhlásila nový ročník soutěžní přehlídky diplomových prací DIPLOM. KY, určené čerstvým absolventkám a absolventům oborů architektura, urbanismus a krajinářská architektura. Do soutěže mohou být přihlášeny práce obhájené v akademickém roce 2025/2026.

Česká komora architektů pořádá přehlídku DIPLOM.KY již od roku 2000. Jejím cílem je představit širší veřejnosti obtížně přístupné závěrečné práce studentek a studentů českých vysokých škol, umožnit jejich odborné porovnání

a zároveň podpořit profesní rozvoj nastupující generace architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Soutěž současně přispívá k pozitivní publicitě autorů a autorek prací, jejich pedagogů i jednotlivých škol a upozorňuje na témata, která mladá generace považuje za důležitá. Do letošního ročníku mohou být přihlášeny diplomové práce z ČVUT v Praze, VUT v Brně, Technické univerzity v Liberci, VŠB – Technické univerzity Ostrava, Mendelovy univerzity v Brně, UMPRUM v Praze, AVU v Praze, ARCHIP Praha a ČZU v Praze.

Přihlášené práce bude hodnotit pětičlenná porota ve složení Jana Janíková, Karel Kubza, Matěj Beránek, Jiří Bíza a Justýna Kaislerová. Vedle tří hlavních cen budou i letos uděleny ceny partnerů, včetně Kaplicky Internship, jejíž vítězka nebo vítěz získá placenou tříměsíční stáž v berlínské pobočce studia David Chipperfield Architects.

Více informací je k dispozici na webu diplom.ky

■ 3

STANDARDY SLUŽEB ARCHITEKTA – PRO NAVRHOVÁNÍ, PROJEKTOVÁNÍ A DOZOROVÁNÍ STAVEB

ČKA zveřejnila aktualizovanou verzi standardů služeb jako metodický nástroj pro vznik a udržení profesionálního vztahu mezi architektem, případně obchodní společností – projekční kanceláří architekta a klientem, soukromým či veřejným, respektive dobrých smluvních podmínek jejich spolupráce. Služby se člení do základních tří kapitol: služby standardní, nadstandardní a obstarávací.

Aktualizovaný text vychází z původní verze Pavla Hniličky z dubna 2018 a vypracovala ho pracovní skupina pro legislativu ve spolupráci se sekretářem ČKA.

Je iluzorní se domnívat, že lze dokonale standardizovat navrhování, projektování a dozorování staveb způsobem, který by vyhovoval všem individuálním případům při výkonu povolání. Po osmi letech aktualizovaná verze Standardů služeb architekta se pokouší co nejlépe reflektovat aktuální situaci a zároveň také zůstává živým dokumentem, který bude upravován dle očekávaných změn na základě zpětné vazby z praxe, koordinace s dalšími dokumenty, např. se vzorovými smlouvami, rozvojem metody BIM, aplikací umělé inteligence či diskutovaným pohledem na stavby z hlediska oboru krajinářské architektury. Současné znění reaguje na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, dle kterého Česká komora architektů je sice oprávněna vydávat standardy, ale ty nesmí mít jakoukoli vazbu na způsob stanovení honoráře; z textu tak jsou vypuštěny odkazy na tzv. Kalkulačku (program pro výpočet hodnoty projektových prací).

Standardy v PDF ke stažení na www.cka.cz/svet-architektury/publikace/publikace-cka

□ 4

STAVEBNÍ ZÁKON A JEHO VÝVOJ

Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) je v plné účinnosti od 1. 7. 2024, přičemž zásadní novela (Lex OZE III) platí od 1. 8. 2025 a přináší zjednodušení pro drobné stavby do 40 m2. Česká komora architektů aktivně připomínkuje další očekávanou novelu pro rok 2026.

V průběhu dubna 2026 byla ČKA seznámena s podobou komplexního pozměňovacího návrhu k projednávané novele stavebního zákona, který pravděpodobně určí jeho finální podobu. Na základě tlaku ČKA došlo např. k návratu k povinnému zpracování DPZ rodinných domů a rodinné rekreace autorizovanými osobami.

STANDARDY SLUŽEB ARCHITEKTA

pro navrhování, projektování a dozorování staveb

– klíčový požadavek ze společného memoranda ČKA a ČKAIT (viz Bulletin ČKA 1/2026, s. 6, a  www.cka.cz) se tak podařilo prosadit. Návrh přináší dílčí posuny, celkově však zůstává problematický.

Stanovisko právního oddělení České komory architektů k opatřování územně plánovací dokumentace autorizačním razítkem (květen 2026):

Podle § 13 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, opatřuje autorizovaná osoba dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka. Autorizovaná osoba tak odpovídá za odbornou úroveň výkonu činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, a tedy za správnost a úplnost návrhu územně plánovací dokumentace.

Zpracování územně plánovací dokumentace je vybranou činností ve výstavbě, kterou jsou podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, oprávněny vykonávat pouze autorizované osoby. Autorizovaná osoba je povinna opatřit autorizačním razítkem návrh územně plánovací dokumentace ve fázi jeho předložení do projednání, a to u všech typů územně plánovací dokumentace, tj. u územního plánu, regulačního plánu, zásad územního rozvoje a územního rozvojového plánu. Návrh územně plánovací dokumentace zpracovaný autorizovanou osobou je následně upravován v souladu s výsledky projednání, stanoviskem k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a se stanoviskem nadřízeného orgánu. Za zajištění úpravy návrhu územně plánovací dokumentace nese odpovědnost pořizovatel, který v tomto smyslu stanoví pokyny pro projektanta. Z právní úpravy nevyplývá povinnost autorizované osoby opatřit autorizačním razítkem

verzi návrhu územně plánovací dokumentace upravenou po projednání. Stejně tak z právních předpisů nevyplývá povinnost opatřovat autorizačním razítkem vydané opatření obecné povahy ani úplné znění územně plánovací dokumentace. Uvedené nevylučuje, aby autorizovaná osoba upravenou dokumentaci opatřila autorizačním razítkem dobrovolně, pokud s jejím obsahem souhlasí a považuje jej za odborně správný; takový postup však nelze považovat za její právní povinnost.

Tento závěr odpovídá metodickému sdělení Ministerstva pro místní rozvoj k opatřování územně plánovací dokumentace autorizačním razítkem ze dne 20. 7. 2018 a je s ním plně v souladu.

Aktuální informace viz www.cka.cz/sluzby/legislativa/navrh-stavebni-zakon

□ 5

ZANECHTE STOPU V PÁLAVSKÉ KRAJINĚSBÍRKA

Mezi Kočičí skálou u Mikulova a mandloňovým sadem je 1,5 ha pole, které dnes představuje bariéru pro hmyz, rostliny i lidi. Nyní existuje možnost toto pole koupit a přeměnit ho na živý krajinný koridor.

Za tímto účelem byla založena veřejná sbírka na platformě Donio: donio.cz/zanechte-stopu-v-palavske-krajine

Klára Sedláčková Okrašlovací spolek Mikulov

□ 6

RENOVAČNÍ PASY BUDOV: NOVÝ NÁSTROJ PRO PLÁNOVÁNÍ RENOVACÍ

Renovační pasy, které jsou součástí implementace aktualizované evropské směrnice Energy Performance of Building Directive IV (EPBD), v ČR začly platit od května. Představují dlouhodobý plán renovace směřující k energeticky úspornému standardu budov.

Renovační pas budovy je strategický dokument, který popisuje optimální postup renovace konkrétní stavby v čase. Nejde pouze o jednorázové doporučení, ale o promyšlený scénář kroků, které na sebe navazují a vedou ke snížení energetické náročnosti, zlepšení kvality vnitřního prostředí a celkové udržitelnosti budovy. Součástí pasu je také odhad nákladů jednotlivých opatření a jejich časové rozvržení. V českém prostředí budou renovační pasy provázány s finančními nástroji státu. Předpokládá se jejich využití při čerpání podpory – například formou bezúročných půjček pro běžné vlastníky nebo dotací pro sociálně slabší domácnosti v rámci programu Nová zelená úsporám. Zároveň mají sloužit jako důležitý zdroj dat pro plánování obnovy stavebního fondu na úrovni obcí i státu.

Pro architekty představují renovační pasy nový rámec práce – od analytické fáze přes návrh scénářů renovace až po komunikaci s klienty a veřejnou správou. Otevírají prostor pro systematický a kvalitní přístup k rekonstrukcím, zejména u bytových domů a sídlišť.

Více informací o renovačních pasech budov build-up.ec.europa.eu/en/resources-and-tools/ publications/building-renovation-passport-roadmap-greener-future

□ 7

KOMUNÁLNÍ POLITIKY ARCHITEKTURY PRO OBCE ČR – TEZE ČKA KE KOMUNÁLNÍM VOLBÁM 2026

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila Teze ČKA k podzimním volbám 2026 s názvem Komunální politiky architektury pro obce v ČR. Dokument reaguje na skutečnost, že téma péče o vystavěné prostředí bývá ve volebních programech a prioritách obcí často opomíjeno, přestože kvalita prostředí zásadně ovlivňuje každodenní život lidí. Teze jsou určeny kandidátům, politickým stranám a hnutím a následně samosprávám jako praktická opora pro formulaci volebních programů, priorit obce a pro rozhodování v průběhu volebního období.

Česká komora architektů (ČKA) již od komunálních voleb v roce 2014 upozorňuje na malé reflektování tématu péče o vystavěné prostředí v programech a prioritách obcí. Kvalitní prostředí přitom zásadně ovlivňuje kvalitu našich životů, a proto by péči o ně měla být přikládána velká váha právě v komunální politice. Vystavěné prostředí sídla je to, co nás ukotvuje, díky čemu se někde cítíme doma. Smyslem tohoto textu je povzbudit komunální politiky k zájmu o péči o prostředí jejich obcí. Materiál je obecný, je vhodné jej proto doplnit o konkrétní místní podmínky.

1. Strategický plán jako společná dohoda obce

Řada obcí má strategický plán. V praxi však bohužel zůstává formálním dokumentem bez jasných priorit, vazby na rozpočet a bez pravidelné aktualizace.

2. Srozumitelná a jasná podoba územního plánu

Vydání

Většina obcí má územní plán. Bohužel často slouží pouze k vypořádání individuálních požadavků, nikoliv k promyšlenému a společně dohodnutému směřování obce. Ostatní nástroje územního plánování zůstávají nevyužity.

Z územního plánu by se měl stát zásadní dokument obce, její prostorová vize. Aktivní mediace a participace strategického plánu směrem k veřejnosti mají přecházet plynule do aktivní mediace a participace územního plánu. Důležité lokality a témata (rozvojové plochy, centrum, rozvržení veřejného prostoru – včetně zeleně a všech druhů dopravy) je vhodné prověřit územní studií. Územní plán má být obecně srozumitelným dokumentem a obsahovat výkres urbanistické koncepce. Péče v rámci územního plánu má být věnována i krajinnému plánování a propojení obce s krajinou.

3. Zodpovědná správa městského/obecního majetku

Mnoha obcím chybí přehledné znázornění nemovitého majetku i strategie péče o něj. V důsledku toho se rozhoduje nekoncepčně a nepřehledně. Nejen pozemky, ale i budovy často leží nevyužité.

Jako součást strategického plánu by bylo vhodné mít i mapu městského majetku a varianty strategie nakládání s majetkem města. Zapomenout by se nemělo na dostupné bydlení, možnosti rekonstrukcí ani na komunitní energetiku. Veřejné investice je vhodné konzultovat s městským/obecním architektem, pokud ho obec má. Přínosné je zpracovat mapu nevyužívaných pozemků a budov samosprávy a umožnit a podporovat jejich alternativní využití, a to i dočasné. Výhodné je vyhodnocovat náklady na údržbu komunikací, veřejných prostorů a provoz veřejné dopravy – aby bylo možné srovnávat různé části a optimalizovat je při nové zástavbě či přestavbách.

Strategický plán by měl být zásadní dokument obce – její celková vize vzniklá po široké diskusi. Jako součást strategického plánu by bylo vhodné mít i grafickou část s přehledným vyznačením záměrů a časovým plánem. Nabídne tak obci zpětnou vazbu jejího vývoje a bude dohodou nad prioritami. Měl by obsahovat plán investic a mapu majetku obce i míst vhodných pro architektonické soutěže. Může zhodnotit kvalitu historických budov a lokalit včetně brownfieldů, aby mohl být připraven plán jejich využití. Strategický plán je vhodné zpracovat či aktualizovat prioritně po ustavení nových koalic a první výstupy, které určí nejdůležitější místa a témata, mít během prvního roku volebního období. Je vhodné nastavit získávání potřebných informací k sledování plnění strategického plánu, zejména ekonomických dat, vstupů od občanů a ukazatelů kvality života. Strategický plán má být podkladem územního plánu. Hodnocení vývoje a užívání SP by mělo probíhat jednou ročně s případnými korekcemi. Důležitější je kvalita a kontinuita práce, nikoliv rychlost pořízení dokumentu.

4. Zaměření na konkrétní projekty či problematiku (např. zelená páteř, prostředí řeky, nevyužívané areály/budovy, krajina v okolí města apod.)

Specifické problémy obce bývají často řešeny nahodile, podle aktuálních možností nebo dotačních výzev. Vhodnější je vybrat priority v rámci participace na strategickém plánu a připravovat jejich řešení adekvátní dobu a s odbornou péčí.

Zvýšenou péči je vhodné věnovat konkrétním specifickým problémům města, aby byly řešeny komplexně se zapojením kvalitních odborníků a za účasti veřejnosti. Tyto problémy je nejlepší vytipovat v rámci participace na tvorbě či aktualizaci strategického plánu. Řešení problémů doporučujeme připravit dle jejich priority a nenechat se při tom řídit pouze okamžitě dostupnou dotací, tak aby se jim věnoval dostatečný čas a mohla být zapojena veřejnost. Tím není dotčena důležitost obcí orientovat se v dotačních titulech. Zlomek nemandatorní části rozpočtu je vhodné věnovat formou participativního rozpočtu na realizaci námětů, které vzejdou ze strany občanů.

5. Využívání dotací pro kvalitní vystavěné prostředí

Mnoho obcí přistupuje k dotačním programům pouze jako k možnosti získat finance. Výsledkem jsou projekty připravené ve spěchu, bez dostatečné odborné přípravy a často bez jasné vazby na skutečné potřeby obce. Důsledkem může být frustrace občanů a nezájem o ovlivňování prostředí.

Obec má připravovat projekty průběžně podle potřebnosti. Ve většině případů to je studie, která bude dopracována při „oživení“ akce. V projektech musí být zahrnut i management veřejného prostoru včetně prostředí sídlišť. Před přípravou zadání projektů by měl probíhat participační proces. Kvalitní existující stavby a prostředí mají být přednostně rekonstruovány a revitalizovány namísto rozsáhlých asanací. Obec v tom může nabídnout poradenství i drobným vlastníkům (např. při úpravách rodinných domů na více bytových jednotek) a SVJ. Důležitým tématem by měla být odolnost. Při sledování možných dotačních titulů je přínosné zapojit i městského/ obecního architekta a využít informační podpory České komory architektů.

6. Cílená podpora výtvarných intervencí a regulace reklamy včetně výdejních boxů

Řada obcí rezignovala na výtvarná díla ve veřejném prostoru. V západní Evropě a USA se již od 60. let uplatňuje praxe, kdy stát nebo města věnují část veřejné investice na výtvarné intervence. V ČR byla tato tradice zrušena. Města u nás rezignovala i na grafickou kvalitu svého prostředí a jsou často přeplněna

nekvalitní a agresivní reklamou, a to i na veřejných pozemcích a budovách.

Město by mělo zahrnout úvahu o výtvarné složce jako součásti veřejné investice. Výtvarné intervence by měly být součástí strategického plánu. Je možné regulovat reklamy včetně výdejních boxů na svém správním území. Kontrolní funkci může mít architekt města nebo obce, pokud jej obec má.

7. Výběr zpracovatelů na základě kvality

Mnoho obcí vybírá zpracovatele veřejných zakázek pouze nebo převážně podle ceny bez ohledu na kvalitu. Bývá to zdůvodňováno strachem z obvinění ze subjektivního hodnocení. Výsledkem je výběr nejlevnějšího zpracovatele bez znalosti, jakou práci odvede. Zejména u projektů se ale rozhoduje i o ceně budoucí stavby a provozních nákladech, tedy o 10- až 100násobně větší investici. Podobné to je u zpracovatelů územních plánů. Bez posouzení akce jako celku dochází k plýtvání městskými financemi.

Zpracovatelé projektů i staveb nesmí být vybíráni pouze podle ceny, ale podle celkové kvality a dlouhodobé přínosnosti. U výběru projektantů je potřeba zohlednit i cenu budoucí stavby a jejího provozu. Pro výběr projektantů strategického plánu, územního plánu, urbanistických studií, veřejných prostranství i budov a výtvarných intervencí je nejvýhodnější využívat soutěž s předkládáním návrhů hodnocených porotou s nadpoloviční většinou nezávislých odborníků. Stejný postup platí i pro soutěže malého rozsahu, které mohou být i vyzvané na základě hodnocení portfolií. Městský/obecní architekt by měl být vybrán ve výběrovém řízení na základě doporučení odborné poroty.

8. Městský/obecní architekt

Řada obcí ještě nemá architekta města nebo obce. Obtížně pak pečují o komplexní rozvoj obce se znalostí strategického a územního plánu.

Doporučujeme zřídit a využívat pozice architekta města/obce v rozsahu dle možností obce (celý nebo částečný úvazek, forma externí spolupráce či sdílení jednoho architekta více obcemi). Městský architekt může administrovat architektonické soutěže. Může vyvíjet osvětovou a výchovnou činnost s cílem podnítit větší zájem veřejnosti o prostředí, zejména u dětí a mládeže. Může spolupracovat se školami a seniorskými kluby na vzdělávacích projektech. Může vést nebo se podílet na participaci a mediaci s občany i developery a stavebníky. Může mapovat stav budov v obci a nabízet poradenství ke komplexním rekonstrukcím. Může nabízet odborné služby obcím ve správním území. Bude mít přehled o dotacích a může pomoci při čerpání dotací týkajících se veřejného prostoru a prostředí

včetně krajiny. Může dohlížet na kvalitu městských investic do výstavby a správy a může je koordinovat. Může využít spolupráce s Českou komorou architektů.

9. Zapojení občanů

Mnoho obcí se nevěnuje aktivní komunikaci se svými občany. Pokud ano, tak spíše nárazově a obtížně hledá jak mediátora, tak partnery takových setkání.

V návaznosti na strategický plán a územní plán by měla kontinuálně probíhat aktivní mediace obce s občany. Vhodné je využívat komunitního koordinátora (mediátora), který průběžně a aktivně představuje činnost obce a hledá způsoby zapojení veřejnosti. S komunitním koordinátorem by měl úzce spolupracovat architekt města/obce (pokud jím sám není) jako mediátor rozvoje vystavěného prostředí.

10. Vzdělávání veřejnosti

Mnoho obcí se nevěnuje vzdělávání občanů v zájmu a péči o společné prostředí. Tento nezájem vede k pasivitě a zvyšuje lhostejnost a vandalismus. Brání převzetí osobní odpovědnosti a identifikaci s prostředím a hrdosti „být doma“.

Obec se má věnovat vzdělávání veřejnosti v zájmu o prostředí, ve kterém žije, a motivovat ji ke spoluodpovědnosti. Do spolupráce je důležité zapojit školy, seniorské organizace a ostatní kulturní instituce obce. Školy je vhodné podporovat v účasti na vzdělávacích programech týkajících se zájmu a péče o prostředí. Pomoci by měl architekt města, spolupráce s Českou komorou architektů a neziskovými organizacemi, které se péči o vystavěné prostředí a vzdělávání věnují. K uplatňování všech těchto deseti bodů jednoznačně přispěje jasně vymezený harmonogram pro dané volební období. Je proto zásadní sestavit časový plán jednotlivých kroků pro celé volební období s uvedením jejich priorit. Strategickému plánu a zapojení občanů bude věnován zejména první rok. Přípravě podrobných zadání projektů s participací veřejnosti a architektonickým soutěžím je vhodné vyčlenit druhý rok. Třetí rok doporučujeme zpracovávání projektů a čtvrtý rok jejich realizaci. Menší akce lze realizovat již dříve, větší budou naplánovány v adekvátním rozmezí, aby byla upřednostněna kvalita před termínem.

Ing. arch. Petr Lešek, Ph.D. PDF ke stažení – Teze ČKA – Komunální politiky architektury pro obce v ČR www.cka.cz/svet-architektury/publikace/publikace-cka

TEZE ČKA PRO UDRŽITELNÉ OBCE A MĚSTA

Česká komora architektů zveřejnila v dubnu Teze ČKA pro udržitelné obce a města. Teze mají být praktickou oporou pro rozhodování samospráv a navazují na 7 tezí pro udržitelnou architekturu vydaných ČKA v roce 2021.

V českém prostředí se udržitelnost často zužuje na jednotlivé budovy a energetickou úspornost, přestože o dlouhodobé kvalitě a odolnosti rozhoduje především struktura sídla: veřejný prostor, mobilita, modrozelená infrastruktura, práce s vodou a vazba na krajinu. Teze pro udržitelné obce a města proto pojmenovávají principy udržitelnosti v měřítku sídla a mohou sloužit jako opora pro rozhodování samospráv. Česká komora architektů tak navazuje na 7 tezí pro udržitelnou architekturu, které vydala v roce 2021.

1. Krajina jako základní struktura

Krajina je nosná infrastruktura sídla; urbanismus ji má chránit a posilovat.

Urbanismus sídla má respektovat a vycházet z uspořádání krajiny, která tvoří základní kostru. Zohledněte hydrologii, terén, cenné půdy a rizikové plochy (povodně, eroze, přehřívání). Urbanistické řešení má propojovat krajinu a sídlo, podporovat ekosystémové služby a posilovat identitu místa.

Rozvoj plánujte „od krajiny“. Struktura zástavby vystavěná s respektem ke krajině snižuje účinky mimořádných událostí a posiluje pocit bezpečí obyvatel.

2. Udržitelná urbanistická struktura

Nejudržitelnější je to, co už stojí. Rozvoj sídla má přednostně probíhat uvnitř zastavěného území, posilovat jeho kompaktnost a snižovat tlak na volnou krajinu.

Úpravy a rozvoj zástavby by měly zohlednit historii místa i existující charakter území.

Pro historicky cenná území stanovte jasná kritéria ochrany kulturního dědictví a současně srozumitelné podmínky pro novou výstavbu tak, aby chránily hodnoty, ale neblokovaly proměnu k lepšímu stavu.

Nová zástavba má vznikat přednostně v zastavěném území – na místě proluk a nevyužitých ploch – aby se zamezilo rozšiřování sídel do volné krajiny.

Znovuvyužití existujících budov a území (konverze, dostavby, nástavby) má mít přednost před novou výstavbou na zelené louce.

Podporujte kompaktní strukturu, která vytváří podmínky pro „město krátkých vzdáleností“, tzn. 15minutové město: dostupnost práce, služeb a rekreace v docházkové vzdálenosti a s nízkými dopravními nároky.

Výškovou úroveň a intenzitu zástavby posuzujte koncepčně: umožněte zvyšování hustoty tam, kde je to vhodné (např. u kapacitní veřejné dopravy, v centrech a jejich blízkosti), a zároveň chraňte cenné horizonty, panoramata a památkově hodnotná území.

3. Funkční využití území

Kvalitní a udržitelné sídlo je smíšené: bydlení, práce, služby a vybavenost mají být v rozumném dosahu, aby se snižovaly dopravní nároky a zvyšovala každodenní funkčnost.

Sídla mají mít většinově polyfunkční strukturu. Územní plány nastavte tak, aby regulativy umožňovaly polyfunkční využití území se širokou škálou aktivit – zejména v centrech a jejich blízkosti a v návaznosti na veřejnou dopravu. Podporujte horizontální vrstvení funkcí budov: v přízemí ve vazbě na veřejný prostor občanskou vybavenost, služby a drobné provozy, ve vyšších podlažích bydlení nebo administrativu podle místních podmínek.

Posilujte polyfunkční využití center a u větších měst podporujte vznik a rozvoj subcenter, která budou navzájem propojena udržitelnou dopravou.

Dostupné bydlení berte jako klíčovou funkci udržitelných měst. Územní plán a městské politiky mají umožnit realizaci široké škály typů kvalitního bydlení různých typologií, velikostí i cen – a to v návaznosti na vybavenost a veřejný prostor. Základní občanská vybavenost má být rovnoměrně rozmístěna v rámci sídel, nejlépe v centru a jeho blízkosti. Sportovní a volnočasová vybavenost má být dostatečně dimenzovaná a v logické vazbě na obytné zóny a veřejnou zeleň. Plochy pro podnikání začleňujte do polyfunkční struktury center a jejich blízkosti.

Výrobu a logistiku umisťujte tak, aby nezatěžovaly okolí: je-li to možné, volte polohy s dobrou dopravní obsluhou (u větších areálů ideálně ve vazbě na železnici) a nastavte podmínky, které zabrání negativním dopadům zejména na bydlení a krajinu.

4. Veřejná prostranství

Veřejný prostor je klimatická, sociální i dopravní infrastruktura sídla: jeho kvalita rozhoduje o zdraví, komfortu a každodenní funkčnosti obce či města.

Veřejná prostranství navrhujte a realizujte s prvky udržitelné zelené (modrozelené) infrastruktury a tam, kde je to možné, je vzájemně propojujte i s okolní krajinou.

Na převážně zpevněných plochách systematicky posilujte prvky ochlazující území, zejména stromy a kvalitní stínění, tak aby se omezoval vznik tepelných ostrovů.

Hospodaření s dešťovou vodou stavte na zadržování a vsakování v místě: upřednostňujte propustné povrchy, vsakovací pásy, průlehy, retenční prvky a využití srážkové vody.

Chraňte a rozvíjejte přírodně cenné plochy a prvky (zeleň, vodní prvky, biotopy) jako součást veřejného prostoru; nevnímejte je jako „rezervu“ pro budoucí zástavbu.

Biodiverzitu posilujte druhově pestrou výsadbou ve veřejných prostranstvích, podporou přirozených stanovišť, vegetačními střechami, popínavou zelení a kvalitní sítí veřejných parků.

Veřejný prostor řešte komplexně: kromě zeleně a vody zohledněte materiály, údržbu, bezbariérovost, pobytové kvality, vstřícnost pro různé věkové skupiny a bezpečnost.

5. Udržitelná mobilita

Mobilita má být bezpečná, dostupná a úsporná: první volbou má být chůze, kolo a veřejná doprava, automobilová doprava má mít v sídle přiměřený prostor.

Urbanistická struktura i řešení veřejných prostranství mají podporovat aktivní mobilitu –bezpečný a pohodlný pohyb pěších a cyklistů (včetně každodenních tras do škol, za službami a na veřejnou dopravu).

Vytvářejte podmínky pro rychlou a spolehlivou veřejnou dopravu v rámci sídla i ve vazbě na širší okolí; přestupní terminály navrhujte s prioritou pěších vazeb a srozumitelnou orientací.

Dopravní řešení posuzujte v souvislostech: kapacitní doprava, parkování a dopravní stavby nesmí zhoršovat kvalitu veřejného prostoru, bezpečnost, kvalitu ovzduší ani pobytový komfort. Pro individuální automobilovou dopravu vymezujte přiměřené plochy pro parkování a infrastrukturu a postupně omezujte nadměrné parkování v ulicích tam, kde brání kvalitnímu veřejnému prostoru.

V obytných zónách řešte parkování přednostně na pozemcích rodinných a bytových domů a nastavujte regulaci tak, aby motivovala k úspornému nakládání s parkovací kapacitou. Podporujte opatření, která snižují potřebu dojíždění: polyfunkci, místní centra, dostupnost služeb a kvalitní veřejný prostor pro každodenní, ale i víkendový pobyt.

6. Energetická a materiálová efektivita

Největší úspory vznikají v měřítku sídla: využitím toho, co už existuje, chytrým plánováním energie a podporou oběhového hospodářství.

Preferujte maximální využití stávajících staveb a území: znovuvyužití, rekonstrukce a konverze mají přednost před demolicí a novou výstavbou. Tam, kde je to možné, podporujte recyklaci stavebních prvků a cirkularitu materiálů.

Při návrhu nových čtvrtí i přestaveb vytvářejte podmínky pro vznik energetických komunit: plánujte vhodné rozmístění a kapacity pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů (např. v rámci bloků, areálů či čtvrtí).

Novou zástavbu směřujte k pasivnímu, optimálně aktivnímu standardu; stávající zástavbu

Vydání

rekonstruujte postupně a komplexně (nejen dílčími opatřeními), aby se spojily úspory energie, adaptace na klima a kvalita vnitřního prostředí.

Poskytujte poradenství drobným vlastníkům nemovitostí a expertně je podporujte při komplexních rekonstrukcích.

Využívejte především místně dostupné obnovitelné zdroje energie a posilujte energetickou soběstačnost sídla tam, kde je to technicky a ekonomicky smysluplné.

Důraz klaďte na nízkou uhlíkovou stopu staveb a stavebních zásahů a na adaptaci budov na změny klimatu (stínění, větrání, práce s vodou, zelené prvky).

Energetiku řešte integrovaně: propojte plánování zdrojů, spotřeby a infrastruktury s územním plánem a rozvojem sídla.

7. Sociální udržitelnost

Udržitelné sídlo je spravedlivé a soudržné: vytváří podmínky pro důstojný každodenní život, bezpečný veřejný prostor a férové, předvídatelné rozhodování.

Podporujte vznik sociálně různorodých čtvrtí a předcházejte prostorové segregaci; v plánování pracujte s mixem typů bydlení, dostupností služeb a rovnoměrným rozložením vybavenosti. Podporujte identitu čtvrtí a tím lokálpatriotismus.

Veřejný prostor navrhujte pro bezpečné a rovné užívání všemi skupinami obyvatel: bez zbytečných bariér, s dobrou orientací, osvětlením a minimalizací kolizních míst.

Při změnách území, návrzích nových čtvrtí a významných veřejných prostranství využívejte participativní procesy a včasné zapojení obyvatel – s jasným rámcem, cíli a zpětnou vazbou, co bylo převzato a proč. Participace ze strany samosprávy by měla být kontinuální, nikoliv jen ad hoc k jednotlivým projektům. Veřejná správa má prosazovat transparentní postupy a jasná pravidla pro investory (srozumitelné regulace, předvídatelné požadavky, rovné zacházení).

Podporujte vznik komunitních center a dalších prvků komunitní vybavenosti jako zázemí pro setkávání, služby, péči a posilování sousedských vazeb.

Sociální udržitelnost propojujte s kvalitou veřejného prostoru: dostupnost, bezpečí, zdravé prostředí, komfort, místa k pobytu a možnost každodenních aktivit jsou základní infrastrukturní „službou“ obce.

8. Sídla jako vzor udržitelné proměny

Sídlo nemá jen minimalizovat svůj dopad; může být aktivním nástrojem obnovy krajiny, klimatu i místní ekonomiky – a tím být příkladem dobré praxe, že udržitelná proměna je možná a proveditelná.

Nové čtvrti i proměny stávajících území mají ctít místní tradice, historii a kulturní dědictví – jako základ identity místa a kontinuity vývoje.

Sídlo má kromě snižování ekologické stopy aktivně obnovovat přírodní procesy: posilovat zelenou infrastrukturu, zlepšovat mikroklima a podporovat biodiverzitu.

Podporujte lokální zdroje, městské zemědělství a krátké dodavatelské řetězce tam, kde to dává smysl (komunitní zahrady, školní zahrady, lokální trhy, městské sady, lokální materiály a služby). Nové záměry realizujte na základě průzkumů a rozborů, které umožní komplexní pochopení území (voda, klima, doprava, sociální vazby, ekonomika, kapacity infrastruktury) a nastaví měřitelné cíle proměny.

Z proměn dělejte příklady dobré praxe: zveřejňujte zadání, cíle, vyhodnocení a přínosy (např. snížení dopravní zátěže, ochlazení veřejného prostoru, zadržení vody, dostupnost služeb).

K organizaci procesů využijte městského nebo obecního architekta.

Udržitelnost zakotvěte do procesů: jasné standardy pro zadávání projektů, mezioborová spolupráce a dlouhodobá správa a údržba jsou stejně důležité jako samotný návrh.

Česká komora architektů je připravena být obcím a městům partnerem při naplňování těchto tezí. Zastupitelům, vedení samospráv i úředníkům můžeme nabídnout odbornou konzultaci, doporučení vhodného postupu a propojení na zkušené architekty, urbanisty a krajinářské architekty. Budeme rádi, pokud teze poslouží jako praktická opora pro rozhodování o rozvoji území a jako podnět k otevřené odborné i veřejné debatě.

Ing. arch. Petr Lešek, Ph.D. Ing. arch. Karel Bařinka MgA. Eliška Málková

PDF ke stažení – Teze ČKA pro udržitelné obce a města www.cka.cz/komora/tema-CKA/teze-ceske-komory-architektu-k-architekture-vystavbe-a-rozvoji-uzemi

□ 9

VY…ZKOUŠEJTE ČKA: KOMORA MEZI STUDENTY

Komora spustila sérii besed VY…ZKOUŠEJTE ČKA, v rámci které se její zástupci setkávají se studentkami a studenty architektury v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Cílem je otevřená debata o tom, jak funguje profese v praxi – od prvních zkušeností v ateliéru až po autorizaci a odpovědnost architekta.

V několika krátkých blocích se vysvětluje, proč existují profesní komory, a role České komory architektů jako stavovské organizace zřízené zákonem č. 360/1992 Sb., dále co ČKA dělá a jak je strukturovaná, jak funguje autorizace (a cesta k ní), jaké povinnosti má autorizovaná osoba a jaké další aktivity Komora rozvíjí (od podpory soutěží a celoživotního vzdělávání po oceňování a popularizaci architektury).

Podstatná část setkání patří dotazům a otevřené diskusi o praxi a o tom, co od ČKA a výkonu profese architekta studující očekávají. Besedy pořádá pracovní skupina ČKA pro celoživotní vzdělávání.

V minulosti již proběhla setkání na Technické univerzitě v Liberci (29. 4.), Fakultě stavební VUT v Brně (21. 4.), Akademii výtvarných umění v Praze (17. 4.), Fakultě stavební ČVUT v Praze (15. 4.), České zemědělské univerzitě v Praze (25. 3.), Fakultě stavební VŠB – Technické univerzity Ostrava (16. 3.).

Příští setkání: 3. 11. 2026, 18.00 – 20.00 h, ARCHIP

■ 10

ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE V EVROPĚ: ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE ARCH-E V BRUSELU

Ve dnech 23. a 24. dubna proběhla v Bruselu valná hromada Architects’ Council of Europe (ACE), spojená s konferencí věnovanou architektonickým soutěžím. Za ČKA se akce zúčastnili Pavel Martinek, zástupce ČKA v ACE, a Mirko Lev, předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky.

Konference mezinárodního projektu Arch-E zaměřeného na podporu architektonických soutěží v Evropě nabídla sdílení zkušeností z praxe jednotlivých zemí, odborné diskuse o kvalitě, diverzitě a efektivitě soutěží i představení konkrétních nástrojů pro jejich organizaci. Součástí byl také doprovodný program včetně udílení ceny Prix SIA.

Hlavními tématy byly způsoby, jak soutěže lépe prosazovat, zjednodušovat jejich administraci, zapojovat udržitelná kritéria a nastavovat transparentní podmínky. Diskutovala se také role městských a státních architektů jako důležitých iniciátorů soutěží. Valná hromada ACE se dále věnovala reorganizaci pracovních skupin a dalším tématům evropské agendy, včetně uznávání kvalifikací, udržitelnosti či podpory mladých architektů.

Project meeting 22. 4. – švýcarská ambasáda

Dopolední program proběhl společně s konferencí městských architektů (MA), kterou uvedl Andro Mänd, městský architekt Tallinu a člen představenstva ACE. Program byl strukturován do dvou paralelních bloků.

Z prezentace estonské praxe vyplynulo, že povinnost využití architektonické soutěže je definována v masterplanu podle typu lokality či stavby. U menších zakázek se uplatňuje vyzvaná účast a organizaci soutěží pro malé obce zajišťuje komora architektů. Městský architekt Tallinu zároveň vydal vlastní pravidla pro organizaci soutěží.

Zkušenosti z  Malmö (Finn Williams) ukázaly obdobný princip, kdy jsou kritéria pro využití soutěží stanovena v masterplanu podle velikosti a charakteru projektu. Zásadním problémem je

však obtížné prosazování soutěží vůči zadavatelům kvůli legislativním omezením veřejných zakázek. V diskusi zazněla i potřeba hledat flexibilnější nástroje v rámci stávající legislativy. Williams, který dříve působil v Londýně, se zároveň přiklání k bruselskému modelu soutěží. Příklad Kypru upozornil na negativní důsledky snahy vynutit soutěže legislativně bez dostatečně nastaveného procesu. Výsledkem je zadávání velmi zjednodušených studií a následné vypisování standardních výběrových řízení na projekt, což vede ke snížení kvality. Problematická je zde i přeshraniční spolupráce.

Projekt Lahti (Johanna Palomäki) představil soutěž Europan na sportovní areál, kde uspěly týmy s vazbou na místní kontext a došlo ke spolupráci dvou vítězných ateliérů.

Odpolední část byla věnována obecné diskusi. Hlavními tématy byly například otázky anonymity soutěží při konverzích budov, role soutěží jako demokratického nástroje rozvoje měst nebo podpora diverzity účastníků. Diskutována byla také kolize vstupních kritérií s doporučeními White Paper Arch-E a nedostatečné zaměření projektu na samotnou organizaci soutěží. V debatě o diverzitě zazněl důraz na složení poroty jako klíčového faktoru.

V části věnované pokračování projektu Arch-E byla zmíněna potřeba většího důrazu na praktickou implementaci výstupů. Představena byla deklarace deseti důvodů pro architektonické soutěže a návrh na pravidelnou výměnu informací mezi partnery. Zazněla také pozvánka na oslavy 150 let architektonických soutěží ve Švýcarsku v roce 2027.

Večer proběhlo na švýcarském konzulátu předávání ceny Prix SIA. Ta oceňuje udržitelnou tvorbu životního prostředí s důrazem na výsledek spolupráce všech profesí, nikoliv pouze autorství architekta. V porotě jsou zastoupeni odborníci napříč obory a následná diskuse se zaměřila na spolupráci v architektuře.

Konference Arch-E 23. 4. – Hotel MIX Brusel

Konferenci zahájil prezident ACE Daniel Fügenschuh. Adam Caruso představil rekonstrukci hotelu MIX a svou profesní dráhu od otevřených soutěží k vyzvaným formátům. Reto Gmür zdůraznil význam kvality a jednoduchosti soutěží a upozornil na negativní dopady vysokých vstupních nákladů na menší kanceláře.

Program dále probíhal ve dvou paralelních sekcích.

V bloku zaměřeném na pohled architektonické praxe („Open competition, closed doors“) zazněly zkušenosti z Budapešti, Bruselu i USA. Diskuse poukázala na rostoucí skepsi v některých prostředích a na možné návraty k direktivním přístupům v architektuře.

Sekce věnovaná efektivitě architektonických soutěží představila studie potvrzující jejich ekonomické i časové přínosy. Zmíněn byl i italský institut Onsai, který systematicky analyzuje procesy zadávání veřejných zakázek.

V části zaměřené na nástroje a podporu praxe byla představena kritéria kvalitní Baukultur, švýcarský akční plán i konkrétní digitální nástroje rakouské komory, které přebírají další země. Projekt Europan byl prezentován jako participativní platforma pro mladé architekty, přičemž dlouhodobou výzvou zůstává nízký podíl realizovaných návrhů.

Andro Mänd navázal na estonskou zkušenost a inicioval vznik evropské sítě městských architektů pro sdílení zkušeností. V Estonsku se každoročně vypisuje přibližně 30 otevřených soutěží při populaci 1,3 milionu obyvatel. Na závěr byla zmíněna připravovaná deklarace ACE a UIA, která zdůrazňuje potřebu jednoduchého a srozumitelného zadání („simple brief“).

Mirko Lev 1. místopředseda dozorčí rady předseda pracovní skupiny ČKA Soutěže a veřejné zakázky

Záznam z konference, prezentace a více informací viz www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/architektonicke-souteze-v-evrope-zaverecna-konference-arch-e-v-bruselu

Vydání

SYMPOZIUM MORE IS NOW! VE VILE TUGENDHAT

Ve dnech 26.–27. března 2026 se v Brně uskutečnilo mezinárodní sympozium „More is Now! Ludwig Mies van der Rohe 140“, připravené u příležitosti 140. výročí narození Ludwiga Miese van der Rohe. Na akci se podílela také ČKA.

Akce se věnovala Miesovu dílu a současně otevřela debatu o tom, jak nastupující generace architektů a architektek v Česku a Německu dnes reinterpretuje paradigma „méně je více“ ve světle nových technologií, materiálů, nedostatku zdrojů a společenských i environmentálních výzev.

Za ČKA, která byla partnerem akce, se sympozia zúčastnili předseda ČKA Jan Kasl a členové představenstva Pavel Martinek a Viktor Odstrčilík. Mezi hosty vystoupili také zástupci Evropské rady architektů (předseda Daniel Fügenschuh) a Fundació Mies van der Rohe (Anna Ramos, Ivan Blasi).

Součástí programu byly přednášky, diskuse i formáty zaměřené na současnou architekturu. Na akci bude navazovat výstava „More is Now! Nová česká architektura“ – ta se bude konat u příležitosti Frankfurtského knižního veletrhu v DAM, ve spolupráci s NGP od 19. září 2026 do 17. ledna 2027.

■ 12

SRAZ ABSOLVENTŮ A ABSOLVENTEK FA ČVUT – 25. 6. 2026

Fakulta architektury ČVUT v Praze si v roce 2026 připomíná půlstoletí své samostatné existence. Při této příležitosti zve absolventy a absolventky na společné setkání, které se uskuteční ve čtvrtek 25. června 2026 od 17:30 v budově fakulty (Thákurova 9, Praha 6 – Dejvice). Na akci je nutno se registrovat.

Akce nabídne příležitost k neformálnímu setkání napříč generacemi, návratu do ateliérů i sdíle-

ní profesních zkušeností. Sraz absolventů je součástí širšího programu oslav, který připomíná nejen historii fakulty, ale i její současné směřování.

Vyvrcholením oslav bude vedle červnového setkání absolventů také slavnostní shromáždění akademické obce, které proběhne 2. prosince v Betlémské kapli.

Více viz www.fa.cvut.cz/cs/aktualne/143779-pul-stoleti-tvurcich-perspektiv-fakulta-architektur y-cvut-slavi-50-let-samostatne-existence

■ 13

JIŘÍ LASOVSKÝ SLAVÍ 100. NAROZENINY

Výrazná osobnost české poválečné architektury a urbanismu Jiří Lasovský se 15. května dožívá 100. narozenin. Patří mezi autory jedněch z největších sídlišť u nás - Pankrác, Jižní Město a Invalidovna. Věnoval se ale také projektům menších měřítek, např. řadovek Na Hřebenkách v Praze nebo osvětlení Rothmayerova sálu na Pražském hradě.

Akademický architekt Jiří Lasovský se narodil 15. května 1926 v Olomouci. Vystudoval Odbornou školu dřevařskou, obor truhlář, a následně Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze – Školu architektury profesora Jana Sokola a profesora Otto Rothmayera v roce 1951. Svoji profesní životní dráhu zasvětil v letech 1953–1986 práci v Pražském projektovém ústavu. Po absolutoriu zde nastoupil do ateliéru architektky

Emanuely Kittrichové, kde se podílel na návrzích bytových domů. V letech 1958–1969 byl vedoucím jednoho z ateliérů tohoto ústavu. Jeho týmy vyprojektovaly jedny z největších českých městských celků v Praze na Pankráci a Územní plán Jižního Města a Holešovic. Na projektech pracoval vždy v rámci širokého týmu architektů a urbanistů.

Byl také spoluautorem koncepce experimentálního bytového celku na karlínské Invalidovně v Praze (1966). Invalidovna je díky své uměřené velikosti, promyšlenému urbanismu i jedinečné architektuře jedním z vůbec nejzdařilejších panelových sídlišť u nás.

V druhé polovině šedesátých let (1964–1968) projektoval se svým týmem sídlištní celky Pankrác I a Pankrác II. Území autoři rozčlenili do čtyř obytných bloků a propojili je městským parkem a obchodní ulicí s parterem, za což získali Cenu hlavního města Prahy.

Nejrozsáhlejším projektem Jiřího Lasovského se stalo Jižní Město. Stejně jako u ostatních plánů i zde jako vedoucí projektant prosazoval kultivaci a humanizaci sídlištní výstavby. Usiloval o členění sídliště na menší soběstačné obytné celky doplněné občanskou vybaveností, přítomnost kvalitního veřejného prostranství a dostatku zeleně.

Věnoval se také návrhům bytových, terasových nebo řadových rodinných domů, mezi nimiž vynikají řadové domy Na Hřebenkách v Praze na Smíchově (1968–1976) nebo řadovky na předměstí Litomyšle v Zahájí (1981–1986). Navrhoval i užité umění, např. osvětlení v Rothmayerově sále na Pražském hradě.

Kromě projekční praxe také přispíval do odborných periodik a působil jako externí pedagog na UMPRUM. V roce 2020 obdržel od Obce architektů Cenu za celoživotní přínos v rámci Grand Prix Architektů.

JAN LÍMAN SE DOŽÍVÁ 90 LET

Architekt a pedagog Jan Líman oslaví 6. srpna 2026 devadesáté narozeniny. Od 70. let patřil mezi přední projektanty zdravotnické architektury u nás i v zahraničí. Navrhl např. rehabilitační ústav v Kuvajtu, psychiatrickou nemocnici v Michalovcích, pavilon Dětské onkologie ve Fakultní nemocnici Motol nebo pavilon interních oborů ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Setkání s Janem Límanem výrazně ovlivnilo naše profesní i osobní životy. Poprvé to bylo v pražském Zdravoprojektu. Tenkrát jsme vůbec netušili, že je to napořád. Honza tam už tehdy byl osobností a nás si vybral ke spolupráci na soutěžním návrhu na Dětskou onkologii. Byla to krásná doba, krásná práce a my poznali, že nás spojuje vášeň pro zdravotnickou architekturu. Dva roky nato jsme zakládali architektonický ateliér a tím odstartovala naše společná pouť. Pro oba pilíře své profese měl Honza skvělé předpoklady, k architektuře ho přivedlo rodinné zázemí staroboleslavského stavitele, zájem o medicínu v něm podporovala jeho žena Zdeňka. Na ČVUT vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství a po absolutoriu nastoupil do Armabetonu. Ale již v roce 1962 přestoupil do pražského Zdravoprojektu, kde působili architekti Karel Stráník, Vít Obrtel a Honzovi nejbližší Jaroslav Štípek. Zde se velmi rychle stal klíčovým architektem a vedoucím architektonického ateliéru. Zde pracoval téměř 30 let a mezi jeho nejvýznamnější práce z té doby patří rehabilitační ústav v Kuvajtu (1975), specializovaná nemocnice v Adenu (1980) a psychiatrická nemocnice v Michalovcích (1980). Jako spoluautor se také podílel na řadě generelů nemocnic a návrhů nemocničních a lázeňských budov (např. Hradec Králové, Louny, Mariánské Lázně). Poslední významnou prací ve Zdravoprojektu byl návrh dostavby Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, na kterém spolupracoval již s Janem Topinkou a který pak přenesl do nově založeného ateliéru DOMY, kde byl dokončen. Změna společenského systému přinesla architektům mnoho nových příležitostí a Honza jich využil vrchovatě. My tři spolu s Danicou Havlíkovou jsme vytvořili dobře fungující tým. To by se nikdy nestalo, kdyby Honza nebyl tak přející, nesobecký a kamarádský. Z „Domovské“ éry k našim nejvýznamnějším společným realizacím patří pavilon Dětské onkologie ve FN Motol, zmíněná dostavba Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, pavilon interních oborů ve FN v Hradci Králové, rekonstrukce dětské části FN v Motole. Vedle toho byl Honza dlouholetým členem Mezinárodní unie architektů (U.I.A. – Public Health Group), v roce v roce 1972 byl spoluorganizátor

Vydání

Jan Líman, Rehabilitační ústav v Kuvajtu, 1975

sjezdu zdravotnické sekce U.I A. v Praze, v pracovní skupině na MZ ČR vytvářel standardy pro operační sály a intenzivní medicínu a v letech 1995–1999 působil na FA ČVUT, kde byl vedoucím ateliéru architektonické tvorby, samozřejmě zdravotnicky zaměřeného. Honza je encyklopedicky vzdělaný, ve svém oboru vynikající odborník, architekt, rétor, ale především skvělý člověk a úžasný chlap. Svojí pokorou, lehkou ostýchavostí, inteligentním humorem, nekonečnou empatií, ale především svými životními postoji nám všem, kteří jsme se s ním tak blízce potkali, pomohl a pomáhá více, než si sami někdy dokážeme připustit. Díky, Honzo.

Michal Juha a Jan Topinka www.domyarchitects.com

■ 15

JAROSLAV ŠAFER SLAVÍ 80. NAROZENINY

Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer se dožívá 26. června osmdesátin. Je autorem desítek rozsáhlých staveb pro bydlení, občanskou vybavenost, krajinářských úprav i rekonstrukcí památek. Aktivně působil jako pedagog i člen orgánů České komory architektů.

Jaroslav Šafer absolvoval v roce 1971 Fakultu architektury ČVUT v Praze, následně studoval v letech 1978–1979 Polytechnic of Central London. V Londýně také proběhla jeho první praxe v ateliéru Robert Matthew Architects, následovaly ateliéry v Bostonu a víc než deset let v kanceláři Daryl Jackson Architecture v Melbourne.

V roce 1991 se po mnohaletém pobytu v zahraničí vrátil do Československa. Roku 1993 založili společně s Oldřichem Hájkem kancelář Šafer Hájek Architekti (SHA). Od té doby navrhli řadu významný staveb a architektonických souborů. Získali ocenění jak v architektonických soutěžích, tak v soutěžních přehlídkách realizovaných staveb. Od počátku roku 2019 Jaroslav Šafer omezil svoji činnost v ateliéru SHA a věnuje se psaní a spolupráci s časopisem Architekt plus. Jaroslav Šafer spolu s Oldřichem Hájkem mají za sebou desítky realizací, od bytových domů, staveb občanské vybavenosti i krajinářské architektury po rekonstrukce památek: stanice telefonní sítě a rozhledna Hrubý Jeseník (2002), Bytový dům Na Dolinách (2003), rezidence Kollárova (2006), rekonstrukce usedlosti Ladronka (2005) a navazujícího areálu volného času (2010), River Diamond v Karlíně (2009), Breda & Weinstein v Opavě (2012), Základní škola v Dobřichovicích (2014), rekonstrukce zámku v Dolních Břežanech (2017) atd. Patří k zakládajícím členům ČKA (číslo autorizace 00117), ihned byl aktivní v orgánech Komory – v letech 1993–94 působil v dozorčí radě, v letech 2013–2019 byl členem představenstva ČKA, s ohledem za své zkušenosti byl také dlouholetým členem pracovní skupiny Zahraniční

aktivity (2013–2024), dosud se podílí na činnosti Grémia České ceny za architekturu. Je členem spolku Mánes.

V letech 1984–1990 vedl ateliér designu na Fakultě architektury na Melbournské Univerzitě, následně 1991–2001 byl vedoucím ateliéru navrhování na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 1994 se habilitoval na FA ČVUT a následně byl jmenován profesorem oboru architektonické tvorby. V letech 2009–2010 byl profesorem na Fakultě umění a architektury TU v Liberci.

■ 16

JAN ŠESTÁK SLAVÍ ŠEDESÁTKU

Renomovaný architekt Jan Šesták oslavil 9. dubna 2026 šedesáté narozeniny. Pozornost odborné veřejnosti si získal již v roce 1997, kdy dokončil podle vítězného soutěžního návrhu rekonstrukci zasedacího sálu Senátu ve Valdštejnském paláci. Stojí za ním ale desítky dalších interiérů i staveb pro bydlení.

Jan Šesták (*1966) vystudoval architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v letech 1984-1991, stáž absolvoval na École d’architecture UP6 v Paříži. V období 1988–1994 pracoval v rámci Atelieru PHA s Ondřejem Gattermayerem a Václavem Červenkou, v roce 1994 založil vlastní studio pha, od roku 2005 spoluzaložili s Markem Deylem ateliér Deyl-Šesták-architekti (následně, po odchodu Marka Deyla v roce 2024 přejmenováno na Šesták-architekti). Jeho architektonická kancelář zajišťuje veškeré projektové práce, ale oceňované jsou především jeho návrhy bytových i rodinných domů, vil a interiérů. Zaujal rekonstrukcí interiéru Senátu České republiky ve Valdštejnském paláci z roku 1997, která vzešla z architektonické soutěže a získala řadu ocenění. Za zmínku určitě stojí také schodiště Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR – odlehčená konstrukce, doplněná skleněnými podestami (2007), která získala v roce 2008 Grand Prix architektů v kategorii Interiér. Upoutá také rekonstrukce a interiér „salonu s freskou“ v závěru prezidentských kanceláří na Pražském hradě nazvaná Koupelna Hrad (2004) nebo Crystalex Flagship Store (2024). Odborná veřejnost ocenila rovněž rodinný dům v Černošicích (2013) nebo novostavbu bytového domu Radlická 142 v Praze (2017). Na většině projektů pracoval se svým více než dvacetiletým společníkem Markem Deylem.

■ 17

MIES VAN DER ROHE AWARDS 2026

V dubnu byly představeny vítězné realizace EUmies Awards 2026 – Ceny Evropské unie za současnou architekturu. Ocenění letos poukázalo na práci s existujícími strukturami a schopnost proměňovat omezení v příležitosti.

Hlavní cenu v kategorii architektura získala rekonstrukce výstavního areálu Charleroi Palais v Belgii od studií AgwA a architecten jan de vylder inge vinck. Projekt porotu zaujal precizní transformací rozsáhlého objektu z 50. let, která místo radikální náhrady pracuje s jeho potenciálem. Architekti zde využívají stávající kvality budovy a prostřednictvím citlivých zásahů otevírají nové prostorové, sociální i materiálové možnosti.

V kategorii začínajících architektů (Emerging – objev) zvítězil projekt Dočasné prostory pro činohru Slovinského národního divadla v Lublani od studia Vidic Grohar Arhitekti. Ten proměňuje opuštěný industriální areál v živou kulturní infrastrukturu. Série úsporných a přesných intervencí redefinuje vztah mezi dočasností a trvalostí a ukazuje, jak lze flexibilními prostředky rozšířit kulturní život města.

Rekonstrukce výstavního

Dočasné prostory pro činohru Slovinského národního divadla v Lublani, autoři: Vidic Grohar Arhitekti

Porota vybírala z celkem 410 nominací a ve finále ocenila přístup, který reaguje na současné environmentální, sociální i ekonomické výzvy bez zbytečného materiálového či formálního nadbytku.

Cena EUmies Awards, založená v roce 1988, dlouhodobě mapuje a podporuje kvalitní evropskou architekturu. Kromě hlavních kategorií architektury a emerging architecture zahrnuje také ocenění pro mladé talenty. Vítěz hlavní ceny získává finanční odměnu 60 000 eur, emerging projekt pak 30 000 eur.

Porota: chilský architekt Smiljan Radić, švédský architekt a manažer Carl Bäckstrand, maltský architekt Chris Briffa, lotyšská architektka a expertka na obnovu historických staveb Zaiga Gaile, slovinská architektka a pedagožka Tina Gregorič, německý architekt, kurátor a teoretik Nikolaus Hirsch či katalánská architektka Rosa Rull Bertrán.

Slavnostní předání cen proběhne v květnu v pavilonu Miese van der Rohe v Barceloně v rámci dvoudenního programu věnovaného současné architektuře, který zahrne přednášky, diskuse i výstavu finalistů.

České nominace viz Bulletin ČKA 1/2026, s. 16–17.

Vydání

Na první pohled může licenční ujednání působit jako „právnický dovětek“ na konci smlouvy. Ve skutečnosti jde ale o obchodně i profesně velmi citlivé ustanovení. Neřeší jen autorské právo v teoretické rovině. Řeší hlavně to, kdo bude mít kontrolu nad projektem ve chvíli, kdy se například spolupráce začne komplikovat, investor změní zadání, dokumentace se ještě před zahájením výstavby „prodá“ jinému subjektu nebo bude potřeba navázat další fází dokumentace. A právě proto dává smysl se u článku s licenčním ujednáním ve vzorové smluvní dokumentaci blíže zastavit.

Nejde jen o „licenci“, ale také o „kontrolu“ nad projektem

U architektonických zakázek bývá běžnou praxí, že investor chce mít kontrolu nad celým projektem, řídit jej dle svých pokynů a chce mít jistotu, že projekt bude zdárně dokončen i tehdy, pokud spolupráce s architektem skončí předčasně. Architekt má naopak obavy, v jakých rukách se architektonické dílo ocitne a jaký bude výsledek, pokud dílo dokončí někdo jiný. Cílem licenčního ujednání ve vzorové smluvní dokumentaci bylo najít mezi těmito dvěma zájmy rovnováhu. Vzorová smluvní dokumentace nabízí dvě základní cesty. První by mohla být pro investora příznivější, byť může být spojena s vyšší cenou, jelikož od začátku investor získává výhradní licenci. Druhá je naopak pro architekta zpravidla bezpečnější, protože nejprve investor získává licenci nevýhradní a širší oprávnění si může zajistit investor až dodatečně po dohodě s architektem.

Varianta první: investor získá širší oprávnění hned

□ 18

VÝHRADNÍ A NEVÝHRADNÍ LICENCE V PRAXI

Česká komora architektů v loňském roce zveřejnila vzorovou smluvní dokumentaci, která má pomoci lépe nastavit vztah mezi architektem a investorem. Smluvní dokumentace byla připravena ve spolupráci zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Státního fondu podpory investic, České komory architektů a advokátních kanceláří Greats a MT Legal.

Komu patří kontrola nad architektonickým dílem?

Jedním z významných ustanovení celé smlouvy, kterému v praxi architekti přikládají velký důraz, je licenční ujednání k užití architektonického díla. Právě tam je řešeno, jak bude investor oprávněn s dílem dále nakládat: jestli jej bude moct jen použít pro konkrétní stavbu, nebo i měnit, předat jinému architektovi/projektantovi k dopracování a pokračovat bez původního autora. Zásadním způsobem tedy toto ustanovení určuje postavení architekta, resp. autora architektonického díla.

První model reflektuje převažující tržní standard a stojí na jednoduché logice: investor chce mít od počátku co největší volnost při nakládání s architektonickým dílem, a architekt mu takové oprávnění smluvně udělí. Výhradní licence ve vzorové smlouvě je formulována velmi široce. Investor může provádět změny a úpravy architektonického díla, zasahovat do již předaných částí, nechat si zpracovat navazující části třetí osobou, spojit jej s jiným dílem a používat ho ve všech řízeních a fázích souvisejících s přípravou, realizací, kolaudací i budoucími stavebními úpravami.

Pro investora je to komfortní. Má vysokou míru jistoty a nemusí se v budoucnu vracet k licenčním otázkám pokaždé, když se projekt posune nebo změní. Tento model proto dává smysl hlavně tam, kde je pro investora zásadní flexibilita – typicky u větších developerských projektů, veřejných zakázek nebo složitějších investičních struktur.

Investor tedy u této varianty může s architektonickým dílem poměrně autonomně dál pracovat. A právě proto by se to mělo propsat do celkové ceny díla. Jestliže architekt v ceně architektonického díla předává nejen samotnou dokumentaci, ale i související, velmi široká oprávnění k jejímu budoucímu užití a změnám, měl by tomu odpo-

vídat i honorář. Jinak řečeno, výhradní licence je významná součást hodnoty architektonického díla.

Varianta druhá: nejprve spolupráce, až potom případně dodatečné pořízení výhradní licence

Druhá varianta se v praxi vyskytuje méně, ale odpovídá více představám architektů, jak by mělo být k architektonickým dílům přistupováno. Investor zde získává licenci nevýhradní. Ta mu umožní architektonické dílo standardně používat pro účely, pro které bylo pořízeno, tj. k projednání, schvalování, komunikaci s úřady, získání povolení, realizaci stavby podle dokumentace i propagaci zakázky. Zároveň je ale výslovně sjednáno, že investor nesmí sám ani prostřednictvím třetích osob do předaných částí zasahovat a nesmí na jejich základě zadat další navazující části někomu jinému.

Prakticky řečeno: investor může architektonické dílo používat, ale v případě požadavků na změny a jiné nakládání nad rámec sjednaný, se neobejde bez součinnosti architekta. V tom je podstatný rozdíl oproti první variantě. Tato druhá varianta zajišťuje kontinuitu v rámci jednotlivých projekčních fází a chrání autorskou integritu i obchodní postavení architekta v průběhu spolupráce.

Současně ale nejde o model, který by investora zbavil jakékoliv flexibility. Vzorová smluvní dokumentace počítá s tím, že když spolupráce předčasně skončí z důvodů na straně objednatele (např. investory často požadovaná možnost výpovědi smlouvy i bez udání důvodu a v jakékoliv projekční fázi), nebo když po řádném dokončení díla chce investor provádět v budoucnu změny sám či prostřednictvím třetí osoby, architekt mu na písemnou výzvu a za předem sjednanou odměnu poskytne licenci výhradní. Existují tedy možnosti, jak širší oprávnění dodatečně získat.

U této druhé varianty tedy investor od začátku ví, že pokud bude chtít širší volnost při nakládání s architektonickým dílem, nebude to „v ceně díla“. A architekt je zase srozuměn s tím, že když s ním nebude v dalších projekčních fázích počítáno, nebude to bez kompenzace. Přesně v tom je dle našeho názoru praktická síla tohoto modelu. Toto téma se neotvírá až v okamžiku konfliktu, ale předem je sjednán srozumitelný a jistý mechanismus.

Konzultace změn a jasné nastavení účinků licence nejsou detail, ale důležitá pojistka

U obou variant stojí za pozornost ještě jedna věc. Vzorová smluvní dokumentace počítá s tím, že změny architektonického díla mají být s architektem před jejich realizací konzultovány v rámci zákonného autorského dohledu dle § 11 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Neznamená to sice absolutní právo změnu zakázat, ale znamená to, že architekt nemá být z dalšího osudu architektonického díla úplně odstřižen a měl by

být předem informován, jak se investor chystá s architektonickým dílem dále nakládat. Pokud by se jednalo o změnu činěnou způsobem snižujícím hodnotu díla, díky tomuto ujednání má architekt zajištěnu možnost včas zasáhnout a proti takovým změnám se vymezit, v krajním případě i soudní cestou. Právě u architektonických děl často nevzniká obava, že by si autorství přisvojoval někdo třetí, ale v tom, že se do něj začne necitlivě zasahovat, např. z důvodu úspor na straně investora. Konzultační mechanismus sám o sobě všechny problémy nevyřeší, ale dává architektovi silnější procesní pozici v případě potenciálních sporů s investorem. Investorovi je naopak zdůrazněno, že architektonické dílo není jen technická dokumentace, ale i autorské dílo. U obou variant dále platí, že licence se stává účinnou až po uhrazení ceny za architektonické dílo, resp. jeho příslušnou část. Smyslem tohoto ujednání je motivovat investora k úhradě za architektonické dílo co nejdříve s cílem získat sjednaná oprávnění. Do doby účinnosti licence investor může s architektonickým dílem nakládat jen velmi omezeně, a to pro účely provedení jeho kontroly, sdělení připomínek apod., jak je v podrobnostech obsaženo ve smluvní dokumentaci.

Co ukazuje praxe a judikatura

Praktický význam licenčního ujednání dobře popisuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2857/2019, v němž bylo řešeno užití architektonické studie vytvořené na objednávku. Nejvyšší soud v něm potvrdil, že pokud autor vytvoří dílo na základě smlouvy o dílo a strany si licenci neupraví jinak, platí, že objednatel získává licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. U architektonických děl přitom může tento účel zahrnovat nejen samotné převzetí studie, ale také její další rozpracování, použití pro projektovou dokumentaci, povolovací řízení a realizaci stavby.

Zároveň ale nejde o neomezené oprávnění. Rozsah licence je vždy limitován účelem smlouvy a autorovi zůstávají zachována osobnostní autorská práva, včetně práva na to, aby dílo nebylo užito způsobem snižujícím jeho hodnotu, a práva na autorský dohled.

Pro praxi z toho plyne jednoduchý závěr: pokud si architekt nepřeje, aby objednatel mohl sám později architektonické dílo volně měnit, předat jej třetí osobě k dopracování nebo rozpracovat bez jeho zapojení, musí být tato omezení výslovně a srozumitelně sjednána přímo ve smlouvě, nikoli dodatečně, například poznámkou na faktuře, v e-mailu apod.

Co je dnes „market standard“?

Není zcela jednoznačně určitelné, jaký je aktuální jednotný tržní standard. Z našeho pohledu převažuje standard, že licenční ujednání je integrální součástí smluv o dílo mezi architekty a investory a že se sjednává vědomě, věcně a podrobně. Ze strany většiny investorů, zejména u zakázek s vyššími investičními náklady a ve

veřejném sektoru, bude často tlak na zachování širších práv a s výhradní licencí pro investora. První varianta je tedy vhodnější tam, kde je prioritou maximální flexibilita investora, druhá tam, kde chce architekt lépe chránit integritu architektonického díla a současně mít možnost obdržet dodatečnou odměnu za udělení širších oprávnění k architektonickému dílu. V obou variantách je třeba myslet na to, že by se rozsah udělených oprávnění pro nakládání s architektonickým dílem měl propsat do celkové ceny díla.

Co by si architekt měl zapamatovat po přečtení licenčního ujednání ve vzorové dokumentaci

Při sjednávání rozsahu licence by si měl architekt položit tři otázky. Za prvé: chci, aby investor mohl s architektonickým dílem nakládat bez mého přičinění? Za druhé: odpovídá sjednaná cena díla tomu, jak široká práva investorovi předávám? A za třetí: mám ve smlouvě dostatečně ošetřeno, co se stane, když se spolupráce přeruší nebo skončí předčasně a architektonické dílo zůstane nedokončené?

Právě odpovědi na tyto otázky by mohly pomoct s volbou udělené licence. Samozřejmě zde bude hrát roli i pozice investora, jeho představy a vyjednávací pozice architekta v konkrétní zakázce.

Závěrem

Licenční ujednání ve vzorové smluvní dokumentaci není jen „ustanovení o autorských právech“. Je to ustanovení o tom, jaká bude role architekta v okamžiku, kdy investor sám či prostřednictvím třetích osob do architektonického díla zasáhne. A právě proto stojí za to číst jej nejen právně, ale i prakticky.

Výhradní licence je vhodná tam, kde objednatel potřebuje maximální svobodu při nakládání s architektonickým dílem a je připraven ji zaplatit už v ceně díla. Nevýhradní licence s možností následného přechodu na licenci výhradní zase dává větší smysl tam, kde si architekt chce po dobu spolupráce ponechat kontrolu nad integritou návrhu, ale zároveň připouští, že za určitých okolností může objednatel získat širší oprávnění za zvláštní odměnu.

Dobře nastavená licence by neměla být vnímána jako překážka spolupráce, ale jako jeden z nástrojů, pomocí něhož lze předejít budoucím možným sporům na obou stranách.

Mgr. Martina Křižková, Mgr. Jakub Polášek

GREATS ADVOKÁTI – KOMPLEXNÍ PRÁVNÍ SERVIS

NEJEN PRO ARCHITEKTY

Podpora při účasti v soutěžích o návrh, v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, při jednání s veřejnými zadavateli i soukromými investory, příprava, kontrola a revize smluv o dílo, subdodavatelských smluv, licenčních smluv na užití autorských děl, zajištění požadavků na udržitelnost projektů a další.

POCTA

ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ 2026 –LADISLAV LÁBUS

Poctou vyjadřuje Česká komora architektů od roku 2000 své uznání význačným osobnostem, které se svou prací, profesním přínosem a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury. Do pomyslné „síně slávy“ byl letos uveden profesor Ladislav Lábus – svébytný architekt a pedagog, který zásadním způsobem ovlivňuje podobu architektonického vzdělávání na Fakultě architektury ČVUT, a respektovaná osobnost, jež přes třicet let hájí architektonickou profesi a její poslání také jako aktivní člen ČKA. Pocta ČKA byla slavnostně předána na nominačním večeru České ceny za architekturu v úterý 16. června 2026.

„Pocta České komory architektů pro rok 2026 je profesoru Ladislavu Lábusovi udělována za mimořádně kultivované a nadčasové architektonické dílo, za celoživotní obranu hodnot kvalitní architektury, za neúnavnou pedagogickou a profesní práci i za osobní integritu, s níž po desetiletí spoluutváří kulturní prostředí české architektury,“ píše se v odůvodnění poroty. Kandidáty na udělení Pocty každoročně nominuje odborná veřejnost. Z přijatých návrhů pak laureáty vybírá porota, v níž letos zasedli architektka Alena Mičeková (předsedkyně), architekt a předseda ČKA Jan Kasl, krajinářská architektka a vedoucí Ústavu krajinářské architektury FA ČVUT Zuzana Štemberová, šéfredaktor magazínu ERA21 Filip Landa a teoretik architektury a designu Adam Štěch. „Letošní rozhodování poroty Pocty České komory architektů probíhalo ve znamení mimořádně velkého počtu nominovaných osobností, jejichž celoživotní práce zásadním způsobem formovala podobu české architektury i samotné architektonické profese. Volba laureáta proto nebyla pouze oceněním jednotlivých realizací, ale především uznáním dlouhodobého kulturního, pedagogického a společenského přínosu architektuře jako veřejné službě,“ uvedla předsedkyně poroty Alena Mičeková.

Architekt, který rozumí místu

Profesor Ladislav Lábus patří od 90. let mezi přední představitele současné české architektury a zároveň k nejvýraznějším reprezentantům tzv. české přísnosti. Na přelomu 70. a 80. let náležel mezi úzké spolupracovníky prof. Aleny Šrámkové, s níž navrhl například obchodní centrum Lužiny. Od roku 1991 vede vlastní kancelář Lábus AA – Architektonický ateliér. Jeho tvorba je charakteristická mimořádnou disciplinovaností výrazu, hlubokým porozumě-

Rekonstrukce paláce Langhans, Praha, 2002

ním místu i potřebám klientů a schopností vést citlivý dialog s historickým prostředím. Ve svých stavbách dlouhodobě prokazuje, že architektura může být současná, a přitom pokorná, pevná ve svém názoru a zároveň kultivovaná vůči okolnímu světu. V době pomíjivých gest a rychle se proměňujících trendů představuje jeho tvorba mimořádně konzistentní a kulturně ukotvený postoj k architektuře. Mezi nejvýznamnější realizace Ladislava Lábuse patří Dům pečovatelské služby Vyšehrad v Českém Krumlově, ikonická rekonstrukce a dostavba paláce Langhans v Praze, rekonstrukce funkcionalistické Paličkovy vily, renovace a nástavba bytového domu v ulici Na Smetance, rekonstrukce Edisonovy transformační stanice v Praze či konverze hotelu Karlov v Benešově. Mnohé projekty získaly četná ocenění a tři z nich (DPS Vyšehrad, Langhans, Hotel Karlov) byly nominované na Cenu Miese van der Rohe. Nelze opomenout ani řadu výjimečných vil a rodinných domů, například vilu ve Vonoklasech či vilu v Nespekách.

Pedagog, který učí kriticky myslet

Jeho přínos však zdaleka nepředstavuje pouze vlastní architektonická tvorba. Od roku 1990 zásadně ovlivňuje podobu architektonického vzdělávání na Fakultě architektury ČVUT, kde působí jako pedagog, vedoucí Ústavu navrhování III a v letech 2014–2022 byl děkanem fakulty. Generacím studentů předával nejen profesní zkušenost, ale především étos architektonické odpovědnosti, intelektuální poctivosti a kritického myšlení.

Autorita, která hájí profesní kulturu

Významná je rovněž jeho dlouholetá činnost v rámci České komory architektů, jejímž je aktivním členem již od jejího založení, na kterém se spolupodílel. Působil jako člen Stavovského soudu a člen představenstva, je dlouholetým členem a od roku 2022 předsedou Autorizační rady jmenované Ministerstvem pro místní rozvoj. Ve funkci předsedy pracovní skupiny ČKA pro vzdělávání se dlouhodobě systematicky věnuje otázkám kvality architektonického vzdělávání, notifikace studijních programů i uznávání kvalifikací v evropském kontextu. Kromě vzdělávání se věnoval dlouhodobě problematice staveb pro sociální služby a tématu renovace sídlišť. Za ocenění stojí i skutečnost, že po celou dobu působí rovněž jako respektovaný prostředník mezi architekty, veřejností a nejrůznějšími institucemi.

Mezinárodní přesah jeho práce potvrzuje i skutečnost, že byl přijat za čestného člena Amerického institutu architektů (AIA – The American Institute of Architects). V roce 2014 pak obdržel Cenu Ministerstva kultury za architekturu.

„Ladislav Lábus ve své osobě jedinečným způsobem spojuje vrcholnou autorskou tvorbu s mimořádným vlivem na vzdělávání, profesní i institucionální prostředí a kultivaci veřejné debaty o architektuře. Jeho význam nespočívá pouze v kvalitě jednotlivých staveb, ale také ve schopnosti dlouhodobě utvářet podobu

architektonického vzdělávání a profesní kultury. Z hlediska poroty představuje mimořádně celistvou a respektovanou osobnost,“ shrnula rozhodnutí poroty Alena Mičeková.

Výběr realizací Ladislava Lábuse

→ obchodní centrum Lužiny, spolu s Alenou Šrámkovou v Projektovém ústavu výstavby hl. m. Prahy (dokončeno 1991, Praha)

→ dům pečovatelské služby Vyšehrad (1997, Český Krumlov)

→ vila ve Vonoklasech (1998, Vonoklasy)

→ vila v Roudnici nad Labem (2001, Roudnice nad Labem)

→ rekonstrukce paláce Langhans (2002, Praha)

→ rekonstrukce vily Palička (2003, Praha)

→ rodinný dům se studiem v Podbabě (2004, Praha)

→ rodinný dům v Řevnicích (2006, Řevnice)

→ rekonstrukce Jízdárny Pražského hradu (2007, Praha)

→ rekonstrukce Edisonovy transformační stanice (2007, Praha)

→ hotel Karlov, spolu s Jiřím Poláčkem a Václavem Škardou – Ateliér K2 (2008, Benešov)

→ vila v Nespekách (2008, Nespeky)

→ rekonstrukce vily Lídy Babkové-Baarové (2008, Praha)

→ bytové domy Hanspaulka – Nové vily (2009, Praha)

→ rodinný dům v Záběhlicích (2010, Praha)

→ přestavba obchodního centra Lužiny, spolu s Alenou Šrámkovou (2014, Praha)

→ rekonstrukce a nástavba bytového domu Na Smetance 16 (2015, Praha)

→ vila v Matějské (2018, Praha)

→ modlitebna Církve bratrské v Čelákovicích (2019, Čelákovice)

→ jižní vstup do Botanické zahrady (2020, Praha-Troja)

→ bytový dům Pod Havránkou (2022, Praha-Troja)

→ bytové domy Minimax, Belárie II, spolu s Chalupa architekti (2022, Praha)

→ rekonstrukce a přístavba viničního domu na vinici sv. Kláry (2024, Praha-Troja)

→ bytové domy 02, 04, 09, Smíchov City, spolu s Igloo architekti (2024, Praha)

→ bytový dům s galerií, Malá Strana (2024, Praha)

□ 20

ČKA A ČKAIT POKRAČUJÍ VE SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ O STAVEBNÍ LEGISLATIVĚ

Představenstva České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se 25. května 2026 znovu sešla ke společnému jednání. Navázala tak na únorovou schůzku, po níž obě profesní komory vydaly společné prohlášení k projednávané novele stavebního zákona.

Hlavním tématem druhého setkání bylo vyhodnocení aktuálního stavu projednávání tzv. 13.

novely nového stavebního zákona (poslanecký tisk 67/0) a míry, v jaké byly v oficiálně nezveřejněném komplexním pozměňovacím návrhu zohledněny společné připomínky obou komor. ČKA a ČKAIT dlouhodobě upozorňují, že stavební právo musí být připravováno v dialogu s odbornou veřejností a že změny nesmí oslabit odpovědnost autorizovaných osob, kvalitu projektové přípravy a výslednou kvalitu vystavěného prostředí, ani ochranu oprávněných veřejných zájmů ve výstavbě.

Za dobrý posun obě komory považují skutečnost, že se do návrhu vrátila povinnost zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci spadajících mezi jednoduché stavby. Zároveň však komory upozorňují, že řada dalších připomínek zůstává nevypořádána nebo jen částečně zohledněna, respektive není zřejmé, jaké pozměňovací návrhy budou ve sněmovně diskutovány. Mezi společně vnímaná problematická témata i nadále patří nepřesné vymezení pojmu ekonomické přiměřenosti při úlevách z požadavků na výstavbu, aplikace přechodných ustanovení, nezahrnutí dokumentace skutečného provedení stavby do vybraných činností a některá další ustanovení, jako preference záměrů hromadného bydlení na úkor plošné podpory bydlení, zejména dostupného bydlení, v celé ČR. Komory se shodly, že budou i nadále usilovat o věcné úpravy návrhu tak, aby novela přispěla ke stabilnějšímu, srozumitelnějšímu a odborně odpovědnému prostředí pro přípravu a povolování staveb, avšak že zásadní problém pro funkčnost stavební správy představuje neujasněná a nezabezpečená logistika vzniku nové struktury úřadů rozvoje území, zajištění přechodu stávajících pracovníků z obecních stavebních úřadů pod Úřad rozvoje území (ÚRÚ), avizovaná neochota samospráv poskytnout státu prostory současných stavebních úřadů, problematika rozdělení používaného softwaru, oddělení spisové služby a archivů, to vše při odkládání digitalizace stavebního řízení. Pro veřejnost i odbornou obec je celý proces málo čitelný a projednávání zásadní novely s dalšími 42 změnovými zákony v Poslanecké sněmovně probíhá bez odborné diskuse nad jednotlivými, často i dobrými návrhy změn legislativy.

Součástí jednání byla také další témata, která se dotýkají výkonu profese autorizovaných osob. Představitelé obou komor diskutovali připravovanou novelu zákona č. 360/1992 Sb., vzorové smlouvy na projekční práce, otázku zařazení návrhu stavby mezi vybrané činnosti ve výstavbě, proces uznávání autorizací i problematiku památkové péče a metodické podpory v této oblasti.

„Společným zájmem obou profesních komor je, aby stavební legislativa byla předvídatelná, odborně promyšlená a použitelná v každodenní praxi. Podporujeme všechny dobré změny, zjednodušení a koncentraci projednávání, ale je třeba, aby změny byly připravovány s vědomím jejich dopadů na stavebníky, projektanty, úřady i budoucí kvalitu vystavěného prostředí,“ shrnul předseda ČKA Jan Kasl.

ČKA a ČKAIT se shodly, že v dialogu nad stavební legislativou budou pokračovat, další setkání je naplánováno na září. Obě komory chtějí společně hledat témata, u nichž mohou vůči státu, samosprávám i odborné veřejnosti vystupovat koordinovaně a přispívat tak k větší stabilitě a kvalitě prostředí, v němž autorizované osoby vykonávají svou profesi.

□ 21

PRAHA SCHVÁLILA METROPOLITNÍ PLÁN

Dne 28. května schválilo zastupitelstvo hl. m. Prahy nový Metropolitní plán, který po více než deseti letech příprav nastaví pravidla rozvoje hlavního města na další desetiletí.

Účinnosti plán nabude 1. září 2026. Seznámit se s ním můžete na webu IPR Praha. Česká komora architektů ve spolupráci s IPR již uspořádala dvě školení věnovaná Metropolitnímu plánu a jeho dopadům do praxe, akce budou pokračovat také na podzim letošního roku.

□ 22

ÚOHS UZAVŘEL ŠETŘENÍ VE VĚCI

KALKULAČEK KOMOR

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ukončil šetření týkající se vnitřních předpisů České komory architektů a programů pro výpočet hodnoty projektových prací. Po úpravě příslušných ustanovení vnitřních předpisů a stažení tzv. Kalkulaček z webu ČKA vyhodnotil přijatá opatření jako dostatečná a správní řízení s Komorou nezahájil.

V případě jeho zahájení hrozila Komoře i jejím členům pokuta až do výše 10 mil. Kč. ČKA zároveň nadále jedná s Úřadem o možnosti zpřístupnění Kalkulačky v upravené podobě, která by mohla sloužit jako metodická pomůcka pro zadavatele při přípravě veřejných zakázek na projektové práce.

□ 23

JAK PŘIPRAVIT MĚSTSKÉ ARCHITEKTY PRO PRAXI

Komunikace, vzdělávání, spolupráce s municipalitami i proměňující se role městského architekta byly hlavními tématy květnového kolokvia, které uspořádala Komora společně s Platformou městských architektů a zástupci vysokých škol. Diskuse potvrdila rostoucí význam této pozice a potřebu užšího propojení akademického prostředí, praxe a samospráv.

Debata se zaměřila na komunikaci, spolupráci s municipalitami, praktickou přípravu studentů i systémové propojení škol a praxe. Opakovaně zaznívalo, že vedle odborných znalostí budou pro výkon funkce městského architekta stále důležitější také schopnost komunikace, mediace a orientace v rozhodovacích procesech měst.

Vydání

Kolokvium pořádané Českou komorou architektů ve spolupráci s Platformou městských architektů (PMA) a zástupci vysokých škol (FA ČVUT, FA VUT, FSV ČVUT a ARCHIP) přineslo živou a obsahově bohatou diskusi o současnosti a budoucnosti profese/pozice městského architekta.

Jak si profese/pozice MA stojí a co ji brzdí?

Zástupci ČKA představili výsledky ankety OTTA II, která mapovala zkušenosti městských architektů napříč republikou. Obraz, který data přinášejí, je ambivalentní: zájem obcí o zřizování pozice MA roste, ale praxe zůstává roztříštěná. Role je v každém městě nastavena jinak, kompetence bývají nejasné a vztah k samosprávě je mnohdy nevyjasněný.

Platforma městských architektů tento obraz potvrdila z každodenní zkušenosti: opakující se výzvy jsou si přes různorodost měst překvapivě podobné. Tlak na rychlá rozhodnutí, napětí mezi odbornou pozicí a politickým rozhodováním, nejistá pozice v hierarchii úřadu. Zároveň zaznělo, že výkon funkce musí být dostatečně flexibilní – sídla se liší velikostí, kapacitou i kulturou – a univerzální šablona prostě nefunguje.

Komunikace jako základ profese

Jedno téma se vracelo ze všech stran: komunikace. Nejen jako dovednost, ale jako postoj. Schopnost obhájit návrh před zastupiteli, vysvětlit odborný pohled veřejnosti, vést facilitovanou diskusi nebo zvládnout konflikt zájmů – to vše patří do repertoáru dnešního městského architekta stejně jako znalost územního plánu. Zazněla výzva vzdělávat se nejen v mediaci, ale v komunikačních dovednostech obecně. Současná příprava na školách tuto dimenzi zatím nepokrývá.

Vzdělávání municipalit a dalších aktérů

Problém není jen na straně architektů. Obce, zastupitelé a úředníci mnohdy nerozumí tomu, k čemu pozice MA slouží, co od ní očekávat a jak s ní pracovat. Zazněl požadavek na systematické školení a osvětu municipalit – ČKA ostatně podobná školení připravuje.

Mezinárodní kontext nelze ignorovat

Město není lokální technický problém. Klimatická změna, migrace, ekonomické tlaky – tyto procesy formují česká města stejně jako např. Vídeň, Drážďany, Berlín apod. Řada účastníků se shodla, že by vzdělávání architektů mělo reflektovat přinejmenším středoevropský kontext. Vysoké školy tento přístup již integrují do svých programů; otázkou zůstává, jak ho systematicky zakotvit i jinde.

Plánování jako proces – a jako postoj

Opakovaně zaznělo, že rozvoj města není projekt s jasným koncem, ale průběžný, mnohdy konfliktní proces plný kompromisů. Vzdělávání musí tuto zkušenost zprostředkovat – ideál-

ně skrze reálná zadání měst, stáže na úřadech nebo simulace rozhodovacích situací. Některé vysoké školy přinesly konkrétní příklady takové spolupráce.

Klíčem jsou ale i tzv. zdravé osobnosti: schopnost pracovat s vlastním egem, udržet profesní integritu a dělat svou práci s opravdovým zápalem.

Co akademická obec nabízí a kam se chce posunout?

Zástupci FA ČVUT, FA VUT, FSv ČVUT a ARCHIP představili své přístupy k přípravě budoucích architektů a urbanistů. Přes odlišné modely panovala shoda v několika bodech: roli MA nelze pokrýt samotným architektonickým vzděláním, je nutná kombinace urbanismu, plánování, práva, participace a měkkých dovedností. Zazněla potřeba rozvíjet studijní programy, sdílet zpětnou vazbu mezi školami a praxí a posilovat spolupráci jak mezi jednotlivými fakultami, tak mezi akademickým prostředím a municipalitami. Nové programy – jako Plánování a development na FA ČVUT nebo Integrativní prostorové plánování na FA VUT – jsou krokem tímto směrem. Praxe studentů a spolupráce na reálných zadáních měst byly označeny za jeden z nejdůležitějších nástrojů propojení akademie a terénu.

Konkrétní doporučení, která zazněla

→ Systematické vzdělávání a osvěta municipalit o roli a smyslu pozice MA – ČKA připravuje školení.

→ Rozvoj mediačních a komunikačních dovedností jako součást přípravy i celoživotního vzdělávání architektů.

→ Praxe studentů přímo v municipalitách: poznej svou municipalitu jako studijní zkušenost.

→ Lepší propojení mezi fakultami – sdílení zpětné vazby, společná témata, koordinace přístupů.

→ Systematická spolupráce škol a měst na reálných zadáních: ateliéry, workshopy, simulace.

→ Rozvoj celoživotního vzdělávání pro architekty uvažující anebo působící v roli MA.

→ Pokračování odborné diskuse (OTTA III) a sdílení příkladů dobré praxe přes PMA.

→ Sběr dat a pravidelné mapování uplatnění absolventů v praxi i jejich kompetencí tak, aby školy mohly pružněji upravovat svá kurikula a lépe připravovat budoucí studenty na potřeby trhu práce.

„Kolokvium ukázalo, že vůle ke spolupráci existuje na všech stranách. Zároveň pojmenovalo, co je potřeba udělat: přiblížit výuku realitě samospráv, posílit komunikační a procesní kompetence a vybudovat systémové vazby mezi akademií, profesními organizacemi a municipalitami.“ shrnul setkání David Mateásko, druhý místopředseda ČKA, který celým odpolednem provázel a moderoval i navazující diskusi.

Prezentace ke stažení na www.cka.cz

výsledky soutěží

Jednou ze stěžejních oblastí, kterým se ČKA plně věnuje, je podpora architektonických soutěží jako základního nástroje k výběru projektanta. Z tohoto důvodu Komora posuzuje soutěžní podmínky, vydává rozhodnutí o regulérnosti nebo neregulérnosti soutěží, propaguje dobré příklady a působí na zlepšení zákonného předpisu. Zadavatelům nabízí odborné konzultace zdarma a pořádá semináře na téma architektonických soutěží pro porotce, zadavatele i organizátory.

Představujeme výsledky soutěží ukončených v uplynulém čtvrtletí. Výsledky všech architektonických soutěží stejně jako přehled probíhajících a připravovaných soutěží viz www.cka.cz

Památník RAF Mladá Boleslav

Jednofázová užší projektová umělecká soutěž o návrh

3 odevzdané návrhy

1. cena

Jacob Dahlgren & LASOVSKY JOHANSSON ARCHITECTS

Obnova Masarykova náměstí v Žamberku

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž o návrh

24 odevzdaných návrhů

1. cena

Kubelka, Beran Kákoš + Her Architecture / Alice Boušková, Tomáš Kubelka, Viktor Beran Kákoš, Linda Svobodová, spolupráce David Pfann

Budova VŠCHT Praha na Vítězném náměstí

Dvoufázová otevřená projektová architektonická soutěž o návrh

33 odevzdaných návrhů

Revitalizace náměstí 5. května Jinočany

Jednofázová užší projektová architektonicko-krajinářská soutěž

6 odevzdaných návrhů

1. cena

sdružení ra15, a. s. a mackovič architecture, s. r. o. / Radek Lampa, Jan Mackovič, Andrej Siman, Jiří Ptáček, Dominika Čižmářová, Max Kušiak, Volodymyr Voievodin, Markéta Kučerová, Maxim Petricov, Michal Binder, Lucie Řeháková, Angela Kuzmanovska, spolupráce Jiří Tencar, Lukas Romanczin

1. cena

M2AU s. r. o. / Filip Musálek, Linda Obršálová, David Helešic, Přemysl Krejčiřík, Ondřej Kvaček, Marie Školová, Alice Ondrušová, Lucie Pudová, Andrea Míčková

Florenc21: Etapa Západ –B01

Soutěžní workshop – třífázová užší neanonymní projektová architektonická soutěž

75 odevzdaných návrhů

1. cena

ADEPT | OH BOI

Florenc21: Etapa Západ –B03

Soutěžní workshop – třífázová užší neanonymní projektová architektonická soutěž

62 odevzdaných návrhů

1. cena edit architects | A69 – architekti | NL Architects B.V.

Sportovní hala Boskovice

Design-build

6 odevzdaných návrhů

1. cena

SKR stav, s. r. o. / Martin Kačírek, Jakub Děnge, Jakub Havel

Florenc21: Etapa Západ –B02

Soutěžní workshop – třífázová užší neanonymní projektová architektonická soutěž

62 odevzdaných návrhů 1. cena Aulík Fišer architekti | Machar

Florenc21: Etapa Západ –B04

Soutěžní workshop – třífázová užší neanonymní projektová architektonická soutěž

Teichman | studio Reactor | Partero

79 odevzdaných návrhů 1. cena LAN / P2PA

Revitalizace lesoparku Akátky

Jednofázová otevřená projektová architektonicko-krajinářská soutěž

6 odevzdaných návrhů

1. cena

Radek Prokeš, Martina Kameníková, Ivan Gogolák, Lukáš Grasse, Marek Svoboda, Monika Šafářová, Magdalena Svobodová, spolupráce Tomáš Vávra, Barbora Filipová

Rezidenční čtvrť Nový Karlín

Soutěžní workshop – dvoufázová užší neanonymní ideová urbanistická soutěž

6 odevzdaných návrhů

2. cena

DECO project, s. r. o. / m4 architekti, s. r. o. – Matyáš Sedlák, Klára Náglová, Klára Sedláková, Lucie Vogelová, Jana Vlčková, Magdalena Plicková, Tereza Kostohryzová, Petr Bedrna

Zdravotnické středisko Zašová

Jednofázová otevřená projektová architektonicko-urbanistická soutěž

29 odevzdaných návrhů

1. cena AOSI, s. r. o. / Ivo Stejskal

Sportovní areál Ďáblice

Jednofázová otevřená projektová urbanisticko-architektonická soutěž

11 odevzdaných návrhů

1. cena

Tempo architekti, s. r. o. / Josef Choc, Filip Rašek, Barbora Lopraisová, Jonáš Mikšovský, Natálie Kristýnková, Michail Nužnyj, Michaela Hasnedlová

2. cena

ov architekti, s. r. o. / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík, Eliška Černá, Adéla Ruprecht Chmelová, Karolína Tyemnyak, Viktor Žák, Norbert Lichý, Denis Cheryn, Sabina Peková

Edukační centrum Pražského hradu

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

32 odevzdaných návrhů

1. cena

RDTH architekti, s. r. o. / René

Dlesk, Tamara Kolaříková, Kristián Vnučko, Anna Kreiza, spolupráce Aleš Steiner, Pavlína Malíková, ZAN Studio (vizualizace)

Základní škola Záhoří

Jednofázová užší projektová architektonická soutěž

9 odevzdaných návrhů

1. cena

UYO + ČTYŘSTĚN / Milan Joja, Adam Zezula, Karel Kubza, Tomáš Págo, Jan Skoumal

PRO KAŽDÝ PROJEKT

PREFA HLINÍKOVÉ STŘEŠNÍ A FASÁDNÍ SYSTÉMY

100% HLINÍK ZÁRUKA 40 LET

Vysoce kvalitní a téměř bezúdržbové hliníkové produkty pro střechu a fasádu se zárukou 40 let. Kompletní střešní a fasádní systém sladěný do posledního detailu, který nabízí dlouhou životnost, moderní design a širokou škálu barevných i tvarových možností. Ideální volba pro zákazníky, kteří hledají spolehlivé řešení s minimálními nároky na údržbu.

XXXIII. valná hromada České komory architektů se uskutečnila v sobotu 25. dubna 2026 na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Na jednání tohoto nejvyššího orgánu ČKA byly jako obvykle předneseny zprávy o činnosti orgánů ČKA, schválen rozpočet na následující období a projednány a odhlasovány programové priority představenstva do roku 2027. Součástí programu byly rovněž volby do samosprávních orgánů Komory – představenstva, dozorčí rady a Stavovského soudu. Valná hromada potvrdila hlavní směřování ČKA pro další období. Komora se chce i nadále soustředit především na prosazování stabilních podmínek pro výkon profese architektů, urbanistů a krajinářských architektů, na kvalitu vystavěného prostředí a na posilování role architekta při přípravě staveb, rozvoji obcí a měst i péči o krajinu. Mezi významná témata nadcházejícího období budou patřit zejména stavební legislativa, rekodifikace územního plánování, digitalizace, dostupné bydlení, klimatická odolnost sídel nebo využívání umělé inteligence v oboru. Významným aktuálním tématem zůstává rozsáhlá novela nového stavebního zákona projednávaná v Poslanecké sněmovně. Česká komora architektů se k ní aktivně vyjadřuje a usiluje o úpravu problematických ustanovení tak, aby změny přispěly ke stabilnějšímu právnímu prostředí a neoslabovaly kvalitu projektové přípravy ani postavení autorizovaných osob. Důležitým tématem je rovněž připravovaná novela zákona č. 360/1992 Sb., snižování přeregulovanosti ve výstavbě, a dlouhodobé dopady nestability stavebního práva na výkon profese i na kvalitu prostředí. Jak uvedl předseda ČKA Jan Kasl: „Česká komora architektů musí i nadále vystupovat jako sebevědomá samosprávná organizace a současně jako důvěryhodný a spolehlivý partner státu, samospráv i veřejnosti. Vedle odborných a legislativních témat chceme dál prosazovat kvalitu vystavěného prostředí jako hodnotu, která má význam pro celou společnost.“

Priority ČKA

Činnost ČKA v následujícím období bude zaměřena zejména na tyto oblasti:

→ trvalé zlepšování podmínek pro výkon profese architektů, urbanistů a krajinářských architektů, zejména prostřednictvím legislativních aktivit, aktualizace profesních standardů, podpory celoživotního vzdělávání a spolupráce se školami architektury,

→ soustavnou péči o kvalitu vystavěného prostředí, architekturu sídel a krajiny, včetně podpory architektonických soutěží, městských architektů, kvalitního zadávání veřejných zakázek a prosazování vládní strategie Politika architektury a stavební kultury, → otevřenou debatu o proměně profese, včetně témat digitalizace, BIM, umělé inteligence, rovných příležitostí v profesi a širšího společenského vnímání role architektů.

Volby

Součástí programu valné hromady byly rovněž volby do samosprávních orgánů Komory – představenstva, dozorčí rady a Stavovského soudu. Kompletní složení orgánů ČKA po volbách viz s. 27.

Podrobnější informace a Podklady pro jednání valné hromady viz www.cka.cz/komora/o-komore/valna-hromada/valna-hromada-cka-2026

Strategické cíle ČKA na období 2024-2026 – ke stažení www.cka.cz/ svet-architektury/publikace/publikace-cka

Návrh programu činnosti pro období do valné hromady ČKA 2027

1. Trvale zlepšovat podmínky pro výkon profese architektů, urbanistů a krajinářských architektů:

a) legislativní prostředí

→ stavební zákon, rekodifikace územního plánování a digitalizace → zákon č. 360/1992 → usilovat o omezení regulačních prvků ve výstavbě → jednat se zástupci politické reprezentace o možných dopadech nestability stavebního práva

b) standardy služeb a výkonů → vzorové smlouvy (kromě staveb připravit i pro UPD) → standardy – aktualizovat, doplnit autorský dohled

c) další oblasti → rovné příležitosti v profesi → rozvoj CŽV – nové semináře, spolupráce se školami → využití AI v profesi

2. Soustavně zlepšovat péči o kvalitu vystavěného prostředí a architekturu sídel i krajiny v oblastech:

a) architektonické soutěže

→ propagovat v jednáních se samosprávami

→ prosadit jako součást dotačních titulů

b) městský, krajský a státní architekt (vládní zmocněnec pro architekturu)

→ prosazovat MA do expertních sítí

→ podpořit vzdělávání MA ve spolupráci se školami architektury

c) spolupráce s ministerstvy a dalšími institucemi

→ programové dokumenty (PASK, NEB, Davos Declaration)

→ dostupné bydlení

→ implementace EPBD včetně Renovation Passport

→ aktualizace Nové zelené úsporám

→ obnova po živelních katastrofách a odolnost

→ obnova Ukrajiny, zapojení do rekonstrukce

→ prosazení meziresortní koordinace ministerstev a dalších institucí (lobbovat za komplexní přístup, důraz na projektovou přípravu a sběr dat pro zpětnou vazbu, spolupracovat s bankami a pojišťovnami na nastavení dobré praxe)

3. Trvale rozvíjet komunikaci jak uvnitř, tak vně ČKA s cílem posilovat postavení profese architekta a propagovat výsledky naší práce v ČR i v zahraničí:

a) nabízet školení samosprávám / úředníkům státní správy b) spolupracovat s MŠMT na nastavení vzorových školních vzdělávacích programů a RVP pro SŠ c) zahájit diskuse o programu pro absolventy (čekatele) d) podporovat vznik národního a krajských center architektury e) organizace České ceny za architekturu a přehlídky Diplom.ky

Závěrečné usnesení

I. valná hromada bere na vědomí

1. Zprávu o hospodaření České komory architektů za rok 2025 včetně výroku auditora k hospodaření Komory za rok 2025;

2. Zprávy o činnosti orgánů Komory, a to: a. Zprávu o činnosti představenstva za období 4/2025 až 03/2026,

b. Zprávu o činnosti dozorčí rady za kalendářní rok 2025, c. Zprávu o činnosti Stavovského soudu za kalendářní rok 2025, d. Zprávu o činnosti Autorizační rady za kalendářní rok 2025.

II. valná hromada schvaluje

1. Program činnosti České komory architektů na období do valné hromady v roce 2027 dle návrhu předloženého představenstvem (příloha č. 1 k závěrečnému usnesení XXXIII. valné hromady).

2. Změny vnitřních řádů České komory architektů, a to: a. Jednacího řádu valné hromady dle návrhu s označením I.A.1, I.A.2, I.A.3 ve znění pozm. návrhu prof. Lábuse, I.C.2, I.F.1; b. Profesního a etického řádu dle návrhu s označením I.B.1, I.B.2; c. Soutěžního řádu dle návrhu s označením I.B.3, I.B.4, I.D.1, I.D.2, I.D.3, I.E.1, I.E.2, I.E.3; d. Organizačního, jednacího a volebního řádu dle návrhu I.C.1, I.C.3, I.C.4.

Schválené změny legislativních řádů ČKA tvoří nedílnou součást tohoto usnesení (příloha č. 2 k závěrečnému usnesení XXXIII. valné hromady).

3. Výsledky voleb do orgánů Komory na následující tříleté volební období, a to:

a. do představenstva byli zvoleni:

→ za region Praha: Kristýna Stará počtem hlasů 120, Lukáš Soukup počtem hlasů 89

→ za region Čechy: Milan Svoboda počtem hlasů 94

→ za region Morava a Slezsko: Karel Bařinka počtem hlasů 117

Náhradníci:

→ za region Praha: Jaromír Hainc počtem hlasů 60

→ za region Čechy: Hana Procházková počtem hlasů 38

b. do dozorčí rady byli zvoleni:

→ za region Praha: Vít Podráský počtem hlasů 129

→ za region Čechy: Martina Kameníková počtem hlasů 131

→ za region Morava a Slezsko: Jana Janíková počtem hlasů 131

Náhradníci nejsou.

c. do Stavovského soudu byli zvoleni:

→ Milan Nytra počtem hlasů 129

→ Markéta Bromová počtem hlasů 128

→ Luděk Jasiok počtem hlasů 120

Náhradníci nejsou.

Zápis o výsledku voleb tvoří nedílnou součást tohoto usnesení (příloha č. 3 k závěrečnému usnesení XXXIII. valné hromady).

4. V souladu s ustanovením § 25 odst. 4 písm. j) zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění, a v souladu s ustanovením § 4a, 4b Organizačního, jednacího a volebního řádu České komory architektů je rozpočet ČKA pro rok 2026 schválen jako vyrovnaný → v celkové výši výnosů 49 900 000 Kč, → v celkové výši nákladů 49 900 000 Kč.

III. valná hromada

1. Ukládá představenstvu v souvislosti s přípravou dotazníku „Architektonická praxe v číslech“ poptat několik výzkumných agentur a vyžádat si od nich cenové nabídky za komplexní zajištění dotazníkového šetření. Pokud cena nepřesáhne 300 000 Kč, představenstvo takové dotazníkové šetření zadá.

2. Ukládá představenstvu, aby iniciovalo diskusi o pravidlech používání autorizačního razítka.

Návrhová komise ve složení: Ing. arch. Marie Římalová, Mgr. Ing. Milan Kopeček, Ing. arch. Viktor Odstrčilík Předsedající valné hromady: Ing. arch. Jan Kasl Zapisovatel: Mgr. Barbora Sedlářová

Vydání

Jednací řád valné hromady

I.A.1 (distanční volby)

Navrhuje se úprava § 1 odst. 3, a to takto:

„Každý účastník je povinen se řádně při vstupu do jednací místnosti zaregistrovat pro jednání valné hromady. Při této registraci obdrží proti podpisu aklamační kartu, případně hlasovací zařízení a volební lístky.“

I.A.2 (distanční volby)

Navrhuje se úprava § 6, a to takto: odst. 1 zůstává v původním znění

odst. 2

Kandidátní listiny pro volbu do jednotlivých orgánů se sestaví na místě konání voleb, a to na podkladě ústních nebo písemných návrhů (včetně návrhů podaných elektronicky – e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím profesní datové schránky), které mohou volební komisi podávat všichni řádní členové Komory. Návrh musí obsahovat jméno kandidáta a popřípadě jeho autorizační číslo, název orgánu, do něhož kandiduje, přičemž kandidatura do dvou či více orgánů se nepřipouští, prohlášení, zda byl disciplinárně trestán nebo zda s ním bylo zahájeno disciplinární řízení, a podpis kandidáta stvrzující jeho kandidaturu, jakož i jeho vůli a odhodlání vykonávat svěřenou funkci zodpovědně. Kandidáti do představenstva a dozorčí rady uvedou rovněž název regionu, za který kandidaturu podávají. Tím může být jen region, v němž se nachází sídlo architekta zapsané v seznamu vedeném Komorou. Tyto návrhy lze podávat pouze do doby, kterou stanoví a předem vyhlásí volební komise. Kandidatura musí být na kandidátní listině stvrzena podpisem kandidujícího, ledaže kandidát stvrdil podpisem svoji kandidaturu na písemném návrhu; v takovém případě vyznačí tuto skutečnost do kandidátní listiny volební komise. Do kandidátní listiny se vyznačí i skutečnost, zda byl kandidát disciplinárně trestán nebo s ním bylo zahájeno disciplinární řízení. Písemné návrhy na kandidaturu jsou přílohou zápisu volební komise o průběhu voleb.

odst. 3

Po zapsání všech řádně navržených kandidátů do kandidátních listin pro jednotlivé orgány a po ověření správnosti jejich kandidatury budou kandidátní listiny uveřejněny v elektronickém hlasovacím systému. Poté vyhlásí volební komise konání volby samé.

nový odst. 4

Každý oprávněný volič hlasuje prostřednictvím elektronického hlasovacího systému, do něhož se přihlašuje prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci. Pro přístup do elektronického hlasovacího systému může oprávněný volič použít vlastní zařízení nebo zařízení v místě konání valné hromady poskytnuté Komorou. Technické podrobnosti elektronického hlasovacího systému a prostředky pro elektronickou identifikaci stanoví příloha č. 1 tohoto řádu.

dosavadní odstavce 4–7 se přečíslují na 5–8

I.A.3 (distanční volby)

Navrhuje se vložit novou přílohu č. 1, a to takto:

Příloha č. 1 JŘVH

A. Požadavky na minimální konfiguraci softwaru pro přístup k elektronickému hlasovacímu systému ČKA budou zveřejněny spolu s podklady pro VH.

B. Prostředky pro elektronickou identifikaci pro přístup k elektronickému hlasovacímu systému

1. přihlášení přes datovou schránku, 2. přihlášení přes BankID, 3. přihlášení pomocí Identity občana (zahrnující například Mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka, NIA ID, IIG).

I.C.2 (úprava postavení sekretáře Komory)

Navrhuje se úprava § 7 odst. 1, a to takto:

Zápis Zze zasedání a z jednání valné hromady pořizuje sekretář Komory, popřípadě jím pověřená osoba pověřená ředitelem Kanceláře zápis, jehož Ssprávnost zápisu potvrzuje svým podpisem osoba zapisující a ověřuje předseda Komory.

I.F.1 (úprava lhůty pro zveřejnění podkladů)

Navrhuje se úprava § 3 odst. 1, a to takto:

Návrh programu zasedání valné hromady připraví a předsedajícího navrhuje představenstvo. Kancelář Komory rozešle návrh programu spolu s dalšími podklady pro konání valné hromady všem autorizovaným osobám sdružovaným Komorou nejpozději 10 dnů před jejím konáním. Program se skládá z jednacích bodů a) obligatorních, b) fakultativních.

Podklady pro jednání valné hromady jsou zveřejněny na webu Komory nejpozději 7 dnů před konáním valné hromady.

Profesní a etický řád

I.B.1 (stanovení ceny – reakce na požadavek ÚOHS)

Navrhuje se změna § 18, a to takto:

(1) Své služby poskytuje architekt, popřípadě jeho zaměstnavatel, za cenu, jejíž výše nesmí být mimořádně nízká a nepřiměřená. Doporučeným podkladem pro stanovení nabídkové ceny za služby architekta jsou profesní dokumenty, zejména vzory smluv a standardy profesních výkonů a dokumentace.

(2) Za mimořádně nízkou a nepřiměřenou se považuje cena, která neodpovídá časové náročnosti a odůvodněné hodinové sazbě na splnění požadavků na vypracování správné, celistvé a úplné dokumentace a požadavkům profesních standardů služeb.

(3) Pokud architekt poskytuje i jiné služby, například stavební dodávky, je povinen účtovat cenu za výkon povolání architekta odděleně od ostatních položek.

(4) V případech zvláštního zřetele hodných, zejména humanitárních, může architekt, popřípadě jeho zaměstnavatel při stanovení nabídkové ceny nedbat ustanovení odstavce 1.

(1) Architekt stanoví cenu za své služby tak, aby byl schopen dodržovat právní předpisy týkající se výkonu činnosti autorizovaných osob[1] a standardy výkonů a dokumentace, které je Komora dle zákona oprávněna vydávat.

(2) Při účasti v zadávacím řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek postupuje architekt při stanovení ceny za své služby dále tak, aby nedošlo k podání nabídky s nepřiměřeně nízkou nabídkovou cenou, kterou není možné řádně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek zdůvodnit.

(3) Poskytuje-li architekt vedle vybraných a dalších odborných činností[2] i jiné činnosti, zejména dodávky stavebních prací, je povinen cenu za poskytnutí vybraných a dalších odborných činností uvádět odděleně od ostatních položek.

I.B.2 (převzetí zakázky – reakce na požadavek ÚOHS)

Navrhuje se změna § 26 odst. 5, a to takto:

Architekt nepřevezme zakázku, jejímž předmětem je změna zrealizovaného díla, zejména pokud jde o dílo zrealizované podle návrhu, projektu nebo plánu žijícího architekta bez předchozího upozornění zadavatele na tuto skutečnost. O převzetí zakázky musí architekt neprodleně a prokazatelně informovat autora původního návrhu, projektu nebo plánu a podle možností si od něj vyžádá stanovisko nebo konzultaci k zakázce, popřípadě ho vyzve ke spolupráci.

V případě, že předmětem zakázky je změna realizovaného díla (zejména pokud je jeho autorem žijící architekt), je architekt povinen na tuto skutečnost a jméno autora zadavatele upozornit, a to ještě před převzetím zakázky. Architekt je dále povinen o převzetí zakázky neprodleně a prokazatelně informovat autora původního návrhu. Tyto povinnosti platí, jsou-li jméno autora a jeho kontaktní údaje zjistitelné s vynaložením přiměřeného úsilí. Podle možností si architekt též od autora vyžádá stanovisko nebo konzultaci k zakázce, popřípadě ho vyzve ke spolupráci.

Soutěžní řád

I.B.3 (podmínky regulérnosti – reakce na požadavek ÚOHS)

Navrhuje se změna § 7 odst. 10, a to takto:

Komora vydá potvrzení regulérnosti pouze soutěži, jejíž soutěžní podmínky byly schváleny porotou a zároveň:

a) zajišťují práva účastníků na rovný, transparentní a nediskriminační přístup ze strany zadavatele, včetně práva na řešení rozporů;

b) zajišťují dostatečnou dobu na vypracování soutěžního návrhu v souladu s § 5 odst. 1 tohoto Soutěžního řádu;

c) zajišťují hodnocení návrhů porotou v souladu s § 8 a 10 tohoto Soutěžního řádu;

d) neobsahují neoprávněné či diskriminační požadavky týkající se kvalifikace k účasti v soutěži;

e) zajišťují odpovídající finanční ohodnocení soutěžících, tedy i odpovídající výši cen a odměn v souladu s § 12 tohoto Soutěžního řádu

I.B.4 (výše cen a odměn – reakce na požadavky ÚOHS)

Navrhuje se změna § 12 odst. 1, a to takto:

Za přiměřenou částku pro ceny a odměny, popř. náhrady nákladů na přípravu soutěžního návrhu (dále jen „náhrady“) se obvykle považuje taková výše souhrnu cen a odměn, popř. náhrad, která činí a) u ideových soutěží architektonických a krajinářských nebo kombinovaných 1 % z výše odhadovaných nebo předpokládaných investičních nákladů stavby, b) u projektových soutěží architektonických a krajinářských nebo jejich kombinací, jejichž účelem je výběr zhotovitele projektové dokumentace, podíl z předpokládaných investičních nákladů stavby (dále jen „investice“) stanovených odborným odhadem ve výši dle tabulky kategorie náročnosti:

předpokládané inv. náklady v mil. Kč kategorie náročnosti I. II. III. IV. V.

procento pro výpočet výše cen a odměn

c) u soutěží urbanistických, krajinářských nebo kombinovaných, jejichž předmět odpovídá územní studii, 50 % z předpokládané ceny územní studie [3] stanovené dle standardů výkonů a dokumentace, d) u soutěží urbanistických nebo kombinovaných, jejichž účelem je výběr zhotovitele územně plánovací dokumentace, 10 % z předpokládané ceny této územně plánovací dokumentace [4] stanovené dle standardů výkonů a dokumentace

Při stanovování výše tohoto souhrnu se přihlédne zejména k rozsahu a obtížnosti soutěže a v případě pochybností též k ustanovením Výkonů honorářů architektů

I.D.1 (dle úkolu z VH 2025)

Navrhuje se úprava § 10 odst. 9, a to takto:

Protokol o průběhu soutěže obsahuje zejména: a) zápisy ze všech jednání poroty včetně výsledků všech hlasování, b) rozhodnutí o vyřazení návrhů z posuzování a seznam všech posuzovaných soutěžních návrhů, c) způsob aplikace, popřípadě specifikace kritérií hodnocení, d) posouzení všech soutěžních návrhů dle kritérií hodnocení, e) podrobné textové hodnocení oceněných a odměněných návrhů dle kritérií hodnocení a doporučení pro účely dopracování dalších fází projektu, ef) rozhodnutí o rozdělení cen a udělení odměn, popřípadě zvláštních odměn, včetně jeho zdůvodnění, fg) prezenční listiny z jednotlivých zasedání poroty;

obsah protokolu stvrzují svým podpisem všichni řádní členové poroty přítomní na hodnoticím zasedání a auditor soutěže.

I.D.2 (dle úkolu z VH 2025)

Navrhuje se úprava § 12 odst. 1 písm. c), a to takto:

u soutěží urbanistických, krajinářských nebo kombinovaných, jejichž předmět odpovídá územní studii, minimálně 50 100 % z  předpokládané ceny územní studie [5] stanovené dle standardů výkonů a dokumentace, přičemž odstavec 3 tohoto paragrafu se neuplatní,

I.D.3 (dle úkolu z VH 2025)

Navrhuje se do § 12 odst. 1 vložit nové písm. e), a to takto:

e) u kombinovaných soutěží, které vyžadují zpracování odpovídající různým druhům dokumentace, dle druhu nebo detailu a jejich kombinace, se výše uvedené ceny sčítají.

I.E.1 (úprava role poroty)

Navrhuje se úprava § 8 odst. 1, a to takto:

Funkcí poroty je posoudit soutěžní podmínky, včetně soutěžního zadání a soutěžních podkladů, projednat je a odsouhlasit jejich znění, posoudit předložené soutěžní návrhy a rozhodnout o jejich ocenění, popřípadě odměnění podle závazných kritérií obsažených v soutěžních podmínkách. Posouzení soutěžních podmínek porota provádí nezávisle na Komoře, která je hodnotí z hlediska splnění požadavků na udělení potvrzení regulérnosti.

I.E.2 (úprava lhůty k vysvětlení)

Navrhuje se úprava § 7 odst. 1, a to takto:

Zájemcům o účast je zadavatel soutěže povinen podat vysvětlení k organizačním náležitostem soutěže, nejedná-li se o požadavky týkající se předmětu řešení, jejichž vysvětlení je v působnosti poroty; rozhodnutí

přísluší ve sporných případech předsedovi poroty. Zadavatel podá vysvětlení ve lhůtě nikoli delší než 10 pracovních dnů. Po datu stanoveném v soutěžních podmínkách nesmí být další vysvětlení zodpovědnými orgány soutěže podávána.

I.E.3 (podrobnější úprava výpočtu cen a odměn)

Navrhuje se úprava tabulky § 12 odst. 1, písm. b):

předpokládané inv. náklady v mil. Kč kategorie náročnosti I. II. III. IV. V. procento pro výpočet výše cen a odměn

Pozn. red.: Tabulka podrobného výpočtu cen a odměn viz www.cka.cz/komora/o-komore/valna-hromada/valna-hromada-cka-2026

Organizační, jednací a volební řád

I.C.1 (úprava postavení sekretáře Komory)

Navrhuje se vložit nový § 23a ve znění:

(1) Sekretář Komory zajišťuje odbornou organizační podporu orgánů Komory zejména v oblastech: a) tvorby a sledování plnění strategie Komory; b) koordinace činností pracovních skupin; c) zastupování Komory při jednání s orgány veřejné správy.

(2) Právní poměry sekretáře Komory se řídí obecně platnými předpisy pracovního práva a dále Organizačním a pracovním řádem Kanceláře a sekretáře České komory architektů, které jsou vydávány představenstvem.

I.C.3 (úprava postavení sekretáře Komory)

Navrhuje se úprava § 26 odst. 6, a to takto:

Zasedání se povinně účastní všichni řádní členové orgánu. Zasedání se obvykle účastní i náhradníci a sekretář, případně sekretář Komory, ti však pouze s hlasem poradním.

I.C.4 (úprava postavení sekretáře Komory)

Navrhuje se úprava § 29 odst. 3, a to takto:

Zápis obsahuje datum a místo konání zasedání orgánu Komory, seznam přítomných členů, popřípadě hostů a jejich podpisy na prezenční listině, předmět jednání, obsah rozhodnutí nebo usnesení, uložené úkoly, termíny pro jejich splnění, jména řádných členů, odpovědných za plnění jednotlivých úkolů a jméno a podpis sekretáře daného orgánu jakožto zapisovatele.

Představenstvo

Ing. arch. Jan Kasl předseda, znoznovuzvolen v roce 2024 za region Praha

MgA. Markéta Žáček Zdebská 1. místopředsedkyně, znovuzvolena v roce 2025 za region Praha

Ing. arch. David Mateásko 2. místopředseda, zvolen v roce 2026 za region Čechy

Ing. arch. Karel Bařinka zvolen v roce 2026 za region Morava a Slezsko

Ing. arch. Petr Hornát zvolen v roce 2025 za region Čechy

Ing. arch. Karolína Kripnerová, Ph.D. zvolena v roce 2025 za region Praha

Ing. arch. Pavel Martinek znovuzvolen v roce 2024 za region Morava a Slezsko

Ing. arch. MgA. David Mateásko zvolen v roce 2024 za region Čechy

Ing. arch. Viktor Odstrčilík zvolen v roce 2025 za region Morava a Slezsko

Ing. Ondřej Remeš znovuzvolen v roce 2024 za region Morava a Slezsko

Ing. arch. Lukáš Soukup zvolen v roce 2026 za region Praha

Ing. arch. Kristýna Stará, Ph.D. zvolena v roce 2026 za region Praha

RNDr. Milan Svoboda zvolen v roce 2026 za region Čechy

Zmocněnci

Ing. arch. Lukáš Janáč Zmocněnec pro otázky prevence a snižování škod po přírodních katastrofách

Ing. arch. Petr Lešek, Ph.D. Zmocněnec pro naplňování cílů Politiky architektury a stavební kultury (PASK)

Dozorčí rada

Ing. arch. Miroslav Holubec předseda, znovuzvolen v roce 2024 za region Praha

Dipl.-Ing. Mirko Lev 1. místopředseda, znovuzvolen v roce 2024 za region Morava a Slezsko

Ing. arch. Vít Podráský 2. místopředseda, zvolen v roce 2023 za region Praha

Ing. arch. Michal Hadlač znovuzvolen v roce 2025 za region Morava a Slezsko

Ing. arch. Jana Janíková znovuzvolena v roce 2026 za region Morava a Slezsko

Ing. Martina Kameníková, Ph.D. znovuzvolena v roce 2026 za region Čechy

Ing. arch. Josef Patrný znovuzvolen v roce 2024 za region Čechy

Ing. arch. Ondřej Tuček znovuzvolen v roce 2025 za region Praha

Ing. arch. Václav Zůna znovuzvolen v roce 2025 za region Čechy

Stavovský soud

Mgr. Ing. Milan Kopeček, MBA předseda, znovuzvolen v roce 2024

Ing. arch. Milan Nytra místopředseda, znovuzvolen v roce 2026

Ing. arch. Markéta Bromová znovuzvolena v roce 2026

Ing. arch. Lukáš Janáč zvolen v roce 2024

Ing. arch. Luděk Jasiok znovuzvolen v roce 2026

Ing. Tomáš Novotný zvolen v roce 2024

Ing. arch. Marie Římalová znovuzvolena v roce 2025

Ing. arch. Václav Šebek znovuzvolen v roce 2025

Ing. arch. Josef Vrana znovuzvolen v roce 2025

CENA 2026 ARCHITEKTURU ČESKÁ

(25) či zdravotnická zařízení, jako jsou léčebny, oční kliniky, a objekty IZS – jejich počet vzrostl z loňských 6 na letošních 18.

Mezi přihlášenými také nechybí stavby zajišťující služby (26), jako jsou např. hotely, penziony, kavárny, restaurace či vinotéky včetně úprav designu interiéru, ani drobné stavby, výstavy a památníky (25).

PŘIHLÁŠENÝCH

Do 11. ročníku České ceny za architekturu (ČCA), kterou pořádá Česká komora architektů, je přihlášeno 301 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky – jde o třetí „nejsilnější“ ročník v historii soutěže. Mezinárodní odborná porota z nich vybere užší okruh 25 nominovaných, který bude oznámen na nominačním večeru 16. června v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP). Zároveň zde bude předáno Ocenění za výjimečný počin v architektuře za loňský rok a bude spuštěno hlasování veřejnosti. Nejvyšší ocenění, tedy finalisté ČCA a vítěz hlavní ceny ČCA, pak budou vyhlášena na galavečeru 12. listopadu. Generálním partnerem přehlídky je již poosmé společnost CENTRAL GROUP.

„Za deset let se Česká cena za architekturu stala jedním z nejvýznamnějších ocenění u nás. Její síla je v nezávislé mezinárodní porotě, která nominované realizace osobně navštíví. České architektuře se tak nabízí jedinečné hodnocení bez lokálních vazeb a srovnání v evropském měřítku,“ konstatuje Jan Kasl, předseda České komory architektů. Do soutěžní přehlídky České komory architektů se letos mohla přihlásit díla dokončená na území České republiky mezi roky 2021 až 2025. Stejně jako v předchozích ročnících soutěžní přehlídky bylo nejvíce přihlášených staveb realizováno v posledních dvou letech – v roce 2025 bylo dokončeno 124 děl a v roce 2024 dalších 82. V letošním roce přitom mírně převládají novostavby (168) nad rekonstrukcemi (143), přičemž u deseti staveb se rekonstrukce a dostavba prolíná.

Typologie

Důležitým tématem výstavby v České republice zůstává i letos bydlení. Rodinné a bytové domy, rezidenční komplexy, byty, chaty i chalupy tvoří více než třetinu přihlášených děl (125), přičemž počet přihlášených bytových domů v posledních letech výrazně vzrostl – z 20 staveb v roce 2023 na letošních 38.

Své stálé místo mezi přihlášenými mají školská a vzdělávací zařízení (18), sportovní stavby se zázemím (18), a to i v menších městech, budovy občanské vybavenosti včetně kulturních a společenských zařízení, knihoven, divadel, komunitních center, obřadních a smutečních síní (48), sakrální stavby (5), administrativní budovy, zázemí firem a showroomy

K tradičním disciplínám české architektury patří rekonstrukce a konverze, nechybí ani letos – přihlášeny jsou jak rekonstrukce památek a významných historických budov (7), tak konverze průmyslových areálů a staveb (15), z nichž nově vznikají knihovny, galerie, kanceláře a další. Své stálé místo mezi přihlášenými mají také krajinářské počiny a úpravy veřejného prostranství (27) – jde především o parky, náměstí, náplavky, terasy apod. V neposlední řadě jsou do soutěže přihlášeny i dopravní stavby (10), mezi nimiž najdeme nádraží, zastávky, mosty, lávky, parkovací dům či stanici lanovky.

Podíl soukromých a veřejných zakázek, realizace z architektonických soutěží

Mezi přihlášenými stále převažují soukromé zakázky (181) nad veřejnými (120), což je zapříčiněno zejména velkým počtem objektů určených k bydlení. Ze 120 realizací financovaných veřejným investorem přitom 12 vzešlo z architektonických soutěží s potvrzením regulérnosti ČKA – jsou jimi Základní škola VIDA (soutěž 2021), Znovuzrození parku Střed v Mostě (soutěž 2020), park U Vody (soutěž 2020), Knihovna města Olomouce –pobočka Kotelna (soutěž 2020), Dětská léčebna Ostrov u Macochy (soutěž 2020), Horácká multifunkční aréna (soutěž 2019), Svazková základní škola LOŠBATES (soutěž 2018), Masarykovo náměstí v Mnichově Hradišti (soutěž 2016), rozšíření hřbitova v Hostivaři (soutěž 2016), Smíchov – bytové domy 02, 04, 09 (navazují na soutěž 2015), Mateřská škola Fulnek (soutěž 2014) a nový pavilon v pražské ZOO (soutěž 2014). „Architektonická soutěž je nejlepším možným způsobem zadání veřejné zakázky na projekční práce. Mrzí nás, že se stavby realizují mnohdy s více než 10letým odstupem od ukončení soutěže. Na druhou stranu máme radost, že počet architektonických soutěží v ČR stoupá, jak o tom svědčí loňský rok, kdy jich bylo vyhlášeno 72,“ hodnotí Mirko Lev, předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky. Více informací o rekordním počtu architektonických soutěží v roce 2025 je dostupných v tiskové zprávě na webu České komory architektů.

Přihlášené stavby dle krajů

Do 11. ročníku ČCA byly přihlášeny realizace ze všech krajů ČR, přičemž tradičně nejvíce jich bylo realizováno v Praze (81), Jihomoravském kraji (49) a Středočeském kraji (47). Ve srovnání s předchozím ročníkem narostl počet realizací přihlášených z kraje Jihočeského (vloni 10), Královéhradeckého (vloni 7) a Karlovarského (vloni 5).

Podrobněji dle krajů:

→ Hl. m. Praha – 81

→ Jihomoravský kraj – 49, z toho 28 v Brně

→ Středočeský kraj – 47

→ Jihočeský kraj – 18

→ Moravskoslezský – 16

→ Liberecký kraj – 16

→ Královéhradecký kraj – 14

→ Plzeňský kraj – 14

→ Kraj Vysočina – 9

→ Karlovarský kraj – 9

→ Zlínský kraj – 8

→ Pardubický kraj – 7

→ Olomoucký kraj – 6

→ Ústecký kraj – 6

Náklady na stavby

Ekonomické parametry přihlášených děl potvrzují, že vedle menších staveb a interiérů se v soutěži stabilně objevují i velké investice. U 164

realizací byly náklady nižší než 30 milionů Kč, u 59 realizací byly náklady v rozmezí 30 až 100 milionů Kč a částka vyšší než 100 milionů Kč se týkala 78 realizací. Mezi nejnákladnějšími stavbami najdeme zejména větší bytové a rezidenční domy, školní a sportovní stavby, administrativní a multifunkční objekty, kulturní a společenské budovy (knihovny atd.) i infrastrukturní stavby a realizace týkající se veřejných prostranství (městský park, náměstí apod.) – jde např. o Staroměstskou bránu na náměstí Miloše Formana v Praze, bytový dům u Borského parku, Znovuzrození parku Střed v Mostě, revitalizaci OC Futurum, výstavbu nádraží Praha-Bubny, rekonstrukci nádraží Brno – Královo Pole, rekonstrukci Ostravice Textilie, Horácká multifunkční aréna v Jihlavě a další.

Udržitelnost

Pořadatel přehlídky, Česká komora architektů, sleduje i aspekt udržitelnosti soutěžících děl, kterou letos autoři potvrdili u 128 realizací (což nemusí znamenat, že to u ostatních děl neplatí). Stejně jako v předchozích letech lze tedy říci, že většina autorů navrhovala stavby od prvé studie i z pohledu udržitelnosti, tedy s ohledem na energetickou úsporu, využívání obnovitelných zdrojů (pomocí fotovoltaických panelů, slunečních kolektorů či tepelných čerpadel), minimalizaci umělého osvětlení s co možná největším využitím denního světla, řízené větrání s rekuperací a podporu přirozeného proudění vzduchu. Mnohé realizace řeší principy modrozelené infrastruktury – zadržování dešťové vody v místě, využití šedé vody na splachování a kořenových čistíren odpadních vod, samozřejmostí jsou vegetační střechy zlepšující klima i biodiverzitu atd. Někteří autoři nenaplňovali principy udržitelnosti jen z pohledu energetických úspor, ale sledovali celý životní cyklus stavby, tedy i proces výstavby, při níž upřednostnili rekonstrukci, konverzi či revitalizaci stávající stavby před demolicí, využili recyklované i recyklovatelné materiály a stavební materiály šetrné k životnímu prostředí, dbali na minimalizaci stavebního odpadu a využití lokálních materiálů. Pro snižování dopadu dopravy jsou v některých projektech zvažovány sdílené elektromobily, v některých stavbách je instalován systém měření a regulace s automatickým ovládáním vnitřního klimatu (topení, chlazení, větrání, stínění ad.). Řada staveb získala nebo aspiruje na certifikáty BREEAM, LEED atd.

Mezinárodní odborná porota

Letošní díla přihlášená do České ceny za architekturu bude hodnotit pětičlenná mezinárodní porota. Zasednou v ní architekt a urbanista Julio de la Fuente (Španělsko), publicistka a kurátorka Manuela Hötzl (Rakousko), profesorka krajinářské architektury na Kodaňské univerzitě Bettina Lamm (Dánsko), architekt Jeroen van Schooten (Nizozemsko) a architekt Ilja Skoček ml. (Slovensko). Oproti předchozím ročníkům došlo při obsazování poroty k drobné změně: Jeroen van Schooten, člen poroty ČCA 2025, zasedá v porotě i letos, a stává se tak prvním porotcem, který působí ve dvou po sobě jdoucích ročnících. Více viz s. 32.

Díla přihlašovali sami architekti i nominovali odborníci

Své práce mohli do soutěže přihlásit jak sami autoři, tak jejich přihlášení mohlo být iniciováno členy Akademie České ceny za architekturu. O ocenění se mohla ucházet i díla přihlášená do předchozích ročníků, vyjma těch, která se v minulosti již dostala mezi užší okruh nominovaných. S nominovanými díly ČCA 2026 se budete moci podrobněji seznámit od 16. června na webu, Facebooku a Instagramu ČCA, v Bulletinu ČKA 2/2026 a na výstavách v regionech, organizovaných napříč ČR. Během října budou v hlavním vysílacím čase na ČT Art odvysílány medailonky všech nominovaných staveb včetně krátkých rozhovorů s jejich autory. V úterý 16. června večer bude na webu ČCA spuštěno také hlasování veřejnosti – realizace, jež získá Cenu veřejnosti, bude vyhlášena 12. listopadu na galavečeru ČCA.

Přehled všech přihlášených děl je volně přístupný na webu soutěžní přehlídky www.ceskacenazaarchitekturu.cz

HARMONOGRAM

Zahájení 11. ročníku ČCA

Otevření přihlášek realizací do ČCA 2026

Otevření přijímání podnětů na přihlášení realizací od Akademie ČCA

Otevření přijímání nominací na Výjimečný počin od Akademie ČCA

26. února 2026

Ukončení přijímání podnětů na přihlášení 6. dubna 2026

realizací od Akademie ČCA

Ukončení přijímání nominací na Výjimečný počin od Akademie ČCA

Ukončení podávání přihlášek

14. dubna 2026

Nominační večer 16. června 2026

Galavečer 12. listopadu 2026

AKADEMIE

Představenstvo ČKA ustavilo hned při prvním ročníku soutěže Akademii České ceny za architekturu (AČCA) z řad významných osobností působících v oboru architektura a z oborů majících na výsledek činnosti architekta vliv. AČCA je z hlediska zastoupení oborů různorodá. Akademie je garancí respektu a vysoké prestiže Ceny u jejích partnerů, profesní komunity i široké veřejnosti. Členství v akademii vzniká jmenováním představenstvem ČKA. Členy akademie se pro další ročníky stávají také finalisté ČCA. Základní role Akademie je role kurátorská a role nominační. Členové mohou nominovat do soutěžní přehlídky díla a zároveň nominují stavby na udělení Ceny za výjimečný počin.

Jmenný seznam členů Akademie ČCA a jednací řád viz www.ceskacenazaarchitekturu.cz

GRÉMIUM

Představenstvo ČKA pověřilo dramaturgií, dohledem nad dodržováním statutu, nominacemi na Výjimečný počin a Ceny partnerů Grémium ČCA.

Členové: Štěpánka Endrle, David Hlouch, Dalibor Hlaváček, Patrik Hoffman, Jan Kasl – předseda, Radek Kolařík, Alena Mičeková, Ivan Plicka, Jaroslav Šafer

MEZINÁRODNÍ

Julio de la Fuente

Manuela Hötzl

Bettina Lamm

Jeroen van Schooten

Ilja Skoček

Bettina Lamm

Dánsko

Bettina Lamm je krajinářská architektka a profesorka na Katedře krajinářské architektury a plánování na Kodaňské univerzitě v Dánsku, kde působí od roku 2007. Profesorkou je od roku 2023. Ve svém výzkumu i praxi zkoumá vztah mezi prostředím, ve kterém žijeme, a reálnou zkušeností s veřejným prostorem a krajinou. Zaměřuje se na utváření míst (place making) a podporu aktivního veřejného života prostřednictvím zapojení obyvatel, přičemž klade důraz na promyšlený design a na to, jak se lidé ve veřejném prostoru pohybují. Spolupracuje také s uměleckými platformami a zkoumá, jak umění, architektura a dočasné intervence mohou kultivovat a aktivovat sociální a prostorové vztahy. Z takto zaměřených výzkumných projektů lze uvést např. „PuSH: Veřejný prostor v evropském sociálním bydlení“ (www.pushousing.eu) a „Move the Neighbourhood“ (ign.ku.dk/english/move-the-neighbourhood).

Stále častěji se zabývá revitalizací krajiny a rozvojem venkova, stejně jako zemědělskými aktivitami ve městech. Krajinu vnímá jako kulturní, sociální a ekologické pole procházející neustálou transformací. Nyní se podílí např. na projektu „Krajiny kultivace – regenerativní zemědělství v malém měřítku jako hnací síla místního komunitního rozvoje“.

Je členkou představenstva DARE network – platformy pro architektonický a urbanistický výzkum – a působí jako konzultantka v řadě dalších institucí i odborných časopisů. Přednáší na konferencích a publikuje. Dlouhodobě působí také jako porotkyně architektonických soutěží. Od letošního roku je rovněž členkou redakční rady Danish Landscape Architects.

Fotografie:

1. Veřejné prostory a komunitní zahrady vzniklé v rámci participativního procesu 2. Z workshopu o významu krajiny pro děti od 10 let

Považuji za nutné změnit přístup lidí k zemědělské krajině

Působíte jako profesorka krajinářské architektury na Kodaňské univerzitě. Proměňuje se v posledních desetiletích postavení krajinářských architektů a vnímání významu krajiny v dánské společnosti? Ostatně mimo jiné také organizujete workshopy pro děti i dospělé, zaměřené na smyslové vnímání krajiny a její specifické vlastnosti.

Vnímání krajinářské architektury se v posledním desetiletích enormně změnilo. Od roku 2010 byl patrný hluboký zájem o formování městských veřejných prostor – v Dánsku se na toto téma klade skutečně důraz. Zásahy se tehdy často projevovaly velkými, jasnými a odvážnými gesty, která měla zřetelně vyjádřit, že sdílené prostory jsou pojivem při budování dobrých měst. Dnes se krajinářské architektuře a její roli v zelené transformaci věnuje obnovená pozornost. Projekty jsou ale nyní mnohem skromnější. Zaměřují se daleko více na opětovné využití materiálů, hospodaření s vodou, zvyšování biodiverzity atd. A patrný je také návrat k plánování a bydlení na venkově.

Jedním z vašich předmětů zájmu je zemědělství, jeho dopad na současné fungování venkova, ale zároveň zemědělské aktivity v městských komunitách. Může být přesun drobné pěstební a chovatelské činnosti do měst východiskem?

Úloha městského a venkovského zemědělství je zajímavá, protože ilustruje zvýšené povědomí o tom, odkud pocházejí naše potraviny. Drobné zemědělství je jak typologií krajinářské architektury, tak i skutečnou praxí, při níž můžeme společně „dělat“ prostor. Je to obzvláště důležité v Dánsku, kde dovážíme více než 60 % našich potravin, přestože se jedná o velmi úrodnou zemědělskou krajinu. Považuji za nutné změnit přístup lidí k této krajině, ke zdraví půdy a vody. Je nutné zabývat se rozmístěním a velikostí farem, které se mnohdy staly obrovskými monokulturami. Pro obyvatele měst i venkova může být regenerace krajiny a návrat k zemědělským aktivitám cestou. Cestou, která je propojí s krajinou a půdou a změní jejich přístup k ní.

V rámci projektu PuSH jste s týmem odborníků studovali, jak funguje veřejný prostor v pěti bytových komplexech v Norsku, Dánsku, Švýcarsku a Itálii, kde vedle sebe žijí lidé s různým kulturním zázemím a sociálními situacemi – což s sebou často nese různé výzvy i problémy. Mohla byste shrnout výsledky výzkumu, zejména to, jak a do jaké míry veřejné prostory ovlivňují každodenní život lidí?

Případové studie ve čtyřech zúčastněných zemích se velmi lišily. Nejen kvůli různým kulturám, ale také kvůli tomu, jak rozdílná může být představa o tom, co je sociální bydlení. Některé případy se týkaly staveb ze 70. let 20. století, u nichž zůstaly konstrukce víceméně nedotčené, ale zásadní transformace a obnova proběhla ve veřejném prostoru a v krajině. Objevily se různé druhy revitalizací – od velkolepých návrhů náměstí, které se snažily vytvořit elegantní a atraktivní městský prostor pro obyvatele i návštěvníky přicházející zvenčí, až po rozmanité drobnější úpravy ve veřejném prostoru. Třetím důležitým faktorem byly poloveřejné, neformálnější prostory, jejichž vznik iniciovali samotní obyvatelé. Jednalo se zejména o komunitní zahrady a pěstování plodin. Lidé byli obecně hrdí na to, kde žijí. Veřejné prostory a transformace, které proběhly, hrály důležitou roli v životech mnoha z nich. Vznikla místa pro hru a setkávání. Ale také pro společnou tvorbu a spolupráci.

Julio de la Fuente

Španělsko

Gutiérrez-delaFuente Arquitectos

Julio de la Fuente je architekt a urbanista, zakládající partner ateliéru Gutiérrez-dela Fuente Arquitectos (GdlF).

Tento ateliér založil v roce 2006 v Madridu společně s Natalií Gutiérrez. Oba vystudovali architekturu na Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Madrid (ETSAM) a své vzdělání dále rozvíjeli v Madridu a v Ateliers Jean Nouvel v Paříži. Od roku 2013 je Julio členem technického výboru Europan Europe (Europan Europe Technical Committee) a působil také jako člen národních porot soutěže Europan v ročnících E12, E14 a E18.

Praxe ateliéru GdlF napříč různými zeměmi má hybridní povahu. Architekti se pohybují v různých měřítkách – od nejširšího pohledu na území až po detailní práci s lokalitou a jejím bezprostředním okolím. Jejich polem působnosti je evropský prostor a nezávislá perspektiva, která jejich projekty charakterizuje, vyžaduje důkladné zkoumání politicko-regionálních, ekologických a multikulturních souvislostí. V dialogu s konkrétními místy a jejich zvyklostmi zároveň zkoumají současné možnosti „mobilní architektonické kanceláře“. Stávající hranice pro ně nepředstavují pouze jazykovou výzvu; zabývají se také reakcí na rozdílné normy a historicky podmíněné stavební praxe, což se promítá například do projektů bydlení či školských staveb. V současnosti GdlF pracují na projektech v Německu, Belgii a Španělsku.

Jejich realizace získaly řadu mezinárodních ocenění, mimo jiné International Bauwelt Preis za první realizaci (2013), cenu COAM (2013 a 2023) či NAN Award (2013 a 2023). Práce ateliéru byly publikovány v řadě významných odborných časopisů a prezentovány na mezinárodních výstavách. Ateliér GdlF byl kurátorem španělského pavilonu na Seoul Biennale 2019. Nedávno měli architekti tu čest představit monografickou výstavu „Shaping the Unbuilt Environment“ v AEDES Architecture Forum v Berlíně.

Fotografie:

1. Administrativní komplex madridského metra, 2022, Andrés Perea, Gutiérrez de la Fuente Arquitectos, Nexo Arquitectura. Foto Fernando Alda 2. Ateneo de Madrid, rekonstrukce, 2022, Gutiérrez de la Fuente Arquitectos. Foto Fernando Alda

Městská akupunkturní terapie spočívá v malých zásazích s velkými účinky

Zabýváte se mimo jiné přeměnou opuštěných brownfieldů a průmyslových oblastí a také fenoménem tzv. smršťujících se měst (shrinking cities). Může architekt takovým městům pomoci adaptovat se na klesající populaci a měnící se potřeby?

Naše praxe se zaměřuje právě na pečlivé zapojení socioprostorových zdrojů s cílem pomoci komunitám a územím, která čelí demografickému a ekonomickému vývoji. V každém projektu se snažíme zpochybnit konvenční městskou dynamiku: je možný pokrok bez růstu?

Touto otázkou jsme se zabývali téměř deset let (2008–2016) ve smršťujícím se městě Selb (Německo) v návaznosti na vítězství v soutěži Europan 9. Navrhli jsme proces regenerace měst jako globální městskou strategii, jejímž cílem je reaktivace smršťujícího se centra města Selb, a to integrací a přilákáním mladé populace. Preventivní městská akupunkturní terapie spočívá v malých zásazích (s velkými účinky) do stávající městské struktury, které spustí regeneraci vnitřního města. Výsledkem projektu byla výstavba zařízení pro péči o děti (Haus der Tagesmütter) provozovaného sdružením matek s cílem pečovat o miminka a děti v mimoškolních hodinách, což usnadňuje skloubení rodinného života a práce. Dále probíhá výstavba mezigeneračního centra a experimentálního bytového projektu pro mladé rodiny. Realizace tohoto strategického plánu je nekonečný proces, v němž jsme se prostřednictvím pečující architektury pokusili vyvolat změnu pohledu občanů na kvalitu života v centru města a na jeho hodnoty.

Snažíte se přeformulovat současnou roli architekta ve společnosti, zejména z hlediska komunikace a veřejného moderování. Mohl byste tuto roli podrobněji popsat?

Během posledních dvou desetiletí jsme v kanceláři zkoumali různé role architekta pracujícího na současné evropské scéně. Jedním z aspektů, které jsme rozvíjeli, byla role mobilního architekta pracujícího ze zahraničí. Ten by měl být schopen stimulovat „kooperativní“ procesy navrhování, tedy různé inovativní modely aktivit, které by reagovaly na nepředvídatelné okolnosti rozvoje města a připravily projekt a zainteresované subjekty na širokou škálu budoucích situací. Výsledkem tohoto přístupu je rozsáhlá praktická spolupráce mezi Španělskem, Německem a Belgií. Tento způsob práce koresponduje s naší rolí mediátorů propojujících stávající komunity a stimulujících procesy společného navrhování. Naším záměrem je koordinovat zpracování projektů s cílem vytvořit podmínky pro lepší začlenění všech subjektů, které se na projektu podílejí. V dnešní době je proces plánování měst stále složitější. Od prvních návrhů až po realizaci stavby se objevuje celá řada aktérů a subjektů se silnými hlasy, jimiž je třeba se zabývat. Proto věříme v otevřené procesy přípravy, zpracování a realizace projektů. Jde o návrh softwaru, o představu o tom, jak mohou nápady jednotlivých aktérů přežít a být implementovány. A jak mohou koneční uživatelé tyto nápady využít ve svůj prospěch. Nejlepším příkladem těchto procesů je již zmíněný projekt Europan 9 na regeneraci centra města Selb, kde jsme od samého začátku spolupracovali s místními subjekty a společně jsme přijímali klíčová rozhodnutí, jako je přesné umístění intervencí nebo využití budov. Byla to společná cesta k učení se, jak pracovat ve smršťujícím se městě bez předchozích zkušeností. Bylo to více než participace. Společně jsme vytvořili místo k životu.

MANUELA POROTKYNĚ

Manuela Hötzl

Rakousko redaktionsbuero architektur

Manuela Hötzl je autorka knih, kurátorka a editorka specializující se na architekturu, umění a design. Působí ve Vídni. Studovala architekturu na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci (TU Graz) a na University of Pretoria a následně absolvovala magisterský program Research Architecture na Goldsmiths, University of London. V roce 1997 absolvovala postgraduální studium kulturní žurnalistiky a kulturních public relations v Salcburku. Od roku 1992 působí jako kritička architektury v národních i mezinárodních odborných časopisech zaměřených na architekturu a umění. Věnuje se také editování knih a časopisů a spolupracuje s architektonickými ateliéry, institucemi i firmami. Je uznávána pro svou schopnost srozumitelně komunikovat architektonická a kulturní témata v širším společenském a profesním kontextu.

V roce 2006 ve Vídni spoluzaložila galerii ofroom a později založila platformu redaktionsbuero architektur zaměřenou na architektonickou komunikaci, publikační a kurátorské projekty. Založila a v letech 2014–2020 také vedla ediční řadu „100 Häuser“ a „100 SPACES“, které dokumentovaly současnou architekturu bydlení, pracovní prostředí a krajinářské projekty v německy mluvících zemích.

Její kurátorská činnost zahrnuje výstavy a programy v Rakousku i Německu, podílela se i na prezentaci španělského pavilonu na Benátském bienále architektury 2012 (Haus-Rucker-Co s ORTNER & ORTNER). Koncipovala a organizovala řadu odborných akcí, například architektonické symposium

Living in the Glasshouse ve Vídni. Jako editorka či autorka se podílela na řadě publikací, mimo jiné na monografii Formen formen Formen (Park Books, 2024) nebo publikaci HERZ BLUT – 150 Positionen zur Architektur in und um Österreich aj.

Fotografie:

1. Ze sympozia Living in the Glasshouse, Vídeň, 2024

2. Publikace HERZ BLUT / 150 Positionen zur Architektur in und um Österreich

3. Publikace Formen formen Formen

Ochlazování staveb ze skla pomáhají přechodové prostory mezi interiérem a exteriérem

V roce 2024 jste uspořádala sympozium Living in the Glasshouse (Život ve skleníku). Sklo je bez pochyby oblíbeným stavebním materiálem. Velké skleněné fasády ale vždy vyvolají diskusi o přehřívání skleněných budov a jejich energetické efektivitě. Sympozium představilo příklady udržitelných skleněných budov. Jak se s tímto problémem vypořádaly?

Sympozium představilo velmi odlišné a zároveň konkrétní přístupy ke skleněné architektuře. Ukázalo se, že sklo dnes již není chápáno pouze jako průhledná fasáda, ale jako součást holistického klimatického a prostorového konceptu. Projekty Sauerbruch Huttona například zkoumaly inovativní low-tech a high-tech řešení fasád a střešních oken ve vztahu k dennímu světlu, větrání a vnitřnímu klimatu. Další projekty, jako například projekty LOVE architecture & urbanism, se intenzivně zaměřily na přechodové prostory a velkorysé otevřené plochy mezi interiérem a exteriérem, které nabývají na významu v prevenci přehřívání a zlepšování komfortu. Diskuse zdůraznily mnohem inteligentnější a diferencovanější využití skla – v kombinaci se stíněním, klimatickými strategiemi a recyklovatelnými fasádními systémy. Výrobci skla, jako je např. vandaglas, se také stále více zaměřují na recyklaci a cirkulární výstavbu.

Konference připomenula rovněž udržitelný koncept zaměřený na cirkulární ekonomiku „od kolébky ke kolébce“ (Cradle-to-Cradle / C2C). Jak se v Rakousku daří tento koncept prosazovat – a co mu nejvíce pomáhá nebo brání?

Cirkulární ekonomika a koncept Cradle to Cradle jsou v Rakousku stále důležitějšími tématy, a to jak pro architekty, tak pro výstavbu samotnou. Mnoho společností investuje do recyklačních procesů, opětovně využívaných materiálů a cirkulárních systémů – včetně výše uvedeného sklářského průmyslu. Architekti se také snaží zvýšit povědomí o opětovném použití a dlouhodobé flexibilitě. Projekty prezentované Sauerbruchem Huttonem a LOVE architecture & urbanism ukázaly, jak adaptabilní struktury a otevřené prostorové koncepty mohou podporovat udržitelnou architekturu v dlouhodobém časovém horizontu.

Největšími výzvami jsou stále stávající předpisy, ekonomické tlaky a tradiční lineární myšlení ve stavebnictví. Zároveň roste otevřenost vůči novým procesům a udržitelným konceptům, což je velmi pozitivní vývoj.

Jeroen van Schooten

Nizozemsko

Team V Architecture

Nizozemský architekt Jeroen van Schooten je společně s Janne Vermeulenem zakládajícím partnerem ateliéru Team V Architecture, který má v současnosti více než padesát zaměstnanců. Usiluje o komplexní řešení projektu. Daří se mu, když spolupracuje s velkými skupinami zúčastněných stran, aby dosáhl konsenzu a inovativních, integrovaných a udržitelných stavebních řešení. V jeho portfoliu najdeme projekty velkých dopravních uzlů, kulturních a vládních budov, monumentálních rekonstrukcí, proměn měst, živoucího vzdělávacího prostředí i udržitelného bydlení v různých měřítkách. Z realizací lze zmínit třeba polyfunkční komplex CrossOver v Amsterodamu (2023), renovaci sídla pojišťovny ASR v Utrechtu (2015), House of Province v Arnhemu (2017), který byl oceněn v roce 2018 jako nejlepší stavba roku Royal Institute of Dutch Architects, nádraží a přestupní uzel veřejné dopravy Lansingerland-Zoetermeer (2019) či plánovaný terminál Zuidasdok v Amsterdamu (2037). Do roku 2013 vedl ateliér Meyer en Van Schooten Architects (MVSA). Z realizací tohoto ateliéru stojí za pozornost například projekt hlavního nádraží v Rotterdamu (2014), bývalé sídlo ING Group s názvem ING House v Amsterdamu (2002), budova Ministerstva financí v Haagu (2009) či knihovna v Almere (2010). Vedle aktivní role ve vlastní praxi se van Schooten angažuje také veřejně v rámci profesních sdružení. V letech 2006 až 2010 byl předsedou Royal Institute of Dutch Architects (BNA), současně byl členem představenstva Centra pro inovaci procesů ve stavebnictví na Technické univerzitě v Delftu. V letech 2008 až 2017 byl členem představenstva Nizozemské rady pro zelené budovy (Dutch Green Building Council). V minulosti byl také porotcem České ceny za architekturu, a to v roce 2020 a 2025.

Fotografie:

1. Stanice Lansingerland-Zoetermeer, Nizozemsko, 2019, Team V Architecture. Foto Jannes Linders

2. Renovace sídla společnosti ASR, Utrecht, Nizozemsko, 2015, Team V Architecture. Foto Jannes Linders

Stavby by měly přispívat k definování identity měst a obcí

Jste porotcem České ceny za architekturu již potřetí. Pozorujete v české architektuře nějaké lokální tendence a specifika?

Architektonická praxe je v České republice založena více na soukromých zakázkách než v Nizozemsku, což dává mladým ateliérům příležitost získat zakázky a založit si vlastní praxi. Česká cena za architekturu se vyznačuje obrovskou rozmanitostí přihlášených staveb: interiéry, krajinářská architektura, urbanismus, veřejný prostor, rekonstrukce malých i velkých budov pro soukromé i veřejné investory. Mnoho projektů je sice menšího rozsahu, ale projevují se vysokou úrovní řemeslného zpracování a zároveň se otevírají pro experimentování či inovace.

Opakovaně upozorňujete na přeceňování tržních sil a nevěříte v jejich prospěšnou povahu. Zdůrazňujete, že by měl mít státní sektor větší vliv na tvorbu vystavěného prostředí než komerční subjekty. Jaký vývoj ve stavebnictví vás k tomuto náhledu vede?

Považuji za důležité, aby budovy přispívaly ke kulturním aspektům, které definují společnost. Architektura formuje města a spoluurčuje identitu jejich obyvatel. Barcelona je neodmyslitelně spojena s Gaudího stavbami, Amsterdam se svými kanály a Paříž se širokými bulváry. To jsou příklady územního plánování a architektonických intervencí definujících identitu, které jdou nad rámec komerčních zájmů. Osobně jsem to zažil na hlavním nádraží v Rotterdamu, budově, na kterou jsou obyvatelé tohoto města hrdí. Není to jen nádraží – je to skutečná ikona Rotterdamu.

Jako předseda Královského institutu nizozemských architektů (Royal Institute of Dutch Architects / BNA) jste v letech 2006–2010 usiloval o změnu fungování této profesní organizace. Jaké největší nedostatky jste tehdy shledával a co si myslíte, že se od té doby zlepšilo?

Trvalá pozornost je věnována podpoře mladých začínajících architektů při hledání jejich místa na architektonické scéně. Zadávání zakázek prostřednictvím (evropských) výběrových řízení, často s nepřiměřeně nastavenými kritérii, vedlo ke vzniku subjektu, který tuto agendu spravuje. Jen zdravé architektonické klima, a to zejména v dlouhodobém časovém horizontu, může být zárukou stálého přílivu nových a mladých talentů.

Ilja Skoček Slovensko

Ilja Skoček je slovenský architekt působící v Bratislavě, kde od roku 2003 vede vlastní architektonický ateliér. Ve své tvorbě se věnuje rekonstrukcím, novostavbám i interiérům a dlouhodobě rozvíjí citlivý dialog mezi současnou architekturou a historickým kontextem.

Mezi jeho významné realizace patří hotel Albrecht, palác Motešických, dostavba Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky, vila Mudroňova, vila Godrova, bytový dům Hausberg, městská vila Valčíkova v Praze či rodinný dům Bohúňova. V současnosti pracuje na projektu dostavby Divadelní fakulty Vysoké školy múzických umění (VŠMU) v Bratislavě. Vedle vlastní praxe se dlouhodobě věnuje také pedagogické činnosti. V letech 1999–2003 působil na Fakultě architektury STU v Bratislavě a od roku 2017 je hostujícím profesorem na Stavební fakultě STU, kde vede ateliérovou výuku.

Významně se angažuje v činnosti Slovenské komory architektů (SKA), jejímž předsedou byl v letech 2019–2023. Architekturu vystudoval na Fakultě architektury STU v Bratislavě a na École d’architecture de Lyon.

Je pětinásobným laureátem ceny CE ZA AR a držitelem ocenění Osobnost architektury ASB Gala (2021). Působil také v řadě mezinárodních porot významných veřejných projektů, sám se také architektonických soutěží účastní (Dostavba Divadelní fakulty VŠMU, 2021 – 1. cena).

Fotografie:

1. Bytový dům Hausberg, Bratislava, 2024, Ilja Skoček. Foto Peter Jurkovič

2. Ministerstvo zahraničních věcí, Bratislava – dostavba, 2016, Ilja Skoček. Foto Miro Pochyba

Je důležité, aby měly soutěže nejen dobrý začátek, ale i šťastný konec

Váš otec Ilja Skoček patřil mezi významné představitele architektonické pozdní moderny. O jeho domě odborů Istropolis v Bratislavě (realizace 1968–1981) se mluvilo jako o ikoně slovenské architektury. V roce 2022 došlo k jeho demolici, přestože o její zachování bojovala odborná veřejnost. Jak by se podle vás mělo přistupovat ke stavbám podobného významu?

Nemyslím, že na to existuje jeden správný recept. Každá stavba a souvislosti s ní spojené jsou jedinečné. Souhlasím s tím, že ke vzniku staveb patří i jejich rozumné bourání. Jen slovo rozumné si každý zainteresovaný vyloží, jak mu vyhovuje. Poučka říká, že by se měly vždy zohledňovat architektonické a společenské hodnoty, ale i na ty se někdy přijde příliš pozdě. To byl případ otcova Domu odborů. Dvacet let upadal a chátral, nikdo z architektů ani teoretiků ho jako ikonu nevnímal. Nebyl navržen na zapsání do seznamu památek moderní architektury. I v seznamu Docomomo se objevil až v roce 2018. V publikacích o moderní slovenské architektuře se objevuje jen okrajově, vždy ve spojení s totalitním režimem. Probuzením bylo, až když se jeho fotky objevily v prestižní rakouské publikaci Herty Hurnaus – Eastmodern a po dokumentárním filmu z cyklu Ikony z roku 2019. Město ani stát o odkoupení Domu odborů neprojevily zájem, proto byl v dražbě prodán soukromému developerovi. Tím bylo rozhodnuto. Nový majitel nekupoval zchátralý zapomenutý komplex, aby ho draze zrekonstruoval a pietně provozoval jeho ztrátovou kulturní funkci. Následný zájem veřejnosti už přišel příliš pozdě. Otec se demolice chválabohu nedožil.

Architektonické soutěže znáte nejen z pohledu soutěžícího a porotce, ale také z pohledu Slovenské komory architektů, jejímž jste byl v letech 2019–2023 předsedou. Jaká jsou nejčastější úskalí soutěží?

U architektonických soutěží je důležité, aby neměly jen dobrý začátek, ale i šťastný konec. To znamená, že nestačí jen dohodnout se zadavatelem vypsání soutěže, zorganizovat porotu, vybrat vítěze a těšit se z výsledků uveřejněných na webu komory. Důležité je, aby nezůstalo jen u obrázků, ale aby byl celý proces završený i kvalitní realizací, která soutěž legitimizuje jako nejlepší nástroj na dosažení dobrého výsledku. A to se, alespoň u nás na Slovensku, ne vždy daří. Mnoho soutěží u nás končilo po vyhlášení výsledků a žádné další kroky už nenásledovaly. Některé z těch, které pokračovaly, doznaly ve schvalovacích procesech takových změn, že už jen z dálky připomínají původní vítězný návrh. Sám jsem zvědavý, s jakým úspěchem se nám podaří realizaci přiblížit k renderům ze soutěžních panelů na dostavbu Divadelní fakulty VŠMU v Bratislavě, kterou jsme vyhráli v roce 2022. Jestli se bude čím chlubit.

Rozhovory připravily

Markéta Pražanová a Barbora Sedlářová

Vydání

PŘIHLÁŠENÝCH

Riegrovy sady v Praze

Matouš Jebavý 2023

Oživení Jarošky, Brno

Kancelář architekta města Brna

Jan Tesárek, David Zajíček, Michaela Skoupilová, Eva Havelková, Monika Martišková

2025

Rodinný dům na předměstí Brna štukheil šobich architekti Petr Štukheil, Vladimir Šobich

2024

REALIZACÍ

Krabice ve stodole, Lázně Bělohrad

Facha architekt

Matěj Nepustil, Martin Chlanda, Jana Fischerová, Andrea Sobotková

2025

Křísení Sudet, Bernov, Nejdek

No Architects

Jakub Filip Novák, Daniela Baráčková, Klára Rašková

2025

Znovuzrození letohrádku Bažantnice, Nové Hrady

DEBYT

Tomas Petrášek, Tereza Květonová

2022

Vydání

Letní byt Malenice

DEBYT

Tomáš Petrášek 2024

Rezidence Bílá Růže, Kašperské Hory

SUMAVAPLAN

Pavel Lejsek, Julie Tichá 2025

Pípalova malířství, Humpolec

Studio MA

Dan Merta st., Dan Merta ml., Matyáš

2025

Smuteční síň v Tišnově

JURA ET CONSORTES

Pavel Jura, Pavel Steuer 2023

Rekonstrukce Žitný mlýn Boršov, Boršov nad Vltavou

mar.s architects Martin Šenberger, Romana Šteflová

Hotel Villa Fitz, Rokycany

Luni architekti

Lukáš Janout, Nina Ratočka Pevná, Antonín Honzík, Pavel Janout

Dům pro bráchu, Osek

Luni architekti

Lukáš Janout, Nina Ratočka Pevná, Pavel Janout 2025

Black House, Praha

Machar Teichman

Pavel Machar 2024

Atelier 4.11, Brno

Korsa atelier

Denisa Korsa Kanderová, David Korsa

Vydání

Centrála a showroom Janošík, Valašské Příkazy

Jakub Janošík

2025

Střed Středokluk

Ateliér Vojtík-Záhora FA ČVUT

Martin Šnobr

2025

Rodinný dům Šestajovice

mackovič architecture

Jan Mackovič

2025

Bytový dům Podbělová, Praha 5 maak

David Macháček

2025

Vydání

Staroměstská brána, Praha 1

Tak Architects, AED project

Marek Tichý

2025

Konírna Kovářská

AtelierK Helena Krobová

2024

Bytový dům u Borského parku, Plzeň PRO-STORY, TEREZA NOVÁ Tereza Nová, Jiří Zábran

2024

KOTINI, Chrustenice

MODULORA

Jan Alex Rezáč

2025

Znovuzrození parku Střed v Mostě Rehwaldt Landscape Architects, Atelier Hoffman Till Rehwaldt, Patrik Hoffman, Eliška Nováková, Tomáš Černý, Radka Peška Matoušková

2024

Revitalizace OC FUTURUM, Brno

KOGAA

Tomáš Kozelský, Alexandra Georgescu, Viktor Odstrčilík, Kateřina Baťková, Markéta Landová

2021

TIC BRNO: ŽIVÉ KULTURNÍ ROZHRANÍ, Brno

KOGAA

Tomáš Kozelský, Alexandra Georgescu, Viktor Odstrčilík, Kateřina Baťková, Markéta Landová, Kristián Zámeční, Josef Řehák, Kateřina Malečková

2025

Krafferova zahrada, Jindřichův Hradec

Atelier Za Mák, matěj šebek architekti

Michaela Zudová, Matěj Šebek, Jan Makovička

2025

KUMST, Brno

KOGAA

Tomáš Kozelský, Viktor Odstrčilík, Alexandra Georgescu, Kateřina Baťková, Lenka Kostíkova, Patrícia Pecková, Oleksandr Voropai, Ilina Cvetková

2023

Vydání

JIC INMEC Retrofit, Brno

KOGAA

Tomáš Kozelský, Viktor Odstrčilík, Alexandra Georgescu, Kateřina Baťková, Markéta Landová, Tana Kantor 2023

Masarykovo nám. v Mnichově Hradišti

Rehwaldt Landscape Architects Till Rehwaldt, Eliška Černá, Richard Labanc

2025

Centrum Hořec, Horní Malá Úpa

ADR Aleš Lapka, Petr Kolář, Pavel Čermák

2025

Viladům Dobeška, Praha Versatile Pavel Salák, Markéta Šornová, Oleh Zimin

2025

Vila Na Babě, Praha šesták-architekti Jan Šesták

2025

Rekonstrukce ŽST Brno-Královo Pole

rch architects, SAGASTA, SUDOP

Radovan Chehabi, Jiři Ziegler

2025

Novostavba dvou rodinných domů, Příchovice u Kořenova

SEA architekt

Michal Havelka, Patrik Dolák

2022

Rekonstrukce bytu KJ v Libni, Praha

Matika Architecture

Michal Matika

2023

Rekonstrukce objektu Hirschovy vily, Hořice

Ateliér Zídka Jiří Zídka, Lenka Zídková

2025

Vydání

Nová obřadní sín, Praha Schwestern Monika Cihlářová, Iveta Šalamounová

2025

Dům v sadu, Ondřejov

Machar Teichman

Pavel Machar, Radek Teichman, Maria Sklenaříková

2024

Zemljanka, Louka studioArk Petr Kundrát

2022

Stodola, Staré Bříště

Machar Teichman

Pavel Machar, Radek Teichman

2025

Rodinný dům Dehtáry, Dehtáry studio SP-AM Pavel Šťastný 2023

Kapr, Ostravice studioArk Petr Kundrát

2022

Vstupní prostory MM a MUSO, Brno

Horalík Ateliér, A77 architekti Tomas Horalík, Denisa Kyselicová

2025

Kaplicky Creative Centre, Česká Skalice

JIRSA – ARCHITEKTI

Vojtěch Jirsa

2025

Park U Vody, Praha

YYYY

Tereza Rapsová, Martina Tománková, Alice Boušková, Marie McCllelan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová

2024

Vydání

Firemní sídlo Czech Games Edition, Praha

Horalík Ateliér, Kaplan architekti, YYYY Tomas Horalík, Libor Kaplan

2021

Lesní rodinný dům v Jevany

Tomáš Hladík 2023

Nádherný dům na nádherném místě, Mírová pod Kozákovem

Atelier Kunc architects

Michal Kunc, Petr Tesař, Ondřej Jelínek

2022

Rekonstrukce Ostravica Textilia, Ostrava Master Design

Jan Jadrníček, Lukáš Richter, Martin Náhlovský

2024

Smuteční síň Vimperk Jakub Vašek

2025

Podchod a zastávky Místecká, Ostrava

Atelier 38, Atelier IDEA

Tomáš Bindr, Pavel Malček

2023

Bytový dům Primátorská × Podlipného, Praha 8

2ch architekti (chladekp&chladekp)

Peter Chládek

2024

ZŠ Šeberov, Praha-Šeberov

ADR

Aleš Lapka, Petr Kolář, Martin Kuklík

2024

Řadové rodinné domy Karla Kerna, Opava

Atelier 38

Tomáš Bindr

2023

Bytový dům Boleslavova 3, Praha 4-Nusle

Plus One Architects

Petra Ciencialová, Kateřina Průchová

2024

Truhlík, Kamenná Lhota

A69 – architekti

Prokop Tomášek, Boris Redčenkov, Jaroslav Wertig

2021

Přestavba interiéru smuteční síně, Starý Bohumín

Atelier38

Tomáš Bindr, Miroslava Spíšková Baklíková

2024

Rozšíření kanceláří Monolot Studia, Praha

Anna Koukolová architekti

Anna Koukolová

2022

NOMINACE

Kaple sv. Kryštofa, Praha

JIRSA – ARCHITEKTI

Vojtěch Jirsa

2025

Vydání

VýhledNa Litomyšl

atelier-r

Miroslav Pospíšil, Martin Karlík 2025

Polyfunkční dům Lipová, Brno

Pelčák a partner architekti Petr Pelčák 2024

Bytové domy Horní, Brno

Pelčák a partner architekti

Petr Pelčák

2024

Školní družina, Ostrava Hrabová

Eva Waszut

2024

Metropolitní blok Trnitá, Brno

Pelčák a partner architekti Petr Pelčák 2024

Brána Pusteven, Prostřední Bečva henkai architekti Daniel Baroš, Jan Šimíček, Michal Vašek 2023

Diorit – bytový dům v lomu, Brno

Architekti DRNH Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák 2025

Klášter Plasy – opatská rezidence

Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby

Tomáš Šantavý 2023

Obytný soubor EMA, Ostrava Atelier38

Tomáš Bindr 2025

Vydání

Komunitko 1415, Strakonice

atelier VAS

Zdeněk Hromádka, Josef Habersberger, Petr Sladký, Mirek Dragoun

2024

Rekonstrukce statku na sídlo firmy, Dobruška-Běštviny

atelier Cesta

Barbora Moravcová

2025

Přestavba vily v Tróji, Praha 8

AMA architekti

Pavel Martinek

2025

Blumery Prague, Praha

Cirque.Menu

Petr Hák, Zbyněk Krulich

2025

Vydání

Rekonstrukce vily v Poděbradech

Apropos Architects

Michal Gabaš, Magdalena Havlová, Tomáš Beránek

2025

Dětská léčebna Ostrov u Macochy

Adam Rujbr Architects

Adam Rujbr

2022

Obřadní síň ve Vysokém Mýtě

Roman Brychta Architekti

Roman Brychta

2025

Rekonstrukce měšťanského domu, Slavonice

architektonicky atelier PAAR

Ludvík Pivoňka

2024

Smuteční síň, Dolní Radechová

Šárka Štěpánová

2025

Horská chalupa Na Kukačkách, Strážné

edit!

Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda, Iveta Kopecká

2025

Ubytovací dům socialní péče Tereza, Semily

Stempel Tesar architekti

Ján Stempel, Jan Jakub Tesař

2025

Poslední místo, Liberec-Vratislavice nad Nisou

Mjolk architekti

Tobiáš Hrabec, Jan Vondrák, Jan Mach

2024

Beseda Ořechovka, Praha

Pavel Hnilička Architects+Planners

Pavel Hnilička

2024

Vydání

Villa Sarra, Praha

AV architekti

Miloslav Vodička, Petr Horák

2025

Knihovna v Novém Hrozenkově

chládek architekti

Pavel Chládek, Barbora Jochcová

2024

Dům v Bezovce, Plzeň

MAM atelier

Vladimíra Martinovská

2025

Kostel sv. Jakuba Většího v Brně

Múčka Veselý architekti

Petr Múčka, Josef Veselý

2024

Rekonstrukce venkovské usedlosti, Hvožďany

EM.A, EM architekti

Michal Hájek, Eva Vaňáčová Železná

2025

Rozsíření hřbitova v Hostivaři, Praha

Fertyk, BAKYTA

Róbert Bakyta, Lukáš Radošovský, Stanislav Krčmárik

2025

2 v 1, Praha 5-Zbraslav

Mimosa architekti

Petr Moráček, Jana Zoubková, Pavel Čermák

2025

Vila Jevany, Jevany

Architektura

David Kraus, Miroslav Styk

2025

Chalupa v Kostelíku, Slabce

Lenka Milerová architektka

Lenka Milerová

2024

Vydání

Přestavba zahradního domku, Slabce

Lenka Milerová architektka

Lenka Milerová

2023

Kulturní centrum Kralupy nad Vltavou

Atelier 99

Jiří Betlach, Tomáš Pulkrábek, Olga Svobodová, Martin Kameníček, Rostislav Říha

2025

Totální byt – Napřed fuj, potom huj, Praha

PURPURA.studio

Adam Novotník

2025

STANICE 6, Praha 6

ARCHITEKT Ondřej Tuček

Ondřej Tuček, Jan Binter

2024

Chata v Jevanech

monom

Igor Hobza, Michal Bernart, Veronika Výborná, Tomáš Vaněček, Anna Pospíchalová

2021

Bytový dům Krušec, Abertamy monom

Igor Hobza, Michal Bernart, Jakub Vašek 2024

Městská knihovna Petřiny, Praha monom

Igor Hobza, Michal Bernart 2023

Byt Staroměstská, Praha

Facha architekti

Andrea Sobotková, Martin Chlanda, Matěj Nepustil, Jana Fischerová

2025

Rezidence Pekárenský dvůr, Brno

Identity Design, Projekce 21 Brno

Ivana Linderová, Dagmar Zvoničková, Tereza Růžičková, Andrea Knoblichová, Natálie Koutská

2025

TIC a prodejna regionálních produktů, Praha Grido, architektura a design

Peter Sticzay-Gromski 2024

Byt na rohu, Praha

Prokop Hartl 2025

Revitalizace centra Kopřivnice

Kamil Mrva Architects Kamil Mrva 2023

HZS hlavního města Praha – objekt B

Architektura

David Kraus, Miroslav Styk 2025

Pod Stříbrníkem, Husinec-Řež

1:1 architekti

Tomáš Feistner, Pavla Feistnerová 2024

Vydání

Jídelna a internát SŠ J. Blahoslava, Hejnice

FS Vision

Jindřich Kejík, Martin Sehnoutka, Roman Falta

2024

ZŠ ve Veverských Knínicích

New Work

Svatopluk Sládeček, Jaroslav Matoušek

2025

Sokolovna Veverské Knínice

studio New Work

Svatopluk Sládeček, Jaroslav Matoušek, Zuzana Vlkovič Zbellová

2023

Varhany pro sestry Boromejky, Kostel sv. Karla Boromejského, Praha 1, Malá Strana

Ateliér Markéta Jurečková

Markéta Jurečková, Jaromír Kánský

2025

Nádraží Praha-Bubny

Jakub Cigler Architekti

Jakub Cigler

2025

Vydání

Mateřská škola Fulnek

XTOPIX architekti, Ateliér Simona Ledvinková

Barbora Buryšková, Pavel Buryška, Simona Ledvinková

2024

NOMINACE

Pediatrická ordinace, Znojmo

Ondřej Pokorný

2025

Rezidence Starý pivovar, Brno

Atelier RAW

Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Lukáš Vágner

2024

Náměstí a městský dům v Orlové

Atelier RAW

Tomáš Rusín, Ivan Wahla

2022

URAN, Liberec

rearchitekti studio

David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid, Michal Kuzemenský

2024

Rodinný dům v Čakovicích, Praha

edit!

Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda 2025

Horácká multifunkční aréna, Jihlava

CHYBIK + KRISTOF

Ondřej Chybík, Michal Krištof 2025

Rekonstrukce vily v Dobřichovicích

Jsme k světu

Jakub Mareš, Matěj Smola

2021

NOMINACE

Rodinný dům v Hranicích

Ateliér Beránek architekti

Zdeněk Beránek, Sandra Beránková 2021

Karlovo náměsti v Třebíči

Atelier RAW

Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Petr Mutina 2022

Bistro Dvoreček Dýšina

Jsme k světu

Jakub Mareš, Matěj Smola, Zuzana Zápotocká 2021

Apartmánový dům Stožec

Jsme k světu

Jakub Mareš 2023

Bytový dům Křídlovická, Brno

Atelier RAW

Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Libor Supler 2023

Vydání

Vila ve vinohradu, Židlochovice

Atelier RAW

Tomáš Rusín, Ivan Wahla 2022

Sauna k světu, Plzeň

Jsme k světu

Jakub Mareš, Monika Bartošová 2023

Vila Vítovice

Atelier RAW

Tomáš Rusín, Ivan Wahla 2022

RD Křenovice

ika.architekti

Tomáš Dvořák, Vojtěch Kolář 2021

Upcyklovaná sauna, Brno

ika.architekti

Tomáš Dvořák, Lenka Bažík 2024

Řadové domy Padochov, Oslavany

ika.architekti

Tomáš Dvořák, Karel Bartoš, Lenka Bažík, Vojtěch Kolář 2022

Skautský dům Střela, Plzeň

Jsme k světu

Jakub Mareš, Ivana Karlíková 2025

Centrální sklad aut Louda auto+, Vrbová Lhota

Atelier TESTUDO Martin Zezula 2024

Metro Company, Plzeň

Jsme k světu

Jakub Mareš, Anna Pflugová, Monika Bartošová 2025

Vydání

Dům nad roklí, Praha

1:1 architekti

Klára Pavlištová

2024

Dům v cípu, Miroslav

Boq architekti

Miroslav Stach, Jana Stachová

2025

Havarijní stav objektu „konírny“, Pohořelice

ARCHIKA

Jindřich Kaněk, Vojtěch Koudelka, Tomáš Juchelka, Dagmar Blahová, Vilma Kaňková, Markéta Čermáková, Petr Otépka

2025

Vilka v Liebigově městečku, Liberec

atakarchitekti

Jana Janďourková Medlíková, Michaela Doležalová

2025

Vydání

Rekonstrukce hospodářského dvora státního zámku Zákupy

Masák-Partner

Jakub Masák, Jaroslav Svěrek

2024

Rozhledny nad Slavkovským bojištěm, Prace, Brno-venkov

PETR FRANTA ARCHITEKTI & ASOC.

Petr Franta, Petr Sobotka, Štěpán Sekera, Miroslav Špaček, Miroslav Špaček

2024

Fotbalové kabiny Úsilné

re:architekti studio

David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid

2024

Poliklinika Neratovice

Adam Rujbr Architects Adam Rujbr, Vít Benda, Klára Jansová

2024

Dům ve stráni, Zlín

Ateliér Daniel Mňačko

Daniel Mňačko

2025

Domov pro seniory v Liptále

New Work

Svatopluk Sládeček, Jaroslav Matoušek, Zuzana Vlkovič Zbellová, Milan Sykorský, Joanna Klimek, Zlatica Mojžíšková

2025

Úpravy objektu fary, Drnovice u Vyškova

StudioPAB

Jan Pospíšil, Jana Pospíšilová

2025

Park a Skatepark „U Komína“, Varnsdorf

U/U Studio

Andrea Nováková, Jiří Kotal, Martin Hrouda, Lucie Krotilová, Jakub Strejc, Jiří Pernica, Marie Pourghasem, Nikola Žuchová

2025

Obnova Chaty Bohumila Hrabala, Kersko

Čtverák – Tomsa

Martin Čtverák, Tomáš Tomsa

2024

Vydání

Kabiny Kravák, Znojmo

Studio MA

Dan Merta

2025

MŠ a DS v Přerově nad Labem

Apostrof architekti

Martin Strouf, Petr Uhlíř

2025

Volnočasové centrum Truhlářská 8, Praha

KAVA

Jan Karásek, Zuzana Novotná, Robert Seidl

2021

Dostupné bydlení, Žďár nad Sázavou

Kuba & Pilař architekti

Ladislav Kuba, Tomas Pilař, Radka Vašut, Ivona Uherková

2025

Wichterkreuz – návrat zmizelého, Kadaň

ECHTarchitektura

Josef Čančík, Miroslav Lörincz

2025

Vánoční festival zlozvyků, Brno

PEER COLLECTIV

Daniel Struhařík, Georgi Dimitrov, Ondřej Vale, Kateřina Šedá

2025

Nové schodiště Štefánikův most, Praha 1

KAVA

Robert Seidl

2025

Rekonstrukce Zámku Týnec, Janovice nad Úhlavou

Projektová a znalecká kancelář, Ing. Václav Vlček

Jan Pelánek Lazarowitz, Blanka Pelánková, Václav Vlček

2023

Dům s přístavbou, Roudnice nad Labem

PLA architekti

Štěpánka Hájková, Petr Lédl

2025

Vydání

Tělocvična u ZŠ Veselí nad Lužnicí

Ateliér Jakub Našinec

Jakub Našinec

2025

Nuselský pivovar, Praha 4

CMC architects

David Richard Chisholm, Martina Chisholm, Vít Máslo

2025

Kaple Panny Marie Bolestné, Nesvačilka RCNKSK

Jan Říčný

2024

Lesní koupaliště, Liberec

Mjölk architekti

Jan Mach, Marie Vondráková, Jan Vondrák

2025

Lávka přes Divokou Orlici, Žamberk Kloknerův ústav ČVUT v Praze, Bridge

Structures

Petr Tej, Jan Mourek, Oto Melter

2023

Multifunkční vila, Praha

Studio Šárka Linhartová

Šárka Linhartová

2024

Základní škola Postřekov

Studio A91

Jiří Makovec, Juraj Kazimír, Jan Růžička

2024

Konverze parní vodárny ve Frýdlantě UNIARCH

Valentýna Podhájecká

2025

Rodinný dům Břevnov, Praha

OTA atelier

Ondřej Fiala, Tomáš Henel

2025

Vydání

Rodinný dům u Rozkoše

MOLO architekti

Patrik Zamazal

2024

Sportovní hala Josefa Kaluhy, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Ateliér dvě

Blanka Maco, Klára Urie

2024

Děčín – restaurování Růžové zahrady, Děčín

Architektonické studio Merboltice

Věra Vokálová, Tomáš Efler, Martin Čtverák

2025

Rezidence Juliska, Praha

Atelier bod architekti

Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym

Svoboda

2024

Chalupa ve stráni, Strážné

Mimosa architekti

Jana Zoubková, Petr Moráček, Pavel Matyska

2025

Letní terasa Zoo Zlín

Studio New Work

Svatopluk Sládeček, Zuzana Vlkovič Zbellová, Jaroslav Matoušek 2023

Knihovna v Červeném Kostelci

PAPUNDEKL ARCHITEKTI

Jan Bárta, Šimon Bierhanzl, Marek Fischer 2025

Obecní dům U Muchů, Dolní Město

DECOEN

Ladislav Vejsada, Pavel Chlád 2023

Přístavba školy Charbulova, Brno

DESIGN arcom

Libor Habanec, Jakub Pachta 2024

Dům s červeným přírůstkem, Nečín

Facha architekti

Matěj Nepustil, Martin Chlanda, Andrea Sobotková, Jana Fischerová 2023

Komunitní centrum v Máslovicích

ATELIER BOD ARCHITEKTI

Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda, Karolína Čalounová 2023

Pavilon E Kaštanová, Brno atelier nla

Tereza Ježková, Martin Štěpánek 2022

Wellness Kraví hora, Brno

Architekti DRNH

Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Eduard Štěrbák 2022

Most Václava Rendera, Olomouc

Architekti DRNH

Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák 2023

Vydání

Blum, Praha 9

Qarta Architektura

Pavel Fanta, Jiří Řezák, David Wittassek 2023

Křesťanské centrum církve Bratrské, Kladno

QARTA Architektura

Jiří Řezák, David Wittassek 2022

Villa Chittussi, Praha

QARTA Architektura

David Wittassek, Jiří Řezák, Tomáš Němec 2023

Fragment, Praha 8 Karlín

QARTA Architektura

David Wittassek, Jiří Řezák 2023

Havelská 27, Praha

QARTA Architektura

Jiří Řezák, David Wittassek, Jan Havel 2022

Maison Ořechovka, Praha

QARTA Architektura

Jiří Řezák, David Wittassek, Pavel Fanta 2022

LOOX Prosek Apartments, Praha 9

QARTA Architektura

Tomáš Němec, Jan Havel, David Wittassek, Jiří Řezák 2022

Zázemí přehrady v Jablonci nad Nisou

Prokš Přikryl architekti Martin Prokš, Marek Přikryl 2024

Oční centrum MediPort, Praha

HUA HUA ARCHITECTS

Václav Kocián 2025

Základní škola Bratří Fričů, Ondřejov

ATELIER 6

Štěpán Bratka, Michal Nekola, Lucie

Štaňková, Radek Šíma 2024

Pivovar Eggenberg – PORT 1560, Český Krumlov

DOMY spol. Jan Topinka, Michal Juha 2024

– městská knihovna, Chodov

Ateliér Kopecký Jan Kopecký, Mojmír Kopecký, Tomáš Kopecký 2023

DESÁTKOVÁ – rodinný dům v Brně

Ateliér Kopecký Jan Kopecký 2023

ŽIVOT – rodinný dům ve Staré Huti

Ateliér Kopecký Jan Kopecký, Tomáš Kopecký 2023

Oživení Radbuzské náplavky, Plzeň

Jsme k světu Jakub Mareš, Richard Zeman 2025

Hasičárna pro Psáry a Dolní Jirčany, Psáry

SOA architekti

Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Kateřina Luftová, Štěpán Tomš, Marie Hojná 2024

Vydání

Bytový dům s galerií – Malá Strana, Praha

A3 Architects, Lábus AA –Architektonický ateliér Ladislav Lábus, Lukáš Grasse, František Košař, Tereza Dvořáková 2024

Renovace Domu kultury v Ostrově Olga Růžičková, Stanislav Muryc 2025

Smíchov – bytové domy 02, 04, 09, Praha 5

Ladislav Lábus, Vít Krušina, Petr Cimbulka, Lukáš Grasse, František Košař, Jan Pačka, Igor Šimon

2024

PORT 7, Praha

DAM architekti

Jiří Havrda, Štefan Hora, Richard Szilvassi, Petr Burian

2023

Svazková základní škola LOŠBATES, Louňovice

Pelletier de Fontenay, SOA architekti Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Hubert Pelletier, Yves de Fontenay, Yann Gay-Crosier 2025

Přístavba a renovace viničního domku, Praha-Troja

Lábus AA – Architektonický ateliér

Ladislav Lábus, Petr Cimbulka, Martin Richtár

2024

BudexHUB, Planá

Studio Perspektiv

Ján Antal, Martin Stára, Eva Schilhart Faberová, Anna Dománková

2024

Vydání

Bytový dům U Vinice, Praha 8-Troja

Ladislav Lábus, Marek Nábělek

2021

Oční optika Dr. Klain, Pardubice

MOLO architekt

Tereza Kučerová

2025

Školící, administrativní objekt AB3, Dukovany

di5 architekti inženýři

Marián Ján, Pavel Kabíček

2024

Mezi skálou a řekou, Krhanice

Mimosa architekti

Petr Moráček, Jana Zoubková, Pavel Matyska

2025

Veterinární klinika ABvet Bohumín

MOLO architekti

Patrik Zamazal, Pavel Griz 2025

Lottmann Technology Center, Praha

SNOVÁTOVÁRNA, Ivan Kroupa architekti Rostislav Mihulka, Ivan Kroupa 2025

HAGIBOR Rezidenční domy etapa 1 a 2, Praha

Ian Bryan Architects, Michel Desvigne Paysagiste

Ian Bryan, Edo Trembulak, Katarína Chalániová, Peter Hričovec, Michal Němec 2024

Letní dům Přibyslavice

Tadeáš Říha 2025

Regionální centrála ČSOB, Hradec Králové

PROJEKTIL ARCHITEKTI, Roman Brychta Architekti Roman Brychta, Adam Halíř 2021

Sportovní areál SK Planá, Planá

PROAM ARCHITEKTI Václav Štojdl, David Šrom 2024

Rezidence Starokošířská, Praha CASUA

Oleg Haman, Adam Homola, Petr Neuman, Petr Marek 2025

Arcus City, Praha 13-Stodůlky CASUA

Oleg Haman, Petr Housa, Michal Rydlo 2024

Přístavba jídelny gymnasia v Plzni

PRO-STORY Jiří Zábran, Markéta Šlajsová 2024

Vydání

Bytový dům Na Neklance II., Praha 5

CASUA

Oleg Haman, Adam Homola, Petr Neuman 2024

Bytový dům Hlubočepy, Praha 5

CASUA

Oleg Haman, Jakub Seifert, Helena Sosnová 2024

Zahradnictví Jan Holub, Bouzov

MOLO ARCHITEKTI

Patrik Zamazal

2022

Administrativní budova POHL cz, Roztoky

Rusina Frei architekti

Martin Rusina, Marketa Poláčková, Martin Frei

2021

Zastávka v Kořenově

MOLO ARCHITEKTI

Maja Horecká Nalevanková

2022

Rodinný dům Pardubice

THER AA Karel Ther 2022

Střelnice Kněžmost

Rusina Frei architekti

Martin Rusina, Martin Frei

2021

Městská knihovna Týnec nad Sázavou daviddavidová architekti

Jan David, Kamila Davidová

2025

K66 městský dům s kavárnou, Kamenice nad Lipou

matějšebekarchitekti

Matěj Šebek

2025

Vydání

Terasa suterénního bytu, Praha Střešovice

matějšebekarchitekti

Matěj Šebek

2021

Minimální maximum, Praha

Stempel Tesař architekti

Jan Tesař, Ján Stempel

2025

NOMINACE

Vstup do podloubí, Trutnov originální regionální architektura

Jan Veisser, Jan Hora, Barbora Hora

2025

Sauna Třpyt, Brno

Pouze slušné návrhy Bořivoj Čapák, Michal Palaščak

2022

Vydání

Byt 37,5 m2, Praha 6 hurá studio

Alexandra Hoffmannová, Jakub Hoffmann 2025

Liběna Rochová: Doteky, Brno

JRA Jaroušek Rochová architekti Magdalena Rochová

2025

Autorská instalace výstavy v UPM, Praha

Jan Fabián 2025

Knoflík VAVI, Vimperk

Mjölk architekti

Jan Mach, Jan Vondrák

2025

Modrý byt v Krči, Praha MAAT Mária Maninová 2023

Dům s airbagem, Pec pod Sněžkou

IXA

Klára Hradečná, Tomáš Hradečný

2025

Domov seniorů v Novém Bydžově

Architektura

David Kraus

2025

Rekonstrukce domu, Praha-Hlubočepy

Ondřej Bartůšek, Ondřej Fabián 2024

Vratislavice – náměstí před radnicí, Liberec

Mjölk architekti

Jan Mach, Jan Vondrák, Nikola Žuchová

2025

Vila č. 5 Letovice Na Výsluní

ARCHITEKTONIKA3000

Petr Skrušný

2025

2025

Rekonstrukce náměstí B. Havlasy, Strunkovice nad Blanicí

City Upgrade

Lucie Chytilová, Vratislav Ansorge, Ivo Pavlík

2024

Oblouková 171, Znojmo

ORA

Jan Hora, Barbora Hora, Jan Veisser 2025

Nový pavilon goril, Praha

ABM architekti

Petr Bouřil, Filip Fišer, Magdalena Nováková, Marek Dohelský 2022

Kolekce nábytku Metamorfoza, Praha

IO Studio Luka Križek

2025

Park a okolí Roškotova divadla, Ústí nad Orlicí

Žárovka architekti, Ateliér Šteflovi Vladimír Šolc

2025

Nova Karolina – bytový dům A2, Ostrava

CAMA Architekti

David Chromík, Darina Jasanská

2024

Expozice ve Věži smrti, Dolní Žďár

Studio COSMO

Tereza Kabelková, Jiří Kabelka 2022

Byt Dvě zdi, Zlín

Studio COSMO

Tereza Kabelková, Jiří Kabelka 2025

Dům Přírody Pálavy, Dolní Věstonice deskarchitekti

Jakub Děnge, Martin Kačírek, Jakub Havel, Štěpán Děnge

2024

Vstup a inkluzivní hřiště, Lužánky, Brno Ivar Otruba, Tomáš Popelínský 2023

Požární zbrojnice, Brno-Žebětín

P.P. Architects

Pavel Pekár, Martin Pončík

2022

Dům přírody Českého krasu, Koněprusy

P.P. Architects

Pavel Pekár, Martin Pončík 2023

Vydání

Hasičská zbrojnice, Bílovice

nad Svitavou

P.P. Architects

Pavel Pekár, Kseniia Zharova, Lucie Obrovská, Lucie Nováková, Monika Mozolová

2023

Interiér Brasileiro Slovanský dům, Praha

Qarta Architektura

Jakub Čížek, Pavla Sukaná, Jiří Řezák

2025

Centrum sociálních služeb Kluk, Poděbrady Apostrof architekti

Martin Štrouf, Petr Uhlíř

2025

Bílá ikona: Historická vila Sadová, Ostrava

PROJEKTSTUDIO EUCZ

David Kotek

2025

Vydání

Rekonstrukce Kina Svět, Hodonín

H.arch projekt

Lenka Holoušová Pecuchová, Pavel Holouš

2021

Terasový dvojdům Krč, Praha

martin čeněk architekti

Martin Čeněk

2024

Krušnohorský rodinný dům, Horní Blatná

KASTNER HODEK

Václav Kastner

2024

Fortna – Klášter bosých karmelitánů, Praha 1

TERRA FLORIDA, sulzer landscape architects Lada Veselá, Jan Sulzer

2023

Revitalizace BD Hostýnská 2046–2048, Praha 10 rn-a

Radek Novotný 2025

Obecní dům Rudimov

Mimosa architekti, Ateliér Mur Petr Moráček, Kateřina Slezáková, Roman Belžík

2024

Mateřská škola Šlapanice

ČTYŘSTĚN

Tomáš Págo, Milan Joja, Marek Holán, Karel Kubza

2024

Revitalizace Pivovarských teras, Vimperk

Steiner a Malíková krajinářští architekti, Roman Brychta Architekti

Pavlína Malíková, Roman Brychta, Aleš Steiner

2024

Ekonommicky dostupný rodinný dům, Vrané nad Vltavou

IO Studio Luka Križek

2025

Dům pod vrbou, Koleč

Boq architekti

Miroslav Stach, Jana Stachová

2025

Rodinný dům ve Velkých Popovicích

VYŠEHRAD atelier

Jiří Smolík

2024

Přístavba školy v Kostelní Lhotě

VYŠEHRAD atelier

Jiří Smolík, Zdeněk Rychtařík, Vojtěch Večeře, Jan Ratiborský

2025

Pilotní oblouk 036: 1 km proměny, Praha

CCEA MOBA

Yvette Vašourková, Karin Grohmannová, Igor Kovačević

2025

NOMINACE

Vydání

Domov pro seniory Oblouková, Šternberk masparti

Pavel Martinka, Ondřej Spusta

2024

Lidový dům Zaječov

IO Studio Luka Križek 2023

Dům v oblacích, Řevnice

Boq architekti

Miroslav Stach, Jana Stachová

2022

Uni space rektorátu SLU v Opavě

IO Studio Luka Križek

2021

Coral

Jiří

2024

Celková rekonstrukce domu Chopin, Mariánské Lázně

ARCHITEKT Ondřej Tuček Ondřej Tuček, Lenka Belanská, Matouš Štrba 2023

Škola Podolí, Praha 4

ARCHITEKT Ondřej Tuček Ondřej Tuček

2024

Sídlo a skladovací hala Energy, Mníšek pod Brdy

Boq architekti Jana Stachová, Miroslav Stach

2024

Pavilon profesora Dyra, Praha

Kania Václav Čermák

2022

Knihovna Olomouc – pobočka Kotelna, Olomouc kcarch

Václav Čermák, Václav Kolínský, Ondřej Šperl

2025

Vydání

Dům bez chodeb, Frýdlant nad Ostravicí

PAPUNDEKL ARCHITEKTI

Jan Bárta, Šimon Bierhanzl, Marek Fischer

2021

Kamenka a Roubenka U Babi, Lipná u Hazlova

Jsme k světu

Jakub Mareš

2021

Lesanka, Stoječín

Jan Fabián

2021

Bytová vila na Vinohradech, Praha

PAPUNDEKL ARCHITEKTI

Jan Bárta, Šimon Bierhanzl, Marek Fischer 2023

Chata v sadu, Křivoklátsko

Lenka Míková architekti

Lenka Míková

2025

Stodola 21, Třebešice

DMNK architekti

Petr Šikola, Václav Dvořák, Jan Černoch, Hana Klapalová

2021

Architektura výstavy, Lázně Liberec

Jan Fabián

2025

Pomník padlým Třebešice

DMNK architekti

Petr Šikola, Hana Klapalová

2021

Pohodový plácek v Brnoxu, Brno originální regionální architektura, Mgr. Alžběta Pilka Brůhová

Jan Veisser, Jan Hora, Barbora Hora, Alžběta P. Brůhová, Maroš Drobňák, Klára Mačko

2023

Vydání

Bytové domy – Nový Perštýn, Liberec

DMNK architekti

Petr Šikola, Václav Dvořák, Hana Klapalová, Josef Černý, Jan Černoch, Kristýna Plzáková 2024

Vila Hanspaulka, Praha

DMNK architekti

Petr Šikola, Jan Černoch, Kristýna Plzáková

2022

Základní a mateřská škola VIA, Beroun

OVA Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík

2025

Rezidence U Kazínské skály, Černošice

Šafer Hájek architekti

Oldřich Hájek, Olga Kostřížová

2022

Rekonstrukce rodinného domu, Praha OVA

Jiří Opočenský, Štepán Valouch, Ondřej Králík 2024

Obnova usedlosti, Praha OVA Jiří Opočenský, Štepán Valouch 2023

Rekonstrukce bytu Vršovice, Praha

DMNK architekti

Josef Černý 2021

Parkovací dům ÚVN, Praha

VPÚ DECO PRAHA

Pavel Brázda, Petr Barchánek

2024

Základní škola VIDA, Praha OVA Jiří Opočenský, Štepán Valouch, Ondřej Králík 2025

Vydání

Císařská Vinice, Praha 5

Podlipný Sladký architekti

Ludek Podlipný, Martin Sladký, Tomáš Gloser

2024

Rekonstrukce obchodního domu Grand, Pardubice

OVA

Jiří Opočenský, Štepán Valouch, Ondřej Králík

2025

Rodinný dům Kersko

OVA

Jiří Opočenský, Štepán Valouch, Ondřej Králík

2025

Penzion Stará škola, Jindřichovice

projectstudio8

Bohuslav Strejc, Věra Fišerová, Ondřej Janout, Jiří Korelus

2024

Návrh fasády rodinného domu, Ostrava Hrabová, Hrádek

Eva Waszut

2022

Rekonstrukce objektu Panelárna, Praha

A8000

Martin Krupauer, Martin Sedmák, Pavel Kvintus, Daniel Jeništa, Lucie Formanová

2025

Na webu České komory architektů

www.cka.cz naleznete základní informace o této samosprávní organizaci, složení orgánů a důležitá témata týkající se výkonu profese autorizovaných architektů, mezi nimi například:

Právní poradna

Celoživotní vzdělávání

ČKA nabízí všem svým členům právní pomoc v oblasti týkající se projektování staveb a souvisejících témat (územní plánování, veřejné zakázky, postupy úřadů při povolování staveb, problematika autorství projektů a staveb…) formou osobních konzultací nebo zpracování odborných stanovisek.

Propagace práce architektů

Česká komora architektů organizuje řadu vzdělávacích akcí pro své členy, stejně jako sdílí další důležité aktivity přínosné pro výkon profese architekta. Vědoma si nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností, zřídila také samostatnou pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání, která se této problematice věnuje.

Informování autorizovaných osob

ČKA se věnuje také podpoře a prezentaci kvalitní práce autorizovaných architektů, ale též studentů a absolventů architektonicky zaměřených vysokých škol. Pořádá proto přehlídku realizovaných staveb Česká cena za architekturu, uděluje Poctu ČKA, organizuje Přehlídku diplomových prací.

Pro lepší informovanost všech autorizovaných osob o činnosti ČKA i výkonu profese architekta využívá Komora nejen webu a sociálních sítí, ale také rozesílá všem svým členům mailem jednou měsíčně Newsletter, poštou čtvrtletně Bulletin ČKA a jednou ročně Ročenku ČKA. Kromě toho nabízí také monitoring médií, informace o vypsaných soutěžích atd.

Soutěže

ČKA záleží na architektonické a urbanistické kvalitě měst, neboť úzce souvisí s kvalitou života jejich obyvatel. Bezpečným způsobem, jak ji zajistit a dodržet zákonné povinnosti, je dobře vypsaná architektonická soutěž. Na webu ČKA lze získat postup, jak připravit soutěž, vzory a pravidla soutěží, data školení porotců architektonických soutěží, kontakt na pracovní skupinu Soutěže, která se problematice věnuje, a samozřejmě také aktuální seznam připravovaných soutěží, probíhajících soutěží nebo výsledky již ukončených soutěží.

Seznamy autorizovaných architektů

Databáze všech osob autorizovaných Českou komorou architektů podle zákona o výkonu povolání. Vyhledávat lze podle typu autorizace: VP: autorizace se všeobecnou působností (A.0); A: obor architektura (A.1); UP: obor územní plánování (A.2); KA: obor krajinářská architektura (A.3); ÚSES: projektant územních systémů ekologické stability (A.3.1); IT: obor interiérová tvorba; SC: obor scénické stavby, dále lze autorizované osoby vyhledávat podle krajů, abecedního seznamu atd.

Konzultační služby pro státní správu a samosprávu

Česká komora architektů vydává standardy služeb jako metodický nástroj pro ustanovení vztahů mezi architektem a klientem v projekční praxi. Standardy by měly pomoci jak architektům, tak i klientům stanovit dobré podmínky spolupráce. Stanovují obvyklý rozsah a jednotlivé etapy výkonu profese architekta. K dispozici jsou: Standard služeb architekta – pozemní stavby, interiéry, územní a regulační plán a také odkazy na zahraniční dokumenty.

Legislativa

ČKA nabízí také konzultační služby pro státní správu a samosprávu, dále např. metodiku s názvem Výběr projektanta, jež je určena veřejným zadavatelům, kteří chtějí zvládnout zadání veřejné zakázky bez organizátora zadávacího řízení, nebo třeba seznam všech městských architektů působících v českých sídlech.

ČKA rovněž nabízí pro své členy ke stažení účinná znění právních předpisů významných pro výkon povolání autorizovaných architektů, vzory smluv o dílo na zpracování projektu stavby a na zpracování návrhu územního plánu, stejně jako vzor licenční smlouvy apod.

EKOLOGICKY

K6+repro KOLIZE: PLYN

23/05–07/06

12/06–28/06 25/06

Výstavy, které jste nestihli

Umělecké intervence a workshopy Closing Party

C entrum A rchitektury a M ěstského P lánování

Vyšehradská 51, Praha 2, úterý–neděle, 9.00–21.00, vstup zdarma www.praha.camp/stavba-povolena

K4+repro

POVOLENA!

ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ děkuje

Generální partner

mediální partner

oficiální čtvrtletník České komory architektů

číslo 2/2026, ročník XXXIII

Datum expedice 16. 6. 2026

Náklad 5 000 ks

Registrace MK ČR E 11062

ISSN 1804-2066

Vydavatel

Česká komora architektů

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz

Redakce

šéfredaktorka

PhDr. Markéta Pražanová marketa.prazanova@seznam.cz

Redakční rada

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. Ing. arch. David Hlouch Ing. arch. Miroslav Holubec Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Petr Lešek Ing. arch. Pavel Martinek

Jazyková korektura Mgr. Josef Šebek, Ph.D.

Grafický design MEANWHILE

(Jakub Straka, Barbora Malo)

Tisk Triangl, a. s.

Distribuce

Bulletin ČKA je bezplatně rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst.

Upozornění

U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů.

PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na: www.cka.cz

Kancelář Praha

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 cka@cka.cz +420 273 167 480

úřední hodiny po, st, čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

agenda recepce

Vanesa Bušková recepce@cka.cz +420 731 508 028

ředitelka Kanceláře ČKA Ing. Dagmar Mošnerová dagmar.mosnerova@cka.cz

+420 702 035 234 +420 257 532 430

sekretář ČKA

Ing. arch. Petr Buryška, Ph.D. petr.buryska@cka.cz

office manager Monika Pohanková monika.pohankova@cka.cz

+420 273 167 486

zástupkyně ředitelky Kanceláře ČKA, právní poradce představenstva ČKA, právní poradna

Mgr. Ing. Daniela Lastovecká (dříve Rybková) daniela.lastovecka@cka.cz

+420 273 167 481

tisková mluvčí

Mgr. Barbora Sedlářová barbora.sedlarova@cka.cz

+420 273 167 485

+420 777 464 453

Kancelář Brno

Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno +420 542 211 809

sekretář PS Soutěže, PS Krajinářská architektura, PS Urbanismus, PS Udržitelnost, PS Památková péče, PS Digitalizace, autorizace Kateřina Slaná katerina.slana@cka.cz +420 542 211 809

právní poradce

Stavovského soudu ČKA, PS Legislativa, právní poradna Mgr. Eva Faltusová eva.faltusova@cka.cz

+420 273 167 481

právní poradna, supervize soutěžních podmínek

Mgr. Barbora Veselá barbora.vesela@cka.cz

+420 773 792 928

autorizace, databáze, dozorčí rada ČKA, autorizační rada ČKA

Milena Ondráková milena.ondrakova@cka.cz

+420 273 167 483

+420 608 976 912

Stavovský soud ČKA

Radka Kasalová radka.kasalova@cka.cz

+420 257 532 430

členské příspěvky, profesní pojištění

Helena Jiříková helena.jirikova@cka.cz

+420 608 975 312

manager akcí ČKA

Bc. Marek Job marek.job@cka.cz

+420 771 126 426

specialista sociálních sítí Ing. Matouš Pudil

+420 771 508 346

webmaster, sekretář PS Vzdělávání, PS Zahraniční aktivity, PS Celoživotní profesní vzdělávání, PS Standardy a honoráře Ing. Ludmila Ševčíková ludmila.sevcikova@cka.cz +420 773 765 416

Vydání

BEST EXPERIENCE

Navrhujte projekty libovolné velikosti.

Uživatelsky přívětivé rozhraní dělá z Archicadu nejefektivnější a nejintuitivnější BIM software na trhu.

VÍDEŇ 22, RAKOUSKO DELUGAN MEISSL ASSOCIATED ARCHITECTS DMAA.AT OBR: ©K18

NEJVĚTŠÍ rezidenční stavitel v ČR

Již více než 30 let stavíme novou

Máme historicky největší rozestavěnost přes 3.000 bytů a v přípravě dalších 40.000 bytů v 60 lokalitách po celé Praze

Spolupracujeme s těmi nejlepšími architekty a urbanisty z ČR i ze zahraničí (např. Josef Pleskot, Eva Jiřičná a další)

Mnoha desítkami milionů korun ročně pomáháme různým charitám a iniciativám, přispíváme na obecně prospěšné účely a veřejné stavby

Prahu. Prodali jsme přes 20.000 bytů, domů a parcel ve 200 úspěšných rezidenčních projektech central-group.cz

Jsme generálním partnerem Iniciativy pro dostupné bydlení, Sdružení pro architekturu a rozvoj a také prestižních Summitů dostupného bydlení a stavebního rozvoje