Newsletter / Leden 2026

Centrepiece

OBSAH

04

08

10

Úvodní slovo generální ředitelky

ROZHOVOR S TOMÁŠEM KUCHTOU: Superschopnost Česka?

Věda, technologie a otevřenost

ČESKÝ BRAND: Svůj názor už projevilo přes 10 tisíc lidí. Jaký je náš příběh?

12 PODCAST ČESKÝCH CENTER: Jak se rodí značka země? Radim Svoboda vysvětluje, proč je nation branding společenská terapie

13

ČESKÁ CENTRA A UNIVERZITA KARLOVA: Strategické partnerství pro silnější image Česka ve světě

14 ROZHOVOR S PAVLOU HUBÁLKOVOU: O popularizaci vědy, českých úspěších a inspiraci pro zahraniční publikum

17 ČESKÁ VĚDA VE SVĚTĚ HLEDÁ ODPOVĚDI, PROPOJUJE KOMUNITY

A INSPIRUJE NOVÉ GENERACE

→ London Calling: propojení české vědy ve Spojeném království

→ Vesmírné bohatství v Bělehradě: od planetek k těžkým prvkům

→ Věda bez hranic: příběhy mladých českých vědců v Rakousku

23 CZELO V BRUSELU: česká brána do evropské vědy, výzkumu a inovací

24 PIXELY A POETIKA . Česká fotografie mezi skutečností a simulací

27 NOC LITERATURY 2025: Kniha jako útočiště

30 CENA KRITIKY ZA MLADOU MALBU 2025: Česká centra otevírají dveře mladým talentům do Evropy

31 CENA SUSANNY ROTH: 11. ročník propojil 21 zemí a posiluje globální síť překladatelů české literatury

32 USA: Česká literatura míří k americkým čtenářům i akademické elitě

34 Designér Aleš Hnátek zaujal mezinárodní scénu na Mercedes-Benz Fashion Week Madrid

35 Book Space: 60 let nejkrásnějších českých knih v novém prostoru pro čtení a design

37 Výběr z programu

39 Mediální ohlasy v Česku

www.czechcentres.cz

#CzechCultureWorldwide

ÚVODNÍ SLOVO

GENERÁLNÍ ŘEDITELKY

Milí příznivci, partneři a přátelé Českých center,

svět se točí rychle a je potřeba po něm rychle utíkat. Pro Ministerstvo zahraničních věcí podporujeme českou veřejnou diplomacii a obzvlášť nás těší mluvit o současném Česku a Češích, kteří jsou fascinující. Mladí vědci a vědkyně po celém světě sklízejí řadu úspěchů a my víme, že patří do našeho obrazu stejně jako Janáček a Dvořák.

Věda je skvělým tématem pro prezentaci v zahraničí.

Jsme rádi, že jsme u toho.

Také vybíráme témata, která jsou pro současný svět formativní. Už v lednu má premiéru v Londýně naše nová výstava Pixely a poetika, která ukazuje, jak byla manipulace součástí fotografie od jejích počátků. Od Sudka a Funkeho, kteří k tomu používali hru světel a stínů, po současné fotografy, kteří pracují s umělou inteligencí. Během debat v Londýně, Paříži, New Yorku, Bělehradě a později i dalších metropolích budou naši tvůrci diskutovat o tom, jak důvěra ve vizualitu formuje náš vztah ke skutečnosti, a o českých vizionářích v této oblasti. Těší nás, že nás v představování našeho vizionářství světu podporuje skupina PPF.

No a někdy se s pocitem závratě v Českých centrech vyrovnáváme zkrátka „strategií úžasu“ – zastavíme se během naší práce na projektu o vesmíru, učíme se a dáváme prostor kreativitě. Nové jméno našeho newsletteru zní „Centrepiece“ a vymyslela ho naše kolegyně z Mnichova. Výborně vystihuje roli, kterou bychom si přáli pro českou kulturu, vědu a vůbec značku v našich hlavách i ve světě.

Děkujeme, že nás sledujete i v roce 2026.

Přeji Vám všem, ať je to rok energický, stimulující, kreativní, bezpečný a radostný.

Jitka Pánek Jurková generální ředitelka Českých center

ROZHOVOR S TOMÁŠEM

KUCHTOU: Superschopnost Česka?

Věda, technologie a otevřenost

Ekonomická a vědecká diplomacie dnes patří mezi klíčové nástroje prosazování českých zájmů v zahraničí. Vrchní ředitel sekce ekonomicko-vědecké diplomacie a rozvojové spolupráce MZV ČR Tomáš Kuchta v rozhovoru vysvětluje, proč se tyto oblasti stále více prolínají i jakou roli v tom hrají Česká centra.

Ekonomická a vědecká diplomacie se dnes stále častěji prolínají. Kde vidíte jejich největší společný potenciál pro Česko?

Ekonomická a vědecká diplomacie dnes patří mezi klíčové nástroje prosazování českých zájmů v zahraničí. Jejich propojení pomáhá tomu, aby se české výrobky, služby i výzkum dokázaly lépe uplatnit na mezinárodních trzích a staly

se přirozenou součástí naší značky. Zároveň přispívají k budování obrazu Česka jako země, která spojuje kvalitní vědu s úspěšným byznysem. Právě v tom spočívá jejich největší společný potenciál – v posilování prosperity a dlouhodobé konkurenceschopnosti naší země.

Jak se v posledních letech změnil pohled MZV na roli vědy, výzkumu a inovací v zahraniční politice?

Patříme k nejprůmyslovějším zemím v Evropě a věda, výzkum a inovace jsou základem našeho hospodářského růstu. Proto naše síť zkušených ekonomických diplomatů na 117 ambasádách a generálních konzulátech, doplněná čtyřmi specializovanými vědeckými diplomaty, dnes

výrazně aktivněji podporuje internacionalizaci

české vědy a technologií a otevírá nové možnosti spolupráce s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň sledujeme globální trendy, vyhodnocujeme příležitosti a předáváme je českým partnerům. Díky tomu pomáháme českým inovativním firmám a vědeckým institucím lépe reagovat na rychle se měnící technologické prostředí.

Kde vidíte nejsilnější přidanou hodnotu Českých center?

Česká centra, která spadají pod Ministerstvo zahraničních věcí, hrají důležitou roli v zahraniční politice Česka. Jejich hlavním nástrojem je kulturní diplomacie, kterou doplňuje také prezentace české vědy, inovací a špičkových projektů. Právě schopnost oslovit zahraniční publikum jazykem kultury, kreativity a inovací dává Českým centrům jedinečnou přidanou hodnotu. Díky síti 26 poboček v zahraničí mohou navíc úzce spolupracovat s našimi ambasádami na budování obrazu Česka jako moderní a sebevědomé země.

Která teritoria vnímáte dnes jako nejperspektivnější z hlediska propojení obchodu, technologií a vědy?

Z tohoto pohledu jsou nejperspektivnější země, které se dlouhodobě umísťují na předních místech v mezinárodních inovačních žebříčcích. Švýcarsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Finsko v minulosti výrazně investovaly do inovací. Zároveň jsou nám geograficky i ekonomicky blízko, takže se můžeme inspirovat tím, co se u nich osvědčilo. Česká republika má potřebný znalostní potenciál a předpoklady, aby se postupně zařadila mezi přední inovační země. Tento potenciál podporujeme prostřednictvím našich projektů ekonomické a vědecké diplomacie, z nichž stále větší část se zaměřuje na vědu, výzkum a inovace.

Existují obory, u nichž máme šanci stát se výrazným hráčem na globální úrovni? Mezi silné a klíčové sektory v Česku patří umělá

inteligence, polovodiče, kvantové technologie a biotechnologie. Tyto oblasti jsou hybnou silou inovací i ekonomického růstu v naší zemi. Samozřejmě existují i další sektory – například zhruba třetina všech elektronových mikroskopů na světě se vyrábí u nás. Příležitosti pro spolupráci se ale v jednotlivých zemích liší podle místních podmínek. V roce 2026 se proto chceme zaměřit na konkrétní příležitosti ve vybraných teritoriích a doporučovat je českým firmám a výzkumným institucím ke spolupráci.

Jakou roli může hrát Český dům Bělehrad v ekonomické a vědecké diplomacii?

Český dům v Bělehradě má potenciál stát se výjimečnou platformou pro českou kulturní, ekonomickou i vědeckou diplomacii na Balkáně. Česká republika jej v roce 2024 bezplatně získala od srbské vlády a jeho provoz zajišťují Česká centra. Dům se postupně otevírá jazykovým kurzům, kulturním a odborným akcím, prezentaci české vědy, krajanským setkáním i aktivitám českých firem. Český dům by se v době konání EXPO 2027 v Bělehradě mohl stát místem setkávání a mohl by sehrát významnou podpůrnou roli například pro pořádání prezentačních a jiných akcí mimo areál výstaviště. Tím, že propojuje diplomacii, kulturu, byznys a vědu, posílil českou přítomnost a spolupráci v regionu. Jsem rád, že se mi ještě ve funkci velvyslance podařilo k jeho získání přispět.

Co nám v budování sebevědomějšího obrazu země nejvíce pomáhá? Jsme otevřená, proexportně a technologicky orientovaná země, která splňuje přísná ekonomická kritéria. Naším cílem je, abychom byli v zahraničí vnímáni jako moderní země, která staví nejen na tradicích, ale také na schopnosti rozvíjet nové technologie s vysokou přidanou hodnotou. Největší potenciál vidím v posilování obrazu Česka prostřednictvím atraktivního národního příběhu, na který můžeme být hrdí a který nás bude přesvědčivě reprezentovat v zahraničí.

www.czechcentres.cz

ČESKÝ BRAND: Svůj názor

už projevilo přes 10 tisíc lidí.

Jaký je náš příběh?

Iniciativa Dobré ráno, Česko přináší první výrazné výsledky. Do celonárodní debaty o tom, jaká země jsme a jak chceme vystupovat navenek, se zapojují tisíce lidí online i na participativních setkáních po celé republice. Ukazuje se, že Češi a Češky sdílejí silné hodnoty, které mohou být základem moderního národního příběhu –a zároveň aktivem, se kterým může Česká republika sebevědomě pracovat v diplomacii, ekonomice i mezinárodní komunikaci.

Nejčastěji zmiňovanou českou „superschopností“ je vynalézavost – schopnost poradit si, improvizovat, hledat chytrá řešení i tam, kde nejsou ideální podmínky. Patří sem kutilství a řemesla, ale také inovace a kreativita, kterou lidé spontánně spojují s českými úspěchy ve sportu či technologiích. Respondenti zdůrazňují i solidaritu – ochotu spojit se, když jde o pomoc druhým, od přírodních katastrof po sbírky pro nemocné.

Výzkum vedený analytickým ústavem STEM ukazuje, že Češi silně vnímají i svobodu a bezpečí jako klíčové hodnoty. „To, že můžu poslat dítě ven, protože je tu bezpečno, je svoboda,“ zaznívá opakovaně při diskusích. Stejně důležitý je hluboký vztah k přírodě, kterou spojujeme s kvalitou života. Volnočasové tradice – od čundrů přes vodáctví až po písničky u ohně – tvoří část identity, která má překvapivě moderní potenciál: ukazuje Česko jako zemi dostupné přírody, lokálních komunit a vysokého životního standardu.

Průzkum zároveň odhaluje i místa, kde máme rezervy: především nízké sebevědomí a malé

ambice. Podle účastníků debaty se často vnímáme jako země „příliš malá na to, aby hrála roli“. Přitom potenciál být respektovaným prostředníkem či inovativním partnerem na mezinárodní scéně nám nechybí – jen jej potřebujeme pojmenovat a lépe uchopit.

Silné emoce vyvolává také téma piva – našeho „rodinného stříbra“. Zjištění ukazují, že Češi chtějí tuto tradici zachovat, ale v moderní podobě: důraz na kvalitu, mikropivovarství a kulturní hodnotu, nikoli na turistický kýč spojený s alkoholovými zájezdy. Pivní kultura je vnímána jako dědictví, inovace i estetická součást industriální identity.

Dobré ráno, Česko je unikátní iniciativa, která propojuje Česká centra, CzechInvest, CzechTourism, CzechTrade, Dům zahraniční spolupráce, Národní sportovní agenturu a strategicky ji koordinuje Ministerstvo zahraničních věcí. Takto široká spolupráce na podobném projektu je v českém veřejném prostoru výjimečná. Participativní výzkum zajišťuje Nadace BLÍŽKSOBĚ s podporou platformy Druhá ekonomická transformace.

Cílem projektu je vytvořit moderní, sebevědomý a mezinárodně srozumitelný příběh Česka, který může posílit reputaci země a měřitelně ovlivnit její ekonomický, kulturní i turistický úspěch. Každý se může zapojit prostřednictvím online dotazníku na www.dobreranocesko.cz.

Jak se rodí značka země? Radim Svoboda vysvětluje, proč je nation branding společenská terapie

Česká centra spouštějí nový podcast „Vpředu byznys, vzadu párty“, a hned první díl otevírá jedno z nejzásadnějších témat současné veřejné diplomacie: nation branding, tedy jak Česko vypadá v očích světa – a jak chceme, aby vypadalo.

Generální ředitelka Jitka Pánek Jurková a Jan Dlouhý si k rozhovoru pozvali člověka, který českému i globálnímu marketingu skutečně rozumí: Radima Svobodu, jednoho z nejúspěšnějších Čechů působících v mezinárodních agenturách. Jako CEO a zakladatel Stratforce.one, a dříve šéf agentur Leo Burnett a McCann, pracoval na strategickém brandingu firem i institucí v USA i Evropě.

V podcastu vysvětluje, proč je vytváření značky země vlastně „celospolečenská terapie“ – a proč nestačí jen moderní logo nebo slogan. Země podle něj musí nejdřív rozumět sama sobě, aby ji pochopil i zbytek světa.

Radim Svoboda se věnuje také tomu, jak se reputace Česka proměnila za posledních třicet let, co svět na Česku obdivuje – a co mu naopak uniká. A vysvětluje, proč i velmi citlivé téma identity země může těžit z přístupů strategického marketingu, pokud se dělá s respektem a hlubokým pochopením pro společnost.

Poslechněte si podcast „Vpředu byznys, vzadu párty“ na Spotify nebo Apple Podcasts

ČESKÁ CENTRA A UNIVERZITA KARLOVA:

Strategické partnerství pro silnější image Česka ve světě

Prezentace Česka v zahraničí dnes stojí na více pilířích než kdy dřív. K diplomacii a kulturním projektům se stále silněji přidává věda, vzdělávání a inovace – oblasti, ve kterých máme světu co nabídnout. Právě proto se setkaly generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková a prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová, aby prohloubily spolupráci mezi dvěma institucemi, které mohou společně významně posílit českou mezinárodní reputaci.

Pro intenzivní spolupráci se nabízí hned několik tematických okruhů, kde může partnerství přinést viditelné výsledky už v tomto roce: oslavy výročí 90 let od narození Václava Havla, umělá inteligence, vědecká diplomacie či boj proti dezinformacím. Jde o témata, která mají globální

přesah a ve kterých může Česko vystupovat sebevědomě a kompetentně.

Síla spolupráce spočívá v jasně doplňujících se rolích: Česká centra disponují mezinárodní sítí poboček, dlouholetou diplomatickou zkušeností a schopností otevírat dveře do zahraničních institucí. Univerzita Karlova přináší prestiž, špičkový výzkum a odborníky světové úrovně. Společně mohou vytvářet projekty, které propojují kulturu, vědu a inovace – a tím podporují moderní obraz Česka.

Obě instituce teď plánují rozšířit memorandum o spolupráci, cílem je posunout partnerství na novou úroveň – tak, aby Česko vystupovalo ve světě jako země, která propojuje kulturní kreativitu s vědeckou excelencí a moderními hodnotami.

www.czechcentres.cz #CzechCultureWorldwide

ROZHOVOR S PAVLOU

HUBÁLKOVOU:

O popularizaci vědy, českých úspěších a inspiraci pro zahraniční publikum

Pavla Hubálková vystudovala Klinickou biochemii a Učitelství chemie na VŠCHT, doktorát v oboru neurověd získala na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Její profesní dráha směřovala k vědecké kariéře, ale zásadní zlom nastal během roční výzkumné stáže na Northwestern University v Chicagu, kde díky Fulbrightovu stipendiu objevila svou vášeň pro komunikaci vědy. Od té doby se věnuje popularizaci vědeckých témat napříč médii, sociálními sítěmi i veřejnými akcemi.

Česká centra jako institut veřejné diplomacie mají za cíl představovat to nejlepší z Česka od umění a designu přes technologické inovace až po špičkovou vědu. Komunikace vědeckých úspěchů směrem k zahraničnímu publiku je však náročná disciplína, která vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i cit pro kontext a místní publikum. Právě proto jsme minulý rok navázali spolupráci s Pavlou Hubálkovou, abychom mohli vytvářet program, který českou vědu představí světu srozumitelně, atraktivně a s respektem k jejímu významu.

Jak jsme na tom podle vás se znalostmi o české vědě? Jsou Češi hrdí na své vědecké úspěchy?

Bohužel jsme obecně asi stále více hrdí na hokejisty a pivo. Přitom máme tolik úžasných vědců a vědkyň! Mrzí mě, když se v mezinárodním prostředí stále zmiňuje jen Otto Wichterle nebo Jaroslav Heyrovský. Jsou to velikáni, ale i současní

čeští vědci a vědkyně mají za sebou mnoho skvělých úspěchů i praktických vynálezů.

A i v zahraničí máme mnoho významných vědeckých osobností, které působí na těch nejprestižnějších institucích a v Česku je téměř nikdo nezná.

„Bohužel jsme obecně asi stále více hrdí na hokejisty a pivo. Přitom máme tolik úžasných vědců a vědkyň!“

Kde se může laická veřejnost dozvědět o aktuálních objevech a výzkumech?

Ráda doporučuji práci vědecké redakce České televize – denně dodávají vědecký pohled do mnoha pořadů napříč vysíláním, mají skvělý web a například pořad Hyde Park Civilizace –hodinový pořad o vědě bez reklam vysílaný v sobotu večer – je světovým unikátem. Úspěchy českých vědců a vědkyň také pravidelně mapuji na sociálních sítích a to nejzajímavější vybírám do svého newsletteru Píšu o vědě.

Co považujete za největší český vědecký úspěch posledních let?

To je velmi těžká otázka. Kdybychom na ni chtěli odpovědět „vědecky“, museli bychom si nejdříve

definovat, co to znamená „úspěch“ – zda jde o kvalitu časopisu, počet zachráněných životů nebo třeba největší komerční potenciál. A pak také, co to znamená „český“, protože dnešní věda je většinou mezinárodní.

Ale za největší vědecký úspěch „s českou stopou“ lze považovat objev „genetických nůžek“ CRISPR, za který byla v roce 2020 udělena Nobelova cena za chemii Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna. Na výzkumu se významně podílel třinecký rodák Martin Jínek, který tehdy působil v laboratoři Jennifer Doudna a právě on tento revoluční objev „udělal rukama“. Kdyby mohla být nobelovka udělena čtveřici, myslím, že by spolu s kolegou Krzysztofem Chylinskim byli oceněni.

Dále zmíním dětského hematologa Jana Starého, který změnil léčbu leukémií – na počátku jeho kariéry většina dětí zemřela, dnes většina přežije. A díky jeho osobě a proaktivitě je Česko významným hráčem na mezinárodní scéně a neustále vylepšuje léčbu dětí po celém světě.

Máme i obrovské množství skutečně velkých úspěchů na poli základního výzkumu. Například objev, kdy „Č.ští .ědci rozluštili g.nom no.ého pr.oka. A pra.idla g.n.tiky s. budou př.piso.at“. Tato věta na první pohled nedává smysl, stejně jako genom nově popsaného prvoka – přitom perfektně vysvětluje podstatu samotného objevu, který vzbudil velký ohlas mezi vědeckou komunitou a zaujal i lékaře a investory.

Které z těchto úspěchů/témat by podle vás měly být prioritně prezentovány v zahraničí?

Na to je také těžké odpovědět – vždy záleží na dostupném formátu (bude to série příspěvků na sociálních sítích, článků na webu, výstava nebo třeba přednáška?), cílové skupině (mladí nebo třeba noví partneři pro přenos vědeckých výsledků do praxe?) a smyslu sdělení (chceme spíše bavit nebo edukovat?). Obecně je nutné hledat příběhy a zajímavosti, a ty pak prezentovat

atraktivní a ideálně interaktivní formou. Ale zmíním téma vesmíru, které je z komunikačního hlediska naprosto geniální –nabízí tolik možných formátů, úhlů pohledu a propojení. V Praze navíc máme po rekonstrukci nejmodernější planetárium na světě, běží projekt Česká cesta do vesmíru, máme skvělé startupy a vědecké týmy, které hrají důležitou roli ve vesmírných misích. Vesmír také úžasně propojuje na první pohled nesouvisející obory jako je například sociologie, právo nebo umění.

„Vesmír také úžasně propojuje na první pohled nesouvisející obory jako je například sociologie, právo nebo umění.“

Proč je důležité, aby se o vědě mluvilo srozumitelně a přístupně?

Věda je všude kolem nás. A pokud nejsou výsledky dobře komunikované, zůstávají nedokončené –bez šance, že najdou využití. V dnešním rychle se měnícím světě potřebujeme propojovat jednotlivé vědecké obory, edukovat o nejnovějších technologiích a tím předcházet dezinformacím, ale například i propojovat svět vědy a byznysu. A nic z toho nejde bez kvalitní komunikace vědy.

Co vás na komunikaci vědy nejvíce baví?

Nejvíce mě baví pestrost a že se každý den dozvídám něco nového. Také mě moc baví, že si mohu povídat s těmi nejchytřejšími lidmi na světě, kteří jsou většinou neuvěřitelně milí a v pohodě.

Přečtěte si celý rozhovor, kde se mimo jiné dozvíte, proč se Pavla Hubálková intenzivně věnuje práci vědkyň nebo jakou roli hrají sociální sítě v šíření vědy.

ČESKÁ VĚDA VE SVĚTĚ HLEDÁ ODPOVĚDI, PROPOJUJE KOMUNITY A INSPIRUJE NOVÉ GENERACE

Věda je jednou z oblastí, kde se českým talentům daří oslovovat svět. Česká centra dlouhodobě podporují prezentaci vědeckých projektů, vytvářejí prostor pro dialog mezi akademiky a širší veřejností a propojují české výzkumníky působící v zahraničí. V roce 2025 se vědecké aktivity odehrály například v Bělehradu, Vídni i Londýně. Každé z těchto setkání ukázalo, jak různorodá a inspirativní česká vědecká komunita je.

London Calling: propojení české vědy ve Spojeném království

Třetí ročník setkání Czexpats in Science: London Calling! navázal na předchozí úspěšné akce a přivedl na České velvyslanectví v Londýně desítky českých vědců z univerzit i výzkumných institucí po celé Velké Británii. Setkání pořádali Czexpats in Science spolu s Velvyslanectvím ČR a za podpory Českého centra Londýn.

Cílem akce bylo podpořit vzájemné sdílení know-how, představit aktuální výzkumy a posílit komunitu českých vědců v zahraničí. Zazněly přednášky z oblasti přírodních, technických i humanitních věd. Velký ohlas měl příspěvek Markéty a Jakuba Tomkových z University of Oxford, manželské dvojice, která s lehkostí a humorem popsala svou cestu z MatFyzu do britského akademického prostředí a nastínila, jaké výhody a nástrahy přináší kariéra ve vědě.

České centrum v Londýně představilo i své aktivity v oblasti vědecké a inovační diplomacie a zdůraznilo význam dlouhodobého budování komunit českých výzkumníků v zahraničí jako jedné ze strategických priorit.

www.czechcentres.cz

Vesmírné bohatství v Bělehradě: od planetek k těžkým prvkům

V rámci festivalu Evropská noc vědců připravilo České centrum Bělehrad popularizační večer „Vesmírné bohatství: planetky a zaniklé hvězdy“.

Návštěvníci se setkali s RNDr. Václavem Pavlíkem, Ph.D., a Mgr. Davidem Kománkem z Astronomického ústavu AV ČR a nahlédli do procesů, které formují vesmír i naši planetu.

Přednáška představila planetky jako možná ložiska vzácných nerostů či drahých kovů a vysvětlila, jak při kolizích neutronových hvězd vznikají supertěžké prvky, včetně zlata, platiny a uranu. Oba odborníci popsali i to, jak se tyto prvky dostávají až do protoplanetárních disků a tedy i do základního stavebního materiálu

Země. Večer doplnila simulace hvězdné oblohy, interaktivní kvíz a prostor pro debatu. V neformální atmosféře si účastníci mohli vyzkoušet orientaci podle hvězd či probrat aktuální otázky kosmologie.

Václav Pavlík, který se věnuje modelování hvězdokup a působil mimo jiné jako postdoktorand v USA, je dlouhodobým popularizátorem astronomie. Překládá populárně-naučnou literaturu, podílí se na Astronomické olympiádě a vytvořil i pohádky, které přibližují vesmír dětem.

I díky tomu měl bělehradský večer mimořádně interaktivní charakter a oslovil nejen odborné publikum, ale i laiky.

Jak hodnotíte vaší účast na Noci vědců?

Jsem rád a je to pro mě velká čest, že mě České centrum Bělehrad oslovilo, abych u nich na Evropské noci vědců přednášel. Byl to pro mě skvělý zážitek jak z hlediska komunikace vědy, tak po kulturní stránce – nikdy předtím jsem totiž v Srbsku nebyl.

Jaké jste měli publikum a jak jste byli spokojení?

Byl plný sál zaujatých posluchačů, převážně studentů, takže jsem byl velmi spokojen a přednášku nad míru užil.

Myslíte, že akce podobného typu, které popularizují vědu, mají smysl a jak je těžké mluvit k laickému publiku?

Určitě mají smysl. Je to příležitost pro vědce, jak sdělit to, co dělají, lidem mimo svůj obor. A jak přitáhnout zájem veřejnosti a nastupující generace o vědu a výzkum.

Překvapily vás nějaké dotazy z publika?

Překvapilo mě, že i ti nejmladší diváci měli velmi sofistikované dotazy, ze kterých bylo vidět, že tématu rozumí.

Věda bez hranic: příběhy

Ve Vídni vznikla desetidílná série Science Without Borders / Věda bez hranic, kterou připravilo Radio Prague International spolu s Českým centrem Vídeň a organizací Czexpats in Science. Moderátor Vít Pohanka představil mladé české vědce působící v Rakousku - osobnosti, které díky svému výzkumu i osobnímu nasazení spoluvytvářejí obraz moderní české vědy.

Jednotlivé epizody sledují jejich profesní cestu, motivace i zkušenosti z mezinárodního prostředí. Biofyzička Eva Přáda se věnuje výzkumu struktury bílkovin na molekulární úrovni, fyzik Zdeněk Pilát vyvíjí laserové technologie pro medicínu a mikrobioložka Hana Marvanová zkoumá, jak genetické faktory ovlivňují odolnost organismů vůči nemocem. Historik Radek Šustra zase přináší nové poznatky o česko-rakouských kulturních vztazích, které objevuje v archivech ve Vídni.

Série přináší nejen pohled na jejich výzkum, ale i na to, jaká je vědecká práce v Rakousku, s jakými výzvami se vědci a vědkyně potýkají a co je inspiruje. Rozhovory ukazují českou vědeckou komunitu jako aktivní, sebevědomou a mezinárodně propojenou. Všechny epizody jsou dostupné na webu Českého centra Vídeň.

Science Without Borders / Věda bez hranic

www.czechcentres.cz

CZELO V BRUSELU: česká brána do evropské vědy, výzkumu a inovací

Dům zahraniční spolupráce je dlouholetým partnerem Českých center v oblasti vzdělávání a mezinárodní spolupráce. České centrum v Bruselu proto úzce spolupracuje také s jeho dceřinou institucí – Českou styčnou kanceláří pro vzdělávání a výzkum (CZELO). Společně realizují úspěšné projekty, jako je například série Science Café, a spolu vytvářejí zázemí pro prezentaci české vědy, výzkumu a inovací v evropském prostoru.

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum (CZELO) působí v Bruselu již od roku 2005 a od roku 2021 je součástí Domu zahraniční spolupráce (DZS). Tímto propojením se rozšířilo její původní zaměření na oblast vědy, výzkumu a inovací (VaVaI) také o aktivity věnující se oblasti vzdělávání.

CZELO podporuje zapojení českých institucí do evropských programů a nabízí řadu odborných služeb. Mezi klíčové patří týdenní odborné stáže, které se konají dvakrát ročně a jsou zaměřeny na rozvoj projektových manažerů v oblasti přímo řízených programů EU, zejména na program Horizont Evropa. Další významnou aktivitou jsou V4 školení, pořádaná také dvakrát ročně, která nabízejí odborné proškolení v konkrétních oblastech Horizontu Evropa a networking účastníků z více než deseti zemí.

V neposlední řadě kancelář CZELO rozvíjí služby zaměřené na odborné znalosti a networking na V4 konferenci, kterou CZELO pořádá každý rok ve spolupráci s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska. Všechny uvedené aktivity jsou otevřené odborné i široké veřejnosti a přihlásit

se na ně lze na webu kanceláře a sociálních sítích CZELO.

V oblasti propagačních aktivit je CZELO hlavním organizátorem diskusních večerů Science Café v Bruselu, pořádaných ve spolupráci s partnery, přičemž jedním z nich je České centrum Brusel.

Tyto večery se konají třikrát ročně a věnují se širokému spektru témat z různých oblastí vědy a výzkumu. Prostřednictvím debat s úspěšnými českými vědkyněmi a vědci chce CZELO přiblížit laickému i odbornému publiku aktuální otázky z oblasti VaVaI.

CZELO také plní roli jednoho z hlavních informačních zprostředkovatelů mezi Bruselem a českými výzkumnými institucemi, vysokými školami i státní správou. Zajišťuje přenos aktuálních informací z oblasti evropské vědy, výzkumu a inovací, připravuje informační brožury, například EU z pohledu výzkumu a vzdělávání, a vydává pravidelný newsletter

Novinky a aktuality můžete také sledovat na webových stránkách či profilech CZELO na LinkedInu a Facebooku.

PIXELY A POETIKA. Česká fotografie mezi skutečností a simulací

Stěžejním tématem pro rok 2026 v Českých centrech bude fotografie a její manipulace. Krásnou příležitost pro to nám poskytlo kulaté výročí fotografických vizionářů.

Výstavní projekt Pixely a poetika zkoumá proměny fotografie v době digitální kultury a rychle se vyvíjejících technologií. Konfrontuje díla Josefa Sudka a Jaromíra Funkeho – dvou zásadních osobností české fotografie 20. století – s tvorbou současných autorů pracujících s generativními nástroji, neuronovými sítěmi a algoritmy. Tato konfrontace ukazuje, že fotografie nebyla nikdy pouhým objektivním otiskem reality, ale vždy interpretací, výsledkem volby, kompozice a autorského pohledu.

Zatímco Sudek i Funke již ve své době dokládali, že fotografický obraz je z podstaty subjektivní, jejich práce stále vyrůstala z fyzického světa. Naproti tomu dnešní digitální nástroje dokážou generovat obrazy zcela bez předlohy – fotografie, které nikdy nevznikly, a přesto působí jako dokument skutečnosti. Tento posun zásadně proměňuje naše vnímání pravdy v obraze i roli fotografie ve společnosti. Práce současných umělců, jako je Barbora Trnková, Tomáš Javůrek či Lenka Hámošová, zkoumají, jak algoritmy reprodukují kulturní narativy, zesilují stereotypy nebo vytvářejí nové, zneklidňující vizuální světy. Manipulace už není jen otázkou estetické volby, ale také etiky, epistemologie a kulturní odpovědnosti.

Projekt, který vznikl za podpory Nadace PPF, propojuje českou fotografickou tradici

s nejaktuálnějšími globálními tématy a představuje Českou republiku jako zemi s bohatým kulturním dědictvím, zároveň však otevřenou inovacím, kritickému myšlení a reflexi technologických proměn. Výstava bude uvedena v období od začátku roku 2026 do poloviny roku 2027 a její putovní charakter –se zastávkami v Londýně, Paříži, Bělehradu, Frankfurtu a New Yorku – umožní představit českou fotografii v klíčových kulturních centrech, kde se intenzivně diskutuje o budoucnosti vizuálních médií, digitální kultuře a etice obrazů.

Projekt je určen široké veřejnosti se zájmem o umění, fotografii a nové technologie a nabízí přístupnou cestu k zamyšlení nad otázkami, které si kladli už první fotografové v 19. století a které dnes znovu nabývají na naléhavosti: Jak poznat, co je skutečné? Lze obrazu ještě věřit? A jakou roli má fotografie v době, kdy se stává nejen oknem do světa, ale také jeho alternativní simulací?

Pixely a poetika má potenciál významně posílit povědomí o české fotografické tradici v zahraničí, otevřít odbornou i veřejnou diskusi o budoucnosti obrazu a podpořit navazování nových kulturních i institucionálních partnerství.

PIXELY A POETIKA

NOC LITERATURY 2025: Kniha jako útočiště

Podtitul již 19. ročníku Noci literatury zněl Kniha jako útočiště – a přesně tak 17. září 2025 působila nejen Praha 6, ale i více než devadesát měst po celé republice. Dvory, zahrady i netradiční místa se na jeden večer proměnily v živý prostor příběhů, setkávání a sdílených emocí – podívejte se na video a přesvědčte se sami. Akce znovu připomněla, že literatura může být bezpečným místem, ale také mostem, který propojuje lidi bez ohledu na věk, původ či životní zkušenost.

V Praze 6 si ukázky ze současné evropské literatury přišlo poslechnout téměř 9 500 návštěvníků. Četlo 23 herců a hereček, kteří oživili úryvky na 23 netradičních místech. Texty zazněly i v rekordním počtu více než 90 měst a obcí po celém Česku, kde čtení přilákala přes 12 000 posluchačů. Poprvé v historii se Noc literatury odehrála také za zdmi věznice ve Světlé nad Sázavou, čímž silně rozšířila své poselství o významu slova, porozumění a sdílení příběhu v jakýchkoli podmínkách.

Rostoucí návštěvnost v Praze i na regionálních místech ukazuje, že literární zážitky mají mezi českým publikem stále silnou odezvu a že společné „poslouchání příběhů“ je formátem, který dokáže oslovit tisíce lidí napříč generacemi.

Noc literatury pořádají Česká centra ve spolupráci se sítí EUNIC. Díky Českým centrům v zahraničí se tato mimořádná literární událost během roku koná také v mnoha evropských i mimoevropských městech a pomáhá představovat současnou evropskou literaturu mezinárodnímu publiku.

© Ivan Svoboda

CENA KRITIKY ZA MLADOU

MALBU 2025: Česká centra otevírají dveře mladým

talentům do Evropy

Česká centra i loni podpořila jednu z nejvýraznějších platforem pro nastupující generaci výtvarných umělců – Cenu kritiky za mladou malbu. Jako partner laureátům zprostředkováváme rezidenční či výstavní spolupráce v zahraničních Českých centrech, které mladým tvůrcům poskytují příležitost vstoupit na evropskou scénu.

Laureátkou ročníku 2025 se stala Beáta Hechtová (1991), jejíž práce porotu přesvědčila originálním vizuálním jazykem a sebevědomým uchopením současných témat. Díky rezidenčnímu pobytu se bude moci v zahraničí propojit s místní uměleckou scénou a zprostředkovat možnosti pro mezinárodní spolupráci.

Výstava finalistů probíhala v Galerii Národní technické knihovny a představila výběr nejzajímavějších tendencí současné malby do 35 let. Právě tato generace přináší do české vizuální kultury nové estetické i společenské impulzy – a Česká centra dlouhodobě pracují na tom, aby měla jejich tvorba mezinárodní dosah.

Cena kritiky za mladou malbu tak není jen soutěží, ale i platformou, která propojuje odbornou veřejnost, kurátory, instituce a partnery. Díky zahraničním příležitostem pomáháme mladým autorům rozvíjet profesionální kariéru, posilovat jejich viditelnost a přinášet české současné umění na evropská pódia.

Cena Susanny Roth je strategickou investicí do nové generace překladatelů, kteří pomáhají otevírat českou literaturu mezinárodnímu publiku. Do 11. ročníku soutěže, kterou pořádáme ve spolupráci s Českým literárním centrem, se tentokrát zapojilo bezmála 90 účastníků z 21 zemí, včetně 3 jazykových oblastí (anglofonní, frankofonní a germanofonní), a poprvé byli vyhlášeni i vítězové ze Spojených států a Tchaj-wanu.

Soutěžící překládali úryvek z oceňovaného prozaického debutu Kristiny Hamplové: Lover/Fighter (Dokořán, 2024). Tradičně největší zájem zaznamenalo Polsko, kde se zároveň dlouhodobě formuje jedna z nejaktivnějších komunit překladatelů české literatury.

Význam ceny však nekončí u samotného překladu. Laureáti v létě absolvovali odborný program v Praze, kterým jim přinesl vhled do překladatelské praxe a souvisejícího literárního provozu. Následoval Bohemistický seminář v Liberci pořádaný Moravskou zemskou knihovnou, kde účastníci získali hlubší vhled do české literatury, jazyka i současné knižní scény.

USA: Česká literatura míří k americkým čtenářům i akademické elitě

České centrum New York v minulém roce připravilo tři rozsáhlá literární turné, která představila nová anglická vydání významných českých knih na americkém trhu. Program nejen přivedl české autory před publikum ve Spojených státech, ale také posílil strategická partnerství s nakladateli, univerzitami a literárními festivaly –což je klíčový předpoklad dlouhodobé přítomnosti české literatury v USA.

Právě díky těmto dlouhodobým vazbám se České centrum New York stává respektovaným partnerem institucí jako Harvard University, Columbia University, Hunter College, ale také amerických nakladatelů, kteří přicházejí s českými tituly do angličtiny. Spolupráce s domy jako Catapult Press, Graphic Mundi, Chicago University Press či New Village Press umožňuje, aby české knihy nebyly jen jednorázově uvedeny, ale skutečně vstupovaly do amerického literárního ekosystému.

Marek Torčík © České centrum New York

Štěpánka Jislová – Heartcore (Graphic Mundi, 2025)

Štěpánka Jislová představila anglický překlad svého oceňovaného grafického románu Srdcovka v podobě Heartcore. Turné začalo v Českém centru New York v rámci Brooklyn Book Festivalu a zahrnovalo besedy s americkými autorkami i workshop pro studenty LaGuardia High School. Jislová dále vystoupila na Boston Comics Art Foundation, Small Press Expo a představila knihu i na Harvard University a Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D.C.

Zuzana Říhová – Playing Wolf (Catapult Press, 2025)

Zuzana Říhová uvedla svůj román Cestou špendlíků nebo jehel jako Playing Wolf. Turné

začalo na Brooklyn Book Festivalu, pokračovalo besedou v Českém centru New York a dále zamířilo do významných knihkupectví a institucí — Volumes Bookcafe, Brookline Booksmith, Generální konzulát ČR v Chicagu — a opět posílilo vazby s americkými překladateli a literárními editory.

Marek Torčík – Memory Burn (CEEOLPRESS, 2025)

Marek Torčík zahájil své turné na Harvard University, poté pokračoval na Columbia University a v Ukrainian Institute of America v rámci Evropské noci literatury. Pak navštívil také T. G. Masaryk Czech School, University of Chicago, Bergstrom Press & Books a Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D.C.

www.czechcentres.cz

#CzechCultureWorldwide

DESIGNÉR ALEŠ HNÁTEK

ZAUJAL MEZINÁRODNÍ SCÉNU

NA MERCEDES-BENZ FASHION

WEEK MADRID

Česká centra společně s Mercedes-Benz Prague Fashion Week a MBFW Madrid podpořila dalšího talentovaného tvůrce, který díky výměnnému programu Mercedes-Benz Fashion Talent dostal příležitost prezentovat český módní design na jedné z nejprestižnějších přehlídek v Evropě. Aleš Hnátek představil 21. září 2025 svou nejnovější kolekci na 81. edici MercedesBenz Fashion Week Madrid – a sklidil mimořádně pozitivní reakce odborného publika.

Tento mezinárodní program otevírá mladým designérům dveře k lidem, kteří rozhodují o tom, koho pozvat na další přehlídky, koho zařadit do showroomů nebo s kým navázat dlouhodobou spolupráci. Díky zapojení Českých center mají mladí čeští designéři možnost setkat se s kurátory, producenty, majiteli showroomů či zahraničními

návrháři, což pro mnoho z nich představuje první krok k budování skutečně mezinárodní kariéry.

Program navíc funguje obousměrně: jeho druhá fáze přivede na nadcházející edici MercedesBenz Prague Fashion Week FW26 vybraného španělského designéra, čímž posiluje kreativní výměnu mezi Prahou a Madridem a upevňuje pozici české módní scény jako respektovaného partnera.

V minulosti díky této platformě prezentovali svou tvorbu v zahraničí například Tomáš Němec, Vanda Janda, Dominika Kozáková, Petra Ptáčková a další výrazné osobnosti MBPFW. Aleš Hnátek tak navazuje na linii mladých českých designérů, kteří díky mezinárodní spolupráci získávají odborné kontakty, viditelnost i profesionální zkušenosti nezbytné k růstu na globálním trhu.

K příležitosti 60. výročí soutěže Nejkrásnější české knihy vznikl projekt Book Space, který propojuje literaturu, design a polygrafii a představuje Česko jako kreativní a inovativní zemi. Českému centru Brusel se podařilo vytvořit unikátní koncept putovní výstavy a inkluzivního čtenářského koutku, kde návštěvníci objeví nejen výjimečně navržené knihy, ale také nábytek a produkty českých designérů.

Book Space otevírá diskusi o významu knih a knihoven v digitální éře – jako míst klidu, sdílení a kreativity. Projekt začal v září 2025 během Brussels Design September, pokračoval na Dutch Design Week 2025 a v roce 2026 zavítá do knihoven po celém Beneluxu. Prostřednictvím workshopů, debat a doprovodných akcí spojuje odborníky, čtenáře i širokou veřejnost a nabízí inspirativní platformu, kde se propojuje estetika, vzdělávání a inkluze.

Díky Book Space se česká kultura a design dostávají přímo do centra evropských diskusí o umění, vzdělávání a inovacích – a Česká centra tu potvrzují svou roli jako strategičtí partneři, kteří aktivně prezentují Česko v zahraničí.

Zahájení Book Space © České centrum Brusel

VÝBĚR Z PROGRAMU

LONDÝN

do 16. 1. 2026

'Breathing' with 'Breaths –Air Bladders' Podmanivé dílo Filomeny Borecké s názvem Breaths –Air Bladders vybízí návštěvníky k tomu, aby si prožili sdílený akt dýchání a zamysleli se nad naším propojením s živoucím světem kolem. Výstava, jejímiž kurátory jsou Judith Rainhorn a Charles-Antoine Wanecq, je inspirovaná globální pozorností, které se dechu dostalo během pandemie covidu-19. Skrze kombinaci umění, vědy a senzorických prožitků zkoumá kulturní, společenskou a vědeckou historii dýchání od 18. století až po současnost. Více informací

MILÁN

16. 1. – 24. 1. 2026

37. ročník Filmového festivalu v Terstu

Festival zaměřující se na filmovou tvorbu střední a východní Evropy, každoročně pořádaný od roku 1989 asociací Alpe Adria Cinema, patří mezi nejvýznamnější filmové události v Itálii. Jako jeden ze dvou zahajovacích filmů celého festivalu byl vybrán poslední počin režisérky Agnieszky Holland s názvem „Franz“. Více informací

LONDÝN

20. 1. – 13. 3. 2026

Pixely a poetika: Sudek, Funke a vliv nových technologií na vývoj fotografie

Výstava propojuje svět meziválečné analogové fotografie s vizuální estetikou dnešního digitálního věku. Návštěvníkům nabízí výjimečnou možnost sledovat, jak se obraz během dvou století proměnil – od hmotných stop světla až po syntetické vizuální světy vytvářené umělou inteligencí.

Více informací

SOFIE

do 30. 1. 2026

Beyond Paper Plane: Víc než jen placatý papír Výstava se zaměřuje na knihy pro děti a představuje současné české ilustrátory a výtvarníky, kteří posouvají hranice klasické knihy. Jejich díla se vyznačují vícerozměrností a interaktivními prvky, čímž překračují pouhou rovinu papíru.

Více informací

PAŘÍŽ

do 14. 3. 2026

Infinite Universes: Secret Cave

Výstavní projekt představuje současné české videohry v komplexní podobě –nejen koncovými výstupy v podobě konkrétních her, ale i přiblížením tvůrčího procesu jejich vzniku s akcentem na vybrané prvky, které definují vybraná herní studia a jejich přístup ke zpracovanému tématu.

Více informací

BUDAPEŠŤ

do 12. 4. 2026 Česká malířka v Pécsi

Pécská muzejní výstava

Věry Jičínské se opírá nejen o význam jejího díla, ale také o její osobní vazbu k městu.

Její otec Jaroslav Jičínský, báňský inženýr, později profesor a čestný doktor příbramské univerzity, působil v letech 1913–1930 jako ředitel dolů v Pécsi.

Více informací

Podrobný přehled akcí naleznete na našich webových stránkách zde.

www.czechcentres.cz #CzechCultureWorldwide

MEDIÁLNÍ OHLASY V ČESKU

Muzea a zahrady, Univerzita Karlova: Univerzita Karlova a Česká centra společně posílí image ČR

v zahraničí

Seznam Zprávy: Okamura diplomatem. Třetí

bratr Osamu „vyveze“ do Gruzie českou kulturu

Velký Dobrý: Máme se dobře, jsme skvělí, jen to nedáváme znát

Zákulisí sociologie: Národní příběh není

jednorázový hype, ale kontinuální práce

Kulturio: Z Plzně na Manhattan: Šaty z lahví

Pilsner Urquell zazářily během New York

Fashion Weeku

Nová Večerní Praha: Česká kultura v Londýně.

29. ročník festivalu Made in Prague zve na bohatý program

KlasikaPlus.cz: Piano Pulse. Nový pařížský cyklus propojí českou a francouzskou klavírní scénu

Deník N: Festival Noc literatury dokázal, že kniha může být útočištěm kdekoli. Četlo se v barokní bráně i ve věznici

médium.cz: Marie Tomanová – z au pair ke splnění amerického snu

Radio Prague International: Pixely a poetika. Můžeme ještě věřit fotografii? Výstava Českých center o pravdě ve fotografii

Blesk: Český streetart v egyptské Káhiře: Umělec ozdobil českou ambasádu muralem

Deník N: Co znamená „vidět“ v době digitální přesycenosti? Výstava české fotografie v Paříži zachycuje krásu i existenciální úzkost

Noc literatury 2025 v Praze © Tereza Zikmundová

Česká centra jsou institutem veřejné a kulturní diplomacie zřízeným Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Jejich

hlavním posláním je šíření a podpora dobrého jména Česka a posilování kulturních vztahů mezi zeměmi. V současnosti působí ve 26 zahraničních destinacích na 4 kontinentech.

Obory působnosti: výtvarné umění, architektura, literatura, design a móda, film, hudba, divadlo a tanec, věda, výzkum a inovace, kurzy češtiny, podpora obchodní a regionální zahraniční spolupráce

Redakce: Oddělení marketingu a interní komunikace Českých center

Kontakt: komunikace@czechcentres.cz / www.czechcentres.cz/kontakt Pokud již nechcete dostávat newsletter Českých center, odhlaste se zde.

www.czechcentres.cz