APU_modra_liga_2025_final by apul.cz

METODIKA VÝUKY LYŽOVÁNÍ DĚTÍ

LYŽUJEME S APU

MODRÁ LIGA

Vážení instruktoři a přátelé výuky lyžování dětí!

Výuka lyžování dětí je jednou ze stěžejních aktivit každé dobré lyžařské školy či dobrého lyžařského instruktora. Rodiče stále častěji svěřují výuku lyžování svých dětí do rukou profesionálů a očekávají, že se jejich ratolesti dostane kvalitní a celkové péče.

Apul jako vzdělávací a servisní organizace svých členských lyžařských škol v reakci na tento trend odstartoval před lety projekt „Dětská zimní liga“.

Ten předkládá nejen všem malým lyžařům, ale i jejich rodičům model jednotné koncepce výuky lyžování dětí, ve které děti postupují po stejných stupíncích lyžařského vývoje a setkávají se se stejným maskotem, opičákem Apu, ať už lyžují v Krkonoších, nebo na Šumavě.

Publikace, kterou právě držíte v ruce, je metodickou součástí celého projektu a jako taková poskytuje všem profesionálním instruktorům srozumitelný, názorný a inspirativní návod k výuce lyžování dětí.

Publikace využívá nejaktuálnější poznatky speciálního lektorského sboru zaměřeného pouze na výuku dětí a zároveň reflektuje praktické zkušenosti profesionálních instruktorů lyžování z celého světa.

Přejeme jak dětem, tak nám všem spoustu zábavy, her a inspirace při výuce lyžování.

Opičák Apu a kolektiv autorů Apul

LIGA

ZIMNÍ

Dětská zimní liga (DZL) je rozdělena do tří hlavních částí, které na sebe navazují na základě výukového postupu, jenž se odvíjí od různých stupňů vyspělosti lyžařských dovedností dítěte. Ty jsou barevně odlišeny na nejlehčí „Modrou“, těžší „Červenou“ a pokročilou „Černou ligu“.

Záměrem je, aby malý lyžař či lyžařka plynule procházeli od nejlehčích úkolů k nejtěžším a jako potvrzení jejich úspěšného plnění dostali po jejich zdolání záznam do svého lyžařského deníčku.

Cílem je, aby si dítě našlo svou vlastní cestu k lyžování, naučilo se bezpečně lyžovat a seznámilo se i s pokročilými prvky lyžařské techniky, jako je závodní lyžování nebo freestyle. To vše vyučujeme hravou metodou, která respektuje potřeby dítěte i jeho vývojovou stránku.

Červená a černá liga nejsou součástí této knížky.

Razítka, lyžařské deníky a další materiály DZL zajišťuje Apul.

MODRÁ LIGA

Modrý Apu

ROVNOVÁHA A POHYB

Apu poprvé na lyžích

KONTROLA RYCHLOSTI

Apu se učí brzdit a zastavit

ZATÁČENÍ

ČERVENÁ LIGA

Červený Apu

Apu se učí zatočit

ČERNÁ LIGA

Černý Apu

ŠKOLA HRANĚNÍ

Apu řeže oblouky

ŠKOLA DOKONALÝCH OBLOUKŮ

Apu mistrem oblouků

FREESTYLE

Apu skáče

ZÁVODNÍ LYŽOVÁNÍ

Apu závodí

CHECK LIST

PŘED ZAHÁJENÍM VÝUKY

Osobní příprava – batůžek: lékárnička, mobil, kapesníky, gumoví medvídci, malé pitíčko, náhradní rukavice, brýle, čepice, vosk + soustředění.

Vytvoření plánu výuky na základě programu z předchozího dne, úrovně, věku dětí a všech zásad výuky + vytyčení cíle + vytvoření časového harmonogramu.

Příprava pomůcek, školky, aparatury, příprava parkurů – podle plánu výuky + pomocných materiálů (diplomy, odměny, psací desky a obyčejné tužky, tabule, identifikační kartičky pro děti, vestičky). Instruktoři

odjíždějící na kopec berou pomůcky do batůžku.

Konzultace a rozdělení práce s ostatními

instruktory – kdo, co, kde, kdy a jak. Kdo si vezme jakou skupinku nebo privát, co s ní/ním bude dělat a kde.

Šéfinstruktor si vše zapisuje.

Na tabuli u vstupu do školky napíšeme důležité

informace (netýká se privátní výuky): téma/hru dne, plán jednotlivých družstev a jméno instruktora.

Při vstupu každé dítě vybavíme kartičkou se jménem, případně dalšími informacemi (oběd, do kdy je ve školce, jméno družstva apod.).

NEŽ ODEJDOU RODIČE

Kontrola počtu dětí, které mám na starosti; kontrola jmen, informací o obědech, čísel na rodiče. Tyto informace musí být v kartičce lyžařské školy. Zkontrolujeme, zda má dítě skipas. Zkontrolujeme výstroj a výzbroj.

Domluvit čas a místo vyzvednutí dětí.

Zjistit případné problémy, které by mohly ovlivnit výuku – zdravotní (např. alergie), psychické (např. strach z výšek).

VÝUKA ZAČALA

chválit přestávky malé hry pečovat, ochraňovat

VÝUKA KONČÍ

malá hra rekapitulace pochvala

motivace + informace – co budeme dělat pro rodiče – kde, kdy a jak příští den rozloučení

předání dětí rodičům

úklid pomůcek, školky příprava dalšího dne

VĚKOVÉ KATEGORIE

Hlavní specifika jednotlivých věkových období dětského vývoje v souvislosti s výukou lyžování

3–6 let

Krátkodobá koncentrace – střídáme cvičení, podněcujeme pozornost.

Nedovyvinuté zadní stehenní svalstvo – jízda v lehkém záklonu – nekorigujeme.

Menší koordinace pohybů –volíme jednoduchá cvičení.

Snadno se unaví – vynecháváme fyzicky náročné úkoly, po krátké aktivitě následuje pauza.

Velká fantazie, svět pohádek a příběhů – ve výuce využíváme příběhy, básničky, pohádkové a jiné postavy.

6–10 let

Úroveň logického myšlení se zvyšuje, dítě začíná uvažovat racionálně – můžeme začít vysvětlovat, hledáme vhodné náměty k přemýšlení.

Potřeba začlenit se, stát se členem kolektivu – nutné navodit příjemnou atmosféru, nezvýrazňovat rozdíly mezi dětmi – každé má svou roli, nemůže-li ji najít, musíme mu pomoci.

Soutěživost, motivace k výkonu, snaha být nejlepší –soutěže a hry jsou vhodným prvkem, ale musíme dbát na to, aby mezi dětmi nevznikaly velké rozdíly.

Zvídavost a touha po dobrodružství neznají úplně své hranice – dbát na bezpečnost, pomoci stanovit hranice. Hledání autorit i mimo své rodiče – instruktor musí být autoritou.

Zpomalení růstu a nárůst svalové hmoty – dítě lépe ovládá své tělo, takže můžeme volit koordinačně i fyzicky náročnější cvičení (střídat s odpočinkem – dýchací svaly ještě nejsou plně vyvinuté, takže se snadno unaví, ale rychle regeneruje).

10 let a výše

Na začátku tohoto období dochází ke zrychlení růstu, prodloužení končetin, častá neohrabanost – cvičení volit opatrně, aby nevznikaly přílišné rozdíly mezi dětmi.

Hormonální změny, stud, přecitlivělost – nevolit příliš kontaktní cvičení, nezesměšňovat, volit hry zaměřené na spolupráci, vytvořit pro každého místo ve skupině.

Období vzdoru, odpor k autoritám – instruktor volí spíše demokratický přístup, je více kamarádem než diktátorem, vyhýbá se konfliktním situacím.

Vyvinutá koordinace a motorika –volíme složitější cvičení, zabýváme se jemnou formou.

Schopnost abstraktního a logického myšlení, rychlejší pochopení i bez názorné ukázky – ve výuce používáme vysvětlení, popis pohybů.

VÝUKOVÁ METODA

Při výuce nejčastěji používáme tzv. „úkolovou metodu“, a to hlavně u dětí a . Principem je, že dítě nemusí znát účel cvičení a soustředí se pouze na splnění úkolu, který je samozřejmě podán hravou formou. Naopak instruktor účel zná a výuku vede žádoucím směrem.

HRAVÁ FORMA

Podstatou je hra a prožitek z ní, velkou roli hraje fantazie. Hravá forma je obalem zvolené výukové metody.

Není- li u cvičení uvedeno číselné označení věkové kategorie ( ), znamená to, že je cvičení použitelné pro všechny výše zmíněné věkové kategorie.

Není-li u cvičení zobrazen piktogram označující cvičení bez lyží, s jednou lyží nebo s oběma lyžemi, jedná se automaticky o cvičení na obou lyžích.

Cvičení (tzv. progrese) jsou rozdělena vždy na lehká a těžší. Lehká provází piktogram Kuřete, těžká jsou pod patronací Pepka námořníka. Cvičení z oddílů

Kuřete a Pepka námořníka můžeme libovolně kombinovat, platí zde však standardní didaktická zásada „od lehkého k těžšímu“. Cvičení volíme dle schopností dítěte. Není cílem projít všechna cvičení uvedená v jednotlivých kapitolách, ale rozvíjet dovednosti dítěte. U talentovaných dětí nám bude stačit několik cvičení od Pepka námořníka, u méně talentovaných budeme muset sáhnout i k vícero cvičením od Kuřete.

PUZZLE – TECHNICKÝ KONCEPT

SMĚROVÁNÍ

PEDÁLOVÁNÍ

INTENZITA NAČASOVÁNÍ

1 ROVNOVÁHA A POHYB

Apu poprvé na lyžích

Apu s medvědem

nás provedou

od prvních krůčků

bez lyží i na nich až k první jízdě!

POPIS TECHNIKY

BALANCOVÁNÍ HRANĚNÍ

SMĚROVÁNÍ INTENZITA NAČASOVÁNÍ

CÍLE

PEDÁLOVÁNÍ

1 seznámení dětí s lyžařským prostředím a prostorem lyžařského parku

2 rozvíjení citu pro sníh

3 rozvoj koordinace a stability

4 přenášení hmotnosti z lyže na lyži

5 nácvik rovnováhy a balancování

6 seznámení se základy směrování a hranění

7 osvojení pocitu skluzu a rychlosti

BALANCOVÁNÍ vnímáme jako pohybový proces, neustálou reakci těla na změnu podmínek (rychlost, poloměr oblouku, terén i materiál). Snažíme se tedy vytvořit ideální podmínky pro toto neustálé balancování a hledání rovnováhy:

→ váha rozložená rovnoměrně

na celých chodidlech, prsty uvolněné,

→ pokrčené kotníky, kolena a kyčelní klouby,

→ stabilní, ale uvolněný trup.

SMĚROVÁNÍ je pro nás zásadní pohyb. Jedná se o otáčení dolních končetin. Ve výuce používáme analogii se směrováním chodidel – kam chceme jet, tam směřujeme chodidla. V této kapitole budeme techniku otáčení procvičovat hlavně na místě.

Bez HRANĚNÍ není zatáčení. Lyže na ploše nezatočí. Lyže postavíme na hranu kombinací pohybů kotníků, kolen, kyčlí i náklonem celého těla. V této kapitole budeme používat hranění hlavně při cvičeních na rovině.

TERÉN rovina, mírný

svah s dojezdem

do roviny nebo protisvahu

POMŮCKY

→ míč

→ kužele

→ slalomové tyče

→ hříbky

→ mety

→ drobné hračky a pomůcky

→ lano

→ měkké podjezdy

NOŠENÍ LYŽÍ → Děti učíme, aby si samostatně donesly lyžařskou výzbroj do výukového prostoru.

Nejmenší děti ještě nemají dostatek sil nést si vlastní lyže, a proto se jim to snažíme usnadnit:

Lyže držíme za patu vázání, špičky

lyží táhneme za sebou po sněhu nebo je neseme na pokrčených pažích před tělem.

Spojené lyže neseme na rameni špičkami dopředu a směrem dolů.

OBOUVÁNÍ LYŽÍ → Obouvání nacvičujeme na rovině, ideálně na koberci, aby lyže neujížděly. Lyže položíme paralelně vedle sebe, vázání a poté podrážku boty důkladně očistíme, špičku boty zasuneme do vázání a patu tlakem zacvakneme.

U malých dětí musíme počítat s tím, že obouvání je úkolem pro instruktora.

Instruktor provede kontrolu správného obutí u všech dětí.

PODŘEPY

STOJ NA JEDNÉ NOZE

ÚZKÝ, ŠIROKÝ POSTOJ

KÝVÁNÍ DO STRAN

překračování hranolu, hračky

animace „jako“ (medvěd, žížala…)

ZVEDÁNÍ LYŽE

animace „jako“ (pelikán…)

OTÁČENÍ V PROSTORU

kolem kužele, tyčky s hračkou, ve vyznačených šlápotách

CHŮZE

kreslení motýlů ve sněhu „napiš své jméno“ odpinknout kužel špičkou/patou otáčení lyží na metě (pomůcka pod chodidlem)

ÚKROKY

parkur č. 1, 2

animace pohádkový les ve dvojicích, spojeni šátkem

překračování hračky, mety

Standardně začínáme cvičeními bez lyží, poté s jednou lyží a nakonec s oběma lyžemi. Postup a rychlost nácviku volíme dle zdatnosti a věkové kategorie dítěte.

OTÁČENÍ, POHYBY NOHOU

POSKOKY

skok přes hračku, metu

KLOUZÁNÍ

VÝSTUPY A SESTUPY

trať vyznačená tyčkami, lanem, šlápotami rytmická básnička

posouváme děti dopředu i pozpátku

děti se tlačí navzájem ve dvojicích tahání na laně, tyči

KRÁTKÉ DLOUHÉ KROKY

animace „jako“ (obr, trpaslík)

SOUTĚŽE, HRY, ŠTAFETY

fotbálek, přetahování lanem

psí spřežení (hrazda, lano)

hokej (s pěnovými podjezdy)

POSKOKY PŘI JÍZDĚ

ve vyznačené trati poskok na tlesknutí

PODŘEPY V KOLENOU PŘI JÍZDĚ

přejezd přes vlny (umělé, terénní)

ZVÝŠENÝ A SNÍŽENÝ

POSTOJ PŘI JÍZDĚ

parkur č. 3

animace „jako“ (mravenec, slon)

Při jízdě po spádnici v parkuru vyznačujeme vždy trasu (lanem, kužely).

ÚKLONY DO STRAN PŘI JÍZDĚ

parkur č. 4

jedeme s kroužky,

umisťujeme je na kužely

ÚKROK DO STRANY

parkur č. 6 a pro č. 7

JÍZDA V ZÁKLONU A PŘEDKLONU STŘÍDAVÉ ZVEDÁNÍ LYŽE

parkur č. 5

animace „jako“ (pejsek, když čůrá)

JÍZDA S NEKOORDINOVANÝMI POHYBY

animace „jako“ (když nás honí vosa) ve dvojici vedle sebe šermování „mečem“ (pěnový podjezd)

JÍZDA POZADU

JÍZDA V ŠIROKÉ A ÚZKÉ STOPĚ

na mašině s malou/velkou pomůckou mezi koleny

K zabránění nechtěných pohybů paží, jezdíme s pomůckou v rukou.

Všechna cvičení můžeme opakovat i při jízdě přes terénní nerovnosti v dětském funparku (viz následující strana).

VÝUKOVÉ POMŮCKY

HOUPAČKA

přejezd jedné samostatné terénní vlny

předozadní rovnováha

přejíždíme velkou vlnu

PŘÍČNÉ VLNY

přejezd 4–5 terénních vln

postavených napříč směru jízdy

předozadní rovnováha

jedeme na horské dráze

VARHANY, ŠLAPAČKA

předsazené příčné vlny, nohy se pohybují opačně, jedna nahoru, druhá dolů

samostatná práce nohou –koordinace, předozadní i boční rovnováha

šlapeme na kole

ČASTÉ PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ

PŘÍLIŠ ÚZKÝ POSTOJ

Souvisí s nejistotou a příčinou může být i motorický problém.

→ nácvik širokého postoje bez lyží (př. medvědí chůze), používání pomůcek na rozšíření stopy (př. míč mezi koleny, zdolávat překážky napomáhající k rozšíření stopy)

→ chodíme bez lyží jako medvědi (široká stopa)

→ při jízdě si dáme mezi kolena míč

→ sjíždíme v sedu (široký sed) na mašince, na sedátku

„ZÁKLON“

Široký postoj, často s vysazenou pánví a propnutými koleny. Svaly

na nohou dítěte nejsou ještě zcela vyvinuté, změnu rychlosti i povrchu terénu dítě kompenzuje předklonem trupu.

→ záklon u dětí neřešíme, se zbytněním svalstva se částečně vyřeší sám; vybíráme cvičení k uvolnění kolen (poskoky, houpání) a narovnání trupu

→ skáčeme jako...

→ dáme dětem hračku do rukou

→ dáme dětem zepředu do lyžáků nafukovací balonky (pocit náklonu)

JÍZDA V NÍZKÉM

POSTOJI, VE DŘEPU

Dítě nemá plně rozvinutý cit pro rovnováhu; obavu z pádu řeší nízkým postojem, ve kterém rovnováhu spíše udrží.

→ dodat dítěti jistotu, upevnit základní postoj (rozšířit stopu) a vybírat cvičení, která vedou k narovnání trupu a odvedení pozornosti od problému

→ trháme ze stromu jablka, hrušky, třešně…

→ jedeme jako medvědi (roztažené nohy, ruce nahoru): Brum!

→ dáme dítěti do rukou pomůcky a řídíme vozidlo…

1

Důležitý je bezpečný nájezd (z roviny) a především dojezd. V případě, že nemáme k dispozici vhodné místo s dojezdem do roviny či protisvahu, využíváme ke kontrole rychlosti koště. Případně přistoupíme k nácviku kontroly rychlosti.

Nedisponujeme-li jezdícím kobercem, musíme ulehčit výstup podél parkuru stoupacími koberci.

POZNÁMKY